Všichni Autoři a témata

Petr Socha (1)

Novinář, šéfredaktor časopisu Snow, autor článků a publikace o lyžování.

Jamie Loehr (1)

Americký lékař.

Jen Meyers (1)

Spoluautorka publikace o vývoji a výchově dětí.

Vlastimil Velík (1)

Narozen 26.8.1897 v Českých Budějovicích, zemřel 4.9.1957. Úředník, práce v oboru sportovního rybářství.

Václav Matiášek (1)

Harry Pollak (1)

Harry Pollak, dle matriky narozených Jindřich Pollak byl český strojař a ekonom židovského původu. Většinu svého života strávil v exilu, kde se věnoval především sanacím podniků světového významu. Byl kupříkladu součástí týmu, který pomáhal zachránit britskou automobilku Aston Martin před krachem, pracoval pro IBM, německé závody Krupp či britský Dunlop a zabránil úpadku švýcarských papíren, řady strojírenských společností či největšího evropského výrobce tištěných spojů. Harry Pollak se narodil jako jediné dítě v rodině velkostatkáře obhospodařujícího čtyři dvory v Jižních Čechách o celkové rozhloze 150 hektarů. Holokaustu unikl jen díky tomu, že ho rodiče poslali na studia do Francie. Za druhé světové války bojoval proti nacistům a do Československa se vrátil až v roce 1945 spolu se spojeneckou západní armádou. Ani po válce si ale neužil klidu. Byl prohlášen za Němce a kolaboranta, pročež mu úřad ve Voticích bránil 3 roky ve vydání majetku. Ještě před komunistickým převratem v roce 1948 mu bylo zabráněno dokončit studium strojního inženýrství. Akční výbor vedený komunistickým vrátným z hlavní budovy rozhodl, že titul strojního inženýra na Českém vysokém učení technickém v Praze nedostane. Po komunistickém puči mu byl v roce 1949 definitivně zabaven zděděný majetek, který krátce předtím vysoudil. Za dramatických okolností uprchl se ženou Jarmilou před komunistickou zvůlí přes Šumavu nejprve do Německa, následně nalezl azyl ve Spojeném království a kde též dokončil svá studia. Se ženou Jarmilou má syna René Thomas. Harry Pollak chtěl koncem 80. let 20. století získat doktorát v oboru "uzdravovatele nemocných podniků" na Bertriebwirtschaftliches Innstitut v Curychu. Protože ale podmínkou bylo studium doktorských předmětů, na školu nenastoupil. Doktorského titulu a uznání se dočkal až v České republice o dvě desetiletí později. V roce 2003 získal dok...

Dana Bitljanová (1)

W. Bieger (1)

Mária Kosová (1)

Folkloristka.

Leontin Baťa (1)

významný jihočeský zoolog amatér * 16. 11. 1885, Moravany u Dašic na Pardubicku † 2. 9. 1952, České Budějovice Studoval na filozofické fakultě české univerzity v Praze francouzštinu a angličtinu. Od 1912 učil v Českých Budějovicích, naposledy na Jirsíkově gymnáziu. B. L. byl známý také jako zoolog; zabýval se především faunistikou se zaměřením na motýly a blanokřídlý hmyz. Výzkum organizoval při Jihočeském muzeu, zejm. v rámci přírodovědecké sekce Vlastivědné společnosti jihočeské. Publikoval řadu odborných statí, nejznámější je kompendium Dosavadní výsledky zoologického výzkumu jižních Čech, shrnující stav poznání k 1933. Po druhé světové válce se stal správcem přírodovědných sbírek Jihočeského muzea, kde je uložena část jeho sbírek.

Ladislav Sýkora (1)

Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar byl český novinář a básník, publicista, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny, jedna z vedoucích tvůrčích osobností na sklonku 19. století a v 1. polovině 20. století. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Otec ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Matky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější otcovy sestry - byl vychováván matkou a tetami v „olšanské vile“ na Žižkově. Zde se později scházela jeho anarchistická skupina – Fráňa Šrámek, Karel Toman aj. Studium na gymnáziu a obchodní akademii nedokončil. Pro účast v hnutí tzv. Omladiny 1893 byl zatčen a v Plzni na Borech strávil 14 měsíců. Na sklonku 90. let 19. století se Neumann přiklonil k ideologii komunistického anarchismu a k anarchistickému hnutí, které prosazoval v časopise Nový kult. Po kratším pobytu ve Vídni se v letech 1905–14 usadil na Moravě. Zúčastnil se vystoupení předválečné moderny v Almanachu prosazujícím expresionismus, kubismus a futurismus. V roce 1915 narukoval do armády a prodělal válečné tažení v Makedonii a Albánii. Po vyhlášení samostatnosti se usadil v Praze. Zde založil časopis Červen , kolem něhož soustředil jak předválečnou modernu , tak nastupující mladou generaci hlásící se k tzv. proletářskému umění . V roce 1929 byl jedním ze sedmi spisovatelů, kteří se postavili proti novému Gottwaldovu vedení v KSČ a byl ze strany vyloučen. Zůstal však i nadále věrný levicovému zaměření. Vedl časopis Levá fronta, podílel se na vytvoření protifašistické kulturní...

Ernesto Candèze (1)

John Robert Seeley (1)

Bohuslav Tomíček (1)

Narozen 15.2.1907 ve Frenštátě pod Radhoštěm, zemřel 1994. JUDr., básník.

Eduard Míček (1)

Narozen 19.9.1891 ve Frýdku, zemřel 25.6.1962 v Austinu, Texas . PhDr., profesor slovanské filologie, publikace o americké výchově, L.N.Tolstém a Těšínsku.

Josef Zdeněk Stehlík (1)

Učitel v Nedomicích, Dřísech, Kostelním Hlavně a od r. 1922 ve Staré Boleslavi. Zakladatel a redaktor vlastivědného sborníku Naše Polabí. Autor básní, vlastivědných článků a dramat.

Jana Procházková (1)

MUDr. Hematoonkologická klinika FN a LF UP Olomouc. Publikuje v oboru hematologie.

Petr Vychodil (1)

Publikace o trolejbusové dopravě.

Olina Táborská (1)

Narodila se v roce 1951 a až do svých pětadvaceti let žila na Zlínsku. Po maturitě na Střední ekonomické škole se vdala. Fakultu žurnalistiky na Karlově univerzitě v Praze vystudovala dálkově. Jako elév začínala v příbramských okresních novinách. Tehdy netušila, že se později stane šéfredaktorkou časopisů Napsáno životem a Čas na lásku, které založila. Pracovala v redakcích deníků, například Lidová demokracie, Telegraf, Český deník, Svobodné slovo. Vyzkoušela i bulvární Expres a Blesk, a také magazín pro ženy Styl. Víc než strohé zpravodajství a drby ze společnosti ji však lákají příběhy obyčejných lidí. Přidává k nim vlastní zkušenosti: První manželství se nepovedlo, druhé udržuje na dálku mezi Prahou a Bratislavou. Dceru porodila v Petrohradě, kde několik let žila s manželem, syna v Rokycanech. Od roku 1990 žije v Praze. Umí vykládat karty, má ráda numerologii a věnuje se astrologii, avšak většinu času si ponechává na psaní knih. I do románu Hodně drahá tchyně částečně vložila vlastní zážitky, ale nejspíš se v něm poznáte i vy.

Bohuslav Cambel (1)

Bohuslav Cambel byl slovenský geochemik a geolog. Je považován za zakladatele slovenské geochemie. V letech 1966 až 1969 byl rektorem Univerzity Komenského v Bratislavě. V roce 1939 úspěšně odmaturoval na gymnáziu v Banské Bystrici. Následně pokračoval ve studiu geologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde později i působil. V období 1952 až 1953 působil jako proděkan Fakulty geografických a geologických věd Slovenské univerzitě a později jako prorektor Univerzity Komenského. V letech 1953–1958 pracoval jako vedoucí katedry nerostných surovin a geochemie. V letech 1959 až 1961 byl děkanem Přírodovědecké fakulty UK. Od 1. září 1966 do 31. srpna 1969 byl rektorem Univerzity Komenského. V roce 1969 se stal vedoucím první katedry geochemie na Slovensku. Zabýval se též mineralogií a ložiskovou geologií. Studoval geochemii bazických a granitoidních hornin a rudních minerálů domácích i světových ložisek. Podílel se také na přípravě základních geologických map v měřítku 1 : 200 000 . V roce 1998 ho Cambridgeská univerzita zařadila mezi 2000 nejvýznamnějších osobností vědy 20. století. Mezi jeho významné monografické práce patří: Kromě toho do slovenštiny přeložil: V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bohuslav Cambel na slovenské Wikipedii.

Josef Jaroš (1)

PhDr. Martin Petiška je spisovatel, básník, vydavatel almanachů šlechtických rodů, přesvědčením monarchista, syn spisovatele Eduarda Petišky. Vystudoval dějiny a teorii divadla na FF UK. Publikovat začal básnickými sbírkami Můj Faust a Nespálené deníky , následovaly sbírky SF povídek Největší skandál v dějinách lidstva , Manžel z Marsu , Milenci našich žen , Půjčovna manželek a Vybraná tajemství profesora Kesslera ; připravují se další. Martin je autorem řady divadelních her. Vystupuje i pod pseudonymy Eduard Martin, Eduard P. Martin a Martin P. Edwards. Po středoškolských studiích v Brandýse nad Labem nastoupil na FF UK v Praze, kde studoval srovnávací literaturu a slovanské jazyky. Univerzitu završil doktorským absolutoriem v oboru dějiny a teorie divadla roku 1976.

Vladimír Skalický (1)

Narozen 12.4.1930 v Praze, zemřel 6.7.1994. Doc., RNDr.,CSc., biolog, autor botanické bibliografie.

Antonyj Surožskij (1)

Antonyj Surožskij , známý také pod jménem Anthony Bloom, se narodil jako syn ruského diplomata ve švýcarském Lausanne. Ke křesťanství se obrátil, když mu bylo patnáct let; v roce 1939 složil mnišské sliby. Roku 1948 byl vysvěcen na kněze a od roku 1950 se staral o ruskou pravoslavnou obec v Londýně. Jako biskup převzal v roce 1958 zodpovědnost za ortodoxní věřící Velké Británie a Irska. Hodnost arcibiskupa mu byla udělena v roce 1962 a v roce 1963 byl jmenován patriarchálním exarchou pro západní Evropu. V roce 1966 se stal metropolitou, jeho titulárním stolcem byla ruská Surož. Funkci metropolity na vlastní žádost složil v roce 1974, aby se mohl lépe věnovat své pastýřské službě, především těm, kdo za ním chodili jako za duchovním rádcem. Počínaje 90. léty minulého století vešlo jeho dílo do povědomí mnoha křesťanů i ve střední a východní Evropě. Metropolita Antonyj zemřel v pověsti svatosti 4. srpna 2003.

Ladislav Kokoška (1)

Ing., Ph.D. Práce z oboru tropického a subtropického zemědělství - obor rostlinná výroba.

Štefan Fekete (1)

Slovenský odborník v oblasti ochrany přírody.

John L Allen (1)

Vatikánský dopisovatel listu National Catholic Reporter a analytik CNN a National Public Radio. Je autorem knih „Cesta Benedikta XVI. k papežskému stolci“ a „Všichni papežovi muži:jak ve skutečnosti uvažuje Vatikán“. Jeho články vycházejí v New York Times, Boston Globe, Miami Herald a v mnoha dalších listech. Allenovy internetové stránky The Word from Rome považují odborníci za nejlepší a nejzasvěcenější pramen zpráv o dění ve Vatikánu v anglickém jazyce.

Ralph Sarchie (1)

Ralph Sarchie je bývalý newyorský policista, který se později stál démonologem. Napsal knihu "Chraň nás od zlého", která popisuje spoustu jeho paranormálních vyšetřování.

Lisa Collier Cool (1)

Americká novinářka a autorka, známá zejména díky její práci týkající se tématu zdraví. Pravidelně přispívá do Yahoo Health a dalších tištěných i online časopisů. Na základě její knihy Beware the Night z roku 2001, na které spolupracovala s policistou z New York City, Ralphem Sarchie, vznikl roku 2014 film Chraň nás od zlého .

Alois Tlučhoř (1)

Autor se narodil v Dačicích u Pardubic ve známé selské rodině, studia absolvoval na Gymnaziu v Melku, dokončil je ve Vídni jako Dr. phil. Působil jako pedagog, vedle pedagogických spisů vydával i pohádky a básně, známým se stal především svou trilogií svou trilogií Die Höhlenkinder . Byl více známý pod svým pseudonymem Alois Theodor Sonnleitner, zemřel ve Vídni r. 1939.

W. T Stead (1)

Anglický novinář.

Marcela Drobná (3)

Kateřina Tachovská-Vestman (1)

Narozena 7. 1. 1950. Autorka detektivního románu. Od roku 1968 žije v Německu.

Karel Borovský Havlíček (1)

Fritz Hofmann (1)

Fritz Hofmann byl německý sportovec – atlet a gymnasta. Účastnil se 1. letních olympijských her 1896 v Athénách v běžeckých a skokanských disciplínách a byl kapitánem úspěšného německého družstva gymnastů. Získal celkem dvě zlaté, jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili. Fritz Hofmann byl také dobrým veslařem a cyklistou. Jako cvičitel se účastnil i 2. letních olympijských her 1900 v Paříži, roku 1904 v Saint Louis byl vedoucím družstva a na mezihrách r. 1906 v Athénách si ještě aspoň v rozběhu zkusil běh na 100 m. Tam byl současně také jako trenér . 6. dubna 1896 se konaly rozběhy závodu na 100 m. K této disciplíně bylo přihlášeno 21 závodníků, kteří byli vybráni do tří rozběhů, první dva z každého rozběhu se kvalifikovali do finále. To se běželo 10. dubna. Fritz Hofmann běžel ve 3. rozběhu s pozdějším vítězem Tomem Burkem z USA a postupoval za ním jako druhý časem 12,6 s. Do finále nenastoupil Američan Tom Curtis, za vítězem Tomem Burkem byl Fritz Hofmann druhý časem 12,2 s, o třetí místo se dělil Slovák v družstvu Maďarska Alojz Sokol s Francisem Lanem z USA. Po rozbězích na 100 m přišly na řadu 6. dubna i rozběhy na 400 m. První dva z každého ze dvou rozběhů postoupili do finále, které se běželo 7. dubna. V prvním rozběhu Fritz Hofmann postoupil z druhého místa časem 58,6 s, před ním skončil Američan Herbert Jamison. Hofmann byl přitom za chybný první start penalizován při opakovaném startu o dva metry dozadu společně s Francouzem Griselem. Finále 7.4. se Hofmannovi nezdařilo, zůstal v něm čtvrtý . Vyhrál Tom Burke před Jamisonem a Britem Charlesem Gmelinem. Stříbrná medaile byla pro Hofmanna ze sportovního hlediska cennější než zlata z týmové soutěže gymnastů. Mezi rozběhy na 100 a 400 m proběhl na athénském stadionu 6. dubna první finálový závod moderních olympiád. Skákalo se zvláštním stylem, jemuž se anglicky říkalo „hop, skip and jump“. Historicky prvním olympijským vítězem vůb...

Eva Vohryzková (1)

Jan Ševčík (1)

Ján Ševčík byl slovenský a československý politik, poválečný poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Ústavodárného Národního shromáždění za Demokratickou stranu a člen Sboru pověřenců. Po únorovém převratu v roce 1948 předseda Strany slovenské obrody, za níž zasedal v Národním shromáždění republiky Československé. Po roce 1952 politicky pronásledován a vězněn. Za první světové války bojoval v československých legiích v Rusku. Po návratu absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. V meziválečném Československu působil v letech 1926–1934 jako tajemník poslaneckého klubu Hlinkovy slovenské ľudové strany. Pak přešel do Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, v níž v letech 1935–1939 zastával post zemského tajemníka agrárních odborů na Slovensku. Za druhé světové války se podílel na domácím odboji a na Slovenském národním povstání. Během povstání byl pověřencem pošt a telegrafů v 2. Sboru pověřenců. tuto funkci pak zastával i v 5. Sboru pověřenců v roce 1945. V 6. Sboru pověřenců v letech 1945–1946 byl pověřencem zdravotnictví. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za Demokratickou stranu. Po parlamentních volbách v roce 1946 usedl za Demokratickou stranu do Ústavodárného Národního shromáždění, kde zastával post místopředsedy. Po parlamentních volbách v roce 1948 byl zvolen ve volebním kraji Bratislava do Národního shromáždění, nyní již za Stranu slovenskej obrody. V parlamentu setrval do své rezignace v květnu 1952. V letech 1945–1946 byl pověřencem zdravotnictví. Už krátce před únorovým převratem roku 1948 se stal v rámci Demokratické strany představitelem prokomunisticky orientované frakce, která žádala očistu strany. Během vlastní únorové politické krize byl 25. února 1948 jmenován státním tajemníkem na ministerstvu národní obrany v druhé vládě Klementa Gottwalda a přidal se tak na stranu komunistů. Tento krok podniknutý b...

Viktor Ivanovič Andrijanov (1)

Ruský publicista.

Herbert Ziergiebel (1)

Zámečník, technický kreslič, konstruktér, za účast v antifašistickém odboji vězněn v Dachau, potom vystudoval historii, literaturu a divadelní vědu, byl redaktorem berlínského rozhlasu, spisovatel. Těžiště jeho tvorby spočívá mimo oblast SF. Je autorem několika historických románů, reportáží, povídek a rozhlasových her. Z. vkladem do SF jsou dva romány a jedna povídka. Die andere Welt líčí katastrofu kosmické lodi a snahu lidí na Zemi přesvědčit úřady, že je naděje na záchranu posádky. Zeit der Sternschnuppen pojednává o pozemšťanovi uneseném mimozemskou kosmickou lodí na Japeta, kde se setká s třemi bytostmi: s mimozemšťanem, který po úrazu existuje již jen jako mozek, a dvěma lidmi , kteří byli uneseni ještě ze starého Babylónu. Hrdina se má rozhodnout, zda se dá přeprogramovat a zůstane v kosmu s milovanou Babylónankou, nebo zda se vrátí na Zemi.

Adéla Bartlová (1)

Ada Bartlová se narodila do krejčovské rodiny a už od malička věděla, že každé šaty nemají jen líc, ale i rub, a že ani jednu stranu nelze ošidit. Když v roce 2010 založila blog Módní peklo, obula se nejen do módních nedostatků z ulice, ale i do šlendriánu v obchodech a její ostrý jazyk nešetřil ani české návrháře zamrzlé v minulém století. Popularity, kterou jí blog přinesl, nakonec využila i k osvětě, proti které čtenáři a čtenářky kupodivu nejen neprotestovali, ale dokonce Módní peklo v roce 2012 odměnili Křišťálovou lupou v kategorii One man show. Ada vystudovala speciální pedagogiku na Masarykově univerzitě v Brně, kde také žije. Kromě módy a šití patří k jejím koníčkům čtení, tanec a aktivity s přáteli.

Max H Flindt (1)

Americký vědec, zabýval se výzkumem vesmíru.

Jan Cibuzar (1)

Narozen 12.5.1886 v Netolicích, zemřel 10.8.1959 v Českém Krumlově. Úředník, novinář, prozaik.

Portia De Rossi (1)

Portia de Rossi, celým jménem Portia Lee James DeGeneres , je australská herečka. Proslavila ji role právničky Nelle Porter v seriálu Ally McBealová, za kterou získala cenu Screen Actors Guild Awards. Další rolí, která stojí za zmínku je postava Lindsay Fünke v sitcomu Arrested Development . Také si zahrála Oliviu Lord v dramatickém seriálu Plastická chirurgie s. r. o. a Veronicu Palmer v seriálu Ted a spol. . Je lesba a její manželkou je od roku 2004 americká herečka Ellen DeGeneresová, kterou si v srpnu roku 2008 vzala za manželku. V srpnu 2010 si de Rossi podala návrh na změnu jména na Portia Lee James DeGeneres. Návrh byl schválen 23. září 2010. Jejími rodiči jsou Margareth Rogers a Barry Rogers, její otec ovšem zemřel, když bylo Portie 9 let. Brzy poté se stala dětskou fotomodelkou a hvězdou mnoha reklam australské produkce. Roku 1988, když jí bylo patnáct let, přijala své umělecké jméno Portia de Rossi, pod kterým je nejvíce známá dodnes. V roce 2005 o této změně promluvila v souvislosti s tím, že procházela jakousi krizí osobnosti a doufala, že dojde k nějaké formě znovuobjevení sebe samé, pokud přijme jméno její knižní ikony Porcie, známé ze Shakespearova Kupce benátského. Na příjmení "de Rossi" narazila náhodně v seznamu obsazených herců na konci filmu. Prošla dívčí střední školou Girls Grammar School v Melbourne a poté studovala rok právech na univerzitě také v Melbourne. Studium po roce ukončila kvůli své roli ve filmi Sirény. Školní období pro ni bylo obtížné, protože v tento čas trpěla již vážnější formou anorexie, kterou začala trpět hlavně kvůli své práci modelky. K vyléčení z anorexie a později také bulímie ji pomohlo ježdění na koni. Z tohoto důvodu si také nechala vytetovat znak svého koně na zápěstí. Otevřeně přiznává, že z těchto problémů jí také pomohla láska a ...

Angela Donovan (1)

Angela je spisovatelka,novinářka a jako médium pomáhá vyhledávat ztracené lidi.Podniká spirituální cestu do Indie,pravidelně vystupuje po celém světě a neúnavně spolupracuje s řadou mezinárodních charitativních organizací.

Vladimír Pechar (1)

Narozen 19.1.1931 Příbram. Výtvarník, hudebník.

Zdeněk Juřena (1)

Narozen 2.8.1923 v Ostravě, zemřel 2.4.1995 v Praze. Divadelní výtvarník.

Květa Drábková (1)

Narozena v roce 1918. Nakladatelská redaktorka v Československém spisovateli v Praze, editorka klasické literatury.

Bohuslav Svoboda (1)

Bohuslav Svoboda je český lékař v oboru gynekologie a porodnictví a politik Občanské demokratické strany, který v letech 2010 až 2013 zastával post primátora hlavního města Prahy – nejprve v koalici občanských demokratů s ČSSD a později s TOP 09. Mezi roky 1990 až 2011 působil jako přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 3. LF UK a FNKV, v letech 2003 až 2010 byl děkanem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a v obdobích 1990 až 1997 a opět 2010 až 2011 také jejím proděkanem. Od roku 2016 je přednostou Gynekologické kliniky 3. LF UK a ÚVN. V roce 1992 se stal druhým prezidentem České lékařské komory. Od ledna 2012 do listopadu 2013 předsedal regionálnímu sdružení Občanské demokratické strany Praha. Zastává názor, že problémem narůstajícího boje proti korupci je neochota přijímat rozhodnutí a braní odpovědnosti na sebe, kterou nahrazuje snaha vyhnout se riziku a vyhovět předpisům. V roce 1967 absolvoval Lékařskou fakultu hygienickou UK. Poté nastoupil do nemocnice v Příbrami, odkud po dvou letech odešel na Gynekologicko-porodnickou kliniku FNKV a 3. LF UK v Praze. Na tomto pracovišti setrval v různých pozicích až do současnosti. Po sametové revoluci, kdy byla vyhlášena svobodná výběrová řízení, zvítězil v konkursu na přednostu kliniky, kterým byl v období 1990–2011. V roce 1990 se také habilitoval v oboru gynekologie a porodnictví. V akademickém roce 1986–1987 uskutečnil studijní pobyt v Institutu Nazionale per lo Studio e la Cura dei Tumori v italském Miláně. V letech 1990–1996 zastával funkci proděkana 3. LF UK, v roce 1996 pak neúspěšně kandidoval na pozici děkana, kterým se stal v roce 2003 a byl jím i ve druhém volebním období . Poté, než se stal pražským primátorem, byl do roku 2011 opět proděkanem fakulty. V letech 1992–1998 byl prvním prezidentem České lékařské komory. Patřil k jedné z klíčových postav sporu mezi komorou na jedné straně a Lékařským odborovým klubem na straně druhé. Po uplynutí druhého fu...

Vera Rosival (1)

Dr., česká emigrantka v Německu, publikuje převážně německy literaturu z oboru alternativní medicíny a homeopatie.

Eduard Schmidt-Weissenfels (1)

Německý spisovatel, novinář, literární historik a politik, autor biografií.

Paul Moran (1)

Spisovatel a esejista Paul Morand patřil k francouzským modernistům.

Miroslav Hudek (1)

Jiří Doležel (1)

PhDr. Jiří Doležel archeolog. Vedoucí referátu památkové péče Archeologického ústavu AV ČR, práce z oboru, středověk. Zabývá se dějinami středověkého osídlení, zejména proměnami složek sídelní struktury 8.- 15. století, vznikem a počátky městských obcí, vrcholnou kolonizací 13. století, středověkými fortifikacemi a těžbou drahých kovů. Po studiích archeologie na brněnské univerzitě působil jako odborný pracovník- historik v Muzeu Vyškovska a poté jako archeolog v tehdejším Okresním muzeu Brno-venkov v Ivančicích a v Předklášteří. Od roku 1994 pracuje v brněnském Archeologickém ústavu jako vědecký pracovník, v současnosti také ve funkci vědeckého tajemníka a vedoucího Referátu památkové péče.

Ladislav Jehlička (1)

Ladislav Jehlička byl katolický publicista, redaktor časopisů Řád a Obnova, po druhé světové válce redaktor nakladatelství Vyšehrad, politický vězeň a překladatel.

Stanislav Popelka (1)

RNDr. Stanislav Popelka, Ph.D. Vědecké zaměření: Eye-tracking, kognitivní kartografie, 3D modelování, počítačová kartografie. VZDĚLÁNÍ: • 2010 – 2015, Ph.D., Univerzita Palackého v Olomouci téma disertační práce: Hodnocení 3D vizualizací v GIS s využitím sledování pohybu očí • 2008 – 2010, Mgr., Univerzita Palackého v Olomouci téma magisterské práce: Analýzy viditelnosti a jejich vizualizace • 2005 – 2008, Bc., Univerzita Palackého v Olomouci téma bakalářské práce: Google a ArcGIS, nové možnosti v 3D vizualizaci PRAXE: • od 2015 Vedoucí eye-tracking laboratoře KGI UPOL • 2012-2015 Koordinátor klíčových aktivit projektu InDOG • od 2011 Redaktor • 2008-2012 3D modelář ČLENSTVÍ V ODBORNÝCH ORGANIZACÍCH: • ICA Commision on Cognitive Visualization • Česká kartografická společnost • Česká asociace pro geoinformace • Eye-movement Researchers‘ Association • Centrum pro výzkum vzdělávání v přírodovědných oborech a talentmanagement

Vladimir Vasil'jevič Ustinov (1)

Ministr spravedlnosti Ruské federace, bývalý generální prokurátor.

Ivan Ivanovič Golokolenko (1)

Autor publikace z oblasti vojenství.

Dušan Dostál (1)

Narozen 22.7.1950 v Praze. RNDr., geofyzik, též fotograf se zaměřením na divadlo a společnost.

Petr Roth (1)

Narozen 3.3.1961 v karlových Varech. RNDr., CSc., přírodovědec, ekolog, publikace týkající se ochrany přírody, publikuje též v angličtině.

Josef Havlík (3)

Narozen 11.4.1850 v Líchovech u Sedlčan, zemřel 6.1.1912 v Praze. Prozaik, autor převážně drobných sociálněpsychologických próz z městského i venkovského prostředí.

Henry Edward Manning (1)

Narodil se 15. července 1808 v Copped Hall, Totteridge, Hertfordshire jako třetí syn Williama Manninga, obchodníka a ředitele Bank of England. Vystudoval Oxford, získal svěcení v anglikánské církvi a stal se žákem Johna Henryho Newmana. Po sporech ohledně působení eucharistie přestoupil Manning v roce 1851 do katolické církve. V roce 1865 byl jmenován arcibiskupem z Canterbury. Ultramontanistické názory a blízké vztahy s papežem Piem IX mu umožnily prosazovat v římské politice moderní pohled na sociální spravedlnost. V roce 1870 se jako účastník prvního vatikánského koncilu stal významným podporovatelem konceptu papežské neomylnosti.