Výpis všech autorů

Josef Palivec

Josef Palivec byl československý diplomat, český básník, esejista, překladatel z francouzštiny, španělštiny a angličtiny . Josef Palivec se narodil vrchnímu kočímu u Colloredo-Mansfeldů Josefu Palivcovi a manželce Marii, rozené Muchové Bratr Václav Palivec byl mecenáš, mezi jiným při příležitosti sňatku Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové jim věnoval k doživotnímu užívání dům ve Staré Huti u Dobříše - Strž . Josef Palivec studoval v Rokycanech, Plzni a Praze. Půl roku dělal písaře Jaroslavu Vrchlickému, působil v redakcích novin a časopisů. V roce 1914 byl těžce raněn na srbské frontě. Po externím studiu maturoval roku 1918 na vinohradském reálném gymnáziu. V roce 1919 byl ministerstvem zahraničí vyslán do Ženevy a pak až do roku 1930 pracoval v Paříži. Na čs. vyslanectví pečoval o kulturní propagaci ČSR. Rytíř Řádu čestné legie . Po rozvodu svého prvního manželství s francouzskou malířkou Stéphanií Guerzoniovou se roku 1930 stal druhým manželem Heleny Čapkové. V roce 1936 obhájil na Univerzitě Karlově doktorát práv. Za okupace působil na ministerstvu školství, byl zapojen do protifašistického odboje . Od ledna do května 1945 vězněn fašisty v pankrácké věznici, po osvobození krátce na ministerstvu zahraničí. V prosinci 1949 zatčen a souzen komunistickou justicí v tzv. procesu se skupinou Milady Horákové. O dva roky později byl za posílání informací do zahraničí odsouzen k trestu odnětí svobody na 20 let, k peněžitému trestu 50 000 korun, konfiskaci jmění a ztrátě občanských práv. V říjnu 1953 byl odeslán dopis 42 českých spisovatelů, kteří žádali pro J. Palivce milost. V roce 1954 byl trest snížen na 10 let a byl prominut zbytek peněžitého trestu, vězněn až do roku 1959. V roce 1969 byl rehabilitován, al...

Josef Páleníček

Josef Páleníček byl významný český klavírista, komorní hudebník a skladatel. Proslavil se interpretací české hudby, včetně děl Leoše Janáčka a Bedřicha Smetany, ale i širšího klasického a romantického repertoáru. Páleníček studoval na pražské konzervatoři a později v Paříži u legendárního klavíristy Alfreda Cortota, což významně ovlivnilo jeho hudební vývoj.

Jiří Mojmír Palát

Narozen 30.10.1922 v Mladé Boleslavi, zemřel 1.10.1990 v Jablonci nad Nisou. Novinář, beletrista, básník, vlastivědný pracovník Liberecka.

Jaroslav Pavlousek

Spoluautor popularizační práce o vesmíru.

Jaroslav Paur

Jaroslav Paur byl český malíř období civilismu, realismu a abstrakce. Narodil se do hornické rodiny v Dubí u Kladna. Od mládí se vedle malířství intenzivně zabýval astronomií. Tento zájem ovlivnil i jeho tvorbu. Během druhé světové války studoval na Ukrajinské akademii v Praze , souběžně navštěvoval kurzy kresby u prof. Miloše Maliny . Roku 1945 byl přijat rovnou do třetího ročníku malířského ateliéru prof. Jakuba Obrovského na Akademii výtvarných umění v Praze, kde absolvoval roku 1949. Ještě jako student byl roku 1946 přijat za člena SVU Mánes. Žil a tvořil nejprve na Kladně, roku 1963 se usadil v Praze, kde také roku 1987 zemřel. Jaroslav Paur byl výrazným představitelem umělecké generace, kterou zásadně ovlivnila 2. světová válka. I když se svou civilizační tematikou blížil např. Skupině 42, stál mimo jakákoliv umělecká uskupení a tvořil jako solitér. Jeho primární obrazotvornost formovala industriální estetika rodného kladenska a obecně městský prostor, který se následně stal jeho erbovním tématem. Jeho tíživě melancholické obrazy ze 40. let svědčí o sklonu k citlivému zpředmětňování romantických představ. Trvalé pronikání smyslu pro skutečnost se snovou představivostí – základní princip malířovy celoživotní tvorby – se prvně projevil v cyklu Imaginativní krajiny. Důležitým pro něj byl také námět suchých květin, které mu sloužily jako symbolické podobenství života za války. Ve 40. letech namaloval také řadu figurálních kompozic, z nichž mnohé vykazují vliv syntetického kubismu. Roku 1946 odjel na studijní pobyt do Varšavy. Pod dojmem rozbombardovaného města, které pomalu začínalo povstávat z trosek, vytvořil mezi lety 1946–48 soubor kreseb a olejomaleb Varšava 1946, za nějž byl roku 1949 vyznamenán polským rytířským řádem Polonia restituta. Paralelně vytvářel obrazy v duchu civilistní městské poetiky (např. cyklus Výkladních skříní či ...

Jane Packer

Autorka knih o aranžování květin.

Jan Padych

Jan Padych je český spisovatel. Mládí prožil v Havířově, od r. 1989 žije a pracuje v Ostravě. Po absolvování střední ekonomické školy pracoval v obchodních organizacích v kontrolních a řídících funkcích na krajské i podnikové úrovni. V porevolučních letech působil převážně v pojišťovnictví, v letech 1994-1995 také jako jazykový redaktor v knižním nakladatelstvích Optys v Opavě. Od r. 2006 pracuje v bezpečnostních agenturách. Publikovat začal povídkami a fejetony . V roce 1988 vyhrál celostátní soutěž GENERACE 88 v oboru próza. Od r. 2001 je členem Obce spisovatelů. V letech 1991–1992 psal eseje do Ostravského večerníku. Zprvu pod pseudonymem Samuel Dan články , v nichž uplatnil své znalosti jak z prostředí křesťanských denominací, tak rovněž z okultní literatury. Později vydával články již pod svým jménem a jejich obsah zaměřil na pravěkou archeologii . Následovaly knižní publikace. V roce 2004 se synem Danielem založili nakladatelství , kde vydal román „Bouře ve sklenici piva – pojišťovácký román“. Kniha byla vybrána Českou televizí jako námět k celovečernímu filmu „Každý den karneval“ s Pavlem Zedníčkem v hlavní roli, dále s Jitkou Asterovou a Michalem Dlouhým. . Další kniha vydal v r. 2013 elektronicky pod názvem „Pravěké ženy a jejich velké tajemství“. Jan Padych od mládí tíhnul k nejstarším dějinám a reáliím nejstarších kultur. Velmi se zajímal o starověké dějiny, také o pravěk střední Evropy. Odtud jeho zájem o nejstarší dějiny náboženství, včetně dějin magie a pověr. Své vědomosti doplňoval i diskusemi a korespondencí s odborníky. Jedním z nejvýznamnějších byl profesor Rudolf Mertlík, klasický filolog, spisovatel, básník a překladatel, jeden ze zakladat...

Ilona Pařízková

Mgr. Ilona Pařízková Učitelka dějepisu, práce z oboru. Působí také v Asociaci učitelů dějepisu.

Helen Paris

Německá spisovatelka. Autorka románů pro ženy.

František Pauk

Doc. RNDr. František Pauk, CSc. Narozen 24.1.1905 v Jablonném nad Orlicí, zemřel 1.11.1985 v Praze. Český geolog, docent mineralogie a petrografie na pedagogické fakultě.

Else Parker

Astroložka.

Douglas Palmer

Britský autor knihy o prehistorii planety Země.

Dellia Parr

Darina Papadopoulou

Daniela Pavlovská-Kuntová

Narozena 1952. Chovatelka psů, zaměřena na plemeno leonberger. Autorka publikací o chovu psů.

Charlie Parker

Charlie Parker , známý také jako "Bird", byl americký jazzový saxofonista a skladatel, který se stal jedním z nejvlivnějších hudebníků v historii jazzu. Parker se narodil 29. srpna 1920 v Kansas City v Kansasu a hrál hlavní roli ve vývoji bebopu, což je forma jazzu, která se vyznačuje rychlými tempy, virtuózní technikou a pokročilými harmoniemi. Jeho novátorské přístupy k melodii, rytmu a harmonii měly hluboký vliv na současníky i pozdější generace hudebníků.

Bernie Paul

Bernie Paul , vlastním jménem Bernd Vonficht, je německý zpěvák a skladatel známý svou tvorbou v žánru popu a disca v 70. a 80. letech 20. století. Popularitu si získal řadou hitů po celé Evropě, zejména písní "Oh No No", která dosáhla úspěchu v několika zemích. Bernie Paul 'hudba se vyznačovala chytlavými melodiemi a tanečními rytmy, typickými pro dobový pop-disco crossover. Během své kariéry vydal několik alb a singlů, které přispěly k soundtracku tohoto období. I když dnes není tak uznávaný jako někteří jeho současníci, zůstává jeho tvorba součástí bohaté tapiserie historie evropské pop music. Bernie Paul .

Beáta Patakyová

Beáta Patakyová je reflexní terapeutka. Spolu s manželem Ing. Júliusem Patakym se alternativními metodami zabývají od počátku 90. let. Věnují se terapeutické praxi, ve které používají a rozvíjejí reflexní terapii, reflexní diagnostiku, ale i další související metody, hlavně uvolnění psychických příčin nemocí, fytoterapii apod. Přednášejí na kurzech RT a vedou vlastní školu reflexní terapie, jejíž program vytvořil Július v roce 1999. V témže roce přišla Beáta s myšlenkou instruktážních kurzů, kde se pracuje s malým počtem lidí a s důrazem na praxi. Denně poskytují bezpočet rad po telefonu a prostřednictvím internetu. Reflexní terapie se doslova stala součástí jejích životního stylu. Pravidelně publikují v časopisech. Jsou autoři knížek: Učebnice reflexní terapie, Reflexní diagnostika a katalog reflexních ploch, Reflexní terapie, jako životní styl. Spolu také natočili instruktážní DVD a VHS: Reflexní terapie.

Barry Paris

Barry Paris je americký novinář, spisovatel, filmový kritik, rozhlasový moderátor a publicista. Mezi jeho nejznámější i nejuznávanější díla patří biografické knihy hereckých hvězd Louise Brooksové, Grety Garbo a Audrey Hepburnové. V současné době pracuje na životopisné knize 14. prezidenta USA Franklina Pierce. Pracuje jako filmový kritik a recenzent pro americký deník Pittsburgh Post-Gazette, své články zveřejňuje také v časopisech New Yorker, Vanity Fair, Opera News a American Film. Se svojí rodinou žije v Pittsburghu v Pensylvánii. Kromě toho také účinkuje jako moderátor v pittsburské rozhlasové stanici WQED-FM.

Arnošt Paderlík

Arnošt Paderlík byl český malíř, sochař, grafik a pedagog. Studoval v letech 1937–1943 uměleckoprůmyslovou školu u Františka Kysely. Záhy vstoupil do skupiny Sedm v říjnu, v roce 1943 do SVU Mánes a o dva roky později do SČUG Hollar. Od roku 1963 vyučoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Jeho rané dílo je poznamenáno odporem k válce a nese se v expresivním duchu, po válce se vyjádření zjemňuje a hlavním tématem se stává zátiší v picassovském stylu , další pole, kde se uplatnil, byla knižní ilustrace, z nich zejména vynikla například ta k biblické Písni písní . V pozdějších letech se začal věnovat také plastice, vycházel z české barokní tradice. V letech 1939-1941 byl členem skupiny Sedm v říjnu. Zúčastnil se 28. Benátského Bienále , 4. bienále v Sao Paulu , 1. trienále India v New Delhi a 7. sochařského bienále v Middelheimu . V letech 1963-1986 vedl Ateliér figurální a monumentální malby na Akademii výtvarných umění v Praze. Poprvé vystavoval v roce 1936 s výtvarníky Mladé kultury ve Smetanově muzeu v Praze. V letech 1937–1943 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesora Františka Kysely. V roce 1938 začal pracovat v ateliéru sochaře Vincence Makovského. Na jeho popud se následujícího roku stal jeho asistentem na Baťově škole umění ve Zlíně. V roce 1939 se Arnošt Paderlík stal zakládajícím členem výtvarné skupiny Sedm v říjnu. Jejími dalšími členy byli malíři Josef Liesler, Václav Hejna, Václav Plátek, Zdeněk Seydl a sochař Jan Rafael Michálek. Na první společné výstavě v Topičově salonu v Praze vystavovali také fotograf Jan Lukas a fotografka Věra Gabrielová. Na druhé výstavě v roce 1940 ke skupině přistoupil malíř František Jiroudek. Jejím teoretikem byl Pavel Kropáček. Skupina plánovaně zanikla s třetí výstavou v roce 1941. Tvorba Sedmi v říjnu je dávána do souvislosti s reakcí na okupaci a počátek války. V dílech Arnošta Paderlíka z této...

Antonín Pařízek

Narozen 30.1.1959 v Praze. MUDr., gynekolog-porodník, práce z oboru.

Vladimír Pacovský

Narozen 22. 7. 1928 v Praze, zemřel 4. 8. 2011. Prof. MUDr., DrSc., profesor vnitřního lékařství, specializace na geriatrii, publikace z oboru. Akademik ČSAV.

Věnceslav Patrovský

Věnceslav Patrovský byl český chemik a záhadolog.

Tereza Pařízková

Tereza Pařízková je česká spisovatelka, scenáristka, knihkupkyně a překladatelka. Se svou maminkou provozuje dětské knihkupectví Zlatá Velryba, kde knížkám pořádají různé slávy a kde se děti mohou přijít zaposlouchat do pravidelného předčítání. Vystudovala scenáristiku a dramaturgii na FAMU a film studovala i na stážích v New Orleans a v Jeruzalémě. Svou tvorbu věnuje dětskému divákovi a čtenáři. Napsala několik knih pro děti - Městečko Lážoplážo: Zlatá velryba , Městečko Lážoplážo: Křáp Pařát , Stela a 16 huskyů , Stela v zemi tučňáků . Tereza Pařízková má agenturu Twinkle Books Agency, která zastupuje řadu zahraničních nakladatelů knih pro děti a mládež. Každý rok jezdí na evropské knižní veletrhy a sleduje, co se v literatuře pro děti děje nového. Příběhy doma s radostí předčítá i vypráví. V roce 2012 byla na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary oceněna v rámci scenáristické soutěže Nadace RWE & Barrandov studio za scénář s názvem Ve společnosti mého otce. Je také dvojnásobnou maminkou.

S. J Parris

Anglická spisovatelka, kritička a novinářka.

Roman Pavela

Roman Pavela je český botanik. Je mezinárodně uznávanou autoritou v oblasti výzkumu biologicky aktivních látek získávaných z léčivých a aromatických rostlin. Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze, a od roku 1994 pracuje ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v.v.i. v Praze Ruzyni, na pozici vedoucího týmu: Sekundární metabolity rostlin v ochraně plodin. Specializuje se na výzkum biologicky aktivních látek získaných z rostlin a jejich využití jako tzv. účinných látek environmentálně a zdravotně bezpečných botanických pesticidů, farmářských přípravků anebo základních látek. Jeho tým vyvinul řadu nových, a zcela unikátních přípravků na ochranu rostlin, se kterými se v současnosti můžeme setkat nejen v hobby marketech, ale které se také používají v systémech integrované ochrany rostlin. Mezi jeho hlavní vědecké zájmy patří: vývoj botanických pesticidů, výzkum interakcí rostlina-hmyz , výzkum fenoménu protipožerové aktivity rostlinných sekundárních metabolitů proti fytofágnímu hmyzu, vliv letálních a subletálních dávek sekundárních metabolitů na cílové a necílové organismy, účinnost pesticidů na cílové i necílové organismy. V posledních letech se také zabývá možnostmi využití rostlinných sekundárních metabolitů v potravinářství, díky čemuž vzniklo několik nových potravin s přídavkem rostlinných biologicky aktivních látek, které mohou prospěšně působit na lidské zdraví. Spolupracuje s mnoha českými i zahraničními firmami a vědeckými institucemi na vývoji nových přípravků bezpečných pro životní prostředí a zdraví obyvatelstva. Je členem redakčních rad vědeckých časopisů: Industrial Crop and Production, Acta Tropica, Entomologia Generalis, Journal of Biopesticides, Biopesticides International V současnosti je koordinátorem nebo odpovědným řešitelem několika výzkumných projektů. Dosud získané výsledky projektů jsou vysoce hodnoceny našimi i zahraničními odborníky. Některé výsledky výzkumu jsou uvedeny ...

Robert Palmer

Robert Palmer byl anglický zpěvák, skladatel a hudebník, známý svým hladkým, oduševnělým hlasem a eklektickou směsicí hudebních stylů, včetně rocku, popu, blues a jazzu. Palmer se narodil 19. ledna 1949 v Batley v Anglii a značnou popularitu získal na konci 70. a v 80. letech 20. století. Nejprve se proslavil jako člen skupiny Vinegar Joe, poté se vydal na sólovou dráhu. Jeho sólový úspěch upevnily hity jako "Addicted to Love", "Simply Irresistible" a "Bad Case of Loving You ". Tyto písně předvedly jeho charakteristický hlas a doprovázely je povedené videoklipy, které se staly stálicemi na MTV.

R. J Palacio

Americká grafička a spisovatelka.

Pavel Pavel

Pavel Pavel je český technik a experimentální archeolog, který se zabýval zkoumáním možných způsobů transportu těžkých břemen při stavbě monumentálních staveb dávnověku. Angažuje se také v politice – v letech 2000 až 2008 a opět 2012 až 2020 jako zastupitel Jihočeského kraje , v letech 1998 až 2019 zastupitel města Strakonice, bývalý člen ODS, nyní člen hnutí JIH 12. Absolvoval elektrotechnickou fakultu Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni. V roce 1986 pracoval jako předseda ZO SSM v Zemědělském stavebním sdružení ve Strakonicích. Pavel Pavel se zajímal o objevy Thora Heyerdahla na Velikonočním ostrově a zaujalo jej, jak mohli domorodci pohybovat obrovskými sochami. Základní princip jejich pohybu byl zveřejněn v roce 1971 v knize Francise Maziéra - Tajemství Velikonočního ostrova, str. 110 cit.: "Znovu si připomínám jiné tvrzení jednoho domorodce. Říkal, že "sochy postupovaly vstoje a sunuly se kupředu v přívratných polokroužcích na své kulaté základně." Úspěšně postavil a vyzkoušel, stejně jako i někteří další nezávisle na něm, několik modelů na ověření svých úvah. Veřejnou prezentaci však uskutečnil jako jediný. V roce 1981 vyrobil za vydatné pomoci ZO SSM, stran Národní Fronty, svého zaměstnavatele a dalších přátel 20 tun těžký betonový model sochy moai a vyzkoušel, jak s ním lze pohybovat pouze pomocí lan ovládaných malou skupinou osob. V roce 1986 jej Thor Heyerdal pozval na Velikonoční ostrov, kde experiment zopakoval s původní sochou. K pohybu sochy bylo třeba jen 16 lidí s jedním vedoucím a několik lan. Heyerdalovy předchozí experimenty přitom ukazovaly na potřebu stovek lidí. Dalším pokusem, který Pavel Pavel provedl, bylo přesunutí necelých 30 tun těžkého Kadovského viklanu poblíž obce Kadov v okrese Strakonice. Tento viklan neznámý vandal vyvalil z jeho původního místa. Šest lidí vybavených pouze d...

Pausanias

Pausaniás byl řecký cestovatel a zeměpisec 2. století, který žil za vlády císařů Hadriana, Antonina Pia a Marka Aurelia. Jeho dílo Cesta po Řecku , popisuje starověké Řecko a je důležitým pomocníkem dnešních badatelů při zkoumání jeho historie a kultury. Pausaniás pravděpodobně pocházel z Lýdie; je patrné, že velmi dobře znal západní pobřeží Malé Asie. Předtím, než navštívil Řecko, jeho cesty jej zavedly do Antiochie a Palestiny, na břehy řeky Jordán a do Egypta, kde poznal pyramidy. V Makedonii navštívil tradiční Orfeovu hrobku. Poté odcestoval do Itálie, kde navštívil několik kampánských měst a samozřejmě i Řím. Jako první se ve svém díle zmínil o tom, že viděl ruiny Tróje nebo Mykén. Zachovala se Pausaniova Cesta po Řecku v deseti knihách. Existují však důkazy i o dalších knihách. První kniha byla napsána kolem roku 160, desátá kniha asi roku 175. Jestli však vznikla i závěrečná úprava všech deseti knih a zda byla desátá nejmladší, je kontroverzní. Dílo začíná popisem poloostrova Peloponés a části severního Řecka. Autor často popisuje ceremoniální a jiné místní zvyky. Dále vypráví o historii, legendách a folklóru míst, která navštívil. Přitom se hodně zaměřuje na popisy náboženského umění a architektury. V topografické části knihy popisuje přírodní jevy jako je zemětřesení, příliv a odliv či zaledněná severní moře. Přestože nikdy nezpochybňuje existenci bohů a legendárních hrdinů, občas kritizuje mýty a legendy, které se k nim vztahují. Jeho popisy uměleckých děl a staveb jsou velmi přesné a díky nim mnohdy bývají prováděny i jejich rekonstrukce. Pausaniás měl před očima hlavně vzdělané římské čtenáře. Nicméně, ve starověku zpočátku nedosáhl velkého publika. Teprve na konci pozdního starověku, v rané justiniánské době, tedy kolem roku 530, ho citoval Stephanos z Byzanthu, který se zajímal o řecká města popsaná Pausaniem. Nejstarší dochovaný...

Octav Pancu-Iaşi

Octav Pancu-Iași byl rumunský spisovatel , novinář a scenárista. Pancu-Iași absolvoval gymnázium v Bukurešti, poté pracoval v redakci Rumunského rozhlasu, psal scénáře pro film a působil jako redaktor dětského časopisu Cutezătorii. Především v padesátých letech publikoval celou řadu děl určených dětem a mládeži, ve kterých spontánně a s humorem spojoval svět pohádky s realitou.

Miroslav Pauza

Miroslav Pauza, nar. 19. 8. 1951 v Prostějově, patří k současným českým filosofům. Maturoval na gymnáziu v Přerově . Po absolvování studia filozofie a historie na FF UK nastoupil jako interní aspirant na ÚFS ČSAV. V r. 1977 získal titul PhDr. a v r. 1979 hodnost CSc. na FÚ ČSAV. Působí jako vědecký pracovník FÚ AV ČR ; externě přednáší na katedře filozofie a sociologie FF UK. Je autorem řady článků z oblasti filosofie.

Miroslav Pacák

Narozen 30.4.1911 v Krhanicích na Benešovsku, zemřel 13.1.1988 v Praze. Ing., elektrotechnik, práce z oboru radiotechniky a konstrukce měřících a regulačních přístrojů.

Michael Edward Palin

Sir Michael Edward Palin je britský komik, spisovatel a jeden z šesti členů komediální skupiny Monty Python. Studoval historii na univerzitě v Oxfordu, kde se seznámil s Terrym Jonesem, se kterým později společně psal skeče pro různé show na BBC. V roce 1966 si vzal svou současnou manželku Helenu Gibbinsovou, se kterou má tři děti. Od 80. let 20. století se začal věnovat natáčení cestovních dokumentů po celém světě. Mezi jeho nejúspěšnější patří například Od pólu k pólu nebo Kolem světa za 80 dní . Za jeho působení v televizi mu byl roku 2000 udělen Řád britského impéria. Od roku 2009 do 2012 byl prezidentem Royal Geographical Society.

Matthew Parris

Narodil se v Johannesburgu, dětství prožil v Africe a na Kypru. Vystudoval Cambridge, nakrátko vstoupil do diplomatických služeb a poté do politiky. Od roku 1979 byl zvolen poslancem a tuto práci vykonával 7 let. Po odchodu z parlamentu uváděl televizní pořad Weekend World. Pravidelně hostuje v rozhlase a televizi, píše politické poznámky a sloupky do Timesů.

Markéta Pavleje

Autorka receptů z oblasti kulinářství a textů na téma zdravá víživa, též vizážistka a fotografka.

Magdalena Paulová

MUDr. Magdalena Paulová, CSc. , еmeritní primářka novorozeneckého oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze-Krči, zakládající členka Laktační ligy a neúnavná propagátorka přirozené výživy dětí. Je respektovaným odborníkem v problematice péče o novorozence.

Luboš Pavel

Narozen 10.6.1970 v Praze. Divadelník, publicista, spisovatel.

Lorena Valentina Pajalunga

Italská vysokoškolská pedagožka jógy pro děti.

Laurelin Paige

Americká spisovatelka.

László Passuth

Maďarský spisovatel László Passuth skončil svá vysokoškolská studia na právnické fakultě university v Debrecíně. Od r.1919 do r.1950 byl bankovním úředníkem, potom až do r.1960 odborným překladatelem Státní překladatelské kanceláře. Překládal z angličtiny, francouzštiny, italštiny, portugalštiny, řečtiny a španělštiny. Svou literární dráhu začal ve dvacátých letech: přispíval do literárních časopisů cestopisy, překlady a historickými studiemi. Jeho první román Eurasie líčí pohnutou dobu mezi oběma světovými válkami. Problematice současné společnosti věnoval ještě další tři romány: Otáčivé dveře , Mrak a oáza a Cizí lidé . Široké popularity si však získal teprve svými historickými a životopisnými romány, zejména z prostředí italského a španělského. Jeho prvním a nejúspěšnějším dílem, které mu otevřelo cestu do světa, je román Bůh deště pláče nad Mexikem . Z jeho dalších děl můžeme zmínit Johanu Neapolskou , V purpuru zrozen , Monteverdi či Laguny .

Kate Pankhurst

Britská ilustrátorka knih pro děti.

Karel Patočka

Narozen 5. 10. 1969 v Mostě. Spisovatel.

Josef Pazderka

Narozen 1974. Zahraniční reportér České televize.

Josef Pávek

Narozen 31.1.1919 v Praze, zemřel 18.2.1989 tamtéž. Literární, divadelní a hudební kritik, dramatik a básník.

Josef Pánek

Narozen 1966 v Praze, vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou tamtéž, na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy získal doktorát. Pracuje jako molekulární genetik v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd České republiky. Dlouhodobě pobýval v zahraničí . Je autorem sbírky povídek Kopáč opálů a novely Láska v době globálních klimatických změn , oceněné Magnesií Literou za prózu. Na otázku „Co vás přimělo k psaní?“ odpovídá: „Potřeba vyznat se v lidech, sám v sobě, ve světě, který se globalizuje, v lidské omezenosti, v předsudcích.“

Joe Pass

Joe Pass byl americký jazzový kytarista proslulý svou virtuózní technikou, sofistikovanými akordicko-melodickými sóly a schopností improvizovat basové linky a složité kontrapunkty v kapele. Pass se narodil 13. ledna 1929 v New Brunswicku ve státě New Jersey a své schopnosti rozvíjel v době, kdy se jazz rychle vyvíjel. Často je připomínán díky své práci v 60. a 70. letech, kdy nahrál řadu alb pro labely Pacific Jazz a Concord Jazz.

Jiří Pacovský

Narozen 6.10.1922 v Hořicích, zemřel 31.3.1977 v Hradci Králové. MUDr., psychiatr, odborná literatura z oboru, beletrie. Pod vlastním jménem Jiří Rigel píše odbornou literaturu, pod pseudonymem Pacovský vydává beletrii.

Jindřich Patočka

Narozen 21. 8. 1891 v Praze. Ilustrátor, autor ex libris.

Jean Paul

Jean Paul, vlastním jménem Johann Paul Friedrich Richter, byl německý spisovatel, který se proslavil zejména svými humoristickými romány a povídkami. Také jeho estetické názory ovlivnily řadu autorů. Johann Paul Friedrich Richter, který si později změnil jméno na Jean Paul, se narodil jako syn učitele, varhaníka a později pastora Johanna Christiana Christopha Richtra a jeho manželky Sofie Rosiny ve Wunsiedelu v Bavorsku. Atmosféra života na protestantské venkovské faře velmi ovlivnila dětství Jeana Paula. V květnu roku 1781 nastoupil Jean Paul na univerzitu v Lipsku, aby studoval teologii, místo toho se však začal věnovat psaní. Jako své první literární pokusy napsal především satirické kusy ve stylu Jonathana Swifta a Christiana Ludwiga Liscowa, které vyšly v souhrnném vydání roku 1783 jako "Gronské procesy". 1784 musel Jean Paul utéci před svými věřiteli a vrátil se zpět ke své matce. Své pocity z návratu popisuje v knize Siebenkäs, česky jako "Advokát Sirový". Teprve roku 1787 našel místo jako soukromý učitel. Roku 1769 na pozvání Charlotte von Kalb navštěvuje Výmar, dobové literární centrum, kde byl s respektem přijat, ačkoliv zůstal jeho vztah ke Goethemu a Schillerovi chladný a distancovaný. Dva roky poté se Jean Paul do Výmaru přestěhoval a spřátelil se s J. G. Herderem. Ve Výmaru se množily jeho milostné pletky: na podzim roku 1799 se zasnoubil s Karoline von Feuchtersleben, což přineslo komplikace především kvůli rozdílnému původu. Aby se jim vyhnul, zrušil zasnoubení. Roku 1800 poznává během cesty do Berlína Karoline Mayer, kterou si o rok později vzal za ženu. Cesta do Berlína představuje nejdůležitější bod jeho literární kariéry: pruská královna Luisa se projevila jako nadšená čtenáčka jeho knih. To ho přivedlo k myšlence přestěhovat se do Berlína, kde se mimo jiné nacházeli jeho přátelé bratři August Wilhelm a Friedrich Schlegel nebo Johann Gottlieb Fichte. Krátce před svojí smrtí oslepl.[2...

Jaroslav Pavlíček

Jaroslav Pavlíček je český polárník, cestovatel a spisovatel. Zaměřuje se na praktické aspekty přežití člověka v divočině a harmonické soužití člověka s přírodou. V 60. letech dvacátého století, během oteplení pražského jara, studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor koreanistika. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 z fakulty odešel do Vysokých Tater, kde pracoval dalších deset let jako nosič na Téryho chatě s nákladem 65 kilogramů na zádech při každém výstupu. Tady získal fyzickou zdatnost pro své další záměry. V roce 1980 byl členem polské expedice na Mount Everest, která dosáhla vrcholu jako vůbec první výprava v zimě. Následně se svým kolegou dvakrát přešel Aljašku, pokaždé za 20 dnů. Posléze přešel s polárníky Vladimírem Weignerem a Miroslavem Jakešem Grónsko. Cesta trvala 41 dní neočekávaně těžkého pochodu a další dva dny plavby na moři. Pavlíček má zásadu používat osvědčenou výbavu, která by neměla být příliš sofistikovaná. Jednoduché je podle něj spolehlivější než moderní a složité. Na svých výpravách s sebou nenosí žádnou navigaci GPS či spojení s civilizovaným světem pomocí vysílačky. Vždy je odkázán jen sám na sebe a na své spolucestovatele s heslem: „Kdo chce jít, jde!“ Pavlíčkovy čtyřdenní kurzy přežití moře–řeka–ledovec zahrnovaly cestu na ledovec Dachstein, poté k moři do Terstu a sjíždění a brodění divokou horskou řekou. V roce 1987 se poprvé vydal do Antarktidy hledat místo pro českou základnu na polské školní lodi Antoni Garnuszewski společně s Janem Pávkem. Zajímalo ho pásmo kolem polárního kruhu a po složitém čtyřměsíčním hledání zvolil za místo pro stanici odledněnou oázu na Nelsonově ostrově v souostroví Jižní Shetlandy. Nalézá se v subantarktickém pásmu, lokalita je chráněná před mořem i větrem, dobře přístupná, vzdálená tři sta metrů od oblázkové pláže pokojné zátoky Frantz Bay. Jaroslav Pavlíček se bránil označit tuto zá...

Jaroslav Panáček

Jaroslav Panáček byl kronikář, regionální historik a dlouholetý organizátor společenského života v České Lípě. Později byl jmenován jejím čestným občanem. Narodil se jako mladší syn do rodiny železničáře. Starším bratrem byl Josef Panáček, pozdější redaktor časopisu Železničář a v roce 1970 autor knihy o Karlu Hynkovi Máchovi. V letech 1920 až 1924 absolvoval reálku v Mladé Boleslavi a pak pokračoval v studiích v České Lípě. Patřil mezi jedenáct prvních absolventů českého reformního reálného gymnázia v České Lípě, v té době převážně německé . Po ukončení středoškolského studia maturitou v roce 1928 vystudoval v letech 1928 až 1932 češtinu a němčinu na Karlově univerzitě v Praze a nastoupil jako učitel na různých školách Čech i Moravy, mj. na státní české chlapecké škole v České Lípě. Se svým kolegou učielem Janem Doušou spoluzaložili operetu i pochodovou píseň. Roku 1937 se oženil s Hedvikou Skrbkovou. V roce 1938 se s celou rodinou odstěhoval do českého vnitrozemí, do Sezemic na Pardubicku. Strávil tu více než 6 let. Zde učil, staral se o obecní archiv, hrál divadlo i sportoval. Po osvobození vlasti se do České Lípy v červnu 1945 vrátil a už zde zůstal natrvalo. Stal se zde roku 1945 prvním poválečným archivářem a kronikářem města. Městský archiv jako dobrovolník vedl 6 let. Po skončení 2. světové války přednášel, organizoval řadu besed, založil v České Lípě Arbesův festival. Byl jmenován na několika školách zástupcem ředitele školy a v roce 1967–1968 byl ředitelem na ZDŠ Tyršova v Mánesově ulici. V srpnu 1968 odešel do důchodu. S Marií Vojtíškovou byl spoluautorem knihy o historii města Česká Lípa. Jedná se o autora zpracování historie divadelního souboru Jirásek z České Lípy, historie kopané ve městě. Činný byl desítky let i v jiných oblastech života, zejména v lehké atletice. Oddíl lehké atletiky zde založil a vedl jej po řadu let. Pro atlety vedl kroniku ...

Jaroslav Jan Paulík

PAULÍK Jaroslav Jan Narodil se v Pelhřimově v rodině profesora gymnázia, po absolvování pražské filozofické fakulty a dosažení doktorátu učil moderní filologii na obchodní akademii v Praze. Vedle tohoto občanského povolání byla mnohostranně literárně činný - jako překladatel, jako redaktor časopisů Prospekt , Rozpravy Aventina externě spolupracoval s nakladatelstvím Sfinx, kde připravoval české vydání Larousse. Významnou složkou jeho mnoha činností byla i divadelní a filmová kritika. Již v letech 1925-1927 spolupracoval s deníkem Lidové noviny, kam napsal kritické články a filmové recenze. V roce 1929 spolupracoval s časopisem Signál, kam psal recenze o divadelních představeních v tehdejší Praze. .V letech 1932-1934 také spolupracoval s časopisem Rozhledy po literatuře a umění, kde působil jako filmový referent. Jeho zájem o film , byl dán jeho estetickým vnímáním filmu jako nového způsobu vyjáření a jazykovou průpravou . Spolupracoval také s Literární noviny , Kromě toho hodně cestoval – zejména po západní Evropě a severní Africe. Jeho literární tvorba je poměrně obsáhlá, rozptýlená, ale převážně na stránkách časopisů – jsou to básně, trampské písničky, cestopisné črty, fejetony, literární, filmové a divadelní kritiky a studie. První jeho vydanou knihou byla knížka próz „Zadní Indie“. Následuje první román „Arizona“, jež byl kritikou označen jako první český trampský román. V roce 1931 vycházejí „Sentimentální cesty“ – cestopisné črty z Evropy, Balkánu a Alžíru. Stejně exotický je však pro J. J. Paulíka i půvabný kopec Křemešník, k němuž se jako domovu rád vrací z dalekých cest ve svých fejetonových črtách i v osobním vzpomínání. „Technika flirtu neboli umění nedokonale milovati“ – to je kniha patnácti vtipných a ironických esejí o flirtu a lásce, o muži a ženě. Pro další román „Utonulá“ si vybral J. J. Paulík místo děje Pelhřimov . Tento román je maloměstsko...

Jan Pastejřík

Narozen 20.6.1869 ve Velkém Boru u Horažďovic, zemřel 15.11.1968. Pedagog, práce v oboru přírodních věd.

Jan Pařík

Jan Pánek

Narozen 1955. Doc., Ing., CSc., chemik, vysokoškolský pedagog se zaměřením na analýzu potravin. Práce z oboru.

Jan Palovic

Narozen 15.8.1892, zemřel 13.10.1966 v Praze. Novinář, publicista, fejetonista, historický spisovatel, romanopisec, překladatel z italštiny.

James Parker

Narozen 26. 6. 1907 v Šumburku nad Desnou, zemřel 4. 6. 1982 v Praze. Novinář a spisovatel, autor dobrodružných a detektivních románů, též románů pro mládež. Působil i jako reprezentant a později trenér v pistolových disciplínách.

Jakub Patočka

Jakub Patočka je český novinář a politik, bývalý environmentální aktivista a dlouholetý šéfredaktor Literárních novin. Vystudoval sociologii na Masarykově univerzitě . V roce 1989 společně s Janem Beránkem založil Hnutí DUHA, jež se pod jeho vedením stalo českým členem významné mezinárodní ekologické organizace Přátelé Země. V roce 1991 stál pří zrodu časopisu Poslední generace, který se posléze v roce 1997 přejmenoval na Sedmou generaci. Byl jeho šéfredaktorem až do roku 1999 a přispívá do něj až do současnosti. Členem Zelených byl od roku 2002. V letech 2003 až 2005 spolu s Beránkem vedl Stranu zelených, za niž Patočka v roce 2004 kandidoval na prvním místě kandidátky ve volbách do Evropského parlamentu. V roce 2005 jej ve vnitrostranickém sporu porazila skupina kolem Martina Bursíka, což vedlo k Patočkově následnému odchodu ze strany. V letech 1999 až 2009 byl šéfredaktorem týdeníku Literární noviny. V roce 2005 se dostal do sporu se většinou redakce LtN, která na protest proti jeho metodám práce odešla a založila v říjnu 2005 konkurenční časopis A2. Od května 2002 byl sedm let členem správní rady Nadace Michaela Kocába, která spravuje 29 milionů korun pocházejících dle dostupných informací z vytunelovaného všeobecného investičního fondu TREND. Nadace Michaela Kocába od svého založení podporovala Literární noviny. Počátkem roku 2009 předal LtN do rukou sdružení Právo, solidarita a informace, které je spojeno s bývalým sociálnědemokratickým ministrem zemědělství Janem Mládkem, který v té době byl i ředitelem Masarykovy dělnické akademie propojené se ČSSD. O Patočkovi se psalo v souvislosti s tzv. Kuřimskou kauzou. Policie u něj doma v souvislosti s případem prováděla domovní prohlídku. Patočka pomáhal Kláře Mauerové spojit se s odborníky, kteří jí pomohli ...

Helen Palmer

Práce z oboru psychologie osobnosti.