Výpis všech autorů

Laurelin Paige

Americká spisovatelka.

Ladislav Pavlica

Narozen 10.3.1912 v Žarošicích, zemřel 3.10.1995. Katolický kněz, beletrista, publikoval též časopisecky.

Karel Pavlovský

Karel Paulík

Narozen 2.5.1949 v Karlových Varech. Doc., PhDr., CSc., psycholog a vysokoškolský pedagog, práce z oboru psychologie zejména ve vztahu k pedagogice a sportu.

Josef Pavlík

Josef Pavlík je český politik a projektový manažer, v letech 2016 až 2020 zastupitel Kraje Vysočina , do února 2020 člen hnutí ANO 2011, nyní člen KSČM. Vystudoval střední ekonomickou školu v Havlíčkově Brodě a později dálkově obor ekonomika průmyslu na Vysoké škole ekonomické v Praze . V mládí byl aktivním hokejistou, dvouletou vojenskou základní službu strávil v Dukle Litoměřice na konci sedmdesátých let. Po ukončení sportovní kariéry a studií působil jako ekonomický náměstek ve státním podniku Škrobárny Havlíčkův Brod. V letech 1991 až 2002 byl spolumajitelem a jednatelem společnosti GLYKOS. Mezi roky 2001 a 2005 pracoval jako vedoucí Odboru organizace řízení na Krajském státním zastupitelství v Hradci Králové. V letech 2005 až 2011 působil na Nejvyšším státním zastupitelství jako ředitel sekretariátu Renaty Vesecké. Od roku 2011 je ředitelem odboru kontroly a řízení v akciové společnosti MEDIS Holding v Hradci Králové. Josef Pavlík je ženatý a má dvě děti, žije ve městě Havlíčkův Brod. V roce 2015 vstoupil do hnutí ANO 2011, přičemž sympatizantem hnutí byl už od roku 2013. Ještě jako nestraník kandidoval za hnutí ANO 2011 ve volbách v roce 2014 do Zastupitelstva města Havlíčkův Brod, ale neuspěl. V krajských volbách v roce 2016 byl lídrem kandidátky hnutí ANO 2011 v Kraji Vysočina a byl zvolen zastupitelem. Dne 1. listopadu 2016 se stal náměstkem hejtmana. V minulosti byl několik měsíců členem KSČ, což v průběhu kampaně před krajskými volbami v roce 2016 tajil. Objevila se též i informace, že mohl být členem Lidových milicí. Jelikož se mu toto podezření nepodařilo vyvrátit ani po ročním soudním jednání, byl v únoru 2018 z funkce náměstka hejtmana odvolán. Ve volbách v roce 2020 již nekandidoval....

Jiří Patočka

Narozen 24.8.1920 v Rokycanech. Ing., CSc., ekonom, účetní odborník.

Jiří Palka

Jiří Palka se narodil 29. dubna 1922 v Praze. První duchovní zážitky měl v sedmi letech. Došlo k nim samovolnou meditací. O čtyřicet let později nalezl popis takové meditace v knize od PhDr. Paula Bruntona Hledání Nadjá. Tento zážitek se pak opakoval během života mnohokrát a nesouvisel s žádným náboženstvím ani vírou v Ježíše apod. To jsou jen jiné způsoby, jak můžeme k takovému zážitku dojít. Zemřel 12. června 2011. Během jedné meditace viděl i sám sebe kdysi v minulosti jako mladého muže v nuzně zařízeném klášteře. Vnímal svatost toho místa. V důsledku toho pokládal celý život za samozřejmé, že existuje převtělování, a celý život si přál žít alespoň nějakou dobu v klášteře. Stalo se mu také, že se ocitl mimo své fyzické tělo. Také se setkal s někým, kdo takový zážitek měl. Zjistil přitom, že i mimo tělo je při plném vědomí, vidí a slyší, má svou paměť, svou povahu, může jít, kam chce atd. Z toho vyplývá, že náš mozek není sídlem vědomí, ale něčím jako telefonní centrálou mezi fyzickým tělem a nefyzickým vědomím. Teprve z Ameriky si přivezl literaturu, podle které jsou tyto skutečnosti známy desetiletí. Podle Dr. Moodyho má ale tyto zážitky jen asi 10 % lidí. Jeho život podstatně změnil pobyt v mystické klášterní škole Summit University v Kalifornii mezi léty 1984 a 1987. Způsobil, že o těchto otázkách začal přednášet. V tehdejší době jedinou organizací, která to umožňovala, byla Náboženská společnost unitářů, jejímž se po několika letech stal duchovním. Od té doby měl přes 600 přednášek, na které přišlo kolem 23 000 posluchačů. V civilním životě byl překladatelem, pracoval v exportu a informatice.

Jiří Pajer

Jiří Pajer je moravský historik, etnolog a archeolog, upravovatel lidových písní, autor prací o slováckém folklóru a o slováckých obcích. Vystudoval etnologii a archeologii na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity. V letech 1971–1993 pracoval v Národním ústavu lidové kultury ve Strážnici. Zasloužil se o znovuotevření Městského muzea ve Strážnici, kde v letech 1994–1996 pracoval jako jeho ředitel. Následně odešel do předčasné penze a od té doby působí jako soukromý vědecký pracovník. Takřka celý profesní život se specializuje na dějiny a výrobu keramiky moravských novokřtěnců. Dříve se věnoval dílu Heřmana Landsfelda. Jeho zájem jako historika se soustředil na rodné město Strážnici a okolní obce. Je autorem řady odborných statí, publikací a spoluautorem monografií. V roce 2013 mu byla udělena Cena Jihomoravského kraje za přínos v oblasti archeologie. Bydlí v domě, ve kterém se nacházejí mikve.

Jeremej Parnov

Jason Page

Autor publikací o sportu.

Jaroslav Pavlis

Jaroslav Pavliš , výtvarník a fotograf. MUStr. Jaroslav Pavliš, fotograf a výtvarník narozen v Novém Městě na Moravě. Absolvent gymnázia v Novém Městě na Moravě a Střední umělecko průmyslové školy v Brně(prof. K.O.Hrubý, Em. Ranný aj, kde posléze i externě vyučoval. 10 let působil jako redaktor v Brněnském večerníku. Během let 1993 až 96 pracoval na universitě v Kuwaitu. V roce 1990 se podílel na založení regionální televize Tišnov, kde pracoval do 2001. Své fotografie vystavoval v Moskvě, Sao Paolu, Dijonu a německém Braunschweigu, kde získal i zlatou medaili EUROPA, v ČSSR pak bronzovou jehlici SČF. Posléze se věnoval malbě a vystavoval na mnoha místech České republiky. Své zkušenosti z cestování využíval v příspěvcích do cestovatelských časopisů. Lidé a země – díl Blízký východ, Květy atd. Inspirovaly jej zejména cesty do zahraničí, Itálie a Kuwaitu, která jsou krom jeho rodné Vysočiny nejvýraznějšími obdobími jeho tvorby. Z významnějších výstav obrazů v zahraničí je to Salzburg, Mnichov a Kuwait. Byl velmi činným propagátorem cimrmanovské myšlenky, ze které vzešlo odhalení plostiky Mistra v roce 1988 na vrchu Sykoř za účasti členů Divadla JC a následně pak v roce 1998 založení Stezky Járy Cimrmana. Za tento počin bylo Klubu českých turistů jeho zásluhou uděleno 2. místo v soutěži Tour propag Písek 2001. Od roku 1985 byl řádným členem Moravské University Strécovské a posléze i vědecké rady. Byl též nositelem patafyzické myšlenky, kterou propagoval po celý život. Od krajin Vysočiny, kterými začínal, přes zahraniční cesty, které ho inspirovaly nadále: Rumunsko, Jugoslávie, na začátku 90. let Itálie – západní pobřeží, Kuwait a znovu návrat k domácím tématům. Velmi výjimečně maloval zátiší a portréty. Zanechal po sobě mnoho skic, pastelů a kreseb. Jeho nejoblíbenější, nejužívanější a velmi typickou technikou bylo užití špachtle a válečku na plátno. Fotografii se věnoval celý život, i když v posledních dva...

Jaroslav Papoušek

Narozen 12. 4. 1929 ve Velkém Bočkově , zemřel 17. 8. 1995 v Praze. Filmový režisér a scénárista, práce v oboru, též kreslíř, sochař a malíř.

Jaroslav Papoušek

Jaroslav Papoušek byl český malíř, karikaturista, prozaik, sochař, scenárista a režisér. Jaroslav Papoušek se narodil 12. dubna 1929 ve Velkém Bočkově, sídle v Podkarpatské Rusi, která byla součástí tehdejšího Československa. Během dětství a dospívání žil v Čimelicích na jihu Čech. Studoval na obchodní škole, později byl zaměstnán jako pomocný dělník na stavbách a poté jako ladič harmonik. Na přelomu 40. a 50. let 20. století se přihlásil na uměleckou školu – AVU, kterou roku 1957 úspěšně dokončil. Byl sochařem, malířem a karikaturistou, cizí mu nebyl ani literární projev. Jeho novelu Černý Petr zfilmoval podle společného scénáře režisér Miloš Forman. Papoušek poté kromě Formana spolupracoval i s Ivanem Passerem a Václavem Šaškem. Roku 1968 natočil Papoušek svůj filmový debut Nejkrásnější věk. Následovala slavná filmová trilogie o rodině Homolků, která žne úspěchy i řadu let po vydání: Ecce homo Homolka , Hogo fogo Homolka a Homolka a tobolka . Poslední díl však osobně nepovažoval za tolik zdařilý jako předchozí dva, neboť jej točil v éře pokročilé normalizace, v níž postrádal tvůrčí volnost. Do konce sedmdesátých let natočil ještě tři filmy: komedii Televize v Bublicích aneb Bublice v televizi , film pro mládež Konečně si rozumíme o problémech dospívání a sociální komedii Žena pro tři muže , v níž sochař hledá pro sebe a svého potomka manželku respektive matku. V osmdesátých letech se po prodělaném infarktu věnoval klidnější tvorbě – malování. Proběhlo několik výstav jeho impresionistických olejomaleb krajin, portrétů i karikatur. Do režisérského křesla se vrátil v roce 1984, kdy natočil rovnou dva filmy. Jedním z nich byla hořká komedie Všichni musí být v pyžamu o životních peripetiích kontrolora zaměstnanců ve stavu nemocných a druhým vydařený humorný snímek Cesta kolem mé hlavy, v němž se středoškolský ...

Jaromír Páv

Absolvent Pedagogického institutu v Ostravě, obor jazyk český – dějepis - hudební výchova , v letech 1963-1969 učitelská praxe na základních a středních školách. Vědecká aspirantura ve Slezském ústavu ČSAV v Opavě v letech 1969-1979, v roce 1971 získal PhDr., v roce 1976 kandidátem věd na základě obhajoby vědecké práce „Národnostní problematika v Ostravské průmyslové oblasti na počátku 20. století “. Od roku 1979 působil jako odborný asistent na katedře historie Pedagogické fakulty v Ostravě s odborným zaměřením na československé dějiny 19. a 20. století, v tomto oboru se také v roce 1988 habilitoval. Do roku 1997 přednášel na katedře historie Filosofické fakulty Ostravské univerzity , externě přednášel rovněž na katedře historie FF UP v Olomouci a katedře evropských studií a politologie tamtéž. Od roku 1998 do současnosti působí jako vedoucí katedry občanské výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity . Podílel se na řešení řady výzkumných úkolů a grantů GA ČR, MV ČR, MZV ČR. Vedle řady vystoupení na domácích i zahraničních konferencích se autorsky podílel na řadě studií i monografií a publikoval desítky studií a článků ve sbornících a v časopisech, je rovněž autorem několika skript a studijních textů odborně zaměřených na problematiku meziválečných československých dějin v kontextu s dějinami evropskými a světovými.

Jarmila Paroubková

Narozena 6.5.1921 ve Velkém Oseku u Kolína. Odborná asistentka na katedře jazyků University Karlovy v Praze. Práce v oboru anglické lékařské terminologie.

Jarmila Panevová

Narozena 8. 4. 1938 v Praze. Prof. PhDr., DrSc., vědecká pracovnice Ústavu formální a aplikované lingvistiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Práce v oboru české filologie.

Jana Pavloušková

Narozena 1985. Analytická chemička. Autorka povídek.

Jana Pasáková

Narozena 13.3.1943 v Praze. PhDr., archivářka a historička, zabývá se českými dějinami 15. a 19.-20. století a grafikou 19. století.

Jakub Patočka

Jakub Patočka je český novinář a politik, bývalý environmentální aktivista a dlouholetý šéfredaktor Literárních novin. Vystudoval sociologii na Masarykově univerzitě . V roce 1989 společně s Janem Beránkem založil Hnutí DUHA, jež se pod jeho vedením stalo českým členem významné mezinárodní ekologické organizace Přátelé Země. V roce 1991 stál pří zrodu časopisu Poslední generace, který se posléze v roce 1997 přejmenoval na Sedmou generaci. Byl jeho šéfredaktorem až do roku 1999 a přispívá do něj až do současnosti. Členem Zelených byl od roku 2002. V letech 2003 až 2005 spolu s Beránkem vedl Stranu zelených, za niž Patočka v roce 2004 kandidoval na prvním místě kandidátky ve volbách do Evropského parlamentu. V roce 2005 jej ve vnitrostranickém sporu porazila skupina kolem Martina Bursíka, což vedlo k Patočkově následnému odchodu ze strany. V letech 1999 až 2009 byl šéfredaktorem týdeníku Literární noviny. V roce 2005 se dostal do sporu se většinou redakce LtN, která na protest proti jeho metodám práce odešla a založila v říjnu 2005 konkurenční časopis A2. Od května 2002 byl sedm let členem správní rady Nadace Michaela Kocába, která spravuje 29 milionů korun pocházejících dle dostupných informací z vytunelovaného všeobecného investičního fondu TREND. Nadace Michaela Kocába od svého založení podporovala Literární noviny. Počátkem roku 2009 předal LtN do rukou sdružení Právo, solidarita a informace, které je spojeno s bývalým sociálnědemokratickým ministrem zemědělství Janem Mládkem, který v té době byl i ředitelem Masarykovy dělnické akademie propojené se ČSSD. O Patočkovi se psalo v souvislosti s tzv. Kuřimskou kauzou. Policie u něj doma v souvislosti s případem prováděla domovní prohlídku. Patočka pomáhal Kláře Mauerové spojit se s odborníky, kteří jí pomohli ...

Ivana Pavlová

Ivana Pavlová, provdaná Ivana Hoblová je česká herečka a tanečnice. Jako herečka se proslavila svou jedinou hlavní rolí Hanky ve známém českém muzikálu Starci na chmelu režiséra Ladislava Rychmana z roku 1964. Tento režisér ji posléze přizval jako tanečnici k natáčení filmových písniček, z nichž patrně vůbec nejznámější jsou písně Dominiku a Moje střevíčky . Od svého dětství byla pohybově nadanou dívkou, proto také studovala tanec na pražské konzervatoři , ještě jako studentka konzervatoře zvítězila v konkurzu na hlavní roli ve filmu Starci na chmelu, díky němuž se také stala velice známou a populární. Po absolutoriu školy vystupovala čtyři roky se zájezdovým souborem Divadla Balet-Praha. Zde se seznámila také se svým budoucím manželem, režisérem Pavlem Hoblem. V roce 1967 však utrpěla těžký pracovní úraz, kdy na ni během zkoušky spadla divadelní kulisa. Toto zranění těžce poznamenalo celý její další život, neboť přineslo dlouhodobé zdravotní komplikace, které způsobily, že musela svého povolání tanečnice a choreografky v pražském Divadle E. F. Buriana v roce 1983 zanechat zcela.

Iuventus Paedagogica

Czech classical choir, led by Jiří Kolář .

I. J Parker

Americká literární historička, spisovatelka, autorka detektivních příběhů odehrávajících se ve starém Japonsku.

Hélène Parmelin

Francouzská prozaička a novinářka.

George Papp

Genevieve Lewis Paulson

Genevieve Lewis Paulson je ředitelem a prezidentem neziskové organizace Rozměry zapojení, Inc se nachází na 165 akrech v Ozark horách v Arkansasu. Je zde centrum psychického, osobního a duchovního učení, akreditace studentů ve studiu Kundalini energie- rozvoj. V roce 1970, založila Sunergos, Inc Centrum duchovního růst v Chicagu. Kde jí nové zkušenosti mohly opustit západní náboženskou víru a místo toho našela způsob, jak sloučit dvě varianty pravdy= vytvářet syntézu dvou velkých tradic víry.

František Pavlíček

Narozen 20. 11. 1923 v Lukově u Holešova, zemřel 29. 9. 2004 v Praze. PhDr., beletrista, televizní dramaturg, autor rozhlasových a televizních her, filmových scénářů, překladatel ze slovenštiny.

František Patočka

Narozen v roce 1904, zemřel v srpnu 1986. Knihovník, ředitel Krajské lidové knihovny v Liberci, učitel základní školy, autor vlastivědných publikací, turistických průvodců a sbírky pověstí z oblasti severních Čech.

František Pátek

Narozen 21.11.1882 ve Velké Losenici u Žďáru nad Sázavou, zemřel 15.3.1962 v Praze. Pedagog, práce v oboru, beletrista, autor divadelní hry.

Francisco P Pajaro

Venezuelský spisovatel.

Fiona Payne

Filip Pacalaj

Favel Parrett

Australská spisovatelka.

Eugen Pauliny

Eugen Pauliny byl slovenský jazykovědec. Specializoval se na historii a dialektologii slovenského jazyka. Byl jednou z vedoucích osobností slovenské lingvistiky po druhé světové válce. V roce 1938 získal titul PhDr. a roku 1943 se stal docentem. Od roku 1945 byl rovněž profesorem. V roce 1968 byl jmenován doktorem věd.

Etrychová Pavla

Eduard Parma

Narozen 22. 4. 1929 v Praze, zemřel 2010. Hudební skladatel, aranžér, trumpetista a kapelník.

Dušan Papoušek

Dušan Papoušek byl český vědec, spisovatel i SF prací, vysokoškolský učitel. Vystudoval roku 1953 chemii na Přírodovědecké fakultě brněnské univerzity v Brně. V letech 1953 až 1961 byl na stejné univerzitě učitelem fyzikální chemie. Od roku 1963 se stal vědeckým pracovníkem v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského ČSAV v Praze, a později jeho místoředitelem. V sedmdesátých letech se snažil o vznik Ústavu chemické fyziky ČSAV. Dušan Papoušek také vyučoval na Fakultě matematicko-fyzikální UK. Ve vlasti se ale profesorem nemohl stát v důsledku totalitního udání své korespondence, na kterém byl zainteresován ambiciozní zájemce o ono místoředitelství. V ČSAV zůstal až do roku 1990, poté působil jako profesor na univerzitách ve Francii. Je autorem mnoha vědeckých knih, desítek odborných článků, ale napsal i dva sci-fi romány., Byl ženatý, manželkou byla Zlata Procházková , děti Roman , Aleš . Mezi zájmy uváděl windsurfing, sci-fi knihy. Některé vydal v časopisech, jiné v antologiích. Některé z nich: Je autorem dvou románů typu hard-SF

David Partington

Britský ilustrátor. Autor ilustrací knih pro děti, obalů potravin a velkých podlahových puzzle.

Daniel Pajaud

Chris Pavone

Chris Pavone se narodil v roce 1968 v USA. Vyrůstal v New Yorku, navštěvoval Midwood High School v Brooklynu a Cornell University. V průběhu dvou desetiletí pracoval ve dvou vydavatelstvích. Jedním z nich bylo Clarkson Potter, které se specializuje na kuchařky. V 90. letech napsal novelu Wine Log. Chris Pavone je manželem, otcem dvojčat - Sama a Alexe, a majitelem kokršpaněla. Celý svůj život pobýval především v New Yorku, kromě dob studia, kdy žil v Lucembursku. Tam také začal po kavárnách psát svoji debutující knihu The Expats.

Cesare Pavese

Cesare Pavese byl italský básník, romanopisec, literární kritik a překladatel. Narodil se ve městě Santo Stefano Belbo v provincii Cuneo, vzdělání získal v Turíně. Už od studií projevoval zájem o anglicky psanou literaturu. Vystudoval angličtinu a věnoval se překládání anglické a americké poezie i prózy. Po nástupu fašismu se zapojoval v protifašistických kruzích, roku 1935 byl poslán do exilu do Kalábrie na jihu Itálie, protože u něho byly nalezeny dopisy od politického vězně. Po několika měsících byl propuštěn a držen ve „vnitřním exilu“ v severní Itálii. O rok později se vrátil do Turína, kde pracoval pro levicového nakladatele Giulia Einaudiho jako redaktor a překladatel. Za války byl povolán do armády, nicméně jako astmatik strávil šest měsíců ve vojenské nemocnici. Když se vrátil do Turína, město bylo okupováno německou armádou a řada jeho přátel se přidala k partyzánům. Pavese také utekl do kopců blízko Casale Monferrato, nicméně žádných partyzánských akcí se nezúčastnil. Po válce vstoupil do Italské komunistické strany, pracoval ve stranickém časopise l'Unità. V této době často navštěvoval rodnou oblast Langhe, kde nalezl útěchu. Přesto ho frustrace z lásky a politická deziluze dohnala k sebevraždě; 27. srpna 1950 se předávkoval barbituráty. V tomto roce obdržel prestižní literární cenu Strega. Okolnosti své smrti Pavese předpověděl už v závěru své předposlední knihy Tra Donne Sole . Jeho poslední kniha, vydaná v roce jeho smrti, se jmenovala La Luna e i Falò . Typickým rysem Paveseho románů je zklamání a osamocenost jednotlivce, typický hrdina je opuštěný, jeho milostné vztahy jsou krátké a povrchní, skončí bez přátel, jeho ideály se zhroutí. Kromě vlastních děl byl Pavese plodným a významným překladatelem z angličtiny (několik básní také napsal v anglič...

Břetislav Palkovský

Narozen 17.6.1888 v Přerově, zemřel 14.12.1978 v Praze. JUDr., advokát, dramatik,politický publicista, spisy o výtvarném umění.

Bohumil Palek

Narozen 25. 2.1936 v Žebráku, zemřel 26. 8. 2022. Vědec, lingvista, sémiotik, překladatel a vysokoškolský pedagog . V letech 1954-1959 studoval na FF UK v Praze ruštinu a arménštinu se zaměřením na obecnou lingvistiku. Vědecky působil nejdříve na MFF UK v oblasti strojového zpracování textu a strojového překladu. V r. 1968 přešel na Katedru lingvistiky a fonetiky FF UK . Kromě lingvistiky a sémiotiky se věnoval také překládání odborné literatury, pořádání mezinárodních lingvistických konferencí a na FF UK založil studium arménštiny. Po odchodu do důchodu přednášel ještě na FHS UK dějiny sémiotiky. Jeho manželka: lingvistka prof. Zdena Palková .

Barry Paris

Barry Paris je americký novinář, spisovatel, filmový kritik, rozhlasový moderátor a publicista. Mezi jeho nejznámější i nejuznávanější díla patří biografické knihy hereckých hvězd Louise Brooksové, Grety Garbo a Audrey Hepburnové. V současné době pracuje na životopisné knize 14. prezidenta USA Franklina Pierce. Pracuje jako filmový kritik a recenzent pro americký deník Pittsburgh Post-Gazette, své články zveřejňuje také v časopisech New Yorker, Vanity Fair, Opera News a American Film. Se svojí rodinou žije v Pittsburghu v Pensylvánii. Kromě toho také účinkuje jako moderátor v pittsburské rozhlasové stanici WQED-FM.

Anne Pätzold

Německá knihkupkyně a spisovatelka. Autorka románů pro děti i dospělé.

Anna Pavlová-Zahálková

Narozena 6.3.1900 ve Sloupnici u Litomyšle, zemřela 22.10.1988. MUDr., docentka, Ing., promovaná pedagožka, pracovnice Logopedického ústavu v Praze. Práce v oboru pediatrie.

Alojz Pažák

Slovenský strojní inženýr, vysokoškolský pedagog, odborná literatura v oboru.

Allison Pataki

Allison Pataki se narodila v roce 1984 a je dcerou známého amerického politika George E. Patakiho, bývalého guvernéra státu New York. S vyznamenáním absolvovala univerzitu v Yale. Miluje historii a ve své literární tvorbě se inspiruje skutečnými dějinnými událostmi a jejich protagonisty. Pravidelně přispívá do médií a je činná také v neziskové sféře. S manželem žije v Chicagu.

Allen Paul

Americký politolog, publicista a poradce řady komisí Kongresu Spojených států Amerických.

Alice Pantermüller

Alice Pantermüllerová je německá autorka dětských knih. Proslavila se především sérií Lenčiny katastrofy. Alice Pantermüllerová již od dětství psala příběhy, kterými spolu se svou mladší sestrou plnila školní sešity. Tenkrát si ještě ale nebyla jistá, zda by se chtěla stát spíše spisovatelkou nebo raději učitelkou. Po studiu gymnázia ve Flensburgu se rozhodla pokračovat studiem oboru učitelství němčiny, umění a dějin pro základní a střední školy. Po dokončení studia odjela do Skotska pracovat jako pomocná učitelka pro výuku němčiny, kde vyučovala hned na dvou základních školách. Po svém návratu začala přemýšlet o odchodu z učitelské branže a pustila se do studia oboru knihkupec. Od roku 2000 žije se svým mužem a dvěma syny v Dolním Sasku. V závěru roku 2009 se zúčastnila konkurzu vypsaného nakladatelstvím Arena, jednou literární agenturou a mnichovským Merkurem. Konkurz si kladl za cíl najít román jakéhokoliv žánru pro čtenáře od 10 do 14 let. Alice do soutěže přispěla svým příběhem Ostrov dinosaurů, který původně psala pro své dva syny. Její rukopis se ale dokázal mezi dvěma sty příběhy prosadit a konkurz vyhrál. Nakladatelství Arena vydalo rukopis v roce 2001 pod názvem Bendix Brodersen aneb Strašpytlové nezažijí žádná dobrodružství. Alice Pantermüllerová se po tomto úspěchu stala slavnou především díky sérii Lenčiny katastrofy, ve které vypráví prostřednictvím deníku vtipné zážitky desetileté Lenky a její nejlepší kamarádky Xeni. Série je bohatě ilustrována Danielou Kohlovou. Podle série Lenčiny katastrofy se natáčí v Severním Porýní-Vestfálsku a Bavorsku film. Natáčení bude probíhat do začátku listopadu 2018, německá kina uvedou tento film v roce 2019. Natáčení se chopila režisérka Neele Leana Vollmar, která už slavila úspěch se sérii pro mladé diváky s názvem Rico a Oskar, malí detektivové. Film je z produkce Lieblingsfilm a Dagstar Film v koprodukci se Senator Film....

Alexandra Pavelková

Alexandra Pavelková je slovenskou spisovatelkou fantasy, filmovou i knižní recenzentkou a pravidelnou navštěvovatelkou fantasy conů. A. Pavelková za svoji literární činnost obdržela několik ocenění:

Žiška Pavel

Zdenko Pavelka

Zdenko Pavelka , publicista a majitel nakladatelství Novela bohemica. V letech 1996 až 2009 vedl literární a kulturní přílohu Práva Salon. Vydal knižní rozhovor s Petrem Uhlem Dělal jsem, co jsem považoval za správné .

Zdeňka Pavlousková

Narozena 2.5.1898, zemřela 1993. Překladatelka z francouzštiny.

Zdenka Papoušková

Narozena 1974 v Olomouci. JUDr., Ph.D., právnička, vysokoškolská pedagožka, specializace na finanční právo, publikace z oboru.

Zdeněk Pavelka

Zdeněk Páv

Narozen 27. 2. 1959 v Berouně, zemřel 12. 7. 2011 v Leh . Povoláním programátor. Člen sci-fi klubu Andromeda Plzeň, je autorem jeho pamětí. Tvůrce postavy Buba Bubluba. SF spisovatel.

Zdeněk Palán

Prezident Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, o.s., držitel Ceny Vladimíra Jochmanna za rok 2010. PhDr. Zdeněk Palán, Ph.D. je jedním z nejangažovanějších a nejvýznačnějších propagátorů a realizátorů vzdělávání dospělých v ČR. Prosazoval a stále intenzivně prosazuje moderní pojetí andragogiky jak v teoretické, tak i praktické podobě. Je autorem jediného českého andragogického slovníku, ale také množství odborných publikací a desítek článků. Patří mezi zakládající členy Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, největšího profesního sdružení v oboru, které dlouhodobě vede jako prezident. V roli experta se účastní řady konferencí, kurzů či významných projektů s celostátním dopadem.

Vlastimil Pařízek

Narozen 18.6.1930 v Brně. Prof., PhDr., DrSc., profesor pedagogiky, práce z oboru.

Vladislav Pavlát

Ing., CSc., docent na Vysoké škole ekonomické. Práce v oboru.

Vilém Pavlík

Vilém Pavlík byl český a československý katecheta, ředitel kůru a římskokatolický aktivista a politik; poválečný poslanec Prozatímního Národního shromáždění za Československou stranu lidovou. Po roce 1948 žil v exilu, kde působil jako kněz a biskup starokatolické církve. Absolvoval Masarykův ústav hudby a zpěvu v Ostravě. Od roku 1927 byl ředitelem kůru v Rychvaldě u Fryštátu. Roku 1928 složil zkoušky a stal se katechetou. V letech 1928–1938 potom vyučoval náboženství na školách v Rychvaldě, Karviné a Prostřední Suché. V dubnu 1938 se stal ředitelem kůru a profesorem náboženství v Českém Těšíně. Po anexi Těšínska polskou armádou na podzim téhož roku zde setrval jako ředitel kůru. Za druhé světové války byl aktivní v odboji gestapo ho několikrát zatklo. V roce 1943 mu nacistické úřady nařídily vystěhování z Těšína. Nastoupil potom jako disponent v Čechách, kde nadále působil v odboji a prováděl sabotáže. V lednu 1945 na něj gestapo vydalo zatykač. Potají se vrátil na Těšínsko. V květnu 1945 přebíral moc do rukou československého státu. 3. května 1945 byl mezi těmi, kteří v Českém Těšíně opět vztyčili československou vlajku. Od června do října 1945 byl předsedou Místního národního výboru v Českém Těšíně. Politicky se od roku 1928 angažoval v lidové straně. V letech 1945-1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSL. Zde setrval do parlamentních voleb v roce 1946. Po neúspěchu ve volbách v roce 1946 se vrátil na post předsedy Místního národního výboru v Českém Těšíně. Po únorovém převratu byl na nátlak komunistů z funkce sesazen. Odešel pak do exilu přes Německo a Itálii do Kanady, kam dorazil roku 1950. V letech 1950–1952 působil jako varhaník v české farnosti u sv. Antonína v Chathamu, pak založil realitní kancelář ve městě Kitchener. Byl aktivní v exilovém hnutí, byl například členem Cyrilometodějské ligy. V roce 1962 neúspěšně kandidoval do kanadského federá...