Výpis všech autorů

Sierra Simone

Americká spisovatelka.

Sharon Siamon

Sharon Siamon neboli Shari, jak jí říkají kamarádi, miluje koně už od útlého dětství. Jako malá dívka jezdívala na rodné farmě v Kanadě a čítávala si dobrodružné příběhy o divokých mustanzích prohánějících se po širých pláních. Snila o tom, že jednoho dne napíše vlastní knihu o koních. Když byla o trochu starší, zamilovala se do amerického jihozápadu – a do mladého Američana, za kterého se později provdala. Příběhy o dvojčatech a potoku Divokých koní jsou inspirovány právě okamžiky, kdy se proháněla po obrovských otevřených planinách s vysokými horami na obzoru. Sharon a její manžel Jeff nyní žijí v Kanadě, často však míří do Arizony, aby si zajezdili na nádherných koních, o nichž píše ve svých knihách. Stále sní o tom, že si jednoho dne pořídí vlastního koně.

Renáta Šínová

JUDr. Renáta Šínová, Ph.D. vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a následně absolvovala rigorózní řízení i doktorské studium na Právnické fakultě MU v Brně. Dlouhodobě se zaměřuje na civilní proces a také na rodinné právo. Podílela se na přípravě zákona o zvláštních řízeních soudních a je také členkou rekodifikační komise pro civilní právo na Slovensku. V roce 2008 získala statut hostujícího profesora na University of Berkeley v Kalifornii, kam se také pravidelně vrací k odborné spolupráci.

Petra Šimonová

Autorka prací o životním prostředí, autorka vzdělávacích ekologických programů.

Paul Simons

Vědecký pracovník a popularizátor vědy, zaměřený na botaniku, zemědělství, chemii a klimatologii, též producent BBC TV.

Milan Silný

Narozen 27. 2. 1970 ve Slaném. Cestovatel a sportovec - hráč futsalu, autor netradičního cykloturistického průvodce po kopcích České republiky.

Kerstin Simoné

Kerstin Simoné je německá autorka ezoterických knih, ve kterých zprostředkovává poselství bytosti známé jako staroegyptský bůh Thovt. Narodila se v Berlíně. Už jako dítě projevovala jasnozřivé schopnosti. Celý život se zajímá o mystiku a duchovní nauky. V kontaktu s vyššími frekvenčními úrovněmi je přes 25 let. Zpočátku prakticky studovala různé metody channelingu, až posléze vyvinula svoji vlastní techniku tlumočení. Po tragické události, kterou prožila v roce 2003, je Thovt jejím blízkým přítelem, učitelem a stálým průvodcem. Ve svých knihách tlumočí jeho praktické a univerzální poselství, které bylo v minulosti vyhrazeno pouze úzkému okruhu adeptů tajných nauk. Kerstin se aktivně věnuje ochraně zvířat, zejména velryb a delfínů. Propaguje vegetariánství. Kromě knih je rovněž autorkou instruktážních zvukových nahrávek. Zájemcům o Thovtovo poselství nabízí účast na svých seminářích. Se svou rodinou žije nedaleko Berlína.

Karel Šimon

Autor sociologické analýzy.

Kamila Šimková

Technická redaktorka a jednatelka nakladatelství Magazine.

Josie Silver

Britská spisovatelka.

Joanna Simon

Anglická autorka publikací o víně a kuchařských knih.

Jaroslav Šimon

Jaroslav Šimon byl český a československý vysokoškolský učitel, agronom, politik a poúnorový bezpartijní poslanec Národního shromáždění ČSR. Působil na Zemském výzkumném ústavu pro výrobu rostlinnou v Brně, zpočátku jako řadový pracovník, později jako vedoucí Sekce pro pěstování rostlin. Vyučoval na Vysoké škole zemědělské v Brně. Ve volbách roku 1954 byl zvolen do Národního shromáždění ve volebním obvodu Mikulov-Břeclav jako bezpartijní kandidát. V parlamentu setrval až do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1960.

Jana Sieberová

Jana Sieberová, roz. Drbohlavová je česká zdravotní sestra, aktivistka hospicového hnutí, autorka řady článků o doprovázení terminálně nemocných a spisovatelka. Dvacet pět let pracovala v nemocnicích jako anesteziologická zdravotní sestra. V roce 2009 založila Domácí hospic Duha, kde začala působit jako vedoucí a vrchní sestra Centra domácí hospicové péče. Lékař Pavel Sieber, její manžel, se stal ředitelem tohoto domácího hospice a duchovní službu hospicového kaplana zde začal vykonávat kněz královéhradecké diecéze Pavel Rousek, člen hnutí Fokoláre. V roce 2016 vydala svou první samostatnou knihu Hospic: příběh naplněné naděje. Doprovázela jako hospicová zdravotní sestra kardinála Miloslava Vlka v závěru jeho života. Kardinál Vlk pak podporu hospicovému hnutí vyjádřil ve svém odkaze, když požádal, aby místo květinových darů k jeho rakvi lidé raději přispěli na Domácí hospic Duha v Hořicích, což se objevilo i na jeho smutečním oznámení ve spodní části stránky. V roce 2018 jí vyšla kniha: Naděje na konci cesty: další příběhy hospice Duha, ve které navázala na předchozí knihu. V roce 2019 jí vyšla kniha: Proč máme strach ze smrti? Jak zvládnout její příchod.

Jan Šimša

Jan Šimsa byl teolog, evangelický farář, autor kulturně historických úvah, redaktor a disident . Koncem druhé světové války v souvislosti s Ligou lesní moudrosti se tehdy mladičký Jan Šimsa seznámil s českým protestantsky orientovaným křesťanským kazatelem, spisovatelem, publicistou, sociálním pracovníkem a radikálním pacifistou Přemyslem Pittrem. Rovněž se v té době seznámil s lidmi okolo Milíčova domu a zapojil se do jeho činnosti. Po skončení druhé světové války se zapojil do aktivit, které Přemysl Pitter organizoval . Po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze vystudoval Jan Šimsa v letech 1948-1952 teologii na Komenského Evangelické teologické fakultě v Praze. Poprvé byl zatčen v roce 1952, kdy se jej StB pokusila získat ke spolupráci. Po studiích dostal povolávací rozkaz k povinné vojenské prezenční službě . Z vojenské služby byl předčasně propuštěn . Dne 23. června 1956 se Jan Šimsa oženil s čerstvě dostudovanou Milenou Procházkovou, která mu ve výkonu jeho poslání v dalších letech účinně pomáhala. Jako manželka evangelického faráře jej Milena Šimsová následovala do míst, kde působil: sbory Českobratrské církve evangelické v Pardubicích , v Praze na Vinohradech , v Klášteře nad Dědinou , v Prosetíně . Jako evangelický duchovní vykonával farářskou službu až do února roku 1973, kdy mu byl odňat normalizačním režimem státní souhlas. Po odejmutí státního souhlasu k výkonu duchovenské činnosti pracoval nějakou dobu jako archi...

Jan Šíma

Mgr., vysokoškolský pedagog, zaměřený na sportovní management a marketing.

Jan Šibík

Jan Šibík je český fotoreportér. Dlouhou dobu pracoval pro časopis Reflex. Je známý svými fotografiemi z válečných konfliktů. Je držitelem třetího místa v kategorii Sportovní příběhy v soutěži World Press Photo, dvakrát byl hodnocen hlavní cenou v soutěži Czech Press Photo, je laureátem hlavní ceny Golden Prisma Award a také obdržel od města Plzeň Cenu 1. června, která bývá udělována za šíření myšlenek demokracie a obhajobu lidských práv. Jan Šibík byl fotoreportérem a hlavním fotografem pro český časopis Reflex od roku 1993. Během svého působení podnikl přes dvě stě cest do všech koutů světa. Fotografoval konec komunismu v Evropě, pád berlínské zdi, sametovou revoluci v Československu i krvavý zánik Ceauşescova režimu v Rumunsku. Byl svědkem masakrů v Sieře Leone a Libérii, hladomoru v Súdánu, Somálsku a Etiopii. Zažil následky zemětřesení v Arménii i Turecku, exodus iráckých Kurdů do Íránu. Zaznamenal války v Afghánistánu, Chorvatsku, Bosně, Kosovu, v gruzínské Abcházii, Čečensku, ázerbájdžánském Náhorním Karabachu, Jihoafrické republice a Iráku. Genocidu ve Rwandě, uprchlické tábory v Tanzanii, Súdánu, Haiti, Angole a Somálsku. V posledních letech se Jan Šibík zaměřil na konflikt v Palestině. Během celého roku 2004 fotil epidemii AIDS na Ukrajině. V roce 2005 zaznamenal děsivé následky přívalové vlny na Srí Lance, bizarní poměry v komunistické Severní Koreji, pohřeb papeže Jana Pavla II. ve Vatikánu i Jásira Arafáta v Ramalláhu, odchod izraelských osadníků z pásma Gazy a následky hurikánu Katrina v New Orleansu. Ve svých fotografických začátcích nosil fotoaparát neustále s sebou a dělal náhodné jednotlivé snímky. Snažil se najít téma, které by kompletoval do celku. V té době byl fotbalovým fanouškem a začal propojovat obě záliby - fotografoval divácké potyčky. Během své kariéry dostal nabídku na spolupráci s americkou agenturou AP, která mu nabízela mnohem větší rozpočet než měl dosud a lépe by se postarala o jeho bez...

J. V Šimák

Iva Šišperová

Spoluautorka atlasu pro děti.

František Šita

Narozen 20. 11. 1937 v Hradci Králové, zemřel 23. 9. 1998. Farmakolog, autor cestopisů, geografických a etnofarmakologických publikací a článků.

František Šimek

Narozen 13.9.1882 v Ostrolově Újezdě u Trocnova, zemřel 1.7.1974 v Praze. PhDr., středoškolský profesor češtiny, latiny a řečtiny, redaktor, práce z oboru jazykovědy a literatury, editor staré české literatury.

Edward H Sims

Edward Sims se narodil v Orangeburgu v Jižní Karolíně. Vystudoval Wofford College v roce 1943. Byl v US Army Air Forces během druhé světové války, kde získal hodnost nadporučíka a šest medaile jako stíhací pilot.

Detlef Singer

Německý ornitolog.

Brian Sibley

Brian Sibley je anglický spisovatel. Je autorem více než 100 hodin rozhlasového dramatu, napsal a prezentoval stovky rozhlasových dokumentů. V roce 2007 se oženil se svým partnerem kouzelníkem Davidem Weeksem, s kterým žil od roku 1989. Je členem společnosti Magic Circle, napsal pro ně knihu o historii magie a magického kruhu. V současnosti je členem Rady Magic Circle. Je čestným členem Tolkienovy společnosti, bývalý tajemník společnosti Lewise Carrolla a zakládající předseda Beatrix Potter Society. Byl několik let člen řídícího výboru společnosti autorů a předseda Výboru pro vysílání. Žije v Londýně.

Blair Singer

Obchodní poradce, lektor a autor knih z oblasti techniky prodeje, marketingu.

Alois Šiška

Generálmajor v. v. Alois Šiška byl československý pilot, který ve 2. světové válce létal v 311. československé bombardovací peruti RAF. Známý je především pro nouzové přistání s bombardérem Vickers Wellington na hladině Severního moře, na kterém on a zbytek posádky strávili v nafukovacím záchranném člunu 6 dní téměř bez vody a potravin, než byli vyplaveni na holandském pobřeží, kde byli následovně zajati německou pobřežní stráží a drženi v zajetí až do konce války. Alois Šiška je nositelem řady vyznamenání, mezi které patří i nejvyšší státní vyznamenání České republiky, Řád Bílého lva III. třídy, in memoriam. Mimo jiné byl členem tzv. Guinea Pig Clubu, spolku, který se zaměřoval na léčbu a především rehabilitaci a socializaci letců, kteří ve válce utrpěli vážná zranění s trvalými následky. V roce 2012 byl v Nizozemsku poblíž místa, kde byl člun před sedmdesáti lety vyplaven odhalen památník posádce KX-B. Alois Šiška pochází z Lutopecen u Kroměříže, z malého hospodářství. Již v útlém dětství byl letadly fascinován a jeho touha stát se pilotem s věkem jen rostla. Navzdory tomu se však nejprve vyučil strojním zámečníkem a o vstup na vojenské letecké učiliště požádal až v osmnácti letech, kde byla jeho žádost zamítnuta pro vysoký věk. Dostal se však do Baťovy strojnické školy ve Zlíně, kde se vyučil strojařem a později byl vybrán do Baťovy Zlínské letecké společnosti a.s. v Otrokovicích, která se zabývala výrobou sportovních letadel, mimo jiné i Zlínu Z-XII. Za zlepšovací návrh ve výrobě byla Šiškovi nabídnuta odměna ve výši 5000 korun, místo které si zvolil pilotní výcvik, kde rovněž obdržel Pilotský diplom. S rostoucí hrozbou v podobě Hitlerova nacistického Německa byl ze strany Československé armády vytvořen požadavek na výcvik 1000 nových vojenských pilotů, do kterého byl přijat i Alois Šiška. Krátce po absolvování výcviku ve VLU v Prostějově byla vyhlášena všeobecná mobilizace a "dojednána" Mnichovská ...

Alan Caddy Orchestra & Singers

The Alan Caddy Orchestra & Singers byla hudební skupina působící v 60. a 70. letech 20. století, známá svými instrumentálními a vokálními interpretacemi populárních písní té doby. Sám Alan Caddy byl anglický kytarista, aranžér a hudební producent, který byl členem skupiny The Tornados, která nahrála skladbu "Telstar", první hit britské skupiny v americkém žebříčku Billboard Hot 100. V roce 1990 se stal členem skupiny The Tornados. Po skončení svého působení v The Tornados Caddy pokračoval v rozsáhlé práci v hudebním průmyslu jako aranžér a session hudebník.

Vladimír Sís

Narozen 7. 7. 1925 v Brně, zemřel 7. 9. 2001 v Praze. Filmový režisér a scenárista.

Vladimír Sís

ŠIŠKA Vladimír – teoretik, ufolog, 4. 9. 1955 Praha, ženatý , m. Olga, roz. Ambrožová , děti: Petr , Jitka . ST SPŠ potravinářská chemie 74. ZÁJMY archeoastronautika, UFO, kosmonautika, letectví, Keltové. D spoluautor knihy UFO i nad Československem II, UFO - návraty bohů?; člen red. rady čas. Fantastická fakta. SF zájem o SF probudila Součkova trilogie, 87 V. Soukupem přiveden do klubu RUR, člen Čs. archeoastronautické asociace, ved. projektu Záře – akce zaměřené na sběr a vyhodnocování informací o UFO fenoménech. VÁŽÍ SI všech osobností v SF, které aktivně vyvíjejí tvořivou činnost. OBLIBA L. Souček, Clarke, Bradbury, F. Brown aj. DÍLO přáteli nazýván Systematik, někdy též šílený. SA Kociánova 1581/7, 155 00 Praha 5, tel. 02/6522810, http://torzo.mumu.net/zare.

Skupina Aleše Sigmunda

Česká popová a folkrocková skupina. Vede ji Aleš Sigmund, vznikla v roce 1970 jako nástupce skupiny Vulkán s bývalými členy The Progress Organization.

Rudolf Šimek

Narozen 6. 6. 1947 v Havířově. Mgr., trenér, rozhodčí a pedagog. Práce z oboru tělovýchovy. Ilustrátor tělovýchovných publikací.

Ray Conniff And The Singers

Radana Šimčíková

Narozena 1964. Autorka učebnic a pracovních sešitů pro předškoláky a žáky ZŠ, pedagožka.

Philippe Simon

Francouzský spisovatel. Populárně-naučné knihy pro děti.

Pavel Šima

Odborník v oblasti marketingu, marketingových kampaní a komunikaci. Též politolog.

Miroslav Šiška

Český publicista. Narozen 5.10.1952 ve Varnsdorfu. Redaktor v deníku Právo, práce a recenze z oboru moderních dějin

Milan Šimečka

Milan Šimečka byl český a slovenský filosof a literární kritik, otec spisovatele a publicisty Martina Šimečka. Po maturitě 1949 vystudoval českou a ruskou literaturu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v Brně, kterou absolvoval v roce 1953. Poté se stal odborným asistentem na Univerzitě Komenského v Bratislavě, odkud v roce 1958 odešel na Vysokou školu múzických umění, kde se i habilitoval. Byl členem Komunistické strany Československa a na uvedených školách vyučoval marxistickou filosofii. V roce 1970 byl pro své ideové postoje přinucen opustit univerzitní půdu a pracovat v manuálních profesích. V roce 1981 byl v akci Státní bezpečnosti „Francouzský kamion“ obviněn za údajný trestný čin podvracení republiky a vzat do vyšetřovací vazby v Bratislavě a v Praze-Ruzyni, kde byl držen od 6. května 1981 do 27. května 1982. Po listopadu 1989 se stal předsedou Rady konzultantů prezidenta Václava Havla. 23. září 1990 v Praze ve věku 60 let zemřel.

Michael A Singer

Americký spisovatel, novinář, motivační řečník, jogín a zakladatel jogínského a meditačního centra. Do roku 2005 softwarový vývojář.

Margaret Simpson

Anglická spisovatelka.

Marc Silvestri

Americký kreslíř a tvůrce komiksů, vydavatel.

Lesley Sims

Les Swingle Singers

Jedná se o původní francouzskou skupinu. Pro britskou skupinu po roce 1973 viz Swingle II a její pseudonymy. Původně francouzská vokální skupina, založená v roce 1962 Wardem Swinglem, se specializovala na zpěv klasických písní v a capella/jazzovém aranžmá. V USA byli velmi populární a v letech 1964 a 1965 získali tři ceny Grammy. Skupina se rozpadla v roce 1973. Ward se přestěhoval do Anglie, kde založil skupinu Swingle II s rozšířeným repertoárem. Původní dvojčtveřice: Alto: Alice Heraldová, Anne Germainová; soprán: Alice Heraldová, Anne Germainová; soprán: Alice Heraldová, Anne Germainová: Christiane Legrand, Jeanette Baucomont; Tenor: Germain, Ward Swingle ; bas: Jean Cussac, José Germain.

Ladislav Simajchl

Ladislav Simajchl byl český římskokatolický kněz, kazatel, spisovatel a editor Společného kancionálu českých a moravských diecézí. Vystudoval gymnázium v Německém Brodě a po maturitě v roce 1941 vstoupil do brněnského kněžského semináře. V letech 1942 až 1945 byl totálně nasazen v Rakousku , kde pracoval na stavbě kanalizace a později jako tlumočník v nemocnici a kde se setkal mimo jiné s Janem Skácelem. Po osvobození dokončil studium teologie a 5. července 1948 přijal v Brně kněžské svěcení. Jako duchovní působil nejprve v Kloboukách u Brna a od roku 1967 v Brně-Králově Poli. Po nástupu normalizace ho Státní bezpečnost několikrát vyslýchala a následně byl v roce 1973 přeložen do Panských Dubenek. Od roku 1981 byl duchovním správcem ve Fryšavě pod Žákovou horou, kde zůstal bydlet i po svém odchodu do důchodu v roce 2000. V roce 1992 mu papež Jan Pavel II. udělil titul Kaplan Jeho Svatosti s právem užívat titul „monsignor“.

Květoslav Šipr

Narozen 23. 6. 1934 v Brně, zemřel 28. 2. 2022 tamtéž. Prof. ThLic. MUDr., CSc., lékař a teolog, zaměřoval se na gerontologii a bioetiku.

Karel Šípek

Narodil se v roce 1857 v Bohdanči v rodině hostinského Jana Pešky. Studoval na reálce v Pardubicích, od roku 1873 studuje v Praze a od roku 1877 působí jako učitel a později jako ředitel školy. Karel Šípek měl vřelý vztah k divadlu, je autorem knihy Vzpomínky na Prozatimní, ve které zachytil historii českého divadelnictví a měl přátelské vztahy s řadou herců. Pokusil se i o dramatickou činnost, ale jeho tři aktovky propadly při premiéře v roce 1913. Šípek vynikl jako libretista - napsal pro Karla Kovařovice texty několika oper, z nichž se prosadily opery Psohlavci a Na Starém bělidle. Již od počátku působení v Praze přispíval do humoristických časopisů, kde psal pod několika pseudonymy, především jako Karel Šípek. Povídky z časopisů později shrnul do 10 svazků, které postupně vycházely v letech 1888 až 1923. Povídky byly zaměřeny na zážitky ze školního prostředí, na život v tehdejší Praze a na osudy lidí v rodném městě . Neúspěch uvedení aktovek v roce 1913 autor velmi těžce nesl a tato událost zřejmě způsobila mozkovou mrtvici a částečné ochnutí. Poslední léta života strávil v Praze a převážně v Bohdanči, kde je pochován.

Kamila Šírová-Motyčková

Narozena 3. 1. 1977 v Praze. Novinářka, fotografka, překladatelka z angličtiny, autorka knih o cestování.

Josef Šíma

Josef Šimánek byl český básník, prozaik, dramatik a člen společnosti Universalia. Dětství a mládí strávil na Jindřichohradecku, jehož magická krajina se mu stala trvalou inspirací. Studoval gymnázium v Jindřichově Hradci, pak světovou literaturu a moderní filologii na Karlo–Ferdinandově universitě v Praze . Začínal jako typický dekadentní básník. Patřil do okruhu České moderny. Ve svých textech se často věnoval okultním a mystickým tématům, lze jej považovat za jednoho z průkopníků české sci-fi literatury. Náměty si s oblibou vybíral z období antiky. Pracoval jako tajemník Českého Zemského Svazu cizineckého a odborný rada v knihovně ministerstva zemědělství. Redigoval Pokrokovou revui , Knihovnu západních literatur , Knihovnu pro filosofii, umění a život , Zrcadlo, satirickou přílohu časopisu Samostatnost , časopis Týden světem , Nový obzor a další. Od roku 1918 pracoval v Zemské komisi pro péči o mládež, v letech 1924–49 byl vedoucím knihovny Pozemkového úřadu. Byl také generálním sekretářem Svazu skautů. Jeho přáteli byli grafik Josef Váchal, překladatel a autor mystické literatury Karel Weinfurter, básník Jaromír Borecký, psychiatr Vladimír Vondráček, manželé filosof Vladimír Hoppe a výtvarnice Marie Hoppeová–Teinitzerová, a především básník Jaroslav Vrchlický . Spřátelil se také s operní pěvkyní Emou Destinnovou a navštěvoval ji v zámečku Stráž nad Nežárkou. Destinnová si jeho knihy oblíbila a vozila si je s sebou na své koncertní cesty.

Jiří Šír

Jiří Šír je specialista na problematiku zemědělství a potravinářství v Evropské unii, v letech 2016 až 2018 a opět od března 2019 náměstek ministra zemědělství ČR. Vystudoval střední zemědělskou školu v Dalovicích – obor pěstitel, a následně v letech 1993 až 1998 Zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích – obor všeobecné zemědělství . V letech 1992 až 1998 pracoval při studiu v otcově soukromé firmě , po skončení VŠ v roce 1998 nastoupil na Ministerstvo zemědělství ČR jako referent odboru potravinářské výroby se zaměřením na potravinovou legislativu EU. V letech 2002 - 2003 pracoval jako vedoucí oddělení harmonizace potravinářské legislativy EU, v roce 2003 se stal ředitelem odboru pro vztahy s EU. Od konce roku 2003 do roku 2009 působil na Ministerstvu zahraničních věcí ČR jako diplomat zemědělského úseku Stálé mise ČR při EU , od roku 2006 pak byl vedoucím úseku zemědělství a životního prostředí SZEU. V letech 2003 až 2008 byl mluvčím České republiky ve Zvláštním zemědělském výboru Rady EU , v r. 2009 během předsednictví ČR v Radě předseda SCA. Na přelomu let 2009 a 2010 pracoval jako poradce ministra zemědělství, byl také předseda Skupiny pro strategické otázky v zemědělství, 2010 až 2011 poradce náměstka ministra zemědělství pro Společnou zemědělskou politiku EU. 2012 až dosud MZV ČR - diplomat zemědělského úseku SZEU v Bruselu a společný mluvčí ČR v SCA. Jiří Šír je ženatý a má dvě děti. Ovládá angličtinu a francouzštinu, je mistrem ČR v karate. Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval jakožto nestraník na 6. místě kandidátky hnutí ANO 2011, ale neuspěl. Od února 2016 do března 2018 působil jako náměstek ministra zemědělství ČR Mariana Jurečky a Jiřího Milka, na starosti měl Sekci komodit, výzkumu a poradenství. Od března 2019 je opět náměstkem ministra zemědělství ČR (te...

Jiří Siegel

Ing. arch. Jiří Siegel vystudoval Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství v Praze. Patří ke generaci, která prožila studentská léta v nelehké době, a tak byla vděčna těm profesorům, kteří studenty neúnavně motivovali a ukazovali světlo na konci tunelu. Díky pedagogům Čermákovi, Otrubovi, Houbovi, Schmidtovi, Krisemu, Štěpánkovi, ale i mnoha dalším, se dokázal orientovat v problematice moderní architektury. První praktické zkušenosti získal u legendárního architekta Josefa Havlíčka a potom v ateliéru Antonína Tenzera. Po určitou dobu se u Jiřího Siegela tloukla architektura se sportem. Byl basketbalovým reprezentantem, členem družstva, které získalo titul akademického mistra světa v Paříži 1947 i členem olympijského týmu v Londýně 1948. Nejspíš i úzká vazba na sport způsobila, že potom stál dvacet let v čele jednoho z ateliérů Sportprojektu Praha. Jiří Siegel je autorem pražské sportovní haly na Folimance, sportovní haly ve Znojmě a dalších více než dvaceti sportovních hal po celé republice. Je také autorem objektu české obchodní legace v indonéské Djakartě nebo bývalé budovy Sportturistu na Národní třídě v Praze. Realizoval celou řadu staveb na českých horách: například Dům Horské služby ve Špindlerově Mlýně, hotelový areál v Peci pod Sněžkou, Českou boudu v Jilemnici, Novomísečnou boudu i Sporthotel na šumavském Zadově. Se svým týmem získal druhou cenu v soutěži na Národní stadion v Praze na Maninách. V Kosmonosech u Mladé Boleslavi bylo podle jeho konceptu realizováno padesát řadových domků. Navrhl také domy pro Karla Gotta a Jiřího Šlitra. Rád se baví svou prací i svými koníčky, takže když nesedí u prkna, většinou sedí u klavíru anebo píše. Z textů Jiřího Siegela můžeme cítit vrozený optimismus i osobitý humor. Architekta stále vidí v poloze profesionála syntézy a neúnavně ve svých úvahách vysvětluje nezastupitelnost architekta při tvorbě architektonického díla. Celoživotní zkušenosti promítl do zatím poslední knihy „Dům a jeho architekt“, ...

Jiří Siblík

Narozen 24. 4. 1912 v Ostravě, zemřel 10. 12. 2004 v Praze. Prof., PhDr., historik výtvarného umění, hudební teoretik a pedagog, monografie z oborů.

Jaroslav Šidák

Publikace o průmyslových školách strojnických.

Jan Široký

Jan Široký je farář Českobratrské církve evangelické. Působil na sborech Chotiněves, Libkovice pod Řípem, Moravská Třebová, Ratiboř u Vsetína a Sázava. V roce 2007 odešel do výslužby a bydlí v Chotěboři. Je velmi oblíbený mezi mládeží, neboť organizoval mnohá setkání. Dokonce se po něm pojmenoval pěvecký sbor Johnnyho ovečky. Poslední rok sklízí veliké úspěchy svými přednáškami. S přednáškou "Široká evangelická identita" vystoupil v Moravči, v Krucemburku, na Hradišti či v Plzni.

Jan Šilpoch

Narozen 25.7.1957 v Berouně. Fotograf.

Iva Šípová

Narozena 2.5.1933 v Kročehlavech. Psycholožka, práce z oboru.

Herta Simon

Německá diplomovaná zahradnice, autorka publikací zaměřených na rostliny a zahrady.

Heřman Sikl

Narozen 28.5.1888 v Plzni, zemřel 16.1.1955 v Praze. MUDr., profesor patologické anatomie, publikace z oboru.

Helen Simonson

Americká spisovatelka britského původu.

František Šíma

Narozen 1909. Ing., judista, publikace o judu.

Eliot Siegel

Britský fotograf, autor publikace o fotografických technikách.

Dorothy Simpson

Dorothy Simpson, celosvětově uznávaná mistrině detektivního žánru, pracovala nejdříve jako učitelka francouzštiny a poté mnoho let v manželské poradně, než začala všechen čas věnovat psaní svých románů. Je vdaná, má tři děti a žije nedaleko Maidstonu v hrabství Kent.

Dinko Šimunović

Dinko Šimunović byl chorvatský spisovatel. Vyrůstal v malé vesnici nedaleko řeky Cetiny, severovýchodně od Splitu. Tento původní prostor s jeho patriarchálními tradicemi měl na něho mít v jeho pozdější práci silný vliv. Stejně jako jeho otec se stal učitelem. Po absolvování učitelského institutu v Arbanasi nedaleko Zadaru pracoval jako učitel v malých dalmatských vesnicích Hrvace a Dicmo . Teprve v této době se začal věnovat psaní. Roku 1905 v Zadaru vydal úryvek příběhu v časopise Lovor. Tím na sebe upozornil a byl přeložen na obchodní školu ve Splitu. Zde vyučoval od roku 1909 až do svého odchodu do důchodu a napsal zde také většinu svých literárních děl. V roce 1929 se kvůli svým dětem přestěhoval do Záhřebu, kde o čtyři roky později zemřel. Je pohřben na hřbitově Mirogoj v Záhřebu. Patřil mezi významné vypravěče chorvatské literatury 20. století. Realistickým vyprávěním oživil starý patriarchální svět jižních Slovanů, který chápal jako svět heroický a mizející a k němuž přistupoval v duchu starých lidových vyprávění. Byl svébytným typem vypravěče, který se vyvíjel nezávisle na literárních trendech své doby. Ve městě Sinj se nachází jeho pomník, jehož autorem je Ivan Meštrović. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dinko Šimunović na německé Wikipedii.