141361–141420 z 146344 Autoři
Arsen Diklič (1)
Srbský básník, prozaik, dramatik, autor poezie a prózy pro děti a mládež, filmový scenárista.
Více od autora
Aršak Čobanian (1)
Aršag Čobanjan, arménsky: Արշակ Չոպանյան, rusky:Аршак Чобанян byl arménský spisovatel povídek, novinář, redaktor, básník, překladatel, literární kritik, filolog a romanopisec. Vyučoval historii a literaturu na arménské vysoké škole v Konstantinopoli. Ve 23 letech se přestěhoval do Paříže, aby se tam mohl naplno věnovat osvobození rodného národa.
Více od autora
Arrigo Boito (1)
Italský spisovatel, novinář a libretista, též hudební skladatel. Bratr architekta a spisovatele Camilla Boita .
Více od autora
Árpád Tóth (1)
Árpád Tóth byl maďarský básník a překladatel. Studoval němčinu a maďarštinu na univerzitě v Budapešťi, v roce 1907 začal v časopisech publikovat své první básně a divadelní kritiky. Od roku 1913 se živil jako domácí učitel, žil velmi chudě, jeho bídné podmínky ještě zhoršila jeho tuberkulóza, která si vyžadovala hospitalisaci v sanatoriu. V krátkém období revoluční vlády po první světové válce získal důležité místo sekretáře Vörösmartské akademie, ale po pádu vlády ztratil místo a nemohl si najít nové. Byl velmi významným lyrikem okruhu kolem časopisu Nyugat, k jeho typickým tématům patří rezignace a pomíjivost štěstí. Byl vynikajícím překladatelem, především z angličtiny a francouzštiny, přeložil mnoho klasických děl těchto literatur .
Více od autora
Aron Jakovlevič Gurevič (1)
Aron Jakovlevič Gurevič byl ruský vědec, kulturolog a historik-medievalista. Historii studoval Moskevské státní univerzitě, promoval v roce 1950, doktorát získal v roce 1962. Byl vedoucím pracovníkem Institutu všeobecné historie Akademie věd SSSR. Je autorem více než 500 odborných prací. Jeho práce byla ovlivněna Jacquesem Le Goffem a Georgesem Dubym, sám se považoval za člena školy Annales. Byl ovlivněn myšlenkami M. M. Bachtina, ale některé z nich popíral. Gurevičovo dílo bylo považováno za antimarxistické a v Sovětském svazu bylo přijímáno nepřátelsky, ale bylo podporováno v zahraničí v rámci školy Analles, ačkoli mu nebylo dovoleno vycestovat do zahraničí před zahájením perestrojky . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aaron Jakowlewitsch Gurewitsch na německé Wikipedii.
Více od autora
Aron Jakovlevič Bojarskij (1)
Ruský ekonom - statistik, autor publikací z oboru demografie.
Více od autora
Aron (1)
Grónský lovec, umělec, malíř a spisovatel - Inuit. Jako první zapsal inuitské pověstí z pohledu původních obyvatel.
Více od autora
Arnošt Tabášek (1)
Narozen 30. 11. 1917 Kunčice pod Ondřejníkem. Zemřel 18. 11. 1991 tamtéž. Ilustrátor.
Více od autora
Arnošt Štolfa (1)
Autor publikací z oblasti zemědělství, zaměřený na chov hospodářských zvířat.
Více od autora
Arnošt Steiner (1)
Arnošt Steiner byl český voják, plukovník a válečný hrdina, jenž se v rámci 1. československého armádního sboru pod velením Ludvíka Svobody zúčastnil všech bitev od Sokolova přes Kyjev, Bílou Cerkev, Žaškov a Duklu, aby společně se svými spolubojovníky dorazil v květnu 1945 do Prahy. Legendárním se stal zejména v bojích na Dukle při dobývání kóty 534 a Hyrowy hory, kdy si vydobyl přezdívku Železný Arnošt, protože nezraněn přežil i v situacích, kdy to podle spolubojovníků přežít nebylo možné. Byl vyznamenán sedmi Československými válečnými kříži 1939, dvěma medailemi Za chrabrost před nepřítelem, Sokolovskou pamětní medailí a řadou dalších vojenských vyznamenání. Arnošt Steiner se narodil 12. ledna 1915 v Třinci v rodině židovského obchodníka s textilem. Od mládí se Arnošt závodně věnoval cyklistice, zápasu a boxu a byl rovněž členem Sokola. V roce 1938 absolvoval poddůstojnickou školu v Brně, byl povýšen na svobodníka, načež byl odeslán k jednotce na Náchodsku, kde absolvoval střety s příslušníky Freikorpsu. Po obsazení zbytku Českosolvenska v březnu 1939 se vrátil k rodině do Třince. V říjnu 1939 byl Arnošt Steiner pro svůj židovský původ spolu se svou rodinou a dalšími židovskými spoluobčany zatčen a poslán do sběrného tábora v Nisku. Z tábora se mu spolu s otcem podařilo utéct, načež se oba vydali se na východ v naději, že najdou útočiště v Sovětském svazu. Po útěku do SSSR však byl spolu s otcem obviněn ze špionáže a nakonec odsouzen a uvězněn za nedovolené překročení hranic. Nejprve pobýval v gulagu u Asina v Novosibirské oblasti, poté byl přemístěn do gulagu Itatka. Po napadení SSSR vojsky Osy došlo k přehodnocení sovětského přístupu k bývalým občanům Československa a na území SSSR začaly být formovány československé vojenské jednotky. Díky tomu byl Arnošt Steiner začátkem února 1942 z internace propuštěn a 6. března 1942 vstoupil v Buzuluku do formujícího se 1. československého samostatného polního praporu. J...
Více od autora
Arnošt Soukup (1)
Narozen 10.2.1885 v Dombrové ve Slezsku, zemřel 26.3.1921 v Praze. Ing. dr., středoškolský profesor. Práce v oboru chemie.
Více od autora
Arnošt Skřivan (1)
Narozen 20.7.1842 v Lišově, zemřel 25.9.1915 v Praze. Středoškolský profesor, práce z latiny.
Více od autora
Arnošt Pustka (1)
Narozen 23.12.1925 v Makově , zemřel 6.4.1981 v Opavě. Pracovník Slezského muzea v Opavě, práce z oboru regionálních dějin.
Více od autora
Arnošt Pellant (1)
Narozen 12.6.1943 v Praze. MUDr., odborný asistent na katedře otolaryngologie lékařské fakulty. Práce v oboru.
Více od autora
Arnošt Moucha (1)
Narozen 14.3.1963 v Kutné Hoře. Redaktor publikací o letecké literatuře.
Více od autora
Arnošt Kotyk (1)
Narozen 11.7.1930 v Mělníce. RNDr., CSc., pracovník Mikrobiologického ústavu, publikace z oboru biochemie, překlady.
Více od autora
Arnošt Košťál (1)
Narozen 26. 11. 1889 v Praze, zemřel 26. 1. 1957 tamtéž. Hudební skladatel, autor hudby k divadelním hrám a filmům, dirigent, hudební pedagog.
Více od autora
Arnošt Košík (1)
Narozen05.1920 Nové Město na Moravě, okr. Žďár nad Sázavou1990, sochař.
Více od autora
Arnošt Konstantin Růžička (1)
Narozen 21.12.1761 v Tloskově u Neveklova, zemřel 18.3.1845. Českobudějovický biskup, autor náboženských spisů a kázání.
Více od autora
Arnošt Kába (1)
Narozen 5. 5. 1909 v Kamenici u Jihlavy, zemřel 16. 4. 1989 v Pelhřimově. JUC., městský archivář a ředitel muzea v Jihlavě, publicista a beletrista, vlastivědné práce o jihlavském regionu a jihlavských institucích, memoáry.
Více od autora
Arnošt Julius Černý (1)
Arnošt Julius Černý byl český hudební skladatel a pedagog, autor učebnic a knih o historii hudby.
Více od autora
Arnošt Hofbauer (1)
Narozen 26. 4. 1869 v Praze, zemřel 11. 1. 1944 tamtéž. Malíř, grafik, ilustrátor, pedagog, odborné časopisecké stati a publikace o japonském umění.
Více od autora
Arnošt Hapala (1)
Narozen 1873, zemřel 11.9.1943 v Brně.Učitel, zahrádkář, práce z oboru.
Více od autora
Arnošt Hampl (1)
Narozen 1. 8. 1931 v Horním Štěpánově, zemřel 13. 7. 2011. Prof., MVDr., CSc., vědec, vysokoškolský učitel, věnoval se zejména výzkumu lymfatického systému, práce v oboru.
Více od autora
Arnošt Gutmann (1)
Narozen 16.7.1910 v Ústí n. Labem, zemřel 6.8.1977 v Londýně . Prof., MUDr. PhDr., DrSc., neurolog, neurofyziolog, fyziolog, patofyziolog, vědecký pracovník Fyziologického ústavu, publikace z oboru.
Více od autora
Arnošt Friedl (1)
Zástupce ředitele legislativního odboru ministerstva školství. Spis o národních výborech.
Více od autora
Arnošt Dvořák (1)
Arnošt Dvořák byl český dramatik, divadelní režisér a překladatel. Proslul především jako autor her s historickou tematikou . Narodil se v rodině hořovického učitele na měšťanské škole Jana Dvořáka a jeho manželky Františky, rozené Mansfeldové. Po dětství v Hořovicích vystudoval gymnázium, nejprve v Příbrami; studium ukončil v Písku, kde maturoval roku 1899. Navázal studiem lékařské fakulty české university Karlo-Ferdinandovy a po úspěšném ukončení se stal vojenským lékařem. Cestoval do zahraničí, několikrát pobýval na Krymu jako host Karla Kramáře a jeho manželky Naděždy Nikolajevny. Jako válečný lékař působil za 1. světové války na různých frontách a získal vyznamenání "za statečnost před nepřítelem". Po skončení války pracoval nadále jako vojenský lékař, současně se věnoval literární tvorbě. Život Arnošta Dvořáka poznamenala tzv. "odvodová aféra". Ta započala v roce 1930, kdy byl Dvořák obviněn z úplatkářství - za úplatky měl zařizovat osvobození od vojenské prezenční služby. Byl dokonce zatčen a pravicový tisk proti němu vedl kampaň. Vina ale nebyla prokázána, zproštěn všech obvinění byl až v dubnu 1931. Krátce před smrtí, v červenci 1933, byl povýšen na plukovníka, jako doklad jeho neviny pro veřejnost. Byl označován za průkopníka tzv. davového dramatu, kde hlavní roli hrají zástupy, nikoli individuální hrdinové. Přispíval do různých deníků a časopisů, v letech 1920–1921 byl kulturním redaktorem Rudého práva. Spolu s Františkem Zavřelem založil divadelní revue Scéna, v letech 1929–1930 spoluredigoval měsíčník Nová scéna. Svou divadelní hru Mrvá a Balada o ženě vražednici přepracoval na rozhlasový triptych Marja vražednice. Byl uveden posmrtně v rozhlase v roce 1938. V roce 1968 nastudoval hru Král Václav IV. režisér Petr Adler s Jiřím Adamírou v titulní roli. Arnošt Dvořák překládal z polštiny (Stanislav Przybyszewski: ...
Více od autora