Výpis všech autorů

Ivan Štoll

Ivan Štoll byl český fyzik, pedagog a popularizátor vědy, veřejnosti známý jako odborník na kulový blesk a autor desítek populárních publikací z fyziky a jejích dějin. Po studiu na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze absolvoval Fyzikální fakultu Moskevské státní univerzity, obor fyzika atomového jádra . Poté pracoval v Ústavu jaderných výzkumů v Řeži u Prahy. Celý svůj další život pak spojil s Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze , kde působil také jako vedoucí katedry fyziky a děkan . Pod jeho vedením fakulta vybudovala mimo jiné i zkušební jaderný reaktor VR-1 Vrabec v pražské Troji určený pro výchovu jaderných expertů. Jeho odborným zájmem je fyzika plazmatu, kvantová elektronika a v poslední době zejména historie fyziky. V letech 1968–1970 působil v rámci stáže Kanadské atomové komise na Saskatchewanské univerzitě v kanadském Saskatoonu. Je autorem řady popularizačních publikací , středoškolských i vysokoškolských učebnic fyziky , skript a publikací z historie vědy . Byl koordinátorem českého překladu Feynmanových Přednášek z fyziky . V roce 2009 vydal monografii Dějiny fyziky, oceňovanou jako základní původní dílo v tomto oboru. Podílel se také na řadě scénářů k dokumentárním filmům, zejména k dvanáctidílnému seriálu Praha – jeviště vědy . Mimo svá hlavní témata zpracoval esejistickou formou své dojmy ze setkání ...

Ivan Sokol

Ivan Sokol byl vynikající varhaník známý svou interpretací klasické varhanní hudby, zejména děl Johanna Sebastiana Bacha. Jeho vystoupení se často vyznačovala hlubokým porozuměním historickému kontextu hraných skladeb, což se odráželo ve výběru nástrojů a stylu hry. Sokolův přínos klasické hudbě zahrnuje nejen jeho nahrávky, ale také jeho vliv jako učitele a mentora dalších začínajících varhaníků. Jeho mistrovství ve hře na varhany bylo oceněno různými nahrávkami a veřejnými vystoupeními, které ukazují jeho technickou zdatnost a muzikálnost.

Georges Sadoul

"Filmové plátno je létající koberec, který odnáší diváky k zemím a zázrakům ještě pestřejším než v Tisíci a jedné noci," říkal slavný francouzský filmový historik Georges Sadoul. Sadoul měl od dětství slabost pro pohyblivé obrázky, ale netušil, že jednoho dne bude jeho jméno pevně spojeno s filmovou historií. Vystudoval práva a zúčastnil se hnutí surrealistů. A pak, v roce 1936, začal pracovat jako filmový kritik a historik v časopisu Regards a podílel se na utváření Francouzské filmotéky. Koncem čtyřocítých let už o filmu přednášel na pařížské Sorbonně. Byl jedním ze zakladatelů a prvním generálním tajemníkem Francouzské federace filmových klubů a Francouzského filmového institutu. Spolupracoval s filmovými časopisy asi padesáti zemí. A psal o filmu knihy, které byly přeloženy do více než pětadvaceti jazyků. Georges Sadoul, muž beznadějně propadlý filmu, zemřel 13. října 1967.

Emanuel Svoboda

Narozen 2.3.1883 v Nové Dědině u Konice, zemřel 26.10.1967 v Praze. JUDr., rada magistrátu, právnický publicista, historik umění, články a monografie o M. Alšovi.

Carolyne Swann

Carolyne Swann píše okouzlující romantická historická díla. Má k tomu vynikající předpoklady díky svým rozsáhlým studiím evropských dějin. V současné době žije autorka osaměle na starobylém pairském sídle v romantické jihozápadní Anglii a věnuje se kromě studií psaní dalšího románu.

Božena Šimková

Božena Šimková byla česká scenáristka a spisovatelka. Dětství prožila v podkrkonošské vsi Levínská Olešnice. Otec se živil tesařinou, později převzal zanedbané hospodářství a matka, vášnivá čtenářka a ochotnice, šila pro místní továrnu. Právě ona probudila v dceři zájem o literaturu a divadlo. Božena pomáhala rodičům doma i na poli, přičemž také pěšky chodila do dívčí měšťanské školy v Nové Pace. V Nové Pace pokračovala ve studiích i na gymnáziu. Promovala roku 1958 v Praze na Karlově univerzitě. Už během studií začala překládat z ruštiny a psala recenze na knihy vydané nakladatelstvím Naše vojsko. Působila jako redaktorka, scenáristka a pět sezón vedla dramaturgii v Divadle Jiřího Wolkera. Spolupracovala s Českou televizí a Českým rozhlasem. Koncem šedesátých let už byla zavedenou autorkou. Rok 1968 by pro ni ale zlomovým. Na shromáždění vydavatelství Naše vojsko totiž vystoupila proti podplukovníkovi , který nazval umělce bandou intelektuálů převlékajících kabáty. Z nakladatelství odešla sama a ocitla se na černé listině. Přes dvacet let pak nemohla veřejně vystoupit se svými díly. Měla možnost emigrovat, ale zůstala ve své rodné zemi. Odůvodňuje to slovy: „Nesnesla bych pocit, že už nikdy neuvidím „naše hora“, milované Krkonoše. A tak jsem se podílela na budování stanice zastávky metra Náměstí Míru, později jsem pracovala jako ostraha v Mezinárodní automobilové dopravě.“ I v této době se ale věnovala tvůrčí činnosti, její práce ale byly zaštítěny jmény jejích přátel. Na literární a filmovou scénu se vrátila až po roce 1989. Na kontě Boženy Šimkové je více než padesát divadelních, rozhlasových a televizních her, z nichž největší část tvoří pohádky. KRKONOŠSKÁ POHÁDKA Šimková pro Československou televizi napsala scénáře k sedmi dílům večerníčku Krkonošská pohádka, které byly odvysílány už v roce 1974. Tedy tři roky poté, co se poprvé objevil pán z Trautenberka u Marie Kubátové. Pro nečekaný ohlas diváků...

Anita Shreve

Anita Shreve začala psát v době, kdy pracovala jako učitelka na střední škole, ale později se začala věnovat žurnalistice a jako novinářka cestovala po celém světě. Po návratu do USA dala přednost próze a v roce 1989 vyšel její první román. Rychle ho následovala desítka dalších knih, v nichž se autorka věnuje především citlivým problémům mezilidských vztahů. Získala za ně dvě prestižní literární ceny, ale hlavně zasloužený obdiv a náklonnost čtenářů po celém světě.

Alžběta Šerberová

Narodila se 23. 8. 1946 v Příbrami, od roku 1949 žila rodina v Mostě; otec byl typograf, matka v domácnosti. Protože nebyla z kádrových důvodů přijata na jedenáctiletou střední školu , nastoupila na střední odborné učiliště v Chomutově , kde se učila jemnou mechaničkou. Po roce přešla tamtéž na Střední průmyslovou školu elektrotechnickou , kterou dokončila v Praze . Poté pracovala jako myčka vagonů, mechanička šicích strojů, pokojská, uklízečka, listonoška, provozářka Obvodního podniku bytového hospodářství, korektorka zvuku v Divadle hudby, knihovnice v Obvodní knihovně v Praze-Žižkově. Od roku 1967 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii a historii . Od roku 1972 byla redaktorkou kulturní rubriky časopisu Sedmička pionýrů, poté si zvolila svobodné povolání. V letech 1984–88 pracovala jako vedoucí oddělení dopisů v redakci Svobodného slova, 1990–92 jako redaktorka Týdeníku Rozhlas, od února 1993 do zániku časopisu v roce 1997 byla redaktorkou týdeníku Ahoj na sobotu, poté opět ve svobodném povolání. 1998–2003 byla šéfredaktorkou interního periodika Kriminalistického ústavu Kriminalistický sborník.

Alexandra Salmela

Slovenská spisovatelka žijící ve Finsku. V Praze vystudovala finskou filologii, píše povídky, pohádky a dramata.

Alexander Sabo

Autor turistických průvodců po Chorvatsku.

Alan Sillitoe

Alan Sillitoe byl britský prozaik a přední představitel tzv. dělnického románu, tj. prozaického díla, jehož děj se odehrává v dělnickém prostředí a reflektuje problémy s tímto prostředím spojené. V 50. letech 20. století patřil do generace tzv. rozhněvaných mladých mužů.

Adolf Schneider

Populárně vědecké publikace z oboru elektrotechniky.

A.  J Šťastný

Zecharia Sitchin

Zecharia Sitchin byl autor knih propagující myšlenku mimozemského původu lidstva. Sitchin tvrdil, že za vznikem starověké sumerské civilizace stáli „Anunnaki“, mimozemská rasa z ještě neobjevené planety našeho solárního systému – Nibiru. Tvrdil, že sumerská mytologie potvrzuje jeho teorie, přičemž tyto byly soustavně vyvracovány renomovanými vědci a historiky: Jeho kritici napadali hlavně Sitchinovy překlady sumerských textů a jeho fyzikální výklady. Zecharia Sitchin bezesporu patřil mezi nejvýznamnější záhadology 20. a počátku 21. století. Narodil se v Baku, Sovětský svaz , vyrůstal v Palestině. Zde se naučil moderní a starověkou hebrejštinu, jiné semitské a evropské jazyky, historii a archeologii Blízkého východu. Vystudoval obor dějiny ekonomie na Londýnské univerzitě. Pracoval mnoho let v Izraeli jako novinář a editor, poté žil a tvořil v New Yorku. Jeho knihy jsou překládány do většiny světových jazyků, do Braillova písma, a jsou citovány v rádiích a televizních programech. Podle jeho výkladu sumerské kosmogonie existuje tzv. hypotetická planeta, putující po dlouhé, eliptické oběžné dráze; planeta projde vnitřní Sluneční soustavou zhruba každých 3600 let. Tato planeta se podle Sitchina jmenuje Nibiru . Planeta Nibiru se srazila s Tiamatem, jenž je další hypotetickou planetou, umísťovanou Sitchinem mezi Mars a Jupiter. Tato kolize dala vzniknout planetě Zemi, Pásu asteroidů a některým kometám. Tiamat je, jak je popisováno v Enûma Eliš, bohyně. Sitchin se ale domníval, že Tiamat by mohl být tím, co my dnes nazýváme planetou Zemí. Když byl zasažen jedním z měsíců planety Nibiru, Tiamat se rozpadl na dvě části. Při dalším průniku Sluneční soustavou se Nibiru srazila s fragmenty předchozí kolize a jedna část Tiamatu vytvořila nynější Pás astero...

Zdeněk Šolle

Zdeněk Šolle , byl český historik. Zabýval se českými a československými dějinami 19. a 20. století. V letech 1945–1950 vystudoval filosofii a dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Byl pracovníkem Historického ústavu ČSAV , v roce 1961 získal vědecký titul doktora věd na základě práce Dělnické stávky v Čechách v druhé polovině 19. století. Habilitoval se na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v roce 1965. Po nástupu normalizace byl v roce 1970 nucen z Historického ústavu odejít a pracoval v Ústředním archivu ČSAV. Na počátku 90. let byl jeho ředitelem. Byl synem herce Jindřicha Plachty.

Zdeněk Šmíra

Autor anglického slovníku a gramatiky.

Zdeněk Smetánka

Doc. PhDr. Zdeněk Smetánka, CSc. byl jednou z předních osobností české středověké archeologie. Podílel se společně s Milanem Richterem na vytváření obecných východisek a metodologických přístupů vědecké specializace archeologie mladšího středověku spojeným s proměnou vnímání archeologických pramenů coby plnohodnotných historických pramenů. Rovněž posouval oborový výzkum v souladu s evropskými tendencemi k zájmu o středověkou každodennost. Působil nejen jako vědec - specialista a pedagog, ale především jako popularizátor “svého” oboru, který se tak dostal do širokého povědomí a ovlivnil mnoho následovníků v jejich odborném zaměření na středověkou historii či archeologii. Již svým studiem historie a dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy položil Zdeněk Smetánka pevné základy své odborné dráze rozkročením mezioborovým i historickým. Tématem jeho diplomové práce byla Architektura prvních železničních staveb v Praze, kterou obhájil v roce 1955. Soustavně působil v Archeologickém ústavu ČSAV a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Široké zaměření se projevilo i v odborných tématech, mezi ta zásadní teoretická patřilo ustavení nového oboru v českém prostředí, prakticky se zabýval nejen velmi specializované reliéfní výzdobě středověkých kachlů, ale také výzkumu zaniklých středověkých vesnic a životu ve středověku. České veřejnosti přiblížil život obyčejného českého středověkého člověka v Legendě o Ostojovi. Rozhlasově zpracovány byly i jeho další knihy věnované každodennímu - "běžnému" středověku oproti dříve běžnému zprostředkovávání chápání dějin skrze významné historické události a osobnosti. Od roku 1995 byl členem Učené společnosti ČR.

Zadie Smith

Zadie Smith je britská spisovatelka. V roce 2003 byla zapsána na seznam literárního časopisu Granta mezi dvacet nejlepších mladých autorů. Narodila se jako Sadie Smith v Brentu, rozsáhlé oblasti obývané pracující třídou na severozápadě Londýna. Její matka Yvonne McLean pocházela z Jamajky a otec Harvey Smith byl Angličan . Má nevlastní sestru a bratra a dva mladší sourozence, rappera a komika Doca Browna a taktéž rappera Luca Skyze. Jako malou ji bavilo stepování, později jako dospívající zvažovala kariéru muzikálové herečky a na univerzitě si vydělávala jako jazzová zpěvačka a toužila se stát spisovatelkou. Její rodiče se rozvedli, když byla teenager. Ve věku čtrnácti let si změnila jméno na "Zadie". Navzdory dřívějším různorodým ambicím se literatura ukázala být jejím hlavním zájmem. Navštěvovala místní státní školy, Malorees Junior School a Hampstead Comprehensive School a později King's College na Cambridgeské univerzitě, kde studovala anglickou literaturu. V Cambridgi vydala několik krátkých povídek ve studentské sbírce nazvané May Anthologies. Tyto povídky upoutaly pozornost vydavatele, který jí nabídl smlouvu na první román. Rozhodla se kontaktovat literárního agenta a dostala se pod křídla Wylie Agency na základě pouhé první kapitoly. Román Bílé zuby byl představen veřejnosti v roce 1997, tedy dávno před tím, než byl dokončen. Na základě částečně dokončeného rukopisu odstartovala aukce, ve které se o práva utkala různá nakladatelství. Tuto aukci vyhrálo nakladatelství Hamish Hamilton. Román Bílé zuby dokončila během svých posledních let v Cambridgi a román se stal okamžitě po vydání v roce 2000 bestsellerem. Bílým zubům se dostalo mezinárodního uznání a byl ověnčen několika cenami. V televizi Channel 4 se v roce 2002 objevila jeho adaptace. Působila také jako "externí spisovatelka" v ICA v Londýně a následně vydala jako šéfredaktorka soubor povídek o sexu s ná...

William R Stanek

Americký systémový inženýr, expert na počítačové síťové technologie, letec, účastník války v Perském zálivu. Autor příruček k programům firmy Microsoft.

Vlasta Seinerová

Filoložka, autorka učebnic latiny pro gymnázia.

Vladislav Štěpánek

Narozen 1920, zemřel 18.12.1981 v Praze. Novinář, hra.

Vladimír Svoboda

Narozen 19. 8. 1927 v Praze. PhDr., nakladatelský redaktor, literatura pro děti, pořadatel a spolupřekladatel výboru angloamerických vědecko fantastických próz, překlady z angličtiny a němčiny.

Vladimír Souček

SOUČEK Vladimír - český asyriolog a chetitolog, historik starověkého práva * 1. 6. 1928 Praha, + 9. 6. 1990 Praha Již během studia Státního reálného gymnázia v Praze se v Jazykové škole Orientálního ústavu věnoval perštině. Orientalistiku neopustil ani během studia Právnické fakulty UK a ještě před ukončením studií na Filozofické fakultě UK se 1952 stal asistentem katedry filologie a dějin Předního východu a Indie. Tam též nastoupil 1955 vědeckou aspiranturu. Postgraduální studium završil ročním studijním pobytem na Humboldtově univerzitě v Berlíně. 1958 se stal odborným asistentem FF UK. V letech 1960-62 vedl projekt chetitského thesauru v Orientálním ústavu Akademie věd NDR v Berlíně, zpracovával chetitské texty Předoasijského muzea v Berlíně a zároveň přednášel na Humboldtově univerzitě. 1962 obhájil kandidátskou disertační práci Kritické poznámky k chetitským zákonům a dalším právním textům; v červnu 1963 se spisem Příspěvky k chetitskému chrámovému hospodářství habilitoval a v únoru 1964 byl jmenován a ustaven docentem klínopisného bádání a chetitologie. V průběhu téměř čtyřicetiletého působení na Filozofické fakultě UK vedl kursy sumerštiny, akkadštiny a chetitštiny a předal své znalosti několika generacím českých klínopisců. Přednášel rovněž starověké dějiny Asie a Afriky a úvod do mezinárodního práva. V listopadu 1989 byl jmenován profesorem pro obor klínopis. Byl členem vědecké rady FF UK a UK, po jedno funkční období proděkanem FF UK pro zahraniční záležitosti, členem kolegia rektora UK, dlouholetým členem výboru Čs. společnosti orientalistické a členem Německé orientální společnosti. V letech 1964, 1967 a 1968 působil v Akademii věd a literatury v Mohuči s pracovištěm na Philippově univerzitě v Marburgu. Zúčastnil se řady mezinárodních vědeckých kongresů, koncem 50. a v 60. letech podnikl studijní cesty do Libanonu, Sýrie, Íránu, Afghánistánu, Egypta, Arménie, Gruzie, Ázerbájdžánu. Prvotní zájem o živé světové a orientální jaz...

Viveca Sten

Vystudovala právo a ekonomii na univerzitě ve Stockholmu, vybudovala si kariéru jako korporátní právník. Napsala také několik knih o manažerských technikách a právu. V roce 2008 vydala první detektivní román z prostředí ostrova Sandhamn, který byl úspěšně natočen pro švédskou televizi jako minisérie. V následujících letech napsala dalších pět knih spojených inspektorem Thomasem Andreassonem a Norou Lindeovou. Autorka žije se svou početnou rodinou nedaleko Stockholmu.

Vítězslav Šmejc

Vítězslav Šmejc – 29. července 1982, Praha) byl český spisovatel literatury pro mládež. Jako školák trávil prázdniny v Pertolticích, které ho inspirovaly k napsání knihy Mladí žabáci. Gymnázium a učitelský ústav vystudoval v Čáslavi. Poté učil na Čáslavsku a Ledečsku. V Čáslavi žil v ulici Dobrovského . Manželka Milada Šmejcová byla učitelka. Je pochován v Praze, na břevnovském hřbitově, spolu s manželkou, oddělení D-11, místo 31 uh. Vítězslav Šmejc přispíval do časopisů Malý čtenář a Humoristické listy. Sám byl v letech 1938 až 1935 redaktorem časopisu Podoubraví. Nejznámějším dílem Vítězslava Šmejce jsou třídílné příběhy o automobilu Tygr – Tygr pana Boška , Tygr jede k moři a Tygr za polárním kruhem . Znovu byly příhody Tygra vydány v roce 1946. Tygr pana Boška se jako jediný ze Šmejcova díla dočkal ještě novodobého vydání v roce 1995.

Valerij Sinel'nikov

Václav Špičák

Václav Špičák byl český lékař působící v oblastech alergologie, imunologie a pediatrie. Po promoci v roce 1953 na Fakultě dětského lékařství UK v Praze nastoupil na 1. dětskou kliniku Fakulty dětského lékařství UK v Praze . V letech 1978–1981 zde pracoval jako ordinář pro alergologii a klinickou imunologii. Roku 1981 se stal primářem dětského oddělení Fakultní nemocnice na Bulovce, kde působil až do roku 1996. Od roku 1996 řídil Českou iniciativu pro astma, o.p.s, v roce 2005 byl oceněn cenou J.Purkyně. Vedl časopis Alergie. V březnu 2009 byl pasován na hodnost Rytíře českého lékařského stavu. Jeho manželkou byla dětská lékařka As. MUDr. Vojtěcha Špičáková CSc., neonatoložka I. dětské kliniky v Praze Motole.

Václav Snítil

Václav Snítil byl významný český houslista, proslulý svým mimořádným uměním a přínosem pro klasickou hudbu. Narodil se 22. srpna 1928 v Praze a stal se jedním z předních českých houslistů 20. století. Snítil studoval na pražské konzervatoři a později na Akademii múzických umění v Praze pod vedením významného českého houslisty a pedagoga Jaroslava Kociana.

Tom Stevenson

Tom Stevenson byl Sdružením vinařů Velké Británie zvolen nejlepším autorem, píšícím o víně. Je autorem vysoce uznávané a ceněné knihy Champagne a také publikace Good Wine Guide.

Sophocles

řecký tragéd. Narodil se asi 497/6 př. n. l. a zemřel v zimě 406/5 př. n. l. Sophocles napsal během svého života více než 120 her, ale v kompletní podobě se jich dochovalo pouze sedm.

Smokie

Smokie je britská rocková skupina, která vznikla v polovině 70. let 20. století v anglickém Bradfordu. Skupina dosáhla úspěchu díky své směsi pop-rocku a hudby ovlivněné country. Klasickou sestavu tvořili Chris Norman , Terry Uttley , Alan Silson a Pete Spencer . Nejvíce je proslavily hity jako "Living Next Door to Alice", "If You Think You Know How to Love Me" a "Lay Back in the Arms of Someone". Jejich zvuk charakterizovaly chytlavé melodie, výrazné kytarové riffy a Normanův osobitý styl zpěvu.

Skorpió

Skorpió je maďarská rocková skupina, která vznikla na počátku 70. let 20. století. Kapela byla součástí maďarské rockové scény v době, kdy rocková hudba v zemích východního bloku získávala na síle, přestože často čelila omezením a cenzuře ze strany komunistických vlád. Skorpió 's hudbu charakterizují vlivy hard rocku a progresivního rocku a jsou známí svými energickými vystoupeními a hudební zručností.

Shalila Sharamon

Shalila Sharamon prošla v roce 1972 výcvikem jako meditační učitelka. Založila a řídila několik meditačních center. V roce 1980 začala studovat a od roku 1992 s přidáním astrologie- hlavně indické astrologie. Spojila astrologické znalosti s poradenstvím komplexní zdravotní a emocionální podporou. Na dlouhých cestách po Evropě a Asii dokončila své znalosti o přírodních léčebných metodách a možnosti holistické vývoje. Bodo J. Baginski a Shalila Sharamon se setkávají v roce 1984 díky společném zájmu o přírodní, celostní léčení. Následovalo období společných přednášek a seminářů a vytvoření specializovaného knihkupectví pro esoterickou literaturu. V roce 1985 publikovali své první knihy "Reiki - univerzální životní energie", která si získala celosvětovou pozornost.

S. M Stirling

Romanopisec, autor sci-fi, fantasy.

Rolf Schneider

Německý spisovatel. dramaturg a režisér.

Robert B Stone

Autor publikací o alternativním lékařství.

Renée Shaki

Autorka učebnic němčiny a perské konverzace.

Radomíra Sedláková

Narozena 25.8.1950 ve Zlíně. Ing., CSc., architektka, práce z oboru historie architektury a umění.

Přemysl Svora

Narozen 1966. Autor je novinář, publicista a spisovatel. Do roku 1994 působil v prestižním slovenském deníku SME. Po parlamentních volbách se přestěhoval do Prahy, kde nejdříve pracoval jako politický zpravodaj a komentátor Lidových novin. Posléze působil v řídících funkcích ve zpravodajství televize Nova. V roce 1998 pracoval krátce v Hlavní kanceláři Občanské demokratické strany jako koordinátor volební kampaně. V témže roce vydává svůj bestseller Sedm týdnů, které otřásly Hradem. Nyní je vydavatelem vlastních knih.

Přemysl Šil

Autor alternativní učebnice psychologie, středoškolský učitel.

Přemysl Šedivý

Autor učebnic fyziky.

Petr Syrový

Mgr. Petr Syrový je finanční analytik a dále má ve společnosti na starosti vývoj nových produktů . Zároveň působí jako lektor. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor učitelství a finanční a pojistná matematika. Od ukončení studií se pohybuje v oblasti finančního poradenství. Nejdříve pracoval ve společnosti SOPHIA FINANCE, kde zastával funkci hlavního analytika a tvůrce softwaru s odpovědností za služby související s financováním bydlení a investičním poradenstvím. Dále působil v České spořitelně, kde měl na starosti analytickou podporu projektu osobního finančního poradenství. Dlouhodobě se věnuje publikační a přednáškové činnosti. Je autorem 3 publikací, které vyšly v nakladatelství GRADA. Dále je autorem cca 100 článků, publikovaných v tištěných i internetových periodikách. Jako lektor má za sebou několik set školicích dnů. Přednáší na témata finančních produktů, finančního plánování, financování bydlení a investičního poradenství. K jeho zálibám patří hlavně cestování .

Petr Šiřina

Narozen 1939. Sportovní publicista, též autor vzpomínkové knihy o J. Kobrovi.

Percy Bysshe Shelley

Percy Bysshe Shelley IPA byl anglický básník, jenž patří k nejvýznamnějším romantickým autorům. Je považován za tvůrce jedněch z nejlepších lyrických básní a eposů napsaných v anglickém jazyce. Nejvíce se proslavil svými básněmi Ozymandias, Óda na západní vítr, Skřivánkovi a Maska anarchie. Nicméně většinu jeho díla tvoří dlouhé vizionářské básně Alastor, Adonis, Vzpoura Islámu, Odpoutaný Prométheus a nedokončená báseň Triumf života. Jeho nekonvenční životní styl a idealismus, společně s jeho skeptickým tónem, z něj udělaly nechvalně proslulého a velmi nenáviděného muže. Stal se však idolem pro následující dvě nebo tři generace básníků, mezi nimi nejznámějších viktoriánských básníků Roberta Browninga, Alfreda Tennysona, Dante Gabriela Rossettiho, Algernona Charlese Swinburna, Williama Butlera Yeatse. Měl také vliv na mnohé básníky píšící v jiných jazycích, například na Jibanananda Dase a Subramanya Bharathyho). Byl rovněž obdivován Karlem Marxem, Henrym Stephensem Saltem a Georgem Bernardem Shawem. Podobně jako jeho současníci John Keats a Lord Byron Shelley předčasně zemřel. Jeho ženou byla Mary Shelleyová, autorka pověstného románu Frankenstein, ke kterému její manžel napsal v roce 1818 předmluvu. Jeho rodiči byli sir Timothy Shelley, později druhý baronet z Castle Goring, a jeho manželka Elizabeth Pilfold. Vyrůstal v hrabství Sussex a základního vzdělání nabyl doma pod dohledem reverenda Evana Edwardse z Warnhamu. Jeho dětství bylo šťastné. V roce 1802 nastoupil na Syon House Academy v Brentfordu. Zde se však stal obětí časté šikany, částečně pro svůj dívčí vzhled, ale také pro svůj aristokratický původ. Měl velmi výbušnou povahu a neuměl bojovat pěstmi. Jeden z jeho spolužáků napsal, že byl „jako holka v klučičích šatech a bránil se fackami.“ V roce 1804 nastoupil na Eton College, kde byl rovněž obětí šikany. Dne 10. dubna 1810 se zapsal ke studiu na Oxfordské univerzitě. Traduje se, že za celou do...

Pavel Stránský ze Zapské Stránky

Otakar Svoboda

Narozen 9.4.1872 v Orlu u Chrudimi, zemřel 23.12.1926 v Pardubicích. Odborný učitel, pedagohický publicista, prozaik a dramatik pro mládež, redaktor časopisů a editor literárních výborů a cestopisů pro mládež.

Ondřej Šefců

Absolvent fakulty architektury ČVUT Praha, obor architektura a územní plánování. Od roku 1983 zaměstnán jako odborný pracovník Státního ústavu památkové péče . V 80. letech pracoval na regeneraci městských památkových rezervací . V 90. letech působil jako památkových dohled na obnově paláců pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, Valdštejnského paláce pro Senát ČR, na obnově Staronové synagógy, Klementina, paláce Kinských pro Národní galerii a dalších objektů. V současné době pověřen odbornou garancí při obnově Karlova mostu, zámku Kratochvíle, hradu Křivoklát, hradu ve Strakonicích atd. Je členem vědecké rady Národního památkového ústavu v Pardubicích. Od roku 1996 je místopředsedou Společnosti pro technologie obnovy památek, kde pořádá odborné semináře. Publikuje odborné články a zabývá se kresbou historických památek a městskou vedutou.

Oldřich Sládek

Narozen 14. 12. 1937 v Horažďovicích, zemřel 5. 3. 2018 ve Strakonicích. PhDr. CSc., archivář, historik, v letech 1960-1964 vedoucí Sdruženého podnikového archivu při Českých závodech motocyklových Strakonice, od r. 1964 pracovník archivní správy ministerstva vnitra, ředitel archivní správy ministerstva vnitra . Autor prací z oboru archivnictví a z českých dějin období 1938-1945.

Muriel Spark

Dame Muriel Sarah Sparková byla skotská spisovatelka. Věnovala se psaní románů, povídek, básní a esejí. Muriel Spark označil v roce 2008 britský deník The Times 8. místem z '50 nejlepších britských spisovatelů od roku 1945'. Muriel Cambergová se narodila v městské části Bruntsfield v Edinburghu jako dcera Bernarda Camberga, inženýra, a Sarah Elizabeth Maudové. Otec byl židovského vyznání, matka vychovávala Muriel v presbyteriánské víře. Vzdělání získala ve škole pro dívky , v letech 1934-35 absolvovala kurz 'komerční korespondence a precizního psaní' na Heriot-Watt College. Krátký čas učila anglický jazyk a poté pracovala jako sekretářka v obchodním domě. Muriel se vdala za Sidneyho Oswalda Sparka 3. září 1937. Zanedlouho jej následovala do Jižní Rhodésie . Jejich syn Samuel Robin se narodil v červenci 1938. Během pár měsíců spisovatelka zjistila, že její muž trpí maniodepresivní psychózou se sklony k násilným výbuchům. Muriel opustila svého manžela i syna v roce 1940. Do Británie se vrátila na počátku roku 1944, pracovala ve vojenské zpravodajské službě po zbytek druhé světové války. Z vydělaných peněz podporovala svého syna. Spisovatelka trvala na vytvoření domova pro svou rodinu v Anglii, Robin se ovšem později vrátil se svým otcem do Skotska, kde byl vychováván matčinými rodiči. Muriel Sparková se naplno začala věnovat psaní až po válce. Mezi první žánry, kterým se oddala patří poezie a literární kritika. V roce 1947 se stala editorkou Poetry Revue. Muriel Sparková se nechala pokřtít Anglikánskou církví v roce 1953, avšak v následujícím roce konvertovala ke Katolické církvi, což považovala ve své kariéře za stěžejní. Zvláště ve svém vývoji v autorku románů. Penelope Fitzgeraldová, přítelkyně Muriel a také romanopiskyně, o Sparkové napsala, že 'dokáže vidět lidskou existenci jako celek, presně jak spisovatelé musí na svět nahlížet . . ., a také že tato vlastnost byla Sparkov...

Miroslav Sígl

Miroslav Sígl byl český publicista a spisovatel. Vystudoval měšťanskou školu T. G. Masaryka v Neratovicích a Jubilejní měšťanskou školu Svatopluka Čecha v Obříství, dále Obchodní akademii Praha-Karlín a Vysokou školu politickou v Praze. Stal se redaktorem Mladé fronty , Hospodářských novin , Televizních novin Československé televize, Mediažurnálu, Inovačního podnikání, Času a dalších periodik. Přispíval do mnoha dalších periodik. Jeho tématy byly hlavně ekonomika, žurnalistika a regionální historie. Jako pracovník redakce Televizních novin se v srpnu 1968 podílel na vzniku a provozu rozhlasového Svobodného vysílače, proto byl následně z ČST propuštěn. V době normalizace nemohl publikovat. Do roku 1988 pracoval jako rešeršér ve Strojírenském informačním ústavu, odkud musel odejít kvůli šíření samizdatových Lidových novin. Po sametové revoluci byl zakládajícím členem Syndikátu novinářů České republiky a spoluzakladatelem Klubu novinářů Pražského jara 68. Byl dlouholetým kronikářem rodného Obříství. Spolupracoval s kronikáři několika obcí na Mělnicku a Prahy 10. Město Mělník ocenilo jeho dlouholetý přínos pro Mělník a celý region, starosta města mu při příležitosti jeho 85. narozenin předal Denár kněžny Emmy. Byl ženatý, měl tři děti, šest vnoučat, čtyři pravnučky. Napsal mnoho knih, například

Milan Šustr

Autor fotografií publikace Polnička na starých pohlednicích.

Milan Špůrek

Milan Špůrek byl český geolog, astrolog a publicista, autor desítek odborných i populárně vědeckých prací, zaměřených na geologii i její příbuzné obory; od roku 1989 se však věnoval takřka výhradně astrologii a hermetismu. Akademické vzdělání získal na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze v oboru geologie, působil jako vědecký pracovník Geologického ústavu Československé akademie věd a mezi lety 1975–1989 v Geofondu. Poté se stal nezávislým publicistou. Studiu astrologie se věnoval od roku 1969; byl žákem Vratislava Jana Žižky, který v něm vzbudil zájem zejména o astrologii mundánní, která se zabývá politickým děním ve světě. Ve svých knihách se Špůrek pokoušel o využití vědeckých metod v astrologii. Především v 80. letech upřel Milan Špůrek svou pozornost také k problematice českých menhirů. Vytvořil základní soupis několika desítek objektů, které by mohly být menhiry, a pokusil se prokázat, že mezi nimi existují geometrické a astronomické souvislosti a že se tedy jedná o celek, vzniklý v jednom historickém období – nejspíše v době laténské. Tato hypotéza byla archeology striktně odmítnuta, Špůrkovy články spolu s reakcemi archeologa Karla Sklenáře se však staly velkým impulsem pro další rozvoj bádání o českých megalitech.

Milada Součková

Milada Součková, též Milada Rykrová byla česká spisovatelka, lingvistka a literární teoretička. Narodila se v rodině stavebního podnikatele a majitele domu Antonína Součka a manželky Marie, rozené Horové . Po maturitě na dívčím gymnáziu Minerva, kde v té době studovala také Milena Jesenská, studovala přírodní vědy na Karlově univerzitě a promovala roku 1923 na téma "O duševním životě rostlin". V letech 1923–1924 studovala na univerzitě v Lausanne. Seznámila se se svým budoucím manželem, malířem Zdeňkem Rykrem; dne 17. června 1930 se vzali. Účastnila se uměleckého a literárního života, spolupracovala s Pražským lingvistickým kroužkem, seznámila se s Romanem Jakobsonem a za války spolupracovala s Vladislavem Vančurou na "Obrazech z dějin". Roku 1940 spáchal její muž sebevraždu. Po roce 1945 pracovala Milada Součková jako kulturní atašé československého konzulátu v New Yorku a po únoru 1948 zůstala v USA, takže doma její díla nemohla vycházet. V letech 1950–1962 přednášela českou literaturu a další slovanské obory na Harvardově univerzitě, v letech 1962–1969 na univerzitě v Chicagu a v letech 1970–1973 v Berkeley. Od roku 1963 byla knihovnicí Harvardovy univerzity a shromáždila zde patrně největší soubor české literatury mimo ČR; tomuto fondu odkázala i své úspory. Její popel byl rozptýlen na Olšanských hřbitovech v Praze. Další knihy vyšly v exilu: Literární historie a teorie: Sebrané spisy Milady Součkové, které vyšly v nakladatelství Prostor, získaly cenu Magnesia Litera 2010 za nakladatelský čin. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Milada Součková na německé Wikipedii.

Mihail Sadoveanu

Mihail Sadoveanu byl rumunský spisovatel, novinář a politický činitel, který dvakrát působil jako hlava státu v komunistickém Rumunsku . Byl jedním z nejplodnějších rumunských spisovatelů, bývá připomínán především pro své historické a dobrodružné romány. V počátcích své dráhy byl spolupracovníkem tradicionalistického časopisu Sămănătorul. Poté se přiklonil k realismu a poporanistům kolem časopisu Viața Românească. Děj jeho knih je obvykle zasazen do oblasti Moldávie a zpracovává témata z rumunských středověkých a raně novověkých dějin. K nejznámějším patří historické romány Neamul Șoimăreștilor, Frații Jderi a Zodia Cancerului. Posléze vyzkoušel i psychologický román a zvolil žánr naturalismu. Mezi světovými válkami se politicky pohyboval mezi nacionalistickou pravicí a levicí , patřil rovněž k zednářům. Po druhé světové válce uzavřel kompromis s komunistickým režimem a stal jedním z nejpreferovanějších režimních spisovatelů a představitelů oficiálně vyžadovaného socialistického realismu. Mnoho z jeho textů a projevů, včetně politického románu Mitrea Cocor či známého sloganu Lumina vine de la Răsărit , je považováno spíše za propagandu. Sadoveanu se stal i předsedou Svazu rumunských spisovatelů. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mihail Sadoveanu na anglické Wikipedii.

Michal Sýkora

Michal Sýkora je bývalý český hokejový obránce, který nastupoval v české extralize za mateřské Pardubice a za Spartu. Působil rovněž v NHL a je dvojnásobným mistrem světa. Urostlý obránce byl v roce 1991 nominován na mistrovství Evropy hráčů do 18 let, které se konalo v Československu a domácí mladíci vybojovali zlaté medaile. V seniorské reprezentaci se na velkém turnaji poprvé objevil v roce 1996, kdy byl opět součástí zlatého výběru na světovém šampionátu v Rakousku. V létě pak byl i u blamáže na Světovém poháru. V roce 2000 se stal podruhé mistrem světa na šampionátu v Rusku. Jeho posledními velkými mezinárodními akcemi byly v roce 2002 Olympijské hry v Salt Lake City, kam byl nominován jako jediný obránce z české extraligy, a na jaře mistrovství světa ve Švédsku. Reprezentace byla vyřazena na obou turnajích ve čtvrtfinále Ruskem. V letech 1996 a 2000 jej direktoriát turnaje umístil do All Star týmu mistrovství světa. V dresu národního celku se naposledy objevil 7.9.2003 na ČP Cupu v utkání proti Finsku. Celkově odehrál 69 utkání a nastřílel 9 branek. Sýkora debutoval v nejvyšší soutěži v sezoně 1990/91, kdy nastoupil ve dvou utkáních za Pardubice. V letech 1991-93 hrál kanadskou juniorskou Western Hockey League za Tacoma Rockets, v sezoně 1992/93 byl zvolen do All Star týmu soutěže. V roce 1993 vstoupil do organizace klubu NHL San Jose Sharks, který jej rok předtím draftoval. Za Sharks či jejich farmářské mužstvo v IHL Kansas City Blades nastupoval do sezony 1996/97, kdy byl vyměněn do Chicago Blackhawks. Sezonu 1998/99 začal v celku Tampa Bay Lightning, kde se neprosadil do sestavy a tak ještě v probíhajícím ročníku ohlásil návrat do české extraligy v dresu pražské Sparty. V sezoně 1999/2000 slavil se Spartou titul mistra republiky. Do NHL se vrátil ještě v sezoně 2000/01, ve které hájil barvy Philadelphia Flyers. Od sezony 2001/02 oblékal dres Pardubic, ve kterém na začátku sezony 2004/05 ukončil kariéru....

Martina Solčanská

Narodila som sa v júni, ôsmeho dňa roku Pána 1981. Svetlo sveta som uzrela o 5.55 ráno. V predvečer môjho narodenia počula mama v rozhlase hru o Matúšovi Čákovi Trenčianskom, a keďže pre chlapca vybrala meno Matúš, myslela si, že to bude Matúš. Nebol, ale pokiaľ ide o históriu, milujem ju. Narodila som sa s pupočnou šnúrou okolo krku. O týchto deťoch sa vraj hovorí, že sú geniálne. Nepotvrdzujem, neodmietam, ale čo sa týka tej šnúry, mám pocit, že som to chcela zabaliť hneď, ako som videla, do čoho idem. Najviac ma fascinuje, keď mám na besedách povedať niečo o sebe. Čo také? Tak hovorím, že som vychodila tri školy. Základnú v Hlohovci, strednú v Trnave a vysokú v Nitre. Mimochodom, keď som sa v škole učila o spisovateľoch, vždy boli pri nich poznámky, kde všade študovali. Pravidelne sa tam vyskytovalo štyri- päť miest . Vždy ma fascinovalo, že neostali v jednom meste , a nakoniec som si tento luxus dopriala aj ja. Ale mňa nevyhodili, priznávam, mala som problémy so správaním , ale inak som bola výborná žiačka. Najlepšia škola bola gymnázium, tam som sa začala zamýšľať nad tým, že by som sa písaním mohla živiť. Po gymnáziu som už bola pevne rozhodnutá stať sa veľkou novinárkou, šla som na novinárčinu. A tak sa ňou teraz živím... a popritom som sa rozhodla otravovať svet svojimi literárnymi ambíciami.

Martin Sichinger

Martin Sichinger Narodil se ve Vimperku, kde navštěvoval gymnázium. V Plzni pak vystudoval pedagogickou fakultu. Pobýval v zahraničí, nyní žije s rodinou v Praze a živí se jako učitel angličtiny a češtiny. V 90. letech vydal v nakladatelství Velárium tři básnické sbírky. Jako prozaik debutoval knihou povídek Přes čáry a vlny . Cukrový klaun je jeho prvním publikovaným románem.

Marcel Safír

Marcel Safír, Narozen 3.7.1912 v Tarcalu , zemřel 20.10.1978 v Jablonci nad Nisou, pohřben v Kfar Saba, Izrael. Lesník, umělecký fotograf, publikace z oboru entomologie. Marcel Safír se narodil ve vesnici Tarcal v Maďarsku. Český lesnický odborník a fotograf, který působil v letech 1945-1978 na lesním závodě v Jablonci nad Nisou, byl vynikajícím přírodovědcem a pozorným fotografem přírody, zejména hmyzu a pavouků. Napsal mnoho článků do časopisů a poutavé knihy o přírodě. Přispíval do časopisu Květy, Živa a několika zahraničních titulů. V roce 1963 mu vyšla kniha Svět hmyzu, v roce 1967 se podílel na vydání knihy Lovy beze zbraní a v letech 1976 a 1986 vydal zajímavou knihu Hmyz je docela jiný. Zemřel 20. října 1978 v jablonecké nemocnici, ale pohřben je v Izraeli ve městě Kfar Saba. V nakladatelství Albatros vyšla posmrtně jeho knížka pro děti nazvaná Čertík a jeho svět.

Magda Szabó

Magda Szabóová byla maďarská spisovatelka. Několik jejích děl bylo zfilmováno, nejnovějším filmem je Za zavřenými dveřmi podle románu Dveře v režii Istvána Szabóa s Helen Mirrenovou v hlavní roli.

Lucie Šilhová

Lucie Šilhová, vedoucí přílohy Ona Dnes deníku MF Dnes, se od profesních začátků věnuje ženám z nejrůznějších úhlů pohledu. Psala pro lifestylové magazíny Elle, Marianne a Cosmopolitan, vedla časopis Puls. Spolupracovala na několika reklamních kampaních pro módní firmy. Roku 2006 jí vyšla kniha Matkou ve vyšším věku, kterou napsala s gynekoložkou Janou Stejskalovou, a o dvanáct let později vyšla její beletristická prvotina Beru to sebe.