Všichni Autoři a témata

Hans Reichardt (2)

Autor dětské naučné literatury o historii.

Hans Magnus Enzensberger (6)

Hans Magnus Enzensberger, známý také pod pseudonymem Andreas Thalmayr, je německý básník, spisovatel, překladatel, publicista a dramatik. Velmi oceňovaná je jeho tvorba esejistická. Dnes žije v Mnichově. Používal i pseudonymy Linda Quilt, Elisabeth Ambras a Serenus M. Brezengang. Narodil se v roce 1929 ve švábském městě Kaufbeuren pod pohořím Allgäu. Od roku 1931 žila rodina v Norimberku. Po válce pracoval Enzensberger jako tlumočník u americké, pak anglické okupační armády. Maturitu složil na gymnáziu v Nördlingenu, poté studoval filozofii a filologii na univerzitách v Erlangenu, Freiburku a Hamburku. Rok strávil i na pařížské Sorboně a studium uzavřel roku 1955 doktorskou dizertací o poetice romantika Clemense Brentana v Erlangenu. Pracoval krátce jako rozhlasový, pak nakladatelský redaktor, od roku 1957 žil jako spisovatel na volné noze. Nespokojen se situací v poválečném Německu žil dlouhý čas v zahraničí, v Norsku a Itálii. Podnikl řadu cest, mimo jiné do Sovětského svazu, USA a Mexika, několikrát navštívil i Prahu. V době politického vření v roce 1965 se přestěhoval do Berlína, kde založil časopis Kursbuch, který řídil v letech 1965–1975. Postupně se víc a víc levicově politizoval, v roce 1968 dokonce strávil asi rok na socialistické Kubě, kde chtěl působit jako instruktor revoluční teorie. Fidela Castra ale přirozeně ani nenapadlo nechat si radit nějakými evropskými teoretiky, což u Enzensbergera vedlo k dost rychlému vystřízlivění z jeho nadšení pro kubánský režim. Později tento režim otevřeně kritizoval, zvláště v souvislosti se zatčením jeho přítele, básníka Herberta Padillu, který byl přinucen po svém propuštění provést veřejnou sebekritiku podle starých stalinistických modelů. Později se Enzensberger od levicového smýšlení odklonil a ve svých pozdních esejích provokativně demontuje pojmy a ideály, které sám v 60. letech zastával a staví se za tradiční hodnoty, jako např. normálnost, či dokonce "prostřednost" ...

Hans Kern (5)

Hans Kaufmann (1)

Hans Eiber (5)

Německý lesní inženýr, autor příruček pro rybáře.

Hans De Beer (4)

Holandský spisovatel a ilustrátor. Autor knih pro děti.

Hans Blickensdörfer (2)

Hans Blickensdörfer začal svou kariéru jako sportovní novinář v roce 1948.Později působil jako redaktor v Stuttgarter Zeitung . Jako dlouholetý šéf sportovní redakce ve Stuttgarter Zeitung a jako dopisovatel pro francouzský L'Equipe Blickensdörfer vytvořil zcela nový styl sportovní žurnalistiky.

Hans Bardtke (3)

Profesor ThDr. Hans Bardtke studoval v letech 1924 - 1929 staroorientální jazyky. dějiny starověku a teologii na univerzitách v Berlíně, Giessenu a Hamburku. Byl řádným profesorem starozákonní vědy na teologické fakultě univerzity Karla Marxe v Lipsku. V letech 1955, 1960, 1961 a 1966 podnikl studijní cesty do Palestiny, Jordánska, Izraele, Libanonu, Sýrie, Egypta a Řecka. Proslul zejména svým podílem na zpracování a vydání nálezu esejských svitků z Kumránu u Mrtvého moře. mezi další knihy patří Po obou stranách Jordánu, Od Rudého moře ke Genezaretskému jezeru a Od Nilské delty k Sinaji.

Hans Albert Förster (3)

Německý horolezec, spisovatel a ilustrátor.

Hanneke van Dijk (4)

Autorka působí jako odborná publicistka v oboru ekologie a péče o životní prostředí. Pravidelně přispívá do holandských i zahraničních časopisů, organizuje zahradnicky orientované poznávací cesty a píše příručky a průvodce po významných zahradách.

Hanne Egghardt (3)

Hanne Egghardt se narodila roku 1948 v Mariazell v Rakousku. Studovala germanistiku a turečtinu ve Štýrském Hradci a v Istanbulu. O roku 1970 pracuje ve Vídni jako tlumočnice, novinářka a spisovatelka.

Hanna Forster (3)

Německá spisovatelka, zejména milostných příběhů.

Hana Žídková (7)

Mgr., pedagožka, autorka pracovních sešitů pro ZŠ.

Hana Urbancová (4)

Ing., PhD., vysokoškolská pedagožka v oboru strategického managementu a vedení lidí v organizacích, zabývá se problematikou vzdělání a udržení znalostí pracovníků organizací a podniků.

Hana Smejkalová (4)

Fotografie z prostředí Národního divadla v Praze.

Hana Rousová (6)

Narozena 1944. Teoretička a historička umění a kurátorka, texty ke katalogům výstav.

Hana Pernicová (5)

PaedDr., spoluautorka publikací týkajících se léčby a prevence závislostí.

Hana Novotná (5)

Narozena 21.3.1958 v Novém Městě na Moravě. Keramička.

Hana Nádvorníková (5)

Mgr., autorka publikací o řízení mateřských škol.

Hana Motyčková (5)

Narozena 15. 4. 1948 v Praze. Ilustrátorka, fotografka, překladatelka z němčiny, autorka knih o přírodě.

Hana Militká (4)

Narozena 24. 5. 1950 v Hradci Králové. Herečka a a spisovatelka, autorka povídek a detektivních románů.

Hana Höschlová (6)

Česká novinářka a redaktorka.

Hana Hedbávná (5)

Pedagožka, autorka učebnice botaniky.

Hana Čtrnáctová (4)

Narozena 6.8.1952 v Kolíně. RNDr., CSc., docentka didaktiky chemie. Práce z oboru.

Hana & Dana (2)

Haleakala Hew Len (4)

Havajský klinický psycholog, autor prací o havajském učení Ho'oponopono, o problematice a odstraňování stresů.

Håkan Östlundh (4)

Švédský spisovatel, autor krimi románů. Dříve působil jako novinář a scenárista.

H. Wells (7)

H. J Eysenck (3)

Britský psycholog německého původu.

H. G Hawes (5)

Německý spisovatel westernů a dobrodružných románů.

Gytha Lodge (3)

Britská spisovatelka, blogerka, zakladatelka divadelní společnosti, autorka beletrie pro dospělé a pro mládež, divadelních her a scénářů k filmům a videohrám.

Guy Brook-Hart (6)

Autor učebnice angličtiny.

Gustave Aimard (6)

Gustave Aimard byl francouzský spisovatel dobrodružných knih, z nichž převážná část se dá zařadit do žánru westernu. Gustave Aimard, vlastním jménem Olivier Gloux, se narodil roku 1818 v Paříži. Jako dvanáctiletý se nechal najmout jako plavčík na rybářskou loď. Stal se námořníkem a během svých plaveb se nechtěně stal svědkem lokálních válek v Turecku, na Kavkaze a v Jižní Americe. Při pobytu v Jižní Americe dezertoval z lodi a potloukal se po brazilských pampách, v Texasu a v Mexiku. Po nástupu Napoleona III. k moci byl nucen kvůli své aktivní účasti v revoluci z roku 1848 odjet jako účastník geografické expedice do Jižní Ameriky. Po návratu do Francie začal psát pod pseudonymem Aimard dobrodružné knihy, jejichž náměty vytěžil ze svých cest. První román Zálesáci z Arkansasu vydal roku 1858. Během francouzsko-pruské války v roce 1870 působil jako velitel domobrany. Kolem roku 1881 se začala u psychicky vyčerpaného Aimarda projevovat duševní porucha, která se neustále prohlubovala. Nakonec musel být Aimard hospitalizován v ústavu pro choromyslné u Svaté Anny v Paříži, kde také roku 1883 zemřel. Aimard patří k nejplodnějším francouzským romanopiscům 19. století. Jeho dílo čítá 119 titulů, přičemž některé z nich psal po vzoru Alexandra Dumase staršího společně se spolupracovníky ve své továrně na romány. Ve svých knihách, odehrávajících se převážně na mexicko-americkém pohraničí, využil velké množství autobiografických prvků a na mnohých je znát vliv amerického spisovatele Jamese Fenimora Coopera a jeho Příběhů Kožené punčochy. To, že psal pro nejméně náročnou vrstvu čtenářů, se pochopitelně podepsalo na kvalitě některých jeho děl , přesto je úspěch nejlepších Aimardových knih dodnes trvalý. K nejznámějším Aimardovým románům patří: Bohužel, u některých českých titulů se nepodařilo zjistit, o které originální Aimar...

Gustav Roger Opočenský (6)

Gustav Roger Opočenský byl český spisovatel, novinář a písňový textař, příslušník pražské bohémy v letech před první světovou válkou. Jeho otec byl evangelický farář. Po příchodu rodiny do Prahy se Gustav zapojil do uměleckého života: byl členem literárních skupin Syrinx a Máj, přispíval do časopisu Veselá Praha, vystupoval i v kabaretu Karla Hašlera. Patřil k nejbližším přátelům Jaroslava Haška, který učinil z Opočenského postavu řady svých povídek, angažoval se také ve Straně mírného pokroku v mezích zákona. Je autorem vzpomínkových knih Čtvrt století s Jaroslavem Haškem a Balada o duši Jaroslava Haška. Psal lyrickou poezii, novinové fejetony a humoresky, dětskou literaturu, sociálněkritické i dobrodružné romány. Pracoval jako úředník na Ministerstvu sociální péče. Jeho bouřlivý soukromý život inspiroval Jaroslava Haška k epigramu: „Jest miloval všechny ženský / Gustav Roger Opočenský“. Jeho synem byl herec Gustav Opočenský, jeho vnuky jsou hudebník Petr Opočenský a sochař Pavel Opočenský.

Gustav Hájek (7)

Narozen 2.6.1896 v Královci, zemřel koncem července 1976 v Brně. Ing., středoškolský profesor strojařství, práce z oboru.

Gustaf af Geijerstam (6)

Švédský romanopisec. Mnoho z jeho prací byly přeloženy do němčiny

Günther W Gellermann (2)

Německý historik a politolog, publikace z oboru.

Gudrun Pausewang (4)

Gudrun Pausewang byla německá spisovatelka a učitelka, pocházející z Česka, která vydala 78 knih, z toho 22 pro dospělé, 20 pro děti do deseti let a zbytek pro náctileté. Gudrun se narodila 3. března 1928 v domku za Mladkovem jako nejstarší ze šesti dětí. Její matka byla učitelka v mateřské školce a otec hospodář, syn ředitele místní školy. Gudrunina mladší sestra, Freya Pausewang , se později stala právničkou a spisovatelkou. Její rodina věřila na alternativní styl života, kterým se snažila žít. Po vystudování základní školy začala navštěvovat střední dívčí školu. Její otec zemřel ve druhé světové válce, když jí bylo patnáct. Po skončení války utekla celá rodina do západního Německa. Zde nastoupila Gudrun na střední školu ve městě Wiesbaden, kterou úspěšně absolvovala roku 1948. Poté začala studovat pedagogickou školu ve Weilburgu. Od roku 1956 učila pět let v německých školách v Chile a dva a půl roku ve Venezuele. V té době procestovala i velkou část Střední a Jižní Ameriky. Koncem roku 1963 se vrátila do Německa a začala učit na základní škole. O čtyři roky později, tedy v roce 1967, se do Latinské Ameriky vrátila se svým manželem Hermannem Wilcke, kde následujících pět let učila na německé škole. V roce 1972 se rozhodla vrátit se do Německa spolu se svým dvouletým synem. Od tohoto roku pracovala až do důchodu v roce 1989 jako učitelka. Po tom, co odešla do důchodu se začala věnovat i čtení na školách. Gudrun původně psala pouze pro dospělé, až později se rozhodla i pro psaní knih pro děti, které v současnosti tvoří většinu jejích děl. Její knihy se zabývají především problémy zemí třetího světa. Rovněž podporuje ochranu životního prostředí a zakázání jaderných elektráren. Některé z jejích knih se zaobírají i homosexuály. Jedna z jejích nejpopulárnějších knih je Vzpomínám na rozinkovou louku, ve které Gudrun sepsala své vzpomínky na rané dětství a válku. Další známá kniha, Mrak, pojednává o dívce, kte...

Grigorij Jakovlevič Baklanov (4)

Grigorij Jakovlevič Baklanov byl ruský spisovatel a filmový scenárista. Narodil se v židovské rodině jako Grigorij Fridman, příjmení Baklanov používal od roku 1952. Od roku 1942 byl členem komunistické strany. Za druhé světové války narukoval jako dobrovolník k dělostřelectvu a bojoval v řadách Jihozápadního frontu. V roce 1943 byl nedaleko Záporoží raněn. V roce 1945 obdržel Řád rudé hvězdy. Jeho starší bratr ve válce padl. V roce 1951 absolvoval Gorkého literární institut a otiskl první povídku v časopise Kresťjanka, v roce 1956 byl přijat do Svazu spisovatelů SSSR a o rok později mu vyšla první kniha. Psal o svých zkušenostech z války, byl představitelem proudu nazývaného „poručická próza“, zaměřeného na individuální osudy mladých řadových vojáků. V roce 1964 napsal knihu Červenec 1941, která kvůli kritice stalinských čistek ve vedení armády mohla vyjít až o čtrnáct let později. Je autorem scénářů k filmům Chvějící se země a Bylo to v máji, jeho knihy vyšly ve 36 zemích. V roce 1982 mu byla udělena Státní cena SSSR. V roce 1986 se stal šéfredaktorem časopisu Znamja. Publikoval v něm dlouho zakázaná díla, hlásil se k politice glasnosti a vyzýval ke stažení sovětské armády z Afghánistánu. Angažoval se v organizaci Memorial, v roce 1993 byl jedním ze signatářů Dopisu čtyřiceti dvou na podporu politických a hospodářských reforem. V letech 1996 až 2001 byl členem rady ruského prezidenta pro kulturu.

Greta Thunberg (4)

Švédská klimatická aktivistka.

Greg Capullo (5)

Americký ilustrátor, zaměřený na tvorbu komiksů.

Green Scum (4)

Narozen 13. 3. 1962. Autor povídek, próz a knihy pro děti a mládež, též řidič sanitky.

Grazyna Fosar (4)

Německá publicistka, zabývá se záhadami vesmíru a lidské mysli, tvoří autorskou dvojici s Franzem Bludorfem. Grazyna Fosar studovala fyziku a astrofyziku, zaměřuje svůj výzkum na post-kvantovou fyziku vědomí, geomantie a environmentální dopady elektromagnetických frekvencí. Franz Bludorf studoval matematiku a fyziku. Po práci v oblasti vědy a výzkumu se dále vzdělával jako naturopath a hypnotherapist. Žijí a pracují v Berlíně. Od roku 1989 jsou redaktoři časopisu kontext. Jsou autoři několika knih o populární vědě a mezinárodních vědeckých tématech

Graham Hurley (5)

Kdo se umí vzdát jedné úspěšné kariéry, aby byl v té druhé ještě úspěšnější? Už jako dítě miloval staré válečné filmy, ale na Cambridge University šel s pevným odhodláním stát se spisovatelem. Zjistil však, že pouze čtením klasických románů se psát nenaučí, o čemž ho utvrdily především jeho vlastní rukopisy, odmítnuté všude, kam je poslal. Bylo třeba přehodnotit budoucnost, a tak se rozpomněl na své filmové nadšení a zkusil to u televize. Začínal jako pomocný scénárista, až postupně dospěl do režisérského křesla. Dalších 20 let si budoval kariéru režírováním a produkováním televizních dokumentů. Natočil např. fascinující dokumenty o vracích Titaniku a Bismarcku, posbíral i několik cen… ale stále chtěl vidět své jméno také na papíře. Když však produkční společnost odstoupila od smlouvy, od které se hodně očekávalo, byl to přesně ten impulz, na který Hurley čekal. Skončil s filmy a vrhl se plně na dráhu spisovatelskou. Díky dokumentům získal spoustu zkušeností a přehled o různých problémech světa, a tak autorovy první knihy zavádějí čtenáře do všech koutů planety a dotýkají se současných palčivých kauz. V 90. letech takto napsal 9 samostatných thrillerů. S rokem 2000 však přišla na trh první kniha z veleúspěšné série moderních detektivních románů, ukazující autorův oblíbený Portsmouth z té temnější stránky. V roce 2008 se připravuje k vydání již osmá kniha z řady, kde hlavní slovo mají dva policisté z jednoho města, ale s naprosto rozdílnými povahami – detektiv inspektor Joe Faraday a detektiv konstábl Paul Winter.

Graeme C Simsion (6)

Australský spisovatel, scenárista a dramatik.

Graciliano Ramos (2)

Gottfried Fankhauser (5)

Švýcarský spisovatel a pedagog, autor biblických příběhů.

Gonbožab Cebekovič Cybikov (2)

Gonbožab Cebekovič Cybikov byl ruský cestovatel, etnograf, jazykovědec a orientalista. Mezi lety 1899–1902 podnikl cestu do Tibetu, o které zanechal cestopisnou zprávu, která v českém jazyce vyšla pod názvem Cesta k posvátným místům Tibetu. Po návratu z Tibetu se věnoval především akademické činnosti. Cybikov se narodil v rodině burjatského úředníka. Jeho otec Cebek Montujev velmi usiloval o to, aby jeho syn obdržel dostatečné vzdělání, které se Cebekovi nedostávalo. Už od pěti let svého syna učil mongolské abecedě a poté, co Gonbožab Cybikov strávil rok ve farní škole, jej dal na studia do Čity, kde se nacházelo nově otevřené gymnázium. Cybikov patřil mezi první čtyři burjatské studenty, kteří na tomto gymnáziu začali studovat. Zde Cybikov studoval 9 let a roku 1893 svá studia završil. Po neúspěšném studiu medicíny začal roku 1895 navštěvovat fakultu orientálních jazyků na petrohradské univerzitě. Zde studoval až do roku 1899. Cybikov se na cestu do Tibetu vydal ještě v roce dokončení svých studií. K dlouhé cestě jej vyzval ruský mongolista a Cybikův učitel A. M. Pozdnějev, který poslal Ruské zeměpisné společnosti na Cybika doporučení, což mu umožnilo rychlé a bezproblémové sestavení malé výpravy a vyražení na cestu ještě téhož roku. Konečným Cybikovým cílem byla Lhasa, do které se do té doby dostalo jen málo cizinců . Cybikov se na cestu vypravil 25. listopadu 1899 v přestrojení za burjatského lámu, jelikož Tibet nebyl tehdy pro cizince otevřen. Cestu Cybikov započal v mongolské Urze , odkud se vydal směrem na jih přes poušť Gobi. Podél Žluté řeky došel až do amdského kláštera Kumbum, kde pobýval v prvních měsících roku 1900. Čas strávený zde na několik týdnů přerušil cestou a pobytem v klášt...

Gloria Hargreaves (4)

Patří mezi nejvýznamnější britské grafology. Asistovala různým společnostem na celém světě ve výběru zaměstnanců, mnohokrát vystupovala v televizi.

Glenda Nevill (3)

Publicistka, novinářka, redaktorka a autorka biografie. Žije v Jihoafrické republice.

Gleb Nikolajevič Golubev (5)

Gleb Nikolajevič Goluběv, rusky: Глеб Николаевич Голубев byls ovětský spisovatel, novinář, publicista a scénárista. V roce 1952 absolvoval Všeruský státní institut kinematografie S. A. Gerasimova , pracoval jako zvláštní korespondent pro časopisy Kresťanka a Vokrug světa . Spisovatelsky debutoval v roce 1946. Je autorem vědecko-umělecké a populářně-naučné, biografické a detektivní literatury, povídek a filmových scénářů, též 27 románů, publikoval v časopisech. Napsal řadu „mořských“ povídek s prvky sci-fi, detektivně-fantastických děl, v kterých zásadní roli hraje hypnóza a další záhady psychiky. První sci-fi povídka vyšla v roce 1956. Mnohá jeho díla byla přeložena do cizích jazyků - němčiny, čínštiny, maďarštiny, polštiny, bulharštiny a dalších.

Giuseppe Mazzini (2)

Giuseppe Mazzini byl italský vlastenec, filozof, právník a politik. V roce 1831 založil politické sdružení Mladá Itálie . V roce 1834 založil mezinárodní politické sdružení Mladá Evropa. Členy tohoto sdružení byla sdružení Mladá Itálie, Mladé Německo, Mladé Polsko, Mladé Švýcarsko a Mladé Španělsko. Byl jedním z mužů risorgimenta; pomohl vybudovat moderní italský stát namísto mnoha státečků. Měl dvě hlavní vize: „Každému národu jeho stát.“ a „Pouze jeden stát pro každý národ.“ V roce 1848 vyhlásil Římskou republiku a dosadil se do triumvirátu.

Giovanna Fletcher (3)

Britská spisovatelka, moderátorka, herečka, novinářka a blogerka.

Gill Lewis (6)

Britská veterinářka. Autorka knih pro děti.

Gill Hale (5)

Anglická zahradní návrhářka, odborné publikace z oboru feng-šuej.

Gill Guile (6)

Britská ilustrátorka a autorka dětských knih. Absolvovala grafiku na Birmingham Art Collage. Ilustrovala více než 500 knih, z nichž 50 zároveň napsala. Její tvorba byla přeložena do více než 24 jazyků.

Giles Kristian (3)

Giles Kristian se narodil v roce 1975 anglickému otci a norské matce. Otec, rock’n’rollový zpěvák, snil o tom, že syn půjde v jeho stopách. A když Giles dostal nabídku působit jako vedoucí zpěvák v chlapecké skupině Upside Down, známé na konci devadesátých let, a přerušil kvůli tomu studia anglického jazyka a literatury na univerzitě, zdálo se, že se opravdu dá touto cestou. Sláva skupiny však nevydržela dlouho a Giles se později živil modelingem a v reklamním průmyslu. Potom, co se rozhodl věnovat kariéře spisovatele, se Giles vrátil ke studiu a na Londýnské univerzitě absolvoval obor medievalistiky. Havran krvavé oko je jeho románový debut, po němž následuje druhý díl plánované trilogie román Sons of Thunder.

Gilbert Cesbron (5)

Ve Francii velmi známý a čtenáři oceňovaný prozaik,esejista,dramatik a novinář,publikoval zatím osmatřicet literárních děl.Je pozorným a přemýšlivým svědkem své doby,jejíž klady i zápory se snaží citlivě sledovat v osudech hrdinů svých knih. Vězení i království je jeden z jeho prvních románů,věnovaný času dětství,tomu času,který je pro Cesbrona podstatný a znamená prostor,v němž se tvoří základ pro celý další život.Z velké části je to román autobiografický,hledání a nalézání ztraceného času zrakem dospělosti a zkušenosti...

Gier Kerstin (7)

Giacomo Leopardi (2)

Giacomo Leopardi byl jedním z největších italských romantických básníků, filozof, esejista a filolog. Pocházel ze šlechtické rodiny, náležel mu titul hraběte. Rodina obývala starobylý palác v městečku Recanati. Měl dva sourozence, sestru Paolinu a bratra Carla. Kvůli tělesné slabosti se v dětství věnoval především studiu. Už jako chlapec vynikal mimořádným nadáním a intelektem. Jako samouk dokonale ovládl klasické jazyky a už v osmnácti letech publikoval své první vědecké práce, především z oboru klasické filologie. Vlivem soustavného studia, kdy téměř nevycházel z domu, se zhoršil jeho zrak i pokřivení páteře. Žil velmi osaměle, stýkal se jen se členy rodiny. V roce 1817 se začal dopisovat se spisovatelem Pietrem Giordanim, pod jehož vlivem získal potřebné sebevědomí a rozhodl se definitivně pro literární dráhu. V roce 1819 vydal své první básně , v roce 1821 dvě italské básně , které mu vynesly okamžitou slávu a uznání. Přibližně v té době se ale začala rozvíjet jeho neobyčejně pesimistická filosofie. Leopardi věřil, že celý život je jen neodvratné a nevyhnutelné utrpení, ze kterého existuje jediná cesta, totiž zánik. Tuto rezignovanou životní filosofii vtěloval do svých básní i próz. Sbírkou osobních pocitů, filozofických úvah, literárních a filologických poznámek, záznamů jeho životních událostí je jeho deník, který začal psát v r. 1818 a pokračoval dalších patnáct let. Deník byl publikován pod názvem Zibaldone až v r. 1898. Kvůli tyranskému otci odešel ve čtyřiadvaceti letech od své rodiny, protloukal se velmi chudě jako spisovatel, překladatel a filolog. V roce 1824 vyšly jeho básně, psané klasicky uměřeným, nerýmovaným jedenáctislabičným veršem, poprvé knižně. Ve stejném roce začal psát svou klíčovou prózu Operette morali , v níž Leopardi své filozofické názory vyjádřil formou krátkých...