Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 241 - 300 z celkem 5510 záznamů

Lydie Romanská
Lydie Romanská je česká básnířka, prozaička a sbormistryně; členka Obce spisovatelů ; předsedkyně ostravského střediska Obce spisovatelů ; členka Rady Obce spisovatelů ČR , od r. 2012 první místopředsedkyní Rady OSČR a členka Českého centra Mezinárodního PEN klubu . Od roku 2017 je mimořádnou členkou Spolku slovenských spisovatel'ov. Vystudovala učitelství a obor hudební výchova na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity, kde také obhájila rigorózní práci z hudební teorie . Vyučovala na ostravských základních školách . Roku 1987 se provdala po dlouholetém vztahu za hudebního skladatele Dobroslava Lidmilu a poskytla mnohé své verše jako texty k jeho vokálním skladbám: kantátám, malým dětským operám, cyklům písní pro děti aj. V letech 1992 až 2012 byla ředitelkou Základní umělecké školy Dobroslava Lidmily v Ostravě-Svinově. Jako sbormistryně a dirigentka vedla řadu sborových těles, organizovala koncerty vokální hudby, s dětským pěveckým sborem Cantabo Svinov CZ koncertovala spolu s manželem téměř ve všech zemích střední Evropy. V místě bydliště pořádala literární besedy a autorská čtení. Jejími hosty byli spisovatelé Blanka Kubešová, Eva Kotarbová, Helena Lisická, Petr Musílek, Oldřich Šuleř, Bohumil Pavlok, Karel Vysloužil, Karla Erbová a další. S básníky Vladimírem Křivánkem a Zeno Kaprálem účinkovala v literárním pořadu hudebního festivalu Janáčkův máj . V r. 2014 uvedla svou poezii na mezinárodním hudebním festivalu Colours of Ostrava. V letech 1998-2009 vedla kurzy tvůrčího psaní na Slezské univerzitě v Opavě; je členkou několika literárních porot, a v letech 2008 až 2014 byla členkou redakční rady časopisu Obce spisovatelů v Ostravě Průhledy. Libreta ke dvěma hudebně dramatickým dílům pro děti Dobroslava Lidmily: Její verše zhudebnili také hudební skladatelé: Vladimír Svatoš, Milan Báchorek, František Hába, Věroslav Neuman...
Více od autora
Karel Rélink
Karel Rélink, psán též Röhling byl český malíř a ilustrátor, antisemita a kolaborant s nacisty. Narodil se v rodině pražského kupeckého Gustava Röhlinga a jeho manželky Josefy, rozené Chrsové . Měl čtyři sourozence, z nich pouze starší bratr se dožil dospělosti. Otec zemřel, když byl Karlu Rélinkovi rok. Vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze a poté nastoupil na Akademii výtvarných umění, kde byl žákem Václava Brožíka. Po studiích pobýval v Paříži, první světovou válku prožil jako plukovní malíř 28. pěšího pluku. Dne 24. dubna 1907 se v Praze oženil s Boženou Kösslerovou . Manželka byla též literátka, přispívala zejména do Ženských listů a Národní politiky. Knižně jí vyšly dvě publikace inspirované Francií, které ilustroval její manžel. V roce 1908 se manželům Rélinkovým v Paříži narodila dcera Renée, která zemřela v roce 1927 jako devatenáctiletá. O tom, jak se Karel Rélink přizpůsoboval době svědčí, že se narodil jako Karel Röhling, ale po vzniku Československa si v roce 1919 příjmení úředně změnil na Rélink. Za německé okupace navrátil příjmení zpět na německou pravopisnou verzi Röhling. Na razítku, kterým označoval své písemnosti, se po tomto přejmenování psal jako Karel Rélink–Röhling. Již v roce 1925 proběhla v Klementinu Rélinkova výstava kreseb, které měly ilustrovat výroky Talmudu. Výstava byla policejně uzavřena a po odstranění některých kreseb znovu otevřena. K. J. Beneš v Přítomnosti uvedl na základě konkrétních příkladů a stanovisek znalců,, že Rélinkem často citovaná autorita prof. dr. August Rohling vědomě falšoval své závěry s tím, že např. nepřesně překládal, odvolával se na neexistující texty a dopouštěl se při interpretaci dalších závažných prohřešků. Ještě v roce 1933 interpeloval poslanec Angelo Goldstein ministra vnitra, že je Zrcadlo Židů stále ro...
Více od autora
Jozef Repko
Jozef Repko byl slovenský spisovatel-prozaik a dramatik. Narodil se v rodině vojáka z povolání a své vzdělání získal v Trenčíně, později studoval v Bratislavě na Vyšší osvětové škole. V letech 1961–1962 pracoval jako učitel v Trenčianské Turné, v letech 1963–1965 pracoval v osvětovém domě v Trenčíně, v letech 1966–1967 v závodním klubu v Hornom Srní, v letech 1969–1973 byl zástupcem ředitele Domu kultury v Trenčíně. Od roku 1973 žil v Senici a věnoval se profesionálně literární tvorbě. Zemřel 8. dubna 2014 po déle trvající nemoci. Svoji literární tvorbu začal publikováním básní v roce 1959 v časopise Mladá tvorba. Od roku 1969 se začal pravidelně věnovat tvorbě rozhlasových her a dramatizacím próz pro rozhlas . V rozhlasové tvorbě se věnoval vícero tématům – sociální problematice předmnichovské první republiky, protifašistickému odboji, dávné historii slovenského národa, ale nejvíce prostoru věnoval problematice života současných dětí a mládeže. V prozaické tvorbě se – podobně jako při tvorbě rozhlasových her – věnoval hlavně dílům pro děti a mládež. Svoje díla publikoval v dětských časopisech Ohník a Slniečko, v roce 1973 debutoval románem pro mládež s tematikou protifašistického odboje Milión krokov domov. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jozef Repko na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Josef Rodr
Josef Roder je publicista, učitel vlastivědných předmětů. Josef Rodr žil převážně v Hradci Králové. Po studiích na pedagogické fakultě v Praze vyučoval v severních Čechách vlastivědné předměty. V roce 1953 se Josef Rodr začal profesionálně věnovat kulturní publicistice a literatuře faktu. Věnoval se i rozhlasovým reportážím a fejetonům. Spolupracoval s kabaretem Vesele do žní, kde se jeho přáteli stali J. R. Picek, Ivan Klíma, M. Raichl a J. Valenta. Po vstupu Varšavských vojsk do Československa v roce 1968 byla veřejná publicistika Josefa Rodra přerušena. Jeho knihy začaly opět vycházet po roce 1989.
Více od autora
Josef Raban
Narozen 28.11.1912 v Praze, zemřel 4.11.1986. Ing., divadelní výtvarník, scénické výpravy, redaktor, stati z oboru.
Více od autora
John Romita
John V. Romita starší se narodil 24. ledna 1930. Je to americký malíř komiksů, nejvíce známý svoji prací na Marvelovských komiksech. "The Amazing Spider-Man." V roce 2002 byl uveden do síně slávy Will Eisner Comic Book. Je otcem Johna Romita mladšího, též malíře komiksů.
Více od autora
Jiřina Rákosníková
MgA. Jiřina Rákosníková – absolvovala taneční konzervatoř a vystudovala taneční pedagogiku na AMU v Praze. Dlouhodobě pedagogicky pracuje s dětmi i studenty a podílí se na odborných seminářích pro pedagogy. Choreografická spolupráce s televizí, filmem a profesionálními divadly. Od r. 1992 pořádá pravidelná setkání s rodiči a dětmi pod názvem „Hrajeme si u maminky“.
Více od autora
Jiří Rulf
Jiří Rulf byl český básník, prozaik, literární kritik a publicista. Vystudoval bohemistiku a historii na Filozofické fakultě UK. Působil jako redaktor Zemědělských novin, po roce 1989 jako redaktor Reflexu. V 80. letech byl členem neoficiálního pražského okruhu intelektuálů, mezi něž patřil také historik Jan P. Kučera, básník Jaromír Zelenka nebo literární historik Vladimír Novotný. Pro Rulfovo básnické dílo je typická skepse, analytičnost a výstavba básnické myšlenky pomocí rotace či juxtapozice několika motivů. Po bibliofilských tiscích vydaných vlastním nákladem zaujal Rulf prvotinou Prospekt na rozhlednu , kterou v nakladatelství prosadila básnířka Sylva Fischerová. Doporučující anotaci na záložce napsal Miroslav Holub. Následovaly knihy básní Dech vítězů a Rádio Netopýr . Sbírka Nebezpečné dny nese podtitul „konverzační sešit“ a je věnována památce rodičů; objevuje se v ní také dobově aktuální téma války v Bosně. Maloměstské elegie představují patrně jeden z vrcholů Rulfovy tvorby a vedle několika samostatných básní obsahují cyklus devíti elegií; knihu věnoval Rulf památce svého bratra archeologa Jana Rulfa. Hořkost nad stavem světa a zhoršující se nemoc prostupují poslední sbírky Přebytečný rok a Navštěvovat želvu . Jiří Rulf od počátku svého básnického působení zdůrazňoval společenskou úlohu spisovatele, přičemž politická témata byla v české poezii 90. let spíše vzácná.
Více od autora
Jiří Rak
Jiří Rak je český historik, specializující se na období 19. století, zejména na období pozdní habsburské monarchie a fenomén českého národního obrození. Absolvoval obor archivnictví a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracoval mj. v Národním muzeu nebo v Československém filmovém ústavu. Oženil se s historičkou Ivanou. V letech 1991 až 2017 přednášel v Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V rámci své práce se soustavně věnuje popisování mýtů, které panují v souvislosti s českými dějinami 19. století, obzvlášť v období národního uvědomění. Zabývá se historickou reflexí, interpretací dějin v proměnách času, myšlením a chováním lidí v kontextu nové doby. Na tato témata publikoval několik knih, řadu článků a konferenčních příspěvků. Je jedním z autorů stálé expozice "Za císaře pána..." Habsburkové v českých zemích, 1791–1914 na zámku ve Ctěnicích. Výstava obsahuje na 300 exponátů, mezi nimi i dvě pohyblivá dioramata. Roku 2015 mu bylo uděleno čestné členství v Koruně České .
Více od autora
Jaroslav Rosendorfský
Narozen 26.1.1907 v Dubňanech, zemřel 2002. PhDr., CSc., docent katedry romanistiky, publikace a překlady z oboru.
Více od autora
Jacques Rupnik
Jacques Rupnik je francouzský politolog a historik, který se zabývá střední a východní Evropou. Narodil se francouzské matce a slovinskému otci v Praze, kde žil až do svých 15 let. Vystudoval historii a politologii na Sorboně v Paříži a na Harvardově univerzitě v USA. V letech 1974–1975 výzkumný pracovník Ruského výzkumného centra na Harvardově univerzitě a v letech 1977–1982 pracoval jako odborník na východní Evropu pro BBC World Service. Po roce 1977 začal také spolupracovat s Pavlem Tigridem a časopisem Svědectví. Od roku 1982 působil jako profesor na Institutu politických studií v Paříži. V letech 1990–1992 pracoval jako poradce prezidenta Václava Havla. V době 1995–1996 zastával funkci výkonného ředitele Mezinárodní komise pro Balkán při Carnegie Endowment for International Peace. V letech 1999–2000 byl členem Nezávislé mezinárodní komise pro Kosovo. V současnosti je profesorem na College of Europe v Bruggách a ředitelem výzkumu na Fondation des Sciences Politiques v Paříži. Je externím členem Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.
Více od autora
František Remta
Narozen 31.3.1914. Dr. ing., DrSc., profesor na katedře ekonomiky dopravy a spojů Vysoké školy ekonomické v Praze. Práce v oboru.
Více od autora
Enja Rúčková
Eva sa narodila v roku 1983 a zahorela pre písané slovo už v rannej puberte. Odvtedy ju prenasleduje túžba zvečniť svoju predstavivosť a myšlienky. Je vydatá, má dve deti, žije na Liptove. Enja je prezývka, ktorou ju doteraz volá moja najbližšia rodina. Dôvod, prečo ju zverejnila, je jednoduchý. Nosí manželovo priezvisko, takže chcela, aby aspoň v jej krstnom mene bolo niečo naozaj osobné, čo patrí iba jej. Slovenská kráľovná dievčenských románov.
Více od autora
David Rath
David Rath je český lékař, odborář a politik, bývalý ministr a krajský hejtman, roku 2019 pravomocně odsouzený za korupci při zadávání veřejných zakázek. V letech 2006 až 2013 byl poslancem zvoleným na kandidátce České strany sociálně demokratické, jejímž členem byl v letech 2006–2012; od roku 2012 působil jako bezpartijní. Předtím byl v letech 1991–1994 členem ODS a v letech 1996–1997 strany SD-LSNS. V letech 2005–2006 zastával jako nestraník úřad ministra zdravotnictví v Paroubkově vládě. V polovině 90. let zakládal Lékařský odborový klub, jehož se stal předsedou, a poté byl v období 1998–2005 dvakrát zvolen do funkce prezidenta České lékařské komory. Od listopadu 2008 do května 2012 stál jako hejtman v čele Středočeského kraje. Na mandát krajského zastupitele, a tím také hejtmana, rezignoval v souvislosti s korupční aférou. V květnu 2012 byl zadržen protikorupční policií s vysokou finanční hotovostí a spolu s dalšími zadrženými obviněn ze spáchání trestných činů. Stal se historicky prvním českým poslancem vazebně stíhaným během výkonu mandátu. V červenci 2015 byl za korupci a manipulaci s veřejnými zakázkami v jedné části své korupční kauzy odsouzen k trestu odnětí svobody a propadnutí majetku. Rath se proti rozsudku odvolal, v červnu 2019 však soud jeho vinu pravomocně potvrdil. K výkonu tohoto trestu měl nastoupit do věznice na pražské Ruzyni. 7. října 2019 se však rozhodl nastoupit do věznice v Teplicích, odkud byl později stejně převezen právě do Vazební věznice Ruzyně. Středoškolské vzdělání získal v gymnáziu Nad štolou na Praze 7. Po dokončení studia na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v roce 1990 pracoval jako lékař-internista v pražské Všeobecné fakultní nemocnici, později na jednotce intenzivní péče ve Fakultní nemocnici v Motole. Byl šéflékařem záchranné služby Asociace samaritánů České republiky v Kralupech nad Vltavou. Působil na Interní klinice...
Více od autora
Dana Roučková
Narozena 1975. Mgr., právnička, zaměřuje se na pracovní právo, též se zabývá legislativou.
Více od autora
Creedence Clearwater Revival
Creedence Clearwater Revival , často označovaná jako CCR, byla vlivná americká rocková skupina, která se prosadila na přelomu 60. a 70. let 20. století. Skupinu tvořili zpěvák, kytarista a hlavní autor písní John Fogerty, jeho bratr rytmický kytarista Tom Fogerty, baskytarista Stu Cook a bubeník Doug Clifford. Jejich hudební styl zahrnoval roots rock, swamp rock a blues rock s jižanským nádechem, který popíral jejich původ z kalifornského El Cerrita.
Více od autora
Bertrand Russell
Bertrand Arthur William Russell , Wales), třetí hrabě Russell, byl britský matematik, filosof, logik, sociální kritik a spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1950. V matematice je znám svým paradoxem v naivní teorii množin. Bertrand Arthur Wiliam Russell se narodil roku 1872. Pocházel z aristokratického prostředí s významnými politickými vazbami a po smrti svého staršího bratra se v roce 1931 stal 3. hrabětem Russellem. Ve věku tří let osiřel a byl vychováván právě svým dědečkem. Brzy prokázal své schopnosti pro matematiku a vyvinul se v něm zájem o filozofii. Po absolvování Cambridgeské univerzity roku 1894 pracoval Russel krátce na britské ambasádě v Paříži a roku 1895 se vrátil na Cambridgeskou univerzitu a působil zde na Trinity College jako odborný asistent. Proti přání své rodiny se Russell roku 1894 oženil s americkou kvakerkou Alys Persall Smithovou a odešel s ní do Berlína, kde studoval ekonomii; zde také roku 1896 napsal dílo Německá sociální demokracie, první ze svých více než devadesáti knih. O rok později vyšla Russellova dizertační práce Esej o základech geometrie. Jako mladý muž se Russell přikláněl k platónismu, ale další jeho filozofický vývoj ho však řadí spíše do novopozitivistické školy. Russel vycházel z názoru, že empirickou zkušeností lze bezprostředně poznávat ideje či univerzálie. Jediný skutečně účinný nástroj poznávání viděl proto Russell v přírodních vědách. Ty by měly být podle něho vzorem filozofie a nikoliv morálka nebo náboženství. Filozofie by měla pracovat jen v těch oblastech, jež dosud nejsou zpřístupněny exaktnímu přírodovědeckému bádání, ale i zde může pouze na problémy poukazovat, a nikoli je řešit. Při svých úvahách o problematice smyslu a pravdi...
Více od autora
Ava Reed
Sabrina Scherer je německá spisovatelka a blogerka, která začala psát své blogy v roce 2012. Od roku 2014 používá pseudonym Ava Reed, pod kterým vydává i své knihy. Po maturitě studovala dějiny a katolickou teologii. Po dokončení školy se začala plně věnovat psaní, fotografii, malování a samozřejmě čtení. Pod pseudonymem vede i svůj YouTube kanál. První knihu vydala v roce 2015. Z Frankfurtu nad Mohanem se přestěhovala na venkov do Hessenska, kde žije se svým snoubencem, který ji spolu s přáteli podporuje v její práci. Ve svém blogu se věnuje světu knih, sdílí s příznivci svou vášeň pro literaturu. Vydala už více než deset knih, většinou romantických. Na čtenáře se snaží přenášet svou lásku ke slovům a svými romány je pozitivně naladit. Knihy ji provází odjakživa a neopouští dům, aniž by s sebou měla něco ke čtení. Když právě divoce nebuší do kláves, tráví čas se svou rodinou a zvířaty.
Více od autora
Antonín Rezek
Antonín Rezek byl český historik, který se specializoval především na dějiny raného novověku a dějiny náboženských hnutí. V letech 1900–1903 působil též jako ministr rakouské vlády pro české záležitosti, v letech 1905–1906 jako poslanec Sněmu království Českého. Antonín Rezek se narodil 13. ledna 1853 v Jindřichově Hradci. Byl třetím dítětem vyučeného hodináře a uznávané kapacity ve svém oboru Martina Rezka a Kateřiny rozené Vacíkové. Roku 1859 nastoupil malý Antonín do místní školy a roku 1863 na gymnázium, kde byla jako vyučovací jazyk vedle němčiny povolena nedlouho předtím i čeština. Na gymnáziu studoval s půlletým přerušením studia, když se nepohodl se svým profesorem, do roku 1872. Již za svých gymnaziálních studií navázal kontakty s jindřichohradeckými zámeckými archiváři a pomáhal jim v opisování listin černínského archivu. Roku 1872 složil úspěšně maturitní zkoušku. Na doporučení archiváře Františka Tischera se Antonín Rezek vydal studovat na Karlo-Ferdinandovu univerzitu do Prahy. Jindřichohradecký archivář Tischer zasáhl podstatně do života Antonína Rezka ještě jednou, když mu zajistil možnost působit po boku historika a archiváře Josefa Emlera, kterému Rezek pomáhal s opisováním listin do Emlerových Regest. Tím byl Antonín Rezek zbaven finančních problémů a bylo mu umožněno nabýt zkušenosti při práci s uznávaným historikem. Na univerzitě se Rezek zapojil do činnosti studentského Historického klubu, v němž se zasazoval o založení studentského historického časopisu – ale bezvýsledně. V době Rezkových studií působili na univerzitě Otto Hirschfeld, Josef Emler, Antonín Gindely a Václav Vladivoj Tomek, s nímž Rezek později navázal velmi blízký vztah. V roce 1873 krátce působil jako redaktor Národních listů, a roku 1875 nastoupil do Musea království Českého na pozici asistenta – sice bez nároku na plat, ale s vyhlídkou, že mu bude časem za jeho důkladnou práci v muzejním arch...
Více od autora
Alena Rakoušová
Narozena 15.7.1977 v Rakovníku. Mgr., pedagožka, práce z didaktiky vzdělávání na 1. stupni ZŠ, též integrované pracovní sešity pro žáky.
Více od autora
Zdeněk Roučka
Narozen 1958. Plzeňský spisovatel a publicista, autor historických článků a reportáží. Vydal knihy fotografií z historie Českolovenska.
Více od autora
Vladimír Rogl
Ing. Vladimír Rogl je původním povoláním, jakožto absolvent Zeměměřické fakulty ČVUT, redaktorem map. Téměř 30 let pracoval jako programátor samočinných počítačů. Od roku 1993 spolupracuje s Vydavatelstvím Gelton, po devíti letech začal působit i ve Slánských listech, kde se zaměřuje především na rozhovory, reportáže, krimipříběhy i exkurze do nedávné historie Slaného. V devadesátých letech působil také v pražském Dobrém večerníku a Zemských novinách. Od roku 1945 byl členem Junáka, v letech 1968-1970 působil v Ústřední radě Junáka. Dlouhá léta vedl dětský turistický oddíl v Praze na Vinohradech a je autorem či spoluautorem osmi publikací pro mládež s turistickou a tábornickou tematikou. Jeho kniha U táborového ohně byla v roce 1968 oceněna výroční cenou nakladatelství Olympia. Za svou činnost v Junáku byl v průběhu padesátých až sedmdesátých let několikrát vyšetřován orgány StB.
Více od autora
Václav Ryneš
Václav Ryneš narozen 15.1.1939, původní povolání chemik . Profesní činnost: předák,administrativní pracovník, politický pracovník ČSL, dělník, vedoucí skladu, vedoucí odboru,ředitel obchodního závodu. Člen křesťanského a demokratického seskupení v období totality,poslanec ONV, NVP, předseda Sdružení mladých poslanců, člen vedení Sdružení Organizace dětí a mládeže, funkcionář ČSL. Publicistická samizdatová a spisovatelská činnost a řada studií v období 1964 - 2016. Publikace: Všední dny naděje a beznaděje v letech 1967 -1971 ve sborníku Centra pro studium demokracie a kultury 2011,Civilizace na prahu 21. století 2012, České politické stranictví 2013, Česká koruna v husitském a pohusitském období 2013,Český národ a katolicismus v 18. a 19. století 2014,O národní stát (politik a básník Viktor Dyk 2014, Perspektiva lidstva, člověka a sociální stát 2015, Zápas o národní a středoevropskou federaci v 19. století, Labyrint totality a úsvit naděje 2016.
Více od autora
Václav Renč
Václav Renč byl český básník, dramatik a překladatel, představitel spirituálního proudu české literatury. Po maturitě začal studovat Filozofickou fakultu UK v Praze, kterou absolvoval v roce 1936. Již při studiích redigoval spolu s Františkem Halasem časopis Rozhledy po literatuře. Po ukončení vysoké školy pracoval na několika místech jako redaktor , později jako nakladatelský redaktor. V té době spolu s dalšími katolickými spisovateli kritizoval Masaryka a další představitele liberální politiky. V roce 1938 napsal nekrolog Karla Čapka, v němž jej označil za nepřítele číslo tři českého národa a jeho katolicko-křesťanského vědomí. V letech 1945–1948 byl dramaturgem olomouckého divadla. Od roku 1947 působil v roli dramaturga ještě v Zemském divadle v Brně. Po roce 1948 byl, jako ostatně celá katolická skupina, v nemilosti režimu. Roku 1951 byl zatčen a o rok později ve vykonstruovaném procesu s katolickou inteligencí odsouzen na 25 let vězení. Propuštěn byl až v květnu 1962 a rehabilitován až roku 1990. Část svého života prožil ve Fryštáku, kde se usadil se svou ženou Alenou, rozenou Sedlákovou. Ve Fryštáku má pamětní desku umístěnu u vchodu do Městské knihovny na místním penzionu. Při jeho pohřbu v Brně, podle vzpomínek účastníků, nad hrobem promluvil i básníkův přítel z vězení, litoměřický kněz Josef Helikar. Roku 1998 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka II. třídy. Jeho dcera Zuzana Nováková se stala spisovatelkou, syn Ivan Renč se stal režisérem a spisovatelem, syn Jan Václav Renč byl hudební skladatel, hudebník a textař . Mezi jeho vnuky patří například režisér a herec Filip Renč, skladatel a hudebník Dominik Renč, fotograf Benedikt Renč, režisér a výtvarník Adam Renč, scénografka a výtvarnice Kristina Karmazínová nebo spisovatelky a překladatelky Ester a Luisa Novákovy. Kromě vlastní tvorby př...
Více od autora
Tomáš Repka
Tomáš Řepka je bývalý profesionální český fotbalový obránce a reprezentant. Typ důrazného nekompromisního obránce, známý i disciplinárními prohřešky. V zahraničí působil v italském klubu ACF Fiorentina a anglickém West Hamu United. Pochází z malého městečka Brumov-Bylnice, kde také začal svou fotbalovou dráhu v TJ Spartak MEZ Brumov. Jeho otcem je bývalý ligový fotbalista Petr Vokáč. V patnácti letech odešel do Zlína, odkud poté přestoupil do Baníku Ostrava. Z Ostravy přestoupil do pražské Sparty. Ve Spartě hrál dvakrát, nejprve v letech 1995–1998 a poté po návratu z ciziny v letech 2006–2011. V sezoně 2006/07 získal se Spartou svůj další titul v Gambrinus lize. V následujícím ročníku 2007/08 naopak přispěl svým pověstným „blikancem“ k tomu, že Spartě ligové prvenství uniklo. Ve 28. kole byl již ve 2. minutě utkání vyloučen poté, co hodil míč do obličeje útočníkovi Brna Aleši Bestovi. Pražský klub ztratil po prohře 0:2 důležité body a i další dvě kola prohrál. 15. května 2010 rozhodl Tomáš Řepka svým gólem v posledním ligovém kole proti Teplicím o titulu pro Spartu. Ve 47. minutě po centru Igora Žofčáka hlavičkoval přesně za záda teplického brankáře Slavíka, který si na míč sáhl, ale nedokázal jej vyrazit. Sparta Praha zvítězila 1:0 a stala se šampionem. 8. července 2010 nastoupil v dresu Sparty k historicky prvnímu zápasu Českého Superpoháru, který sehrávají mistr ligy a vítěz národního poháru uplynulého ročníku. Ve 28. minutě zápasu byl za faul na plzeňského Milana Petrželu vyloučen, pražský klub i přesto dokázal oslaben o jednoho hráče zvítězit 1:0. Koncem roku 2011 ztratila Sparta zájem o jeho služby a Tomáš Řepka přestoupil v lednu 2012 do Dynama České Budějovice. Odnesl si s sebou na přilepšenou týmovou pokladnu, do níž hráči platili např. pokuty, zápisné, peníze za první starty nebo za vstřelené branky nebo i za narození dětí. V únoru 2014 v pořadu Show Jana Krause uvedl, že pokladnu dostal „na cestu“, ...
Více od autora
Tadeusz Róžewicz
Tadeusz Różewicz byl polský básník a dramatik. Narodil se v úřednické rodině, jako prostřední ze tří bratrů. Během války absolvoval důstojnický výcvik a pracoval s partyzánskou skupinou, kde se také seznámil se svojí budoucí ženou Wiesławou. Po válce začal studovat umění na Jagellonské univerzitě v Krakově. V roce 1947 vydal první básnickou sbírku Niepokój. Socialistický režim jej označil za ideologa imperialismu. Je pochován na hřbitově při Kostele Wang v městě Karpacz. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tadeusz Różewicz na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Sylvain Reynard
Sylvain Reynard je pseudonym kanadskího autora série románů o profesorovi Gabrielu Emmersonovi, který je předním odborníkem na díla Danteho. Spisovatel do svých románů zařazuje renesanční dobu, umění, architekturu a hlavně město Florencii. Do svých románů zakomponovává: sex, lásku, víru a vykoupení. Svůj první román z trilogie vydal pod jménem Gabrielovo Inferno. Další úspěšné díly Gabrielův Očistec a Gabrielův Ráj následovaly rychle za sebou. Napsal také samostatné knihy Princ a Temná Raven. Jeho knihy jsou oblíbené po celém světě, a tajemné i tím, že autor skrývá svou identitu.
Více od autora
Stanislava Ramešová
Stanislava Ramešová je publicistka, která se zaměřuje na problematiku života ve vesmíru a ufologie. Původně pracovala jako vědecká asistentka v Ekonomickém ústavu ČSAV, poté přes dva roky působila jako dopisovatelka ČTK v barmském Rangúnu a víc než dvanáct let pracovala jako redaktorka článkové redakce ČTK a poté Tiskové agentury Orbis. V průběhu moskevského pobytu na začátku devadesátých let měla možnost blíže se seznámit s ruskou ufologií . Spolu s RNDr. Jiřím Grygarem a ing. Marcelem Grünem napsala knihy Trialog o životě ve vesmíru a Trialog o mimozemšťanech.
Více od autora
Raymond Radiguet
Raymond Radiguet byl francouzský spisovatel. Narodil se ve francouzském městě Saint-Maur-des-Fossés nedaleko Paříže. Studoval na Lycée Charlemagne, odkud ale v patnácti letech odešel, aby se mohl živit jako novinář a věnoval se též literatuře. Vydal dva romány: Ďábel v těle a Ples u hraběte d´Orgel . Především Ďábel v těle, příběh vdané ženy, která má poměr s šestnáctiletým chlapcem, zatímco její manžel bojuje na frontě první světové války, vzbudil velký ohlas. Za tři měsíce od vydání se prodalo 100 000 výtisků. Román byl patrně částečně autobiografický. Druhý román vyšel až posmrtně. Napsal též dvě divadelní hry a čtyři básnické sbírky . Jeho patronem v literárních kruzích, nakladatelem a blízký přítelem byl Jean Cocteau, s nímž se seznámil roku 1918. Radiguet zemřel na břišní tyfus jako dvacetiletý. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Raymond Radiguet na anglické Wikipedii.
Více od autora
Pavel Radoměrský
Pavel Radoměrský byl český numismatik a archeolog, pracovník numismatického oddělení Národního muzea v Praze. Pavel Radoměrský vystudoval historii na Filosofické fakultě University Karlovy. Po ukončení studia v roce 1952 začal pracovat v numismatickém oddělení Národního muzea v Praze. V roce 1961 přešel do oddělení historicko-archeologického, kde působil až do odchodu do důchodu v roce 1986. Zabýval se především mincovnictvím keltským, antickým, byzantským a českým denárovým obdobím. Je autorem řady odborných studií a pro laickou veřejnost několika prací, které zpřístupňují srozumitelnou formou dosažené poznatky a nové informace z numismatiky. Byl dlouholetým členem a v letech 1968–1976 předsedou Numismatické společnosti československé. Za svou dlouholetou činnost, kterou se výrazně zasloužil o rozvoj a zachování kulturního dědictví na Podblanicku, obdržel po smrti v roce 2009 ocenění Blanický rytíř.
Více od autora
Ottorino Respighi
Ottorino Respighi byl italský skladatel, muzikolog a dirigent, proslulý svými symfonickými básněmi a schopností začlenit vlivy staré hudby do moderního orchestrálního idiomu. Respighi se narodil 9. července 1879 v italské Bologni, studoval hudbu na Liceo Musicale v Bologni a v kompozici se dále vzdělával pod vedením Nikolaje Rimského-Korsakova v Rusku. Jeho kariéra vzkvétala na počátku 20. století a jeho pověst se upevnila díky dílům evokujícím bohaté kulturní dědictví Itálie.
Více od autora
Miloš Rýc
MUDr. Miloš RÝC , zakladatel a president lékařské Homeopatické společnosti a České homeopatické komory, přednáší homeopatii na Farmaceutických fakultách v Brně a v Hradci Králové a je zodpovědný za postgraduální výuku homeopatie pro lékaře v České republice. Působí jako šéfredaktor odborného časopisu Folia Homeopatica Bohemica a je autorem pravidelné strany Novinky ze světa homeopatie v měsíčníku Regenerace.
Více od autora
Lubomíra Rudolfová
Narozena 27.8.1924 v Praze. PhDr., CSc., ruštinářka, práce z oboru.
Více od autora
Lisa Regan
Americká spisovatelka, autorka krimi a thrillerů. Bývalá instruktorka bojových umění, ošetřovatelka, manažerka knihkupectví.
Více od autora
Linda Ronstadt
Linda Ronstadt je americký zpěvák a skladatel, který významně přispěl k populární hudbě a jehož kariéra trvá již více než čtyři desetiletí. Ronstadtová se narodila 15. července 1946 v arizonském Tucsonu a stala se klíčovou postavou losangeleské hudební scény konce 60. a počátku 70. let. Proslavila se svým silným hlasem a všestranným repertoárem, který zahrnuje rock, country, lehkou operu a latinskoamerickou hudbu.
Více od autora
Ladislav Rejman
JUDr. Ladislav Rejman , právník a publicista. Absolvent právnické fakulty UK Praha; do roku 1938 koncipient v advokátní kanceláři JUDr. J.Tašnera v Duchcově, po roce 1945 mj. místopředseda Krajského národního výboru v Liberci, kulturní rada československého velvyslanectví v ČLR, ředitel pražského Divadla hudby, čs. velvyslanec v Řecku. Spolupracovník a odborný překladatel Ústavu práva Československé akademie věd.
Více od autora
Kenneth A Russell
Pracuje v redakci britského časopisu Mensa, inteligenční a psychologické testy.
Více od autora
Kateřina Rudčenková
Narozena 12. 4. 1976 v Praze. Básnířka, dramatička, textařka, prozaička, publicistka, fotografka a redaktorka.
Více od autora
Juraj Raýman
Juraj Raýman sa narodil 12. júla 1972 v Spišskej Sobote. Po maturite na gymnáziu v Bytči študoval v rokoch 1990–1995 odbor dramaturgia a scenáristika na Filmovej a televíznej fakulte Vysokej školy múzických umení v Bratislave. Prvé básne a poviedky uverejnil v roku 1989 v literárnom mesačníku Dotyky a na začiatku 90. rokov 20. storočia bol jedným z jeho kľúčových autorov. Ďalšie prózy publikoval aj v časopisoch Romboid, Fragment a Slovenské pohľady. V súčasnosti pracuje ako reklamný textár a rozhlasový a televízny scenárista. Žije v Žiline.
Více od autora
Jules Roy
Jules Roy se narodil ve francouzské rodině v Alžírsku. V roce 1935 se stal letcem, když hitlerovské Německo přepadlo Francii, velel letecké průzkumné jednotce. Po porážce francouzské armády pokračoval v boji — mimo jiné ve Velké Británii jako příslušník francouzské bombardovací skupiny začleněné do RAF. Nějaký čas po válce sloužil ve štábu letectva, pak odešel jako dobrovolník do Indočíny. Své úvahy o smyslu vojenského povolání a odpovědnosti vojáka uložil v knize esejů Vojenské povolání , jejíž překlad vyšel v Našem vojsku. Jmenujme některá další díla: Za soubor povídek o letcích Šťastné údolí byl v roce 1947 vyznamenán Renaudotovou cenou. Svému příteli, letci a vynikajícímu francouzskému spisovateli, věnoval esej Vášeň Saint-Exupéryho . Letecká tematika má ve francouzské literatuře zvláštní místo a není určitě náhoda, že se jí věnovali takoví autoři jako Saint-Exupéry, Roy, Clostermann. Letci se považují za kavalíry, dědice rytířských ctností, za duchovní elitu nejen vojenskou, ale vůbec společenskou. Měli bychom se s touto literaturou lépe seznámit... Spojení letce a umělce u Roye vysvětluje filosofický podtext a vysoké mravní nároky, které prostupují i jeho publicistiku. Z ní před Bitvou u Dien Bien Pnu měla největší ohlas Alžírská válka , z hlediska čestného a pokrokového člověka, který ovšem nepatří mezi bojovnou francouzskou levi...
Více od autora
Jan Rokyta
Jan Rokyta byl český hudebník-multiinstrumentalista a rozhlasový redaktor. Od roku 1955 působil jako externí pracovník Československého rozhlasu Ostrava, kde se se svými zkušenými kolegy Věrou Šejvlovou, Jaromírem Dadákem a Dr. Ivo Stolaříkem se věnoval terénním záznamům autentických lidových projevů v etnografických oblastech Valašska a Horných Kysuc. Při studiu hornické průmyslové školy působil příležitostně jako cimbalista v kapele Vsacká Pětka, během pozdějšího studia na Vysoké škole báňské působil v Cimbálové muzice VŠB. v roce 1958 patřil mezi zakládající členy Cimbálové muziky Technik, jíž byl po celou dobu její existence také uměleckým vedoucím, cimbalistou a kontrabasistou. V letech 1970 až 1980 působil multiinstrumentalista a hudební upravovatel v souboru Pražských madrigalistů, se kterým koncertoval ve většině zemí Evropy, Kanadě a USA. V letech 1980-1998 byl hudebním redaktorem Československého a později Českého rozhlasu v Ostravě, kde se spolu se svým kolegou Dr. Jaromírem Gelnarem podílel na systematickém mapování folklorních těles a sólistů z tehdejšího Severomoravského kraje. V období let 1970-1996 upravoval lidové písně rozhlasové natáčení Cimbálové muziky Technik, která v této etapě působila jako dvorní folklorní těleso Československého rozhlasu Ostrava. K nejvýznamnějším počinům rozhlasové prvovýroby patří nahrávky s valašskými zpěváky Jarmilou Šulákovou a Josefem Lažou. Jan Rokyta a jeho CM Technik ovšem spolupracovali s celou řadou dalších lidových zpěváků, k těm nejvýznamnějším patří Naděžda Vahalíková, sestry Žabkovy, Martin Hrbáč, Luboš Holý, Dušan Holý, Pavel Jurkovič, Václav Harnoš, Martin Zálešák nebo Pavel Ptáček. Jan Rokyta se podílel na přípravě několika hudebních festivalů: byl členem programové rady Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice , připravoval pořady pro Rožnovské slavnosti, Hudecké dny Slávka Volavého a Fest...
Více od autora
Jan Říha
Narozen 7.7.1853 v Chlumci nad Cidlinou, zemřel 12.7.1922 tamtéž. Zahradník, pomolog, publikace z oboru.
Více od autora
Gioacchino Rossini
Gioachino Rossini byl plodný italský skladatel, který hrál klíčovou roli ve vývoji italské opery na počátku 19. století. Rossini se narodil 29. února 1792 v italském Pesaru a složil některé z nejpopulárnějších oper své doby. Jeho kariéra trvala od jeho dvaceti let až do jeho odchodu z operní tvorby ve věku 37 let. Mezi jeho nejtrvalejší díla patří Lazebník sevillský, který měl premiéru v roce 1816 a pro svou živelnou energii a nezapomenutelné melodie zůstává základem operního repertoáru.
Více od autora
František Ruth
František Ruth byl český spisovatel, překladatel, učitel a filolog, známý především jako autor třídílné Kroniky královské Prahy. Narodil v obci Zbraslavice poblíž Kutné Hory, v rodině krejčovského mistra Václav Rutha a jeho manželky Josefy, rozené Krupičkové. V Kutné Hoře absolvoval gymnázium a pokračoval studiem klasické filologie a dějepisu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1875-78 učil jako suplent na gymnáziu v Klatovech, v letech 1878-80 v Písku, tam se oženil a po státních zkouškách byl v září 1880 jmenován řádným profesorem na nižšém gymnáziu v Čáslavi. V květnu 1896 byl jmenován profesorem reálného gymnázia v Praze v Žitné ulici, kde učil do roku 1903, a zároveň na soukromém ústavu pro vzdělání učitelek u sv. Anny při kongregaci chudých školských sester. . V letech 1903-1905 byl ředitelem gymnázia v Roudnici nad Labem. Roku 1906 byl s titulem c. k. vládního školního rady jmenován ředitelem vyššího gymnázia v Hradci Králové. V říjnu 1910 obdržel zdravotní dovolenou a roku 1911 odešel do penze, kterou trávil v Praze. Zemřel na mozkovou mrtvici. Je pohřben na Vinohradském hřbitově v Praze . V době svého čáslavského působení se dne 30. října 1880 v Písku oženil s Hermínou Merglovou , se kterou měl tři děti: syna Františka , který v letech 1902–1907 absolvoval studium na právnické fakultě UK a byl promován doktorem práv a dcery Hermínu a Hedviku . Jako spisovatel osvětové literatury od počátku učitelské dráhy příspíval do různých časopisů posvětovými, kulturně historickými a naučnými články pro děti a mládež. Vydal kolem 150 titulů divadelních her pro dětská divadla, nejvíce v nakladatelstvích Rudolfa Štorcha a u Jana Otty. Také jako pragensista a popularizátor antické literatury byl ve své době velmi populární. Po celou dobu pedag...
Více od autora
František Reiser
Reiser František * 3.12.1928 + 11.6.1998 publikační činnost, rybářství
Více od autora
Vladimír Remek
Vladimír Remek je bývalý vojenský pilot a jediný československý kosmonaut ve vesmíru, Hrdina Československé socialistické republiky a Hrdina Sovětského svazu. Je 87. kosmonautem světa, prvním z jiné země než Sovětského svazu nebo USA, což bylo úspěchem československé kosmonautiky. Evropská kosmická agentura se k němu hlásí jako k „prvnímu evropskému kosmonautovi“. Do kosmu Vladimír Remek letěl v rámci programu Interkosmos, když Sovětský svaz nabídl členským státům programu návštěvu jejich kosmonauta na sovětské vesmírné stanici. Ke svému letu na stanici Saljut 6 vzlétl společně se sovětským kosmonautem Alexejem Gubarevem 2. března 1978 na palubě kosmické lodi Sojuz 28, ve vesmíru prožil 7 dní, 22 hodin a 17 minut. Po návratu do Československa do roku 1995 sloužil ve vojenském letectvu, naposledy jako ředitel Vojenského muzea letectví a kosmonautiky v Praze-Kbelích. Poté byl obchodním zástupcem ČZ Strakonice v Rusku, dva roky obchodním radou na českém velvyslanectví v Moskvě a v letech 2004 až 2013 poslancem Evropského parlamentu za KSČM. V letech 2014 až 2018 vykonával funkci velvyslance České republiky v Rusku. Otec Jozef Remek byl Slovák, vojenský pilot, později v hodnosti generálporučíka dlouholetý velitel letectva Československé lidové armády. Matka byla Češka. Vladimír Remek dětství prožil v Českých Budějovicích, kde vychodil základní devítiletou školu a kam se kvůli babičce často vracel. Pak se rodina přestěhovala do Brna, kde chodil na střední školu a dva roky také do Klubu mladých astronomů při hvězdárně na Kraví hoře. Vojenské povolání otce rodinu přivedlo do dalšího bydliště, Čáslavi, kde byla letecká základna. Na dvanáctiletce v Čáslavi začal studovat v roce 1963, a její studium zakončil maturitou v roce 1966. Má sestry Jitku a Danu. Je podruhé ženatý, z každého manželství má jednu dceru. Hovoří plynule rusky a anglicky. Remek s vyznamenáním absolvoval čtyřleté studium na Vyšším leteckém uči...
Více od autora
Vladimír Reisel
Vladimír Reisel byl slovenský básník, překladatel a československý diplomat, představitel nadrealismu. Narodil se v řemeslnické rodině a vzdělání získal ve Veľkých Bielicích, Prievidzi, v letech 1937 - 1939 studoval obor slovenština - francouzština na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v letech 1939 - 1941 pokračoval v tomto studiu v Bratislavě. Od roku 1941 pracoval jako středoškolský profesor v Bratislavě, v roce 1945 se stal redaktorem deníku Pravda, v letech 1945 - 1952 pracoval na československém Ministerstvu zahraničních věcí v Praze a zároveň byl v letech 1945 - 1949 také atašé na československém velvyslanectví v Paříži. V letech 1952 - 1959 byl redaktorem v časopise Život, v letech 1960 - 1973 zástupcem šéfredaktora ve vydavatelství Slovenský spisovatel a v letech 1973 - 1987 byl šéfredaktorem časopisu Slovenské pohľady. Svá první díla uveřejňoval od roku 1935 v časopisech Elán, Svojeť, Nové slovo, Slovenské smery, Slovenské pohľady a jiných; knižně debutoval v roce 1939 sbírkou Vidím všetky dni a noci. Jeho nadrealistická tvorba byla výrazně ovlivněna českou básnickou avantgardou a francouzským surrealismem. Převládají v ní motivy erotiky, dětství, smrti, snů, exotiky a kosmu, nostalgie a lásky, později se jeho tvorba přizpůsobila politickým poměrům ve společnosti a sklouzla do schematismu. Kromě básnické tvorby se věnoval nejen literárněkritické a publicistické činnosti, ale také překládal zejména z francouzské literatury . Je autorem 19 sbírek původní poezie, 17 knih překladů poezie zejména z francouzštiny a ruštiny, ale i ze španělštiny a řečtiny, a 4 knih poezie pro děti a mládež. Spolupracoval také s rozhlasem, televizí, divadlem i filmem. Jeho báseň Oheň ze sbírky Zrkadlo a za zrkadlom použil slovenský hudební skladatel Ján Cikker jako scénář ke skladbě Cantus filiorum. V tomto článku byl použit překlad...
Více od autora