140881–140940 z 146191 Autoři
Ayelet Gundar-Goshen (1)
Izraelská spisovatelka, psycholožka, filmová scenáristka a novinářka.
Více od autora
Axel Täubert (1)
Německý manažer ve společnosti Google. Autor literatury faktu a knih pro děti.
Více od autora
Axel Rachow (1)
Německý sociální pedagog, moderátor a trenér, zaměřený na vzdělávání koučů, moderování inovací, kreativutu a konfliktní situace.
Více od autora
Axel Lindén (1)
Švédský autor románu-deníku s autobiografickými prvky reflektujícího přerod akademika v pastýře ovcí.
Více od autora
Axel Burkart (1)
Německý učitel meditace, autor prací o ayurvédě a z oboru ezoteriky.
Více od autora
Avrom Bendavid-Val (1)
Americký ekonom, odborník na hospodářský rozvoj a ochranu životního prostředí, autor dokumentární prózy o vyhlazeném polském městě Zofjówka .
Více od autora
Avraham Harshalom (1)
Avraham Harshalom, vlastním jménem Adam Friedberg, se narodil 4.2.1925 v Pružanech v rodině židovského vládního úředníka. Je předsedou Izraelské společnosti přátel České republiky, ačkoliv se nenarodil na území České republiky ani bývalého Československa. Česky se začal učit až ve svých dvaceti letech, a protože po roce 1949 po mnoho let češtinu nepoužíval, někdy těžce hledá správné výrazy. Dnes úspěšný izraelský podnikatel v oblasti elektrotechniky, je totiž Československu vděčný za poskytnutý poválečný azyl. Spolu s dvěma dalšími polskými Židy se mu podařilo utéct z německého transportu na pražském nádraží Praha-Bubny, tam mu pomohla česká rodina Sobotkova a po dva měsíce se ukrýval za pomoci českých vlastenců v jednom holešovickém obchodě. Na konci války se spolu se svými kamarády účastnil se zbraní v ruce Pražského povstání a za tuto pomoc mu bylo uděleno československé občanství. Jeho zachránkyně Jiřina Sobotková asi o 20 let později dostala díky němu jako jedna z nemnoha Čechů izraelské ocenění Spravedlivý mezi národy. Židé patřili v Pružanech k většině, jeho mateřštinou byla jidiš, ovládal však i polštinu a ruštinu. Otec pracoval jako úředník, matka byla v domácnosti a jako přesvědčená sionistka dala syna studovat na hebrejské gymnázium v Pružanech. V roce 1939 zabrali město Rusové a když začala v roce 1941 válka s Ruskem, město obsadili Němci. Ti zřídili ve městě ghetto, kam soustředili všechny židovské občany. V ghettě byl až do konce roku 1942, kdy spolu se všemi ostatními byl odvezen do koncentračního tábora Osvětim . Harshalom byl s celou svou rodinou v Osvětimi, kde však rodina byla poslána do plynových komor, bratr jen o chvíli později. 30. června 1944 z Osvětimi utekl spolu s jedním Polákem a Rusem. Žel je brzy nato chytli. Štěstí, že je nezastřelili. Vymluvili se totiž, že zabloudili a hledají cestu zpět do lágru. Navrátili je zpět do Osvětimi. V říjnu 1944 začal...
Více od autora
Avraam Sergejevič Norov (1)
Ruský spisovatel, jazykovědec, sběratel rukopisných knih.
Více od autora
Avinash Kaushik (1)
Indický podnikatel, analytik, autor publikací o strategickém a obchodním rozhodování na základě analýzy uživatelských dat.
Více od autora
Avigdor Dagan (1)
Viktor Fischl , hebrejským jménem Avigdor Dagan, , byl český, židovský a izraelský básník, prozaik, překladatel a publicista. Viktor Fischl se narodil 30. června 1912 v Hradci Králové, kam se jeho rodiče přistěhovali z moravsko-slovenského pomezí. Otec Mořic Fischl byl knihvedoucí, matka Frieda byla rozená Ehrensteinová, oba příslušeli do Uher. Po maturitě na gymnáziu vystudoval sociologii a práva na Karlově univerzitě v Praze. Po studiích od roku 1933 pracoval jako novinář na volné noze, přispíval do Českého rozhlasu, byl redaktorem sionistického týdeníku Židovské zprávy a parlamentním sekretářem menšinové Židovské strany, začal se zajímat o literaturu, psal své první básně, vydané v sbírkách Člověk na mezi, Jaro, Kniha nocí a Hebrejské melodie. V roce 1938 stihl promovat na doktora práv a oženit se se Stellou Bergerovou. Fischl dobře sledoval, co se s Židy provádělo ve 30. letech v Německu, nejistotu vystřídalo rozčarování z Mnichova a vztek, proto hned v roce 1939 emigroval s ženou a dětmi do Londýna, kde začal pracovat pro zahraniční odboj. V Benešově exilové vládě zajišťoval komunikaci s britským parlamentem a řídil propagaci československé kultury. Do začátku září, než vypukla válka, zachránil z protektorátu asi dvě stě lidí, kterým v Londýně opatřil britská víza a zajistil pro ně v Anglii přijetí. V dubnu 1939 byl v Londýně představen Janu Masarykovi, který ho už předtím znal z jeho básní. Když Benešova exilová vláda přesídlila po obsazení Francie v roce 1940 z Paříže do Londýna, nabídl mu Masaryk, jenž byl nově jmenován ministrem zahraničí, místo na svém úřadě. Tak se začalo rozvíjet přátelství, které trvalo až do Masarykovy smrti v roce 1948. Až do konce války pak Fischl pracoval jako vedoucí oddělení pro kulturní propagandu v informačním odboru čs. exilového ministerstva zahraničí a jako styčný úředník mezi čs. vládou v exilu a čs. výborem anglického parlamentu. Působil také jako ...
Více od autora
Avi (1)
Audio Video Interleave, známější pod zkratkou AVI, je formát multimediálního kontejneru, uvedený firmou Microsoft v listopadu roku 1992 jako součást multimediální technologie Video for Windows. Soubory typu AVI mohou obsahovat zvukovou i video stopu, což umožňuje synchronní přehrávání videa a zvuku. Formát AVI specifikuje multimediální kontejner, který obsahuje jednu nebo více datových stop. Každá stopa ukládá jeden typ dat: zvuk nebo video. Každá stopa také obsahuje digitálně zakódovaný mediální tok . Mnohými je považován za zastaralý formát. Když je používán s populárními MPEG-4 kodeky , má značné nedostatky, které zvětšují velikost souboru víc, než je nezbytné. Nemá také nativní podporu pro moderní vlastnosti jako např. B-snímky. AVI je zvláštní případ formátu RIFF , který rozděluje data souboru do bloků. Každý blok je identifikován pomocí značky FourCC. Navzdory limitujícím faktorům a dostupnosti nových, modernějších formátů multimediálních kontejnerů zůstává AVI populární mezi komunitou sdílející data díky vysoké kompatibilitě s existujícími programy pro přehrávání videa a jeho editaci . Formát AVI a MPEG využívá většina digitálních fotoaparátů. Jedním z důvodů je podpora formátu operačními systémy Windows u osobních počítačů a následná snadná editace.
Více od autora
Ava Lackovská (1)
Narozena 11.4.1960. Sběratelka, zakladatelka muzea Šumné hračky a spisovatelka.
Více od autora
Austra Skujiņa (1)
Austra Skujiņa byla lotyšská básnířka, představitelka novoromantismu. Její depresivní poezie o nenaplněné lásce a těžkostech života ve městě byla původně publikována v sociálnědemokratickém tisku. První sbírka básní byla vydána v roce 1932, krátce po sebevraždě básnířky. Její poezie zůstává i nadále populární. Poezie A. Skujiņi se vyznačuje tragickým pohledem na svět, touhou po ideálu romantické lásky a zároveň neschopností ji najít. Je také spojena s odmítavým postojem ke kapitalismu a zdůrazňuje nespravedlnosti sociálního systému. Narodila se v obci Vidriži jako sedmé dítě v rodině lesníka. Několik jejích sester mělo vliv na události lotyšské historie. V roce 1934 se sestra Rūta Skujiņa provdala za novináře Jūlijse Lācise, který se po lotyšské okupaci v roce 1940 stal ministrem. Po rozvodu se znovu provdala za Artūrse Filipsonse, herce divadla Dailes teātris. Sestra Herta se provdala za syna politika a premiéra Voldemārse Zamuēlse. Po válce obě sestry žily v exilu ve Spojených státech amerických. Její jediný bratr Arvīds byl absolventem Vojenské akademie s hodností poručíka, 17. března 1929 spáchal sebevraždu. Svou první báseň napsala ve věku 10 let. Po smrti otce se finanční poměry rodiny zhoršily, a tak začala pracovat v donáškové službě, večer navštěvovala Večerní vysokou školu kulturní propagační společnosti, kde promovala v roce 1927. Od podzimu 1927 až do své smrti v roce 1932 pracovala jako písařka v účtárně lesnického odboru ministerstva zemědělství. Vzhledem k tomu, že v roce 1927 nenastoupila ke studiu na Lotyšské univerzitě, navštěvovala alespoň večer po práci Rižskou lidovou vysokou školu, kde spolupracovala se Sigismundsem Vidbergsem. Tíhla k myšlenkám levicového sociálnědemokratického hnutí. V roce 1926 se stala členkou „Lotyšské unie mládeže“, po zrušení organizace se stala členkou hnutí Darba jaunatne . Pracovala v redakci časopisu "Dzirkstis" , v roce 1928 se stala...
Více od autora
Austin (1)
Více od autora
Austen Atkinson (1)
Spisovatel, novinář, autor televizních pořadů a producent, zabývá se historií.
Více od autora
Aurora Lacasa (1)
Aurora Lacasa je zpěvačka, která se narodila 12. prosince 1949 v Bukurešti. Je známá svou kariérou v bývalé Německé demokratické republice , kde si získala popularitu jako zpěvačka šlágrů. Lacasina hudební kariéra vzkvétala ve východním Německu v 70. a 80. letech 20. století. Často spolupracovala se svým tehdejším manželem, německým zpěvákem a hercem Frankem Schöbelem, se kterým vydala několik alb a vystupovala v různých pořadech. Společně se stali jednou z nejpopulárnějších uměleckých dvojic ve východním Německu.
Více od autora