Všichni Autoři a témata

František Procházka-Pauker (1)

Malíř a ilustrátor knih pro děti.

Antonín Sum (1)

Antonín Sum byl český právník, účastník domácího odboje za druhé světové války, osobní tajemník Jana Masaryka, politický vězeň v procesu s M. Horákovou, kominík, spisovatel, skaut a činovník Junáka a YMCA. Začátkem 20. let bydlel v Americe, kde jeho otec pracoval na vyslanectví. Tam jej Jan Masaryk poznal jako malého kluka . Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Za druhé světové války byl účastníkem domácího odboje, aktivně bojoval proti německé okupaci a v květnu 1945 patřil k účastníkům Pražského povstání. Po válce v letech 1946–1947 pracoval na Úřadě předsednictva vlády. V roce 1947 nastoupil na Ministerstvo zahraničních věcí a stal se osobním tajemníkem Jana Masaryka, jímž byl až do Masarykovy smrti. V roce 1949 byl Antonín Sum zatčen a v roce 1950 odsouzen na 22 let za velezradu. Hrozil mu i trest smrti, od něhož jej zachránil svými známostmi a přímluvami jeho přítel hudebník dr. Emil Ludvík. Ve vězení zůstal do roku 1962. Až roku 1968 se dočkal rehabilitace. Byl zastáncem teorie Masarykovy "demonstrativní sebevraždy" . V roce 1968 byl zvolen starostou skautské organizace Junák během krátké období její činnosti; v letech 1969 a 1970 se snažil za cenu ústupků v rozporu se skautskými principy udržet jeho existenci, ale nakonec se spolupodílel na jeho sebelikvidaci schvalováním postupu ústřední stranické skupiny. Po sametové revoluci znovu krátce působil jako starosta...

Josefine Winkler (1)

Zora Straube (1)

František Kubát (1)

Zemědělský ekonom.

Vladimír Sálík (1)

Autor publikace o americké armádě.

Jindřich Musílek (1)

Autor publikace o americké armádě.

Nikolaj Semenovič Nikitin (1)

Jiří Srubař (1)

Proděkan pro pedagogickou činnost Ústavu nosných konstrukcí, pracoviště matematiky a deskriptivní geometrie na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Vysokoškolský učitel matematiky, deskriptivní geometrie a digitálního zobrazování na FA ČVUT a Matematicko-fyzikální fakultě UK. Spoluautor populárně-naučné publikace o geometrii. Autor prací z oboru.

Iva Nedomlelová (1)

Vysokoškolská pedagožka, autorka prací z oblasti mikroekonomie a makroekonomie.

Ulrich Gregor (1)

Německý filmový teoretik a kritik, producent.

Vivian Fuchs (1)

Sir Vivian Ernest Fuchs byl britský cestovatel, který jako první člověk projel napříč Antarktidou. Narodil se na ostrově Wight, jeho otec byl přistěhovalec z Německa. Vystudoval geologii na Univerzitě v Cambridgi, v roce 1929 se zúčastnil vědecké výpravy Jamese Wordieho do Grónska. Později cestoval po Africe, spolu s Louisem Leakeym zkoumal rokli Olduvai, s manželkou Joyce navštívil jezera Turkana a Rukwa. Za druhé světové války sloužil jako dobrovolník, zúčastnil se bitvy o Normandii a díky znalosti němčiny působil v okupační správě města Plön. Od roku 1947 byl zaměstnancem British Antarctic Survey a v letech 1958–1973 stál v jejím čele. Spolu s Edmundem Hillarym vedl transantarktickou expedici v rámci mezinárodního geofyzikálního roku, která od listopadu 1957 do března 1958 na vozidlech Tucker Sno-Cat podnikla 3473 kilometrů dlouhou cestu přes kontinent z Vahselovy zátoky přes jižní pól do Scottovy základny. Po návratu byl povýšen do rytířského slavu a v roce 1974 byl zvolen členem Královské společnosti. Spolu s Hillarym napsal knihu Napříč Antarktidou . Na jeho počest se uděluje od roku 1973 antarktickým výzkumníkům Fuchsova medaile.

Miloš Kašlík (2)

Společenský pracovník a publicista. Narozen 25. 11. 1894 , zemřel 2. 3. 1974 . Po absolvování valašskomeziříčského gymnázia se stal učitelem ústavu pro hluchoněmé a později ředitelem valašskomeziříčského muzea. Studoval i výtvarné umění u V. H. Brunnera v Praze a dějiny umění na Masarykově univerzitě v Brně. Věnoval se národopisu, hudbě, baletu, loutkovému divadlu, byl předsedou muzejní společnosti. Zakládal valašské kroužky a externě učil lidový tanec na ostravské konzervatoři. Popsal valašské tance a napsal libreto k filmu Valašské tance. Vydal knihu Valaské povědačky, kterou sám ilustroval, nakreslil soubor 25 pohlednic Staré valašské kroje. V době krize se ujal vydávání časopisu Naše Valašsko, kam napsal řadu statí.

Zoltán Bedrna (1)

Narozen 27.2.1933 ve Svidníku. Slovenský půdoznalec a agrochemik.

František Kvapil (2)

František Kvapil byl český básník a překladatel, především z tehdejší moderní polské literatury. Studoval filosofii v Praze a později v Paříži, už za svých studentských let se intenzivně věnoval překládání i tvorbě vlastní poezie. V letech 1880–1883 pracoval jako profesor na gymnáziích a učitelských školách, poté se věnoval výhradně literární a překladatelské činnosti. Publikoval také řadu časopiseckých článků o slovanských literaturách. Jeho nejvýznamnějším dílem je mimo překlady z polštiny a podrobné studie o slovanských literaturách cyklus epických básní Zpěvy knížecí, v níž přepracovává v parnasistním stylu, napodobujícím především Victora Huga, ruské byliny. Dalším významným dílem je lyrická sbírka Zaváté stopy, vydal i několik dalších lyrických sbírek. Směrově příslušel k parnasismu. V původní poezii byl v mnohém pouhým epigonem Jaroslava Vrchlického, nicméně jako překladatel a literární vědec byl ve své době velmi oceňován. zdroj: wikipedie

Václav Hubáček (1)

Isidor Hirsch (1)

Dr. Isidor Hirsch, byl pražský a karlínský rabín, profesor Univerzity Karlovy a překladatel Tóry a židovské liturgie do českého jazyka. Narodil se pravděpodobně v Budapešti, na univerzitách v Praze a Berlíně studoval filozofii a semitské jazyky, dosáhl titulu PhDr. Působil jako rabín v karlínské synagoze, což byla ve své době, tj. na přelomu 19. a 20. století, jedna z nejvetších židovských obcí v Čechách. Jako rabín zde působil až do roku 1939, kdy byl v důsledku okupace nuceně penzionován. Zemřel o rok později a pochován je na Novém židovském hřbitově v Praze na Olšanech. V roce 2014 mu byla na východní fasádě synagogy, směřující do Vítkovy ulice, odhalena pamětní deska.

Boleslav L Černý (1)

Narozen 11.7.1881 v Hradci Králové, zemřel 12.5.1930 v Pelechách u Domažlic. Učitel, prozaik a básník.

Janko Leskovar (1)

Chorvatský spisovatel.

Romuald Rudolf Perlík (2)

Romuald Rudolf Perlík byl premonstrát, archivář na Strahově a pedagog zabývající historií církevní hudby. V roce 1900 vstoupil k premonstrátům, na kněze vysvěcen roku 1905. V roce 1923 absolvoval Státní archivní školu a působil jako archivář a knihovník na premonstrátské kanonii na Strahově. Vědecky se zabýval starší církevní hudbou . Narodil se 11. března 1882 v Mýtě u Rokycan jako Rudolf Vendelín Perlík. Studoval na gymnasiu v Klatovech v letech 1893–1898 a poté na Vinohradech . Do řádu premonstrátu s řeholním jménem Romuald vstoupil 11. října 1900 a v něm složil slavné sliby v květnu 1905 o měsíc později svěcen na kněze. Následně působil v církevní správě, do roku 1911 studoval na filosofické fakultě. Za první světové války působil jako vojenský kaplan. Po válce se stal kantorem a archivářem na Strahově, dále si doplňoval vzdělání, účastnil se druhého běhu kursu Státní archivní školy a poté složil rigorózní zkoušku a získal titul PhDr. s prací K dějinám hudby a zpěvu na Strahově až do první poloviny XVIII. století. Dne 10. července 1929 se habilitoval na Teologické fakultě Univerzity Karlovy v oboru dějiny církevní hudby. Zemřel 26. května 1947 po delší nemoci, přičemž v té době probíhal proces o jeho jmenováním profesorem .

Henrik Pontoppidan (1)

Henrik Pontoppidan byl dánský prozaik, nejvýznamnější představitel dánského naturalismu a kritického realismu, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1917 . Pontoppidan se narodil jako syn pastora ve Fredericii. Nechtěl se však stát teologem a začal studovat na technice přírodní vědy a matematiku. Brzy však studium opustil a neuspokojila ho ani krátká zkušenost učitelská na vyšší lidové škole. Jako osmnáctiletý pěšky procestoval Dánsko, Německo a Švýcarsko, což mu poskytlo bohatý materiál pro jeho spisovatelskou činnost. Počátky jeho literární tvorby byly ovlivněny přírodními náměty a lidovými pověstmi, ve svých povídkách líčil neutěšenou sociální realitu dánského venkova. Později se však ústředním motivem jeho díla staly otázky lidské existence, zejména osudy prostých venkovských lidí, ale také zklamání těch, kdo marně hledají uskutečnění svých životních ideálů. Jeho stěžejními díly jsou pak tři romány o dánské společnosti: naturalistický Det forjattede land , vývojově pojatý Lykke Per a společenskokritický De dodes rige . Pontoppidanovo dílo je protknuto vášnivým soucitem k útrapám nižších vrstev a zvláštním skeptickým humorem, namířeným proti frázovitosti klamného idealismu. Pontoppidan neustále usiloval o zobrazení mravních hodnot lidského života a odkrýval nesoulad mezi vznešenými, ale prázdnými hesly a neutěšenou životní realitou. Roku 1917 obdržel společně s dalším dánským spisovatelem Karlem Adolphem Gjellerupem Nobelovu cenu za literaturu „… za jeho dokonalé obrazy současného dánského života“ .

John Keane (1)

Britský politický teoretik narozený v Austrálii.Vzdělával se na Universitách v Adelaide, Toronto and Cambridge. John Keane jeProfessor of Politics na University of Westminster a v Wissenschaftszentrum Berlin . V roce1989 založil Centre for the Study of Democracy . Mezi jeho nejznámější díla patří The Media and Democracy , která byla přeložena do 25 jazyků; Democracy and Civil Society ; Reflections on Violence ; Civil Society: Old Images, New Visions ; oceněná biografie Tom Paine: A Political Life ; a studie moci Václav Havel: A Political Tragedy in Six Acts .Mezi nejnovější díla patří Violence and Democracy a Global Civil Society? .

Benjamin Chmelař (1)

Promoval na pražské LF v r. 1903, lékař v Plzni, Českých Budějovicích, později majitel sanatoria v Křinci u Nymburka. V mládí psal satirické verše do časopisů, později popularizoval astronomii, byl zakládajícím členem České astronomické společnosti.

Gary Gianni (1)

Narozen v americkém městě Chicago. Vystudoval tamní Akademii výtvarných umění. Je karikaturisty, malíř a spisovatel. Osm let spolupracoval na tvorbě příběhů "Princ Valiant". V roce 1997 získal cenu Eisner za spolupráci s Archiem Goodwinem, kdy pro DC komiks vytvořili příběh nazvaný "Batman: Black & White" .

Lou-Ann Cloidt (1)

Práce z oboru kynologie.

Ben Schott (1)

Ben Schott se narodil v severním Londýně dne 26. 5. 1974 jako syn neurologa a zdravotní sestry. Má jednoho bratra, který se stal neurologem stejně jako jejich otec. Ben chodil na Universitu College School Hampstead. Dále také navštěvoval Gonville a Caius College v Cambridge, kde studoval sociální vědy a politologii. Právě zde se začal naplno věnovat fotografování jako fotograf studentských novin Varsity. Na universitě hrál hokej, kriket a kroket. Byl také členem rady stravovacích společností stejně jako tajemníkem Shakespearovské společnosti. Po absolvování Cambridge dostal Schott práci v reklamní agentuře London J. Walter Thompson, avšak po pouhých čtyřech měsících rezignoval a stal se nezávislým fotografem. Píše také sloupky do novin The Daily Telegraph, The New York Times, The Times.

E. R Slingenberg-Hoogeveen (1)

Francis Newton (1)

Britský levicově orientovaný profesor ekonomické a sociální historie a politologie, též autor monografie o podstatě a historii džezu.

E. C Bentley (1)

Edmund Clerihew Bentley studoval na St. Paul's School, kde se spřátelil na celý život s G. K. Chestertonem. Pokračoval na studiích v Oxfordu, kde získal právnický titul. Od roku 1902 začal psát do Daily Telegraph a Daily News. Roku 1905 debutoval knihou rozmarných veršíků Biography for Beginners, kterou mu ilustroval právě Chesterton. Ten jej také přivedl na myšlenku napsat detektivní román. Kniha Trent's Last Case porušila celou řadu tehdejších pravidel kvalitní detektivky: byla vyprávěne nevážně, mírně parodicky a s vytříbeným literárním stylem bez snahy o senzaci, navíc se její detektiv Markham Trent zamiluje do podezřelé. Román měl ohromný úspěch a jeho autor se po Chestertonově smrti stal druhým předsedou Detection Clubu. Přes velký úspěch své první knížky nestal se profesionálním autorem detektivek, a podle jeho původního úmyslu měl být Trentův první případ skutečně i jeho posledním. Svědčí o tom fakt, že se k této postavě vrátil teprve bezmála po čtvrt století: r. 1936 objevil se věkem nedotčený Trent znovu v románu „Trentův vlastní případ" a r. 1938 naposled ve sbírce povídek „Trent zakročuje".

Rudolf Kurel (1)

Známý maskér Rudolf Kurel, který byl léta v Národním divadle, autor několika knih o technice divadelní masky.

Vladimír Wolf (1)

Vladimír Wolf byl historik, archivář, vysokoškolský profesor a editor. Narodil se dne 4. února 1942 v Jaroměři v rodině železničáře. Po maturitě na jaroměřském gymnáziu absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor historie–čeština . Zde jej ovlivnil zejména profesor dr. Ladislav Hosák, za jehož žáka se považuje. Mezi lety 1965 a 1970 pracoval jako historik v Muzeu Podkrkonoší v Trutnově. V šedesátých letech byl členem KSČ. Za normalizace musel pro své politické názory odejít, od r. 1970 byl brigádníkem-kopáčem Archeologického ústavu ČSAV, pak podnikovým archivářem n. p. Texlen v Trutnově , od r. 1989 náměstkem pro personální a sociální práci. Po roce 1989 působil v městském zastupitelstvu Trutnova. V roce 1991 se stal vysokoškolským pedagogem na Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové, později Univerzita Hradec Králové . Na škole vedl Ústav historických věd, 1996–1999 byl proděkanem, 1999–2005 děkanem Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Jako školitel doktorského studia českých a československých dějin působil na Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Již před lety kontaktoval historiky ze Slezského ústavu, posléze se stal členem Vědecké rady Slezské univerzity a nato Vědecké rady Filozoficko-přírodovědecké fakulty SU. Ujal se trutnovského pracoviště Fakulty veřejných politik Slezské univerzity, vede bakalářský obor Veřejná správa a regionální politika, semináře, v nichž se zaměřuje na tematiku Evropské unie a evropské integrace, a neopomíjí ani historii. Ve své vědecké a publikační činnosti se věnoval hlavně historii Trutnovska, lnářského a textilního průmyslu a kastelologii. Může se vykázat dlouholetou redaktorskou a editorskou praxí, mj. noviny Krkonošská pravda, jako editor založil či připravil různé sborníky, např. Krkonoše – Podkrkon...

Adolf Kříž (1)

Grafik, autor publikace kresleného humoru.

Anna Maria Jokl (1)

Rakouská psychoanalytička, novinářka, spisovatelka a překladatelka.

Kami Garcia (1)

Kami Garcia je The New York Times, USA Today, Publishers Weekly a mezinárodní autorky bestselleru Ubreakable, první kniha v seriálu legie , který je vyvíjen jako hlavní film producent Mark Morgan . She is also the co-author of THE BEAUTIFUL CREATURES NOVELS . Je také spoluautorem krásných tvorů romány . Beautiful Creatures has been published in 39 countries and translated in 28 languages, and it is currently in development as a major motion picture by Warner Brothers, with Academy Award nominated writer Richard LaGravenese adapting the screenplay and directing. Beautiful Creatures byla publikována v 39 zemích a přeloženy do 28 jazyků, a to je v současné době ve vývoji jako hlavní film od Warner Brothers, se nominován na Oscara, spisovatel Richard LaGravenese přizpůsobit scénář a režii. je učitel a čtení specialista s MA ve vzdělávání, a vede kniha skupin pro děti a mládež.

Margaret Stohl (1)

M. Stohl se narodila v Pasadeně v Kalifornii. Píše již od 15 let. Získala magisterský titul z angličtiny na Stanford University a studovala rovněž tvůrčí psaní pod vedením básníka George MacBetha na University of East Anglia v Norwichi. Navrhla a napsala spousty populárních počítačových her - možná proto se její dva pejsci jmenují Zelda a Kirby. Dnes žije Margaret Stohl se svojí rodinou v Los Angeles.

Åsa Schwarz (1)

Švédská spisovatelka Asa Schwarz se narodila roku 1973 ve Stockholmu. S manželem Mikaelem Ahlinem a dcerou Fanny žije ve městě Stuvsta na jih od Stockholmu. Věnuje se psaní knih a je konzultantkou v oblasti bezpečnosti IT. Ráda čte a poslouchá rockovou hudbu, s potěšením také lyžuje a objevuje svět. Je autorkou pěti knih. Sama říká, že její díla představují směs krimi, hororu a mystiky. Román Nefilim zaujal čtenáře v mnoha zemích světa.

James Jr. Kimmel (1)

Jessica Abel (1)

Jessica Abelová se narodila v roce 1969 v Chicagu. První komiks vydala ve studentské antologii Breakdown, ještě za studií na Chicagské univerzitě, což bylo v roce 1988. Po skončení školy začala pracovat na komiksové sérii Artbabe, kterou vydávala zpočátku vlastním nákladem – to znamená množila ji na kopírce, vlastnoručně sešívala a také sama distribuovala. Díky grantu se jí nicméně podařilo vydat pátý díl „oficiálně“. První ucelené dílo, grafický román La Perdida, vycházel v letech 2000 až 2005 na pokračování u Fantagraphics Books, v roce 2006 získal podobu samostatné knížky v nakladatelství Pantheon a byla později přeložena do francouzštiny, italštiny a španělštiny. Inspiraci našla Abelová v Mexiku, kam v roce 1998 odcestovala se svým nynějším manželem Mattem Maddenem a strávila tam dva roky. Za La Perdidu získala v roce 2002 ocenění Harwey Award v kategorii Nejlepší nová série. Další její samostatný grafický román nazvaný Carmina vyšel v roce 2007. Kromě toho spolupracuje s jinými autory – například s Irou Glassem na dokumentárním komiksu Radio: An Illustrated Guide, který pojednává o tom, jak vzniká rozhlasový pořad This American Life, nebo s Gabem Soriou a Warrenem Pleecem na romantickém grafickém románu o upírech, nazvaném Life Sucks. Vedle toho je s manželem spolueditorem série The Best American Comics. S manželem a dcerou žije v Brooklynu a vyučuje na newyorské Škole vizuálních umění .

Gabriel Soria (1)

Americký spisovatel, autor komiksu.

Jason King (1)

Jason King je uměleckým ředitelem oddělení hudebních nahrávek Clivea Davise na Tischově umělecké škole při newyorské univerzitě. Jeho články o hudbě se objevily mimo jiné také v časopisech Vibe, Village Voice a Blender .

Bedřich Hamák (1)

Publicista, autor fortifikační literatury. Autor publikací o pohraničním opevnění.

Jan Slavíček (1)

Narozen 22. 1. 1900 v Praze, zemřel 5. 4. 1970 v Praze. Malíř.

Antonín Chittussi (1)

Antonín Chittussi byl český krajinář 19. století, žák J. M. Trenkwalda a Jana Swertse, nástupce Adolfa Kosárka a předchůdce Antonína Slavíčka. Je považován za jednoho z nejslavnějších českých malířů 19. století. Narodil se v česko-italské rodině, studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, uměleckých školách v Mnichově a ve Vídni. Byl blízkým přítelem české malířky Zdenky Braunerové. Narodil se jako nejstarší syn z pěti sourozenců . Jeho otec Jan byl jedním ze čtyř dětí Johanna Chittussyho, dědečka Antonína Chittussiho, kupce z Ferrary, města na severu Itálie, který přišel za napoleonských válek do Čech. Oženil se tu s rodačkou z Labské Týnice Kristinou Jeřábkovou a jeho novým bydlištěm se stalo městečko Ronov nad Doubravou pod Železnými horami na okraji Vysočiny. Postavil si tam dům a usadil se. Po smrti Johanna Chittussyho se jeho syn Jan, malířův otec, ujal obchodu. Byl to vzdělaný muž, který se projevoval vždy jako český vlastenec. V r. 1860 byl zvolen ronovským starostou . Oženil se s Pavlínou Fialovou, dcerou hostinského z Rohozné. Jako první se jim narodil syn Antonín Chittussi. Jakožto jediný syn ze čtyř žijících sourozenců byl pokládán za rodového nástupce v obchodě. U Antonína se ale od mládí projevovalo výtvarné nadání, které mohl rozvíjet při studiu reálného gymnázia v Čáslavi a v Kutné Hoře, kde ho učil kreslení František Bohumír Zvěřina, absolvent krajinářské školy na pražské Akademii. V osmnácti letech odjel Antonín Chittussi do Prahy, kde začal původně studovat na technice . Za dva roky ale vstoupil na pražskou Akademii výtvarných umění , kde v té době též studovali Mikoláš Aleš, Jakub Schikaneder, Josef Tulka, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek. Akademie mu však svou úrovní nevyhovovala a proto ji opustil a st...

Aleksandr Vasil'jevič Mišulin (1)

Historik. Autor publikací z oboru starověkých dějin.

Raffael (1)

Raffael Santi, známý také jako Raffaello Sanzio da Urbino nebo jen Raphael , byl italský malíř a architekt v období vrcholné renesance. Spolu s Michelangelem a Leonardem da Vinci je považován za nejvýznamnějšího výtvarného umělce té doby. Jeho dílo mělo vliv na vývoj malířství hluboko do 19. století. Základním pramenem pro Raffaelovu biografii je pojednání malíře, architekta a spisovatele Giorgo Vasariho. První vydání jeho třísvazkového díla Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů vyšlo v roce 1550 a obsahuje mj. podrobný Raffaelův životopis. Raffael se narodil v Urbinu. Jeho otec, Giovanni Santi, byl rovněž malířem na urbinském dvoře. Měl i literární ambice, jak dokazuje jeho chvalozpěv na vévodu Federica da Montefeltro. V roce 1491 zemřela Raffaelovi matka Magia z rodiny Ciarlo. O tři roky později i otec, který se ještě stačil jednou oženit a zplodit dceru. Jedenáctiletý Raffael byl svěřen do péče svého strýce Simona Ciarla. Renesanční kulturní centrum vytvořil z Urbina vévoda Federico da Montefeltro, který zde vládl v letech 1444 – 1482. Na jeho dvoře působili význační italští umělci jako Donato Bramante, rodák z blízkého Fermignana, Piero della Francesca či Paolo Uccello, prostředí dvora popsal Baldassare Castiglione. Kultivované rodinné poměry a později i atmosféra vévodského zámku, vybaveného rozsáhlou knihovnou a naplněného uměleckými předměty, přispěly k rychlému zrání mladého Raffaela. Není jisté, zda Raffaela svěřil do péče malíře Pietra Perugina v Perugii ještě jeho otec. Písemně je jeho pobyt v Peruginově dílně doložen až v roce 1496. Od Perugina Raffael převzal zejména metodu přípravy každého jednotlivého díla. Spočívala ve vypracování skic, které se od předběžného náčrtu blížily k definitivnímu tvaru. Práce na jednotlivých částech obrazu pak byly rozděleny mezi mistra a jeho pomocníky. Tuto praxi Raffael aplikoval později v Římě, kdy sám řídil velkou dílnu. Z...

Jaroslav Vonka (1)

Narozen 20. 10. 1932 v Praze, zemřel 17. 12. 2015. Doc., Ing., CSc., autor prací z oblasti železniční a osobní dopravy.

Boris Nikiforovič Suslov (1)

Ruský chemik, autor populárněvědeckých publikací.

Milan Hlinomaz (1)

Narodil se roku 1959 v Praze, kde prožil i většinu života. Po absolvování středoškolského studia a dvouleté základní vojenské služby v Brně nastoupil jako pracovník fyzické ochrany archiválií do Státního ústředního archivu v Praze. Zde při zaměstnání absolvoval dvouletý archivní kurs a stal se archivářem druhého oddělení zmíněné instituce. Roku 1986 byl přijat ke studiu archivnictví a historie na Filozofické fakultě UK. Tamtéž složil v roce 1992 rigorózní zkoušku z pomocných věd historických a obhájil práci Vývoj československé státní symboliky v letech 1918-1990 . Roku 1990 přešel do Archivu Národního muzea, kde uspořádal několik písemných pozůstalostí různých osobností . V letech 1993-1995 působil jako archivář a knihovník v knihovně premonstrátského kláštera na Strahově a externě v knihovně cisterciáckého opatství ve Vyšším Brodě, kde byl odborným garantem převzetí a uložení restituovaného klášterního archivního fondu ze SOA Třeboň. V letech 1990-1996 byl rovněž členem heraldické komise při Parlamentu České republiky, jejíž vznik inicioval, a měl podíl na vytvoření československé a roku 1993 české státní symboliky. Od května 1996 do dubna 2009 působil jako knihovník a archivář kláštera premonstrátů v Teplé. Zde měl na starosti katalogizaci fondů a také se podílel na vydání soupisu tepelských rukopisů. Dále sepsal a vydal přehledy tepelských prvotisků a paleotypů , čímž prakticky umožnil prohlásit tepelský fond za kulturní památku. V současné době vede spisovou službu na České inspekci životního prostředí v Praze.

Vladimír Škaroupka (1)

Horolezec, autor turistických a horolezeckých průvodců.

Flaminia Bartolini (1)

Archeoložka a historička umění.

Robert Hewson (1)

František Veverský (1)

Jacint Verdaguer (1)

Jacint Verdaguer i Santaló byl katalánský kněz a básník. Je pokládán za jednoho z největších katalánských básníků a nejvýznamnější postavou katalánského národního obrození . Narodil se v městečku Folgueroles, ve věku jedenácti let vstoupil do kněžského semináře. V osmnácti letech začal pracovat jako vychovatel v rodinách, v roce 1865 se poprvé zúčastnil květinových her , jakýchsi katalánských básnických soutěží. Při první účasti získal čtyři ceny, v následujícím roce dvě. V roce 1870 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1873 cestoval po Evropě a psal náboženskou a vlasteneckou poezii. Z cest se vrátil v roce 1877. V témže roce publikoval epos Atlandida , v němž vylíčil potopení Atlantidy a vznik Středozemního moře. Tímto dílem se jako básník proslavil. V roce 1878 podnikl cestu do Říma, kde o své básni hovořil s papežem Lvem XIII. V roce 1880 publikoval báseň Montserrat, v roce 1883 Ódu na Barcelonu, jedno z jeho nejoblíbenějších děl. Poté se opět vydal na cesty. V roce 1886 publikoval katalánský národní epos Canigó, pojednávající o katalánských národních hrdinech na pozadí geografických popisů Pyrenejí. Poté vykonal pouť do Jeruzaléma. Po několika problémech se v roce 1894 vzdal církevních funkcí a v roce 1902 definitivně odešel do důchodu. Téhož roku zemřel. Verdaguerovo dílo, ať již rozsáhlé epické básně či drobnější náboženská lyrika, vynikající formální jednoduchostí a výrazovou prostotou, je v Katalánsku velmi známé. Mnoho jeho kratších básní bylo zhudebněno a jsou dodnes velmi oblíbené. Verdaguer je pokládán za jednoho z největších katalánských básníků. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jacint Verdaguer na anglické Wikipedii.

Marie Vorlíčková (2)

PhDr., Autorka bibliografií a soupisů o Aloisi Jiráskovi.

Richard Tesařík (1)

Pochází z malé vesnice Moravská Chrastová nedaleko Svitav. Jeho otec Richard Tesařík starší byl významným československým generálem a hrdinou druhé světové války. Richard mladší se v mládí věnoval sportu, především atletice, nakonec však zvítězila náklonost k hudbě. Spolu se svým mladším bratrem Vladimírem a Ondřejem Hejmou založil v roce 1975 nejstarší českou reggae kapelu Yo-Yo Band, která se dodnes drží mezi nejúspěšnějšími hudebními skupinami na domácí scéně. Mezi jejich nejznámnější hity patří skladby Rybitví, Kladno, Karviná, Jó já jsem srab nebo Jedem do Afriky. Kapela získala i mnoho ocenění například Grammy v r.1994. Richard ve skupině působí jako zpěvák, perkusista a textař. Po tragickém úmrtí bratra Vladimíra převzal roli kapelníka. Kromě působení v Yo-Yo Bandu vydal i několik sólových alb. Richard Tesařík účinkovál rovněž v mnoha muzikálech, např. Tajemství, Krysař či Hamlet. Pravidelně vystupuje v divadle Kalich. Jako skvělý showman se objevil jako host i v řadě televizních zábavných pořadů. Ve svých dvaašedesáti letech se zúčastnil taneční soutěže TV Nova Bailando. Díky přátelství s režisérem Janem Hřebejkem přičichnul i k filmové branži. Poprvé se objevil v miniaturní roli Rusa Borise v PELÍŠKÁCH. Později mu stejný tvůrce nabídl o něco větší úlohu kapitána odboje v na Oscara nominované smutné komedii MUSÍME SI POMÁHAT. I v této postavě se sice objeví jen na chvíli a navíc byl nadabován Karlem Heřmánkem, ale právě jeho krátký výstup patří k vrcholům úspěšného snímku. Menší part ztělesnil také v komedii manželů Landových KVASKA. Richard Tesařík je ženatý a jeho syn Štěpán je mistrem Evropy v atletice.

Josef Bartocha (1)

Narozen 21.3.1859 v Lověšicích u Přerova, zemřel 4.11.1927 v Olomouci. Klasický filolog a dialektolog, středoškolský profesor, historické práce, publicista, překladatel, literárně-vědné práce.

Josef Vladyka (1)

Narozen 28.8.1891 v Lovosicích, zemřel 7.8.1964 v Osově u Berouna. Původním jménem Josef Vobejda. Středoškolský profesor, literární monografie, próza, překlad z ruštiny.

Marta Vávrová (1)

Ing., CSc., právnička, poskytovatelka služeb v oboru správy nemovitostí, práce z oboru bydlení.

Jack Cope (1)

Robert Knox ″Jack″ Cope byl jihoafrický novelista, povídkář, básník a editor.

Rádžéndra Jádav (1)

Hindský prozaik.