145561–145585 z 145585 Autoři
Ludmila Spálená (1)
Narozena 23. 4. 1947 ve Zlíně. Ilustrátorka, výtvarnice, animátorka.
Více od autora
Javier Moro (1)
Javier Moro se narodil roku 1955 v Madridu. Už od mládí se pohybuje ve filmovém a televizním průmyslu. Podílel se na vzniku několika scénářů, šest let strávil ve Spojených státech, kde spolupracoval s režiséry jako například Ridley Scott, některých projektů se zúčastnil dokonce v roli koproducenta. Vlastní publikační činnost zahájil roku 1992.
Více od autora
Michael Meyer (1)
Americký novinář, působil v Evropě, specializace na problematiku mezinárodních vztahů.
Více od autora
Pavel Čtvrtník (1)
Pavel Čtvrtník se narodil 6. 5. 1947 v Novém Boru jako nejmladší ze tří dětí Františka a Věry Čtvrtníkových. Po maturitě na pražském gymnáziu zahájil studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy , které úspěšně dokončil v roce 1970. V následujícím roce obhájil rigorózní práci na téma Hermeneutika a problém dějinnosti v současné filozofii a v letech 1972-73 navštěvoval Kabinet muzejní a vlastivědné práce při Národním muzeu. Jeho vypravěčské schopnosti, nadhled i zaujetí pro vystudovaný obor mu dovolily, aby se krátce věnoval pedagogické činnosti. Svůj hlavní zájem však nakonec soustředil na dějiny poštovnictví na našem území, jimž zůstal věrný po celý zbytek života. Dlouholetý ředitel Poštovního muzea. . V muzeu působil v letech 1970-2007, kdy odešel do invalidního důchodu. Je autorem a spoluautorem více než sta především populárních článků.
Více od autora
Vilém Dvořák (1)
Výtvarný kritik a estetik Vilém Dvořák se po studiích stal tajemníkem, pak profesorem Státní umělecko-průmyslové školy v Praze. Od roku 1919 byl redaktorem časopisu Styl. Psal články a recenze do Noviny, Kmenu, Kritiky, Volných Směrů, Stylu a Výtvarné Práce. Napsal řadu delších studií, z nichž nejznámější jsou: Teoretikové soudobé architektury, K architektonické a výtvarné práci, K historickému a slohovému vývoji vazby knižní v době renesance a baroku, O některých otázkách teoretické a praktické estetiky. Roku 1926 byl vyznamenán francouzským ministerstvem veřejného vyučování a krásných umění. Vilém Dvořák se roku 1915 oženil s Amalií Krejčovou, dcerou filozofa, univerzitního profesora Františka Krejčího, jež byla vynikající recitátorkou. Byla též politicky činná. Zemřela roku 1920. Také druhá manželka Viléma Dvořáka, Anna Dvořáková, pracovnice Univerzitní knihovny v Praze, byla známou osobností veřejného života. Zemřela roku 1954. Vilémův bratr Karel Dvořák byl známým sochařem a rovněž profesorem Státní umělecko-průmyslové školy v Praze.
Více od autora
Eugenio Bersani (1)
Italský autor přírodopisných a zeměpisných fotografických publikací.
Více od autora
Lucia Giglio (1)
Italská autorka přírodopisných a zeměpisných fotografických publikací.
Více od autora
Ernest Demetrovič (1)
Slovenský tělovýchovný funkcionář, autor prací z oboru, zejména o stolním tenise.
Více od autora
Luboš Brchel (1)
Luboš Brchel byl československý lyžař. Později působil jako fotograf, především ve Vysokých Tatrách. Tragicky zahynul v kajaku na Dunaji . Na V. ZOH ve Svatém Mořici 1948 reprezentoval Československo a skončil v alpském lyžování na 27. místě ve sjezdu, 9. místě ve slalomu a na 14. místě v kombinaci. V roce 1949 se stal mistrem Československa ve sjezdovém lyžování, v roce 1953 získal titul mistra sportu.
Více od autora
Luboš Švehelka (1)
Narozen 16. 8. 1956. Knihkupec a antikvář v Litomyšli, člen Zámeckého divadelního spolku Milislav, též rybář. Autor kuchařských knih.
Více od autora
Alois Lustig (1)
Narozen roku 1886 v Kardašově Řečici, zemřel 17. 6. 1967 v Praze. Ředitel Poštovního muzea v Praze. Práce v oboru dějin techniky a poštovnictví.
Více od autora
Heřman Landsfeld (1)
Narodil sa v Malenoviciach na Morave v rodine pekára. V roku 1913 vstúpil do učenia v keramickej dielni v Modre. Od roku 1923 pôsobil už ako majster. V tomto období bol už aj jednou z najvýznamnejších osobností „Slovenskej majoliky“ v Modre. Vytvoril tu vzorkovník, podľa ktorého sa až dodnes maľujú vzory na majoliku. Zaradil doň tradičné slovenské folklórne a habánske vzory. V období jeho pôsobenia dosiahla modranská keramika veľmi vysokú úroveň a výrobňa „Slovenská majolika“ prežívala konjunktúru. Od roku 1932 začal skúmať zaniknuté dielne a črepové jamy v obciach na západnom Slovensku, ako nadšený obdivovateľ habánskej keramiky a starého džbankárskeho umenia začal skúmať zaniknuté dielne a črepové jamy v obciach na západnom Slovensku – v Košolnej, Sobotišti, Veľkých Levároch, Dechticiach, Častej, Chtelnici, neskôr i na blízkej Morave. Svoje nálezy spracovával a inventarizoval. Poznatky porovnával s literatúrou o keramike a konzultoval s odborníkmi. Publikoval o keramike nespočetné množstvo článkov v dennej tlači i odborných periodikách. V roku 1939 odišiel spolu s manželkou keramikárkou Alžbetou Gajdovou na Moravu do Strážnice. Tu si založil keramickú dielňu. Tiež sa naplno začal venovať archeologickému prieskumu, zberateľstvu a tvorivej práci pri keramickom kruhu. Po skončení druhej svetovej vojny sa často vracal na Slovensko. V rozhlase a televízii propagoval hrnčiarske remeslo, zúčastňoval sa výstav a robil prednášky. Jeho zbierka zahŕňa habánsku fajansu, slovenskú ľudovú fajansu, produkciu modranskej keramickej dielne. Obsahuje aj zadymovanú keramiku, hrnčinu a hrnčiarske nástroje a pomôcky.
Více od autora
Moritz Willkomm (1)
Heinrich Moritz Willkomm byl rakouský botanik a vysokoškolský pedagog německé národnosti původem ze Saska, působící dlouhodobě v Čechách; rektor Německé univerzity v Praze a poslanec Českého zemského sněmu. Absolvoval gymnázium v Žitavě. Od roku 1841 studoval lékařství a přírodní vědy na Lipské univerzitě. Po třech letech ale byl nucen studia přerušit kvůli svým aktivitám v studentském buršáckém spolku. V letech 1844–1850 podnikl z iniciativy profesora Gustava Kunze studijní cesty po Španělsku a Portugalsku. Po návratu dokončil v Lipsku vysokoškolská studia a roku 1850 získal titul doktora filozofie. Roku 1852 se habilitoval jako docent botaniky na Lipské univerzitě a stal se tam roku 1855 mimořádným profesorem. Od roku 1855 byl profesorem na Královské lesnické akademii v Tharandtu. Od roku 1868 vyučoval na Imperátorské jurjevské univerzitě v dnešním estonském Tartu . Od roku 1874 do roku 1892 působil jako profesor botaniky na Německé univerzitě v Praze. Zde v roce 1887/1888 zastával post rektora této vysoké školy. Roku 1892 odešel do penze. Roku 1877 získal titul ruského státního rady. Byl členem Leopoldovsko-Karolinské německé akademie přírodních věd. Byl dopisujícím členem akademie věd v Madridu a ředitelem botanické zahrady na Smíchově. Patřil mezi nejvýznamnější evropské botaniky své doby. Přispěl výrazně k výzkumu flory Iberského poloostrova ale i Baleárských ostrovů, Čech, Skandinávie, Pobaltí, severní Francie a Holandska. Byl autorem 26 monografií a mnoha dalších kratších prací v oboru botaniky. Z titulu funkce rektora se v 80. letech zapojil i do vysoké politiky. V letech 1887–1888 zasedal coby virilista na Českém zemském sněmu. Po odchodu na penzi mu císař udělil Řád železné koruny III. třídy. Zemřel náhle v srpnu 1895 na zámku Vartenberk během jedné ze svých studijních cest. Z Prahy ještě odjížděl v plném zdraví. Jeho br...
Více od autora
Robert Weimann (1)
Profesor Humboltovy university. Weimann zasvěceně a důkladně probírá i pozadí, na než hnutí "nové kritiky" navazovalo a proti němuž reagovalo: např. kontinentální "filosofii života" , s níž ideově souvisí, romanticko-viktoriánskou kritiku anglickou, zvláště literární rozbory díla Shakespearova, bezprostřední předchůdce a také první průkopníky "nové kritiky", jako byli E. T. Hume, Irving Babbit, Ezra Pound, T. S. Eliot aj.
Více od autora
Bedřich Krákora (1)
Narozen 12. 5. 1892 ve Štíhlicích u Českého Brodu, zemřel 14. 1. 1943 v Českém Brodě. Učitel, publikace z oboru pedagogiky a archeologie, román.
Více od autora