Výpis všech autorů

Jiří Šubrt

Doc. PhDr. Jiří Šubrt, CSc., je český sociolog, autor či editor mnoha odborných publikací z tohoto oboru. Oblastí jeho zájmu je sociologická teorie, historická sociologie, problematika času, paměti a sociální změny. Od roku 1990 vyučuje na Katedře sociologie FF UK, od roku 2007 vede Pracoviště historické sociologie FHS UK.

Jiří Slavíček

Narozen 30. 7. 1942 v Praze. Spisovatel, autor detektivek a dětské literatury.

Jiří Sedláček

RNDr. Jiří Sedláček, CSc. , publikace z oboru matematiky.

Jiří Šandera

Narodil jsem se 7. září 1961. Bydlím v malé obci Milonice, okres Blansko. Vychodil jsem základní školu v Lysicích, vystudoval Střední ekonomickou školu v Blansku a zdárně absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Šťastně jsem se oženil a mám dvě děti – syna Jiřího a dceru Kateřinu. Už od konce první třídy základní školy jsem četl pohádky a dětské knížky. Když jsem byl starší, zamiloval jsem se do knihy Hoši od Bobří řeky od Jaroslava Foglara a do tvorby Karla Maye. Na střední škole se mi líbila i některá povinná četba. Ani ve snu mě však nenapadlo, že bych zkusil nějaké dílko vytvořit sám.

Jindřich Špinar

Narozen 1960 na jižní Moravě. Profesor vnitřního lékařství , MUDr., CSc., internista, kardiolog. Studia na LF MU ukončil v r.1985. Od r.2004 je přednosta Interní kardiologické kliniky FN Brno. Zabývá se akutním i chronickým srdečním selháním a hypertenzí a klinickou farmakologií. Mezi jeho nejvýznamnější práce patří zavedení čtyřstupňové klasifikace známek plicního městnání na RTG snímku a jako první na světě s kolektivem popsali z klinického hlediska ovlivnění remodelace levé komory po infarktu myokardu pomocí AII antagonisty losartanu ve srovnání s captoprilem. Publikuje v oboru. Manželka je rovněž kardioložka MUDr. Lenka Špinarová .

Jaroslav Svoboda

Autor vyznávající permakulturu a ekologický zahradnický styl, s poměrně bohatými osobními zkušenostmi s pěstováním rostlin, s experimentováním a uplatňováním přírodních metod v praxi , s celoživotním zájmem o veškeré květiny, stromy, keře, jejich požadavky a funkce v přírodě, založeném na pozorování přírody, ekosystémů, fungujících i nefungujících zahrad nejen v ČR, ale i osobní zkušenosti a pozorováních při mnohaletém cestování a pobytech v dalších částech světa . Žádnou vysokou školu na toto téma neabsolvoval, protože žádná taková neexistuje, a s minulým a současným odborným školstvím se názorově značně rozchází. Své vzdělávání také rozhodně nepovažuje za ukončené a ani nedoufá, že by mu příroda někdy udělila diplom za ukončené studium :-) Příroda nám skýtá možnosti sebevzdělávání na více než několik životů. Svou první ekozahradu vytvářel od mala pokusy o přetváření klasické okrasné atriové zahrady, nyní žije se svou ženou Zuzanou na rodovém statku a společně tvoří svůj jedlý ráj na několika hektarech bývalých polí.

Jaroslav Švehla

PhDr Jaroslav Švehla, divadelní historik,kritik a bibliograf se narodil v Českých Budějovicich, kde také vystudoval v roce 1919 českou státní reálku. Po doktorátu na filozofické fakultě KU začal pracovat jako bibliotekář Národního muzea v Praze a od roku 1950 byl odborným pracovníkem divadelního oddělení NM. Byl autorem, nebo spoluautorem mnoha literárních a divadelních výstav. Spoluorganizátorem divadelní bibliografie a spoluautorem asi 50 velkých i menších expozic v Muzeu, v Národním divadle a spoluautorem stálé expozice J.K.Deburaua v regionálním muzeu v Kolíně. Učil několik let na bývalé Lidové konzervatoři dějiny,estetiku a etiku pantomimy. Jeho povoláním bylo v podstatě získávání památek pro NM a jejich zpracování, služba badatelům a veřejnosti. Z akvizit byly nejvýznamnější například dar archivu Ottova nakladatelství z let 1871 - 1916, nebo dokumenty ze života skladatele Oskara Nedbala. Knižní díla: Regenerece dnešního divadla Česká karikatura v 19.století Bomby kolem Pantheonu Dějiny pantomimy v datech Deburau, nesmrtelný Pierot Starý komediant Thespidova kára Jana Pivce -spoluaut. Tisícileté umění pantomimy Jan Otto - Kus historie české knihy

Jaroslav Šimek

Jaroslav Šimek je bývalý český fotbalista, obránce. V československé lize hrál za Slavii Praha. Nastoupil v 52 ligových utkáních a dal 2 ligové góly. V Poháru UEFA nastoupil ve 4 utkáních.

Jaromír Václav Šmejkal

Jaromír Václav Šmejkal, byl český spisovatel, textař a novinář. Narodil se v Nuslích v rodině železničního inženýra Františka Šmejkala a matky Marie, rozené Brzákové . Maturoval na reálném gymnáziu v Českých Budějovicích v roce 1922. Dobrodružná povaha se projevila cestováním po Turecku a balkánských zemích, které navštěvoval od roku 1923. Po získání kontaktů byl od roku 1924 v diplomatických službách . V roce 1926 pracoval v Českém slovu, později v dalších listech. Jako novinář pobýval často v zahraničí, zejména ve Francii a severní Africe. V letech 1936-1937 byl zpravodajem ve španělské občanské válce. Od roku 1939 byl vedoucím redaktorem nedělní přílohy Venkova. Publikoval časopisecky i knižně, spolupracoval s rozhlasem. Na podzim roku 1941 byl zatčen a převezen do koncentračního tábora Mauthausen. Příčinou byl dle dostupných zdrojů nearijský původ jeho manželky. Koncentrační tábor nepřežil a byl zde krátce po příjezdu ubit. Jeho žena Kamila Šmejkalová a synek Miroslav Šmejkal zahynuli o tři roky později v Osvětimi. Používal různé pseudonymy jako Petr Stráž a Václav Brázda, především knihy publikoval pod svým jménem. Jeho prozaická tvorba byla ovlivňována exotikou , ktrou doplňoval historickými či aktuálními poznatky . Práce z českého prostředí předcházelo bádání v archivech a dokumentárnní přípravu . Šmejkal označoval žánr, který mu byl nejbližší, za genografický. Měl tím na mysli beletrizovanou kombinaci různých údajů biografických, historických a jiných. Šmejkalovy texty k některým trampským písním jsou populární d...

Jaromír Široký

Narozen 12.7.1930 v Brně, zemřel 7.3.1993. Astronom, práce z oboru.

Jana Svobodová

Narozena 9. 2. 1951 v Levoči , zemřela 25. 3. 2011. Historička, práce z oboru českých moderních dějin, dějin středověké Evropy a literatury. Překlady z angličtiny a italštiny.

Jana Šimulčíková

Spisovatelka, novinářka a prekladatelka JANA ŠIMULČÍKOVÁ, absolventka Vysoké školy pedagogické odbor slovenština - němčina, po svých redaktorských začátcích ve Vydavatelství Mladé letá pracovala v Slovenke a Nedeľnej Pravde. Žije v Bratislavě a v současnosti se věnuje překladatelská i vlastní literární tvorbě.

Jan Stejskal

Jan Stejskal je bývalý český fotbalový brankář, reprezentant a člen Klubu ligových brankářů. Po skončení hráčské kariéry se stal trenérem brankářů. Svou úspěšnou kariéru začal v dresu Zbrojovky Brno, se kterou vyhrál 2 tituly dorosteneckého mistra Československa . V prvoligovém kádru byl už v sezoně 1980/81 jako třetí brankář za Josefem Hronem a Eduardem Doškem. Dále nastupoval za Spartu Praha, Slavii Praha, Queens Park Rangers a Viktorii Žižkov. V Anglii si vysloužil přezdívku Jan "Stay Cool" Stejskal, která kromě podoby s výslovností jeho jména odkazovala k jeho pověstnému klidu i ve vypjatých chvílích zápasu, který dokazoval i např. při odrazech balonu od brankové konstrukce. Jeho výsostnou technikou bylo nechytání takových střel, jelikož měl vždy velmi dobrý přehled o prostoru a rozměrech branky. Pyšní se nebývalým množstvím zápasů odchytaných s nulou, v klubu ligových brankářů mu s počtem 164 zápasů s čistým kontem patří třetí místo za Petrem Čechem a Jaromírem Blažkem. V sezoně 1986/87 vyrovnal rekord Alexandra Vencela staršího v počtu čistých kont vychytaných brankářem v jednom ročníku od rozšíření nejvyšší soutěže na 16 účastníků v ročníku 1969/70. Rekordem české fotbalové ligy je 17 nul Petra Čecha v sezoně 2001/02 . První zápas v české reprezentaci odehrál 29. května 1986 . V letech 1986–1994 nastupoval za československou a českou fotbalovou reprezentaci. V národním týmu odehrál 31 utkání a zúčastnil se Mistrovství světa 1990 v Itálii. Působil jako trenér brankářů ve Spartě Praha i u českého národního týmu. V roce 2012 se stal trenérem brankářů u týmu FK Baumit Jablonec. Zůstal jím i po výměně trenérů v květnu 2013, kdy odvolaného Václava Kotala nahradil Roman Skuhravý. V prosinci 2015 ho na pozici vystřídal Michal Špit. Nyní je trenérem seniorské reprezentace....

Jan Stach

Právník a vysokoškolský pedagog.Autor literatury faktu a příběhů s kriminální zápletkou. Člen AIEP, Obce spisovatelů a Klubu autorů literatury faktu.

Jan Schlemmer

Narozen 15.7.1904 v Praze, zemřel 3.3.1997. Ing., dr.techn., středoškolský profesor, chemik, publikace z oboru fotografie.

Jakub Šmrha

Spoluautor historických biografií.

Iveta Svobodová

Narozena 22. 3. 1965 v Praze. Spisovatelka, beletristka.

Ivana Štětkářová

Narozena 11. 3. 1963 v Praze. MUDr., docentka neurologie, neurofyzioložka, zabývá se elektromyografií a evokovanými potenciály, periferním nervovým systémem, míšními funkcemi, spasticitou a vertebrogenní problematikou. Věnuje se též literární, výtvarné a hudební činnosti.

Irena Sehnerová

PhDr. Irena Sehnerová , novinářka, nakladatelská redaktorka, editorka, překladatelka, prozaička, autorka kuchařek a publikací o výchově psů.

Heinrich Schütz

Heinrich Schütz byl německý skladatel a varhaník, všeobecně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších skladatelů před Johannem Sebastianem Bachem a často za jednu z nejvýznamnějších postav vývoje německé hudby. Narodil se v Köstritzu, vzdělání získal na nově založené univerzitě v Marburgu a poté odešel studovat do Benátek k Giovannimu Gabrielimu. Schütz se stal nejvýznamnějším německým skladatelem své doby a jeho kariéra zahrnovala období pozdní renesance a raného baroka.

Harry Sidebottom

Harry Sidebottom je profesorem antické historie na Merton College v Oxfordu a přednáší i na Univerzitě ve Warwicku. Přispívá též do mnoha historických časopisů včetně Classical Review, Journal of Roman Studies, a War and Society in The Roman World. Zabývá se zejména řeckou kulturou v období Říše římské . Zajímá se též o antické válečné umění . V obou těchto oblastech je považován za mezinárodně uznávaného odborníka . Od roku 2006 pracuje na sérii historických románů Římský válečník, v nichž jako hlavní hrdina vystupuje anglosaský šlechtic a důstojník římské armády Balista. Děj série autor zařadil do období nazývaného „velkou krizí třetího století“, kdy se Římská říše dostala do těžkých, vojenských i hospodářských problémů. Ve svém volném čase rád cestuje, sportuje a je vášnivým fanouškem kriketu, ragby a v poslední době též tenisu.

Hans Sachs

Hans Sachs byl německý meistersinger, básník, dramatik, původním povoláním obuvník. Hans Sachs se narodil 5. listopadu 1494 do rodiny krejčovského mistra Jörga Sachse. V rodném Norimberku nejdříve navštěvoval latinskou školu, roku 1509 pak vstoupil do učení k obuvnickému mistrovi. Po vyučení roku 1511 se na pět let „vydal do světa“, jak tomu tehdy bylo u tovaryšů zvykem . Během vandru se mj. dostal na dvůr císaře Maxmiliána I. v Innsbrucku, což patrně výrazně ovlivnilo jeho rozhodnutí stát se meistersingerem. V Mnichově kvůli tomu vstoupil do učení k Lienhardu Nunnenbeckovi, tkalci ložního prádla. V roce 1516 se definitivně usadil v Norimberku a zůstal ve městě až do konce života. 1. září 1519 se oženil s Kunigunde Creutzerovou . Po její smrti se 2. září 1561 oženil znovu s mladou vdovou Barbarou Harscherovou. Z prvního manželství měl pět dcer a dva syny, ale všichni zemřeli dříve než Sachs. S druhou manželkou přišlo do domu šest dětí. Velmi záhy po zveřejnění Lutherových tezí vyjádřil Sachs sympatie s kázáním a učením německého reformátora, jehož podpořil též v některých svých spisech, např. v básni Wittenberský slavík z roku 1523. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hans Sachs na anglické Wikipedii.

Hannah M Stone

Americká lékařka, sexuoložka.

Gustav Semerák

Architekt Semerák sepsal spolu s Dr. Karlem Bohmannem knihu o uměleckém kovářství a zámečnictví

Gustav Šeďa

Narozen 3.9.1933 v Praze. Grafik a ilustrátor.

Gudrun Schmitt

Gudrun Schmitt se narodila v roce 1963 ve Fuldě a má čtyři děti. Už od dětství ráda malovala a vyráběla. Své vzory měla ve svých rodičích, kteří s velkou dávkou fantazie vymýšleli nové a originální věci. Po narození prvního syna vedla mnoho let různé kreativní kurzy a kurzy malování na hedvábí. V roce 1998 vydala společně se svou sestrou první kreativní knížku.

Graeme C Simsion

Australský spisovatel, scenárista a dramatik.

Gill Sims

Gill Sims je autorkou slavného a mimořádně úspěšného blogu a facebookové stránky Peter and Jane. Žije ve Skotsku se svým manželem, dvěma dětmi a svéhlavým border teriérem, který řídí celou domácnost. Mezi její zájmy patří trávit čas na sociálních sítích, hledat ztracené mládí a psa, když se rozhodne sám vydat na jednu ze svých pravidelných potulek.

Gertrude Stein

Gertrude Steinová byla významná americká avantgardní spisovatelka, básnířka, dramatička, libretistka a překladatelka židovského původu, od roku 1903 usazená v Paříži. Je známá svým literárním experimentováním, hodně pracovala s rýmem, rytmem a asociacemi zvuku. Proslula také svým společenským salonem, v němž se v meziválečném období scházeli přední umělci a literáti. Gertrude Steinová se narodila v Allegheny v Pensylvánii jako nejmladší, páté dítě do dobře situované měšťanské rodiny původem bavorských Židů . Od dětství byla vychována jako biligvní v němčině i angličtině. S rodiči brzy cestovala po Evropě, například do Vídně, pobývala v Passy u Paříže a vyrůstala v Kalifornii. Po smrti obou rodičů ji vychovával nejstarší bratr Michael Stein. V letech 1893-1896 studovala biologii a filozofii na Radcliffe College, což byla tehdy ženská větev Harvardu. Na radu filozofa Williama Jamese, který jí řekl, že pro studium psychologie je potřebná znalost medicíny, se roku 1897 zapsala ke studiu psychologie a medicíny na Lékařskou fakultu Johns Hopkins University v Baltimore, která nedlouho předtím začala přijímat ženy. Ve třetím roce studia odmítla svoji mateřskou roli a medicínský pohled na ženské tělo. K těmto problémům se přidalo také její povědomí o vlastní homosexualitě. Opustila školu po té, co roku 1903 vyvolala skandál rukopisem svého prvního románu Q. E. D. , který byl vydán tiskem až po její smrti roku 1950. V roce 1903 odjela do Paříže za svým bratrem Leem, významným výtvarným kritikem. Strávila tam většinu svého života, psala a překládala z angličtiny i němčiny. Kromě spisovatelských aktivit byla sběratelkou avantgardních děl výtvarného umění a provozovala také společenský salón ve svém domě číslo 27, v ulici Rue de Fleurus. Navštěvovali jej mnozí umělci první tře...

Georgij Vital'jevič Semenov

Ruský prozaik.

Frantisek Svoboda

Narozen 29.8.1947 v Brně. PhDr., sociolog a historik umění, katolický kněz, práce a překlady z oborů, básník a prozaik Převážnou většinu knih /cca 130 publikací/ a časopisů vydal autor a distribuoval a kolportoval vlastním nákladem.

František Šusta

RNDr. František Šusta, PhD. je autorem desítek odborných, vědeckých i popularizačních článků. V letech 2008 až 2017 pracoval jako specialista tréninku zvířat v Zoo Praha a po odchodu ze zoo pokračuje v této práci jako profesionální trenér zvířat \"na volné noze\". Je členem České a slovenské etologické společnosti a několika odborných organizací sdružujících trenéry zvířat – jako první Čech se stal členem Animal Behavior Management Alliance a International Marine Animal Trainers’ Association. V roce 2014 se jako držitel čtyř různých ocenění ABMA stal nositelem historicky největší sbírky cen udělovaných touto celosvětovou asociací profesionálních trenérů zvířat . Další award přidal i v roce 2016, takže v současné době jich je pět. Od roku 2012 vede semináře i praktické lekce především pro majitele psů a koní se zájmem o trénink pozitivním posilováním.

František Šilar

František Šindelář, používal také pseudonym František Šilar , byl český pedagog a malíř. František Šindelář se narodil v roce 1887 v Čimelicích u Písku, jeho rodiče byli zemědělci. V dětství se s rodiči přestěhoval do Písku, kde nastoupil na obecnou školu, kde však jeho učitel Alois Kodl zjistil, že František má malířské nadání a o tom zpravil i okresního školního inspektora. Inspektor požádal Aloise Kodla o to, aby se snažil rozvíjet Šindelářovo nadání a postaral se o to, aby navštěvoval střední školu. František Šindelář tak v roce 1898 nastoupil na gymnázium v Písku, na kterém pak v roce 1905 odmaturoval. Chtěl pokračovat ve studiu malířství, ale jeho rodiče si přáli, aby studoval cizí jazyky a tak nastoupil na studium filologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Současně se však mezi lety 1905 a 1908 soukromě vzdělával v malířské škole Jaroslava Kubína. Po ukončení studií nastoupil jako pedagog řečtiny a latiny na Gymnázium v Třebíči a od roku 1911 až do své smrti vyučoval v na gymnáziu v Moravských Budějovicích. Krátce také roku 1919 učil v Trnavě na Slovensku. Věnoval se primárně figurální malbě , okrajově se věnoval také krajinářské malbě, malbě květin nebo malbě zátiší. Tematicky se věnoval primárně malbě ze zahraničních cest, které absolvoval, ale také ze svého okolí. Maloval také díla z oblasti Písku a okolí. Za svůj život namaloval asi 2000 maleb. O zahraniční cestě na Sicílii napsal v roce 1927 knihu Putování po Sicílii, navštívil ale také jiná místa v Itálii, Turecko, Bulharsko, Francii nebo Německo. V roce 2011 bylo 40 jeho obrazů vystaveno v Muzeu řemesel v Moravských Budějovicích. Soubor jeho maleb a kreseb byl po smrti Františka Šindeláře jeho manželkou darován Muzeu řemesel....

František Šamalík

František Šamalík byl český a československý ústavní právník a politolog, v 50. a 60. letech člen KSČ, za normalizace signatář Charty 77, po sametové revoluci politik a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum a klub Obroda, pak za Klub poslanců sociálně demokratické orientace, od 90. let člen ČSSD. V 50. letech 20. století byl politickým pracovníkem Krajského výboru KSČ v Olomouci. Patřil tehdy k přesvědčeným komunistům, kritizoval sociáldemokratismus a podporoval kolektivizaci zemědělství. Působil jako ústavní právník, politolog, historik a sociolog. Byl docentem na Katedře obecné teorie státu a práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Publikoval práce z oboru sociologie práva a politologie. V roce 1968 patřil k reformnímu křídlu KSČ. V letech 1968-1969 se podílel na vydávání teoretického týdeníku ÚV KSČ nazvaného Politika. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a nástupu normalizace ho Ústřední výbor Komunistické strany Československa zařadil na seznam „představitelů a exponentů pravice“. V té době je uváděn jako vědecký pracovník v oblasti sociologie. Za normalizace patřil k prvním signatářům Charty 77. V 80. letech 20. století zasedal v redakční radě samizdatových Lidových novin. Ve volbách roku 1990 kandidoval do české části Sněmovny národů za OF, respektive za klub Obroda. Po rozkladu Občanského fóra v roce 1991 přešel do poslanecké frakce Klubu poslanců sociálně demokratické orientace. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992. Pak byl členem ČSSD. V roce 1999 prohlásil, že „komunisté budou doopravdy reformovaní teprve tehdy, až pro ně listopad bude i jejich vítězstvím“. V roce 2005 přispěl do sborníku ČSSD a patřil mezi autority, které se zabývaly formulací dlouhodobého programu sociální demokracie....

František Ferdinand Šamberk

Narozen 21.4.1839 v Praze, zemřel 25.12.1904 tamtéž. Herec v Národním divadle, komik. Autor divadelních her a frašek.

Françoise Spiess

Francouzská teatroložka, učitelka moderní literatury, též režisérka a kostymérka.

Filip Šebesta

Analytik Institutu Václava Klause, spoluautor publikace.

Fedor Kuz'mič Sologub

Ruský spisovatel a dramatik.

Eva Svobodová

Narozena 1955. Autorka učebnic odborné angličtiny pro gastronomii a cestovní ruch.

Debbie Shore

Britská televizní moderátorka, zaměřená na kutilství a šití.

David Spencer

Catherine Steadman

Britská herečka a spisovatelka.

Carl Stamitz

Carl Stamitz , narozený 7. května 1745 v německém Mannheimu, byl vlivným skladatelem klasicistní éry a významným členem druhé generace Mannheimské školy. Byl nejstarším synem Johanna Stamitze, významného houslisty a skladatele, který působil jako vedoucí mannheimského orchestru. Carl Stamitz šel v otcových stopách a stal se zkušeným violistou a houslistou. Působil na mannheimském dvoře, než se v roce 1770 přestěhoval do Paříže, kde sklízel značné úspěchy.

Camilla Sten

Camilla Sten na literární scéně minulý rok debutovala s politickým thrillerem En annan gryning . Feministka již od mládí psala příběhy již jako dítě. Její matka se proslavila psaním detektivek.

Božena Sedliská

Autorka a překladatelka publikací z oboru zahradnictví.

Bowen Sarina

Bohumil Svozil

Bohumil Svozil byl český literární historik, kritik a redaktor. Pocházel z dělnické rodiny. Roku 1958 ukončil studium češtiny a maďarštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po absolvování základní vojenské služby nastoupil roku 1960 jako redaktor do nakladatelství Československý spisovatel a s výjimkou let 1965–1968, kdy byl na studijním pobytu v Ústavu pro českou literaturu ČSAV , zde pracoval až do roku 1991, kdy se stal vědeckým pracovníkem ÚČL. Roku 1968 získal titul doktora filosofie a roku 1992 kandidáta věd. Roku 1998 odešel do důchodu. Publikovat začal roku 1954 literární publicistikou a literárněvědnými studiemi v různých periodikách, knižně debutoval roku 1971 studií Vůle k intelektuální poezii. Je autorem monografických studií o poetice významných básníků a prozaiků své doby a řady doslovů a předmluv, často ke knihám, jejichž vydání sám uspořádal .

Blanka Svobodová

Blanka Svobodová žije v Lednici na Moravě. Vystudovala vysokou ekonomickou školu, pracuje v soukromé sféře. Napsala prvotinu tajnůstkář. Zájem čtenářek autorku motivoval k dalšímu psaní. Světlo světa tak spatřila kniha Mr. Dokonalý, v české verzi Můj miláček cizopasník.

Bedřich Svatoš

Bedřich Svatoš se narodil 7. července 1908 v Bělči Křivoklátské u Prahy. O otce přišel velice brzy, padl 10 - 14 dní před skončením 1. světové války na východní frontě. Vyrůstal jen se svou matkou rozenou Vosykovou. B. Svatoš vystudoval reálné gymnázium v Praze na Vinohradech a ve studiu pokračoval na vysoké škole. Po dokončení Filosofické fakulty Univerzity Karlovy šel ve šlépějích svého otce a stal se středoškolským profesorem. Vyučoval na školách v Klatovech, Poděbradech, Příbrami. Po dobu nacistické okupace působil v letech 1939 až 1945 na gymnáziu v Benešově jako učitel češtiny, němčiny a francouzštiny. Po válce do svého odchodu do ciziny žil se svou rodinou v Milíně. Jeho další kariéra pokračovala v zahraničí. Od roku 1946 vyučoval český jazyk na univerzitách v Lille ve Francii a v Bruselu, zároveň byl i profesorem německého jazyka na Vysoké obchodní škole v Lille. Náš stát žádá o prodloužení možnosti zahraničního pobytu, ale změněná situace po politickém převratu v Československu roku 1948 ho nutí změnit plány a krátce po Únoru 48 rodina autem překračuje ještě prostupné státní hranice a Bedřich Svatoš zůstává s rodinou natrvalo ve Francii. Pod jménem Frédéric Svatos se i nadále věnuje profesorské práci, za kterou obdržel několik akademických vyznamenání a belgický Řád krále Alberta I. V průběhu svého dalšího života navštěvuje dcery v Jižním Tyrolsku, které mu přirostlo srdci. Dokonce ve své osobní korespondenci napsal: „Pán Bůh stvořil svět v šesti dnech a dne sedmého odpočíval; a toho dne svátečního stvořil Jižní Tyrolsko“. Od roku 1973 žil Bedřich Svatoš v důchodu se svou rodinou ve francouzském městě Marcq-en-Baroeul, kde i 5. dubna 1990 náhle zemřel, aniž by se stihl vrátit do své rodné země. Jde o křesťansky orientovaného autora, který započal svou dráhu spisovatele v roce 1936 a své poslední dílo vydal v roce 1982. Během těchto čtyřiceti šesti plodných let napsal šestnáct literárních děl. Některé z nich byly povídkové soubory, další rozsáhlé romány n...

Andrej Štiavnický

Andrej Štiavnický sa už skoro tridsať rokov venuje štúdiu historických dokumentov o Alžbete Bátoryovej. Výsledkom jeho dlhoročnej práce je úspešná pentalógia o živote tejto kontroverznej osobnosti našich dejín a jej nasledovníčky Anny Rosiny Listhiusovej. Interview: Pred knihami o Alžbete Bátoryovej ste napísali dve iné. O čom boli a čím ste sa v tej dobe zaoberali? Prvá kniha Milovať bez lásky a sexu? vyšla v roku 1996 a obsahovala 111 otázok biskupovi Rudolfovi Balážovi, ktoré sa týkali sexu a morálky. Bolo to vysielané aj v rádiu a kniha mala vynikajúci ohlas. Ďalšia sa volala Európan na križovatke dejín a života a išlo o filozofické otázky o zmysle života. Tieto knihy boli mojimi prvotinami, no už v tom období som sa venoval historickému výskumu. Kedy vás očarila história Čachtického hradu a život Alžbety Bátoryovej? Štúdiu historických dokumentov sa venujem už 28 rokov. Je to náročné a obsiahle štúdium, každý, kto si prečíta moje knihy, pochopí to. Špecializujem sa na obdobie 16. a 17. storočia a život Alžbety Bátoryovej ma veľmi zaujal. Ako osemročný chlapec som si prečítal Čachtickú pani od Joža Nižňanského a chcel som sa dozvedieť, aká je pravda o tejto historickej postave. Zaujímalo ma, či sa skutočne kúpala v krvi a či vraždila mladé dievčatá. To bol prvotný impulz a neskôr aj záujem môjho srdca. Počas štúdia som sa dostal k materiálom doktora Kočiša, ktorý je v tomto smere mojím veľkým vzorom. Je to celoživotné štúdium a stále sa venujem tejto téme, lebo sa zdá, že je nevyčerpateľná. Život Alžbety Bátoryovej študujete už dlhé roky. Čo pre vás táto postava, ako súčasť slovenskej histórie, znamená? Vzhľadom na to, že ide o veľmi negatívnu osobu a vzhľadom k rozsahu jej trestnej činnosti, preniká oveľa vyššie, ako hovoria historici. V dvadsiatom storočí ju spôsobom mučenia prevýšil len Hitler s koncentračnými tábormi a Stalin s gulagmi. Nikto iný pred týmito diktátormi a vrahmi miliónov ľudí nedokázal urobiť s ľudskou dôstojnosťou to, čo urobila Al...

Amanda Stevens

Amanda Stevens je autorkou více než 50 novel včetně gothic hororové řady nazvané Hřbitovní královna. Její knihy se objevují na předních místech v žebříčku bestsellerů vydaných v USA, její styl je přirovnáván jako nové pojetí duchařských příběhů. Za svou tvorbu získala již celou řadu ocenění od prestižního časopisu Romantic Times Magazine. Žije s manželem, synem, dcerou a dvěma kočkami v Cypress v Texasu. Vyrostla v podhůří Ozarské planiny, v kraji plném legend a duchařských pověstí.

Alexander Stilwell

Publikace o táboření a první pomoci v přírodě.

Aleš Stroukal

Narozen 21.9,1959 v Žatci. Pojišťovací poradce, komunální politik, básník a prozaik.

Abraham Stone

Americký lékař, sexuolog.

Zuzana Široká

Autorka je typický knihomoľ. Číta, kde sa len dá, a v jej žltom dome pod lesom nenájdete miestnosť bez kníh. Dve deti, sivá mačka a dokonca aj vlastné literárne postavy ju dennodenne presviedčajú o tom, že nezabudnuteľné príbehy sa odohrávajú aj v obyčajnej kuchyni. Autorka často medituje, niekedy dlhé hodiny telefonuje, rada chodí s rodinou na túry a bicyklové výlety. Chutí jej káva, červené víno, má rada škandinávskych spisovateľov, cestovanie vlakom a prírodu na Gemeri. Študovala na slovenských a zahraničných univerzitách marketing a manažment turizmu. Pracuje ako marketingová manažérka a prekladá z nemeckého jazyka.

Zuzana Sílová

Česká divadelní historička a kritička. Narozena 25. 6. 1960.

Zespół Pieśni I Tańca Śląsk

Zespół Pieśni i Tańca "Śląsk" je jedním z nejvýznamnějších a nejuznávanějších folklorních souborů v Polsku. Soubor, který založil v roce 1953 Stanisław Hadyna, nese název podle regionu Slezsko , z něhož pochází. Posláním souboru je uchovávat a propagovat polskou lidovou kulturu, včetně tradiční hudby, tanců a krojů z různých regionů Polska.

Zdeňka Študlarová

Narozena 1972. Ilustrátorka, výtvarnice, ilustruje dětskou literaturu, učebnice, komiksy, kalendáře a ekologickou literaturu pro děti.

Zdeněk Svatoš

Redaktor pionýrské encyklopedie a sborníku pro mládež.

Zdeněk Susa

Zdeněk Susa je český lékař, evangelický kazatel, nakladatel a poutník. Maturoval v roce 1960, poté vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Od roku 1966 působil jako lékař, měl pestrou praxi na různých pracovištích, vzhledem k angažmá k církvi byl opakovaně donucen ke změně místa . Proto CSc. až v roce 1991, habilitace v roce 1993. Habilitoval prací Elektrokardiografická diagnóza chronického cor pulmonale. Do roku 2009 učil vnitřní lékařství na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se zvláště dýchacími funkcemi, plicními nemocemi a vztahy mezi plícemi a srdcem. Zároveň působí také na Jaboku – Vyšší odborné škole sociálně pedagogické a teologické v Praze a jako externí učitel v bakalářském studiu na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1990 byl také členem Centrální etické komise Ministerstva zdravotnictví České republiky. Byl a je různě činný v Českobratrské církvi evangelické, od roku 1970 jako redaktor církevních tiskovin , pak ve vedení mládeže, od roku 1983 ordinovaný presbyter . Od roku 1990 seniorátní kurátor pražského seniorátu ČCE, v letech 1991–1997 synodní kurátor. V letech 1992–2002 byl členem Rady Českého rozhlasu , v letech 1998–2002 členem koordinační rady Česko-německého diskusního fóra. V letech 2005–2006 předseda správní rady Hospice Štrasburk v Praze. Ve svém nakladatelství vydal od roku 1995 zatím na 70 titulů. V letech 1991–1996 putoval po etapách z Prahy do Santiaga de Compostela a vydal o tom knihu Ultreia. V letech 2005–2009 opět po etapách došel do Assisi a Říma. Po listopadu 1989 zakládal Křesťanskodemokratickou stranu, jejímž byl zvolen prvním místopředsedou. Záhy však poli...