Výpis všech autorů

Turid Rugaas

Turid Lillegull Rugaas je norská kynoložka a spisovatelka. Je známá především svým výzkumem o tzv. konejšivých signálech , které popsala v knize Pa talefot med hunden: De dempende signalene. Toto dílo vyšlo česky v roce 2007 pod názvem Konejšivé signály aneb Na jedné vlně s vaším psem. Překlad vznikl z norského rozšířeného vydání z roku 1997, které vydalo nakladatelství Canis Forlag. Po celém světě přednáší o nonverbální komunikaci mezi psy navzájem, o nonverbálních signálech, které psi vysílají k lidem, o zvukových signálech psů , o stresu a emocích psů. Prosazuje etický přístup lidí ke psům, k jejich výchově a výcviku. Narodila se v roce 1938 v Oslu. Vystudovala psychologii a ekonomii. Na základě přirozeného talentu pro práci se zvířaty se rozhodla pracovat s koňmi. Absolvovala výcvik trenérky koní a provozovala jezdeckou školu. V roce 1948 dostala svého prvního psa. Od roku 1969 se věnuje jejich výcviku. Nejprve pracovala v několika výcvikových centrech, trénovala také záchranářské psy. Po čase zjistila, že jí běžné formy výcviku nevyhovují, proto v roce 1984 založila vlastní trenérskou školu Hagan Hundeskole na své malé farmě v Norsku. V 80. letech 20. století se již zabývala vzájemnou komunikací psů. V roce 1992 prezentovala svůj výzkum na kynologické konferenci v Kanadě, kde její práce vzbudila velký ohlas. Od té doby je vnímána jako mezinárodní autorita ohledně nonverbální komunikace psů. Přednáší ve 12 zemích. Trenéři, kteří používají její metody komunikace se psy, pocházejí z Norska, Švédska, Finska, Dánska, Islandu, Ruska, Polska, Česka, Chorvatska, Chorvatska, Rakouska, Švýcarska, Německa, Nizozemí, Belgie, Francie, Španělska, Řecka, Itálie, USA, Kanady, Nového Zélandu, Velké Británie, Skotska, Japonska a Tchaj-wanu. Na základě její iniciativy vznikla organizace trenérů Pet Dog Trainers of Europe, která se ostře staví proti násilnému a autoritativnímu výcviku psů. Prosazuje výcvik pomoc...

Tish Rabe

Stewart Ross

Anglický spisovatel a překladatel.

Steven Raichlen

Autor kuchařských knih.

Štefan Rybár

Cestopis.

Stanislav Rosypal

Stanislav Rosypal byl přední český odborník v oblasti mikrobiologie a buněčné a molekulární biologie. Jeho speciálním zaměřením byly stafylokoky a stafylokokové fágy. Od roku 2000 byl v důchodu, občas přednášel na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Zemřel v roce 2012. Byl autorem, spoluautorem a editorem mnoha mimořádně úspěšných středoškolských a vysokoškolských učebnic týkajících se jeho oboru.

Stanislav Rakús

Narozen 20.1.1940 v Šúrovcích u Trnavy. Slovenský literární vědec.

Smutný Roman

Sax Rohmer

Vl. jménem Arthur Henry Sarsfield Ward . Arthur Ward pocházel z rodiny birminghamského kancelářského úředníka Williama Warda a alkoholické matky Margaret Mary Fureyové. Samotný Ward junior měl pouze základní vzdělání, ale již od mládí začal psát a brzy se stal reportérem Pearson's Weekly, kde publikoval svou první povídku Záhadná maminka . Jako novinář se zabýval skrytým podsvětím londýnského Limehousu. Psal také komediální skeče, písňové texty, krátké povídky a seriály pro časopisy. V roce 1909 oženil se s Rose Knoxovou. Svůj první román Pozastavte se! napsal anonymně v roce 1910 a první Fu Manchuův příběh – Záhada Dr. Fu Manchu, vycházel na pokračování v letech 1912–13. Touto knihou se proslavil po celém světě a vytvořil na desítky let prototyp zločinného asiata. Po Druhé světové válce se Rohmer přestěhoval do New Yorku, kde zemřel v roce 1959 během epidemie ptačí chřipky. Kromě dr. Fu-Mancha vytvořil Rohmer také populární postavy: Paula Harleye, Daniela Kerryho, Gastona Maxe, Sumury či Kazmacha.

Sándor Radó

Maďarský geograf a kartograf, za druhé světové války působil jako špion pod jménem Dora.

Richard Repka

Narozen 3.8.1941 v Lietavskej Lúčke . Práce z oboru lingvistiky, teorie vyučování cizácm jazykům a angličtině.

Rebecca Raisin

Rachael Roberts

Rabea Rauer

Německá módní designérka, autorka knihy o šítí.

Petr Rákos

Petr Rákos byl český lékař a psychiatr. Jeho otcem byl hungarista, literární vědec a překladatel Petr Rákos. Gymnázium v Praze-Břevnově absolvoval roku 1975 a poté vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK . Byl zaměstnán v Psychiatrické léčebně v Praze-Bohnicích jako lékař-psychiatr, naposled jako primář oddělení. Byl spoluzakladatelem a jako lékař vedl bohnické Centrum krizové intervence. Zemřel dobrovolně. V Československé psychiatrii, Lidových novinách, Reportéru, Úspěchu a jiných publikoval odborné a vědeckopopularizační příspěvky, spolupracoval s Českou televizí a Českým rozhlasem. Překládal odborné práce z angličtiny. Petr Rákos byl, společně se svým spolužákem Martinem Učíkem, iniciátorem založení experimentálního souboru Bohnická divadelní společnost, složeného z pacientů, přátel divadla a divadelních profesionálů. Poprvé oslovil spolužáka Martina Učíka, absolventa Pražské konzervatoře, oboru hudebně – dramatického, v roce 1982. Tato idea čekala ještě dlouhých 8 let na svou realizaci. Teprve v době popřevratové bylo možné tak zásadní věc v léčebně prosadit. Díky novému řediteli, MUDr Zdeňku Bašnému, sympatizantům a rovněž spolužákům z gymnázia J. Keplera, MUDr Martinu Petrovskému a hl. ošetřovateli Janu Křičkovi, bylo možné tento ojedinělý a ve východním bloku dosud zcela nemyslitelný experiment provést. Dodnes je tento projekt v Evropě zcela ojedinělý. Velice rychle dohnal zahraniční partnery v západní Evropě a v té východní, zejména v Rusku, je stále v této podobě a rozsahu nemyslitelný. Petr Rákos byl nositelem myšlenky, jejím ideovým guru a teoretikem, leč sama realizace vzniku divadelního souboru, otevřeného všem v léčebně, vycházející z premis divadelnictví a jeho archetypální funkce ve společnosti a u jednotlivce, jeho implikovaná léčebná funkce /katharsis/, potřebovala praktického divadelního principála. Tím byl Martin Učík. O Rákosově ideovém vkladu a koncepční podpoře projektu nejlépe sv...

Pavol Rankov

Pavol Rankov je slovenský spisovatel. Studoval na Filozofické fakultě UK v Bratislavě, kde také pracuje na Katedře knihovnické a informační vědy. Je laureátem Ceny Evropské unie za literaturu. Debutoval sbírkou povídek S odstupom času , která navazuje na tradice světového i domácího fantastického realismu , časovou a prostorovou neukotveností, resp. využitím exotických prostředí, redukovaným syžetem, dramatickým dějem, prací s prvky tajemna, mystifikace, iracionality a důrazem na překvapující pointu. V roku 1995 se stal laureátem Ceny Ivana Kraska a v roku 1997 mu italské ministerstvo kultury udělilo mezinárodní literární cenu Premio Letterario Internazionale „Jean Monnet“. V literární soutěži Poviedka 2001 získal Cenu denníka SME. V létě 2001 vydal druhou sbírku povídek s názvem My a oni/Oni a my. Povídky Pavla Rankova byly uveřejněny v časopisech Dotyky, Infoknihy, Kalligram , Kankán, Knižná revue, Kultúrny život, Maternica, Nové slovo, Orol tatranský, Pulz, RAK – Revue aktuálnej kultúry, Romboid, Slovak Literary Review , Slovenské pohľady, SME, Studium a Tvorba T. Prózy uveřejnil také ve sbornících Den slovakiska novellen , Dúšok jedu, Pontes ’96 , Poviedka 2001 a Úpätím času. Na jaře roku 2003 mu v Bulharsku vyšel knižní výběr z povídek v překladu Nikolaje Fenerského. Věnuje sa i publikování odborných textů a vydal v roku 2002 knihu Masová komunikácia, masmédiá a informačná spoločnosť. Analytický a přitom čtenářský poutavý pohled na souvislosti mezi informacemi a vývojem společnosti poskytuje v roce 2006 vydaná kniha Informačná spoločnosť - perspektívy, paradoxy, problémy. V roku 2014 se stal laureátem ve Vratislavi udělené literární ceny „Angelus” za román Stalo sa prvého septembra (v polském překladu Zdarzyło s...

Otomar Radina

PhDr. Otomar Radina působil na Jazykové škole s právem SJZ hlavního města Prahy jako učitel více než 30 let a ve své knize Paměti opotřebovaného pedagoga se svým nezapomenutelným humorem vystihl nejen atmosféru sedmdesátých a osmdesátých let.

Miroslav Regitko

Žije a tvorí v Šali v mestskej časti Veča. Štúdium: Voľná grafika a knižná ilustrácia u profesora Dušana Kállaya na Vysokej škole výtvarných umení v Bratislave v rokoch 1989-1995. Práca: Ilustroval detský časopis Ohník a od roku 1990 ilustruje časopis Fifík. Jeho ilustrácie nájdete aj na obaloch obrázkových CD- hudobného vydavateľstva A.L.I., učebniciach matematiky ročník 3 a 6 ročník ZŠ, prvouky 2. ročník ZŠ, vlastivedy pre sluchovo postihnutých a na prebaloch v potravinárskom priemysle. Je autorom výtvarného návrhu pamätnej tabule na budove detského domu Bibiana v Bratislave a obrazovej časti troch monolitov na námestí v Šali ktorých autorom je Ing. arch. Imrich Pleidel. Je tvorcom portrétnych karikatúr svojich známych ale aj neznámych osobností.

Miroslav Rampa

Narozen 10. 4. 1929 v Mostě, zemřel 17. 3. 2006. Publicista, prozaik.

Miloš Rýc

MUDr. Miloš RÝC , zakladatel a president lékařské Homeopatické společnosti a České homeopatické komory, přednáší homeopatii na Farmaceutických fakultách v Brně a v Hradci Králové a je zodpovědný za postgraduální výuku homeopatie pro lékaře v České republice. Působí jako šéfredaktor odborného časopisu Folia Homeopatica Bohemica a je autorem pravidelné strany Novinky ze světa homeopatie v měsíčníku Regenerace.

Milan Ressel

Milan Ressel byl český malíř, grafik, ilustrátor a restaurátor. Milan Ressel byl synem důstojníka československé armády Alfréda Ressela, který na přelomu roku 1939/1940 uprchl za dramatických okolností s celou rodinou přes Maďarsko, Jugoslávii a Francii do Anglie. Jako generálmajor pak velel dělostřelectvu 1. čs. armádního sboru Svobodovy armády. Milanův starší bratr Fred roku 1944 narukoval do britské armády a zúčastnil se mj. obléhání přístavu Dunkerque. Po válce se rodina vrátila do Československa. Otce počátkem 50. let z armády propustili a pracoval pak rok a půl v ostravských dolech, poté v pražských automobilových opravnách a v reklamním podniku. Jako malý chlapec Milan Ressel zažil těžké bombardování Londýna na přelomu let 1940-1941 a válečné zážitky i osobní zkušenost s anglickou literaturou pro mládež později poznamenaly jeho dílo. Po návratu do Prahy studoval na Vyšší škole uměleckoprůmyslové v Praze a v letech 1953 – 1959 na Akademii výtvarných umění v Praze . Mezi jeho přátele patřili Karel Nepraš, Bedřich Dlouhý, Jaroslav Vožniak a Theodor Pištěk. Byl zakládajícím členem a prvním brankářem hokejového klubu Paleta vlasti a členem Sdružení pražských malířů. Od 70. let byl umělcem na volné noze, tvůrcem komiksů, ilustrátorem, grafikem a restaurátorem nástěnných maleb. Milan Ressel žil a pracoval v Praze a Středoklukách u Prahy. V 60. letech patřil k okruhu výtvarníků, kteří se věnovali informelu a jeho volnou tvorbu ovlivnilo přátelství s výtvarníky z okruhu Šmidrů. Hledání osobitého autorova stylu se formovalo mezi inklinací ke klasické malbě a potřebou experimentovat. Jeho abstraktní obrazy z let 1965-1966 obsahují náznaky reálných útvarů a neztrácejí kontakt se smyslovým světem. Ve druhé polovině 60. let se věnoval téměř výhradně kresbě. Od menších formátů postupně dospěl až k monumentálním kompozicím. Tyto utopické ilustrace, kte...

Mercedes Ron

Španělská spisovatelka původem z Argentiny.

Max Regal

Narozen 16.2.1874 v Domažlicích, zemřel 15.12.1948 v Sušici. Středoškolský profesor, literární historik, filolog, beletrista, spisovatel. Životopisec Karla Klostermanna a překladatel jeho německých textů do češtiny.

Martin Ryšavý

Narozen 5.4.1967 v Praze. Filmový scénárista a režisér, dokumentarista, spisovatel, vystudoval biologii a scenáristiku.

Martin Říha

Narozen 24. 4. 1981 v Havlíčkově Brodě. Autor odborných publikací z oboru kynologie, fotograf.

Martin J Rees

Nositel titulu Královský astronom Velké Británie. Publikace z oblasti kosmologie a astronomie.

Marjorie Kinnan Rawlings

Americká spisovatelka, autorka románů z prostředí Floridy, vysokoškolská pedagožka tvůrčího psaní.

Luke Rhinehart

George Cockcroft je americký novelista Vystudoval Columbia University a tamtéž v roce 1964 získal doktorát za americkou literaturu. 30.6.1956 se oženil se svou ženu Ann . Mají spolu tři děti. Jeho bratr James Cockcroft je autorem více než 20 knih, většinou o historii a společnosti Latinské Ameriky. Po získání titulu PhD. začal učil - jakožto univerzitní professor učil mj. Zen a Západní literaturu. Myšlenka ziti podle kostek ho poprvé napadla na přednášce: reakce byla stejně úkladná jako odporná, a tehdy pochopil, že z toho bude román. S kostkami začal experimentovat dávno před kostkařem. V roce 1971 objevil londýnsý vydavatel Talmy Franklin rukopis Kostkaře, poté co se potkal s Georgem na Malorce. Rok nato knihu vydal. Autorská práva ke zfilmování prodal ještě před vydáním knihy. S tímhle honorářem a slávou se George stal spisovatelem na plný úvazek. Pak žil s rodinou tři roky na Malorce, následně rok v sufi komunitě, a nyní už 40 let žije na staré farmě ve sátu New York. 1.8.2012, ve svých 80 let, zařídil, aby byla oznámena jeho smrt. Později to bylo odhaleno jako šprým.

Ľudovít Rajter

Ľudovít Rajter byl slovenský dirigent a hudební skladatel, narozený 30. července 1906 v Banské Bystrici, která byla tehdy součástí Rakouska-Uherska a dnes leží na Slovensku. Významně ovlivnil hudební život na Slovensku a byl známý svou prací s různými orchestry. V roce 1944 Rajter založil Slovenský komorní orchestr, který se pod jeho vedením stal významným tělesem. Po určitou dobu působil také jako šéfdirigent Slovenské filharmonie.

Lauren Roberts

Ladislav Řezníček

Ladislav Řezníček byl český novinář a knihovník. Byl ředitelem Mahenovy knihovny v Brně. V roce 1915 odmaturoval na Gymnáziu v Třebíči, následně absolvoval knihovnický kurz v Bratislavě a filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, studia ukončil v roce 1933. Během první světové války působil na bojové frontě a následně nastoupil do okresní zprostředkovatelny práce. Později nastupil do deníku Jiskra, který byl pod jeho vedením přejmenován na titul Jižní Morava. V roce 1923 se stal knihovníkem v Městské knihovně ve Znojmě a později ji i vedl. V roce 1939 byl Jiřím Mahenem přiveden do tehdejší Městské knihovny v Brně a tam následně nastoupil a později ji do roku 1958 vedl. Působil jako zakladatel evidence knižních fondů, zjednodušení evidence čtenářů a aktivizaci pobočkové činnosti. Přispíval do Moravskoslezské osvěty a České osvěty. Uspořádal sborník o Jiřím Mahenovi.

Ladislav Rada

Narozen 20. 3. 1929 ve Vojovicích, zemřel 7. 6. 2021. Malíř, grafik, ilustrátor a karikaturista.

Karsten Rinas

Narozen 1969 v Leverkusenu . PhDr., germanista, filozof a jazykovědec, zabývá se komparativní lingvistikou, syntaxem, sémantikou, pragmatikou, lingvistikou chyb a korpusovou lingvistiou, autor cvičebnic němčiny.

Jordan Dimitrov Radičkov

Bulharský prozaik, dramatik, publicista a scenárista.

John Retcliffe

Sir John Retcliffe je nejznámější pseudonym německého spisovatele dobrodružných knih Hermanna Ottomara Friedricha Goedscheho. Je především známý svým antisemitismem, kterým nepřímo přispěl ke vzniku Protokolů sionských mudrců. Od roku 1833 se stal poštovním úředníkem. Byl také agentem provokatérem pruské tajné policie a po odhalení toho, že falšoval důkazy, musel poštovní službu opustit. Od roku 1848 pracoval pro berlínské Neue Preußische Zeitung a 1853 odjel jako novinář do Turecka, odkud informoval o průběhu Krymské války.Roku 1874 se odstěhoval se do Bad Warmbrunnu , kde se stal ředitelem vojenského lázeňského domu. Zde také roku 1878 zemřel. Goedsche psal dobrodružné historické romány ovlivněné dílem Waltra Scotta a Charlese Sealsfielda, doplněné o sexuální brutalitu a další senzační prvky ve stylu Alexandra Dumase staršího. Byl také otevřeně antisemitský a jako pruský šovinista měl hlubokou averzi vůči k britskému kolonialismu a všemu britskému vůbec. Jeho politické názory na „proradný Albion“ jsou v jeho románech jasně vyjádřeny. Proto také přijal anglický pseudonym sir Retcliffe, aby jeho postoje byly považovány za autentické.

Jitka Rubínová

Narozena 1. 4. 1974, žije ve Všetatech. Mgr., Ing., jednatelka a spolumajitelka společnosti Výukové programy s.r.o., která se věnuje vydávání školních učebnic. Autorka interaktivních učebnic pro základní školy.

Jiří Ruml

Narodil se 8. července 1925 v Plzni. Státní reálné gymnázium vystudoval v roce 1944. O rok později vstoupil do komunistické strany, jejímž oddaným členem byl až do roku 1969. Pracoval jako redaktor v Československém rozhlase i televizi a týdeníku Reportér. Po roce 1969 se z Jiřího Rumla stal jeřábník. Podepsal Chartu 77, byl jejím mluvčím, pracoval ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Rok strávil ve vyšetřovací vazbě. V roce 1987 založil a šéfredaktoroval samizdatovým Lidovým novinám. Dne 12. října 1989 Jiřího Rumla zatkli, Ruzyňské vězení opustil až po listopadovém převratu. Šéfredaktorem Lidových novin zůstal až do června 1990, kdy byl zvolen poslancem za Občanské fórum a noviny opustil. Po roce 1992 se vrátil ke psaní. Napsal řadu publicistických knih a až do své smrti glosoval události v Posledním slově Lidových novin, rubrice, kterou kdysi vymyslel. Byl dvakrát ženatý, měl tři syny. Zemřel 20. února 2004

Jiří Rak

Jiří Rak je český historik, specializující se na období 19. století, zejména na období pozdní habsburské monarchie a fenomén českého národního obrození. Absolvoval obor archivnictví a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracoval mj. v Národním muzeu nebo v Československém filmovém ústavu. Oženil se s historičkou Ivanou. V letech 1991 až 2017 přednášel v Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V rámci své práce se soustavně věnuje popisování mýtů, které panují v souvislosti s českými dějinami 19. století, obzvlášť v období národního uvědomění. Zabývá se historickou reflexí, interpretací dějin v proměnách času, myšlením a chováním lidí v kontextu nové doby. Na tato témata publikoval několik knih, řadu článků a konferenčních příspěvků. Je jedním z autorů stálé expozice "Za císaře pána..." Habsburkové v českých zemích, 1791–1914 na zámku ve Ctěnicích. Výstava obsahuje na 300 exponátů, mezi nimi i dvě pohyblivá dioramata. Roku 2015 mu bylo uděleno čestné členství v Koruně České .

Jeneva Rose

Americká spisovatelka, autorka thrillerů.

Jean Richepin

Byl francouzský básník, romanopisec a dramatik.

Jean Renoir

Jean Renoir byl francouzský a později americký režisér, scenárista, producent, herec a spisovatel. Jako filmový režisér a herec natočil více než čtyřicet filmů od dob němé éry až po konec 60. let. Jako spisovatel napsal biografii svého otce v knize Renoir, My Father . Jean Renoir se narodil v roce 1894 ve čtvrti Montmartre v Paříži. Jeho matka Aline Charigot stávala jako modelka jeho otci Augustu Renoirovi, vzali se v roce 1890. Jean Renoir je pokřtěn v roce 1896 v kostele Saint-Pierre de Montmartre v Paříži. Jeho kmotrou je Jeanne Baudot a jeho kmotrem Georges Durand-Ruel. Po střední škole se Jean Renoir od roku 1912 angažuje v armádě. Na počátku první světové války, v roce 1914, slouží Renoir jako četař u 3. perutě francouzského 1. regimentu přezdívaného "régiment de dragons" . Jeho nadřízeným je v té době kapitán Louis Bossut, který mohl Renoirovi posloužit jako model pro postavu kapitána Boëldieua ve Velké iluzi. V dubnu 1915 je při letu nad Alpami v Alsasku zasažen do stehenní kosti, což u něj způsobí doživotní kulhání. Nakonec se díky profesorovi Laroyennovi z Lyonu vyhne amputaci této končetiny. Během pobytu v nemocnici v Besançonu v červnu 1915 se dozvídá o smrti své matky v nemocnici v Nice. Po návratu do Paříže tráví čas po boku svého otce a pařížská kina navštěvuje až dvacetpětkrát za týden. Mezi jeho oblíbené filmy v té době patří například filmy Charlieho Chaplina. Roku 1916 se opět vrací na frontu a slouží v letectvu, kde zranění nohy není překážkou. Je přidělen k průzkumné letce a učí se zde fotografovat. V roce 1920 se Jean Renoir stěhuje do francouzského Cagnes a bere si jednu z žen, které stály modelem jeho otci Andréu Heuschlingovou. Jean, který z ní chce udělat filmovou hvězdu, píše scénář pro film Catherine, který financuje ze svých zdrojů a režii přenechává Jeanu Dieudonnéovi. Andrée Heuschling se nechává přejmenovat na Catherine Hessling. Výsledný film je pro Renoira...

Jarosław Rak

Polský autor příruček o pěstování rostlin.

Jaroslav Rudloff

Narozen 14.5.1876 v Praze, zemřel 20.3.1955 v Praze. Básník, dramatik, autor populárních knih o hercích, divadelní referent, též spisovatel a dramatik pro mládež, překladatel z němčiny, francouzštiny, portugalštiny.

Jarmila Riegerová

Narozena 1943. Prof., RNDr., CSc., antropoložka, vysokoškolská pedagožka na katedře funkční antropologie a fyziologie UP v Olomouci, zaměřená na funkční a vývojovou antropologii a ekologii člověka.

Jarmila Repovská

"Darmo sa pokúšam pochopiť, prečo keď o niekom píšu, začínajú takmer vždy rokom jeho narodenia. Doteraz mi to síce nie je jasné, ale dobre: narodila som sa 3. 7. 1964 v Košiciach a aj v týchto dňoch ma nájdete práve tam. Pred niekoľkými rokmi som mala zaujímavý zážitok. Známa košická numerologička mi pozrela do dlane a vykríkla: „Panebože, veď vy máte určené písať. Všetko, čo prežívate, i to, čím sa živíte, je len príprava na to, čo má prísť...“ Prekvapila ma, pretože o tomto mojom sne nevedel nik. Tak som sa teda pripravovala – ako redaktorka, televízna moderátorka, ako píšuca redaktorka v košickom denníku aj ako rozhlasová moderátorka. Napokon som si pred rokom povedala – stačí. Sadla som si k svojmu notebooku a napísala knihu, ktorú máte práve v rukách.

Jarmila Rakušanová

Autorka knih kuchařských předpisů.

Jana Rajnyšová

Překladatelka z angličtiny.

Jan Rypka

Jan Rypka byl český orientalista, profesor turecké a novoperské literatury a překladatel z turečtiny a perštiny. Rypka byl jedním z prvních 34 jmenovaných členů pražského Orientálního ústavu . V roce 1934 se v Teheránu zúčastnil jako oficiální host oslav tisíciletého výročí narození perského básníka Firdausího. Jan Rypka se narodil v rodině drobného živnostníka. Jako dítě dostal sbírku pohádek Tisíc a jedna noc, o níž se později vyjádřil, že v něm „poprvé rozezněla ,rezonanční tóny’ dřímající v jeho nitru ,vdechnuté tam tajemnými silami’“. Po maturitě v rodné Kroměříži se zapsal ke studiu orientalistiky na Vídeňské univerzitě, kde v roce 1910 získal doktorát filozofie z oboru islámských jazyků . Po dokončení vysokoškolských studií se Rypka začal věnovat drobným překladům orientálních textů. Brzy toho však zanechal, protože získal výhodnější místo ve vídeňské dvorní a univerzitní knihtiskárně. V roce 1920, po vzniku Československa, se Rypka přestěhoval do Prahy. Zde se plně věnoval orientalistice. Na krátký čas vstoupil i do státní služby, když byl následujícího roku jmenován na místo knihovníka na Ministerstvu školství a národní osvěty. V létě roku 1921 obdržel stipendium na studijní cestu do Cařihradu. V tomto starobylém městě, kde strávil téměř jeden a půl roku, se mu naskytla spousta příležitostí blíže poznat a pochopit Orient. Svoje poznatky pak shromáždil v knize o Turecku. Po svém návratu začal Rypka opět pracovat na Ministerstvu školství a národní osvěty a pustil se do habilitační práce – rozboru poezie tureckého básníka Sábita, kterou v roce 1924 úspěšně obhájil. V roce 1927 byl jmenován mimořádným a v roce 1930 řádným profesorem Karlovy univerzity. Ve 30. letech se Jan Rybka zaměřil na perskou poezii. Ústřední postavou jeho vědeckého zájmu se stal perský básník Nizámí Gandževí. Dal...

Jaime Reed

je autorkou paranormální série pro Young Adults s názvem Kronika Kambionů. Říká o sobě, že je na psaní závislá. Studovala umění na univerzitě Virginia Commonwalth. Poté, co se nedostala na uměleckou školu a strávila tři roky hledáním sebe sama v New Yorku, se vrátila do rodného města a znovu objevila svou dětskou "lásku": psaní. Jejím mottem je: Nikdy se nedívat zpět.

Ivana Roháčková

Narozena 1960. Mgr., sportovní publicistika.

Ivan Renč

Ivan Renč je český spisovatel a režisér. Je synem básníka Václava Renče a otcem režiséra a herce Filipa Renče. Po absolvování oboru kamera na FAMU se věnoval především animovanému filmu jako asistent kamery a později režisér. Poté, co si vyzkoušel režii i hraných snímků, se definitivně vrátil k animovaným a loutkovým filmům a večerníčkům. Je mj. režisérem několika animovaných seriálů pro děti jako např. „Honzík a Samuel aneb kudy vede cesta na sever“ nebo „Štuclinka a Zachumlánek“. Největší úspěch zaznamenal jeho snímek Loutka, přítel člověka, oceněný Zlatým medvědem na Berlinále 1982. V roce 1960 si zahrál hlavní roli ve filmu Jana Němce Sousto. Režíroval hraný trezorový film Hlídač s Jiřím Hrzánem v titulní roli. Je autorem několika knih pro děti.

Helgard Reichholf-Riehm

Studovala biologii na univerzitách v Tübingenu a v Mnichově, kde obhájila svou dizertační práci o ekologii a chování sýkory mlynaříka dlouhoocasého.

Helena Rezková

Narozena 1965. Regionální publicistka Královéhradecka, majitelka nakladatelství a agentury na pořádání kulturních akcí, majitelka mediální agentury Regiona, též regionální fotografka.

Harold Robbins

Harold Robbins se narodil 21. května 1916. Své dětství strávil v sirotčinci. Při studijích na gymnaziu po vyučování pracoval v několika pracích. Na začátku II světové války přišel o majetek a přestěhoval se do Hollywoodu,kde pracoval v jako úředník a později se stal manažerem studia. Jeho první kniha Nikdy nemilovat cizince 1948- námět čerpal z jeho vlastního života sirotka na ulicích New Yorku. Stal se jedním ze světových úspěšných autorů,vydal 20 knih ,které byly přeloženy do 32 jazyků a prodalo se přes 50 miliónů kopií. Robbins byl ženatý pětkrát.Od roku 1982 byl upoután na kolečkovou židli, ale přesto že měl zdravotní potíže pokračoval v psaní. Trávil spoustu času ve Francii a Monte Carlu do jeho smrti 14.října 1997 kdy mu selhalo srdce. Harold Robbins má hvězdu v síni slávy v Hollywoodu u 6743 Hollywood Blvd.

Hans Räber

Dr. Hans Räber, přední světový autor kynologických publikací. Choval knírače od roku 1939 a vydatně se přičinil o propagaci všech tří typů.

Guy Rachet

Francouzský spisovatel, archeolog a egyptolog. Autor odborných a populárně-naučných prací z oboru. Také autor historických románů.

Grigorij Isaakovič Revzin

Ruský historik, autor publikací o významných světových osobnostech.

Gordon L Rottman

Zbraňový a zpravodajský specialista, sloužil ve Vietnamu, publikuje o americké armádě a historii bojové činnosti, narozen 24.2. 1947. Gordon L. Rottman sloužil 26 let v americké armádě při Special Forces, u výsadkových jednotek, dalekonosných průzkumných hlídek, dále u vojenské armádní zpravodajské služby a v Národní gardě, poté se přesunul do zálohy. Čtrnáct let pracoval na přípravách průběhu různých vojenských operací pro Special Forces v Army' s Joint Readiness Training Center, Fort Polk , Louisiana, kde mimo jiné vytvořil speciální tréninkový program pro Special Forces. Gordon začal psát knihy o vojenské histori v roce 1984 a v současné době pracuje jako spisovatel na plný úvazek autor. Dlouhodobě se zajímá o armádní slang a spolu s dalšími autory připravil kompilaci slangových výrazů z války ve Vietnamu a z války v Perském zálivu. Před deseti lety začal sestavovat slang námořní pěchoty z druhé světové války a v poslední době pracuje na německém slang ze stejné doby, který chce použít ve svém novém románu Je ženatý a má čtyři děti a žije v Cypress v Texasu.

George E Rochester

Britský spisovatel, autor dobrodružných příběhů.

Gaston Rébuffat

Gaston Rébuffat byl francouzský horolezec a horský vůdce, ale také režisér, fotograf a spisovatel. Protože pocházel z Marseille, lézt začínal nejprve na skalách v Calanques, na první „pořádný kopec“ se dostal v roce 1938 – Barre des Ecrins . V roce 1941 nastoupil u „Jeunesse et Montagne“ , absolvoval velké množství alpských výstupů . Následující rok se stal horským vůdcem a roku 1944 instruktorem horolezectví. Ve stejném roce byla založena „École Nationale d’Alpinisme“, kde byl Rébuffat přijat jako učitel. Po přestávce zaviněné válkou opět školil ve znovuotevřené „École Militaire de Haute Montagne“. V roce 1945 společně s Eduardem Frendo jako druzí přelézlií Walkerův pilíř na Grandes Jorasses , o dva roky později se skupinou frekventantů přelezli Centrální pilíř. Později se přestal živit jako instruktor a stal se samostatným horským vůdcem. O horách a výstupech na ně psal články, knihy a natáčel filmy. V roce 1947 se oženil s Francoise Darde, měl s ní dvě dcery a syna. V roce 1950 se zúčastnil expedice na Annapúrnu. Maurice Herzog a Louis Lachenal tehdy jako první lidé stáli na vrcholu osmitisícovky. Během sestupu udělali chybu a silně omrzli, Rébuffat a Lionel Terray jim pomáhali z posledního tábora zpět do údolí. Okolo roku 1975 se u něj objevila rakovina, bojoval s ní, stále lezl, dělal i prvovýstupy, publikoval a v roce 1984 dostal Řád čestné legie. Následujícího roku zemřel. Ve fotografii i filmu ukazuje lidem krásu horolezectví, kdy horolezec v horách přestává být pouze měřítkem k velikosti horských scenérií. Touto jeho nejznámější inscenací je fotografie, ve které stojí s lanem v ruce na skalní jehle, ta patří také mezi několik předmětů, které NASA vyslala do vesmíru uvnitř sondy, jako poselství lidstva. Nejen v České republice je nejznámější jeho kniha Hvězdy a bouře (Etoiles et tempêtes...