Všichni Autoři a témata

Madeline Lusby (1)

Autorka kynologické příručky.

Éva Sebök (1)

Maďarská spisovatelka a překladatelka.

Jurij Andrejevič Koval' (1)

Karel Kešner (1)

Ernest Barker (1)

Britský historik a politolog, autor publikací v oboru.

Cecil (1)

Cecily von Ziegesarová sama navštěvovala jednu z elitních středních škol na newyorském Manhattanu, a tak má mnoho příhod z knih řady Gossip Girl a To je ona reálný základ v jejích zážitcích. Po maturitě nastoupila na vysokou školu Colby College ve státě Maine, kde se věnovala umění. Po dokončení studia odešla pracovat do rozhlasu v Budapešti, odkud se po roce vrátila do Spojených států a nastoupila na Arizonskou univerzitu ke studiu uměleckého psaní. Poté se přestěhovala do Londýna, kde pracovala ve vydavatelství. Když se i odtud vrátila domů, našla práci ve společnosti zabývající se balením knih a právě zde ji napadla myšlenka začít se psaním první knížky nesoucí titul Gossip Girl. V současné době se plně věnuje psaní dalších dílů této úspěšné řady, kterou rozšířila o další úspěšnou sérii To je ona. Americká společnost CW natočila televizní seriál Gossip Girl a v Americe se vysílá od poloviny září 2007.

C. V Rock (1)

Německý spisovatel detektivních a gangsterských románů, věcných příruček a filmových libret. Psal pod vlastním jménem, jeho různými variantami a mnoha pseudonymy.

Nikolaj Michajlovič Charlamov (1)

Nikolaj Michajlovič Charlamov - sovětský admirál a diplomat. U námořnictva sloužil od roku 1922, členem KSSS od roku 1925. Vystudoval Vojenské námořní učiliště S.G. Rošala , Vojenské námořní učiliště M.V. Frunzeho , dělostřeleckou třídu Speciálních kurzů velitelů námořnictva , vyšší důstojnický kurz na námořní akademii K.E. Vorošilova v Leningradu , námořní fakultu Vojenské akademie generálního štábu v Moskvě . N. M. Charlamov svou službu začal u Černomořské flotily: od října 1928 jako důstojník na torpédoborci «Dzeržinský», zástupce velitele torpédoborce «Frunze», velitel torpédoborce «Dzeržinský», velitel torpédoborce «Bodrij», velitel křižníku «Vorošilov». Od února 1938 byl náčelníkem štábu Černomořské flotily, od dubna 1941 vedoucí Odboru bojové přípravy námořnictva SSSR. Po začátku druhé světové války byl 20. července 1941 jmenován námořním atašé na sovětském velvyslanectví ve Velké Británii. Tam sloužil až do října 1944. Komunikoval s britskou Admiralitou a na základě Zákona o půjčce a pronájmu koordinoval a organizoval dodávky spojenců po moři do Murmansku. Přispěl k otevření "Druhé fronty v Evropě". Od 20. listopadu 1944 byl vedoucím oddělení a zástupcem náčelníka Hlavního námořního štábu námořnictva SSSR. Po válce byl zástupcem náčelníka Generálního štábu ozbrojených sil námořnictva SSSR , velitel 8. flotily v Baltském moři , od července 1956 náčelníkem námořní fakulty Vyšší vojenské akademie K.E. Vorošilova, od listopadu 1956 do května 1959 velitel Baltské flotily. V květnu 1959 byl poslán do Číny, kde převzal místo vojenského specialisty pro námořnictvo Lidové osvobozenecké armády Číny. Po návratu do vlasti byl od ledna 1961 předsedou Vědecko-technická komise námořnictva SSSR. V srpnu 1971 odešel do důchodu. Zemřel 9. dubna 1983, je pohřbený na hřbitově Kunčevo v Moskvě....

Pomnen Matuska (1)

Slovenský autor publikace o nápojích.

Vladimir Dmitrijevič Michajlov (1)

Novinář a spisovatel, vědeckou fantastiku píše od začátku šedesátých let. Pracoval jako vedoucí redaktor v lotyšském nakladatelství Liesma v Rize.

Ramsay MacRivers (1)

Dobrodružné povídky.

Jan Racek (1)

Jan Racek byl český hudební vědec, pedagog a organizátor hudebního života. Maturoval na gymnáziu v Bučovicích v roce 1924. Studoval na Masarykově univerzitě v Brně hudební vědu u profesora Vladimíra Helferta a dále historii, filosofii, zeměpis a dějiny umění. Vedle toho studoval hru na klavír u M. Kuhlové a Anny Holubové a nauku o harmonii a o hudebních formách u Josefa Blatného. V roce 1929 získal titul PhDr. na základě disertační práce: Idea vlasti, národa a slávy v díle Bedřicha Smetany. Stal se ředitelem hudebního archivu Moravského muzea v Brně a tuto funkci zastával až do roku 1948. Vykonal řadu studijních cest do Itálie, Belgie, Francie, Německa, Rakouska, Jugoslávie, Polska a Maďarska, na nichž se zabýval studiem knihovnické a archivní techniky. Shromáždil tisíce pramenů, které pečlivě archivoval Moravském muzeu. Jeho hlavním cílem byl soupis hudebních moravik a bohemik v zahraničních knihovnách. Dalším střediskem jeho zájmu byla raná italská monodie 17. století a posléze vztah českého a světového hudebního baroka a klasicismu v 18. století. Na Masarykově Univerzitě se v roce 1937 habilitoval docentem, ale následující okupace Československa a uzavření vysokých škol mu znemožnilo další pedagogickou činnost. V roce 1948 byl na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity jmenován profesorem hudební vědy. Stal se ředitelem hudebněvědného semináře a vedoucím katedry dějin umění. Jeho činnost mimoškolní byla rozsáhlá a rozmanitá. Byl vedoucím Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV v Brně, předsedou Společnosti Pavla Křížkovského, místopředsedou Matice moravské, spoluzakladatelem hudebně vědecké sekce Svazu českých skladatelů, redaktorem edice Musica Antiqua bohemica i čestným členem Pěveckého sdružení moravských učitelů. Aktivně se účastnil mnoha zahraničních kongresů. Byl členem vídeňské společnosti Gesellschaft zur Herausgabe von Denkmälern der Tonkunst in Östereich a švýcarské společnosti Société Internatio...

Milada Barešová (1)

Narozena 10. 11. 1931 v Teplicích, zemřela 9. 4. 2012 v Praze. Prof. MUDr., obvodní lékařka, rehabilitační lékařka, školitelka akupunktury. 1972-1987 rehabilitační lékařka , 1987-2011 asistentka a školitelka akupunktury .

Dana Vondráčková (1)

MUDr., primářka Centra pro léčbu bolesti ve Fakultní nemocnici Bulovka v Praze, vedoucí Subkatedry léčby bolesti IPVZ a místopředsedkyně Společnosti pro studium a léčbu bolesti SLČ JEP. Dále pracuje v Centru následné ošetřovatelské péče FN Na Bulovce.

Annalena Staudte-Lauber (1)

Autorka publikuje v oblasti historie Německa, německých politických stran, keltů, odporu proti nacismu a holokaustu.

Josef Kaucký (1)

Narozen 22. 5. 1895 v Praze, zemřel 1. 6. 1982 v Brně. PhDr., vysokoškolský profesor matematiky a fyziky, práce z oboru.

František Procházka-Pauker (1)

Malíř a ilustrátor knih pro děti.

Antonín Sum (1)

Antonín Sum byl český právník, účastník domácího odboje za druhé světové války, osobní tajemník Jana Masaryka, politický vězeň v procesu s M. Horákovou, kominík, spisovatel, skaut a činovník Junáka a YMCA. Začátkem 20. let bydlel v Americe, kde jeho otec pracoval na vyslanectví. Tam jej Jan Masaryk poznal jako malého kluka . Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Za druhé světové války byl účastníkem domácího odboje, aktivně bojoval proti německé okupaci a v květnu 1945 patřil k účastníkům Pražského povstání. Po válce v letech 1946–1947 pracoval na Úřadě předsednictva vlády. V roce 1947 nastoupil na Ministerstvo zahraničních věcí a stal se osobním tajemníkem Jana Masaryka, jímž byl až do Masarykovy smrti. V roce 1949 byl Antonín Sum zatčen a v roce 1950 odsouzen na 22 let za velezradu. Hrozil mu i trest smrti, od něhož jej zachránil svými známostmi a přímluvami jeho přítel hudebník dr. Emil Ludvík. Ve vězení zůstal do roku 1962. Až roku 1968 se dočkal rehabilitace. Byl zastáncem teorie Masarykovy "demonstrativní sebevraždy" . V roce 1968 byl zvolen starostou skautské organizace Junák během krátké období její činnosti; v letech 1969 a 1970 se snažil za cenu ústupků v rozporu se skautskými principy udržet jeho existenci, ale nakonec se spolupodílel na jeho sebelikvidaci schvalováním postupu ústřední stranické skupiny. Po sametové revoluci znovu krátce působil jako starosta...

Josefine Winkler (1)

Zora Straube (1)

František Kubát (1)

Zemědělský ekonom.

Vladimír Sálík (1)

Autor publikace o americké armádě.

Jindřich Musílek (1)

Autor publikace o americké armádě.

Nikolaj Semenovič Nikitin (1)

Jiří Srubař (1)

Proděkan pro pedagogickou činnost Ústavu nosných konstrukcí, pracoviště matematiky a deskriptivní geometrie na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Vysokoškolský učitel matematiky, deskriptivní geometrie a digitálního zobrazování na FA ČVUT a Matematicko-fyzikální fakultě UK. Spoluautor populárně-naučné publikace o geometrii. Autor prací z oboru.

Iva Nedomlelová (1)

Vysokoškolská pedagožka, autorka prací z oblasti mikroekonomie a makroekonomie.

Ulrich Gregor (1)

Německý filmový teoretik a kritik, producent.

Vivian Fuchs (1)

Sir Vivian Ernest Fuchs byl britský cestovatel, který jako první člověk projel napříč Antarktidou. Narodil se na ostrově Wight, jeho otec byl přistěhovalec z Německa. Vystudoval geologii na Univerzitě v Cambridgi, v roce 1929 se zúčastnil vědecké výpravy Jamese Wordieho do Grónska. Později cestoval po Africe, spolu s Louisem Leakeym zkoumal rokli Olduvai, s manželkou Joyce navštívil jezera Turkana a Rukwa. Za druhé světové války sloužil jako dobrovolník, zúčastnil se bitvy o Normandii a díky znalosti němčiny působil v okupační správě města Plön. Od roku 1947 byl zaměstnancem British Antarctic Survey a v letech 1958–1973 stál v jejím čele. Spolu s Edmundem Hillarym vedl transantarktickou expedici v rámci mezinárodního geofyzikálního roku, která od listopadu 1957 do března 1958 na vozidlech Tucker Sno-Cat podnikla 3473 kilometrů dlouhou cestu přes kontinent z Vahselovy zátoky přes jižní pól do Scottovy základny. Po návratu byl povýšen do rytířského slavu a v roce 1974 byl zvolen členem Královské společnosti. Spolu s Hillarym napsal knihu Napříč Antarktidou . Na jeho počest se uděluje od roku 1973 antarktickým výzkumníkům Fuchsova medaile.

Miloš Kašlík (2)

Společenský pracovník a publicista. Narozen 25. 11. 1894 , zemřel 2. 3. 1974 . Po absolvování valašskomeziříčského gymnázia se stal učitelem ústavu pro hluchoněmé a později ředitelem valašskomeziříčského muzea. Studoval i výtvarné umění u V. H. Brunnera v Praze a dějiny umění na Masarykově univerzitě v Brně. Věnoval se národopisu, hudbě, baletu, loutkovému divadlu, byl předsedou muzejní společnosti. Zakládal valašské kroužky a externě učil lidový tanec na ostravské konzervatoři. Popsal valašské tance a napsal libreto k filmu Valašské tance. Vydal knihu Valaské povědačky, kterou sám ilustroval, nakreslil soubor 25 pohlednic Staré valašské kroje. V době krize se ujal vydávání časopisu Naše Valašsko, kam napsal řadu statí.

Zoltán Bedrna (1)

Narozen 27.2.1933 ve Svidníku. Slovenský půdoznalec a agrochemik.

František Kvapil (2)

František Kvapil byl český básník a překladatel, především z tehdejší moderní polské literatury. Studoval filosofii v Praze a později v Paříži, už za svých studentských let se intenzivně věnoval překládání i tvorbě vlastní poezie. V letech 1880–1883 pracoval jako profesor na gymnáziích a učitelských školách, poté se věnoval výhradně literární a překladatelské činnosti. Publikoval také řadu časopiseckých článků o slovanských literaturách. Jeho nejvýznamnějším dílem je mimo překlady z polštiny a podrobné studie o slovanských literaturách cyklus epických básní Zpěvy knížecí, v níž přepracovává v parnasistním stylu, napodobujícím především Victora Huga, ruské byliny. Dalším významným dílem je lyrická sbírka Zaváté stopy, vydal i několik dalších lyrických sbírek. Směrově příslušel k parnasismu. V původní poezii byl v mnohém pouhým epigonem Jaroslava Vrchlického, nicméně jako překladatel a literární vědec byl ve své době velmi oceňován. zdroj: wikipedie

Václav Hubáček (1)

Isidor Hirsch (1)

Dr. Isidor Hirsch, byl pražský a karlínský rabín, profesor Univerzity Karlovy a překladatel Tóry a židovské liturgie do českého jazyka. Narodil se pravděpodobně v Budapešti, na univerzitách v Praze a Berlíně studoval filozofii a semitské jazyky, dosáhl titulu PhDr. Působil jako rabín v karlínské synagoze, což byla ve své době, tj. na přelomu 19. a 20. století, jedna z nejvetších židovských obcí v Čechách. Jako rabín zde působil až do roku 1939, kdy byl v důsledku okupace nuceně penzionován. Zemřel o rok později a pochován je na Novém židovském hřbitově v Praze na Olšanech. V roce 2014 mu byla na východní fasádě synagogy, směřující do Vítkovy ulice, odhalena pamětní deska.

Boleslav L Černý (1)

Narozen 11.7.1881 v Hradci Králové, zemřel 12.5.1930 v Pelechách u Domažlic. Učitel, prozaik a básník.

Janko Leskovar (1)

Chorvatský spisovatel.

Romuald Rudolf Perlík (2)

Romuald Rudolf Perlík byl premonstrát, archivář na Strahově a pedagog zabývající historií církevní hudby. V roce 1900 vstoupil k premonstrátům, na kněze vysvěcen roku 1905. V roce 1923 absolvoval Státní archivní školu a působil jako archivář a knihovník na premonstrátské kanonii na Strahově. Vědecky se zabýval starší církevní hudbou . Narodil se 11. března 1882 v Mýtě u Rokycan jako Rudolf Vendelín Perlík. Studoval na gymnasiu v Klatovech v letech 1893–1898 a poté na Vinohradech . Do řádu premonstrátu s řeholním jménem Romuald vstoupil 11. října 1900 a v něm složil slavné sliby v květnu 1905 o měsíc později svěcen na kněze. Následně působil v církevní správě, do roku 1911 studoval na filosofické fakultě. Za první světové války působil jako vojenský kaplan. Po válce se stal kantorem a archivářem na Strahově, dále si doplňoval vzdělání, účastnil se druhého běhu kursu Státní archivní školy a poté složil rigorózní zkoušku a získal titul PhDr. s prací K dějinám hudby a zpěvu na Strahově až do první poloviny XVIII. století. Dne 10. července 1929 se habilitoval na Teologické fakultě Univerzity Karlovy v oboru dějiny církevní hudby. Zemřel 26. května 1947 po delší nemoci, přičemž v té době probíhal proces o jeho jmenováním profesorem .

Henrik Pontoppidan (1)

Henrik Pontoppidan byl dánský prozaik, nejvýznamnější představitel dánského naturalismu a kritického realismu, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1917 . Pontoppidan se narodil jako syn pastora ve Fredericii. Nechtěl se však stát teologem a začal studovat na technice přírodní vědy a matematiku. Brzy však studium opustil a neuspokojila ho ani krátká zkušenost učitelská na vyšší lidové škole. Jako osmnáctiletý pěšky procestoval Dánsko, Německo a Švýcarsko, což mu poskytlo bohatý materiál pro jeho spisovatelskou činnost. Počátky jeho literární tvorby byly ovlivněny přírodními náměty a lidovými pověstmi, ve svých povídkách líčil neutěšenou sociální realitu dánského venkova. Později se však ústředním motivem jeho díla staly otázky lidské existence, zejména osudy prostých venkovských lidí, ale také zklamání těch, kdo marně hledají uskutečnění svých životních ideálů. Jeho stěžejními díly jsou pak tři romány o dánské společnosti: naturalistický Det forjattede land , vývojově pojatý Lykke Per a společenskokritický De dodes rige . Pontoppidanovo dílo je protknuto vášnivým soucitem k útrapám nižších vrstev a zvláštním skeptickým humorem, namířeným proti frázovitosti klamného idealismu. Pontoppidan neustále usiloval o zobrazení mravních hodnot lidského života a odkrýval nesoulad mezi vznešenými, ale prázdnými hesly a neutěšenou životní realitou. Roku 1917 obdržel společně s dalším dánským spisovatelem Karlem Adolphem Gjellerupem Nobelovu cenu za literaturu „… za jeho dokonalé obrazy současného dánského života“ .

John Keane (1)

Britský politický teoretik narozený v Austrálii.Vzdělával se na Universitách v Adelaide, Toronto and Cambridge. John Keane jeProfessor of Politics na University of Westminster a v Wissenschaftszentrum Berlin . V roce1989 založil Centre for the Study of Democracy . Mezi jeho nejznámější díla patří The Media and Democracy , která byla přeložena do 25 jazyků; Democracy and Civil Society ; Reflections on Violence ; Civil Society: Old Images, New Visions ; oceněná biografie Tom Paine: A Political Life ; a studie moci Václav Havel: A Political Tragedy in Six Acts .Mezi nejnovější díla patří Violence and Democracy a Global Civil Society? .

Benjamin Chmelař (1)

Promoval na pražské LF v r. 1903, lékař v Plzni, Českých Budějovicích, později majitel sanatoria v Křinci u Nymburka. V mládí psal satirické verše do časopisů, později popularizoval astronomii, byl zakládajícím členem České astronomické společnosti.

Gary Gianni (1)

Narozen v americkém městě Chicago. Vystudoval tamní Akademii výtvarných umění. Je karikaturisty, malíř a spisovatel. Osm let spolupracoval na tvorbě příběhů "Princ Valiant". V roce 1997 získal cenu Eisner za spolupráci s Archiem Goodwinem, kdy pro DC komiks vytvořili příběh nazvaný "Batman: Black & White" .

Lou-Ann Cloidt (1)

Práce z oboru kynologie.

Ben Schott (1)

Ben Schott se narodil v severním Londýně dne 26. 5. 1974 jako syn neurologa a zdravotní sestry. Má jednoho bratra, který se stal neurologem stejně jako jejich otec. Ben chodil na Universitu College School Hampstead. Dále také navštěvoval Gonville a Caius College v Cambridge, kde studoval sociální vědy a politologii. Právě zde se začal naplno věnovat fotografování jako fotograf studentských novin Varsity. Na universitě hrál hokej, kriket a kroket. Byl také členem rady stravovacích společností stejně jako tajemníkem Shakespearovské společnosti. Po absolvování Cambridge dostal Schott práci v reklamní agentuře London J. Walter Thompson, avšak po pouhých čtyřech měsících rezignoval a stal se nezávislým fotografem. Píše také sloupky do novin The Daily Telegraph, The New York Times, The Times.

E. R Slingenberg-Hoogeveen (1)

Francis Newton (1)

Britský levicově orientovaný profesor ekonomické a sociální historie a politologie, též autor monografie o podstatě a historii džezu.

E. C Bentley (1)

Edmund Clerihew Bentley studoval na St. Paul's School, kde se spřátelil na celý život s G. K. Chestertonem. Pokračoval na studiích v Oxfordu, kde získal právnický titul. Od roku 1902 začal psát do Daily Telegraph a Daily News. Roku 1905 debutoval knihou rozmarných veršíků Biography for Beginners, kterou mu ilustroval právě Chesterton. Ten jej také přivedl na myšlenku napsat detektivní román. Kniha Trent's Last Case porušila celou řadu tehdejších pravidel kvalitní detektivky: byla vyprávěne nevážně, mírně parodicky a s vytříbeným literárním stylem bez snahy o senzaci, navíc se její detektiv Markham Trent zamiluje do podezřelé. Román měl ohromný úspěch a jeho autor se po Chestertonově smrti stal druhým předsedou Detection Clubu. Přes velký úspěch své první knížky nestal se profesionálním autorem detektivek, a podle jeho původního úmyslu měl být Trentův první případ skutečně i jeho posledním. Svědčí o tom fakt, že se k této postavě vrátil teprve bezmála po čtvrt století: r. 1936 objevil se věkem nedotčený Trent znovu v románu „Trentův vlastní případ" a r. 1938 naposled ve sbírce povídek „Trent zakročuje".

Rudolf Kurel (1)

Známý maskér Rudolf Kurel, který byl léta v Národním divadle, autor několika knih o technice divadelní masky.

Vladimír Wolf (1)

Vladimír Wolf byl historik, archivář, vysokoškolský profesor a editor. Narodil se dne 4. února 1942 v Jaroměři v rodině železničáře. Po maturitě na jaroměřském gymnáziu absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor historie–čeština . Zde jej ovlivnil zejména profesor dr. Ladislav Hosák, za jehož žáka se považuje. Mezi lety 1965 a 1970 pracoval jako historik v Muzeu Podkrkonoší v Trutnově. V šedesátých letech byl členem KSČ. Za normalizace musel pro své politické názory odejít, od r. 1970 byl brigádníkem-kopáčem Archeologického ústavu ČSAV, pak podnikovým archivářem n. p. Texlen v Trutnově , od r. 1989 náměstkem pro personální a sociální práci. Po roce 1989 působil v městském zastupitelstvu Trutnova. V roce 1991 se stal vysokoškolským pedagogem na Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové, později Univerzita Hradec Králové . Na škole vedl Ústav historických věd, 1996–1999 byl proděkanem, 1999–2005 děkanem Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Jako školitel doktorského studia českých a československých dějin působil na Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Již před lety kontaktoval historiky ze Slezského ústavu, posléze se stal členem Vědecké rady Slezské univerzity a nato Vědecké rady Filozoficko-přírodovědecké fakulty SU. Ujal se trutnovského pracoviště Fakulty veřejných politik Slezské univerzity, vede bakalářský obor Veřejná správa a regionální politika, semináře, v nichž se zaměřuje na tematiku Evropské unie a evropské integrace, a neopomíjí ani historii. Ve své vědecké a publikační činnosti se věnoval hlavně historii Trutnovska, lnářského a textilního průmyslu a kastelologii. Může se vykázat dlouholetou redaktorskou a editorskou praxí, mj. noviny Krkonošská pravda, jako editor založil či připravil různé sborníky, např. Krkonoše – Podkrkon...

Adolf Kříž (1)

Grafik, autor publikace kresleného humoru.

Anna Maria Jokl (1)

Rakouská psychoanalytička, novinářka, spisovatelka a překladatelka.

Kami Garcia (1)

Kami Garcia je The New York Times, USA Today, Publishers Weekly a mezinárodní autorky bestselleru Ubreakable, první kniha v seriálu legie , který je vyvíjen jako hlavní film producent Mark Morgan . She is also the co-author of THE BEAUTIFUL CREATURES NOVELS . Je také spoluautorem krásných tvorů romány . Beautiful Creatures has been published in 39 countries and translated in 28 languages, and it is currently in development as a major motion picture by Warner Brothers, with Academy Award nominated writer Richard LaGravenese adapting the screenplay and directing. Beautiful Creatures byla publikována v 39 zemích a přeloženy do 28 jazyků, a to je v současné době ve vývoji jako hlavní film od Warner Brothers, se nominován na Oscara, spisovatel Richard LaGravenese přizpůsobit scénář a režii. je učitel a čtení specialista s MA ve vzdělávání, a vede kniha skupin pro děti a mládež.

Margaret Stohl (1)

M. Stohl se narodila v Pasadeně v Kalifornii. Píše již od 15 let. Získala magisterský titul z angličtiny na Stanford University a studovala rovněž tvůrčí psaní pod vedením básníka George MacBetha na University of East Anglia v Norwichi. Navrhla a napsala spousty populárních počítačových her - možná proto se její dva pejsci jmenují Zelda a Kirby. Dnes žije Margaret Stohl se svojí rodinou v Los Angeles.

Åsa Schwarz (1)

Švédská spisovatelka Asa Schwarz se narodila roku 1973 ve Stockholmu. S manželem Mikaelem Ahlinem a dcerou Fanny žije ve městě Stuvsta na jih od Stockholmu. Věnuje se psaní knih a je konzultantkou v oblasti bezpečnosti IT. Ráda čte a poslouchá rockovou hudbu, s potěšením také lyžuje a objevuje svět. Je autorkou pěti knih. Sama říká, že její díla představují směs krimi, hororu a mystiky. Román Nefilim zaujal čtenáře v mnoha zemích světa.

James Jr. Kimmel (1)

Anna Rochester (1)

Anna Rochesterová se narodila 30. března 1880 v New Yorku. Byla americkou novinářkou, spisovatelkou a především politickou aktivistkou. Mezi lety 1915 a 1918 pracovala pro neziskový Národní výbor pro dětskou práci . Od roku 1922 byla editorkou křesťansko-socialistického měsíčníku Zítřejší svět . Kromě svého politického působení se proslavila i dlouholetým - není však jisté zda intimním - vztahem s další členkou komunistické strany Grace Hutchinsovou, který udržovala v době, kdy něco takového bylo považováno za jednoznačné společenské tabu. Zemřela na zápal plic 11. května 1966 a je pohřbena na Brookside Cemetery v Englewoodu ve společném hrobě se svými rodiči.

Jan Skalák (1)

Narozen 26.2.1892. JUDr., časopisecké články z oboru, romány.

Sergej Borisovič Kan (1)

Sov. historik.

Salme A Dutt (1)

Naděžda Munzarová (1)

Naděžda Munzarová, známá jako Naďa Munzarová, rozená Naděžda Musílková , je česká herečka, loutkoherečka a animátorka. Vyrůstala v Německém Brodě , kde její otec Josef Musílek pracoval jako železničář. V období 1946–52 studovala na Tylově gymnáziu v Hradci Králové, kde byla činná v ochotnickém souboru Mladá scéna, v tanečním souboru Letecké vojenské akademie, v Sokole, Junáku... V letech 1953–1957 studovala na právě vzniklé loutkářské katedře na DAMU , o které jí pověděl Luděk Munzar. V letech 1960–1968 byla odbornou asistentkou – obor herectví s loutkou na AMU. V letech 1953–1968 pracoval celý první ročník externě v Československé televizi, především v dětském vysílání. . Zůstala 2 roky a od roku 1959 hrála v mnoha pořadech, seriálech a televizních pohádkách až do odchodu ze země v 1968 externě). Vodila loutky medvídka Emánka spolu s Ondřejem Sekorou a Milošem Nesvadbou vytvořila, vodila a mluvila Kačenku . V prvních živě vysílaných verzích seriálů např. Broučcích vodila Broučka, Medvídka Pú...). Ve filmu hrála s loutkami a technikou černého divadla až do svého odchodu z Československa v říjnu 1968 pod režiséry – Jan Švankmajer – Rakvičkárna, Vojtěch Jasný – Až přijde kocour, Zdeněk Syrový -Pinochiova dobrodružství, v televizi pak – Jan Valášek, František Filip, Albert Mareček, Libuše Koutná, Svatava Rumlová, Vlasta Janečková, s moderátorkami Štěpánkou Haničincovou a Pavlínou Filipovskou. Loutkám propůjčovali hlasy přední herci – Jiřina Jirásková, Karel Höger, František Filipovský, František Bejvl, Vlastimil Brodský, Alena Kreuzmannová, Aťka Janoušková a mnoho dalších umělců. Od 1959 pracovala v "Černých" divadlech – Jiřího Srn...

Kristián Habrda (1)

Ing., pracovník Krajského úřadu Libereckého kraje, zabývá se ochranou přírody, zejména netopýrů.

Jon Ardle (1)

Anglický autor prací o zahradních rostlinách.