Výpis všech autorů

Blanka Svobodová

Blanka Svobodová žije v Lednici na Moravě. Vystudovala vysokou ekonomickou školu, pracuje v soukromé sféře. Napsala prvotinu tajnůstkář. Zájem čtenářek autorku motivoval k dalšímu psaní. Světlo světa tak spatřila kniha Mr. Dokonalý, v české verzi Můj miláček cizopasník.

Jaroslav Švehla

PhDr Jaroslav Švehla, divadelní historik,kritik a bibliograf se narodil v Českých Budějovicich, kde také vystudoval v roce 1919 českou státní reálku. Po doktorátu na filozofické fakultě KU začal pracovat jako bibliotekář Národního muzea v Praze a od roku 1950 byl odborným pracovníkem divadelního oddělení NM. Byl autorem, nebo spoluautorem mnoha literárních a divadelních výstav. Spoluorganizátorem divadelní bibliografie a spoluautorem asi 50 velkých i menších expozic v Muzeu, v Národním divadle a spoluautorem stálé expozice J.K.Deburaua v regionálním muzeu v Kolíně. Učil několik let na bývalé Lidové konzervatoři dějiny,estetiku a etiku pantomimy. Jeho povoláním bylo v podstatě získávání památek pro NM a jejich zpracování, služba badatelům a veřejnosti. Z akvizit byly nejvýznamnější například dar archivu Ottova nakladatelství z let 1871 - 1916, nebo dokumenty ze života skladatele Oskara Nedbala. Knižní díla: Regenerece dnešního divadla Česká karikatura v 19.století Bomby kolem Pantheonu Dějiny pantomimy v datech Deburau, nesmrtelný Pierot Starý komediant Thespidova kára Jana Pivce -spoluaut. Tisícileté umění pantomimy Jan Otto - Kus historie české knihy

Václav Švarc

Václav Švarc se narodil 22.2.1934 v Lužné u Rakovníka a svému kraji zůstal věren: pracoval jako technik v rakovnickém podniku Autobrzdy. Publikoval několik stovek kriminálních a detektivních příběhů i povídek převážně v časopisech

Jana Svobodová

Narozena 9. 2. 1951 v Levoči , zemřela 25. 3. 2011. Historička, práce z oboru českých moderních dějin, dějin středověké Evropy a literatury. Překlady z angličtiny a italštiny.

Blanka Svobodová

Narozena 1973. Zpěvačka, muzikantka a výtvarnice, autorka prací o výtvarných činnostech pro děti i dospělé, působí v mateřském centru, věnuje se uměleckým řemeslům.

Přemysl Svora

Narozen 1966. Autor je novinář, publicista a spisovatel. Do roku 1994 působil v prestižním slovenském deníku SME. Po parlamentních volbách se přestěhoval do Prahy, kde nejdříve pracoval jako politický zpravodaj a komentátor Lidových novin. Posléze působil v řídících funkcích ve zpravodajství televize Nova. V roce 1998 pracoval krátce v Hlavní kanceláři Občanské demokratické strany jako koordinátor volební kampaně. V témže roce vydává svůj bestseller Sedm týdnů, které otřásly Hradem. Nyní je vydavatelem vlastních knih.

Bohumil Svozil

Bohumil Svozil byl český literární historik, kritik a redaktor. Pocházel z dělnické rodiny. Roku 1958 ukončil studium češtiny a maďarštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po absolvování základní vojenské služby nastoupil roku 1960 jako redaktor do nakladatelství Československý spisovatel a s výjimkou let 1965–1968, kdy byl na studijním pobytu v Ústavu pro českou literaturu ČSAV , zde pracoval až do roku 1991, kdy se stal vědeckým pracovníkem ÚČL. Roku 1968 získal titul doktora filosofie a roku 1992 kandidáta věd. Roku 1998 odešel do důchodu. Publikovat začal roku 1954 literární publicistikou a literárněvědnými studiemi v různých periodikách, knižně debutoval roku 1971 studií Vůle k intelektuální poezii. Je autorem monografických studií o poetice významných básníků a prozaiků své doby a řady doslovů a předmluv, často ke knihám, jejichž vydání sám uspořádal .

Jaroslav Svěcený

Jaroslav Svěcený je uznávaný český houslista, známý svou virtuozitou a přínosem pro klasickou hudbu. Narodil se 23. září 1956 v Praze a prosadil se jako výrazná osobnost české hudební scény. Svěcený vystudoval Pražskou konzervatoř a ve studiu pokračoval na Akademii múzických umění v Praze. Jeho kariéra se vyznačuje četnými vystoupeními jako sólisty i s orchestry, na nichž předvádí svůj talent po celé Evropě i mimo ni.

Zuzana Švédová

Nutriční terapeutka, autorka publikace o zdravém stravování.

František Svejkovský

Narozen 3.11.1923 v Suchdole nad Lužnicí, prof., PhDr., CSc., literární historik, editor, působil v Ústavu pro českou literaturu ČSAV , na Pedagogické fakultě UK , na Filozofické fakultě UK; od roku 1969 žil v USA, kde působil jako profesor starší literatury, východodevropských jazyků, literatury a literární teorie na University of Chicago ; specializoval se na dějiny starší české literatury; manžel editorky a knihovnice Olgy Svejkovské .

J Svoboda

Narozen 12.6.1840 v Praze, zemřel 8.4.1914 v Praze. Novinář, politik, prózy, dramata, politicko-historické práce, překlady.

Frantisek Svoboda

Narozen 29.8.1947 v Brně. PhDr., sociolog a historik umění, katolický kněz, práce a překlady z oborů, básník a prozaik Převážnou většinu knih /cca 130 publikací/ a časopisů vydal autor a distribuoval a kolportoval vlastním nákladem.

Zuzana Švihlová

Mgr., autorka učebnic a pracovních sešitů pro výuku matematiky a vlastivědy na základní škole.

Ivan Svoboda

Narodil se v Praze. Autor je původním povoláním projektant. Po roce 1989 byl redaktorem několika nakladetelství . Krátce působil i v Českém spisovateli. Od roku 1995 pracoval jako výtvarník ve významném státním podniku. Spolupracuje s mnoha časopisy a deníky - kreslení vtipů, ilustrace, povídky. Více jak deset let psal skeče pro přední české herce - J. Bohdalová, A. Vránová, I. Janžurová, S. Stašová a mnoho dalších v redakci zábavy Československého rozhlasu. Ilustroval 18 knih. Nakreslil desítky omalovánek a her pro děti. Velmi oceněná je společenská hra - PEXESO - Rychlé šípy, kterou vytvořil ve stylu malíře Jana Fišera. Napsal knihu Humor nade vše. Tragikomicky laděná kniha Scifíčka je prözou vydanou v nakladatelství Petrklíč.

Eduard Svítivý

Narozen 1966 v Praze. Autor kriminálních příběhů, hudební publicista, novinář.

Petr Švec

Autor a prodejce přijímacích testů na vysoké školy.

Josef Jiří Švec

Josef Jiří Švec byl učitel tělocviku, sokolský pracovník, legionář a plukovník legií v Rusku. Narodil se ve vesnici Čenkov u Třeště. V Třešti vychodil základní školu a poté nastoupil na gymnázium v Pelhřimově. Po absolvování gymnázia vystudoval učitelský ústav v Soběslavi, kde složil doplňovací zkoušky jako učitel tělocviku. Poté učil osm let na obecné škole v Třebíči. V Třebíči náležel vedle Jana Syrového a Jana Máchala k propagátorům sokolské myšlenky. Roku 1911 byl vyslán třebíčským Sokolem do Ruska, šířit sokolské ideje. Zde působil jako učitel tělocviku na ekonomickém lyceu v Jekatěrinodaru na severním Kavkazu. Vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu byl nucen odejít na pobřeží Černého moře do města Gelendžiku, kde ho zastihla zpráva o sarajevském atentátu a samotný začátek války. Po vypuknutí války nenastoupil do Jihlavy ke svému 81. pěšímu pluku, ale hlásil se jako dobrovolník do České družiny, která se organizovala v Kyjevě. Začínal jako velitel první čety, kde se podílel na provádění rozvědek. Během svého válečného tažení poblíž města Běrežnica přijal pravoslaví a dal si druhé jméno Georgij . Pravoslaví přijalo více legionářů, především z politických důvodů. Největší slávu si získal jako velitel osmé roty 1. střeleckého pluku. V červnu 1917 úspěšně bojoval se svou rotou v bitvě u Zborova. Po této legendární vítězné bitvě byl za hrdinství povýšen na poručíka a jmenován velitelem 3. praporu 1. pluku. Další boje, které J. Švec v postavení velitele 3. praporu se svými vojáky absolvoval, byla bitva o Kazaň, bitva o Penzu, bitva u Lipjag a dobytí Samary. Tyto boje již byly vedeny proti bolševikům, kteří zabraňovali v odchodu čs. legií z Ruska. V srpnu 1918 byl povýšen na plukovníka a v polovině října se stal nejen velitelem pluku, ale i celé 1. divize. Poté, co mu 24. října 1918 ve st...

Emil Svoboda

Narozen 2.10.1878 v Praze, zemřel 19.8.1948 v Českém Brodě. JUDr., profesor soukromého práva a filosofie dějin, publikace z oboru práva, náboženství a filosofie.

Jaroslav Šváb

Jaroslav Šváb byl český grafik a ilustrátor. Vzdělání získal v letech 1925–1931 na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u Františka Kysely a Jaroslava Bendy. V letech 1939–1948 vedl v grafickou školu Officina Pragensis, kterou založil Hugo Steiner-Prag. Jeho žáky tam byli například Libor Fára, Adriena Šimotová nebo Václav Bláha. Ve 30.letech spolupracoval s Pražskou průmyslovou tiskárnou, kterou vedl Method Kaláb. Ve své tvorbě se zabýval většinou aspektů knižního umění, zejména tvorbou knižních obálek, knižních vazeb, ale také tvorbou plakátů. Knižní obálky s jednoduchýn geometrickým členěním a ve 3 kontrastních barvách ve stylu konstruktivismu a minimalismu vytvářel nejčastěji pro nakladatelství Mladá fronta a SNKLHU a Odeon. Kromě toho se zabýval knižní grafikou s krajinářskými motivy. Byl člen SČUG Hollar, s nímž pravidelně vystavoval. Od roku 1964 se účastnil Bienále užité grafiky v Brně. Od roku 1966 byl zasloužilým umělcem.

Lenka Švehlíková

Miloš Svatoň

Narozen 1921. Právník, chemik a spisovatel.

Alexander Svijaš

Alexander Svijaš, ruský spisovatel, vědec, vynálezce, psycholog a léčitel se věnuje především výkladu karmických vztahů, karmické diagnostice, očišťování jemnohmotných těl apod. Ve svých knihách a přednáškách nabízí čtenářům sebezdokonalení a pochopení těch nejzákladnějších životních otázek.

František Švantner

František Švantner byl slovenský spisovatel – prozaik. František Švantner se narodil v rodině dělníka. Vzdělání získal ve svém rodišti, později v Podbrezové a na učitelském ústavu v Banské Bystrici. Po ukončení vzdělání pracoval jako učitel ve vícero slovenských městech , až nakonec krátce působil jako ředitel školy v Hronově. Pracoval také v místních organizacích Matice slovenské, kde byl činný v oblasti osvěty. Stal se členem Literárního odboru Umělecké besedy slovenské, vedoucím Tvořivého filmového kolektivu a také osvětovým inspektorem. Zemřel na mozkový nádor v nemocnici v Praze. Psát začal již v době svých studií na učitelském ústavu, kdy publikoval svoji první povídku v časopisu Svojeť. Ve své tvorbě čerpal hlavně z archaických mýtů a lidových balad. Velký vliv na jeho tvorbu měli Émile Zola, Victor Hugo, Charles Ferdinand Ramuz, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, ze slovenských autorů to byli hlavně Margita Figuli, Ľudo Ondrejov či Dobroslav Chrobák, nicméně studoval i dílo E. A. Poa. Ve svých dílech oslavuje přírodu a přírodní život, využívá naturalistické a lyrické prostředky, využívá prvky iracionality a fantastiky, jakož i senzualismu a erotiky. Především zkoumá hranici mezi životem a smrtí. Vykresluje také psychologické, sociální a dobové motivace jednání svých postav a dějů. V tomto článku byl použit překlad textu z článku František Švantner na slovenské Wikipedii.

Josef Svoboda

Ing. Josef Svoboda, Ph.D. se narodil 24. listopadu 1956. Po odborném polygrafickém učilišti v Praze studoval tři roky v Lipsku Ingeneurschule für Polygrafie, v roce 1980 odmaturoval na střední průmyslové škole grafické. Ve studiích pokračoval na výrobně ekonomické fakultě VŠE a zakončil je doktorandským studiem mezinárodních vztahů. To už vyučoval polygrafické a ekonomické předměty ve středním odborném učilišti a na grafické průmyslovce. Rovněž psal odborné učební texty. V roce 1991 byl přijat na rektorát Univerzity Karlovy a stal se ředitelem vydavatelství Karolinum. V roce 1993 si jej zvolil ministr kultury Pavel Tigrid jako svého náměstka pro kulturní dědictví, divadla a galerie. Z této funkce přešel o tři roky později na Nejvyšší kontrolní úřad, kde se jako poradce předsedy Lubora Voleníka věnoval aplikaci nezávislé kontroly v ČR a vzdělávání pracovníků NKÚ pro součinnost s kontrolními orgány Evropské unie. Od roku 2002 devět let byl pracovníkem ministerstva financí jako ředitel odboru, z toho strávil téměř tři roky v Mezinárodní bance hospodářské spolupráce v Moskvě. Finančním otázkám se věnoval i poté, ať už ve spolupráci se společností Partners a.s. či jako tajemník katedry ČVUT. V roce 2013 byl jmenován kancléřem Českého vysokého učení technického a tuto funkci zastává dosud.

Rudolf Svačina

Autor žil a působil na Chodsku,vydal i napsal řadu publikací o životě a historii Chodska, o národopisu a pamětech lidí zde žijících

Iva Svobodová

Narozena 17. 6. 1975 v Brně. Mgr., Ph.D., lingvistka, romanistka, zaměřená na portugalštinu.

Tereza Svojtková

Překladatelka.

Jana Svobodová

Ilustrátorka, převážně dětských knih.

Maryna Svobodová-Alšová

Narozena 10.8.1882 v Praze, zemřela 26.3.1973 tamtéž. Malířka, ilustrátorka, odborná publicistka, Vzpomínkové knihy na otce Mikoláše Alše.

Josef Svojanovský

Autor publikace o zahradnictví.

Mirka Svojtková

Italo Svevo

Italo Svevo, rodným jménem Aron Ettore Schmitz , byl italský spisovatel a dramatik židovského původu narozený na území Rakouského císařství. Byl představitelem modernismu. Nejznámější jsou jeho romány Vědomí a svědomí Zena Cosiniho a Senilita. Napsal i třináct divadelních her, za jeho života však byla inscenována jen jednoaktovka Roztříštěné trio. Jeho divadelní tvorba byla objevena až v 60. letech. Divadelní recenze psal pod pseudonymem Ettore Samigli . Jeho dílo je hluboce spjato s Terstem, který je významným prvkem všech autorových textů. Do italské literatury Svevo uvedl nový typ hrdiny, v ní do té doby zcela neznámý - "inetta", neschopné a zneuznané budižkničemu. Jeho nejznámější prací je román La coscienza di Zeno, který v českém překladu vyšel pod názvem Vědomí a svědomí Zena Cosiniho. Hlavní hrdina Zeno Cosini v ní píše paměti, které mu mají pomoci v jeho psychoanalýze. Čtenáři je řečeno, že paměti zveřejňuje Zenův psychoanalytik, a že Zeno v nich mnohokráte lže. . Vědomí a svědomí Zena Cosiniho vyšlo roku 1923 a nevzbudilo naprosto žádný zájem u italské kritiky, ani u čtenářů, z velké části byla překážkou Svevova italština, která se italským čtenářům zdála zvláštně "tuhá" a "úřední", což byl dojem správný, pro Sveva byla italština až druhým jazykem, běžně hovořil tzv. terstským nářečím a italštinu nasával v úředním a obchodním prostředí . Opomíjené knize však velmi pomohl irský spisovatel James Joyce, který ji považoval za výjimečnou a prosadil její vydání ve Francii. Zde kniha došla ohlasu a teprve poté byla objevena i v Itálii, zejména díky kritikovi Eugenio Montal...

Stanislav Švec

Narozen 30.12.1929 v Pačejově, zemřel 3.7.1973. Docent na katedře nauky o obrábění Strojní fakulty ČVUT v Praze. Práce v oboru.

Jaroslav Švec

Jaroslav Švec, je bývalý český zápasník–judista. V české seniorské reprezentaci působil v letech 1997-2004 v polostřední váze do 81 kg. V roce 2000 a v roce 2004 se neúspěšně pokoušel kvalifikovat na letní olympijské hry. Jeho největším mezinárodním úspěchem v judu jsou dvě bronzové medaile z Akademického mistrovství světa v roce 1998 a z Letní univerziády v Pekingu v roce 2001. Třikrát startoval na seniorském mistrovství Evropy, nakonec bez umístění. Po skončení sportovní kariéry v roce 2004 se věnuje trenérské práci. Působí v Brně jako trenér Sportovního centra mládeže . Byl u začátku sportovní kariéry Lukáše Krpálka.

Olov Svedelid

Olov Svedelid má na svém kontě rozsáhlou a mnohostrannou produkci knih. Spolupracoval na více jak 122 knihách v mnoha různých žánrech. Většinu tvoří detektivky, ale i historické romány, satiry, populárně vědecké knihy, filozofie.

Miroslav Švátora

Narozen 27.7.1950 v Praze. RNDr., kandidát biologických věd, zoolog, ichtyolog, překladatel z oboru.

Jiří Antonín Švengsbír

Narozen 19.4.1921 v Praze, zemřel 3.3.1983 tamtéž. Grafik, rytec známek, ilustrátor.

Ela Švabinská

Ela Švabinská, rozená Vejrychová, psána též Weirychová byla první manželka malíře Maxe Švabinského, autorka vzpomínkových knih. Narodila se v rodině zaměstnance rakouských drah Rudolfa Weirycha a jeho manželky Josefy Vejrychové-Dapeciové. Pokřtěna byla Elisabeth Anna. Měla bratry Karla a Rudolfa. Rodina měla blízký vztah k umění. Matka byla literárně nadaná, psala drobné prózy z venkovského prostředí. Bratr Rudolf Vejrych byl akademický malíř, bratr Karel Vejrych byl hudebně nadaný. V roce 1895 se na Národopisné výstavě v Praze setkala s Maxem Švabinským, svatbu měli 2. června 1900 v Litomyšli. Manželství bylo rozvedeno v roce 1923 a odděleno v roce 1931. Příčinou rozpadu manželství byl vztah Švabinského s Annou Procházkovou , manželkou bratra Emy Rudolfa Vejrycha. Po rozchodu žila Ela Švabinská ve vilce, kterou jí Švabinský pořídil, a v Kozlově. Za německé okupace se aktivně zúčastnila odboje. V roce 1943 byla zatčena a následně vězněna v koncentračním táboře Ravensbrück až do konce války. Podle vzpomínek adoptivní dcery Švabinského Zuzany měla s bývalým manželem přátelský vztah i po návratu z koncentračního tábora, kdy jí pomáhal s redakcí knihy vzpomínek. Max Švabinský portrétoval Elu opakovaně, na individuálních i skupinových portrétech. Mezi známá zobrazení patří: Reprodukce obrazů Chudý kraj a Kulatý portrét byly též vytištěny jako poštovní známky. Ela Švabinská je autorkou memoárových knih:

Zuzana Švabinská

Zuzana Švabinská, roz. Vejrychová byla dokumentátorka a kulturní pracovnice. Zuzana byla dcerou Rudolfa Vejrycha a Anny Vejrychové, roz. Procházkové. a adoptivní dcerou Maxe Švabinského. Je autorkou několika odborných publikací o práci svého nevlastního otce a také životopisného románu Světla paměti. Zasloužila se o zachování a rekonstrukci chaloupky Maxe Švabinského v Kozlově u České Třebové.

Jaroslav Světlík

Ing. Jaroslav Světlík, Ph.D., český ekonom se zaměřením na marketingovou komunikaci.Předmětem jeho odborného zájmu je marketing, marketing školy, interkulturní marketing a interkulturní komunikace. Řadu let spolupracuje s domácími i zahraničními firmami a institucemi zejména v oblasti vzdělávání a školení pracovníků a konzultační činnosti.

Pavel Svoboda

Narozen 9. 4. 1962 v Praze. Doc., JUDr., PhD., D.E.A., právník, vysokoškolský pedagog a politik. Práce z oboru evropského práva, vnitřního trhu a vnějších vztahů. Též práce z oblasti hudby - člen hudební skupiny Ztracená kapela, působí ve Společnosti pro duchovní hudbu, autor hudebně teoretických prací.

Iva Švarcová-Slabinová

Narozena 13.2.1941 v Hronově. PhDr., CSc., pracovnice pedagogického ústavu, speciální pedagožka, práce a učebnice z oboru.

Jana Švábová

Narozena 6. 4. 1952 v Praze, zemřela 31. 3. 2011. PhDr., středoškolská pedagožka, filoložka, bohemistka a germanistka, autorka turistických průvodců, textů k mapám a jejich překladů do němčiny.

Vítězslav Jan Švingr

* 14.04.1907 Dolní Bukovsko + 11.06.1939 Říčany . Autor byl oblastním spisovatelem, ve svých knihách psal o osudech místních lidí a jejich problémech.

Jurij Michajlovič Svirežev

Ruský biolog, ekolog, autor publikací o využití matematického modelování v biologii a ekologii.

Karel Svoboda

RNDr., doktor technických věd. Autor knihy o megalitech.

Miloš Švácha

Miloš Švácha byl český novinář, prozaik a publicista. Roku 1949 redigoval Zábavnou ročenku čs. odboráře, v letech 1951–1952 vedl redakci členského časopisu pro odběratele odborářské knižnice Romány doby nakladatelství Práce Dar. Poté působil na Ostravsku jako redaktor regionálních časopisů . Jako prozaik i jako publicista se zaměřoval především na dějiny a problémy průmyslového prostředí na Ostravsku.

Zdeněk Švamberk

Narozen 8.4.1927 v Praze. PhDr., CSc., asistent katedry českého a slovenského jazyka, spis Programové koncepce SPD 1918-1960.

Mojmír Svoboda

prof. PhDr. Mojmír Svoboda, CSc. je profesor psychologie, vedoucí Psychologického ústavu Masarykovy univerzity a soudní znalec v oboru klinická psychologie a psychologie dospělých a dospívajících. Vzdělání a akademická kvalifikace: 1993: profesor klinické psychologie 1990: habilitace, docent obecné psychologie, "Hypnotické chování" 1982: CSc., psychologie, "Typy hypnózy" 1969: PhDr., doktor filozofie v oboru psychologie 1967: FF, obor psychologie 1960: PedF, obor matematika fyzika Přehled zaměstnání: 1968 FF MU 1967-68: Psychologická výchovná klinika Brno 1966-67: Psychiatrická léčebna Kroměříž 1963-66: ZŠ Brno 1962-63: ZŠ Hořepník Pedagogická činnost: - Psychopatologie - Psychodiagnostika dospělých - Psychoterapie - Úvod do Rorschachovy metody - Speciální psychoterapie - vedení diplomových prací během 40 let práce na fakultě - školitel PGS od počátku zavedení tohoto typu studia Vědeckovýzkumná činnost: - Psychodiagnostika - projektivní metody,objektivní metody - Psychoterapie - skupinová psychoterapie, imaginativní psychoterapie - Forenzní psychologie - Vzdělávání v psychologii - Etické otázky psychodiagnostiky a psychoterapie

Bohumil Svoboda

Bohumil Svoboda byl český katolický filmový pracovník, politik, spisovatel a publicista. Po řadu let byl blízkým spolupracovníkem kardinála Tomáška. V dětství byl členem spolku Legio angelica pod vedením P. Klementa. Vystudoval Arcibiskupské gymnázium v Praze a poté pokračoval ve studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a FAMU. Z FAMU byl v lednu 1949 pro svoji víru vyloučen, na Filozofické fakultě dokončil studium doktorskou prací na téma Thomas More a jeho utopie a byl promován na doktora filozofie. Po studiu se snažil věnovat filmu, ale to mu komunistický režim v 50. letech dlouhodobě neumožnil. V 60. letech pracoval v experimentálním multimediálním divadle Laterna magika, které ve své době představovalo světovou avantgardu. S Laternou magikou se dostal v roce 1968 do Texasu na světovou výstavu Hemisfair, kde dostal nabídku na práci pro divadlo Dallas Theater Center, kde pracoval v letech 1969–1971. Po návratu do ČSSR pracoval jako redaktor víkendové přílohy deníku Lidová demokracie, který byl orgánem Československé strany lidové. Později byl nedobrovolně přesunut do týdeníku Naše rodina, kde pracoval až do 80. let. Po omezenou dobu také redigoval Katolické noviny. Trvale spolupracoval s katolickým disentem a podzemní církví, obvykle v pozici „těsně na hranici povoleného“. Od roku 1985 organizoval tzv. Obrodný proud v Československé straně lidové. 28. listopadu 1989 byl zvolen prvním místopředsedou Československé strany lidové a v této pozici se zúčastnil řady jednání a událostí sametové revoluce. Byl členem hlavního výboru Masarykova demokratického hnutí. Vzhledem ke svému věku neměl další mocenské ambice a po čase v politice skončil. V roce 1994 založil Občanské sdružení Karel IV. a do roku 2007 byl jeho předsedou. Později se věnoval publicistice, zejména sepisoval biografická díla o katolických osobnostech v komunistickém režimu. 5. července 2012 mu byla u...

Miroslav Švadlenka

Miroslav Švadlenka je bývalý český fotbalista, obránce. Po skončení aktivní kariéry působí jako trenér na regionální úrovni. V československé liza hrál za Spartak Hradec Králové. Nastoupil ve 22 ligových utkáních.

Jiří Svoboda

Narozen 5. 9. 1951 v Praze, zemřel pravděpodobně v lednu 2008 . Česko-kanadský cestovatel a spisovatel, emigrant po roce 1968, vyznavač autostopu, autor cestopisů.

J. Z Svoboda

Zuzana rozená Renčová, provdaná Nováková , básnířka, beletristka, malířka a ilustrátorka, spisovatelka pro děti a mládež, autorka televizních pohádek a romantických příběhů. Dívčím rodným jménem Renčová, pod nímž také vstoupila do literatury. Jako dcera básníka, překladatele a dramatika Václava Renče však byla od roku 1970 nucena publikovat pod občanským jménem Nováková. Dětství prožila většinou v Kloboukách u Brna; po otcově odsouzení pro velezradu byla rodina z Brna úředně vykázána . Od roku 1957 žila Nováková v Karlových Varech, pak krátkodobě na různých místech, zejména v Praze, kde také absolvovala střední školu pro pracující ; pracovala jako dělnice a sanitářka. Od roku 1965, kdy se provdala za redaktora a literárního teoretika dětské literatury Jaroslava Nováka , žije trvale v Brně a věnuje se literatuře a výtvarné tvorbě . Dcery Luisa Nováková a Ester Nováková se rovněž věnují literární tvorbě a ediční činnosti. Od samého počátku své tvorby si Nováková vytvořila osobitý a v podstatě romantický básnický svět, v němž se často prolíná snová pohádkovost s realitou, kde lidé i věci touží po harmonii, lásce, něze a čistotě a kde obdobně jako v biblickém ráji lidé a zvířata žijí v láskyplné symbióze. Její poezie střídá písňově prostý verš s volným tokem asociací; chce plnit funkci jakéhosi očistného zaklínadla, jímž autorka touží vyvolat ze zapomenutí dětsky původní obraz světa a definovat jej láskou. Dramatičnost této poezie vyrůstá z konfliktu mezi čistotou vize a špínou reálného zla, neustále útočícího na člověka. Byla-li v 60. letech poezie Novákové leckdy ohrožována zdobnou dekorativností, zásadní význam pro její tvorbu znamenalo mateřství, které její obraznost i tematiku pevněji připoutalo k životní konkrétnosti . Projevilo se to nejen ve větší intenzitě a hutnosti básnického výrazu, ale i těsnějším sepětím s jistotami domova a rodi...

Anežka Svobodová

Milan Švankmajer byl český historik, který se specializoval na ruské novověké dějiny. Publikoval i pod pseudonymem Anežka Svobodová.

Libuše Švecová

Narozena 11. 7. 1968 v Praze. Autorka mandal, zaměřená na učení regresní terapie a metody uzdravování těla a duše.

Matěj Svoboda

Filmový redaktor a kritik, spoluautor knihy o akčních filmech. Používá profilovou přezdívku Mr. Hlad.

Zdeněk Svátek

Autor je právník a publicista zabývající se dopravou a souvisejícími zákony.

Pavel Svoboda

Narozen 1957 v Jihlavě. Básník a regionální publicista.

Luděk Svoboda

MUDr., publikace z oboru gynekologie.

Gard Sveen

Norský autor detektivního románu. Vystudoval politologii a pracuje jako odborný poradce na norském ministerstvu obrany.