Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 181 - 240 z celkem 1999 záznamů
Milan Pavlas
Narozen 24.08.1924 Nové Město na Moravě, okr. Žďár nad Sázavou, prozaik - autor detektivek, literární publicista.
Více od autora
Milan Pavlas
Píše pod pseudonymem, pravé jméno je Bohuslav Kaštánek.Narozen 24.08.1924 Nové Město na Moravě, okr. Žďár nad Sázavou, prozaik – autor detektivek, literární publicista.
Více od autora
Michal Pavlíček
Michal Pavlíček je uznávaný český kytarista, skladatel a producent, který se významně podílel na rozvoji české hudební scény. Pavlíček se narodil 14. února 1956 v Praze a zpočátku se proslavil jako člen progresivní rockové skupiny Stromboli, která byla známá svou jedinečnou směsí rockové a jazzové fúze. Jeho virtuózní hra na kytaru a skladatelské schopnosti mu vynesly pověst jedné z vůdčích osobností české rockové hudby.
Více od autora
Marie Pavlíková
Narozena 6.8.1920 v Praze, zemřela 17.9.1995. PhDr., archivářka hlavního města Prahy, stati z oboru, autorka práce o vzniku veřejné univerzitní knihovny, publikované v Ročence Univerzity Karlovy, překladatelka z němčiny.
Více od autora
Lynn Painter
Více od autora
Karel Pavelka
Narozen 23.4.1954 v Praze. Doc., MUDr., CSc., revmatolog, práce z oboru.
Více od autora
Josef Pavlovský
Narozen roku 1939, zemřel 1994. Ing., projektant, spoluautor průmyslových vzorů saun, publikace z oboru.
Více od autora
Jiří Pajer
Jiří Pajer je moravský historik, etnolog a archeolog, upravovatel lidových písní, autor prací o slováckém folklóru a o slováckých obcích. Vystudoval etnologii a archeologii na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity. V letech 1971–1993 pracoval v Národním ústavu lidové kultury ve Strážnici. Zasloužil se o znovuotevření Městského muzea ve Strážnici, kde v letech 1994–1996 pracoval jako jeho ředitel. Následně odešel do předčasné penze a od té doby působí jako soukromý vědecký pracovník. Takřka celý profesní život se specializuje na dějiny a výrobu keramiky moravských novokřtěnců. Dříve se věnoval dílu Heřmana Landsfelda. Jeho zájem jako historika se soustředil na rodné město Strážnici a okolní obce. Je autorem řady odborných statí, publikací a spoluautorem monografií. V roce 2013 mu byla udělena Cena Jihomoravského kraje za přínos v oblasti archeologie. Bydlí v domě, ve kterém se nacházejí mikve.
Více od autora
Jiří Padrta
Jiří Padrta byl český teoretik umění, výtvarný kritik, redaktor, kurátor a překladatel. V letech 1948–1953 vystudoval výtvarnou výchovu a francouzštinu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a obhájil zde rigorózní práci . Po ukončení studia byl zaměstnán jako středoškolský profesor v Soběslavi. V letech 1955–1970 byl redaktorem časopisu Výtvarná práce . Roku 1956 byl na tříměsíčním pobytu ve Francii. Roku 1957 organizoval spolu s Miroslavem Lamačem a J.M. Tomešem přelomovou výstavu Zakladatelé moderního českého umění v Domě umění města Brna, kde byla poprvé od komunistického převratu představena česká předválečná avantgarda. V témže roce vyšel jeho článek Umění nezobrazující a neobjektivní, jeho počátky a vývoj v časopisu Výtvarné umění, kde představil abstraktní umění Kandinského, Duchampa, Hartunga, G. Mathieu, Mondriana, Miróa, Wolse, Pollocka, Dubuffeta, P. Soulage, italských futuristů, ad. Tento článek zásadně ovlivnil mnoho českých umělců a stál u vzniku domácího abstraktního umění. Padrta ovládal francouzštinu, němčinu, italštinu a ruštinu, znal se osobně s významnými zahraničními umělci i kunsthistoriky a díky práci v redakci Výtvarné práce, kam přicházely odborné časopisy ze zahraničí, patřil k nejlépe informovaným českým výtvarným teoretikům. Podle Jiřího Šetlíka, který vedl redakci Výtvarné práce od roku 1964, si Padrta vydobyl úctu mimo jiné svou schopností analyzovat na základě pramenů teoretická východiska avantgardního umění. Roku 1964 byl spoluzakladatelem a teoretikem skupiny Křižovatka a svou rozsáhlou teoretickou a publikační činností se podílel na uvedení konstruktivních tendencí do Československa. Podílel se na významných výstavních projektech věnovaných lettrismu a abstrakci (Nov...
Více od autora
Jaroslav Pavlis
Jaroslav Pavliš , výtvarník a fotograf. MUStr. Jaroslav Pavliš, fotograf a výtvarník narozen v Novém Městě na Moravě. Absolvent gymnázia v Novém Městě na Moravě a Střední umělecko průmyslové školy v Brně(prof. K.O.Hrubý, Em. Ranný aj, kde posléze i externě vyučoval. 10 let působil jako redaktor v Brněnském večerníku. Během let 1993 až 96 pracoval na universitě v Kuwaitu. V roce 1990 se podílel na založení regionální televize Tišnov, kde pracoval do 2001. Své fotografie vystavoval v Moskvě, Sao Paolu, Dijonu a německém Braunschweigu, kde získal i zlatou medaili EUROPA, v ČSSR pak bronzovou jehlici SČF. Posléze se věnoval malbě a vystavoval na mnoha místech České republiky. Své zkušenosti z cestování využíval v příspěvcích do cestovatelských časopisů. Lidé a země – díl Blízký východ, Květy atd. Inspirovaly jej zejména cesty do zahraničí, Itálie a Kuwaitu, která jsou krom jeho rodné Vysočiny nejvýraznějšími obdobími jeho tvorby. Z významnějších výstav obrazů v zahraničí je to Salzburg, Mnichov a Kuwait. Byl velmi činným propagátorem cimrmanovské myšlenky, ze které vzešlo odhalení plostiky Mistra v roce 1988 na vrchu Sykoř za účasti členů Divadla JC a následně pak v roce 1998 založení Stezky Járy Cimrmana. Za tento počin bylo Klubu českých turistů jeho zásluhou uděleno 2. místo v soutěži Tour propag Písek 2001. Od roku 1985 byl řádným členem Moravské University Strécovské a posléze i vědecké rady. Byl též nositelem patafyzické myšlenky, kterou propagoval po celý život. Od krajin Vysočiny, kterými začínal, přes zahraniční cesty, které ho inspirovaly nadále: Rumunsko, Jugoslávie, na začátku 90. let Itálie – západní pobřeží, Kuwait a znovu návrat k domácím tématům. Velmi výjimečně maloval zátiší a portréty. Zanechal po sobě mnoho skic, pastelů a kreseb. Jeho nejoblíbenější, nejužívanější a velmi typickou technikou bylo užití špachtle a válečku na plátno. Fotografii se věnoval celý život, i když v posledních dva...
Více od autora
Jaroslav Pavlíček
Jaroslav Pavlíček je český polárník, cestovatel a spisovatel. Zaměřuje se na praktické aspekty přežití člověka v divočině a harmonické soužití člověka s přírodou. V 60. letech dvacátého století, během oteplení pražského jara, studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor koreanistika. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 z fakulty odešel do Vysokých Tater, kde pracoval dalších deset let jako nosič na Téryho chatě s nákladem 65 kilogramů na zádech při každém výstupu. Tady získal fyzickou zdatnost pro své další záměry. V roce 1980 byl členem polské expedice na Mount Everest, která dosáhla vrcholu jako vůbec první výprava v zimě. Následně se svým kolegou dvakrát přešel Aljašku, pokaždé za 20 dnů. Posléze přešel s polárníky Vladimírem Weignerem a Miroslavem Jakešem Grónsko. Cesta trvala 41 dní neočekávaně těžkého pochodu a další dva dny plavby na moři. Pavlíček má zásadu používat osvědčenou výbavu, která by neměla být příliš sofistikovaná. Jednoduché je podle něj spolehlivější než moderní a složité. Na svých výpravách s sebou nenosí žádnou navigaci GPS či spojení s civilizovaným světem pomocí vysílačky. Vždy je odkázán jen sám na sebe a na své spolucestovatele s heslem: „Kdo chce jít, jde!“ Pavlíčkovy čtyřdenní kurzy přežití moře–řeka–ledovec zahrnovaly cestu na ledovec Dachstein, poté k moři do Terstu a sjíždění a brodění divokou horskou řekou. V roce 1987 se poprvé vydal do Antarktidy hledat místo pro českou základnu na polské školní lodi Antoni Garnuszewski společně s Janem Pávkem. Zajímalo ho pásmo kolem polárního kruhu a po složitém čtyřměsíčním hledání zvolil za místo pro stanici odledněnou oázu na Nelsonově ostrově v souostroví Jižní Shetlandy. Nalézá se v subantarktickém pásmu, lokalita je chráněná před mořem i větrem, dobře přístupná, vzdálená tři sta metrů od oblázkové pláže pokojné zátoky Frantz Bay. Jaroslav Pavlíček se bránil označit tuto zá...
Více od autora
Jaroslav Paur
Jaroslav Paur byl český malíř období civilismu, realismu a abstrakce. Narodil se do hornické rodiny v Dubí u Kladna. Od mládí se vedle malířství intenzivně zabýval astronomií. Tento zájem ovlivnil i jeho tvorbu. Během druhé světové války studoval na Ukrajinské akademii v Praze , souběžně navštěvoval kurzy kresby u prof. Miloše Maliny . Roku 1945 byl přijat rovnou do třetího ročníku malířského ateliéru prof. Jakuba Obrovského na Akademii výtvarných umění v Praze, kde absolvoval roku 1949. Ještě jako student byl roku 1946 přijat za člena SVU Mánes. Žil a tvořil nejprve na Kladně, roku 1963 se usadil v Praze, kde také roku 1987 zemřel. Jaroslav Paur byl výrazným představitelem umělecké generace, kterou zásadně ovlivnila 2. světová válka. I když se svou civilizační tematikou blížil např. Skupině 42, stál mimo jakákoliv umělecká uskupení a tvořil jako solitér. Jeho primární obrazotvornost formovala industriální estetika rodného kladenska a obecně městský prostor, který se následně stal jeho erbovním tématem. Jeho tíživě melancholické obrazy ze 40. let svědčí o sklonu k citlivému zpředmětňování romantických představ. Trvalé pronikání smyslu pro skutečnost se snovou představivostí – základní princip malířovy celoživotní tvorby – se prvně projevil v cyklu Imaginativní krajiny. Důležitým pro něj byl také námět suchých květin, které mu sloužily jako symbolické podobenství života za války. Ve 40. letech namaloval také řadu figurálních kompozic, z nichž mnohé vykazují vliv syntetického kubismu. Roku 1946 odjel na studijní pobyt do Varšavy. Pod dojmem rozbombardovaného města, které pomalu začínalo povstávat z trosek, vytvořil mezi lety 1946–48 soubor kreseb a olejomaleb Varšava 1946, za nějž byl roku 1949 vyznamenán polským rytířským řádem Polonia restituta. Paralelně vytvářel obrazy v duchu civilistní městské poetiky (např. cyklus Výkladních skříní či ...
Více od autora
Jaroslav Jan Paulík
PAULÍK Jaroslav Jan Narodil se v Pelhřimově v rodině profesora gymnázia, po absolvování pražské filozofické fakulty a dosažení doktorátu učil moderní filologii na obchodní akademii v Praze. Vedle tohoto občanského povolání byla mnohostranně literárně činný - jako překladatel, jako redaktor časopisů Prospekt , Rozpravy Aventina externě spolupracoval s nakladatelstvím Sfinx, kde připravoval české vydání Larousse. Významnou složkou jeho mnoha činností byla i divadelní a filmová kritika. Již v letech 1925-1927 spolupracoval s deníkem Lidové noviny, kam napsal kritické články a filmové recenze. V roce 1929 spolupracoval s časopisem Signál, kam psal recenze o divadelních představeních v tehdejší Praze. .V letech 1932-1934 také spolupracoval s časopisem Rozhledy po literatuře a umění, kde působil jako filmový referent. Jeho zájem o film , byl dán jeho estetickým vnímáním filmu jako nového způsobu vyjáření a jazykovou průpravou . Spolupracoval také s Literární noviny , Kromě toho hodně cestoval – zejména po západní Evropě a severní Africe. Jeho literární tvorba je poměrně obsáhlá, rozptýlená, ale převážně na stránkách časopisů – jsou to básně, trampské písničky, cestopisné črty, fejetony, literární, filmové a divadelní kritiky a studie. První jeho vydanou knihou byla knížka próz „Zadní Indie“. Následuje první román „Arizona“, jež byl kritikou označen jako první český trampský román. V roce 1931 vycházejí „Sentimentální cesty“ – cestopisné črty z Evropy, Balkánu a Alžíru. Stejně exotický je však pro J. J. Paulíka i půvabný kopec Křemešník, k němuž se jako domovu rád vrací z dalekých cest ve svých fejetonových črtách i v osobním vzpomínání. „Technika flirtu neboli umění nedokonale milovati“ – to je kniha patnácti vtipných a ironických esejí o flirtu a lásce, o muži a ženě. Pro další román „Utonulá“ si vybral J. J. Paulík místo děje Pelhřimov . Tento román je maloměstsko...
Více od autora
Jan Pakosta
Narozen 24.12.1896 v Písku, zemřel 20.8.1983. Úředník, redaktor Národní politiky, beletrista, autor divadelních her.
Více od autora
Ivana Pavlová
Ivana Pavlová, provdaná Ivana Hoblová je česká herečka a tanečnice. Jako herečka se proslavila svou jedinou hlavní rolí Hanky ve známém českém muzikálu Starci na chmelu režiséra Ladislava Rychmana z roku 1964. Tento režisér ji posléze přizval jako tanečnici k natáčení filmových písniček, z nichž patrně vůbec nejznámější jsou písně Dominiku a Moje střevíčky . Od svého dětství byla pohybově nadanou dívkou, proto také studovala tanec na pražské konzervatoři , ještě jako studentka konzervatoře zvítězila v konkurzu na hlavní roli ve filmu Starci na chmelu, díky němuž se také stala velice známou a populární. Po absolutoriu školy vystupovala čtyři roky se zájezdovým souborem Divadla Balet-Praha. Zde se seznámila také se svým budoucím manželem, režisérem Pavlem Hoblem. V roce 1967 však utrpěla těžký pracovní úraz, kdy na ni během zkoušky spadla divadelní kulisa. Toto zranění těžce poznamenalo celý její další život, neboť přineslo dlouhodobé zdravotní komplikace, které způsobily, že musela svého povolání tanečnice a choreografky v pražském Divadle E. F. Buriana v roce 1983 zanechat zcela.
Více od autora
František Pavlíček
Narozen 20. 11. 1923 v Lukově u Holešova, zemřel 29. 9. 2004 v Praze. PhDr., beletrista, televizní dramaturg, autor rozhlasových a televizních her, filmových scénářů, překladatel ze slovenštiny.
Více od autora
Danielle Paige
Spisovatelka fantasy literatury pro mládež. Též autorka televizního seriálu.
Více od autora
Charlie Parker
Charlie Parker , známý také jako "Bird", byl americký jazzový saxofonista a skladatel, který se stal jedním z nejvlivnějších hudebníků v historii jazzu. Parker se narodil 29. srpna 1920 v Kansas City v Kansasu a hrál hlavní roli ve vývoji bebopu, což je forma jazzu, která se vyznačuje rychlými tempy, virtuózní technikou a pokročilými harmoniemi. Jeho novátorské přístupy k melodii, rytmu a harmonii měly hluboký vliv na současníky i pozdější generace hudebníků.
Více od autora
Čeněk Pavlík
Čeněk Pavlík je uznávaný český houslista, který je známý svou virtuozitou a hlubokým porozuměním klasické hudbě. Jeho kariéra se vyznačuje vystupováním s prestižními orchestry a na významných místech po celém světě. Pavlíkův repertoár zahrnuje širokou škálu hudebních období, přičemž zvláštní důraz klade na díla Johanna Sebastiana Bacha a Ludwiga van Beethovena a dalších skladatelů. Jeho technická zdatnost a interpretační schopnosti mu vynesly uznání v komunitě klasické hudby a vedly k četným nahrávkám, které prezentují jeho talent. 2 E Dur - Koncert č. 4 D Dur = Koncert č. 2 E dur - Koncert č. 2 E dur - Koncert č. 2 E dur.
Více od autora
Břetislav Palkovský
Narozen 17.6.1888 v Přerově, zemřel 14.12.1978 v Praze. JUDr., advokát, dramatik,politický publicista, spisy o výtvarném umění.
Více od autora
Arno Pařík
Český historik umění. Narozen 10. 1. 1948 v Praze. PhDr., zabývá se židovskými dějinami a uměním. Pracuje jako kurátor výstav Židovského muzea v Praze.
Více od autora
Anna Pavlová-Zahálková
Narozena 6.3.1900 ve Sloupnici u Litomyšle, zemřela 22.10.1988. MUDr., docentka, Ing., promovaná pedagožka, pracovnice Logopedického ústavu v Praze. Práce v oboru pediatrie.
Více od autora
Ambrose Parry
Více od autora
Zdeněk Palcr
Narozen 3. 9. 1927 ve Svitávce, zemřel 12. 7. 1996 v Praze. Sochař, restaurátor, grafik.
Více od autora
Tomáš Pardel
Bol slovenský psychológ. Autor vysokoškolských učebníc a vysokoškolský pedagóg, dlhoročný riaditeľ Psychologického ústavu FFUK a vedúci katedry psychológie na FFUK v Bratislave. Bol jedným z prvých členov Slovenskej komory psychológov Psychologického ústavu FFUK.
Více od autora
Tomáš Pánek
Tomáš Pánek se zabývá geomorfologií, morfotektonikou a fyzickou geografií.
Více od autora
Šárka Pavličová
Narozena 1965 v Turnově. Autorka prózy, poezie a populárně naučné literatury pro děti. Šárka Pavličová se narodila v Turnově, ale vyrůstala a žila v Liberci. V současné době žije a pracuje v Praze. Vystudovala Střední zdravotnickou školu v Ústí n/L, obor zubní laborant, ale už během studia se věnovala psaní beletrie, poezie a článků do novin. Tento koníček završilo studium Fakulty žurnalistiky UK, kterou v roce 1988 absolvovala. Od studií je „na volné noze“, v současné době se věnuje redakční práci, ale také připravuje texty pro reklamní a PR agentury či přímo pro PR oddělení firem. Je autorkou knížek pro děti i dospělé. Ve volném čase se věnuje zejména výrobě módních a bytových doplňků, různých dárků a drobností, které nabízí na svých internetových stránkách
Více od autora
Sarah Parsley
Narodila se v minulém tisíciletí v Roudnici nad Labem. Jméno Sarah Parsley si nevybrala kvůli kariéře spisovatelky, ale už kdysi dávno. Žije 21 let v cizině a chtěla mít pro změnu něco bez čárek a háčků. V současné době žije v Austrálii s manželem a devítiletou dcerou. Miluje knihy, cestování a teplé počasí. Její prvotina, Třetí zahrada, vyjde koncem září.
Více od autora
Sally Page
Více od autora
Pavel
Spisovatel a novinář Ota Pavel, původním jménem Ota Popper, se narodil 2.7.1930 v Praze jako syn obchodního cestujícího. Za války pobýval s rodiči a dvěma bratry na Kladensku a tam začal r. 1943 pracovat jako havíř. V chlapeckých letech aktivně provozoval fotbal a hokej. Po válce žil opět v Praze; navštěvoval zde obchodní a jazykovou školu. V letech 1949-56 pracoval Pavel v Československém rozhlase jako sportovní redaktor , r. 1956 byl zaměstnán v časopise Stadion, od r. 1957 v časopise Československý voják. Při zaměstnání vystudoval střední školu pro pracující a ukončil ji r. 1960 maturitou. V r. 1962 provázel fotbalisty pražské Dukly na jejich zájezdu do Spojených států; navštívil i několik dalších cizích zemí . V únoru 1964 Ota Pavel onemocněl vážnou duševní chorobou a byl nucen pobývat v psychiatrických ústavech a trvale se léčit. Z léčeben se vracel do zaměstnání a ke své tvůrčí práci pouze na krátká období. R. 1966 mu byl přiznán plný invalidní důchod. Přes velké zdravotní potíže Pavel i v posledních letech svého života horečně literárně tvořil. 31.3.1973 náhle zemřel na zástavu srdeční činnosti. Je pochován na Židovském hřbitově v Praze-Strašnicích. Ota Pavel začal publikovat velice záhy, už od počátku 50. let uveřejňoval v denním tisku drobnější, převážně reportážní práce. Jeho prvním velkým literárním úspěchem byla kniha Dukla mezi mrakodrapy , kterou se uvedl v žánru tzv. sportovní beletrie. Po ní následovaly soubory kratších próz a črt o našich předních i méně známých sportovcích . Celou knížku věnoval vyprávění o Jiřím Raškovi . Hned několik Pavlových prací z oboru sportovní beletrie bylo poctěno novinářskými a literárními cenami , někt...
Více od autora
Octav Pancu-Iaşi
Octav Pancu-Iași byl rumunský spisovatel , novinář a scenárista. Pancu-Iași absolvoval gymnázium v Bukurešti, poté pracoval v redakci Rumunského rozhlasu, psal scénáře pro film a působil jako redaktor dětského časopisu Cutezătorii. Především v padesátých letech publikoval celou řadu děl určených dětem a mládeži, ve kterých spontánně a s humorem spojoval svět pohádky s realitou.
Více od autora
Natalie Parker,
Více od autora
Miroslav Pavlík
Narozen 9.4.1940 v Tišnově. Historik umění, autor katalogů výstav, též knižní ilustrátor, věnuje se kreslenému humoru.
Více od autora
Miroslav Pacák
Narozen 30.4.1911 v Krhanicích na Benešovsku, zemřel 13.1.1988 v Praze. Ing., elektrotechnik, práce z oboru radiotechniky a konstrukce měřících a regulačních přístrojů.
Více od autora
Libor Páv
Narozen 25.6.1960. Výtvarník, malíř, grafik, knižní ilustrátor, scénárista a tvůrce animovaných filmů.
Více od autora
László Passuth
Maďarský spisovatel László Passuth skončil svá vysokoškolská studia na právnické fakultě university v Debrecíně. Od r.1919 do r.1950 byl bankovním úředníkem, potom až do r.1960 odborným překladatelem Státní překladatelské kanceláře. Překládal z angličtiny, francouzštiny, italštiny, portugalštiny, řečtiny a španělštiny. Svou literární dráhu začal ve dvacátých letech: přispíval do literárních časopisů cestopisy, překlady a historickými studiemi. Jeho první román Eurasie líčí pohnutou dobu mezi oběma světovými válkami. Problematice současné společnosti věnoval ještě další tři romány: Otáčivé dveře , Mrak a oáza a Cizí lidé . Široké popularity si však získal teprve svými historickými a životopisnými romány, zejména z prostředí italského a španělského. Jeho prvním a nejúspěšnějším dílem, které mu otevřelo cestu do světa, je román Bůh deště pláče nad Mexikem . Z jeho dalších děl můžeme zmínit Johanu Neapolskou , V purpuru zrozen , Monteverdi či Laguny .
Více od autora
Joe Pass
Joe Pass byl americký jazzový kytarista proslulý svou virtuózní technikou, sofistikovanými akordicko-melodickými sóly a schopností improvizovat basové linky a složité kontrapunkty v kapele. Pass se narodil 13. ledna 1929 v New Brunswicku ve státě New Jersey a své schopnosti rozvíjel v době, kdy se jazz rychle vyvíjel. Často je připomínán díky své práci v 60. a 70. letech, kdy nahrál řadu alb pro labely Pacific Jazz a Concord Jazz.
Více od autora
Jiří Pacovský
Narozen 6.10.1922 v Hořicích, zemřel 31.3.1977 v Hradci Králové. MUDr., psychiatr, odborná literatura z oboru, beletrie. Pod vlastním jménem Jiří Rigel píše odbornou literaturu, pod pseudonymem Pacovský vydává beletrii.
Více od autora
Jean Paul
Jean Paul, vlastním jménem Johann Paul Friedrich Richter, byl německý spisovatel, který se proslavil zejména svými humoristickými romány a povídkami. Také jeho estetické názory ovlivnily řadu autorů. Johann Paul Friedrich Richter, který si později změnil jméno na Jean Paul, se narodil jako syn učitele, varhaníka a později pastora Johanna Christiana Christopha Richtra a jeho manželky Sofie Rosiny ve Wunsiedelu v Bavorsku. Atmosféra života na protestantské venkovské faře velmi ovlivnila dětství Jeana Paula. V květnu roku 1781 nastoupil Jean Paul na univerzitu v Lipsku, aby studoval teologii, místo toho se však začal věnovat psaní. Jako své první literární pokusy napsal především satirické kusy ve stylu Jonathana Swifta a Christiana Ludwiga Liscowa, které vyšly v souhrnném vydání roku 1783 jako "Gronské procesy". 1784 musel Jean Paul utéci před svými věřiteli a vrátil se zpět ke své matce. Své pocity z návratu popisuje v knize Siebenkäs, česky jako "Advokát Sirový". Teprve roku 1787 našel místo jako soukromý učitel. Roku 1769 na pozvání Charlotte von Kalb navštěvuje Výmar, dobové literární centrum, kde byl s respektem přijat, ačkoliv zůstal jeho vztah ke Goethemu a Schillerovi chladný a distancovaný. Dva roky poté se Jean Paul do Výmaru přestěhoval a spřátelil se s J. G. Herderem. Ve Výmaru se množily jeho milostné pletky: na podzim roku 1799 se zasnoubil s Karoline von Feuchtersleben, což přineslo komplikace především kvůli rozdílnému původu. Aby se jim vyhnul, zrušil zasnoubení. Roku 1800 poznává během cesty do Berlína Karoline Mayer, kterou si o rok později vzal za ženu. Cesta do Berlína představuje nejdůležitější bod jeho literární kariéry: pruská královna Luisa se projevila jako nadšená čtenáčka jeho knih. To ho přivedlo k myšlence přestěhovat se do Berlína, kde se mimo jiné nacházeli jeho přátelé bratři August Wilhelm a Friedrich Schlegel nebo Johann Gottlieb Fichte. Krátce před svojí smrtí oslepl.[2...
Více od autora
Jan Padych
Jan Padych je český spisovatel. Mládí prožil v Havířově, od r. 1989 žije a pracuje v Ostravě. Po absolvování střední ekonomické školy pracoval v obchodních organizacích v kontrolních a řídících funkcích na krajské i podnikové úrovni. V porevolučních letech působil převážně v pojišťovnictví, v letech 1994-1995 také jako jazykový redaktor v knižním nakladatelstvích Optys v Opavě. Od r. 2006 pracuje v bezpečnostních agenturách. Publikovat začal povídkami a fejetony . V roce 1988 vyhrál celostátní soutěž GENERACE 88 v oboru próza. Od r. 2001 je členem Obce spisovatelů. V letech 1991–1992 psal eseje do Ostravského večerníku. Zprvu pod pseudonymem Samuel Dan články , v nichž uplatnil své znalosti jak z prostředí křesťanských denominací, tak rovněž z okultní literatury. Později vydával články již pod svým jménem a jejich obsah zaměřil na pravěkou archeologii . Následovaly knižní publikace. V roce 2004 se synem Danielem založili nakladatelství , kde vydal román „Bouře ve sklenici piva – pojišťovácký román“. Kniha byla vybrána Českou televizí jako námět k celovečernímu filmu „Každý den karneval“ s Pavlem Zedníčkem v hlavní roli, dále s Jitkou Asterovou a Michalem Dlouhým. . Další kniha vydal v r. 2013 elektronicky pod názvem „Pravěké ženy a jejich velké tajemství“. Jan Padych od mládí tíhnul k nejstarším dějinám a reáliím nejstarších kultur. Velmi se zajímal o starověké dějiny, také o pravěk střední Evropy. Odtud jeho zájem o nejstarší dějiny náboženství, včetně dějin magie a pověr. Své vědomosti doplňoval i diskusemi a korespondencí s odborníky. Jedním z nejvýznamnějších byl profesor Rudolf Mertlík, klasický filolog, spisovatel, básník a překladatel, jeden ze zakladat...
Více od autora
Jan Arnold Palouš
Narozen 25. 10. 1888 v Českých Budějovicích, zemřel 25. 9. 1971 v Praze. Ing., redaktor Prager Presse, průkopník ledního hokeje, sportovní publicista a novinář, memoáry.
Více od autora
Ivo Paclt
Narozen 1. 2. 1949 v Praze. Doc. . MUDr., CSc. Psychiatr. . Publikace z oboru psychofarmak, biologické psychiatrie, problematiky afektivních poruch a psychofarmakoterapie dětského věku.
Více od autora
Gudrun Pausewang
Gudrun Pausewang byla německá spisovatelka a učitelka, pocházející z Česka, která vydala 78 knih, z toho 22 pro dospělé, 20 pro děti do deseti let a zbytek pro náctileté. Gudrun se narodila 3. března 1928 v domku za Mladkovem jako nejstarší ze šesti dětí. Její matka byla učitelka v mateřské školce a otec hospodář, syn ředitele místní školy. Gudrunina mladší sestra, Freya Pausewang , se později stala právničkou a spisovatelkou. Její rodina věřila na alternativní styl života, kterým se snažila žít. Po vystudování základní školy začala navštěvovat střední dívčí školu. Její otec zemřel ve druhé světové válce, když jí bylo patnáct. Po skončení války utekla celá rodina do západního Německa. Zde nastoupila Gudrun na střední školu ve městě Wiesbaden, kterou úspěšně absolvovala roku 1948. Poté začala studovat pedagogickou školu ve Weilburgu. Od roku 1956 učila pět let v německých školách v Chile a dva a půl roku ve Venezuele. V té době procestovala i velkou část Střední a Jižní Ameriky. Koncem roku 1963 se vrátila do Německa a začala učit na základní škole. O čtyři roky později, tedy v roce 1967, se do Latinské Ameriky vrátila se svým manželem Hermannem Wilcke, kde následujících pět let učila na německé škole. V roce 1972 se rozhodla vrátit se do Německa spolu se svým dvouletým synem. Od tohoto roku pracovala až do důchodu v roce 1989 jako učitelka. Po tom, co odešla do důchodu se začala věnovat i čtení na školách. Gudrun původně psala pouze pro dospělé, až později se rozhodla i pro psaní knih pro děti, které v současnosti tvoří většinu jejích děl. Její knihy se zabývají především problémy zemí třetího světa. Rovněž podporuje ochranu životního prostředí a zakázání jaderných elektráren. Některé z jejích knih se zaobírají i homosexuály. Jedna z jejích nejpopulárnějších knih je Vzpomínám na rozinkovou louku, ve které Gudrun sepsala své vzpomínky na rané dětství a válku. Další známá kniha, Mrak, pojednává o dívce, kte...
Více od autora
Genevieve Lewis Paulson
Genevieve Lewis Paulson je ředitelem a prezidentem neziskové organizace Rozměry zapojení, Inc se nachází na 165 akrech v Ozark horách v Arkansasu. Je zde centrum psychického, osobního a duchovního učení, akreditace studentů ve studiu Kundalini energie- rozvoj. V roce 1970, založila Sunergos, Inc Centrum duchovního růst v Chicagu. Kde jí nové zkušenosti mohly opustit západní náboženskou víru a místo toho našela způsob, jak sloučit dvě varianty pravdy= vytvářet syntézu dvou velkých tradic víry.
Více od autora
Gabzdyl Pavel
Více od autora
Gabriella Parca
Italská novinářka, spisovatelka, scénáristka, aktivistka v ženském hnutí, autorka knih pro děti.
Více od autora
František Pauk
Doc. RNDr. František Pauk, CSc. Narozen 24.1.1905 v Jablonném nad Orlicí, zemřel 1.11.1985 v Praze. Český geolog, docent mineralogie a petrografie na pedagogické fakultě.
Více od autora