Výpis všech autorů

Louise Rennison

Louise Rennison byla britskou novinářkou, scénáristkou a spisovatelkou. V létě 1999 poprvé vyšly její tajné zápisky Georgie Nicolsonové, které se dočkaly čtyř pokračování. Jejich základ je autobiografický a Georgin příběh je popsán mimořádně vtipně. vypráví o lásce, o problémech s rodiči, o příhodách s potrhlými kamarádkami i o školních trablech. Sama spisovatelka žila pořád v Brightonu, ve volném čase se učila mluvit italsky a tancovat salsu bez šatů. Zemřela 29. února 2016.

Lisa Regan

Lisa Reganová je kromě bestsellerové série s detektivem Josie Quinnovou autorkou i dalších krimi thrillerů. Je členkou spisovatelských skupin Sisters in Crime, International Thriller Writers, and Mystery Writers of America. Žije ve Philadelphii se svým manželem, dcerou a bostonským teriérem, který se jmenuje Mr. Phillip.

Karel Rélink

Karel Rélink, psán též Röhling byl český malíř a ilustrátor, antisemita a kolaborant s nacisty. Narodil se v rodině pražského kupeckého Gustava Röhlinga a jeho manželky Josefy, rozené Chrsové . Měl čtyři sourozence, z nich pouze starší bratr se dožil dospělosti. Otec zemřel, když byl Karlu Rélinkovi rok. Vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze a poté nastoupil na Akademii výtvarných umění, kde byl žákem Václava Brožíka. Po studiích pobýval v Paříži, první světovou válku prožil jako plukovní malíř 28. pěšího pluku. Dne 24. dubna 1907 se v Praze oženil s Boženou Kösslerovou . Manželka byla též literátka, přispívala zejména do Ženských listů a Národní politiky. Knižně jí vyšly dvě publikace inspirované Francií, které ilustroval její manžel. V roce 1908 se manželům Rélinkovým v Paříži narodila dcera Renée, která zemřela v roce 1927 jako devatenáctiletá. O tom, jak se Karel Rélink přizpůsoboval době svědčí, že se narodil jako Karel Röhling, ale po vzniku Československa si v roce 1919 příjmení úředně změnil na Rélink. Za německé okupace navrátil příjmení zpět na německou pravopisnou verzi Röhling. Na razítku, kterým označoval své písemnosti, se po tomto přejmenování psal jako Karel Rélink–Röhling. Již v roce 1925 proběhla v Klementinu Rélinkova výstava kreseb, které měly ilustrovat výroky Talmudu. Výstava byla policejně uzavřena a po odstranění některých kreseb znovu otevřena. K. J. Beneš v Přítomnosti uvedl na základě konkrétních příkladů a stanovisek znalců,, že Rélinkem často citovaná autorita prof. dr. August Rohling vědomě falšoval své závěry s tím, že např. nepřesně překládal, odvolával se na neexistující texty a dopouštěl se při interpretaci dalších závažných prohřešků. Ještě v roce 1933 interpeloval poslanec Angelo Goldstein ministra vnitra, že je Zrcadlo Židů stále ro...

Johnson Rebecca

Jaroslava Reitmannová

Jaroslava Reitmannová, příp. Reitmannová-Scheinpflugová, roz. Cibulková , redaktorka, autorka knih pro děti a mládež; v Čáslavi prožila dětství, později se sem vrátila. Absolventka učitelského ústavu v Praze. Krátce učitelka československého náboženství na obecné škole v Praze. Po provdání se v roce 1930 vrátila do Čáslavi. Po roce 1945 pracovala jako redaktorka Kulturní politiky. V letech 1952-1958 byla redaktorkou Státního nakladatelství dětské literatury. Autorka rozhlasové hry, překladatelka literatury faktu a řady biografické literatury z angličtiny, francouzštiny a němčiny. V psychologickém románu Ponorná řeka ztvárnila skutečné postavy čáslavské společnosti. Jejím druhým manželem byl právník Karel Scheinpflug, švagr Karla Čapka.

Vladimír Reisel

Vladimír Reisel byl slovenský básník, překladatel a československý diplomat, představitel nadrealismu. Narodil se v řemeslnické rodině a vzdělání získal ve Veľkých Bielicích, Prievidzi, v letech 1937 - 1939 studoval obor slovenština - francouzština na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v letech 1939 - 1941 pokračoval v tomto studiu v Bratislavě. Od roku 1941 pracoval jako středoškolský profesor v Bratislavě, v roce 1945 se stal redaktorem deníku Pravda, v letech 1945 - 1952 pracoval na československém Ministerstvu zahraničních věcí v Praze a zároveň byl v letech 1945 - 1949 také atašé na československém velvyslanectví v Paříži. V letech 1952 - 1959 byl redaktorem v časopise Život, v letech 1960 - 1973 zástupcem šéfredaktora ve vydavatelství Slovenský spisovatel a v letech 1973 - 1987 byl šéfredaktorem časopisu Slovenské pohľady. Svá první díla uveřejňoval od roku 1935 v časopisech Elán, Svojeť, Nové slovo, Slovenské smery, Slovenské pohľady a jiných; knižně debutoval v roce 1939 sbírkou Vidím všetky dni a noci. Jeho nadrealistická tvorba byla výrazně ovlivněna českou básnickou avantgardou a francouzským surrealismem. Převládají v ní motivy erotiky, dětství, smrti, snů, exotiky a kosmu, nostalgie a lásky, později se jeho tvorba přizpůsobila politickým poměrům ve společnosti a sklouzla do schematismu. Kromě básnické tvorby se věnoval nejen literárněkritické a publicistické činnosti, ale také překládal zejména z francouzské literatury . Je autorem 19 sbírek původní poezie, 17 knih překladů poezie zejména z francouzštiny a ruštiny, ale i ze španělštiny a řečtiny, a 4 knih poezie pro děti a mládež. Spolupracoval také s rozhlasem, televizí, divadlem i filmem. Jeho báseň Oheň ze sbírky Zrkadlo a za zrkadlom použil slovenský hudební skladatel Ján Cikker jako scénář ke skladbě Cantus filiorum. V tomto článku byl použit překlad...

Václav Karel Řehořovský

Václav Karel Řehořovský byl český matematik. Václav Karel Řehořovský absolvoval reálku v Plzni a poté studoval v letech 1867–72 na technice v Praze. V následujících letech působil v inženýrské praxi, ale pak se vrátil zpět na akademickou půdu. V roce 1875 se stal asistentem matematiky na české technice v Praze u Eduarda Weyra a toto místo zastával do roku 1881. V této době navštěvoval přednášky na univerzitě a v roce 1878 vykonal zkoušky učitelské způsobilosti z matematiky a deskriptivní geometrie pro reálky. Ve školním roce 1878–79 vykonal zkušební rok na české reálce v Praze 2. V roce 1892 se oženil s Annou Boženou Ropkovou z Českého Brodu a do roku 1900 učil na pražské průmyslové škole. V roce 1900 se stal profesorem obecné mechaniky a hydromechaniky na nově zřízené české technice v Brně. Na tomto místě působil až do své smrti. Již v roce 1901–02 byl rektorem této školy, v letech 1909–1910 byl děkanem jejího odboru strojního a elektrotechnického inženýrství. V roce 1907 byl jmenován členem zemské školské rady pro markrabství moravské a v roce 1908 ho císař jmenoval dvorním radou. V letech 1901–03 a po roce 1906 byl předsedou matematicko-přírodovědné třídy českého vědeckého odboru při zemském muzeu v Brně. Zemřel roku 1911 na Královských Vinohradech, byl pohřben v Berouně. Od roku 1880 pracoval ve výboru Jednoty českých matematiků a fyziků, která ho později jmenovala čestným členem. V letech 1889–1900 zastával úřad vládního komisaře pro pokračovací průmyslové školy. V letech 1889–92 byl členem městského zastupitelstva v Praze. Z pověření ministerstva kultury a vyučování přeložil do češtiny Močnikovy učebnice matematiky pro obecné školy a později i další rakouské učebnice pro tento typ škol. Tento článek obsahuje text ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Jaroslav Folta, Pavel Šišma....

Ottorino Respighi

Ottorino Respighi byl italský skladatel, muzikolog a dirigent, proslulý svými symfonickými básněmi a schopností začlenit vlivy staré hudby do moderního orchestrálního idiomu. Respighi se narodil 9. července 1879 v italské Bologni, studoval hudbu na Liceo Musicale v Bologni a v kompozici se dále vzdělával pod vedením Nikolaje Rimského-Korsakova v Rusku. Jeho kariéra vzkvétala na počátku 20. století a jeho pověst se upevnila díky dílům evokujícím bohaté kulturní dědictví Itálie.

Ludwig Renn

Ludwig Renn, vlastním jménem Arnold Friedrich Vieth von Golßenau byl německý spisovatel. Ludwig Renn pocházel ze saské šlechtické rodiny. V Drážďanech vystudoval gymnázium a roku 1910 vstoupil do armády. V první světové válce bojoval na západní frontě jako důstojník. Po válce byl v Drážďanech kapitánem policie a roku 1920 odmítl střílet do stávkujících dělníků během Kappova puče. Krátce na to opustil službu. V letech 1920 až 1923 studoval v Göttingenu a Mnichově právo, ekonomii a dějiny umění. Pak pracoval jako obchodník s uměním v Drážďanech a v letech 1925-1926 cestoval pěšky po jižní Evropě a Orientu. Roku 1927 ukončil na Vídeňské univerzitě studium archeologie a dějin východní Asie. Postupně začal na základě četby děl Marxe, Engelse a Lenina inklinovat k marxismu. V roce 1928 se vrátil do Německa. Vstoupil do Komunistické strany Německa a stal se také členem Rudého svazu frontových bojovníků , polovojenské skupiny v jejímž čele stál Ernst Thälmann. Brzy se stal známým díky svým protiválečným románům Krieg a Nachkrieg a v letech 1928-1932 působil jako tajemník Federace proletářských revolučních spisovatelů . Vzdal se šlechtického jména a přijal pseudonym Ludwig Renn, což bylo jméno hlavního hrdiny z románu Válka. V letech 1929-1930 podnikl dva výlety do Sovětského svazu. Roku 1933 byl po požáru Říšského sněmu na základě Rozkazu říšského prezidenta na ochranu lidu a státu, vydaného německým prezidentem Hindenburgem, zatčen a odsouzen na třicet měsíců vězení. Po propuštění roku 1935 emigroval přes Švýcarsko do Španělska a v letech 1936-1937 zde byl během španělské občanské války důstojníkem interbrigád. Po porážce španělských republikánů odjel do Anglie a pak přes USA do Mexika. Zde se pracoval jako profesor na univerzitě v Morelii a...

Ladislav Rejman

JUDr. Ladislav Rejman , právník a publicista. Absolvent právnické fakulty UK Praha; do roku 1938 koncipient v advokátní kanceláři JUDr. J.Tašnera v Duchcově, po roce 1945 mj. místopředseda Krajského národního výboru v Liberci, kulturní rada československého velvyslanectví v ČLR, ředitel pražského Divadla hudby, čs. velvyslanec v Řecku. Spolupracovník a odborný překladatel Ústavu práva Československé akademie věd.

Stanislava Reschová

Stanislava Reschová celý život pracuje ve virologické laboratoři. Psaní pohádek či pověstí se sice věnovala v dětství, pak si ale dala několikaletou pauzu a nyní se pokouší na literární činnost navázat.

Soltész Rezső

Scott Reintgen

Působil jako učitel angličtiny a tvůrčího psaní v různých městech Severní Karolíny. Léta zkušeností jej naučila, že inspirace se rovnoměrně nedostává všem. A proto se pokusil napsat román - Nyxia - pro ty, již prospávají v předních řadách, i ty, kteří jsou duchem nepřítomní v posledních lavicích jeho tříd.

Pavel Renčín

Pavel Renčín je český spisovatel. Patří mezi nejvýznamnější představitele žánru městské fantasy, dále se pak autorsky věnuje hororu či thrilleru. Pokud nepíše, řídí marketingové oddělení velké mediální společnosti, nebo jezdí po lesích na trailovém kole. Pavel Renčín debutoval povídkou Stvořitel v roce 1999, poté několikrát zvítězil v literárních soutěžích. Od té doby se jeho jméno pravidelně objevovalo v antologiích fantastického žánru. Jeho tvorba zahrnuje především městskou fantasy, magický realismus a horor. První román Nepohádka vyšel v roce 2004, Jméno korábu v roce 2007. V roce 2008 Renčín dokončil Labyrint, jeden z prvních internetových románů v ČR psaný spolu se čtenáři , a publikoval první díl trilogie Městské války Zlatý kříž, který byl nominován na cenu Akademie SFFH a v kategorii nejlepší česká kniha byl oceněn cenou Aeronautilus. Další dva díly trilogie, Runový meč a Věk nenávisti vyšly v letech 2009 a 2011. V roce 2009 vyšel výběr nejlepších Renčínových povídek ve sborníku Beton, kosti a sny. Zatím nejúspěšnější kniha Pavla Renčína - Vězněná, hororový román, odehrávající se šumavském pohraničí – vyšla v roce 2015 a byla oceněna Akademií SFFH jako nejlepší původní česká a slovenská kniha. V roce 2018 vyšel autorovi thriller Klub vrahů, který byl nominován mezi knihy podzimního Velkého knižního čtvrtku. Pro své fanoušky pořádá pravidelné každoroční setkání nazvané LabyrintCon, které se v roce 2015 odehrálo již podesáté. Na šestém LabyrintConu byla na místo, kde celá trilogie Městské války začala umístěna plaketa se znakem Hlavního města Prahy.

Naďa Reviláková

Narozena 1978 ve Zlíně. Rozhlasová a televizní dramaturgyně a scenáristka. Autorka pořadů stanice ČRo Leonardo se zaměřením na historii. Autorka scénáře k televiznímu seriálu Ulice. Autorka článků pro časopis 100+1 historie. Autorka dobrodružné knihy pro děti a mládež.

Michelle Reid

Britská autorka milostných románů.

Luděk Rejchrt

Luděk Rejchrt byl český evangelický farář, spisovatel a autor písní či her především s náboženskou tematikou. Ordinován na kazatele Českobratrské církve evangelické byl 20. prosince 1964. Během své kazatelské činnosti působil ve sborech v Křížlicích a v Praze-Braníku. Jeho písně pro děti vyšly ve zpěvnících Buď tobě sláva a v plně autorském Zpívejte s námi , dále pak ve zpěvníku Slunce svítí všem a na nahrávce Má město dvanáct bran . Souhrnně vyšly pod jménem Haleluja Amen . Ke zpěvníkům vyšly také nahrávky: LP Buď tobě sláva s několika písněmi ze stejnojmenného zpěvníku a úryvky z Bible kralické, které čte Radovan Lukavský, , MC Slunce svítí všem a CD Haleluja Amen . Několika písněmi je Luděk Rejchrt zastoupen také v Evangelickém zpěvníku . Kromě zcela vlastních písní se věnoval také přebásněním, mj. převedl do češtiny nejznámější báseň německé básnířky Luisy Henselové Müde bin ich, geh zur Ruh pod názvem Už mi oči tíží sen. Napsal také několik knih zaměřených na křesťanskou tematiku, jako Modlitby šeptem, Apokalypsa nebo Taková dlouhá cesta a jeho hry vyšly v souborných vydáních Hry a Hry 2 , knihy, vydané křesťanským nakladatelstvím Kalich. Angažoval se též spolu se Zdeňkem Svěrákem v Nadačním fondu Klíček. Má bratry Miloše a Pavla.

Karel Rektorys

Karel Rektorys byl český matematik, který většinu svého života působil na Stavební fakultě ČVUT v Praze. Na památku jeho pedagogické činnosti uděluje stavební fakulta Medaili prof. Rektoryse, která je udělována jako nejvyšší ocenění jednotlivcům za pedagogickou činnost na této fakultě. Navíc na fakultě existuje i posluchárna prof. Karla Rektoryse. Narodil se 4. února 1923 v Písku, kde také maturoval a poté pracoval na poště. Po II. světové válce zahájil studium na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, které dokončil v roce 1949. Poté pracoval nějaký čas ve Škodových závodech v Plzni a od roku 1954 působil na ČVUT v Praze na fakultě inženýrského stavitelství. V roce 1957 byl jmenován docentem a v roce 1964 se stal profesorem. Jeho vědecká práce byla úzce spojena s řešením praktických problémů. Účastnil se ve skupině vedené prof. Ivem Babuškou např. projektu stavby Orlické přehrady. Na počátku 70. let byl postižen působením normalizačních sil. Zemřel 10. prosince 2004. V roce 1979 obdržel Národní cenu, Zlatou Bolzanovu medaili za rozvoj matematických věd v roce 1983, Zlatou Felberovou medailí ČVUT v Praze v roce 1983. V roce 1987 byl jmenován čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků. Od 1989 byl členem korespondentem ČSAV. V roce 1997 obdržel Medaili Josefa Hlávky. Jeho jméno nese planetka číslo 40 459-1999 RK 43. Byl vedoucím autorského kolektivu známé knihy Přehled užité matematiky. Je autorem publikací Variační metody v inženýrských problémech a problémech matematické fyziky, Metoda časové diskretizace a parciální diferenciální rovnice a Co je a k čemu je vyšší matematika.

Jiří Řezníček

Narozen 1928. Ing., vysokoškolský profesor, publikace z oboru ekonomiky a řízení.

Jaroslav Řešátko

PhDr.Jaroslav Řešátko je mistr kuchař, který graduoval při zaměstnání na Karlově univerzitě. Vařil v předních českých hotelích - např.PUPP v Karlových Varech, Savoy v Krkonoších a i v řadě pražských hotelích. Pracoval také v zahraničí, například v Kanadě - v rámci světové výstavy v Montreálu vařil například pro Jacquelin a Roberta Kennedyovi, ale i herce Jacka Lemmona či prezidenta Indie - a později ve Spolkové republice Německo. Mezitím za trest pracoval na různých stavbách a stal se živou „předlohou“ pro seriál J.Dietla: „Trampoty kuchaře Kuřátka“. Nyní učí na střední hotelové škole a občas ho vídáme i v televizi. Publikoval na 1 000 článků a receptů, dále skripta a učebnice, mj. s L.Nodlem, a různé práce o specialitách světových kuchyní.

Jan Rejžek

Jan Rejžek je český hudební i filmový kritik a novinář, který vydal dvě básnické sbírky. V 70. letech přispíval jako sportovní novinář do časopisu Gól, později proslul svými mnohdy nekompromisními kritikami v časopise Melodie . Sám Rejžek uvádí, že vzájemná solidarita mezi spolupracovníky časopisu přispěla k tomu, že nikdo z nich nepodepsal tzv. Antichartu. Od roku 1979 připravil na 900 poslechových pořadů v klubech po celé republice, příležitostně uváděl rockové a folkové festivaly včetně festivalu v Lipnici nad Sázavou v roce 1988, kde na závěr pozval na pódium tehdejšího předního disidenta Václava Havla. Do samizdatových Lidových novin přispíval pod pseudonymy Robert Žák a Milan Frýda. Aktivně se zapojil do vzniku petice Několik vět, když získal velké množství podpisů. Patřil mezi kontaktní osoby uvedené na Petici novinářů, která protestovala proti uvěznění Jiřího Rumla a Rudolfa Zemana. Po sametové revoluci byl úředníkem v sekci vnitřní politiky v Kanceláři prezidenta republiky, pak tiskovým mluvčím politické strany ODA, pak krátce redaktorem zpravodajství Československé televize, později redaktorem českého vysílání rádia Svobodná Evropa. Pracoval také pro bývalý Český rozhlas 6, kde připravoval hudební pořad Kaleidoskop a také Kritický klub Jana Rejžka, v němž se s Vladimírem Justem a dalšímí hosty kriticky vyjadřoval ke kulturním událostem. Kritický klub byl pokračováním podobného pořadu Katovna, který připravovali s Justem v České televizi. Pořad byl po neshodách s vedením České televize zrušen. Spolupráci s ním v létě 2014 rozvázal i Český rozhlas kvůli vulgaritám vůči jedné z posluchaček. Do ledna 2018 psal pravidelně sloupky do Lidových novin. Od roku 2019 pravidelně publikuje komentáře v deníku E15. Dne 2. července 2005 komentoval na druhém programu České televize živě přenášený konc...

Hans Reichardt

Autor dětské naučné literatury o historii.

Dolores Redondo

Dolores Redondo vystudovala práva a gastronomii s hotelnictvím. Je majitelkou restaurace. Začínala psaním povídek a pohádek pro děti. V roce 2009 vydala svůj první román "Los privilegios del ángel". V lednu 2013 vydala knihu Neviditelný strážce, první díl trilogie "Trilogía del Baztán". V současnosti žije v Ribera v Navarře.

Zuzana Renčová

Provdaná Nováková, dívčí jméno Renčová. Básnířka, beletristka, malířka a ilustrátorka, spisovatelka pro děti a mládež, autorka televizních pohádek a romantických příběhů. Dívčím rodným jménem Renčová, pod nímž také vstoupila do literatury. Jako dcera básníka, překladatele a dramatika Václava Renče však byla od roku 1970 nucena publikovat pod občanským jménem Nováková. Dětství prožila většinou v Kloboukách u Brna; po otcově odsouzení pro velezradu byla rodina z Brna úředně vykázána . Od roku 1957 žila Nováková v Karlových Varech, pak krátkodobě na různých místech, zejména v Praze, kde také absolvovala střední školu pro pracující ; pracovala jako dělnice a sanitářka. Od roku 1965, kdy se provdala za redaktora a literárního teoretika dětské literatury Jaroslava Nováka , žije trvale v Brně a věnuje se literatuře a výtvarné tvorbě . Dcery Luisa Nováková a Ester Nováková se rovněž věnují literární tvorbě a ediční činnosti. Od samého počátku své tvorby si Nováková vytvořila osobitý a v podstatě romantický básnický svět, v němž se často prolíná snová pohádkovost s realitou, kde lidé i věci touží po harmonii, lásce, něze a čistotě a kde obdobně jako v biblickém ráji lidé a zvířata žijí v láskyplné symbióze. Její poezie střídá písňově prostý verš s volným tokem asociací; chce plnit funkci jakéhosi očistného zaklínadla, jímž autorka touží vyvolat ze zapomenutí dětsky původní obraz světa a definovat jej láskou. Dramatičnost této poezie vyrůstá z konfliktu mezi čistotou vize a špínou reálného zla, neustále útočícího na člověka. Byla-li v 60. letech poezie Novákové leckdy ohrožována zdobnou dekorativností, zásadní význam pro její tvorbu znamenalo mateřství, které její obraznost i tematiku pevněji připoutalo k životní konkrétnosti . Projevilo se to nejen ve větší intenzitě a hutnosti básnického výrazu, ale i těsnějším sepětím s jistotami domova a rodiny, jež Novákov...

Tomáš Repka

Tomáš Řepka je bývalý profesionální český fotbalový obránce a reprezentant. Typ důrazného nekompromisního obránce, známý i disciplinárními prohřešky. V zahraničí působil v italském klubu ACF Fiorentina a anglickém West Hamu United. Pochází z malého městečka Brumov-Bylnice, kde také začal svou fotbalovou dráhu v TJ Spartak MEZ Brumov. Jeho otcem je bývalý ligový fotbalista Petr Vokáč. V patnácti letech odešel do Zlína, odkud poté přestoupil do Baníku Ostrava. Z Ostravy přestoupil do pražské Sparty. Ve Spartě hrál dvakrát, nejprve v letech 1995–1998 a poté po návratu z ciziny v letech 2006–2011. V sezoně 2006/07 získal se Spartou svůj další titul v Gambrinus lize. V následujícím ročníku 2007/08 naopak přispěl svým pověstným „blikancem“ k tomu, že Spartě ligové prvenství uniklo. Ve 28. kole byl již ve 2. minutě utkání vyloučen poté, co hodil míč do obličeje útočníkovi Brna Aleši Bestovi. Pražský klub ztratil po prohře 0:2 důležité body a i další dvě kola prohrál. 15. května 2010 rozhodl Tomáš Řepka svým gólem v posledním ligovém kole proti Teplicím o titulu pro Spartu. Ve 47. minutě po centru Igora Žofčáka hlavičkoval přesně za záda teplického brankáře Slavíka, který si na míč sáhl, ale nedokázal jej vyrazit. Sparta Praha zvítězila 1:0 a stala se šampionem. 8. července 2010 nastoupil v dresu Sparty k historicky prvnímu zápasu Českého Superpoháru, který sehrávají mistr ligy a vítěz národního poháru uplynulého ročníku. Ve 28. minutě zápasu byl za faul na plzeňského Milana Petrželu vyloučen, pražský klub i přesto dokázal oslaben o jednoho hráče zvítězit 1:0. Koncem roku 2011 ztratila Sparta zájem o jeho služby a Tomáš Řepka přestoupil v lednu 2012 do Dynama České Budějovice. Odnesl si s sebou na přilepšenou týmovou pokladnu, do níž hráči platili např. pokuty, zápisné, peníze za první starty nebo za vstřelené branky nebo i za narození dětí. V únoru 2014 v pořadu Show Jana Krause uvedl, že pokladnu dostal „na cestu“, ...

Svatopluk Řehák

Svatopluk Řehák se narodil 20. ledna 1926 v Českém Brodě. Doktor lékařských věd, profesor Karlovy univerzity, člen-korespondent ČSAV, přednosta oční kliniky v Hradci Králové.

Struan Reid

Spisovatelka a archeoložka.

Stanislav Reiniš

Absolvent učitelského ústavu v Praze. Po studiích učil na několika místech v okolí Prahy, např. v Holubicích, Tursku, Řevnicích a posléze v Praze. Ve svých prozách zobrazoval vesměs přírodu Povltaví a brdských lesů. - Autor loveckých příhod Lovcův svět, Z lovů na Slovensku, Na lov a příběhů jednotlivých zvířat, např. osudů jezevčice v knize Poustevnice z Humenské, próz situovaných do minulého století, např. Poslední výstřely ad.

Richard Repka

Narozen 3.8.1941 v Lietavskej Lúčke . Práce z oboru lingvistiky, teorie vyučování cizácm jazykům a angličtině.

Patricia Reilly

Patricia Reilly Giff se narodila roku 1935 v Brooklynu v New Yorku. Je autorkou knih a učitelka. Poté, co strávila dvacet let jako učitelka na plný úvazek,začala psát. Specializující se na dětskou literatury. Nyní sídlí v Weston, Connecticut, spolu se svým manželem Jamesem a jejich třemi dětmi. "Chci vidět děti, stočené do klubíčka s knihami, zjištění povědomí o sebe jak oni objeví myšlenky jiných lidí. Chci, aby se spojení, které knihy jsou příběhy lidí, že psaní je mluvení na papíře, a chci jim psát jejich vlastní příběhy. Ráda bych své knihy stanovila, jako spojení pro ně. "

Milan Ressel

Milan Ressel byl český malíř, grafik, ilustrátor a restaurátor. Milan Ressel byl synem důstojníka československé armády Alfréda Ressela, který na přelomu roku 1939/1940 uprchl za dramatických okolností s celou rodinou přes Maďarsko, Jugoslávii a Francii do Anglie. Jako generálmajor pak velel dělostřelectvu 1. čs. armádního sboru Svobodovy armády. Milanův starší bratr Fred roku 1944 narukoval do britské armády a zúčastnil se mj. obléhání přístavu Dunkerque. Po válce se rodina vrátila do Československa. Otce počátkem 50. let z armády propustili a pracoval pak rok a půl v ostravských dolech, poté v pražských automobilových opravnách a v reklamním podniku. Jako malý chlapec Milan Ressel zažil těžké bombardování Londýna na přelomu let 1940-1941 a válečné zážitky i osobní zkušenost s anglickou literaturou pro mládež později poznamenaly jeho dílo. Po návratu do Prahy studoval na Vyšší škole uměleckoprůmyslové v Praze a v letech 1953 – 1959 na Akademii výtvarných umění v Praze . Mezi jeho přátele patřili Karel Nepraš, Bedřich Dlouhý, Jaroslav Vožniak a Theodor Pištěk. Byl zakládajícím členem a prvním brankářem hokejového klubu Paleta vlasti a členem Sdružení pražských malířů. Od 70. let byl umělcem na volné noze, tvůrcem komiksů, ilustrátorem, grafikem a restaurátorem nástěnných maleb. Milan Ressel žil a pracoval v Praze a Středoklukách u Prahy. V 60. letech patřil k okruhu výtvarníků, kteří se věnovali informelu a jeho volnou tvorbu ovlivnilo přátelství s výtvarníky z okruhu Šmidrů. Hledání osobitého autorova stylu se formovalo mezi inklinací ke klasické malbě a potřebou experimentovat. Jeho abstraktní obrazy z let 1965-1966 obsahují náznaky reálných útvarů a neztrácejí kontakt se smyslovým světem. Ve druhé polovině 60. let se věnoval téměř výhradně kresbě. Od menších formátů postupně dospěl až k monumentálním kompozicím. Tyto utopické ilustrace, kte...

Mario Reading

Mario Reading se narodil v Dorsetu. Vyrůstal ale v Anglii, Německu a jižní Francii. Později začal studovat literaturu pod Malcolmem Bradburym a Angusem Wilsonem na University of East Anglia, kde se specializoval na francouzkou a německou literaturu a překlad. V současnosti píše do časopisů typu Sunday Times Magazine. Jeho kniha Nostradamova proroctví se stala bestsellerem a byla vydána ve 35 zemích.

Ladislav Řezníček

Ladislav Řezníček byl český novinář a knihovník. Byl ředitelem Mahenovy knihovny v Brně. V roce 1915 odmaturoval na Gymnáziu v Třebíči, následně absolvoval knihovnický kurz v Bratislavě a filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, studia ukončil v roce 1933. Během první světové války působil na bojové frontě a následně nastoupil do okresní zprostředkovatelny práce. Později nastupil do deníku Jiskra, který byl pod jeho vedením přejmenován na titul Jižní Morava. V roce 1923 se stal knihovníkem v Městské knihovně ve Znojmě a později ji i vedl. V roce 1939 byl Jiřím Mahenem přiveden do tehdejší Městské knihovny v Brně a tam následně nastoupil a později ji do roku 1958 vedl. Působil jako zakladatel evidence knižních fondů, zjednodušení evidence čtenářů a aktivizaci pobočkové činnosti. Přispíval do Moravskoslezské osvěty a České osvěty. Uspořádal sborník o Jiřím Mahenovi.

Klementina Rektorisová

Narozena 12.1.1906 v Praze, zemřela 21.11.1973 v Praze. PhDr., profesorka Akademie múzických umění v Praze, docentka českého jazyka a literatury na Dramatické akademii múzických umění. Práce v oboru české literatury, příručky o jevištní řeči.

Jean Renoir

Jean Renoir byl francouzský a později americký režisér, scenárista, producent, herec a spisovatel. Jako filmový režisér a herec natočil více než čtyřicet filmů od dob němé éry až po konec 60. let. Jako spisovatel napsal biografii svého otce v knize Renoir, My Father . Jean Renoir se narodil v roce 1894 ve čtvrti Montmartre v Paříži. Jeho matka Aline Charigot stávala jako modelka jeho otci Augustu Renoirovi, vzali se v roce 1890. Jean Renoir je pokřtěn v roce 1896 v kostele Saint-Pierre de Montmartre v Paříži. Jeho kmotrou je Jeanne Baudot a jeho kmotrem Georges Durand-Ruel. Po střední škole se Jean Renoir od roku 1912 angažuje v armádě. Na počátku první světové války, v roce 1914, slouží Renoir jako četař u 3. perutě francouzského 1. regimentu přezdívaného "régiment de dragons" . Jeho nadřízeným je v té době kapitán Louis Bossut, který mohl Renoirovi posloužit jako model pro postavu kapitána Boëldieua ve Velké iluzi. V dubnu 1915 je při letu nad Alpami v Alsasku zasažen do stehenní kosti, což u něj způsobí doživotní kulhání. Nakonec se díky profesorovi Laroyennovi z Lyonu vyhne amputaci této končetiny. Během pobytu v nemocnici v Besançonu v červnu 1915 se dozvídá o smrti své matky v nemocnici v Nice. Po návratu do Paříže tráví čas po boku svého otce a pařížská kina navštěvuje až dvacetpětkrát za týden. Mezi jeho oblíbené filmy v té době patří například filmy Charlieho Chaplina. Roku 1916 se opět vrací na frontu a slouží v letectvu, kde zranění nohy není překážkou. Je přidělen k průzkumné letce a učí se zde fotografovat. V roce 1920 se Jean Renoir stěhuje do francouzského Cagnes a bere si jednu z žen, které stály modelem jeho otci Andréu Heuschlingovou. Jean, který z ní chce udělat filmovou hvězdu, píše scénář pro film Catherine, který financuje ze svých zdrojů a režii přenechává Jeanu Dieudonnéovi. Andrée Heuschling se nechává přejmenovat na Catherine Hessling. Výsledný film je pro Renoira...

Jaroslav Reznik

Narodil sa 6.4.1942 Pseudonym Branislav Ostrochovský, Štefan Križen Prekladá z jazykov Ruský jazyk, Český jazyk V Liskovej prežil detstvo aj mladosť, tu vychodil základnú osemročnú školu. Po maturite na ružomberskom gymnáziu študoval slovenčinu a ruštinu na Pedagogickom inštitúte v Martine a neskôr muzeológiu na Univerzite T.G.Masaryka v Brne. Od roku 1966 pracoval v Matici slovenskej v Martine. Pre svoje občianske postoje k udalostiam v roku 1968 musel z Matice odísť a 4 roky bol nezamestnaný. V roku 1975 odišiel do Bratislavy a stal sa pracovníkom Slovenskej literárnej agentúry. V januári 1990 bol zvolený za predsedu Spolku slovenských spisovateľov a od apríla 1993 bol riaditeľom Vydavateľstva Spolku slovenských spisovateľov. V rokoch 1997 – 1999 bol šéfredaktorom denníka Slovenská republika a od mája 2000 je redaktorom dvojtýždenníka Tele plus. Je ženatý, s manželkou Máriou, rodenou Ostrochovskou z Veľkého Rovného má tri deti, synov Jaroslava a Branislava a dcéru Máriu. Syn Jaroslav je ústredným riaditeľom Slovenského rozhlasu a syn Branislav je riaditeľom Odboru umenia na Ministerstve kultúry SR, dcéra Mária je stredoškolskou profesorkou slovenčiny, estetiky a hudobnej výchovy na Gymnáziu v Nitre. Má 2 vnučky a 2 vnukov. V Liskovej mu žije otcov brat, strýko Jozef Rezník a niekoľko bratrancov a sesterníc s rodinami. Vydal básnické zbierky Váhavosť /1966/, Prijímanie /1968/, S vodou na jazyku /1970/, Horúčava /1993/, básnické zbierky pre deti: Zvieratká píšu deťom /1994/, Len z črpáka s pekným uškom /1995/, umelecko - náučnú knihu pre mládež Po literárnych stopách Slovenska /1989/ a jej českú verziu Literární toulky Slovenskem /1989/. Súborné básnické dielo mu vyšlo pod názvom Dôstojnosť a iné básne /1997/. Je tiež autorom literárnych scenárov k televíznemu filmu Chlapci /1974/ a televíznym hrám Blízko odpovede /1980/, Nech sa niekto opováži alebo Ako Ďurko Konôpka o fujaru prišiel /1982/, Ján Literát /1985/, Živé svetlo /1989/ a Megalé syntaxis čiže Veľká skl...

Herbert Edward Read

Anglický historik a teoretik umění.

Henri de Régnier

Henri de Régnier, plným jménem Henri-François-Joseph de Régnier, byl francouzský symbolistický básník, spisovatel a kritik. Pocházel ze šlechtické rodiny. Studoval práva v Paříži. Jeho přáteli byli Stéphane Mallarmé a Francis Vielé-Griffin. V roce 1895 se oženil s dcerou básníka José-Maria de Heredii. V roce 1911 byl zvolen do Francouzské akademie. Byl pochován na pařížském hřbitově Père-Lachaise. Jeho první básně jsou ještě ovlivněny parnasismem. Zásadní vliv na něho mají romantici, Charles Baudelaire a José-Maria de Heredia. Jeho verše do češtiny překládali mimo jiné Jaroslav Vrchlický, Arnošt Procházka, Karel Čapek, Hanuš Jelínek.

František Remta

Narozen 31.3.1914. Dr. ing., DrSc., profesor na katedře ekonomiky dopravy a spojů Vysoké školy ekonomické v Praze. Práce v oboru.

Eva Reitharová

Narozena 1925, zemřela 2003.Historička a teoretička umění, monografie o výtvarných umělcích.

Emlyn Rees

Britský spisovatel.

Carmen Reid

Carmen Reidová se narodila ve Skotsku . To může vysvětlit její celoživotní fóbii z krav a trvalý zájem o města, obchodní domy, knihy, kino a noviny. Čtyři dospívající roky strávila v internátní dívčí škole v Edinburghu . Po škole šla studovat anglickou literaturu v Londýně, byla fantastická studentka. Poté pracovala jako novinářka pro různá periodika. Lásku k literatuře v sobě živila od dětství a taky už od svých osmi let psala. Vážně se psaním začala zabývat až v osmadvaceti letech, kdy nechala práce, neboť se rozhodla mít dítě. A tehdy taky začala psát svůj první román, který po čtyřech letech, kdy byla „nevyspalá a švorc“ , konečně vyšel. V současnosti žije s manželem a dvěma dětmi ve skotském Glasgow.

Alexandra Reinwarth

Německá spisovatelka, karikaturistka a producentka. Od roku 2000 žije ve Španělsku.

Yvonne Reidelbach

Německá módní designérka, spoluautorka knihy o šítí.

Vladimír Remek

Vladimír Remek je bývalý vojenský pilot a jediný československý kosmonaut ve vesmíru, Hrdina Československé socialistické republiky a Hrdina Sovětského svazu. Je 87. kosmonautem světa, prvním z jiné země než Sovětského svazu nebo USA, což bylo úspěchem československé kosmonautiky. Evropská kosmická agentura se k němu hlásí jako k „prvnímu evropskému kosmonautovi“. Do kosmu Vladimír Remek letěl v rámci programu Interkosmos, když Sovětský svaz nabídl členským státům programu návštěvu jejich kosmonauta na sovětské vesmírné stanici. Ke svému letu na stanici Saljut 6 vzlétl společně se sovětským kosmonautem Alexejem Gubarevem 2. března 1978 na palubě kosmické lodi Sojuz 28, ve vesmíru prožil 7 dní, 22 hodin a 17 minut. Po návratu do Československa do roku 1995 sloužil ve vojenském letectvu, naposledy jako ředitel Vojenského muzea letectví a kosmonautiky v Praze-Kbelích. Poté byl obchodním zástupcem ČZ Strakonice v Rusku, dva roky obchodním radou na českém velvyslanectví v Moskvě a v letech 2004 až 2013 poslancem Evropského parlamentu za KSČM. V letech 2014 až 2018 vykonával funkci velvyslance České republiky v Rusku. Otec Jozef Remek byl Slovák, vojenský pilot, později v hodnosti generálporučíka dlouholetý velitel letectva Československé lidové armády. Matka byla Češka. Vladimír Remek dětství prožil v Českých Budějovicích, kde vychodil základní devítiletou školu a kam se kvůli babičce často vracel. Pak se rodina přestěhovala do Brna, kde chodil na střední školu a dva roky také do Klubu mladých astronomů při hvězdárně na Kraví hoře. Vojenské povolání otce rodinu přivedlo do dalšího bydliště, Čáslavi, kde byla letecká základna. Na dvanáctiletce v Čáslavi začal studovat v roce 1963, a její studium zakončil maturitou v roce 1966. Má sestry Jitku a Danu. Je podruhé ženatý, z každého manželství má jednu dceru. Hovoří plynule rusky a anglicky. Remek s vyznamenáním absolvoval čtyřleté studium na Vyšším leteckém uči...

Sylvain Reynard

Sylvain Reynard je pseudonym kanadskího autora série románů o profesorovi Gabrielu Emmersonovi, který je předním odborníkem na díla Danteho. Spisovatel do svých románů zařazuje renesanční dobu, umění, architekturu a hlavně město Florencii. Do svých románů zakomponovává: sex, lásku, víru a vykoupení. Svůj první román z trilogie vydal pod jménem Gabrielovo Inferno. Další úspěšné díly Gabrielův Očistec a Gabrielův Ráj následovaly rychle za sebou. Napsal také samostatné knihy Princ a Temná Raven. Jeho knihy jsou oblíbené po celém světě, a tajemné i tím, že autor skrývá svou identitu.

Naďa Řeháková

Narozena 7. 4. 1945 ve Vinařicích, zemřela 9. 1. 2018 v Praze. Historička umění. Autorka textů ke katalogům z výstav výtvarných umělců.

Michael D Resnick

Americký spisovatel, autor sciece fiction.

Jarmila Repovská

"Darmo sa pokúšam pochopiť, prečo keď o niekom píšu, začínajú takmer vždy rokom jeho narodenia. Doteraz mi to síce nie je jasné, ale dobre: narodila som sa 3. 7. 1964 v Košiciach a aj v týchto dňoch ma nájdete práve tam. Pred niekoľkými rokmi som mala zaujímavý zážitok. Známa košická numerologička mi pozrela do dlane a vykríkla: „Panebože, veď vy máte určené písať. Všetko, čo prežívate, i to, čím sa živíte, je len príprava na to, čo má prísť...“ Prekvapila ma, pretože o tomto mojom sne nevedel nik. Tak som sa teda pripravovala – ako redaktorka, televízna moderátorka, ako píšuca redaktorka v košickom denníku aj ako rozhlasová moderátorka. Napokon som si pred rokom povedala – stačí. Sadla som si k svojmu notebooku a napísala knihu, ktorú máte práve v rukách.

Jan Reich

Jan Reich byl český výtvarný fotograf, představitel krajinářské a městské fotografie. Byl jeden z posledních klasiků české fotografie, který fotografoval černobíle na velkoformátový deskový přístroj, a spoluzakladatel skupiny Český dřevák. O fotografii se zajímal již od dětských let, kdy sledoval život svých prarodičů na fotografiích zasílaných ze zámoří. V roce 1959 maturoval na jedenáctileté střední škole a po maturitě pracoval jako stavební dělník v Armabetonu. Koncem padesátých let vznikly první fotografie Prahy, které předznamenaly autorův budoucí zájem o historii a architekturu města . Po komunistickém převratu přišla rodina o majetek, otec byl vystěhován do Sudet, kde Reich po čase fotografoval zbytky opuštěné civilizace . V roce 1961 pracoval jako rekvizitář ve filmových studiích Barrandov a v témže roce nastoupil dvouletou vojenskou službu. Po jejím absolvování pracoval v jako fotograf v družstvu Fotografia v Praze, kde si osvojil práci s velkoformátovou kamerou. Střídal dělnické profese a ve volném čase fotografoval na kinofilm. Na jaře 1964 jednu sezónu pracoval jako dělník v cirkuse Evropa, se kterým procestoval Slovensko. V následujícím roce absolvoval s Cirkusem Kludský turné po Moravě. Během těchto cirkusových angažmá vznikly cykly Slovensko a Cirkus, které obsahují důvěrné portréty artistů a krotitelů v jejich prostředí. V letech 1965 až 1970 studoval FAMU v Praze, obor výtvarné fotografie. Během studia vznikly především fotografické soubory motivované vzpomínkami na mládí v Sudetech, zátiší a portréty. Žil život bohéma a často pobýval s generací narozenou kolem roku 1940 v ateliéru pod Vyšehradem – například s Borisem Hybnerem nebo Pavlem Sedláčkem. V roce 1968, po ruské invazi, skončilo svobodné fotografování pro časopisy. Ve zhoršující se situaci se Reich rozhodl odjet koncem roku 1969 ze země; devět měsíců zkusil žít v Paříži, intenzivně fot...

Jaime Reed

je autorkou paranormální série pro Young Adults s názvem Kronika Kambionů. Říká o sobě, že je na psaní závislá. Studovala umění na univerzitě Virginia Commonwalth. Poté, co se nedostala na uměleckou školu a strávila tři roky hledáním sebe sama v New Yorku, se vrátila do rodného města a znovu objevila svou dětskou "lásku": psaní. Jejím mottem je: Nikdy se nedívat zpět.

František Reiser

Reiser František * 3.12.1928 + 11.6.1998 publikační činnost, rybářství

Camilla Reid

Spisovatelka knih pro děti. Spoluzakladatelka a šéfredaktorka nakladatelství dětských knih Nosy Crow. Žije a pracuje v Londýně.

Alfréd Rényi

Alfréd Rényi byl maďarský matematik, který pracoval v oborech kombinatorika, teorie grafů, teorie čísel, ale nejvíce vynikl v teorii pravděpodobnosti. Rényi se narodil v Budapešti do rodiny maďarských Židů; jeho otec Artur Rényi byl strojní inženýr a jeho matka Barbara Alexanderová byla dcerou filozofa a literárního kritika Bernáta Alexandera. Kvůli tehdy platnému protižidovskému zákonu nemohl být přijat v roce 1939 na univerzitu, ale v roce 1940 se zapsal na Budapešťskou univerzitu. Studium dokončil v roce 1944. Byl odveden na nucené práce, z kterých utekl. V roce 1947 dokončil doktorská studia na Szegedské univerzitě, pod vedením Frigyese Riesze. V roce 1946 se oženil s Katalin Schulhofovou , rovněž matematičkou. V roce 1948 se jin narodila dcera Zsuzsanna. Po krátkém působení jako profesorský asistent v Budapešti byl v roce 1949 jmenován mimořádným profesorem na Debrecínské univerzitě. V roce 1950 založil Matematický institut Maďarské akademie věd, a řídil ho až do své smrti. Nyní nese institut jeho jméno. Rozvinul dále axiomatickou teorii pravděpodobnosti Kolmogorova.

Alastair Reynolds

Alastair Reynolds je velšský autor science fiction. Specializuje se hlavně na space opery a hard science fiction. Raná léta svého života strávil v Cornwallu, poté se vrátil zpátky do Walesu, kde na univerzitě v Newcastlu absolvoval fyziku a astronomii. Po získání doktorátu na skotské univerzitě St. Andrews roku 1991 se odstěhoval do Nizozemska, kde potkal svou partnerku Josette. Následovalo zhruba dvacet let vědecké práce jako astrofyzik – z toho deset let pro Evropskou kosmickou agenturu.

Vladimír Reis

19. január 1919, Brodzany – † 1. september 2007; bol slovenský básnik a prekladateľ. Narodil sa v remeselníckej rodine a vzdelanie získaval vo Veľkých Bieliciach, Prievidzi, v rokoch 1937 - 1939 študoval odbor slovenčina - francúzština na filozofickej fakulte Karlovej univerzity v Prahe, v rokoch 1939 - 1941 pokračoval v tomto štúdiu v Bratislave. Od roku 1941 pracoval ako stredoškolský profesor v Bratislave, v roku 1945 sa stal redaktorom denníka Pravda, v rokoch 1945 - 1952 pracoval na Ministerstve zahraničných vecí v Prahe a zároveň bol v rokoch 1945 - 1949 tiež atašé na československom veľvyslanectve v Paríži. V rokoch 1952 - 1959 bol redaktorom v časopise Život, v rokoch 1960 - 1973 zástupcom šéfredaktora vo vydavateľstve Slovenský spisovateľ a v rokoch 1973 - 1987 bol šéfredaktorom časopisu Slovenské pohľady. V posledných rokoch žil v Bratislave. Svoje prvé diela uverejňoval od roku 1935 v časopisoch Elán, Svojeť, Nové slovo, Slovenské smery, Slovenské pohľady a iné; knižne debutoval v roku 1939 zbierkou Vidím všetky dni a noci. Jeho tvorba bola výrazné ovplyvnená českou básnickou avantgardou a francúzskym surrealizmom. Prevládajú v nej motívy erotiky, detstva, smrti, sna, exotiky a kozmu, nostalgie a lásky. Neskôr sa jeho tvorba prispôsobila politickým pomerom v spoločnosti a skĺzla do schematizmu. Okrem básnickej tvorby sa venoval tiež literárnokritickej a publicistickej činnosti, no taktiež prekladal najmä z francúzskej literatúry . Je autorom 19 zbierok pôvodnej poézie, 17 kníh prekladov poézie najmä z francúzštiny a ruštiny, ale aj zo španielčiny a gréčtiny a 4 kníh poézie pre deti a mládež. Spolupracoval tiež s rozhlasom, televíziou, divadlom i filmom. Jeho báseň Oheň zo zbierky Zrkadlo a za zrkadlom použil slovenský hudobný skladateľ Ján Cikker ako scenár k skladbe Cantus filiorum....

Tomáš Rejl

Vlastivědné práce z východočeského regionu.

Suzanne Redfearn

Americká spisovatelka a architektka.

Peter H. Reynolds

Oldřich Rejnuš

Oldřich Rejnuš je český ekonom a vysokoškolský pedagog, který je profesorem v Ústavu ekonomiky VUT Brno, fakulty podnikatelské . Je odborníkem na oblast finančních trhů a zejména finančních derivátů a je rovněž autorem řady publikací na tato témata. Profesní kariéru začínal na generálním ředitelství koncernu Škoda Plzeň jako asistent, vedoucí plánovač a posléze vedoucí oddělení bilancování zakázek. V roce 1990 nastoupil jako vysokoškolský učitel na Provozně ekonomickou fakultu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, kde postupně přednášel předměty Ekonomické teorie, Podnikatelská agenda, Burzy a cenné papíry a Finanční trhy. Zde mimo celé řady odborných a akademických funkcí vykonával v letech 1996–2006 funkci vedoucího ústavu financí. Nyní garantuje a přednáší předměty „Peníze, banky a finanční trhy“ a „Burzy a cenné papíry“ na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity a předměty „Finanční trhy“ a „Právo a finance“ na Podnikatelské fakultě Vysokého učení technického v Brně. Na obou uvedených univerzitách je předsedou státních zkušebních komisí, dále je členem vědecké rady Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a členem programové rady studijních programů Podnikatelské fakulty VUT v Brně. V roce 1994 byl habilitován docentem na Provozně ekonomické fakultě Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně v oboru finance. Dne 10. listopadu 2003 byl jmenován profesorem v oboru odvětvová ekonomika a management. Je autorem jedné monografie, několika skript, více než třiceti původních vědeckých prací a mnoha příspěvků přednesených na mezinárodních kongresech a vědeckých konferencích. Podílel se rovněž na uspořádání mnoha mezinárodních vědeckých konferencí a byl spoluřešitelem několika výzkumných projektů a grantů.