Výpis všech autorů

Gill Sims

Gill Sims je autorkou slavného a mimořádně úspěšného blogu a facebookové stránky Peter and Jane. Žije ve Skotsku se svým manželem, dvěma dětmi a svéhlavým border teriérem, který řídí celou domácnost. Mezi její zájmy patří trávit čas na sociálních sítích, hledat ztracené mládí a psa, když se rozhodne sám vydat na jednu ze svých pravidelných potulek.

Gilbert Sinoué

Francouzský spisovatel románů s historickými náměty a skladatel písní, narozený v Egyptě.

František Šita

Narozen 20. 11. 1937 v Hradci Králové, zemřel 23. 9. 1998. Farmakolog, autor cestopisů, geografických a etnofarmakologických publikací a článků.

Detlef Singer

Německý ornitolog.

Anne Rivers Siddons

Anne výtvarnice a žurnalistka se narodila v roce 1936 v georgijském Fairburnu v rodině význačného právníka . Studovala na univerzitě v Auburnu. Dříve než se začala plně věnovat spisovatelské profesi,pracovala jako ilustrátorka . Nyní žije v Atlantě.Je autorkou řady bestsellerů nejen z prostředí amerického Jihu. Euromedia vydala její romány Osudový zlom a Nezkrotná Nora.

Alois Šiška

Generálmajor v. v. Alois Šiška byl československý pilot, který ve 2. světové válce létal v 311. československé bombardovací peruti RAF. Známý je především pro nouzové přistání s bombardérem Vickers Wellington na hladině Severního moře, na kterém on a zbytek posádky strávili v nafukovacím záchranném člunu 6 dní téměř bez vody a potravin, než byli vyplaveni na holandském pobřeží, kde byli následovně zajati německou pobřežní stráží a drženi v zajetí až do konce války. Alois Šiška je nositelem řady vyznamenání, mezi které patří i nejvyšší státní vyznamenání České republiky, Řád Bílého lva III. třídy, in memoriam. Mimo jiné byl členem tzv. Guinea Pig Clubu, spolku, který se zaměřoval na léčbu a především rehabilitaci a socializaci letců, kteří ve válce utrpěli vážná zranění s trvalými následky. V roce 2012 byl v Nizozemsku poblíž místa, kde byl člun před sedmdesáti lety vyplaven odhalen památník posádce KX-B. Alois Šiška pochází z Lutopecen u Kroměříže, z malého hospodářství. Již v útlém dětství byl letadly fascinován a jeho touha stát se pilotem s věkem jen rostla. Navzdory tomu se však nejprve vyučil strojním zámečníkem a o vstup na vojenské letecké učiliště požádal až v osmnácti letech, kde byla jeho žádost zamítnuta pro vysoký věk. Dostal se však do Baťovy strojnické školy ve Zlíně, kde se vyučil strojařem a později byl vybrán do Baťovy Zlínské letecké společnosti a.s. v Otrokovicích, která se zabývala výrobou sportovních letadel, mimo jiné i Zlínu Z-XII. Za zlepšovací návrh ve výrobě byla Šiškovi nabídnuta odměna ve výši 5000 korun, místo které si zvolil pilotní výcvik, kde rovněž obdržel Pilotský diplom. S rostoucí hrozbou v podobě Hitlerova nacistického Německa byl ze strany Československé armády vytvořen požadavek na výcvik 1000 nových vojenských pilotů, do kterého byl přijat i Alois Šiška. Krátce po absolvování výcviku ve VLU v Prostějově byla vyhlášena všeobecná mobilizace a "dojednána" Mnichovská ...

Zdeněk Šimek

Zdeněk Šimek byl český sochař a malíř. Zdeněk Šimek se během studia na měšťanské škole učil hře na housle, zpíval ve sboru a zajímal se o výtvarné umění a poezii. Silnou a trvalou inspirací pro něj byla příroda a hudba. Po celý život budoval sbírku nerostů, hornin a fosilií, používal optický mikroskop i vlastní hvězdářský dalekohled, zabýval se astronomií, botanikou, morfologií bezobratlých, budoval fonotéku vážné hudby a jazzu. V letech 1941–1946 studoval na učitelském ústavu v Soběslavi, kde jeho třídním učitelem byl spisovatel Jiří Marek a spolužáky pozdější historik umění Jiří Padrta a Jiří Hronek . Roku 1946 byl přijat ke studiu na VŠUP, nejprve do ateliéru Karla Dvořáka. Po jeho smrti dokončil studia v ateliéru Josefa Wagnera, kde se seznámil i se svou budoucí ženou, Dagmar Vinklerovou a navázal přátelství s výtvarníky, kteří roku 1954 zakládali tvůrčí skupinu Trasa . V letech 1952–1967 podnikl řadu zahraničních cest . Ze sňatku s Dagmar Vinklerovou se narodili synové Ondřej a Lukáš . V 50. letech pracoval na veřejných zakázkách – sochách pro kašny v Mariánských Lázních a Třeboni a kromě toho se věnoval i vlastní volné tvorbě. V roce 1964 vystavoval se skupinou Trasa a měl první samostatnou výstavu ve Špálově galerii. Od roku 1965 žila rodina střídavě v Praze a letním domě v Šestajovicích, který Šimek sám postavil a později používal i jako sochařský ateliér. Zdeněk Šimek se zúčastnil prvního sochařského sympozia v Hořicích v Podkrkonoší a sympozií v Krastalu a Neukirchen . Roku 1968 vážně onemocněl plicní chorobou a několik měsíců strávil v sanatoriu. Přesto dál pracoval na veřejných zakázkách v Praze, Třeboni a Prachaticích a roku 1969 se zúčastnil sochařského symposia v Oggelshausenu. V roce 1970 podlehl nemoci a zem...

Walter Simonson

Americký scenárista, výtvarník, autor comicsu.

Václav Širl

Narozen 1944. Mistr sportu, horolezec, metodik horolezectví, publicista.

Václav Šilha

Fotografovat začal v souvislosti s cestováním, dnes už o sobě říká, že naopak cestuje kvůli fotografování. Procestoval řadu zemí Afriky, Evropy, Asie Ameriky a také ostrovy Francouzské Polynésie. Mezi jeho oblíbené destinace patří zejména Keňa, Tanzanie a Botswana, ale zaujalo jej například také fotografování na Floridě nebo na Aljašce. Pravidelně publikuje v celé řadě cestopisných a fotografických magazínů u nás i v zahraničí. Trvale spolupracuje například s magazíny Lidé a země, Koktejl nebo Photo life. Ze zahraničních titulů lze zmínit například BBC Wildlife Magazine a jeho snímky se objevily i v dalších prestižních médiích napříč různými kontinenty. Za všechny lze jmenovat např. listy Daily Telegraph, The Sun, Daily News, The Guardian, New York Times, Le Figaro nebo Stern. Jako autor spolupracuje s britskou mediální bankou Barcroft Media, která působí v 52 zemích po celém světě. Jeho unikátní snímky zachycující souboj hrošího stáda s krokodýlem byly zařazeny do knižní ročenky Ripley´s Believe it or Not. Je držitelem ocenění v rámci novinářské soutěže Czech Press Photo. S tvorbou Václava Šilhy se mohou pravidelně setkávat i návštěvníci různých fotografických výstav. Věnuje se také přednáškové činnosti. Václav Šilha úzce spolupracuje s cestovní kanceláří African Way, kde působí jako odborný průvodce v rámci specializovaných fotografických safari v Africe a v Americe . Je jedním z realizátorů česko-slovenského fotografického a filmového projektu LAGA 09, který od srpna do října 2009 probíhal v keňské rezervaci Masai Mara. Je spoluautorem výpravné fotografické knihy „Divoká planeta“, která vyšla na podzim roku 2008. V současné době se podílí na tvorbě dokumentárního filmu o expedici LAGA 09 a pracuje na dalších dvou knižních projektech, které vyjdou v letech 2010 a 2011....

Umberto Simonetta

Italská spisovatelka.

Štěpán Šimek

Narozen 2. 4. 1971 v Plzni. Cestovatel a amatérský sportovec. Autor románu.

Sierra Simone

Americká spisovatelka.

Milan Silný

Narozen 27. 2. 1970 ve Slaném. Cestovatel a sportovec - hráč futsalu, autor netradičního cykloturistického průvodce po kopcích České republiky.

Michaela Širůčková

Psycholožka, zabývá se efektivní komunikací, řešením konfliktů a dalším vzděláváním pedagogických pracovníků.

Květoslav Šipr

Narozen 23. 6. 1934 v Brně, zemřel 28. 2. 2022 tamtéž. Prof. ThLic. MUDr., CSc., lékař a teolog, zaměřoval se na gerontologii a bioetiku.

Karel Šípek

Narodil se v roce 1857 v Bohdanči v rodině hostinského Jana Pešky. Studoval na reálce v Pardubicích, od roku 1873 studuje v Praze a od roku 1877 působí jako učitel a později jako ředitel školy. Karel Šípek měl vřelý vztah k divadlu, je autorem knihy Vzpomínky na Prozatimní, ve které zachytil historii českého divadelnictví a měl přátelské vztahy s řadou herců. Pokusil se i o dramatickou činnost, ale jeho tři aktovky propadly při premiéře v roce 1913. Šípek vynikl jako libretista - napsal pro Karla Kovařovice texty několika oper, z nichž se prosadily opery Psohlavci a Na Starém bělidle. Již od počátku působení v Praze přispíval do humoristických časopisů, kde psal pod několika pseudonymy, především jako Karel Šípek. Povídky z časopisů později shrnul do 10 svazků, které postupně vycházely v letech 1888 až 1923. Povídky byly zaměřeny na zážitky ze školního prostředí, na život v tehdejší Praze a na osudy lidí v rodném městě . Neúspěch uvedení aktovek v roce 1913 autor velmi těžce nesl a tato událost zřejmě způsobila mozkovou mrtvici a částečné ochnutí. Poslední léta života strávil v Praze a převážně v Bohdanči, kde je pochován.

Karel Šimon

Autor sociologické analýzy.

Kamila Šimková

Technická redaktorka a jednatelka nakladatelství Magazine.

Josie Silver

Britská spisovatelka.

Joanna Simon

Anglická autorka publikací o víně a kuchařských knih.

Jiří Siegel

Ing. arch. Jiří Siegel vystudoval Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství v Praze. Patří ke generaci, která prožila studentská léta v nelehké době, a tak byla vděčna těm profesorům, kteří studenty neúnavně motivovali a ukazovali světlo na konci tunelu. Díky pedagogům Čermákovi, Otrubovi, Houbovi, Schmidtovi, Krisemu, Štěpánkovi, ale i mnoha dalším, se dokázal orientovat v problematice moderní architektury. První praktické zkušenosti získal u legendárního architekta Josefa Havlíčka a potom v ateliéru Antonína Tenzera. Po určitou dobu se u Jiřího Siegela tloukla architektura se sportem. Byl basketbalovým reprezentantem, členem družstva, které získalo titul akademického mistra světa v Paříži 1947 i členem olympijského týmu v Londýně 1948. Nejspíš i úzká vazba na sport způsobila, že potom stál dvacet let v čele jednoho z ateliérů Sportprojektu Praha. Jiří Siegel je autorem pražské sportovní haly na Folimance, sportovní haly ve Znojmě a dalších více než dvaceti sportovních hal po celé republice. Je také autorem objektu české obchodní legace v indonéské Djakartě nebo bývalé budovy Sportturistu na Národní třídě v Praze. Realizoval celou řadu staveb na českých horách: například Dům Horské služby ve Špindlerově Mlýně, hotelový areál v Peci pod Sněžkou, Českou boudu v Jilemnici, Novomísečnou boudu i Sporthotel na šumavském Zadově. Se svým týmem získal druhou cenu v soutěži na Národní stadion v Praze na Maninách. V Kosmonosech u Mladé Boleslavi bylo podle jeho konceptu realizováno padesát řadových domků. Navrhl také domy pro Karla Gotta a Jiřího Šlitra. Rád se baví svou prací i svými koníčky, takže když nesedí u prkna, většinou sedí u klavíru anebo píše. Z textů Jiřího Siegela můžeme cítit vrozený optimismus i osobitý humor. Architekta stále vidí v poloze profesionála syntézy a neúnavně ve svých úvahách vysvětluje nezastupitelnost architekta při tvorbě architektonického díla. Celoživotní zkušenosti promítl do zatím poslední knihy „Dům a jeho architekt“, ...

Jiří Siblík

Narozen 24. 4. 1912 v Ostravě, zemřel 10. 12. 2004 v Praze. Prof., PhDr., historik výtvarného umění, hudební teoretik a pedagog, monografie z oborů.

Jindřich Šídlo

Jindřich Šídlo je český novinář. Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK. Od roku 1992 krátce pracoval v Českém deníku, devět let působil v týdeníku Respekt a v letech 2001 až 2005 byl členem redakce deníku MF Dnes. Od listopadu 2005 do dubna 2009 vykonával funkci vedoucího redaktora domácího zpravodajství deníku Hospodářské noviny. Od května 2009 řídil domácí zpravodajství ČT a byl také hlavním politickým analytikem této veřejnoprávní televize. Každý týden publikoval své sloupky pod názvem „Diagnóza“ v Respektu. Nyní pracuje opět jako redaktor Hospodářských novin. Za svou žurnalistickou práci, zejména zaměřenou na oblast lidských práv, získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky. V říjnu 2009 označil na síti Facebook čínskou velvyslankyni v Praze za „arogantní bábu“, což vzápětí rozpoutalo debatu o tom, jak - a zda vůbec - mohou zaměstnanci médií veřejné služby vystupovat na sociálních sítích.

Jaroslav Šimon

Jaroslav Šimon byl český a československý vysokoškolský učitel, agronom, politik a poúnorový bezpartijní poslanec Národního shromáždění ČSR. Působil na Zemském výzkumném ústavu pro výrobu rostlinnou v Brně, zpočátku jako řadový pracovník, později jako vedoucí Sekce pro pěstování rostlin. Vyučoval na Vysoké škole zemědělské v Brně. Ve volbách roku 1954 byl zvolen do Národního shromáždění ve volebním obvodu Mikulov-Břeclav jako bezpartijní kandidát. V parlamentu setrval až do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1960.

Jana Sieberová

Jana Sieberová, roz. Drbohlavová je česká zdravotní sestra, aktivistka hospicového hnutí, autorka řady článků o doprovázení terminálně nemocných a spisovatelka. Dvacet pět let pracovala v nemocnicích jako anesteziologická zdravotní sestra. V roce 2009 založila Domácí hospic Duha, kde začala působit jako vedoucí a vrchní sestra Centra domácí hospicové péče. Lékař Pavel Sieber, její manžel, se stal ředitelem tohoto domácího hospice a duchovní službu hospicového kaplana zde začal vykonávat kněz královéhradecké diecéze Pavel Rousek, člen hnutí Fokoláre. V roce 2016 vydala svou první samostatnou knihu Hospic: příběh naplněné naděje. Doprovázela jako hospicová zdravotní sestra kardinála Miloslava Vlka v závěru jeho života. Kardinál Vlk pak podporu hospicovému hnutí vyjádřil ve svém odkaze, když požádal, aby místo květinových darů k jeho rakvi lidé raději přispěli na Domácí hospic Duha v Hořicích, což se objevilo i na jeho smutečním oznámení ve spodní části stránky. V roce 2018 jí vyšla kniha: Naděje na konci cesty: další příběhy hospice Duha, ve které navázala na předchozí knihu. V roce 2019 jí vyšla kniha: Proč máme strach ze smrti? Jak zvládnout její příchod.

Jan Šíma

Mgr., vysokoškolský pedagog, zaměřený na sportovní management a marketing.

Iva Šišperová

Spoluautorka atlasu pro děti.

Harry Sidebottom

Harry Sidebottom je profesorem antické historie na Merton College v Oxfordu a přednáší i na Univerzitě ve Warwicku. Přispívá též do mnoha historických časopisů včetně Classical Review, Journal of Roman Studies, a War and Society in The Roman World. Zabývá se zejména řeckou kulturou v období Říše římské . Zajímá se též o antické válečné umění . V obou těchto oblastech je považován za mezinárodně uznávaného odborníka . Od roku 2006 pracuje na sérii historických románů Římský válečník, v nichž jako hlavní hrdina vystupuje anglosaský šlechtic a důstojník římské armády Balista. Děj série autor zařadil do období nazývaného „velkou krizí třetího století“, kdy se Římská říše dostala do těžkých, vojenských i hospodářských problémů. Ve svém volném čase rád cestuje, sportuje a je vášnivým fanouškem kriketu, ragby a v poslední době též tenisu.

František Šimek

Narozen 13.9.1882 v Ostrolově Újezdě u Trocnova, zemřel 1.7.1974 v Praze. PhDr., středoškolský profesor češtiny, latiny a řečtiny, redaktor, práce z oboru jazykovědy a literatury, editor staré české literatury.

Blair Singer

Obchodní poradce, lektor a autor knih z oblasti techniky prodeje, marketingu.

Alan Caddy Orchestra & Singers

The Alan Caddy Orchestra & Singers byla hudební skupina působící v 60. a 70. letech 20. století, známá svými instrumentálními a vokálními interpretacemi populárních písní té doby. Sám Alan Caddy byl anglický kytarista, aranžér a hudební producent, který byl členem skupiny The Tornados, která nahrála skladbu "Telstar", první hit britské skupiny v americkém žebříčku Billboard Hot 100. V roce 1990 se stal členem skupiny The Tornados. Po skončení svého působení v The Tornados Caddy pokračoval v rozsáhlé práci v hudebním průmyslu jako aranžér a session hudebník.

Vojtěch Šimíček

Narozen 19.8.1969 v Ostravě. Doc., JUDr., Ph.D., Právník a vysokoškolský pedagog.

Stefan Silbernagl

Narozen 7.2.1939. Prof.dr.med. Publikace Atlas fyziologie člověka.

Soňa Sinclair

Narozena v Úpici. Kanadská žurnalistka českého původu.

Růžena Šišková

Narozena 1937. Prom. fil., slavistka, zabývá se jazykovědnou ukrajinistikou, specializace lexikologie, dialektologie .

Robert R Sinclair

Ray Conniff And The Singers

Radana Šimčíková

Narozena 1964. Autorka učebnic a pracovních sešitů pro předškoláky a žáky ZŠ, pedagožka.

Prokop Siostrzonek

Narozen 9. 8. 1957 v Českém Těšíně. Římskokatolický kněz, benediktinský mnich a arciopat břevnovského kláštera.

Philippe Simon

Francouzský spisovatel. Populárně-naučné knihy pro děti.

Philip Sidney

Sir Philip Sidney byl anglický básník, dvořan a voják. Byl jednou z nejprominentnějších postav alžbětinské doby. Mezi jeho díla patří Astrofel a Stella, Obrana poezie a Hraběnka z Pembroku. Narodil se v Penshurst Place, hrabství Kent, jako nejstarší syn sira Henryho Sidneyho a Mary Dudleyové. Jeho matka byla nejstarší dcerou Johna Dudleyho, 1. vévody z Northumberlandu, a sestrou Roberta Dudleyho, 1. hraběte z Leicesteru. Jeho mladší bratr, Robert Sidney, 1. hrabě z Leicesteru, byl významným státníkem a mecenášem. Jeho mladší sestra Mary Sidneyová se provdala za Henryho Herberta, 2. hraběte z Pembroke. Mary Sidneyová, jež se díky tomuto sňatku stala hraběnkou z Pembroke, se stala spisovatelkou, překladatelkou a patronkou literátů. Právě jí věnoval Sidney své nejrozsáhlejší dílo Arcadia. Po bratrově smrti Mary Arcadii přepracovala a vydala ji pod názvem The Countess of Pembroke's Arcadia'. Philip se nejprve vzdělával na kalvínsky zaměřeném lyceu Shrewsbury School a později se zapsal na kolej Christ Church na Oxfordské univerzitě. Roku 1572 byl zvolen do Parlamentu za město Shrewsbury a ještě téhož roku odcestoval do Francie jako člen poselstva, které mělo dojednat sňatek mezi Alžbětou I. a vévodou z Alençonu. Několik dalších let strávil na evropské pevnině, kde mj. navštívil německé kraje, Itálii, Polsko, Uhry a rakouské země. Na svých cestách se potkal s řadou významných intelektuálních a politických osobností té doby. Po návratu do Anglie roku 1575 se Sidney potkal s Penelope Devereuxovou, pozdější Lady Richovou, která ho okouzlila svým mládím a inspirovala k napsání jeho proslulé sbírky sonetů Astrophel a Stella. Její otec, hrabě z Essexu, chtěl údajně dát svou dceru Sidneymu za manželku, ale z plánované svatby sešlo díky Essexově smrti v roce 1576. Sidney se v Anglii vrhl do politiky i do sféry umění. Sepsal dlouhý dokument na obranu svého otce, odvolaného r. 1578 z pozice královského správce Irska, v němž obhajoval jeho po...

Pavel Šima

Odborník v oblasti marketingu, marketingových kampaní a komunikaci. Též politolog.

Milan Šimečka

Milan Šimečka byl český a slovenský filosof a literární kritik, otec spisovatele a publicisty Martina Šimečka. Po maturitě 1949 vystudoval českou a ruskou literaturu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v Brně, kterou absolvoval v roce 1953. Poté se stal odborným asistentem na Univerzitě Komenského v Bratislavě, odkud v roce 1958 odešel na Vysokou školu múzických umění, kde se i habilitoval. Byl členem Komunistické strany Československa a na uvedených školách vyučoval marxistickou filosofii. V roce 1970 byl pro své ideové postoje přinucen opustit univerzitní půdu a pracovat v manuálních profesích. V roce 1981 byl v akci Státní bezpečnosti „Francouzský kamion“ obviněn za údajný trestný čin podvracení republiky a vzat do vyšetřovací vazby v Bratislavě a v Praze-Ruzyni, kde byl držen od 6. května 1981 do 27. května 1982. Po listopadu 1989 se stal předsedou Rady konzultantů prezidenta Václava Havla. 23. září 1990 v Praze ve věku 60 let zemřel.

Michal Šimůnek

Narozen 1976. Mgr., historik přírodních věd, zaměřený mj. na dějiny biologie v 19. a 20. století a na problematiku nacistických rasových výzkumů na našem území.

Marc Silvestri

Americký kreslíř a tvůrce komiksů, vydavatel.

Les Swingle Singers

Jedná se o původní francouzskou skupinu. Pro britskou skupinu po roce 1973 viz Swingle II a její pseudonymy. Původně francouzská vokální skupina, založená v roce 1962 Wardem Swinglem, se specializovala na zpěv klasických písní v a capella/jazzovém aranžmá. V USA byli velmi populární a v letech 1964 a 1965 získali tři ceny Grammy. Skupina se rozpadla v roce 1973. Ward se přestěhoval do Anglie, kde založil skupinu Swingle II s rozšířeným repertoárem. Původní dvojčtveřice: Alto: Alice Heraldová, Anne Germainová; soprán: Alice Heraldová, Anne Germainová; soprán: Alice Heraldová, Anne Germainová: Christiane Legrand, Jeanette Baucomont; Tenor: Germain, Ward Swingle ; bas: Jean Cussac, José Germain.

Ladislav Simajchl

Ladislav Simajchl byl český římskokatolický kněz, kazatel, spisovatel a editor Společného kancionálu českých a moravských diecézí. Vystudoval gymnázium v Německém Brodě a po maturitě v roce 1941 vstoupil do brněnského kněžského semináře. V letech 1942 až 1945 byl totálně nasazen v Rakousku , kde pracoval na stavbě kanalizace a později jako tlumočník v nemocnici a kde se setkal mimo jiné s Janem Skácelem. Po osvobození dokončil studium teologie a 5. července 1948 přijal v Brně kněžské svěcení. Jako duchovní působil nejprve v Kloboukách u Brna a od roku 1967 v Brně-Králově Poli. Po nástupu normalizace ho Státní bezpečnost několikrát vyslýchala a následně byl v roce 1973 přeložen do Panských Dubenek. Od roku 1981 byl duchovním správcem ve Fryšavě pod Žákovou horou, kde zůstal bydlet i po svém odchodu do důchodu v roce 2000. V roce 1992 mu papež Jan Pavel II. udělil titul Kaplan Jeho Svatosti s právem užívat titul „monsignor“.

Kaiu Širai

Josef Šíma

Josef Šimánek byl český básník, prozaik, dramatik a člen společnosti Universalia. Dětství a mládí strávil na Jindřichohradecku, jehož magická krajina se mu stala trvalou inspirací. Studoval gymnázium v Jindřichově Hradci, pak světovou literaturu a moderní filologii na Karlo–Ferdinandově universitě v Praze . Začínal jako typický dekadentní básník. Patřil do okruhu České moderny. Ve svých textech se často věnoval okultním a mystickým tématům, lze jej považovat za jednoho z průkopníků české sci-fi literatury. Náměty si s oblibou vybíral z období antiky. Pracoval jako tajemník Českého Zemského Svazu cizineckého a odborný rada v knihovně ministerstva zemědělství. Redigoval Pokrokovou revui , Knihovnu západních literatur , Knihovnu pro filosofii, umění a život , Zrcadlo, satirickou přílohu časopisu Samostatnost , časopis Týden světem , Nový obzor a další. Od roku 1918 pracoval v Zemské komisi pro péči o mládež, v letech 1924–49 byl vedoucím knihovny Pozemkového úřadu. Byl také generálním sekretářem Svazu skautů. Jeho přáteli byli grafik Josef Váchal, překladatel a autor mystické literatury Karel Weinfurter, básník Jaromír Borecký, psychiatr Vladimír Vondráček, manželé filosof Vladimír Hoppe a výtvarnice Marie Hoppeová–Teinitzerová, a především básník Jaroslav Vrchlický . Spřátelil se také s operní pěvkyní Emou Destinnovou a navštěvoval ji v zámečku Stráž nad Nežárkou. Destinnová si jeho knihy oblíbila a vozila si je s sebou na své koncertní cesty.

Johannes Sigleur

Jiří F Šiška

pseudonym Jiří F. Šiška nebo Jiří Fridrich narozen 15. 3. 1957 ve Zlíně Studia a povolání: 1976-1977 základní vojenská služba 1979 absolvování Střední školy MV ČR 1979-1993 působení v důstojnické hodnosti u leteckých útvarů Čsl. armády a policie 1993-1994 jednatel obchodní společnosti 1994-1995 civilní zaměstnanec AČR 1995-1997 studium na katedře žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci od roku 1996 – literární a publikační činnost, spolupráce s odbornými časopisy

Jaroslav Šimek

Práce o pěstování a zpracování brambor.

Jan-Marek Šík

Narozen 1988. Filolog, vysokoškolský pedagog finštiny a švédštiny, recenzent. Autor překladu ze švédštiny, spoluautor knihy pro mládež.

Jan Šibík

Jan Šibík je český fotoreportér. Dlouhou dobu pracoval pro časopis Reflex. Je známý svými fotografiemi z válečných konfliktů. Je držitelem třetího místa v kategorii Sportovní příběhy v soutěži World Press Photo, dvakrát byl hodnocen hlavní cenou v soutěži Czech Press Photo, je laureátem hlavní ceny Golden Prisma Award a také obdržel od města Plzeň Cenu 1. června, která bývá udělována za šíření myšlenek demokracie a obhajobu lidských práv. Jan Šibík byl fotoreportérem a hlavním fotografem pro český časopis Reflex od roku 1993. Během svého působení podnikl přes dvě stě cest do všech koutů světa. Fotografoval konec komunismu v Evropě, pád berlínské zdi, sametovou revoluci v Československu i krvavý zánik Ceauşescova režimu v Rumunsku. Byl svědkem masakrů v Sieře Leone a Libérii, hladomoru v Súdánu, Somálsku a Etiopii. Zažil následky zemětřesení v Arménii i Turecku, exodus iráckých Kurdů do Íránu. Zaznamenal války v Afghánistánu, Chorvatsku, Bosně, Kosovu, v gruzínské Abcházii, Čečensku, ázerbájdžánském Náhorním Karabachu, Jihoafrické republice a Iráku. Genocidu ve Rwandě, uprchlické tábory v Tanzanii, Súdánu, Haiti, Angole a Somálsku. V posledních letech se Jan Šibík zaměřil na konflikt v Palestině. Během celého roku 2004 fotil epidemii AIDS na Ukrajině. V roce 2005 zaznamenal děsivé následky přívalové vlny na Srí Lance, bizarní poměry v komunistické Severní Koreji, pohřeb papeže Jana Pavla II. ve Vatikánu i Jásira Arafáta v Ramalláhu, odchod izraelských osadníků z pásma Gazy a následky hurikánu Katrina v New Orleansu. Ve svých fotografických začátcích nosil fotoaparát neustále s sebou a dělal náhodné jednotlivé snímky. Snažil se najít téma, které by kompletoval do celku. V té době byl fotbalovým fanouškem a začal propojovat obě záliby - fotografoval divácké potyčky. Během své kariéry dostal nabídku na spolupráci s americkou agenturou AP, která mu nabízela mnohem větší rozpočet než měl dosud a lépe by se postarala o jeho bez...

J. V Šimák

Herta Simon

Německá diplomovaná zahradnice, autorka publikací zaměřených na rostliny a zahrady.

Heřman Sikl

Narozen 28.5.1888 v Plzni, zemřel 16.1.1955 v Praze. MUDr., profesor patologické anatomie, publikace z oboru.

Helen Simonson

Americká spisovatelka britského původu.

Eliot Siegel

Britský fotograf, autor publikace o fotografických technikách.