145141–145200 z 145516 Autoři
Eckart von Hirschhausen (1)
MUDr. Eckart von Hirschhausen vystudoval lékařství a vědeckou žurnalistiku. Již 15 let vystupuje v médiích jako kabaretiér, klaun a trenér humoru. Jeho vizitkou je inteligentní vtip s hlubokým poselstvím a zdravý smích. Lidová moudrost praví, že smích je nejlepší lék. V tomto duchu se autor prostřednictvím nadace "Humor pomáhá lečit" snaží podpořit další vzdělávání lékařů a ošetřujícího personálu a vnášet terepeutický smích nejen do nemocnic, ale i na pracoviště a do veřejného života obecně.
Více od autora
Jaroslav Stuchlík (1)
Jaroslav Stuchlík byl český hokejový útočník. Po skončení aktivní kariéry působil jako trenér. Během vojny byl členem fotbalového týmu Křídel vlasti Olomouc a hokej hrál za Dům armády Olomouc. Po návratu z vojny hrál fotbal za DSO Spartak Gottwaldov, v hokeji válel za DSO Tatran Uherský Ostroh. V československé lize hrál za TJ Gottwaldov. Odehrál 4 ligové sezóny, nastoupil ve 103 ligových utkáních, dal 28 gólů a měl 24 asistencí.
Více od autora
Bohumil Pecka (1)
Narozen 12.11.1861 v Novém Městě nad Metují, zemřel 15.1.1925 v Jičíně. JUDr., státní úředník. Práce v oboru financí, ovocnictví, včelařství a lesnictví.
Více od autora
Carlo Dadone (1)
Napsal mnoho humoristických a dětských knih, publikoval v časopisech Corriere dei Piccoli a Cuor d'Oro. Přátelil se s Attiliem Mussinem, který ilustroval jeho knihy, a Giovannim Bertinettim, s nímž společně napsal několik knih. V letech 1896 a 1897 přispíval do periodika Per L'Idea, přílohy socialistického časopisu Il Grido del Popolo. Zemřel v Turíně, trpěl hluchotou a měl vážné obtíže se zrakem.
Více od autora
Karel L Jelínek (1)
Narozen 14.8.1871 v Enzersdorfu, zemřel 17.1.1934. Soudce, prozaik a básník.
Více od autora
Karel Petřík (1)
Karel Václav Petřík byl československý generál. V době 1. světové války působil v Československých legiích v Rusku, vzhledem k tomu, že se na začátku války nacházel v Rusku působil od počátků války v České družině. Po konci války působil v československé armádě, v době Mnichovské krize velel ochraně hranic od Aše až po Teplice. Pensionován byl až k 1. lednu 1940. V době druhé světové války se aktivně zapojil do odboje, po roce 1948 byl krátce vězněn a zemřel v ústraní roce 1957. Dne 29.4.2014 bylo generálu Petříkovi uděleno Čestné občanství Prahy 1 in memoriam.
Více od autora
Tom Cutler (1)
Tom Cutler je synom secuálnej teraperutky a bávalého kominikánskeho mnicha. Roky svojej rannej dospelosti strávil povzchním štúdiom výtvarného umenia a filozofie na univerzite izolovaný od okolitého sveta. Pre jeho profesijnú kariéru bolo prízračné množstvo nepodarených začiatkov v roli učiteľa, javiskového architekta, hráča na violoncello, zostavovateľa súdnych rečí, tlačiara, manažéra hračkárstva, textár pouličných piesní, čašníka vo vinárni, mestského poradce, typografa, redaktora časopisu, kapelníka, portrétisty, rozhlasového spravodajca, karikaturisty a literáta, píšuceho anonymne za kardinála Humea. Potom svoju honbu za kariérou ukončil a začal tráviť viacej času vo svojich domácích papučiach. Napísal aj detské knižky a je kúzelníkom a členom Magického kruhu
Více od autora
Roman Tschäppeler (1)
Švýcarský lektor osobnostního rozvoje, autor knih z oboru, také autor kuchařek.
Více od autora
Petr Martinovsky (1)
Narozen 1986 v Chrudimi. Mgr., odborník v oboru bezpečnostních a strategických studií, zaměřený na environmentální bezpečnost, bezpečnostní hrozby související s degradací životního prostředí a na analýzu alternativních energetických politik.
Více od autora
Claude Faber (1)
Novinář a spisovatel, jeden ze zakládajících členů sdružení pro politickou a kulturní činnost Tacticollectif. Autor díla o Armandu Gattim "La Poésie de l'étoile", encyklopedického spisku "L'anarchie: un histoire de révoltes" několika básnických sbírek a spisků věnovaných anarchii a anarchismu.
Více od autora
Petr Parléř (1)
Petr Parléř, německy Peter Parler , byl německo-český architekt, stavitel, kameník, sochař a řezbář, nejvýznamnější představitel rodiny Parléřů. Patří mezi nejvýraznější umělce evropské vrcholné gotiky vůbec, působil převážně v českých zemích. Jeho otcem byl stavitel Heinrich Parler. Výraz parler ve středověké němčině znamenal palír, tj. vedoucí stavby nebo také ten, který členům stavební huti vysvětluje záměry vedoucího mistra, tj. v dnešním slova smyslu tedy něco jako stavbyvedoucí. Hutě, v nichž členové rozvětvené rodiny působili , byly po celé Evropě – v Norimberku, Kolíně nad Rýnem, Vídni, Basileji, Ulmu, Záhřebu a na dalších místech. Vzdělání získal v huti svého otce, jenž vedl stavbu kostela svatého Kříže v Švábském Gmündu, nejstarší halový chrám na území jižního Německa, nazývaný též mariánským chrámem . Od roku 1336 stavěl Heinrich Parler také dóm v Augsburgu. Ve svých dvaceti letech pracoval Petr Parléř v této huti na stavbě kostela Panny Marie v Norimberku, jehož západní část založil Karel IV. Působil i na stavbě katedrály v Kolíně nad Rýnem, odkud si přivezl svoji první ženu, dceru kolínského kameníka Hamma. Doložen je i jeho pobyt při stavbě katedrály ve Štrasburku. S Karlem IV. se setkal na stavbě v Švábském Gmündu pravděpodobně v létě 1353. Po smrti Matyáše z Arrasu pokračoval od roku 1356 ve stavbě katedrály sv. Víta. Původní plány přepracoval, vystavěl chór katedrály, který překlenul síťovou klenbou, kapli sv. Václava, sakristii a věž. Kromě katedrály projektoval a podílel se na stavbě dalších památek. Byl to především kamenný most přes Vltavu , Staroměstská mostecká věž a kaple Všech svatých na Pražském hradě; mimo Prahu pak kostel svatého Bartoloměje v Kolíně a kostel s...
Více od autora
Miloš Krejza (1)
Narozen 1914 ve Vražkově u Roudnice. Redaktor, náboženská poezie, próza a překlad z francouzštiny.
Více od autora
Stanislav Fejfar (1)
Plukovník letectva in memoriam Stanislav Fejfar byl český stíhací pilot a letecké eso v období druhé světové války na západní frontě. Narodil se v domě čp. 35 Josefu a Marii Fejfarovým. Stanislav svého otce nikdy nepoznal, neboť přišla první světová válka, v níž Josef Fejfar padl. Ovdovělá paní Fejfarová si po čase vzala pana Junka z Nové Paky. Spolu vlastnili hostinec. Stanislav byl vychováván jako vlastenec. Po ukončení měšťanské školy v Nové Pace byl Stanislav přijat na vyšší průmyslovou školu v Pardubicích. Zde roku 1932 odmaturoval s vyznamenáním a dobrovolně se přihlásil do Školy pro důstojníky letectva v záloze se sídlem v Prostějově. Následujícího roku byl přijat na Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě a Prostějově. Školu ukončil na počátku července 1935 jako 9. z 27 žáků-letců s velmi dobrým prospěchem. Následně byl povýšen na poručíka letectva a byl převelen k 1. leteckému pluku T. G. Masaryka, kde absolvoval aplikační kurz potřebný po ukončení akademie, aby mohl být zařazen k letce. Po ukončení aplikačního kurzu s velmi dobrým prospěchem v prosinci 1935 zůstal u 1. leteckého pluku. Byl přeřazen k 6. průzkumné letce, později k 61. zvědné. Následovalo přeložení na Slovensko, k 3. leteckému pluku Generála letce M. R. Štefánika. Nejprve byl zařazen do 38. stíhací letky. Následovala 37. stíhací a v době mnichovské krize a období druhé republiky byl velitelem 45. stíhací letky, vyzbrojené stíhacími Aviemi B-534, nacházející se ve Spišské Nové Vsi. Po 15. březnu 1939 se poručík Fejfar vrátil domů do Čech. Vyhledal svého kamaráda z Nové Paky, četaře Otakara Hrubého s dotazem, zda hodlá utéct z Protektorátu Čechy a Morava do zahraničního odboje. Oba letci odjeli ze Staré Paky vlakem do Prahy, kde vyhledali škpt. Josefa Dudu, aby zjistili, jaký je útěkový plán. Všichni tři letci nastoupili v Praze na hlavním nádraží do rychlíku do Moravské Ostravy. Po příjezdu ...
Více od autora
Richard van Dülmen (1)
Richard van Dülmen byl řádným profesorem na univerzitě v Saarbrückenu v Německu. Věnoval se dějinám raného novověku a byl uznávaným specialistou na problémy tzv. mikrohistorie, především na otázky výjimečných situací. Patřil také k zakladatelům přístupu k historickému zkoumání z hlediska antropologie, založil a redigoval časopis Historische Anthropologie. Byl autorem a editorem řady knih. V češtině vyšla například Kultura a každodenní život v raném novověku a Divadlo hrůzy .
Více od autora
Roberto Bolaño (1)
Roberto Bolaño byl chilský spisovatel, který se proslavil především romány Divocí detektivové a 2666. Bolañova rodina se v jeho dětství stěhovala po celém Chile, kvůli jeho otci, řidiči náklaďáku. Roku 1968 se konečně usadili, v Mexico City. Mladý Roberto byl dyslektik a jen průměrný student. Odešel z vysoké školy krátce po přestěhování do Mexico City a věnoval se poezii a levicovému politickému aktivismu. Roku 1973, po nástupu Salvadora Allendeho k moci, se vrátil do Chile, aby se účastnil socialistické revoluce. Po vojenském převratu Augusto Pinocheta byl zajat, ale protože vězeňský dozorce byl shodou okolností jeho spolužák, dostal se z vězení ven a uprchl zpět do Mexika. Taková je alespoň Bolañova verze, zachycená i v jeho románech - existují ovšem i svědci, kteří tvrdí, že se nikdy do Chile znovu nepodíval a celá historie se zajetím je vymyšlená. To je u Bolaña obvyklý rys, téměř všechny prózy nesou autobiografické rysy, ovšem mezi vlastním životopisem a svými knihami autor často obtížně rozlišoval a fabulace se mu přelévaly z jednoho do druhého. Bolañova literární kariéra začala, když roku 1976 vydal sbírku poezie Reinventar el amor, ještě za pobytu v Mexiku. Hlásil se tehdy k tzv. infrarealismu. V roce 1977 Mexiko opustil a cestoval po světě. Nakonec se usadil ve Španělsku, kde se oženil a pracoval na mnoha špatně placených pozicích. Po narození syna v roce 1990 se odvrátil od poezie k próze, s vírou, že by mohla mít větší komerční úspěch. Přání se mu splnilo zejména po roce 1998, kdy vydal slavný román Los detectives salvajes , který vypráví příběh kruhu radikálních mexických básníků, kteří si říkali "viscerální realisté". Bolano zde zužitkoval vlastní zkušenosti z prostředí radikálních levicových umělců. Příběh přijetí nového mladého básníka do skupiny přitom převyprávěl z perspektivy více než 50 vypravěčů, což kritika ocenila jako formální mistrovství. Román z Bolaña ...
Více od autora
Jan Bohuslav Müller (1)
Narozen 7. 3. 1823 v Třebíči, zemřel 21. 2. 1885 tamtéž. PhDr., knihovník, vychovatel, dějepisec, překladatel.
Více od autora
Karel Kulhánek (1)
Narozen 5.10.1890 v Brně, zemřel 18.9.1965 v Praze. MUDr., dětský lékař, práce z oboru.
Více od autora
Gerhard Haase-Hindenberg (1)
Německý herec, divadelní režisér, publicista a spisovatel.
Více od autora
Karel Hradecký (1)
* 4.3.1879 Litomyšl – † 1960 Brno, soudní rada, organizátor kulturního života a autor vzpomínkových medailonků. V Uherském Hradišti žil v letech 1924-1948, kde patřil k organizátorům kulturního života. Zredigoval sborník Pod Slováckou oblohou, avšak okupační cenzura jej nepovolila, zůstal jen kartáčový otisk s příspěvky Vl. Úlehly, A. Václavíka, Jiřího Horáka, G. Černušáka aj. Vydal studie a vzpomínkové medailónky Ozvěny rodných dálek . V třicátých letech založil v Uherském Hradišti Debatní klub, v něm přednášeli mj. Božena Benešová, Zdeněk Nejedlý, Arne Novák, Albert Pražák a další.
Více od autora
Hugo Jelínek (1)
Hugo Jelínek, uváděn též jako Hugo Jelinek , byl český cukrovarnický odborník, vynálezce, průmyslník a politik, v roce 1867 krátce poslanec Českého zemského sněmu. Narodil se v západočeském Lokti. Jeho otec byl stavitelem. Hugo Jelínek chodil do školy v Plzni a v letech 1851–1855 vystudoval pražskou polytechniku. Nastoupil nejprve na neplacenou praxi do cukrovaru v Křimicích jako chemik. Roku 1861 přešel do továrny F. Freye ve Vysočanech, kde společně s F. Freyem mladším vypracovali roku 1863 technologii čištění řepné šťávy , přičemž jejich vynález se později rozšířil do celého světa. Byl autorem i mnoha dalších patentů. Od roku 1865 bydlel v Plzni. Později zde našel práci ve strojírně Emila Škody. V té době se v Plzni plánovala výstavba cukrovarnického průmyslu evropského významu. Jelínek řešil provoz Rolnického akciového cukrovaru, ale podnik založený velkoryse v gründerském období zkrachoval roku 1874 pro nízkou cukernatost dovážené řepy. Po tomto neúspěchů přesídlil Jelínek do Ruska, kde spolu s českým inženýrem Mikoleckým řídil od roku 1876 technicko-obchodní zastoupení firmy Škoda. Ze své ruské centrály řídil stavbu dvaceti cukrovarů. Roku 1880 se vrátil do Čech a nastoupil do Prahy na pozici vedoucího pražského zastoupení Škodových závodů. Později byl ředitelem cukrovarnického oddělení. Angažoval se v rozvoji českého průmyslu, byl správním radou a spoluzakladatelem České průmyslové banky. Byl také předsedou Podpůrného spolku technických a administrativních úředníků cukrovarnických v Rakousku-Uhersku. V 60. letech 19. století se krátce zapojil i do zemské politiky. V zemských volbách v Čechách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm v kurii obchodních a živnostenských komor v Plzni. Mandát obhájoval za týž obvod i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867, ale nebyl zvolen. Zemřel na zkornatění cév v dubnu 1901 v Praze. (Některé zdroje uvádějí jako místo úmrt...
Více od autora
Joni Eareckson Tada (1)
Joni Eareckson Tada je americká křesťanská spisovatelka a umělkyně, zakladatelka organizace Joni and friends, která se zaměřuje na křesťanskou pomoc postiženým. Před sametovou revolucí vyšla v češtině v samizdatu její autobiografická kniha Joni, kde popisuje, jak se vyrovnávala s ochrnutím, které si přivodila skokem do vody. Životní příběh Joni Eareckson Tada zpracoval do opery-melodramu o prologu a čtyřech jednáních český skladatel Ivan Kurz.
Více od autora
Jana Maternová (1)
- učitelka cizích jazyků, toho času lektorka kurzů pro dospělé, ač ničí zaměstnanec, přesto nadmíru zaměstnaná; - tři vlastní děti, jedno v pěstounské péči, stále tentýž manžel, všichni v jednom nevelkém bytě v tak akorát velkém Novém Městě nad Metují; - ve volném čase četba, dávno tajné psaní čerstvě odtajněné, denně deset kilometrů běhu v tempu mladších veteránů, plavání, když čas a příležitost dovolí - odbornice na ženské příběhy, esoteriku a duchovno
Více od autora
Katharina Hacker (1)
Katharina Hacker je německá spisovatelka a překladatelka z hebrejštiny. Je laureátkou Německé knižní ceny za rok 2006. Od roku 1986 studovala filozofii, historii a judaistiku na univerzitě v Freiburgu a o čtyři roky později v Jeruzalémě. Posléze také několik let pracovala v Izraeli, podílela se i mimo jiné jako lektorka němčiny na projektu School for Cultural Studies v Tel Avivu. Je vdaná, má dceru Philippu a od roku 1996 žije jako spisovatelka na volné noze v Berlíně.
Více od autora
Eva Šťastná (1)
Editorka sborníku básní, který vychází u příležitosti 50. výročí založení Konzervatoře J. Ježka.
Více od autora
Vicki Myron (1)
Narodila se ve Spenceru a vyrůstala na farmě jižně od Monety v Iowě . Po střední škole se přestěhovala do Mankato v Minnesotě, kde pracovala, vdala se, porodila dceru a studovala na univerzitě Mankato State . Na Emporia State University pokračovala ve studiu . V roce 1982 se vrátila do Spenceru a začala pracovat ve veřejné knihovně. O dva roky později se stala ředitelkou knihovny; tuto funkci zastávala 25 let. V roce 2007 napsala svou první knihu o kocouru Deweym.
Více od autora
Jaroslav Honc (1)
Narozen 10.12.1925 ve Stěžerách, zemřel 1.3.1999. PhDr., archivář, práce z oboru, autor románu pro mládež.
Více od autora
František Vondráček (1)
Narozen 1.5.1865 v Týnci nad Labem, zemřel 27.3.1954 v Praze. Učitel, vysokoškolský lektor polštiny, prozaik, překladatel z polštiny.
Více od autora
Josef K Havlovský (1)
Narozen 29.10.1869 v Kobylé u Turnova, zemřel 19.5.1923 ve Vysokém Veselí u Nového Bydžova. Prozaik, autor próz z Podještědí převážně s historickými náměty.
Více od autora
Peter Glotz (1)
Peter Glotz byl německý sociálně demokratický politik , publicista, politolog, vysokoškolský pedagog a mediální teoretik. Pocházel z česko-německého manželství, po roce 1945 byla jeho rodina odsunuta do Německa. V letech 1974 až 1977 byl parlamentním státním sekretářem na spolkovém ministerstvu pro vzdělání a výzkum, 1977 až 1981 senátorem pro vědu a výzkum v Západním Berlíně, 1981 až 1987 působil ve funkci spolkového jednatele strany SPD; v letech 2000 až 2003 pracoval jako profesor na universitě v St. Gallen ve Švýcarsku. V roce 2002 byl zástupcem spolkové vlády v Evropském konventu. Spolu s E. Steinbachovou byl předsedou nadace Centrum proti vyhnání .
Více od autora
Anna Stránská (1)
Narozena roku 1908 v Dolní Dobrouči, zemřela roku 1991. Spisovatelka pro děti, překlad a televizní úprava knihy z francouzštiny.
Více od autora