Všichni Autoři a témata

Ingrid Steiner-Gashi (1)

Ingrid Steinerová-Gashi , je dlouholetou zahraničněpolitickou redaktorkou rakouského deníku Kurier. Vystudovaná romanistka a spisovatelka žila ve Francii, Chorvatsku, Bosně a v Kosovu a jako jedna z mála světových novinářů mohla přijet do Severní Koreje. Žije ve Vídni.

Steven M Beresford (1)

Americký oční lékař.

Jaroslav Anýž (1)

Narozen 1902, zemřel 31.8.1985. Syn podnikatele Franty Anýže, zakladatele továrny na svítidla.

Martin Weimar (1)

zahradník a florista, účastník četných výtvarných výstav, pořádá již mnoho let kursy o uměleckém ztvárnění rostlin. Je autorem několika úspěšných publikací.

Derek Lin (1)

Taiwansko-americký autor knih o taoismu.

S. P Orlov (1)

Agnie Barto (1)

Guido Moonsbrugger (1)

Jaroslav Čižmář (1)

Narozen 15.1.1886 ve Veselí u Vizovic, zemřel 21.11.1947 u Semil. Inspektor vinných sklepů, legionář, literatura z oboru vinařství a o legiích.

Antonín Vorel (2)

Narozen 10.4.1843 ve Velkém Meziříčí, zemřel 26.3.1925 tamtéž. Středoškolský profesor, vydavatel národních písní, memoáry, stati v pedagogickém tisku.

Zdenka Vorlová-Vlčková (1)

Zdenka Vorlová-Vlčková byla sběratelka národopisu a první moravská malířka. Narodila se 3. dubna 1872 do rodiny profesora Antonína Vorla, který podporoval její umělecký talent. Zdenka Vlčková se v šestnácti letech stala žačkou umělecko-průmyslové školy ve Vídni. Po šesti letech odešla do Mnichova, kde pokračovala čtyřletým studiem na Dámské akademii umění. Pobývala i v Římě a Paříži. Po dlouhém čekání jí byla povolena státní zkouška a roku 1898 získala jako vůbec první žena v Rakousku-Uhersku státní povolení pro vyučování kreslení na školách. Ze zdravotních důvodů začala učit až v roce 1900. Působila jako profesorka v brněnské Vesně. Stala se iniciátorkou různých společenských akcí a plně uplatňovala své nadání. Učitelské dráhy se vzdala pravděpodobně kvůli chatrnému zdraví a začala se věnovat etnografii. Roku 1905 se přestěhovala do Vyškova, kde se seznámila s profesorem Vlčkem, svým budoucím manželem. Dva roky po svatbě odešli manželé do nedalekého Prostějova a v roce 1908 bydleli v Brně, kde mohla Zdenka Vorlová-Vlčková pokračovat ve společenském životě. Během první světové války trpěla depresemi, které se promítly do její tvorby. Po válce začala cestovat. Navštívila Slovensko, Itálii, Bosnu a Hercegovinu, Holandsko, Dalmácii, Anglii a další země. Při svých cestách studovala lidovou architekturu a jiná umělecká díla. V meziválečném období žili manželé Vlčkovi v Praze a ve Velkém Meziříčí, kde si Zdenka zřídila ateliér v domě po rodičích. Její uměleckou tvorbu nepřerušila ani okupace, po válce vystavovala v Jihlavě a Brně. Velkou část svých děl věnovala Zdenka Vorlová-Vlčková rodnému kraji. Zemřela v Praze 28. září 1954.

Dominic Streatfeild (1)

Britský scénárista, televizní dokumentarista zaměřený na vojenskou a bezpečnostní tématiku, autor literatury faktu, též autor turistických průvodců.

Peter Veres (2)

Péter Veres bol maďarský politik a spisovateľ. Pracoval ako minister obrany v rokoch 1947 a 1948. Napísal 26 diel, niektoré neboli publikované: 1. Számadás – Révai, Budapest, 1937. 2. Gyepsor , Budapest, 1940. 3. Mit ér az ember, ha magyar? – levelek egy parasztfiúhoz – Magyar Élet, Budapest, 1940. 4. Ember és írás , Budapest, 1941. 5. Népiség és szocializmus 194? 6. Szocializmus, nacionalizmus 1943. 7. A válság éveiből. Szabad ország, szabad munka, Budapest, 1945. 8. Paraszti jövendő, Budapest, 1948. 9. Próbatétel , Budapest, 1950. 10. Szolgaság , Budapest, 1950. 11. Ukrajna földjén , Budapest, 1951. 12. Szegények szerelme, , Budapest, 1952. 13. Asszonyhűség , Budapest, 1957. 14. János és Julcsa , Budapest, 1957. 15. A kelletlen leány , Budapest, 1960. 16. A Balogh család története , Budapest, 1961. 17. Olvasónapló, Budapest, 1962. 18. Tiszántúli történetek, Budapest, 1962. 19. Bölcs és balgatag őseink, Budapest, 1968. 20.Napforduló , Budapest, 1970. 21. Történelmi jelenlét , Budapest, 1970. 22. Szárszó , Budapest, 1971. 23. Számadás . 24. Napszámosénekek , Budapest, 1972. 25. Pályamunkások . 26. Almáskert .

Jan Dušánek (1)

Autor vlastivědných publikací o Podkarpatské Rusi.

Von Hardesty (1)

Dan Verton (1)

Spisovatel a investigativní novinář pro nakladatelství Computerworld ve Washingtonu, zabývá se technologiemi.

Ladislav Janeček (1)

Autor disertace z oboru betonu.

Dáďa Farářová (1)

Narozen 26.11.1892 v Praze, zemřel 15.10.1951 v Praze. Autor knih pro mládež, konvenčních románků pro ženy a dívky a textové části cyklu o Marbulínkovi, překladatel z francouzštiny. Vystudoval učitelský ústav, ke konci života byl ředitelem obecné školy v Dejvicích.

Gabriele Franay (1)

Dore Gold (1)

Dore Gold je izraelský diplomat a od května 2015 generální ředitel na izraelském ministerstvu zahraničních věcí. Od roku 2000 je rovněž prezidentem think tanku Jerusalem Center for Public Affairs. Účastnil se řady jednání v rámci izraelsko-palestinského mírového procesu a byl poradcem izraelských premiérů Benjamina Netanjahua a Ariela Šarona. V letech 1996 až 1999 působil jako izraelský velvyslanec při Organizaci spojených národů. Narodil se v Hartfordu ve státě Connecticut ve Spojených státech amerických a vyrůstal v konzervativní židovské rodině. Studoval na ortodoxní ješivě v Hartfordu, V 70. letech na Northfield Mount Hermon School a univerzitní studia absolvoval na Kolumbijské univerzitě, kde získal nejprve bakalářský a magisterský titul z politologie, a následně doktorát z politologie a blízkovýchodních studií. Během studií se věnoval arabštině a specializoval se na mezinárodní právo. V dizertační práci se věnoval Saúdské Arábii. Jeho bádání mu poskytlo podklad k jeho knize Hatred's Kingdom: How Saudi Arabia Supports the New Global Terrorism, vydané v roce 2003, jež se stala bestsellerem. V roce 1980 přesídlil do Izraele, kde žije v Jeruzalémě s manželkou Ofrou a dvěma dětmi. Po příchodu do Izraele působil na Telavivské univerzitě a v letech 1987 až 1996 působil jako ředitel U.S. Foreign and Defense Policy Project na Jaffee Center for Strategic Studies. V roce 1991 byl poradcem izraelské delegace na Madridské mírové konferenci a poté i během následujících izraelsko-palestinských a arabsko-izraelských mírových jednání. Mezi červnem 1996 a červnem 1997 působil jako zahraničněpolitický poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, měl na starosti jednání s Palestinskou samosprávou, Egyptem, Jordánskem a dalšími zeměmi arabského světa, a osobně se podílel na jednáních, která vyústila k uzavření tzv. Hebronského protokolu. V letech 1996 až 1999 byl Dore Gold izraelským velvyslancem při Organizaci spojený...

Gil Yaron (1)

Je izraelský lékař a novinář. Působí jako blízkovýchodní korespondent německého listu Die Welt a dalších periodik a rozhlasových stanic, pravidelně publikuje v izraelském deníku Haaretz. Je autorem několika publikací věnovaných Izraeli, Palestině a Jeruzalému. Jeho „historicko-politický průvodce“ Jeruzalémem vyšel prvně roku 2009 a v Německu se dosud dočkal tří vydání.

Eduard Hlávka (1)

Myslivec, člen OV Českého Mysliveckého Svazu v Kolíně, autor publikace z oboru myslivectví.

Eva Kosáková (1)

Eva Kosáková je malířka a historička umění , která se specializuje na historii textilního výtvarnictví a odívání. Eva Medková se narodila 1. dubna 1952 manželům Medkovým. Její matkou byla umělecká fotografka Emila Medková . Jejím otcem byl malíř Mikuláš Medek. Jejím strýcem byl novinář, hudební publicista, teoretik a kritik Ivan Medek a jejím dědečkem byl generál, legionář a spisovatel Rudolf Medek. Jako malá bydlela do šesti let u své babičky v pražské Libni a k rodičům jezdila jen na víkendy. Babička se narodila ještě před první světovou válkou, pocházela z venkova, v Praze pracovala doma jako švadlena a naučila Iviš šít. Od první třídy ale Iviš už nebydlela u babičky, ale doma u svých rodičů na Smíchově na Janáčkově nábřeží. Staral se o ni převážně její otec, neboť obživu rodiny zajišťovala její matka. Rodina Medkových bydlela v malém rozděleném bytě, druhou část bytu obýval bratr Mikuláše Medka – Ivan Medek. Po ukončení základní devítileté školy nedostala doporučení ke studiu na střední škole, a tak studovala jeden rok na jazykové škole angličtinu, italštinu a ruštinu a poté byla přijata na žižkovskou Střední uměleckoprůmyslovou školu . Po neúspěšném pokusu o studium na Akademii výtvarných umění v Praze, kam se nedostala vinou svého špatného kádrového profilu, začala Eva Kosáková pracovat ve „Státním židovském muzeu“. Při zaměstnání absolvovala konzervátorský kurz v Brně a pomaturitní studium muzeologie. Po nástupu do „Státního židovského muzea“ začala navštěvovat Státní jazykovou školu, kde studovala hebrejštinu. Tato studia navštěvovala i řada členů Židovské obce pražské a tam se také seznámila se svým budoucím manželem Petrem Kosákem. V roce 197...

Hiëronymus Bosch (1)

Hieronymus Bosch , vlastním jménem Jheronimus Anthonissoen van Aken , byl přední nizozemský malíř 15. a 16. století. Tvořil v rané nizozemské renesanci. Většina jeho prací znázorňuje hříchy a morální úpadek lidstva. Bosch na svých obrazech zobrazoval člověka z vnitřní stránky racionálně pojaté jako démony, části lidského těla, zvířat a strojů. Jeho díla jsou komplexně pojatá, originální, vyznačují se vysokou mírou fantazie a hluboce promyšlenou symbolikou postav a ikonografie. Některá z nich byla v tehdejší době dokonce označována za kacířská. V polovině 20. století přišel německý historik Wilhelm Fraenger s teorií, že Bosch patřil mezi členy heretické skupiny Bratři volného ducha, rozšířené v Evropě od 14. století. Moderní dějepis umění však tuto tezi nepřijal. Boschovo dílo je mimo jiné také považováno za jeden z hlavních inspiračních zdrojů pro surrealismus ve 20. století. Hieronymus Bosch se narodil jako Jheronimus van Aken, což vypovídá o tom, že jeho rodina pocházela z německých Cách . Velký počet svých obrazů ovšem podepisoval jako Jheronimus Bosch, tedy jménem, které odvozoval od místa svého narození ’s-Hertogenbosch . O Boschově životě a vzdělání je známo velmi málo. Jediné písemné doklady se nacházejí v městském archivu v městě ’s-Hertogenbosch, zejména v účetních knihách Bratrstva Notre-Dame, jehož byl členem. Žádné informace proto neexistují ani o charakteru jeho osobnosti. Datum jeho narození nelze určit. Existuje kresba tužkou a hlinkou, která je považována za jeho autoportrét. Nejedná se však o originál, nýbrž o kopii. Pokud originál kresby vznikl těsně před Boschovou smrtí roku 1516, narodil se malíř kolem roku 1450. Portrét totiž ukazuje umělce v pokročilém věku, pravděpodobně v pozdních šedesáti letech. Bosch se narodil a celý svůj život strávil poblíž ’s-Hertogenbosche, hlavního města nizozemské provincie Brabantsko. Je...

Karen Essex (1)

Americká autorka historických novel, scénáristka a novinářka. narodila se v New Orleansu, žije v Los Angeles.

Eva Fantová (1)

Autorka dětské literatury.

Jiří Vitula (1)

Narozen 8. 9. 1925 v Kamenici u Jihlavy, zemřel 17. 2. 2012 v Brně. PhDr., historik umění, hudební publicista, novinář, kulturní redaktor.

Patrick Delaroche (1)

Psychoanalytik a dětský psychiatr.

Miluše Kalábová (1)

Narozena 1946. Autorka učebnic španělštiny.

Peter Martin Lampel (1)

Německý dramatik.

Jürg Willi (1)

Jürg Willi se specializuje na psychiatrii a psychoterapii a psychoanalýzu . Až do roku 1999 byl ředitelem psychiatrické kliniky ve Fakultní nemocnici v Curychu a profesorem ambulantní psychiatrie, psychoterapie a psychosomatické nemoci. V současné době se věnuje školení, které založil pro ústav ekologickou a systémovou terapii v Curychu. V roce 1999 se stal čestný doktorantem na univerzitě Fribourg a v r. 2002 mu byla udělena cena Otto Mainzer v New Yorku za vědu. Jeho kniha Die Zweierbeziehung byla zařazena do seznamu 100 děl o psychoterapii. Jeho knihy jsou překládány do několika jazyků.

Patrick Mouratoglou (1)

Francouzský tenisový trenér.

C. Harry Brooks (1)

Anglický autor příručky grafologie.

Israël Shahak (1)

Israel Shahak se narodil roku 1933 ve Varšavě rodině vzdělaných ortodoxních sionistů. Dětství strávil ve varšavském ghettu a na počátku druhé světové války se začal skrývat. Chytili jej a spolu s matkou převezli do koncentračního tábora Bergen-Belsen, kde strávil dva roky. Ty se na něm nesmazatelně podepsaly do konce života. Jeho i matku osvobodili v dubnu 1945 Američané, do Izraele emigroval koncem roku 1945 ve věku 12 let. Roku 1961 obdržel doktorát na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Začal přednášet na univerzitě jako lektor a později se stal profesorem organické chemie. Po mnohá léta byl Shahak nejoblíbenějším profesorem ve studentském hlasování. Profesor Shahak obdržel mnoho projevů mezinárodního uznání za výzkum a léčbu rakoviny, ale nejvíce jej proslavily jeho kontroverzní politické názory. Velmi dlouho jej označovali za „toho, který nenávidí Izrael“. Shahak se v šedesátých letech aktivně zapojil do politiky a hnutí na obranu lidských práv a proslul svými nezávislými a originálními názory. Veřejně odsuzoval veškeré formy a projevy nacionalismu a vysloužil si tím nenávist jak Izraelců, tak Palestinců. V roce 1968 předsedal jedné z prvních politických organizací, jež projevovala nesouhlas s izraelským obsazením okupovaných území – Council against House Destruction. Shahak se v polovině sedmdesátých let stal předsedou Izraelské ligy pro lidská práva a v té funkci setrval do roku 1990, kdy organizace zanikla. Účast profesora Shahaka na početných mezinárodních fórech, kde odsuzoval izraelskou okupaci, vyvolávala v domovské zemi veřejnou nenávist a na počátku sedmdesátých let se začaly ozývat hlasy, které požadovaly jeho vyloučení z Hebrejské univerzity a odsouzení za zradu. Postavili se za něj intelektuálové z celého světa, například jeho přátelé Jean-Paul Satre a Noam Chomsky, ale z Izraelců jej podporovala jen malá část. Jeho přednášky a publikace přiváděly k šílenství izraelské levičáky ještě více než pravičáky. Shahak velmi často napa...

Jiří Vebr (1)

Autor příručky o šicích strojích.

Václav Beran (1)

Narozen 15.8.1925, zemřel 24.2.1972 na Kubě. Ing., odborník na biologii a agrotechniku víceletých pícnin, práce z oboru.

Nick Yapp (1)

Býval sedmadvacet let učitelem, ale pak se stal spisovatelem a přispěvatelem do médií. Bydlí v Catfordu. Napsal přes padesát knih a osmdesát povídek.

J Pavlík (1)

Dr., překladatel z francouzštiny.

Heinrich Frankenberg (1)

Irena Bělohlavová (1)

Zemřela 16.1.1951 v Praze. Vlastivědné práce.

Martin van Doren (1)

Larry Mueller (1)

Larry Mueller je odborník na lovecké psy a reportér časopisu Outdoor Life, napsal mnoho článků - mezi jinými i Jak rychle vycvičit retrívra. Žije s manželkou na farmě v St. Jacobs ve státě Illinois.

Ivan Řehák (1)

Narozen 1954 v Bratislavě. Akademický sochař, vysokoškolský pedagog obor kreslení, základy architektonické kompozice, modelování a barvy v architektuře.

Ivo Medek (1)

Ivo Medek je český hudební skladatel, hudební publicista a organizátor, vysokoškolský pedagog, v letech 2010 až 2018 rektor brněnské Janáčkovy akademie múzických umění v Brně . V roce 1980 vystudoval stavební fakultu Vysokého učení technického v Brně a na této škole působil až do roku 1997 jako odborný asistent. Mezitím vystudoval v roce 1989 kompozici na JAMU a v roce 1997 v doktorském studiu teorii kompozice. Od roku 1990 působí jako pedagog na JAMU. Je autorem více než 50 hudebních skladeb, jenž je možno zařadit do oboru orchestrálních, komorních a elektroakustických hudebních skladeb. Je znám také jako autor multimediálních projektů, jenž vyvíjí svoji vlastní unikátní a originální kompoziční metodu. Spoluzaložil hudební soubor Ars Inkognito, jenž je zaměřen na soudobou hudbu. V letech 2002–2008 působil ve funkci děkana Hudební fakulty JAMU, v letech 2010 až 2018 byl pak rektorem JAMU.

Emil Sirotek (1)

Emil Sirotek byl český kameraman. Byl spolupracovníkem řady významných českých režisérů, například Jaromila Jireše, Václava Vorlíčka nebo Věry Plívové-Šimkové.

Milan Vošta (1)

doc. PaedDr. Milan Vošta, Ph.D. je docentem na Katedře světové ekonomiky VŠE v Praze od roku 1994. Na katedře přednáší kursy Geoekonomika a Politická geografie. Dlouhodobě se zabývá regionální problematikou v prostoru Evropské unie se zaměřením na regionální rozvoj nových členských zemí EU v podmínkách jednotného vnitřního trhu a oblastí přeshraniční spolupráce v rámci euroregionů. Absolvoval několik zahraničních stáží a výzkumných pobytů k problematice regionálních otázek EU .

Jiří Bém (1)

Publikace v oboru Inženýrské stavitelství.

Jarl Robert Hemmer (1)

Finský spisovatel píšící švédsky.

Élie Berthet (1)

Narozen 8. června 1815 v Limoges a zemřel 3. února 1891 v Paříži. Francouzský spisovatel. Autor oper, populárních románů, historických románů a románů pro mladé lidi. Élie Berthet se narodil do rodiny obchodníka se šesti dětmi. Jeho dětství bylo ovlivněno láskou k přírodě a vášní pro čtení. Později studoval vysokou školu, na které začal psát sérii příběhů. V 16 se pohyboval v okolí Paříže, kde zdánlivě studoval práva, ale ve skutečnosti se věnoval psaní. Na živobytí si vydělával jako trenér. Teprve v roce 1835 našel vydavatele pro svá díla, která vydával pod pseudonymem Élie Raymond. V roce 1840 se oženil a měl dva syny. Po roce 1840 má plodné období a je slavnější než Alexandre Dumas st. V konkurenci Alexandra Dumase ml. však již neuspěje, přesto jsou jeho knihy přeloženy do několika jazyků, mezi nimi byly i knihy pro děti. Nejenže psal v různých stylech, ale dokonce vytvořili nové žánry.

A. V Berjozkin (1)

Václav Kejzlar (1)

Publikace o automobilech.

Benedikt Baur (1)

Narodil se 9. prosince 1877. O dvacet let později vstoupil do benediktínského řádu. V roce 1903 byl vysvěcen na kněze a v roce 1904 získal doktorát z teologie v Římě. Od roku 1931 do 1938 působil jako profesor teologie na řádové univerzitě. Od roku 1938 do roku 1965 byl opatem beuronského kláštera. Je autorem řady knih o duchovním životě

Karel Václav Klíč (1)

Karel Václav Klíč byl český malíř, fotograf a grafický technik. V roce 1878 vynalezl heliogravuru, při pobytu v Anglii v roce 1890 proces zdokonalil. V roce 1892 sestrojil první hlubotiskovou rotačku. Narodil se v papírně v Hostinném zvané Labský mlýn. Jeho dětství bylo poznamenáno úrazem, po kterém celý život kulhal. V roce 1848 se dostal do Prahy s otcem, který se účastnil bojů na barikádě. Karel byl, stejně jako jeho otec, v neustálé opozici proti rakouskému režimu. Nedlouho poté, kdy se zapsal na malířskou akademii, byl předveden na policii za kresbu hanobící c.k. ministra Rakouska a navíc tam ztropil výtržnost. Za trest byl vyloučen z Akademie a vypovězen z Prahy. Potom se živil malováním a později se mu podařilo Akademii přece jen dostudovat. Seznámil se s fotografií a v roce 1866 fotografoval v Brně, kam odjel za otcem, vítězné Prušáky. Ateliér Raffael v Brně byla dobrá živnost, bouřlivák Klíč však navíc založil satirický časopis, který byl samozřejmě zakázán. Poté odešel do Budapešti, kde kreslil na zakázku pro maďarský časopis Kulihrášek. Roku 1869 se usadil ve Vídni, kde kreslil ve společnosti herců a zpěváků. Živil se velmi úspěšně jako koncertní malíř: Kreslil pravou i levou rukou, zády k obecenstvu nakreslil celou první řadu, kreslil i vzhůru nohama, prostě jak jej zrovna napadlo. Byl nejen bravurním kreslířem, ale také maloval – např. portrét Jindřicha Fügnera, jednoho ze zakladatelů Sokola, kreslil Garibaldiho, kněžnu Metternichovou, Palackého aj. Byl i zručným litografem, dokonale ovládal mědiryt i lept. Při rytí dřevorytů pro časopisy často přemýšlel, zda by se dala rytecká práce usnadnit pomocí fotografie. Intenzivně se zabýval reprodukcí polotónových obrazů na papír. Když poznal obtíže tisku z výšky, soustředil se na tisk z hloubky. Namáhavé pokusy přinesly ovoce o silvestrovské noci roku 1878, která se stala datem vynálezu heliogravury. Byl důvěřivý a nedal si svůj vynález patentovat. Když ...

G. I Penežko (1)

Sovětský důstojník, autor zápisků z války.

Bohumil Sobotka (1)

Narozen 26.9.1933 v Kolíně, zemřel 8.12.1991 v Praze. Režisér dokumentárního filmu, autor rozhlasových her a televizních filmů, překladatel z maďarštiny.

Tadeáš Gajdoš (1)

Autor učebnic matematiky.

Frederick Russell Burnham (1)

Major Frederick Russell Burnham byl americký spisovatel. Jeho myšlenky částečně ovlivnily zakladatele skautingu, Roberta Baden-Powella. volného díla digitální knihovnou Real Soldiers of Fortune – Projekt Gutenberg

Françoise Dastur (1)

Françoise Dastur je francouzská filozofka, historička filozofie a francouzská překladatelka. Učil v Paříži na Sorbonně, nyní je emeritní profesorkou na University Nice Sophia Antipolis. Její práce se zaměřuje především na německou a francouzskou fenomenologii.

Karel Suchan (1)

Dr., CSc., ekonom, práce z oboru.

Luboš Šedivý (1)

Autor básnických sbírek vydávaných vlastním nákladem.