Výpis všech autorů

Jaroslava Štochlová

Nutriční terapeutka. Publikace v oboru zdravá výživa. .

Jan Štifter

Narozen 1984 v Českých Budějovicích, novinář. Vystudoval kulturní dějiny v Pardubicích, působil v Mladé frontě DNES a Lidových novinách, v letech 2009-2012 pracoval jako šéfredaktor týdeníku Mladá fronta Sedmička. V současné době vede jihočeský měsíčník Barbar. Žije v Budějovicíh, je ženatý, s manželkou Evou mají dva syny: Prokopa a Hynka.

Ivana Štětkářová

Narozena 11. 3. 1963 v Praze. MUDr., docentka neurologie, neurofyzioložka, zabývá se elektromyografií a evokovanými potenciály, periferním nervovým systémem, míšními funkcemi, spasticitou a vertebrogenní problematikou. Věnuje se též literární, výtvarné a hudební činnosti.

Iginio Straffi

Iginio Straffi je italský výtvarník a tvůrce animovaného seriálu Winx Club. Začínal jako tvůrce komiksů. Roku 1995 založil vlastní studio animovaného filmu Rainbow. Jeho prvním vlastním produktem byl seriál Tommy a Oscar. Roku 2004 ve studiu vznikl jeho nejúspěšnější produkt, animovaný seriál Winx Club, který dosáhl světového věhlasu, byl vysílán ve 130 zemích, včetně České republiky . Winx Club, pojednávající o skupině víl -teenagerek, které chrání magický vesmír, se dočkal i tří celovečerních filmů. K dalším Staffiho seriálům patří Prezzy a Monster Allergy. Stal se též koproducent dalšího světoznámého animovaného seriálu Huntik.Jeho novým seriálem bude od roku 2016 seriál Regal academy ve kterém bude hlavní postavou popelka rose

Henry Morton Stanley

Sir Henry Morton Stanley, vlastním jménem John Rowlands , byl britský novinář a cestovatel. Byl sirotek, možná to ho naučilo být tak tvrdý, až bezohledný. Roku 1858 doplul jako plavčík do New Orleans. Zde se stal adoptivním synem makléře Henryho Stanleyho, jehož jméno přijal. Po jeho smrti se znovu ocitl bez prostředků. Dopracoval se však až na reportéra listů Chicago Tribune a New York Heraldu, u kterého zůstal. Proslavil se zejména svou expedicí do Afriky a tím, že u jezera Tanganika našel Davida Livingstona. Daleko větší význam však měly až jeho další dvě akce – konžská expedice a výprava na záchranu Emina-paši . V roce 1869 byl vyslán pátrat po zmizelém britském badateli Davidu Livingstonovi. V březnu roku 1871 vyrazil Stanley ze Zanzibaru, ostrova na pobřeží dnešní Tanzanie. Cestou se Stanley zastavil v Egyptě, aby byl jako zpravodaj při otevření Suezského průplavu. V listopadu 1871 našel Dr. Livingstona v Ujiji na břehu jezera Tanganika. Po památném setkání s Livingstonem vyplul roku 1872 do Londýna, kde se připravoval na novou expedici. 17. listopadu 1874 vyrazil z afrického přístavu Bagamoja do vnitrozemí. 27. února 1875 dorazila výprava do přístavu Mwanza na jihu Viktoriina jezera. Zjistil, že jediný výtok z jezera jsou Riponovy vodopády. Dalším bodem programu byl nový průzkum jezera Tanganika. Odtud plul po řece Lualabě na sever, kde se potvrdil jeho předpoklad – pluli po hladině Konga. Přešli přes mohutné vodopády, které poté dlouho nesly i Stanleyho jméno a po mnoha strastech dorazili do prozkoumané části řeky. 12. srpna 1877 se cestovatel objevil v Bomě, obchodní stanici založené Evropany. V letech 1879–1884 podnikl výpravu pro belgického krále Leopolda II. Ve středoafrické džungli založil Svobodný stát Kongo. Emin-paša, guvernér z Equatorie, německý lékař v egyptských službách byl roku 1881 kvůli súdánskému povstání proti egypt...

Berry Steve

Baudet Stephanie

Zdeňka Študlarová

Narozena 1972. Ilustrátorka, výtvarnice, ilustruje dětskou literaturu, učebnice, komiksy, kalendáře a ekologickou literaturu pro děti.

Vladimír Stuchl

Vladimír Stuchl byl český redaktor, básník, prozaik a překladatel, autor přírodní a společenské lyriky a literatury pro děti a mládež. Pocházel z učitelské rodiny. Po maturitě na reálném gymnáziu v Strakonicích roku 1941 byl totálně nasazen v tamní zbrojovce. Roku 1945 se přestěhoval do Prahy a vystudoval filozofii, sociologii a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Následně studoval v letech 1950–1951 na Ústřední politické škole KSČ. Od roku 1947 vystřídal několik redaktorských míst a pracoval také v tiskovém oddělení Ústřední rady odborů. V letech 1955–1960 byl zpravodajem ČTK v USA a v letech 1961–1969 redaktorem a šéfredaktorem časopisu Květy. Od roku 1970 byl ve svobodném povolání, od roku 1972 redaktorem agentury DILIA. Debutoval roku 1943 sbírkou melodických a impresionisticky laděných básní s pocity smutku a melancholie. V padesátých letech publikoval prorežimní poezii, oslavující cestu ke komunismu. Později se v jeho básních objevuje lyrizace všedního života. Z pobytu v USA vytěžil knihu reportáží Dobrý večer, Ameriko!, jejichž základem je tendenční kontrast mezi kapitalismem a socialismem, a také náměty pro knihy pro děti a mládež. Uspořádal také několik básnických pásem z tvorby jiných autorů . Jeho dílo doplňují překlady z angličtiny.

V. J Staněk

Tess Stimson

Anglická spisovatelka Tess Stimson patří mezi nejuznávanější současné autory. Absolvovala oxfordskou univerzitu, pracovala jako novinářka, dříve reportérka několika televizních společností na Blízkém východě . Žije v USA, od r. 2002 profesorka kreativního psaní na University of South Florida. Přispívá do magazínů Daily Mail, Mail on Sunday, Daily Express You, Glamour Magazine a The Times. Jejím "poznávacím znamením" je vyprávění z pozice několika hlavních postav, což jejím knihám dodává další rozměr. Není mnoho autorů, s jejichž literárními postavami se můžeme ztotožnit do té míry, až nabudeme pocit, že vlastně čteme o sobě. Nebo o svých blízkých. Nebo o situacích, v nichž se tu a tam všichni nacházíme. Navíc píše se sympatickým nadhledem, aniž by se vyhýbala velkým a závažným tématům, proto jsou její knihy skutečným čtenářským zážitkem.

Stanislav Struhar

Rakouský spisovatel českého původu.

Sabina Straková

Narozena 20. 12. 1991 v Ústí nad Labem. Blogerka, korektorka, spoluzakladatelka projektu Červená propiska, zábavnou formou propaguje znalosti z oblasti češtiny a literatury na sociálních sítích, též spoluautorka knihy.

Robert Stevenson

Peter A Stork

Autor populárně-naučných knih pro děti.

Pavel Štěpánek

Výtvarný historik, specialista na umění Španělska a Latinské Ameriky.

Michal Stehlík

Narozen 13.4.1976 v Třebíči. PhDr., historik, slovakista, muzejní pracovník, autor prací o dačickém regionu a česko-slovenských vztazích, vysokoškolský pedagog a děkan FF UK .

Martina Stuchlíková

Lyndon Stacey

Narodila se v šedesátých letech v Brightonu, hrabství Sussex. Autorka detektivních románů z dostihového prostředí.

Kate Stewart

Americká spisovatelka. Autorka romantické prózy.

Karel Stanislav

Karel Stanislav , vlastním jménem Otmar Gatschä, byl český prozaik a dramatik. Podepisoval se též Otmar Gatschä-Čestínsky. Pseudonym Karel Stanislav, který používal od roku 1949, přijal později za své občanské jméno. Pocházel z rodiny pomocného úředníka. Vystudoval obchodní školu se zaměřením na družstevnictví a národní hospodářství. Praxi a teorii družstevnictví se pak dlouhodobě věnoval. Od roku 1924 pracoval ve Stavebním družstvu státních a jiných veřejných zaměstnanců v Praze - Bubenči a poté od roku 1926 až do roku 1946 v Obecně prospěšném stavebním a bytovém družstvu pro Vyšehrad. V letech 1926–1928 působil také jako redaktor finančně-hospodářského týdeníku Burzovní kurýr . Publikovat začal velmi časné . Šlo o nenáročné romány, povídky a novely se společenskou a milostnou tematikou a s napínavým, často až nepravděpodobným dějem, přičemž k této části svého díla se později nehlásil. Těsně před německou okupací se začal věnovat také práci pro rozhlas a v jeho tvorbě začaly sílit sociální a společensko-kritické motivy, které po únoru 1948 vedly až k psaní děl na tzv. společenskou objednávku zobrazujících ideologicky schematizované konflikty. Aktivně se zúčastnil květnového povstání v roce 1945. Na revoluční schůzi Syndikátu českých spisovatelů a hudebnich skladatelů 15. května 1945 byl pro údajnou spolupráci s Němci ze Syndikátu vyloučen. Odjel na dlouhodobou brigádu do pohraničí. Od roku 1946 se pak věnoval pouze literatuře, neboť jeho těžká plicní choroba jej dovedla k trvalé invaliditě. Zaměřil se hlavně na psaní divadelních her řešících dobově aktuální problémy a napsal také několik pohádkových jednoaktových loutkových her pro děti s tradičními pohádkovými motivy. Karel Stanislav...

Jakob Streit

Jakob Streit se narodil roku 1910 ve Spiezu a vyrůstal v rodině otce – hodináře a jazykově nadané matky spolu s pěti dalšími sourozenci. Museli obstarávat otcovy čtyři včelíny, stáj s krávou, teletem a ovcemi. Učitelský seminář ho povolal do školy. Z vyprávění pro různé věkové stupně vznikly v živém kontaktu s dětmi první knihy pro mládež. Podnětem pro jeho múzické vyučování se stala pedagogika Rudolfa Steinera. Na cestě od školního divadla k vznešenějšímu amatérskému divadlu se stal režisérem mezinárodních her Tell-Freilichtspiele v Interlakenu . Od roku 1958 byl po sedm let vedoucím inscenací zámeckých her ve Spiezu. Vystudoval klavír, varhany, byl dirigentem sboru. Po celý život ho zaměstnávaly otázky umění a dějin umění, jež ho po jeho penzionování dovedly k živé přednáškové činnosti ve vícero zemích střední Evropy a k bohatí spisovatelské činnosti. Jeho knihy byly přeloženy do dvanácti jazyků.

Hannah M Stone

Americká lékařka, sexuoložka.

Dominik Stroukal

Narozen 18. 6. 1987 v Žatci. Mgr., Ing., ekonom, též autor povídek a básní, fotograf.

Carl Stamitz

Carl Stamitz , narozený 7. května 1745 v německém Mannheimu, byl vlivným skladatelem klasicistní éry a významným členem druhé generace Mannheimské školy. Byl nejstarším synem Johanna Stamitze, významného houslisty a skladatele, který působil jako vedoucí mannheimského orchestru. Carl Stamitz šel v otcových stopách a stal se zkušeným violistou a houslistou. Působil na mannheimském dvoře, než se v roce 1770 přestěhoval do Paříže, kde sklízel značné úspěchy.

Bruce Sterling

Michael Bruce Sterling je americký spisovatel science fiction, jeden ze zakladatelů kyberpunku. Je proslulý svými romány a důležitou prací na sbírce Mirrorshades , která definovala kyberpunk jako samostatný žánr. Spolu s Williamem Gibsonem, Rudy Ruckerem, Johnem Shirleym, Lewisem Shinerem a Pat Cadiganovou je považován za zakladatele pesimistického a zahořklého směru sci-fi jménem kyberpunk, který se poprvé objevil na počátku 80. let. Společně s W. Gibsonem napsal později román The Difference Engine , v němž proslavili steampunk. Jeho prvotina Involution Ocean pojednává o světě jménem Nulakva, na němž se veškerá atmosféra drží v jediném, několik kilometrů hlubokém kráteru. Příběh popisuje loď plavící se po oceánu prachu na jeho dně, jejíž posádka loví stvoření, označovaná jako prašné velryby, která žijí pod hladinou. Od konce 70. let psal Sterling sérii povídek, odehrávajících se ve vesmíru Tvárných/Mechanistů: Sluneční soustava je kolonizovaná, dvě největší frakce spolu vedou válku. Mechanisté hojně využívají technologie založené na výpočetní technice, Tvární ve velkém měřítku praktikují genetické inženýrství. Situace se komplikuje následným kontaktem s cizími civilizacemi. Lidstvo se nakonec rozdělí na mnoho poddruhů, z mnoha náznaků se můžeme domnívat, že velké množství z nich patrně Galaxii úplně opustí. Z tohoto světa taktéž pochází jeho patrně nejslavnější román Schismatrix, popisující životní dráhu Abelarda Lindsaye. Tento diplomat Tvárných je přinucen opustit svůj domov a stát se vyvržencem. Sledujeme vítězství a prohry tohoto zdatného manipulátora, konfrontovaného se Sterlingovým složitým světem. Povídky o Tvárných/Mechanistech lze nalézt ve sbírce Crystal Express a společně s románem Schismatrix jako součást knihy Schismatrix Plus . Působí jako ...

Boris Steinbauer

Student práv, autor románu.

Arkadij Strugackij

Arkadij Natanovič Strugackij byl ruský spisovatel, který se stal s bratrem Borisem známý řadou sci-fi románů. Narodil se roku 1925. Otec byl historik umění a matka učitelka. Po absolvování desetiletky pracoval na výrobě granátů v fašisty obleženém Leningradě. Roku 1942 doprovázel přes Ladožské jezero svého nemocného otce, který však cestou zemřel a syn byl dán do dětského domova. Matka v Leningradě zůstala. V roce 1943, ve věku osmnácti let, narukoval do Rudé armády, vystudoval pěchotní učiliště v kazachstánském Akťubinsku a po válce se dostal na Vysokou školu cizích jazyků, kde si vybral orientalistiku a japonštinu. Sloužil i na Kamčatce, odkud byl v roce 1955 převelen do Chabarovsku a krátce nato armádu opustil. Usadil se v Moskvě, kde nastoupil do Institutu vědecké informatiky, stal se redaktorem časopisu a členem Svazu spisovatelů SSSR. V roce 1956 napsal s L. Petrovem svou první povídku Popel Bikini. Byl dvakrát ženatý. Poprvé v letech 1948 až 1954 s Irinou Šeršovou. Manželství skončilo rozvodem. S druhou ženou Elenou Ilinužnou měli dceru Marii. Když zemřel, byl jeho popel podle jeho přání rozprášen. V letech 1957 až 1990 napsal s bratrem společně více než 25 románů a novel a jednu divadelní hru. Po jeho smrti v roce 1991 bratr pokračoval v psaní, ale pod pseudonymem S. Vitickij, protože se již dříve dohodli, že jméno Bratři Strugačtí nebudou dále používat.

Alexander Stilwell

Publikace o táboření a první pomoci v přírodě.

Aleš Stroukal

Narozen 21.9,1959 v Žatci. Pojišťovací poradce, komunální politik, básník a prozaik.

Abraham Stone

Americký lékař, sexuolog.

Zbyněk Stárek

Zbyněk Stárek . Původním povoláním důlní technik, potom novinář, nakladatel. Práce z oboru hobby a volnočasové aktivity.

Vlado Štancel

Vlado Štancel se narodil 3.9.1964 v Bratislavě. Vystudovaný loutkoherec začal profesionálně spolupracovat s divadlem a televizí v roce 1990. Dnes jako režisér spolupracuje s pražským divadlem Minor. V letech 1997 - 1999 byl jeho uměleckým šéfem. Ve filmu se objevil v roce 1993 jako psycholog ve snímku Kanárská spojka a především v hlavní roli snímku Mezi námi přáteli, který rovněž režíroval a napsal. Reportáže Černých ovcí natáčí od roku 1993. Po celou dobu existence magazínu Testoviny byl jejich spoluautorem a moderátorem. Nyní moderuje pořad Černé ovce. Vlado Štancel je mužem mnoha profesí - herec, režisér, scénárista, spisovatel, reportér, dramaturg a moderátor. Jako scenárista spolupracoval na filmu Rekvalifikace.

Václav Strachota

Manžel PhDr. Olgy Nytrové Ing. Václav Strachota - zaměstnán v Národním filmovém archivu jako počítačový specialista, dále hudební skladatel, publicista, spisovatel, člen Klubu autorů literatury faktu při Obci spisovatelů a člen Syndikátu novinářů. Vystudoval fakultu automatizovaných systému na VŠE v Praze a dále i obor skladby a aranžování na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Pravidelně spolupracuje s Českým rozhlasem, zajímá se o divadlo a film. Věnuje se i skládání a aranžování hudby, nejraději scénické a písniček pro Jitku Molavcovou. Oboru počítačů se stále věnuje v Národním filmovém archivu, kde připravil a naprogramoval databázi jeho rozsáhlých filmových sbírek. Spolupracuje tam i na na přípravě odborných publikací např.: Český hraný film I , II .

Richard Martin Stern

Richard Martin Stern Narodil se 17. 3. 1915 ve Fresnu v Kalifornii. Navštěvoval Harvard a žil v New Yorku, kde začal psát povídky pro Colliers a Saturday Evening Post. Jeho první kniha "The Bright Road to Fear" -vyšla roku 1958, získala roku 1959 cenu Edgara Allana Poe za nejlepší první román. Zemřel 30. 11. 2001 v Santa Fe. Bohužel, informace o tomto autorovi jsou sporadické, zatím jen toto. Snad se podaří zjistit další bližší životopis a případně i fotografii autora, kdo může pomoci, ať připojí svoje pátrání o díle a životě tohoto autora.

Petra Štarková

Narozena 24. 12. 1975 v Moravské Třebové. Psycholožka a spisovatelka. Autorka populárně-odborných článků, fantasy a sci-fi povídek.

Olga Strusková

Olga Strusková je česká publicistka, scenáristka a překladatelka, která se specializuje na propagaci japonského dramatického umění v českém prostředí. Zároveň je aktivní v projektech zaměřených na osoby se zdravotním postižením. Toto téma připomíná jak ve svém díle, tak v pravidelných komponovaných pořadech Zůstaň nad věcí s mladými talentovanými lidmi se zdravotním postižením. Aktivně se podílí na organizaci Světového dne Downova syndromu, které se od roku 2012 koná pod záštitou Organizace spojených národů a během kterého jsou mj. nasvíceny významné budovy modrým světlem. Vystudovala filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a poté moderní literaturu a umění na Londýnské univerzitě. Vytvořila šedesát filmových dokumentů a podílela se na vzniku čtyř česko-japonských hraných koprodukcí. Je autorkou knížky o architektu J. Letzelovi Dopisy z Japonska, spoluautorkou memoárů o Franku Towenovi Můj život s tancem. V roce 1998 přeložila pro Albatros knihu izraelské spisovatelky Navy Semel Učila jsem se létat. O rok později jí vyšla knížka Děti z planety D.S. . Je také spoluautorkou knihy Metoda Ludmily Mojžíšové a autorkou knihy Jak úspěšně stárnout. Kromě toho působí také jako divadelní režisérka. V jejích inscenacích často hrají osoby se zdravotním postižením. V poslední době zaznamenala úspěch s divadelním představení Z deníku hraběnky M., které bylo napsáno „na tělo“ herečky Zory Jandové. Zpracovává příběh Japonky Mitsuko, která byla manželkou posledního majitele zámku v Poběžovicích. Popisuje rozdílnost evropské a asijské kultury. V roce 1987 získala zvláštní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Tokiu , v roce 1989 obdržela cenu za nejlepší drama roku, cenu za nejlepší scénář, zvláštní cenu festivalu v Banffu a Suchumi . V roce 1990 získala jako první zahraniční autor cenu japonské kulturní nadace Hoso Bunka Foundation, v roce 1999 1. ce...

Olga Stehlíková

Olga Stehlíková vystudovala bohemistiku a lingvistiku na FFUK v Praze a publicistiku na VOŠP v Praze. Působí jako nakladatelská i časopisecká redaktorka, editorka a literární publicistka. Byla editorkou literární revue Pandora a redaktorkou literárního on-line Almanachu Wagon, připravuje Ravt, on-line magazín Tvaru. Moderuje dva pravidelné pořady věnované literatuře na stanici Český rozhlas – Vltava. V roce 2014 vydalo nakl. Dauphin její básnický debut Týdny, za který roku 2015 získala cenu Magnesia Litera za poezii. Sbírka Vejce/Eggs vyšla v unikátní úpravě v listopadu 2017, spolu se stejnojmennou LP deskou s hudbou Tomáše Brauna, napsanou na vybraná dvojverší z této sbírky. S básníkem Milanem Ohniskem napsala pod pseudonymem Jaroslava Oválská sbírku společných básní Za lyrický subjekt . V témže roce publikovala svou druhou řadovou sbírku Vykřičník jak stožár . Její básně byly přeloženy do 7 jazyků. Povídky publikovala v časopisu Host a Dobrá adresa. K vydání jsou připraveny rukopisy knih pro děti Kluci netančej a pohádkového příběhu Kařut a Řabach . V roce 2017 zvítězila v čtenářské anketě Tvárnice a stala se kritikem roku 2018.

Neil Strauss

Americký spisovatel a žurnalista.

Neal Stephenson

Neal Stephenson je americký spisovatel. Jeho beletristická díla bývají řazena do rozličných kategorií, od cyberpunku, přes historické romány, science fiction až po postcyberpunk. Některé knihy mu vyšly pod pseudonymem Stephen Bury. Ve svých knihách se zabývá matematikou, kryptografií, filozofií, měnami a historií vědy. Mimo to píše i nebeletristické články o technologii pro různé časopisy, například Wired, a dřív pracoval na částečný úvazek jako poradce pro firmu Blue Origin, která vyvíjí suborbitální kosmickou stanici. Narodil se ve městě Fort Meade v americkém státě Marylandu. Pochází z rodiny techniků a vědců. Jeho otec je profesorem elektrotechniky a dědeček z otcovy strany býval učitelem fyziky; jeho matka pracuje v biochemické laboratoři, tchán byl profesorem biochemie. V roce 1960 se jeho rodina přestěhovala do státu Illinois a posléze v roce 1966 do Iowy, kde vystudoval střední školu. Své vzdělání dokončil na Bostonské univerzitě. Nejprve se specializoval na fyziku, ale později se přeorientoval na geografii, protože při jejím studiu mohl trávit více času na univerzitním mainframu. Odpromoval v roce 1981 jako bakalář v geografii s vedlejším předmětem fyzikou. Od roku 1984 žije převážně na severozápadě Spojených států. Momentálně bydlí se svou rodinou v Seattlu. Píše i literaturu faktu. Jeho In The Beginning Was The Command Line je esej o operačních systémech, popisující mimo jiné historii Dosu, Windows, Linuxu a Beosu a jejich vztahy mezi nimi. Esej se problematikou zajímá jak z kulturního, tak z technického hlediska a soustředí se zejména na vývoj grafických uživatelských rozhraní. Byla vydána jako kniha v roce 1999. Řada jiných Stephensonových esejí vyšla v časopise Wired.

Monika Stehlíková

Narozena 15. 9. 1976. Mgr., MBA, bohemistka, pedagožka, psycholožka a lektorka, zaměřená na učení všímavosti.

Martin Stropnický

Martin Stropnický je český herec, politik, diplomat, spisovatel a režisér. V říjnu 2013 byl za politické hnutí ANO 2011 zvolen poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu. Od ledna 2014 do prosince 2017 byl ministrem obrany ČR v Sobotkově vládě, od prosince 2017 do června 2018 byl místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí ČR v první Babišově vládě, od února 2017 pak byl místopředsedou hnutí ANO 2011. Na přelomu září a října 2018 rezignoval na funkce poslance Poslanecké sněmovny PČR i místopředsedy hnutí ANO 2011, jelikož se stal velvyslancem ČR v Izraeli. Jako diplomat působil již dříve, zastával rovněž funkci ministra kultury České republiky nebo funkci uměleckého ředitele Divadla na Vinohradech. Během dětství pobýval s rodiči a sestrou Irenou, která je dnes překladatelka a tlumočnice, v Itálii a Turecku, kde navštěvoval francouzské lyceum v Ankaře. Střední školu zakončil maturitou na Gymnáziu Jana Nerudy na Malé Straně v Praze. Poté vystudoval Divadelní fakultu AMU , aby následně nastoupil do angažmá v Městských divadlech pražských. V roce 1986 se stal členem činohry Divadla na Vinohradech v Praze, kde setrval až do Sametové revoluce. Podepsal petici Několik vět. V novém demokratickém režimu změnil profesi a od roku 1990 pracoval na Ministerstvu zahraničních věcí ČSFR, kde působil v pozici diplomata až do roku 2002. V letech 1990–1991 absolvoval Diplomatickou akademii ve Vídni. Na ministerstvu zahraničí se stal ředitelem sekce kulturních styků. Poté působil jako velvyslanec České republiky postupně v Portugalsku a Itálii . V letech 1999–2002 byl jmenován opět českým velvyslancem, tentokrát u Svatého stolce. V roce 2002 získal cenu Thálie za svoji roli Howarda Katze ve stejnojmenné divadelní hře. Mluví anglicky, francouzsky a italsky, pasivně německy, rusky a portugalsky. Poprvé se oženil krátce po absolvování DAMU. S absolventkou FAMU, textařkou a scenáristkou Lucií Stropnic...

Marika Eisler Studeničová

Marie Stacey

Kateřina Štechová

Narozena 22.10.1973. Doc. MUDr., PhD. Pediatrická klinika LF UK a FN Motol v Praze, laboratoř autoimunitních onemocnění. Výzkumné zaměření: studium buněčných mechanismů vzniku autoimunitních onemocnění, diabetes 1.typus ohledem na praktické využití postupů pro predikci a prevenci diabetu, studium juvenilní idiopatické resp.revmatoidní artritidy s cílem pomocí komplexní cytokinové diagnostiky predikovat efekt nejmodernějších léčebných postupů .

Karel Straka

Karel Straka byl československý hokejový brankář, odchovanec HC Slovan Louny u trenéra Podzimka, ligový hráč Chomutova pod trenérem Františkem Perglem, trenér Loun, v bráně chytal ještě bez hokejové masky. Reprezentoval Československo na mistrovství světa 1957 v Moskvě. Byl vyhlášen nejlepším brankářem šampionátu, jako první československý brankář vůbec, poté odešel z reprezentace. V reprezentačním dresu odehrál celkem 10 utkání. V lize hrál v letech 1954–1965 za Baník Chomutov, poté ho vystřídal Josef Mikoláš.

Karel Štěpánek

Narozen 4. 1. 1863 ve Skutči, zemřel 7. 7. 1932 v Poděbradech. Slavista, středoškolský učitel ruštiny, překladatel z ruštiny, polštiny, srbochorvatštiny, francouzštiny, angličtiny, španělštiny. Autor hesel v Ottově slovníku naučném pod značkou Šnk.

Karel Steinbach

Karel Steinbach byl český lékař. Vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a 5. června 1920 byl promován. Stal se z něj známý pražský porodník a gynekolog. Patřil k zakladatelům sociální medicíny. Šlo o výraznou osobnost společenského a kulturního života, mecenáše umění. Byl blízkým přítelem Ferdinanda Peroutky, Karla Čapka či Jana Masaryka. Patřil mezi Pátečníky, kteří se scházeli u Karla Čapka. Roku 1939 emigroval do USA, po skončení druhé světové války se vrátil do Československa. Do exilu odešel opět po roce 1948. Také zde pracoval jako lékař, byl aktivním členem Společnosti pro vědy a umění. S Viktorem Fischlem vydal roku 1988 knihu vzpomínek Svědek téměř stoletý. V roce 1992 mu byl udělen Řád T. G. Masaryka IV. třídy in memoriam. Knižně vyšlo:

Jiří Stýblo

"Ing. PhDr. Jiří Stýblo, CSc. V současné době působí jako výkonný ředitel České manažerské asociace a vícepresident České společnosti pro rozvoj lidských zdrojů. V oblasti managementu je hostujícím profesorem na Právní mezinárodní škole managementu při VŠE v Praze. Je absolventem řady kurzů a seminářů zahraničních univerzit v oboru managementu a angažuje se též ve spolupráci se zahraničními poradenskými firmami působícími na území České republiky. Je garantem mezinárodních projektů pro personální management."

Jiří Stodola

Absolvoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v roce 2004. Obhájil diplomovou práci zabývající se ontologickými a sémiotickými předpoklady informační vědy s názvem "Informace, komunikace a bytí". V současné době pracuje jako knihovník ve Středisku pro pomoc studentům se specifickými nároky Masarykovy univerzity a studuje v doktorském programu na Semináři estetiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Ve své dizertační práci se zabývá smyslovým vnímáním uměleckého díla jako znaku skutečnosti. Zvláštní důraz klade na specifika vnímání u osob s postižením. K naplnění tohoto záměru využívá zkušeností svého pracoviště s prací s lidmi se smyslovým handicapem i zkušeností samotných smyslově handicapovaných. Zkoumá vztah uměleckých znaků k jiným znakovým systémům, především ke znakům v náboženské oblasti, a studuje rovněž působnost náboženského myšlení v české literatuře. Zaměřuje se také na problematiku knihoven pro osoby se specifickými nároky. Nadále se zabývá filosofickými aspekty informační vědy, hlavní oblastí jeho zájmu je teoretické vymezení pojmu informace v této disciplíně. Dalo by se říci, že usiluje o využití poznatků z oblasti sémiotiky, teorie komunikace, informační vědy a kognitivní psychologie pro oblast estetiky a filosofie umění.

Jiří Stibral

Jiří Stibral byl český architekt, výtvarník, profesor a pedagog a pozdější ředitel Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Za svou architektonickou kariéru vypracoval celou řadu novorenesančních, novogotických či secesních návrhů staveb na území Čech, především pak v rodné Praze. Specializoval se také na navrhování interiérů sériových i speciálních luxusních železničních vozů pro firmu Ringhoffer. Narodil se 27. července 1859 do rodiny věhlasného pražského hodináře Josefa Stibrala, mj. opraváře Staroměstského orloje, a Anny, rozené Krausové. V letech 1875 až 1881 studoval architekturu na německé polytechnice u Josefa Zítka, věnoval se také výtvarné tvorbě. Mezi lety 1885 a 1886 pracoval v ateliéru architekta Quida Bělského, od roku 1886 začal pedagogicky působit na Vysoké uměleckoprůmyslové škole v Praze v oborech ornamentálního kreslení, nauky o barvách a deskriptivní geometrie. Roku 1887 se v Praze oženil s Boženou Bazikovou, rok nato se jim narodil syn Zdeněk. Následně vyjel díky stipendiu F. J. Gerstnera do Itálie, dále zemí Beneluxu, Velké Británie a Německa a Ruska: s přítelem spisovatelem Juliem Zeyerem podnikli roku 1888 cestu na Krym a do Zakavkazí. Od roku 1889 působil pak ponejvíce v Čechách, velká část jeho prací byla vytvořena v novorenesančním slohu. Stibral vytvořil několik významných projektů pro průmyslnickou rodinu baronů Ringhofferů v okolí města Kamenice, jižně od Prahy, stejně jako návrhy železničních vozů, které firma Ringhoffer vyráběla ve svých smíchovských strojírnách, na kterých Stibral s firmou dlouhodobě spolupracoval od roku 1884. Od 80. let intenzivně spolupracoval se sochařem Josefem Václavem Myslbekem, tehdejším ředitelem Uměleckoprůmyslové školy. Řadu zakázek realizoval také pro hraběte a poslance Arnošta Emanuela Silva-Tarouca. V letech 1896 až 1898 byl členem Umělecké komise Magistrátu města Prahy a účastnil se sporů o způsob provádění asanace Starého Města pražského, zapo...

Jana Štefánková

Narozena 11.6.1921 v Praze. Redaktorka, překladatelka z ruštiny.

Jan Stach

Právník a vysokoškolský pedagog.Autor literatury faktu a příběhů s kriminální zápletkou. Člen AIEP, Obce spisovatelů a Klubu autorů literatury faktu.

Gunter Steinbach

Německý vydavatel a publicista. Píše knihy s tematickými okruhy - rostliny, živočichové a ochrana přírody.

George Steiner

Americký filozof kultury, literární kritik, spisovatel, esejista a pedagog francouzského původu.

František Štorm

František Štorm je český tvůrce písma, typograf, grafik, pedagog, odborný publicista a hudebník. František Štorm je synem malířky Dany Puchnarové. Je vnukem Břetislava Štorma, českého architekta, heraldika a grafika. V letech 1981–1985 studoval na SOŠV v Praze. Ve studiu pokračoval na VŠUP tamtéž, nejprve pod vedením Milana Hegara a později Jana Solpery, v jehož Ateliéru knižní grafiky a písma absolvoval v roce 1991. V letech 2003–2008 působil jako vedoucí ateliéru Tvorba písma a typografie na téže škole. Roku 1993 založil v Praze Střešovickou písmolijnu , která se zabývá tvorbou a distribucí digitálních typografických písem. Tato písmolijna nabízí více než 800 originálních písem, mezi nimiž jsou Štormova písma autorská , modifikace písem historických i digitalizace písem významných českých autorů . Je autorem např. typografického stylu restaurace Lokál. Ilustracemi doprovodil např. publikace Neser bohy Josefa Moníka či sebrané spisy Howarda Phillipse Lovecrafta . Je autorem knihy Eseje o typografii , která byla nominována na literární cenu Magnesia litera v kategorii publicistika. Štorm působí jako zpěvák a kytarista v české metalové kapele Master’s Hammer, pro kterou také píše veškeré texty. Po rozpadu kapely v 90. letech nahrál album Airbrusher. Kapela se obnovila v roce 2009, kdy vydala album Mantras, později následované deskami Vracejte konve na místo, Vagus Vetus, Formulæ a Fascinator. Od roku 2015 je též členem projektu Mortal Cabinet. V roce 2005 mu byla udělena cena Revolver Revue. Jeho kniha Eseje o typografii byla v roce 2009 jednou ze tří knih nominovaných na českou literární cenu Magnesia Litera v kategorii publicistika. Články...

Eva Štolbová

Narozena 18.2.1935 v Ústí nad Labem, zemřela 29.10.1993 v Praze. Íránistka, práce z oboru, překlady z perštiny a tádžičtiny.

Eugen Strouhal

Eugen Strouhal , v běžném životě a v publikacích užíval jméno Evžen Strouhal, byl významný český antropolog, archeolog, lékař a muzejník, který přispěl k založení vědního oboru paleopatologie. Zabýval se především výzkumem starého Egypta. Působil v Československém egyptologickém ústavu Univerzity Karlovy , následně v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur, a později také na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Hlásil se ke katolickému vyznání a prosazoval ekumenický přístup. Eugen Strouhal se narodil v Praze do vědecké rodiny. Oba jeho rodiče byli lékaři. Dědeček, Vincenc Strouhal, patřil mezi kapacitu v oblasti experimentální fyziky, jeho biografii věnoval i jednu ze svých posledních knih Profesor Čeněk Strouhal, zakladatel české experimentální fyziky. V roce 1956 vystudoval na Univerzitě Karlově v Praze Fakultu všeobecného lékařství a o tři roky později Filozoficko-historickou fakultu. Od roku 1956 do roku 1957 působil jako lékař ve Františkových Lázních. Následně roku 1957 nastoupil jako odborný asistent do Biologického ústavu Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, kde působil do roku 1960. Zde započala jeho pedagogická činnost, která zaznamenala u studentů velkou popularitu. Poté krátce působil na lůžkovém oddělení Výzkumného ústavu endokrinologickém v Praze-Motole. Od roku 1961 se stal členem Československého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde působil do roku 1968. V těchto letech také učil antropologii a archeologii zahraniční studenty v angličtině a francouzštině na Univerzitě 17. listopadu. Vzhledem k událostem Pražského jara roku 1968 byl pro udržení se na Karlově univerzitě nucen vstoupit do Komunistické strany Československé. To odmítl a rozhodl se pro zaměstnání v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur, kde mu bylo umožněno v započaté práci pokračovat. Zde působil j...

Diana Stainforth

Diana Stainforthová pochází z Northamptonshiru, řadu let však žila v Itálii, Španělsku a Jižní Africe. Po návratu do Anglie pracovala jako bytová architektka a pak se stala asistentkou známé spisovatelky Rebeccy Westové. Tato práce ji inspirovala natolik, že začala sama psát. Hned její první román Rajka byl velmi úspěšný a vynesl ji na špičku žebříčků nejprodávanějších knih. Dnes žije v Londýně a je autorkou řady románů, které byly přeloženy do mnoha jazyků.

Christopher Stasheff

Christopher Statsheff je znám zejména díky fantasy sérii o Rodu Gallowglassovi – Čarodějem sobě navzdory. Jinak píše většinou další fantasy o čarodějích a čarodějnicích. Často spolupracuje s Williamem R. Forstchenem.