Všichni Autoři a témata

Aldo Leopold (1)

Aldo Leopold byl americký lesník, přírodovědec, lovec a vysokoškolský učitel a jeden z průkopníků ochrany přírody a ekologického povědomí. Získal lesnické vzdělání na univerzitě Yale a poté nastoupil do státní služby na jihovýchodě USA. Jeho pozorování přírodních zákonitostí ho brzy dovedlo k požadavkům ochrany lesních území před exploatací jejich rostlinného i živočišného potenciálu a k varování před narušením jejich ekologických vazeb. Už jako univerzitní profesor se stal obhájcem udržitelného hospodaření v amerických lesích a jeho publikační činnost mu vynesla místo na nově vzniklé katedře lesnického managementu na Wisconsinské univerzitě v Madisonu. Později se jako odborník na erozi věnoval problematice vyčerpávání půd v prérijních oblastech USA. Byl jedním ze zakladatelů Společnosti pro divočinu a obhajoval její hodnotu samu o sobě, nepřevoditelnou na konkrétní finanční částky, a průkopníkem pojmu "etika Země" coby krajinného hospodaření v holistickém, ekosystémovém pojetí: "Určitá věc je správná, když směřuje k zachování integrity, stability a krásy biotického společenství ... směřuje-li jinam, je špatná." Jeho hlavním popularizačním dílem je soubor esejů Sand County Almanac .

Aldo Legnaro (1)

Německý sociolog, zaměřený na kulturní a právní sociologii a drogovou problematiku.

Aldo G. Cimarelli (1)

Aldo Ciccolini (1)

Aldo Ciccolini byl italsko-francouzský klavírista proslulý interpretací francouzské hudby a děl Erika Satieho. Ciccolini se narodil 15. srpna 1925 v italské Neapoli a prosadil se jako významná osobnost ve světě klasické hudby. V roce 1949 zvítězil v soutěži Marguerite Long-Jacquesa Thibauda v Paříži, což odstartovalo jeho mezinárodní kariéru. Po přestěhování do Francie v roce 1949 získal v roce 1971 francouzské občanství.

Aldie Chalmers (1)

Autor naučných publikací o sportu.

Alda Mari (1)

Lingvistka, zaměřena na sémantiku. Vysokoškolská pedagožka.

Alda Helen Sigmundsdóttir (1)

Islandská spisovatelka, novinářka a blogerka.

Alcott Louisa May (1)

Alcides Manuel Droguete Murtinehira (1)

Alcides Arguedas (1)

Narozen 15.7.1879 v La Paz, zemřel 6.5.1946, Chulumani. Bolivijský spisovatel, historik a politik.

Alcide Cervi (1)

Italský antifašista, autor autobiografického románu.

Albrecht Ziegler (1)

Práce z farmakologie.

Albrecht Thiel (1)

Německý fyzikální chemik.

Albrecht Hagemann (1)

Německý historik a gymnazijní učitel, autor biografie Nelsona Mandely, Mahátma Gándhího, Fidela Castra a knih o dějinách Jihoafrické republiky.

Albrecht Fölsing (1)

Německý fyzik, žurnalista, autor několika monografií světových vědců

Albita (1)

Albion Banerji (1)

Albína Flanderová (1)

Narozena 1957. Fyzioterapeutka.

Albín Valko (1)

Albín Třešňák (1)

Spis o technické normalizaci.

Albín Polešovský (1)

Narozen 1.3.1874 v Žeravicích u Uherského Hradiště, zemřel 23.10.1941 v Olomouci, středoškolský profesor přírodovědy, botanik, působil na reálce v Kostelci nad Orlicí a na Slovanském gymnáziu v Olomouci ; okresní školní inspektor, zakladatel a ředitel Městského koedukačního učitelského ústavu v Olomouci , spoluzakladatel Bohosloveckého učiliště v Olomouci ; šéfredaktor časopisu Čechoslovák.

Albin Hugo Liebisch (1)

Narozen 26.7.1888 v Rumburku, zemřel 9.11.1965 v Pasově . Německý konstruktér a podnikatel. Konstruoval a vyráběl motocykly značky Čechie - Böhmerland.

Albín Hejtmánek (1)

Albín Bagin (1)

Narozen 19.12.1939 v Žilině, zemřel 15.1.1982 v Bratislavě. Slovenský literární kritik a teoretik, práce z oboru.

Alberts Sarkanis (1)

Litevský filolog a diplomat, překladatel.

Albertová Denisa (1)

Alberto Zola (1)

Italský autor zeměpisných a přírodopisných fotografických publikací.

Alberto Tenenti (1)

Italský historik, autor publikací v oboru.

Alberto Molina (1)

Alberto Meda (1)

Alberto Martini (1)

Alberto Manzano (1)

Alberto Luis (1)

Alberto Jiménez García (1)

Alberto Jiménez Alburquerque (1)

Španělský ilustrátor, tvůrce komiksů.

Alberto Giacometti (1)

Švýcarský surrealistický malíř a sochař.

Alberto Garcia Granados (1)

Alberto García Ayerbe (1)

Španělský ilustrátor dětské literatury.

Alberto Chimal (1)

Mexický spisovatel. Lektor literatury a tvůrčího psaní. Komiksový scenárista, autor románů, esejů, povídek, divadelních her, článků a scénáře k celovečernímu filmu.

Alberto Cantoni (1)

Alberto Bovone (1)

Alberto Borgo (1)

Italský designér a ilustrátor.

Alberto Bonifacio (1)

Albertas Laurinčiukas (1)

Litevský novinář a překladatel.

Albert; Kirkman, (1)

Albert-Lásló Barabási (1)

Albert-Émile Sorel (1)

Francouzský spisovatel a historik, též knihovník.

Albert Zimmermann (1)

Německý filozof, jeden z předních znalců středověkého aristotelismu, četné odb. studie.

Albert William Ketelbey (1)

Britský skladatel a dirigent.

Albert Wilczyński (1)

Polský spisovatel.

Albert von Kölliker (1)

Narozen 6.7.1817 v Curychu , zemřel 2.11.1905 ve Würzburgu . Švýcarsko-německý lékař, anatom, fyziolog, histolog a zoolog.

Albert Völkl (1)

Německý ilustrátor, loutkař.

Albert Vojtěch Velflík (1)

Albert Vojtěch Velflík byl český inženýr, konstruktér mostů a vysokoškolský profesor inženýrského stavitelství. Třikrát byl zvolen rektorem Císařské a královské české vysoké školy technické v Praze. Narodil se v Kralovicích. Vystudoval reálku v Plzni. Poté pokračoval ve studiu na Polytechnickém ústavu v Praze, který absolvoval v roce 1879. Poté nastoupil do firmy civilního inženýra Viléma Plenknera. V roce 1880 se vrátil na techniku jako asistent profesora Josefa Šolína. Zabýval se teorií příhradových mostů. tomto oboru se habilitoval jako soukromý docent v roce 1886 prací Theorie mostů soustavy Howeovy. Poté nastoupil jako konstruktér do Pražské akciové strojírny . Zde se podílel na konstrukci řady ocelových konstrukcí, především mostů a střešních konstrukcí. V roce 1891 se vrátil na pražskou techniku, kde začal přednášet mostní, silniční a železniční stavitelství na místo onemocnělého profesora Viléma Bukovského. V roce 1893 byl pak jmenován řádným profesorem. Třikrát byl zvolen rektorem Císařské a královské české vysoké školy technické v Praze ; dále byl dvakrát zvolen děkanem . Vedle svého oboru se rovněž zabýval dějinami ČVUT a dějinami mostního stavitelství. Byl jedním z redaktorů Ottova slovníku naučného pro inženýrské stavitelství, působil i jako redaktor časopisu Technický obzor. Proslovil řadu přednášek pro Spolek architektů a inženýrů. Byl členem výboru Národopisné výstavy českoslovanské v Praze 1895.

Albert Villaró (1)

Albert Veľký (1)

Albert Stummer (1)

Narozen 1882 v Rakousku, zemřel 1972 v USA. Vinařský odborník, pedagog, výzkumník a šlechtitel, práce z oboru.

Albert Strnad (1)

Narozen 1865, zemřel 19.4.1898 v Olomouci. Dominikán, náboženské práce a časopisecké články, překlad Alberta Velikého.

Albert Stankoven (1)

Albert Speer (1)

Albert Speer , celým jménem Berthold Konrad Hermann Albert Speer, byl hlavní architekt Adolfa Hitlera a později ministr zbrojního a válečného průmyslu nacistického Německa. Po válce byl během Norimberského procesu odsouzen jako válečný zločinec. Narodil se v rodině architektů jako druhý ze tří synů. Jeho původní myšlenka byla stát se matematikem, ovšem v mládí od této myšlenky odstoupil a pokračoval v rodinném řemesle – v architektuře. Studoval u Heinricha Tessenowa na institutu technologie v Berlíně. Poté, co dokončil studium v roce 1931, si vzal svou nastávající manželku Margaretu Weberovou. O rok později mu bylo doporučeno jeho studentem, aby navštívil jeden z Hitlerových projevů. Své návštěvy opravdu nelitoval a v roce 1932 vstoupil do nacistické strany NSDAP s číslem 474.481, kde udělal rychlou politickou kariéru. První velkou zakázku získal na přestavbu ministerstva propagandy od Josepha Goebbelse, který byl jeho prací nadšen a doporučil ho Hitlerovi. Speer se stal prominentem nacistického režimu a dokonce i Hitlerovým blízkým spolupracovníkem. Už v roce 1934 se Speer stal hlavním architektem Třetí říše po smrti Paula Troosta. V roce 1942 se stal ministrem zbrojního průmyslu a během jeho vedení dosáhla produktivita práce v průmyslu svého maxima, protože výrazně vylepšil i podmínky vězňů v pracovních táborech. V březnu 1945 se však vzepřel Hitlerovým nařízením o destrukci německých průmyslových objektů, mostů, železnic a mnoha dalších objektů před nepřítelem, čímž tak mnoho z nich zachránil před zničením. Po ukončení druhé světové války byl Speer Spojenci zajat, obžalován jako válečný zločinec a v Norimberském procesu souzen Mezinárodním vojenským tribunálem. Odsouzen byl ke 20 letům vězení, které na den celé prožil ve věznici ve Spandau. Po propuštění napsal několik knih; známá je především jeho kniha s názvem Erinnerungen . S man...

Albert Soesman (1)

Nizozemský lékař.