Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 181 - 240 z celkem 1589 záznamů

Éric-Emmanuel Schmitt
Éric-Emmanuel Schmitt je francouzsko-belgický spisovatel, dramatik a režisér. Vyrostl v Lyonu, kde navštěvoval Lycée du Parc. Vystudoval filosofii na École normale supérieure v Paříži . Absolvoval prací Diderot et la métaphysique za kterou obdržel doktorát filosofie v roce 1987. Tři roky učil v Cherbourg-Octeville a na univerzitě v Chambéry. Potom se věnoval pouze literatuře. Žil v Paříži. Vyrůstal v ateistickém prostředí, po mystickém zážitku v alžírské poušti, nedaleko hory Tahat, se stal věřícím. V roce 2008 přijal belgické občanství. Žije v Bruselu. Jeho divadelní hry se hrály ve více než padesáti zemích světa. Je nositelem celé řady literárních a divadelních cen. Cycle de l'Invisible je volná řada románů a novel, ve kterých se zabývá otázkami různých náboženství: překlad libret oper Wolfganga Amadea Mozarta :
Více od autora
Eduard Schmidt
Eduard Bass, vlastním jménem Eduard Schmidt , byl český spisovatel, novinář, zpěvák, fejetonista, herec, recitátor, konferenciér a textař. Proslul zejména knihami Klapzubova jedenáctka a Cirkus Humberto. Vystudoval v Praze staroměstskou reálku, vyučil se v obchodě svého otce kartáčnictví a studoval ve Švýcarsku a Německu. Od roku 1910 vystupoval jako recitátor a zpěvák v Schöblově kabaretu U Bílé labutě. Jednalo se o spolutvůrce literárního kabaretu Červená sedma. Spolupracoval se satirickými časopisy a spolu s několika karikaturisty vydával Letáky. Působil jako fejetonista, reportér, soudničkář a divadelní kritik. Vydával kabaretní texty v edici Syrinx a satirický časopis Šibeničky. Později byl ředitelem v pražských kabaretech Červená sedma a Rokoko. V letech 1920–1942 působil jako redaktor Lidových novin. V době od května 1933 do 31. prosince 1938 byl jejich šéfredaktorem.
Více od autora
Dana Schwartz
Americká spisovatelka a novinářka. Autorka historického podcastu, televizních scénářů a románů.
Více od autora
Christel Schweizer
Německá dětská lékařka. -------------------------------- Dr. Christel Schweizerová, nar. 1940, dětská lékařka a vedoucí oddělení vývojových poruch v Olgahospital ve Stuttgartu. Je matkou šestnáctiletého syna. --------------------------------
Více od autora
Chantal Schreiber
Rakouská spisovatelka. Autorka knih pro děti a mládež, televizních scénářů dětských pořadů a textů písní.
Více od autora
Bruno Schulz
Bruno Schulz byl polský spisovatel, literární kritik, malíř a grafik. Narodil se v rodině asimilovaných haličských Židů jako nejmladší syn šestačtyřicetiletého obchodníka Jakuba Schulze a Henrietty Kuhmärker, dcery bohatého obchodníka se dřevem. V letech 1892 – 1910 chodil do školy v Drohobyči, poté studoval architekturu na Lvovské polytechnice. Studia přerušil v roce 1913, po dvou letech rekonvalescence je dokončil. V roce 1917 krátce studoval ve Vídni architekturu. V roce 1942 byl zastřelen na ulici v Drohobyči německým vojákem, Karlem Güntherem. Jeho nejznámějšími díly jsou Skořicové krámy a Sanatorium na věčnosti .
Více od autora
Bedřich Schreiber
Narozen 12.06.1926 v Brně. Fotograf, působil v čechách i na Slovensku.
Více od autora
Antonín Schindler
Antonín Schindler byl český hudebník, spoluzakladatel Moravské filharmonie. Narodil se ve Dvorcích, kde byl jeho otec předsedou soudu. V letech 1926–1938 bydlel v Krnově. Po obsazení pohraničí bydlel v Prostějově, poté v Brně a v Olomouci, kde maturoval na Slovanském gymnáziu. Na Masarykově univerzitě v Brně studoval obor hudební věda a dějiny umění. Poté byl ve Vídni a vzdělával se ve varhanní vědě. V olomouckém Vlastivědném muzeu nechal vybudovat Václavkův sál s varhanami a založil Mezinárodní varhanní festival Olomouc, jehož byl dlouholetým prezidentem. 13. května 2005 obdržel čestný doktorát olomoucké Univerzity Palackého. V roce 2009 ho Olomoucký kraj ocenil za celoživotní přínos v oblasti kultury.
Více od autora
Andrea Schütze
Německá psycholožka, autorka knih pro děti s ručně šitými textilními hračkami Knibbelstern.
Více od autora
Alessandro Scarlatti
Alessandro Scarlatti byl plodný italský barokní skladatel, proslulý zejména svými operami a komorními kantátami. Narodil se 2. května 1660 v Palermu, které bylo tehdy součástí Sicilského království, a zemřel 22. října 1725 v Neapoli. Scarlatti je často považován za jednu z nejvýznamnějších postav vývoje neapolské opery. Jeho kariéra trvala od konce 17. století do počátku 18. století, během níž složil více než 600 kantát a přibližně 60 oper.
Více od autora
Zdeněk Schwarz
Narozen 15. 5. 1963 v Praze. MUDr., chirurg, traumatolog. Od roku 1998 ředitel Zdravotnické záchranné služby města Prahy.
Více od autora
W Scott
Více od autora
Vlasta Schönová
Nava Shan - Herrmann Vlasta Schönová se narodila jako třetí ze čtyř dcer v rodině Solomona Schöna 1. září 1919. Že bude herečkou věděla snad odjakživa. Na prknech, která znamenají svět, stanula opravdu velmi brzy, hrála dětské role v Divadle Na Vinohradech. Maminka Magdaléna Schönová snahu dcery podporovala, sama totiž byla před první světovou válkou členkou herecké skupiny, kterou vedl Hugo Hilar. Poté co se provdala, se své herecké kariéry vzdala, o to víc však dbala na uměleckou výchovu všech čtyř dcer. Vlasta, které se nikdy neřeklo jinak než Váva, se do pražských uměleckých kruhů dostala těsně před druhou světovou válkou. Než bylo Židům znemožněna jakákoli umělecká činnost, stačila ještě spolu s Pavlem Tigridem a Gustavem Schorschem založit divadélko poezie D 99 u Topičů. Vlastně jen díky nacistické politice vůči Židům se Váva začala zajímat o svůj židovský původ a sionismus obecně. Do té doby pro ni byla tato otázka nezajímavá. Její otec Solomon Schön byl vyznavačem myšlenky úplné asimilace Židů. Sám byl např. před válkou předsedou branického Sokola a židovská otázka pro něj a jeho rodinu neexistovala. Když jednoho dne zjistil, že jeho dcera Váva chodí do sionistického kroužku, a dokonce se učí hebrejsky, vlepil dceři první a poslední facku jejího života a tuto činnost jí kategoricky zakázal. V červenci 1942 byla rodina Solomona Schöna zařazena do transportu do Terezína, kam odjeli všichni kromě nejstarší dcery Žofie, ta byla provdaná za Čecha a s rodinou už dávno nežila. Solomon Schön, jeho manželka a dcera Anča skončili v plynových komorách v Osvětimi. Nejmladší dceři Marii se v prosinci 1944 podařilo z Osvětimi utéct, ještě s několika ženami, když se vracely z práce do tábora. Vlasta prožila celou válku v Terezíně, kde se pilně podílela na divadelním životě. Kromě jiného byla autorkou a režisérkou dramatizace Karafiátových Broučků, jež patřila mezi významné počiny terezínské divadelní produkce. Po válce nastoupila do diva...
Více od autora
Vilém Schönfeld
Vilém Schönfeld, známější spíše jako Willy, se narodil 29. března roku 1909 v Chomutově otci Aloisovi a matce Bertě. Měl mladší sestru Janu, která se narodila 6. října 1912. Otec, obchodník s dobytkem, zemřel před začátkem války. Přesné datum jeho smrti neznáme, ale na dochovaných dokumentech je údaj z roku 1939, kdy je Berta Schönfeldová, v té době již deset let nemocná, uvedena jako vdova. Za svým synem přišla v září roku 1938 na jeho pozvání do Prahy. V Praze s rodinami žili také její dva bratři Karel a Viktor Strassovi. Willy Schönfeld pracoval od roku 1935 jako vedoucí Poradny pro volbu povolání, kterou zřizovala Židovská obec a která sídlila v Praze na adrese Jáchymova 63/3. V polovině roku 1939 uvažoval o tom, že se vystěhuje do zahraničí, konkrétně do New Yorku v USA. Pokus o vystěhování se mu však nezdařil. Už měl zabaleno a na seznamu věcí, které si hodlal vzít s sebou, nechyběly ani přístroje psychotechnické poradny pro volbu povolání. Můžeme si tedy udělat částečnou představu o tom, co k práci potřeboval - jednalo se o nejrůznější přístroje, za pomoci kterých se testovala hlavně manuální zručnost a přesnost. 31. října 1941 se Willy oženil s Margit Pimselsteinovou. Zabýval se také grafologií a spolu s dr. Ottou Fantou vydával časopis „Die Schrift“. Byl autorem knihy „Učebnice vědecké grafologie“, kterou v roce 1948 přeložil a vydal Pavel Eisner. Z Prahy do Terezína byl spolu se svou ženou deportován 13. července 1943 transportem Di. Do stejného transportu byla zařazena i jeho matka. Do Osvětimi byli manželé Schönfeldovi deportováni v prosinci roku 1943. Podle vzpomínek své ženy byl Willy v době transportu nemocný. Manželé se dostali do terezínského rodinného tábora a Margit jej chodila navštěvovat a krmit na marodku: „Já chodím se svou miskou polévky až na marodku, kde skomírá můj muž, můj ubohý Vilík. Otekly mu všechny žlázy a jeho krk je téměř tak široký jak jeho hlava. Propukla u něho tuberkulóza a není mu pomoci“. Vilém Schönfeld zemřel v plynové k...
Více od autora
Terézia Schwarzová
Více od autora
Tereza Schillerová
Narozena 1980. Blogerka, profesně se věnuje marketingovým aktivitám a public relations.
Více od autora
Steven Jay Schneider
Steven Jay Schneider je filmový kritik, teoretik a producent s magisterskými diplomy v oboru filozofie z Harvardu a v oboru filmové vědy z Newyorské univerzity. Redigoval také 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete a 101 hororů, které musíte vidět, než umřete a je autorem a editorem mnoha dalších publikací o filmu.
Více od autora
St. Scarlett
Více od autora
Scarlett Scott
Více od autora
Růžena Schwarzová
Růžena Schwarzová, v matrice psána Růžena Františka Švarcová byla česká spisovatelka, básnířka a překladatelka z bulharštiny a polštiny. Její otec Václav Schwarz pocházel ze selské rodiny. Po studiích v Praze se stal soudním praktikantem. V roce 1888 se oženil s Annou Mrvíkovou, dcerou lesního kontrolora. V Českých Budějovicích se jim postupně narodily dcery Marie 1891 a Růžena 1893. V Písku pak syn František 1896. Zaměstnání Václava Schwarze přineslo několikeré stěhování. Po Písku následovala Kdyně, kde byl povýšen na okresního soudce. Po několika měsících byl jmenován soudním radou, což znamenalo stěhování zpět do Českých Budějovic. Nadobro se rodina odstěhovala do Tábora. Růžena v Českých Budějovicích navštěvovala hudební školu založenou Bohuslavem Jeremiášem. Po maturitě na lyceu chtěla studovat dál v Praze, ale musela navštěvovat průmyslovou školu v Českých Budějovicích, kde se učila šít a vařit. V osmi letech napsala své první verše na lovecké psy. Ve 13 letech ji v Písku uvedl otec ke svému příteli Adolfu Heydukovi, který mu potvrdil její básnický talent. Poděkování otci, který ji v psaní podporoval, vyjádřila svou první uveřejněnou básní, nazvanou Otci. Zlomem v jejím životě byl podzim roku 1916, kdy se seznámila se spisovatelkou Růženou Svobodovou a jejím mužem Františkem Xaverem Svobodou. Stala se její žačkou a žačkou jejího muže, u kterého navštěvovala přednášky o české a cizí literatuře na Vyšší dívčí škole. V salonu Růženy Svobodové potkávala významné osobnosti, díky nimž získala cenné spisovatelské zkušenosti, např. Antonína Klášterského, Boženu Benešovou, Emanuela Chalupného. Růžena Schwarzová se vedle poezie a prózy zabývala psaním přednášek pro rozhlas. Vedle toho přispívala do nedělní přílohy Národní politiky. Sblížila se s ruským básníkem Konstantinem Balmontem, který přeložil několik jejích básní do ruštiny. Blízký jí byl hudební skladatel Otakar Jeremiáš, který se v několika svý...
Více od autora
Rudolf Schneider
Rudolf Schneider byl československý politik německé národnosti a meziválčný poslanec Národního shromáždění za Německou nacionální stranu. Vystudoval národní školu v rodné obci, pak nastoupil do učení k otci jako malíř skla. Podle údajů k roku 1928 byl profesí malířem skla v Arnultovicích u Boru u České Lípy. Po parlamentních volbách v roce 1925 získal mandát v Národním shromáždění. Mandát ale získal až dodatečně roku 1928 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec Alfred Rosche. V říjnu 1940 se stal členem NSDAP, v místní organizaci Arnultovice, od března 1943 v místní organizaci Bor.
Více od autora
Robert Falcon Scott
Kapitán Robert Falcon Scott byl britský polárník. Dospěl k jižnímu pólu 17. ledna 1912, o měsíc a den později než Roald Amundsen. Scott a čtyři další členové jeho expedice zahynuli na cestě zpět hladem, zimou a vyčerpáním v mimořádně špatném počasí. Stan s mrtvými těly, deníky a sbírkami vědeckého materiálu našla záchranná výprava až 12. listopadu 1912. Narodil se v Plymouthu jako třetí ze šesti dětí. K jeho budoucímu povolání námořního důstojníka ho předurčovala rodinná tradice: děd, dědovi bratři i další předkové sloužili v Královském námořnictvu. Pouze jeho otec byl v rodině civilista. Do námořnictva vstoupil už ve svých třinácti letech jako námořní kadet. Velice rychle a cílevědomě stoupal v žebříčku hodností. Podle vlastních slov byl v mládí poněkud líný, a proto soustavně cvičil svou kázeň, vytrvalost a vůli, hodně sportoval a byl velice cílevědomý. V roce 1897, když sloužil na bitevní lodi Majestic jako námořní poručík, mu velel George Egerton, bývalý arktický badatel. Ten v něm podnítil zájem o zeměpisné výzkumy a polární kraje vůbec. Na přelomu 19. a 20. století velice vzrostl zájem o nejnepřístupnější kouty naší Země. Antarktida byla na vrcholu zájmu. Němci, Švédové i Skotové chystali expedici na tento neobydlený kontinent. Británie nechtěla zůstat pozadu. Když v roce 1899 sir Clemens Markham, předseda Královské zeměpisné společnosti, sehnal jak od státu, tak od bohatých mecenášů dostatek peněz a prostředků, zbývalo mu pouze jmenovat velitele expedice. Stal se jím právě Robert F. Scott. Ten se velice brzy energicky ujal příprav. Tato expedice měla vůbec jako první podniknout saňové výpravy do vnitrozemí Antarktidy. Prostředky měl velice rozsáhlé, tudíž mu dovolily opatřit takřka vše, co si mohl polární výzkumník v těch časech přát: velké zásoby potravin, nejmodernější vědeckou výzbroj, nejmodernější oděvy a obuv a také loď Discovery, postavenou přímo na tuto cestu. Expedice měla přistát na 78. rovnoběžc...
Více od autora
Radoslava Schmelzová
Narozena 26. 6. 1959 v Kladně. Historička a teoretička výtvarného umění a designu, fotografka, práce z oboru.
Více od autora
Poňa Schwarzová
Více od autora
Petra Schier
Německá spisovatelka a historička. Autorka historických a milostných románů a knih pro děti. Pod pseudonymem Roth, Mila píše různé knižní série.
Více od autora
Petr Schink
Petr Schink je český spisovatel science fiction. Vystudoval obor Informační studia a Knihovnictví na Slezské univerzitě v Opavě. První povídku Velké prádlo vydal v časopise Nemesis v roce 1996. Roku 2001 získal čtvrté místo v soutěži Ikaros za povídku Bezvěrec a roku 2003 rovněž čtvrté místo v této soutěži za postkatastrofickou povídku Čokl. Svou první knihu vydal roku 2006.
Více od autora
Peter Scott
Více od autora
Pavel Schwarzkopf
Narozen asi 1907, zemřel za 2. světové války v koncentračním táboře. Ing., práce o sovětské ekonomice, překladatel z ruštiny.
Více od autora
Oliver Scherz
Narodil v roce 1974 v Essenu, je herec a autor knih pro děti. Se svou ženou a dvěma dětmi žije v Berlíně.
Více od autora
Miroslav Schätz
Narozen 31. 5. 1926 ve Kdyni , zemřel 2004. Ing., makromolekulární chemik, pedagog VŠCHT, autor publikací v oboru.
Více od autora
Martin Schäfer
Martin Schäfer je germanista a erudovaný znalec dějin umění. Předmětem jeho hlavního zájmu jsou dějiny bavorské wittelsbašské dynastie, o čemž svědčí vydaný životopis bavorského krále Maxmiliána II. a četné studie.
Více od autora
Martha Schad
Dr. Martha Schad se narodila 12. března 1939 v německém Mnichově. V letech 1980 - 1985 studovala historii a dějiny umění na Univerzitě v Augsburku. Studia zakončila prací "Ženy z šlechtického rodu Fugger von Lilie". Stala se velmi úspěšnou historičkou a spisovatelkou. Její knihy byly přeloženy do více než 12 jazyků, některé byly dokonce zfilmovány. Kromě toho je členkou mnichovského sdružení spisovatelů,čestná předsedkyně Sdružení Richarda Wagnera v Augsburku a dobrovolná městská pracovnice pro kulturní záležitosti v témže městě. Martha žije v Augsburku se svým manželem a dvěma dětmi.
Více od autora
Marie Schenková
Marie Schenková je česká historička umění specializující se na barokní malířství a malířství 19. století ve Slezsku. Od roku 1956 do roku 1964 pracovala jako diplomovaná zdravotní sestra v psychiatrické léčebně v Opavě a poté do roku 1970 jako odborná pracovnice na státním zámku v Hradci u Opavy. V letech 1963-1968 studovala dějiny umění na Filozofické fakultě Jana Evangelisty Purkyně v Brně , roku 1971 studia ukončila obhajobou rigorózní práce V letech 1973-2009 byla vedoucí uměleckohistorického pracoviště Slezského muzea v Opavě, 1998-2001 členkou vědecké rady Muzea v Šumperku, od r. 1998 členkou umělecké komise při Ostravsko-opavském biskupství, od r. 2003 členkou územní komise pro posuzování návrhů na prohlášení věci za kulturní památku při NPÚ v Ostravě. Marie Schenková ve své muzejní a badatelské činnosti dokázala navázat na kontinuitu předválečné muzejní a badatelské práce, narušené za dramatických událostí druhé poloviny 20. století, především nacismu a komunismu. Přinesla klasický model práce historika umění v muzeu, spočívající v rovnoměrném rozdělení pozornosti mezi činnost akviziční, prezentačně-výstavní a badatelsko-výzkumnou. Kromě barokního umění se systematicky zajímala o podobu umění 19. století a první poloviny 20. století ve Slezsku a ve svých studiích, otiskovaných na stránkách Časopisu Slezského muzea, věnovala rovnocennou pozornost jak českým, tak německým malířům této doby.
Více od autora
Marie Schäferová
Narozena 4. 1. 1891 v Černovicích, zemřela 1. 1. 1975 v Praze. Učitelka, spisovatelka pro mládež, autorka sbírky říkankových veršů, divadelních her, prózy, prací ze společenské výchovy.
Více od autora
Leonardo Sciascia
Leonardo Sciascia /čit. šáša/ byl italský spisovatel, publicista a politik. Debutoval sbírkou satir na fašistický režim Bajky z diktatury, v roce 1955 vydal knihu Farnost Ragalpetra, v níž popsal své zkušenosti učitele na zaostalém sicilském venkově. Byl představitel angažovaného kritického realismu, vynikl jako kritik korupce a byrokracie a v románu Den sovy popsal vliv mafie na sicilskou společnost. Knihu zfilmoval v roce 1968 Damiano Damiani s Francem Nerem v hlavní roli. Věnoval se také historickému žánru , ve svých knihách se pokoušel o objasnění případů Alda Mora a Ettoreho Majorany. Divadelní hru Recitazione della controversia liparitana dedicata ad A.D. dedikoval Alexandru Dubčekovi. Pracoval na ministerstvu školství a byl spolupracovníkem deníku Corriere della Sera. V roce 1975 byl zvolen radním města Palerma jako nezávislý na kandidátce Italské komunistické strany. V letech 1979 až 1983 byl zástupcem Radikální strany v Poslanecké sněmovně. Je po něm pojmenován Asteroid Sciascia.
Více od autora
Jindřich Schulz
doc. PhDr. Jindřich Schulz, CSc. přednáší na katedře historie FF Univerzity Palackého se zaměřením na politické, hospodářské a sociální dějiny českého středověku, historický místopis Moravy a Slezska. Jindřich Schulz absolvoval studium historie na Filozofické fakultě a studium geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Logicky se proto nadále věnoval především historické geografii, a to pod vedením profesora Ladislava Hosáka. Když v roce 1968 nastoupil jako vědecký pracovník do Kabinetu regionálních dějin na Katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, začal se podílet na projektu Historického místopisu Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Jde o rozsáhlé dílo, jehož 16. závěrečný svazek by měl vyjít do konce roku 2010. Během své pedagogické činnosti přednášel Jindřich Schulz především středověké dějiny, a to české i evropské, a publikoval několik prací s tematikou středověkých dějin, regionálních dějin, historické geografie a kartografie. Sám autor si nejvíce cení těch svých prací, které publikoval ve spoluautorství s docentem Josefem Bartošem a profesorem Milošem Traplem . V současné době má Jindřich Schulz vedle 16. svazku Historického místopisu připravenu publikaci o svém učiteli prof. Hosákovi. Nadále by chtěl pokračovat ve výzkumu severomoravského panství Ruda .
Více od autora
Jaroslav Schneider
Narozen 5.4.1883 v Mutějovicích u Rakovníka, zemřel 28.11.1945 v Kolíně. Středoškolský profesor, kulturní pracovník, historické spisy o Kolínsku.
Více od autora
Jaromír Schön
Mgr., středoškolský učitel, ředitel Gymnázia Konice, zastupitel města Konice, autor středoškolských učebnic z náboženství a filozofie.
Více od autora
I Schumann
Více od autora
Horst Scheibert
Německý důstojník, autor, autor knih s tematikou druhé světové války.
Více od autora
Harold Schechter
Americký spisovatel zaměřený na dějiny skutečného zločinu a sériových vražd, vysokoškolský učitel angličtiny, americké literatury a populární kultury. Autor historických detektivních fikcí a odborných publikací z oboru popkultury.
Více od autora
Hana Scholleová
Narozena 1964. RNDr., Ing., ekonomka. Práce z oboru podnikové ekonomie, controlling.
Více od autora
Georg Schreiber
Georg Walther Adolf Schreiber byl rakouský spisovatel a publicista. Jeho bratrem by historik a spisovatel Hermann Schreiber. Georg Schreiber se narodil jako syn knihkupce. Studoval na gymnáziu v Badenu. Vojenskou službu vykonával v letech 1941-1945 jako vojenský radista v německém letectvu. Od roku 1945 studoval klasickou filologii, archeologii a starověkou historii na Univerzitě ve Vídni. V roce 1948 zde získal doktorát. V letech 1950-1954 působil jako učitel cizích jazyků na soukromých školách a v roce 1955 se stal gymnaziálním profesorem latiny a řečtiny na vídeňském gymnáziu. Penzionován byl v roce 1983 Kromě výuky, působil také jako spisovatel. Psal především literaturu pro mládež, historické romány a literaturu faktu z oboru historie. Georg Schreiber byl roce 1955 vyznamenán rakouským oceněním "Jugendbuchpreis" a roku 1962 se stal nositelem rakouské státní ceny.
Více od autora
Gaby Schuster
Narozena 9. 10. 1948. Autorka literatury pro děti a mládež a historických milostných románů. Žije se svou rodinou nedaleko Mnichova. Je autorkou dvou úspěšných románových biografií o nejvýznamnějších císařovnách z rodu Habsburků, jakož i poutavého románu ze středověku, který vypráví příběh Aiméeiny babičky Violante. Od této autorky již vyšel životopisný román Marie Terezie.
Více od autora
František Schuster
Narozen 13.12.1885 v Chrudimi, zemřel 1.11.1964 v Kralupech n. Vltavou. PhDr., středoškolský profesor, práce přírodovědecké a historické, též beletristické, muzejní pracovník.
Více od autora
Eugene Scribe
Augustin Eugène Scribe byl francouzský dramatik a operní libretista. Narodil se v Paříži. Jeho otec byl obchodník s hedvábím a syn měl předurčenou dráhu právníka. Augustin však záhy studium práv opustil a začal psát pro jeviště. Jeho první hra, Prétendu sans le savoir, byla uvedena už v roce 1810 na scéně Varieté, ale neměla úspěch. Následovala řada dalších her napsaných ve spolupráci s jinými autory, ale prvního skutečného úspěchu se dočkal až v roce 1815, kdy společně s Delestre-Poirsonem napsal hru Une Nuit de la garde nationale. V dalších letech chrlil se svými spolupracovníky jednu hru za druhou. Dosáhl toho téměř pásovou organizací práce. Scribe dodával nápady a jeho spolupracovníci vypracovávali dialogy, dodávali vtipné hlášky, dvojverší apod. Spolupracovala s ním řada předních francouzských dramatiků té doby. Byli mezi nimi Jean-François Bayard, Roger de Beauvoir, Joseph-Xavier Boniface , Nicolas Brazier, Pierre François Carmouche, Jean-Henri Dupin, Philippe François Dumanoir , Anne-Honoré-Joseph Duveyrier , Charles Duveyrier , Germain Delavigne, Ernest Legouvé, Michel Masson, Edouard Joseph Mazères, Charles Gaspard Poirson , Louis Emile Vanderburch a Antoine-François Varner. Většina jeho her byly komedie a vaudevilly. Vaudevilly byly uváděny převážně v divadle Théâtre du Gymnase Marie Bell a komedie v Comédie-Française. Scribe vymyslel a ve své tvorbě prosazoval princip dokonalého divadla znamenající přesné načasování scén, příchodu jednotlivých postav, náhlé zvraty děje, prvky tajemství a momenty překvapení. Světový úspěch zaznamenal Scribe jako libretista nejslavnějších skladatelů oper té doby. Na jeho text komponovali např. Giacomo Meyerbeer , Adolphe Adam, Daniel Auber ,...
Více od autora