145441–145500 z 146220 Autoři
Adolf Pavlovič Juškevič (1)
Ruský matematik, fyzik, autor publikací z oboru historie matematiky.
Více od autora
Adolf Pavlík (1)
Narozen 1917, zemřel v únoru 1986. Ing., Dr., stavební inženýr - betonář, výzkumný pracovník ve stavebnictví, práce z oboru.
Více od autora
Adolf Parlesák (1)
Adolf Parlesák patří k nejvýznamnějším českým cestovatelům 20. století. V letech 1935–36 působil ve funkci válečného poradce habešské armády a aktivně se účastnil bojů na italsko-etiopské frontě. Zabýval se publicistickou, je autorem cestopisů a reportáží. V osmnácti letech dokončil střední školu v Brně a dále pokračoval ve studiu oborů strojní inženýrství a elektrotechnika. Později se stal také absolventem Vysoké obchodní školy v Praze. Již ve čtrnácti letech procestoval na kole sousední země Rakousko, Maďarsko, Rumunsko, Polsko a Německo a ve svých sedmnácti poznal Itálii a San Marino. S přítelem Aloisem Polákem se roku 1926 vydal na Balkán do Jugoslávie, Albánie, Řecka, Turecka a Rumunska. Ve věku devatenácti let procestoval jako námořní elév na palubě italské Lloyd Triestino také Sýrii, Palestinu, Egypt, dále pak Rhodos a další Egejské ostrovy. Po nedlouhé službě se vrátil do Československa, aby naplánoval novou výpravu, tentokrát do Afriky. S Aloisem Polákem během dvou let projeli na kolech značky Stadion oblast Blízkého východu a podél Nilu pokračovali na jih do Súdánu a Habeše. Z Eritreje se přepravili na sambúku do izolovaného království Severního Jemenu a odtud koňmo a na velbloudech do San'á. Po vodě pokračovali na ostrov Perim a do přístavu Aden, kde nastoupili cestu zpět do Československa. Během dalších cest, které Parlesák podnikl do roku 1937, navštívil jihovýchodní Asii a Oceánii, Čínu, Tchaj-wan, Japonské souostroví a přiléhající Rjúkjú a četné oblasti v Africe. Články z cest publikoval za minimální honorář v Českém slovu. Mimo jiné je i objevitelem jemenských domorodých „mrakodrapů“. Parlesák si postupně osvojil 12 jazyků a po druhé světové válce se věnoval překladatelské činnosti. Spolupracoval s pražským Automotoklubem a později s ČKD. Mimo torza knihy o putování do Jemenského království a reportáží z japonských ostrovů Rjúkjú se dochovala pouze jediná stať. Habešská odyssea, poprvé vyšla roku ...
Více od autora
Adolf Neubauer (1)
Knihovník v Bodleian Library v Oxfordu, zaměřený na zpracování hebrejských rukopisů, filolog. Působil ve Velké Británii, Francii a Rusku.
Více od autora
Adolf Měška (1)
Narozen 9. 11. 1891 v Kutné Hoře, zemřel 6. 8. 1969 v Praze. MUDr., slovenský dermatolog, publikace z oboru. Jeden z prvních organizátorů zdravotnictví na Slovensku.
Více od autora
Adolf Martin Plešinger (1)
Narozen 26.3.1904 v Čestíně, zemřel 21.1.1964 v Brně. Ing., Dr., slévárenský odborník, práce z oboru.
Více od autora
Adolf Lachkovič (1)
Narozen 28.10.1931 ve Stupave. Slovenský prozaik, dramatik a režisér, autor filmového scénáře a rozhlasové hry.
Více od autora
Adolf Kožíšek (1)
Narozen 15. 9. 1888 v Dřevci, zemřel 2. 1. 1984 ve Slaném. Učitel, botanik a vlastivědný pracovník na Kladensku.
Více od autora
Adolf Koelsch (1)
Švýcarský biolog a spisovatel, narodil se v Německu. Autor populárně-vědeckých publikací, píše též romány a povídky. Autor životopisu lékaře William T. G. Mortona.
Více od autora
Adolf Knoll (1)
Narozen 23. 3. 1954 v Náchodě. Mgr., náměstek ředitele Národní knihovny, práce z oboru knihovnictví, práce o digitalizaci starých tisků.
Více od autora
Adolf Kellner (2)
Narozen 27. 3. 1904 ve Štramberku, zemřel 31. 5. 1953 v Brně. PhDr., profesor slovanské filologie, dialektolog. Práce z oboru.
Více od autora
Adolf Keller-Hoerschelmann (1)
Dr. med., lékař, zabýval se fyzikálním lékařstvím; vedl sanatorium v Cadamario u švýcarského Lugana.
Více od autora
Adolf Kašpar (1)
Narozen 27.3.1915 v Bludově u Šumperka, zemřel 1979. Učitel, autor básní a průvodce po Luhačovicích.
Více od autora
Adolf Jankovský (1)
Narozen 1937. PhDr., fotograf, působí v odboru didaktické techniky Palackého Univerzity v Olomouci.
Více od autora
Adolf Janáček (1)
Narozen 11.6.1901 v Přerově, zemřel 17.7.1963 v Praze. PhDr., středoškolský profesor. Autor pedagogických spisů a studií o Otokaru Březinovi.
Více od autora
Adolf Irmann (1)
Německý autor literatury faktu, publikace o životě spisovatelky B. Němcové.
Více od autora
Adolf Hübner (1)
Veterinář a nukleární biolog, práce z oboru filozofie, logiky, autor biografií.
Více od autora
Adolf Hevrdle (1)
Narozen 1859 v Lomnici nad Lužnicí, zemřel 1900. Ředitel hospodářské školy, literatura z oboru.
Více od autora
Adolf Galland (1)
Adolf "Dolfo" Joseph Ferdinand Galland byl německý stíhací pilot za druhé světové války a v letech 1941 až 1945 také velitel německých stíhacích sil. Galland vstoupil do Luftwaffe roku 1933 a i přes několik vážných zranění, která utrpěl během dvou leteckých havárií, nadále pokračoval v kariéře vojenského pilota. Během roku 1937 získal cenné zkušenosti u neblaze proslavené Legii Condor, nasazené ve Španělské občanské válce. V roce 1940 vstoupil do stíhacího letectva a během bitvy o Francii velice rychle získal status stíhacího esa. V roce 1941, kdy mu bylo 29 let, se s počtem 94 sestřelů stal generálním inspektorem stíhacích sil . Velel 11. února 1942 vzdušnému doprovodu křižníků Scharnhorst, Gneisenau a Prinz Eugen při jejich průniku Lamanšským průlivem z Brestu do Německa při operaci Cerberus. Galland se i nadále účastnil zkoušek mnoha typů letadel a příležitostně i ostrých bojových misí. V lednu 1945 byl spolu s několika dalšími důstojníky degradován zpět na řadového stíhače poté, co otevřeně zpochybnil velitelské kompetence vrchního velitele Luftwaffe Hermanna Göringa. Během své kariéry dosáhl 104 uznaných sestřelů v 705 misích, za což byl vyznamenán rytířským křížem s dubovou ratolestí a meči a stal se tak jedním z 27 vojáků, kteří byli tímto nejvyšším německým řádem vyznamenáni. Galland zažil konec války v nemocnici v Tegernsee v Bavorsku poté, co byl 26. dubna 1945 ve svém Me 262 zraněn do kolena střelbou ze stíhacího letounu P-51 Mustang při svém útoku na formaci B-26 Marauderů. V květnu 1945 se Galland vzdal Armádě Spojených států amerických. Jako válečný zajatec byl letecky dopraven do Anglie a umístěn v zajateckém táboře 7 v Latimeru. Od roku 1946 do začátku roku 1947 pracoval pro Historical Division US Forces, European Theater. Propuštěn byl 28. dubna 1947. Od roku 1948 do roku 1955 byl Galland v Argentině za tehdejšího prezidenta Juana Peróna, kam byl najat jako konzultant argentin...
Více od autora
Adolf G Schneck (1)
Narozen 1883, zemřel 1971. Prof., Dr. e.h., německý architekt, vysokoškolský pedagog. Publikace z oboru.
Více od autora
Adolf Ernest (1)
Narozen 29.9.1879 v Žimuticích u Týna nad Vltavou, zemřel 25.10.1960 v Praze. Ing., dr.techn., profesor agrikulturní chemie, literatura z oboru.
Více od autora
Adolf Emil Vašek (1)
Narozen 14. 6. 1881 v Hrabyni ve Slezsku, zemřel 6. 6. 1948 v České u Brna. Středoškolský profesor, etnograf, historik Moravy a Slezska, publicista, beletrista.
Více od autora
Adolf Drescher (1)
Německý klavírista, narozen 2. února 1921 v Bitterfeldu, Německo, zemřel 23. listopadu 1967 v Hamburku, Německo.
Více od autora
Adolf Dolenský (1)
Narozen 16.8.1885 v Železném Brodě, zemřel 4.12.1939 v Praze. JUDr., redaktor, básnická sbírka.
Více od autora
Adolf Čejchan (1)
Narozen 28.11.1930 v Náchodě. RNDr., CSc., entomolog, literatura z oboru.
Více od autora
Adolf Čech (1)
Narozen 11.12.1841 v Prčicích u Benešova, zemřel 27.12.1903 v Praze. Kapelník, hudební skladatel a publicista.
Více od autora
Adolf Bunny Král (1)
Narozen 14.10.1923 v Brně, zemřel 2.1.2005. PhDr., historik umění a archeolog, kronikář Kuřimi, vlastivědné práce z Kuřimska, práce z dějin knihovnictví.
Více od autora
Adolf Brabec (1)
Narozen 3.5.1875 ve Mšeci u Slaného, zemřel 26.10.1928 v Protivíně. Úředník, básník, prozaik, dramatik. Adolf Brabec se narodil v Mšeci u Slaného jako syn schwarzenberského geometra Julia. Vystudoval gymnázia v Budějovicích, Písku a v Praze, později si ještě odsloužil jednoroční službu v rakouské armádě. Když splnil své povinnosti vůči vlasti, nastoupil, podobně jako jeho otec, do služeb pánů ze Schwarzenbergu. Nejdříve je zastupoval ve Vídni, kde zároveň aktivně působil v různých krajanských spolcích, později se vrátil do Čech a pracoval jako správce v knížecích pivovarech. V próze se věnoval jak aktuálním tématům, tak i krásným příběhům z historie našeho národa. Ve své době byl také oblíbeným lyrickým básníkem a originálním dramatikem. Zemřel na zápal plic pouhých několik měsíců po svatbě.
Více od autora
Adolf Bogner (1)
Spisovatel a dramatik Adolf Bogner se narodil 21. října 1875 ve Valašském Meziříčí – Krásně jako dvanácté dítě sklářského dělníka. Od pěti let pracoval ve sklárnách firmy Reich se svým otcem a sklářem se i vyučil. Už jako školák skládal hry pro bramborové divadélko a aktivně se účastnil společenského a kulturního života sklářské komunity. V roce 1898 vydal básnickou sbírku Dělník zpívá, po jejím vydání byl nucen opustit sklářskou práci a vystřídal řadu zaměstnání, včetně krátkodobého obchodního podnikání. Po pražském setkání s hercem Mošnou se nakrátko stal statistou v Národním divadle a poté členem kočovné divadelní společnosti. Po návratu na Valašsko se nadále věnoval psaní dramat, která psal již od roku 1900 pro svou ochotnickou společnosti. V roce 1904 hráli místní ochotníci jeho Cigánčinu pomstu a veselohru Paní revírníková a její Tony. Přispíval krátkými fejetony a básněmi do Novin zpod Radhoště a do dalších periodik. Za první světové války pracoval v lazaretu. Adolf Bogner byl aktivním tvůrcem divadelních her pro Dramatický odbor Lidového domu, jehož byl i členem, který zahájil svou činnost v nově vybudovaném sále Lidového domu ve Valašském Meziříčí 21. srpna 1920. Jako velmi pohotový autor, reagoval na poptávku diváků, psal veselohry, frašky, sentimentální romantické příběhy, náboženské hry, sociální dramata i agitační hry proti pokrokářství a úpadku morálky, rovněž ovládal situační humor, hru převlekůamilostných pletek. Celkem je autorem 53 dramat, které hrály mimo jiné divadelní scény Sokola a Orla. Některé z jeho her byly přeloženy do slovenštiny, jiné zase spolu s několika spolupracovníky předváděl ve vysílání ostravského rozhlasu. V Americe byly jeho hry hrány rodinám českých vystěhovalců. Za druhé světové války nacisté jeho hry zakázali. Vydal také prózy Obrázky z rodného kraja a Obrázky z valaských kútú , napsané ve valašském nářečí, jimiž si získal velkou oblibu. Zemřel 3. listopadu 1947 ve Valašském Meziříčí.(zdroj životopisu: Městská kniho...
Více od autora