Výpis všech autorů

Stanislav Procházka

Stanislav Procházka je český zpěvák a hudebník, známý svou tvorbou v žánru pop music. Popularitu získal v bývalém Československu a po jeho rozdělení úspěšně pokračoval v kariéře v České republice. Procházkova hudební kariéra trvá již několik desetiletí, během nichž vydal řadu alb a singlů, čímž si vydobyl pevné místo na české hudební scéně. Jeho tvorba se často vyznačuje chytlavými melodiemi a romantickými motivy, které oslovují široké publikum.

Pavel Příhoda

Narozen 13.1,1934 v Praze. Ing., arch., lektor planetária, populárně naučné příručky z oboru astronomie.

Otfried Preußler

Otfried Preußler rozený jako Otfried Syrowatka byl německý spisovatel, jenž proslul dětskou literaturou. Mezi jeho nejznámější díla patří knihy Die kleine Hexe , Der Räuber Hotzenplotz a Krabat . Náplně svých knih a povídek čerpal hlavně z lidových vypravování a pověstí blízkého okolí po obou stranách hranice dělící Čechy a Slezsko. Narodil se v Liberci. Jeho předkové pocházeli z Jizerských hor a z Krkonoš. Byli skláři, malozemědělci a řemeslníci. Jeho rodiče byli učiteli. Jako dítě trávil mnoho času v obsažné knihovně svého otce. Ten se věnoval vlastivědě a sbíral lidové povídky, kvůli čemuž putoval českou vlastí. Syn Otfried jej na cestách často doprovázel. Dalším inspiračním zdrojem ke spisovatelské činnosti byla babička Dora, která ho značnou měrou ovlivnila a usměrnila svým bohatým vypravováním. Otfried vyrůstal v době růstu nacismu v Německu, který se snažil mladým lidem vnutit , že pravé hodnoty najdou v oddílech Hitlerjugend. Jako dospívající člověk propagandě uvěřil, proto jeho prvním spisovatelským počinem, které napsal v pouhých sedmnácti letech, je příběh o partě chlapců v Sudetech. Příběh prolezlý nacistickou propagandou nazvaný Erntelager Geyer propojuje romantiku letního tábora s nacistickým Hitlerjugend. Po válce byl román zakázán a úplně se na něj zapomnělo. V roce 1942 byl z gymnázia povolán do války a poslán na východní frontu, kde roku 1944 padl do sovětského válečného zajetí a pět let přežíval v zajateckých lágrech v Tatarstánu, odkud se do Německa vrátil v roce 1949. V bavorském městě Rosenheim našel svou rodinu, která byla mezitím vysídlena z Československa a také svou nevěstu Annelies Kind, s níž se v témže roce oženil. Narodily se jim tři dcery. Stal se učitelem prvního stupně. Kromě toho pracoval jako místní novinář a začínal psát povídky pro dětský rozhlas. Jako učitel pracoval až do roku 1970. Pak se v...

Josef Bernard Prokop

Narodil se a studoval v Praze . Po krátké pedagogické praxi zakotvil roku 1992 v Českém rozhlase, kde je redaktorem a moderátorem. Kromě toho je také autorem více než dvou stovek rozhlasových pořadů, spoluautorem televizních pořadů a autorem dvou divadelních her. Aktivně koncertuje na varhany, a to nejenom v Čechách, ale ve většině zemí Evropy. Je aktivní i v muzikologické práci, mj. je zakladatelem a předsedou České společnosti Jana Ladislava Dusíka. Vychovává mladé klavíristy v ZUŠ Jana Zacha v Čelákovicích.

Jaroslav Průcha

Autor publikací z oboru alternativní medicíny.

Jan Preisler

Jan Preisler byl český akademický malíř a vysokoškolský profesor. Jan Preisler se narodil v rodině slévače pracujícího v železárnách v Králově Dvoře. Měšťanskou školu navštěvoval v Karlově Huti u Popovic. Od dětství byl samotář, bavilo ho pozorování přírody a živlů. V měšťanské škole v Berouně vzbudil pozornost svými výkresy i soukromými kresbami. Ředitel školy Kozel, matematik, pozdější profesor brněnské techniky Václav Karel Řehořovský a poslanec Neumann, milovníci umění, vyzvali prostřednictvím dopisů Preislerovy rodiče, aby dali chlapce na studie do Prahy, a zaručili se, že ho budou finančně podporovat. Návrh podpořil i Emil Kratochvíl, ředitel železáren v Králově Dvoře, kde pracoval Preislerův otec. Proto v roce 1887, kdy mu bylo 15 let, odešel studovat do Prahy na umělecko-průmyslovou školu, kterou tehdy vedl František Ženíšek . Po jejím absolvování sdílel s Karlem Špillarem ateliér v budově Malostranské záložny. V době studií navázal kontakt se spolkem Mánes, který byl tehdy jen studentským sdružením. Od počátku se podílel na publikační aktivitě spolku, v roce 1894 nakreslil obálku k albu Listy z palety a o dva roky později byla jeho kresba Vánek a vítr použita na obálku prvního čísla časopisu Volné směry, který po několik ročníků redigoval. Členem spolku Mánes byl v letech 1896–1918, čtyřikrát byl jeho předsedou V roce 1902 cestoval s přítelem Antonínem Hudečkem po Itálii. Na zpáteční cestě se ve Vídni setkal s Augustem Rodinem. Po legendární výstavě Edvarda Muncha v Praze v roce 1905, kterou pomáhal zorganizovat a navrhl i plakát, navštívil Paříž v roce 1906, kde se seznámil s dílem Paula Gauguina. V roce 1903 se stal externím učitelem kresby aktu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a v letech 1913 – 1918 pak působil jako profesor na Akademii výtvarných umění. Jedním z jeho žáků byl Josef Šíma. Od roku 1908 se Jan P...

Vilém Prečan

Vilém Prečan je český historik, zabývající se moderními českými dějinami. Narodil se v rodině lékaře. Dětství prožil v Bystřici nad Pernštejnem, kde ještě jako dítě pomáhal spolu s rodiči partyzánům a po válce se stal jedním z nejmladších držitelů medaile Za zásluhy. Rodiče vstoupili do ilegální KSČ již za války, Vilém Prečan je následoval po dosažení zletilosti v roce 1951. Vystudoval Vysokou školu politických a hospodářských věd, specializoval se na dějiny KSČ. Po krátkém působení v Bratislavě působil v letech 1957–1970 v Historickém ústavu ČSAV. Věnoval se mj. vztahům Čechů a Slováků ve 40. letech 20. století, významně zasáhl do debaty o federalizaci Československa. Podílel se na vydání sborníku dokumentů Sedm pražských dnů, 21.–27. 8. 1968. V roce 1970 byl propuštěn z ČSAV, vyloučen z KSČ a trestně stíhán. Následně pracoval jako topič v motolské nemocnici, uklízeč, pomocník ve skladu, vrátný a šatnář a zároveň publikoval v exilovém tisku a v samizdatu. Roku 1976 emigroval do SRN, kde se vrátil k profesi historika. V roce 1986 spoluzaložil a do roku 1994 vedl Československé dokumentační středisko nezávislé literatury v Scheinfeldu, které shromažďovalo fondy samizdatové literatury, osobností a institucí kulturního i společenského života v exilu. Po návratu do Československa založil Ústav soudobých dějin ČSAV, jehož byl v letech 1990–1998 ředitelem, a odborný časopis Soudobé dějiny. V roce 1995 byl jmenován docentem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v roce 2005 profesorem historie na Univerzitě Palackého. V letech 2008–2010 byl a od roku 2013 je znovu členem vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů. 28. října 1998 obdržel z rukou prezidenta ČR Václava Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy. Dále je držitelem Ceny ČSAV za popularizaci vědy za rok 1991, Ceny za literaturu Bavorské akademie krásných umění pro rok 1993 , Pamětní medaile Františka Palackého Akademie věd ČR za zás...

Vilém Přibyl

Vilém Přibyl byl slavný český operní tenorista, proslulý svým silným hlasem a emotivními výkony. Narodil se 10. dubna 1925 v Moravských Budějovicích v Československu a vášeň pro hudbu si vypěstoval již v raném věku. Přibylova kariéra nabrala výrazný spád v 50. a 60. letech 20. století, kdy se stal vůdčí osobností Janáčkovy opery v Brně. Jeho repertoár byl rozsáhlý a zahrnoval širokou škálu operních rolí českých i světových skladatelů.

Václav Procházka

Václav Procházka je český fotbalový obránce či záložník a reprezentant, od srpna 2020 působící v českém klubu FC Fastav Zlín. Hraje na stoperu, může nastupovat i na postu defenzivního záložníka. Svoji fotbalovou kariéru začal v ZKZ Břasy, odkud v průběhu mládeže odešel do Viktorie Plzeň. Před sezonou 2002/03 se propracoval do prvního týmu Viktorky. V říjnu 2004 projevil o Procházku zájem tehdy druholigový italský celek FC Janov. V Plzni zažil doby v nejvyšší soutěži i druhé lize. Za mužstvo odehrál během celého svého působení 96 ligových zápasů, ve kterých vstřelil tři góly. Před jarní částí ročníku 2004/05 se domluvil na smlouvě s klubem 1. FC Slovácko, kam zamířil z Viktorie na půlroční hostování. Se Slováckem bojoval na jaře 2005 o záchranu v 1. lize, která se zdařila. Během svého působení odehrál osm střetnutí v lize, ve kterých branku nevsítil. V létě 2007 přestoupil za nespecifikovanou částku do mužstva FK Mladá Boleslav. Na jaře 2011 došel s Mladou Boleslaví až do finále Českého fotbalového poháru, kde klub porazil na neutrální půdě v Jihlavě Sigmu Olomouc 2:1 po penaltách. 22. července 2011 nastoupil k zápasu o český Superpohár, kde se Mladá Boleslav představila na půdě tehdejšího mistra Viktorie Plzeň, kde Boleslav podlehla soupeři až na pokutové kopy 4:2 . Za tým odehrál celkem 98 ligových zápasů. dal devět gólů. Před jarní částí ročníku 2011/12 se vrátil do Plzně, kde podepsal kontrakt na tři a půl roku. Do Viktorky přišel výměnou za Martina Filla, který do Mladé Boleslavi odešel na hostování. 17. listopadu 2012 proti Liberci byl Procházka ve 43. minutě vyloučen za faul na unikajícího Dzona Delarge. Plzeň dokázala i v oslabení zápas otočit a zvítězit 2:1. Zajistila si tak jednobodový náskok do jarní části sezóny před druhou Spartou Praha. 3. března 2013 v 18. ligovém kole nastoupil ...

Pro-Rock

Czech rock group, led by Ota Petřina.

Marie Pravdová

Narozena 18.11.1907. PhDr., historička, asistentka katedry dějepisu, práce a redakční činnost v oboru, překlady z ruštiny.

Josef Prokes

Narozen 1947 v Brně, působí jako vysokoškolský učitel. Je členem Obce spisovatelů a Ochranného svazu autorského pro práva k dílům hudebním. Jeho povídky a recenze vycházejí zejména v Hostu, Literárních novinách a Tvaru. Režíruje studentské divadlo a jeho autorská čtení jsou divácky oblíbeným programem ve sklepní scéně CED Divadla Husa na provázku, v klubu Leitnerova, v jazzovém klubu Stará Pekárna i jinde.

Josef Miroslav Pražák

Narozen 10.11.1860 v Solnici, zemřel 6.2.1938 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, práce z klasické filologie.

Jiří Prášek

Narodil se 24. 10. 1959 v Táboře, ale vyrůstal v Chýnově, od mládí ho zajímala historie. Po maturitě na táborském gymnáziu pokračoval ve studiu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně . V roce 1983 začal pracovat v píseckém muzeu jako etnograf, později se stal jeho ředitelem. Už na gymnáziu přispíval svými články o historii do místního tisku a do Výběru prací členů Historického klubu při muzeu v Českých Budějovicích. V té době také vydal svou první publikaci, která se zabývala Chýnovem. PhDr. J. Prášek je autorem mnoha knih a populárně naučných i odborných článků, které vyšly v odborných časopisech i místním tisku.

Jaroslav Prokeš

Jaroslav Prokeš byl český historik a archivář. Otec František Prokeš byl řídící učitel, matka Marie roz. Pižlová, učitelka. Otec zemřel na diabetes v roce 1906. Jaroslav Prokeš studoval Reálné vyšší gymnázium v Novém Bydžově . Poté nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze . Po absolutoriu složil v roce 1917 učitelskou zkoušku pro obor dějepis-zeměpis a nastoupil na reálném gymnasiu v Berouně . Hodnosti PhDr. dosáhl 26. ledna 1918, aprobace na učitelství na vyšších středních školách dosáhl 16. prosince 1918. Aby se mohl věnovat studiu české historie nastoupil 24. září 1918 na státní reálku v Praze-Vršovicích. 1. dubna 1919 nastoupil místo koncipisty státního archivu II. třídy. Ředitelem zde byl dr. Ladislav Klicman. Zde vytrval ve stoupajících funkcích nakonec nástupce dr. Klicmana až do konce svých aktivních let. Docentem českých dějin byl jmenován po úspěšné habilitaci dne 17. března 1928 a mimořádným profesorem 21. srpna 1935. Vyučoval také na Státní archivní škole. Z počátku ve spolupráci se svým univerzitním učitelem a později přítelem prof. Václavem Novotným se věnoval době husitské, později otázce archivnictví. Ředitelem Archivu ministerstva vnitra byl jmenován 28. června 1934. Z velkého počtu prací jmenujme dodnes oblíbené dvoudílné Obrázkové Dějiny naší samostatnosti a Dějiny Prahy . Vytištěn byl pouze první díl. Rukopis druhého dílu se ztratil z Archivu Univerzity Karlovy. Celkem publikoval 346 odborných prací.

Jana Příhonská

RNDr., Ph.D., matematička, práce z oboru.

František Procházka

Franta Župan se narodil v roce 1858 v obci Běštín a zemřel v roce 1929 v Kolíně. Byl českým učitelem a spisovatelem. Do školy chodil v Hostomicích. Gymnázium absolvoval v Berouně a poté vystudoval zeměpis a dějepis na filozofické fakultě v Praze. Jako vystudovaný učitel pobýval v letech 1884-85 v Bulharsku jako učitel v rodině hraběte Rudolfa Thurn-Taxise. Od roku 1886 byl profesorem na českých středních školách v Praze, Olomouci, Třebíči, Brně, Novém Městě na Moravě a nejdéle v Kolíně . Během studia na filozofické fakultě získal svůj literární pseudonym. Přispíval tehdy také do humoristického časopisu Švanda dudák, který redigoval o čtyři roky starší Ignát Herrmann. Na jedno z Herrmannových upozornění, že nepodepsal svůj příspěvek, prý František Procházka odpověděl: \"Dejte jakékoli jméno!\"

František Přeučil

Narozen 30.7.1926 v Borovce na Benešovsku. Fotograf, zejména místopisné fotografie krajiny a kulturních památek.

Candice E Proctor

Narozena v USA, žije v Austrálii, spisovatelka, historička a archeoložka.

Antonín Procházka

Narozen 13.1.1908 v Banjaluce , zemřel 2.7.1966 v Praze. Kulturně politické a osvětové práce, autor psychologizujících próz a dramatik.

Vladimír Procházka

Český podnikatel pořádající vzdělávací přednášky, autor článků serveru peníze.cz a horlivý cestovatel. Žije se svou rodinou v Karlových varech.

Tomáš Přibyl

Tomáš Přibyl je český publicista, autor literatury faktu a odborník v oblasti informačních technologií. Absolvoval Fakultu podnikatelskou při brněnském VUT, kde postupně získal tituly bakalář a inženýr. Již za dob studia začal pracovat jako konzultant v oblasti informační bezpečnosti . V roce 2005 odešel na rodičovskou dovolenou se synem Markem, nicméně dále pracuje v oblasti informační bezpečnosti na volné noze coby nezávislý konzultant. Kromě toho působí jako Media & Education Specialist v České kosmické kanceláři. Jeho koníčkem je kosmonautika a vše, co s ní souvisí. Publikoval téměř 3000 článků v novinách a časopisech v Česku i v zahraničí. Připravil nebo se podílel na několika výstavách, uspořádal stovky přednášek pro veřejnost, jeho hlas pravidelně zní na rádiových vlnách . Za publicistickou a žurnalistickou činnost v oblasti kosmonautiky získal v roce 2002 prestižní Cenu města Brna jako její nejmladší laureát v historii. V roce 1998 se dostal do širšího výběru zájemců o účast v marketingové akci West in Space hamburského tabákového koncernu Reestma, ale výběrem v Belgii a Německu neprošel. Je aktivní redaktor portálu Kosmonautix. Podílel se také na přípravě vystřihovacích modelů raketoplánu Atlantis a lunárního modulu .

Rudolf Procházka

PhDr. Rudolf Procházka, CSc. , historik, archeolog. Přední odborník na středověkou keramiku a její chronologii, počátky vrcholně středověkých měst, hrady a fortifikace 9. až 12. století a archeologii středověku obecně. Významně se zasloužil o rozvoj městské archeologie, spoluzakladatel ÚAPP Brno a o. p. s. Archaia Brno. Vystudoval archeologii a historii na někdejší FF UJEP v Brně. Poté pracoval ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti, od roku 1983 v Archeologickém ústavu ČSAV v Brně, dále na Ústavu archeologické památkové péče Brno a v o. p. s. Archaia Brno; vyučuje též na FF MU Brno a FF ZU Plzeň. Vedl řadu významných výzkumů v intravilánech moravských měst, zejména v Brně, Uherském Hradišti, Přerově, Uherském Brodě nebo Olomouci. Řešitel řady grantových projektů.

Roman Prahl

Roman Prahl je historik umění, výtvarný kritik, estetik, kurátor, muzejní pracovník a vysokoškolský pedagog. V letech 1964-1968 absolvoval Střední odbornou školu výtvarnou na Hollarově nám. v Praze. Od roku 1968 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a estetiku. Studia ukončil roku 1974 diplomovou prací Teorie ornamentu na přelomu 19. a 20. století . Roku 1987 obhájil kandidátskou dizertaci Umělec, jeho ateliér a jeho umění. Téma české malby 19. století V letech 1973-1974 byl externím pracovníkem Ústavu teorie a dějin umění ČSAV, ale z politických důvodů nebyla jeho smlouva prodloužena. Později působil jako odborný pracovník pražského SSPPOP a pak až do roku 1994 jako odborný pracovník v oddělení českého umění 19. století Národní galerie v Praze. V letech 1990-1991 byl vědeckým tajemníkem Národní galerie. Za normalizace byl důležitou osobností prostředí nezávislé kulturní scény, zejména jako hlavním kurátor výstav v Divadle v Nerudovce. Byl kurátorem i v dalších nezávislých malých galeriích - brněnské Galerii mladých, ÚMCH , Muzeu Roztoky, MKS Dobříš, Galerii Opatov, galerii Zlatá lilie, Galerii u Řečických, Atriu na Žižkově. Od roku 1991 pracuje v Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, do roku 1994 jako externí pedagog, 1994-2001 jako odborný asistent. Roku 2001 se zde habilitoval, od roku 2005 je členem oborové rady Ústavu pro dějiny umění, roku 2006 byl jmenován profesorem dějin umění. Je zástupcem ředitele ÚDU FF UK. Od roku 1980 byl členem týmu pro přípravu mezioborových sympozií k české kultuře 19. století v Plzni. Organizačně se podílel na 1. a 2. sjezdu českých historiků umění. Byl jedním ze zakladatelů Uměleckohistorické společnosti , členem redakční rady Bulletinu UHS a členem výboru UHS, v letech 2002-2004 předseda UHS. V letech 1990-1994 byl šéfredaktorem Bulletinu Národní galer...

Petra Prochazkova

Petra Procházková je česká humanitární pracovnice a novinářka. Stala se známou především svým zpravodajstvím z válečných konfliktů, které vznikly po rozpadu Sovětského svazu na Kavkaze. Po vystudování gymnázia absolvovala fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy. Doktorát získala v lednu 1989 za práci na téma kreslené seriály, s důrazem na vývoj časopisu Čtyřlístek. Do té doby pracovala v časopise Květy, odkud však byla v polovině ledna 1989 propuštěna za účast na Palachově týdnu. Následně začala pracovat v Lidových novinách jako reportérka domácí rubriky. V roce 1992 byla vyslána do Ruska, kde pracovala jako zahraniční korespondentka. Působila také jako válečná zpravodajka, její první reportáže pocházely z Abcházie. V roce 1994 spolu s Jaromírem Štětinou založili soukromou novinářskou agenturu Epicentrum. Začala pracovat s kamerou a natočila různé reportáže. Přispívala do Lidových novin, slovenského deníku SME, týdeníku Týden a dalších časopisů. Podávala zprávy a svědectví o konfliktech v Osetii, Abcházii, Gruzii, Tádžikistánu, Náhorním Karabachu, Afghánistánu, ale i o uprchlických táborech a vypálených kurdských vesnicích v Kurdistánu. Dokázala se dostat i mezi gerilové bojovníky na Východním Timoru. Několik let se zajímala o problematiku Čečenska. V roce 1994 byla očitým svědkem bombardování. V době diverzní akce Šamila Basajeva se s několika novináři nabídla jako rukojmí místo pacientů nemocnice. V roce 2000 přerušila zpravodajskou práci a po dobu jednoho roku se intenzivně věnovala nezávislé humanitární práci v Grozném. Zde založila dětský domov pro 50 válečných sirotků, o které se stále stará. V témže roce ji ruské úřady označily jako personu non grata, a musela tak Rusko opustit. V roce 2001 a 2002 byla zpravodajkou a korespondentkou v Afghánistánu. Spolu s Janou Hradilkovou založila v roce 2001 občanské sdružení Berkat , které pomáhá dětem, ženám a dalším v Čečensku, Afghánistánu i uprchlíkům v České r...

Nancy Price

Americká beletristka.

Musici De Praga

Český komorní orchestr založený v roce 1966 violistou Jaroslavem Štěpničkou. Obvykle vystupuje bez dirigenta, současným uměleckým vedoucím a koncertním mistrem je Jan Pellant.

Markéta Procházková

Narozena 25. 9. 1963 v Praze, zemřela 2. 6. 2020 tamtéž. Básnířka, hudební skladatelka a pedagožka.

Marcel Prévost

Marcel Prévost byl francouzský romanopisec a dramatik, v letech 1909–1941 také řádný člen Francouzské akademie , žijící a autorsky tvořící v období Třetí francouzské republiky. Marcel Prévost navštěvoval křesťanskou základní školu v Orléans, Châtellerault, Bordeaux a Paříži, posléze studoval na pařížské École polytechnique. Než nastoupil na ministerstvo, byl zaměstnán jako inženýr v tabačce. Dle Souborného katalogu Národní knihovny České republiky bylo k lednu roku 2018 přeloženo již více než třicet prozaických literárních útvarů, jejichž autorem je francouzský romanopisec Marcel Prévost. Většina z těchto níže uvedených děl byla do češtiny přeložena z francouzštiny ještě za spisovatelova života, tj. na přelomu 19. a 20. století, popř. v jeho prvních třech dekádách, a to nezřídka kdy pod nejrůznějšími pseudonymy, či neúplně zaznamenanými jmény. V jeho románech je patrný zájem o něžné pohlaví. Zřejmě nejvýznamnějším dílem, které kdy napsal, je eroticky laděný román Les demi-vierges , přeložený záhy do češtiny jako Polopanny, či jako Polonevinné. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcel Prévost na francouzské Wikipedii.

Kateřina Prokešová

Překladatelka z angličtiny, dětská literatura.

Karel Procházka

Práce o olympijských hrách.

Hana Prašková

Narozena 1956. MUDr., psychiatrička a psychoterapeutka, práce z oboru.

Ferdinand Prantl

Doc. RNDr. Ferdinand Prantl byl český zoopaleontolog a také hermetik a alchymista. Byl členem známého hermetického spolku Universalia např. spolu s Dr. Janem Keferem nebo Petrem Kohoutem . Psal pod šifrou Dr. A. Lögell.

Věra Příhodová

Spoluautorka publikace ze mzdového účetnictví, zabývá se zdaněním příjmů fyzických osob ze závislé činnnosti.

Vasco Pratolini

Vasco Pratolini byl italský spisovatel a filmový scenárista, vůdčí představitel neorealismu. Pocházel z chudé rodiny, pracoval jako číšník a prodavač a vzdělání získal samostudiem, v letech 1935 až 1937 se léčil s tuberkulózou. K literární tvorbě ho přivedl Elio Vittorini. V roce 1938 založil časopis Campo di Marte, který byl záhy zakázán fašistickou cenzurou. Za druhé světové války byl aktivní v levicovém odbojovém hnutí. Po válce pracoval v Římě jako novinář a úředník ministerstva školství. Jako scenárista spolupracoval s Robertem Rossellinim , Lucianem Emmerem , Luchinem Viscontim a Nannim Loyem . Svoji debutovou básnickou sbírku vydal v roce 1941, později se zaměřil na realistickou prózu popisující život městské chudiny v kontextu italského politického dění. Jeho nejvýznamnějším dílem je románová kronika Una storia italiana; její první díl nazvaný Metello vyšel i v českém překladu, stejně jako příběh z období nástupu fašismu v Itálii Ulička chudých milenců a humoristický román Děvčata ze Sanfrediana. Jeho knihy jsou známé také z adaptací: Valerio Zurlini zfilmoval Děvčata ze Sanfrediana a Rodinnou kroniku , Pasquale Festa Campanile Stálost rozumu a Mauro Bolognini Metella . Franco Rossi natočil v roce 1987 televizní seriál Lo scialo. Sovětský skladatel Kirill Molčanov složil na motivy Pratoliniho díla operu Via del Corno. Získal ocenění Premio Viareggio a Premio Feltrinelli . Třikrát byl nominován na Nobelovu cenu.

Standa Procházka

Čelný představitel české lidovky ve čtyřicátých, padesátých a šedesátých letech 20. století. Vyučil se číšníkem v Praze, současně se však účastnil amatérských pěveckých soutěží a brzy začal spolupracovat s pražskými tanečními orchestry. Hudební vzdělání si dodatečně doplňoval soukromým studiem u Jana Hilberta Vávry a Egona Fuchse. Stal se oblíbeným interpretem písní v lidovém tónu a jako takový spolupracoval například s orchestrem Antonína Balšánka. Od roku 1939 působil jako profesionální zpěvák v kabaretu U Šenfloků, zpíval také na čajích pro čtenáře časopisů Pražanka a Hvězda v pražské Lucerně. Počátkem čtyřicátých let byl společně s Inkou Zemánkovou a Bajo triem sólistou orchestru Jaroslava Maliny. V letech 1943–45 účinkoval v lidových operetách v Divadle U Nováků. Poté se na krátkou dobu vrátil do Mostu jako kulturní referent. Již v roce 1946 však v Praze opět zpíval jako sólista orchestru Václava Bláhy v Lucerna baru a nahrával také v pražském rozhlase s orchestrem Františka Aloise Tichého. Spolupracoval i s orchestry Bobka Bryena a Ferdinanda Petra, zpíval na různých kabaretních scénách. V letech 1963–66 byl členem souboru Brněnské estrády, se kterým účinkoval na mnoha místech Československa. Později příležitostně spolupracoval s různými orchestry hrajícími lidovkový repertoár, např. s orchestry Karla Vacka, Karla Valdaufa, s dechovou hudbou Supraphonu vedenou Jindřichem Bauerem a dalšími. V roce 1967 založil dámský orchestr Slávinky, se kterým též absolvoval mnoho zájezdů. Řada skladeb v jeho podání byla zaznamenána na deskách firem Esta a Ultraphon. K nejznámějším patří například: Ale ne, Andulička, Bílé konvalinky, Hej, panímámo, Skřivánek zpíval, Tam na stráni.

Sof'ja Leonidovna Prokof'jeva

Spisovatelka knih pro děti, dramaturgička.

Růžena Přibylová

Narozena 1970. Autorka příruček z oblasti kuchařství, přípravy jídel a domácího hospodářství.

Petr Prášil

Narozen 1971 v Liberci. Mgr., geograf, též fotograf, vydavatel a autor publikací novodobých a historických pohlednic menších obcí a měst ČR.

Michele Prisco

Michele Prisco byl italský spisovatel a novinář. Narodil se a vyrůstal v Torre Annunziata v buržoazní prostředí. Absolvoval v práva.

Jiří Pražák

Jiří Pražák byl český právník, odborník na rakouské správní a ústavní právo. Po studiích na právnické fakultě v Praze vykonával soudní a advokátní praxi. Habilitoval nejprve v oboru práva správního, posléze si však habilitaci rozšířil i na právo ústavní. Po rozdělení pražské univerzity působil jako profesor veřejného práva na české univerzitě a byl i děkanem a rektorem. Jde o autora významného čtyřsvazkového díla Rakouské právo ústavní . Byl rovněž zvolen do českého zemského sněmu a byl jmenován rytířem Řádu železné koruny III. třídy.

Jaroslav Preis

Jana Pronská

Najúspešnejšia slovenská spisovateľka historických romancí. Narodila sa v Gelnici, žije na samote neďaleko Nálepkova, spolu s rodinou. Vyštudovala strednú priemyselnú školu geologicko-banícku, no venuje sa ekonomike. Miluje romantické príbehy a stredovek. Historické príbehy a rozprávky začala písať ako deväťročná. Inšpirácie vždy čerpala z historických kníh a celkovo z hodín dejepisu.

Helena Přikrylová

Spoluautorka publikace ze mzdového účetnictví, zabývá se pojistným na sociální zabezpečení a dávkami nemocenského pojištění.

Fayrene Preston

Fayrene Preston Nevyrůstala jsem s touhou stát se spisovatelkou. Kdyby mi byl někdo řekl, že jednoho dne budu psát romance pro známé vydavatelství, byla bych mu odsekla, ať si lehne do postele a vstane, až mu bude lépe. O moc lépe! Moje spisovatelská kariéra to bylo skutečné dobrodružství. Plánovala jsem si život a on se mi vymknul z rukou a zahnul kamsi za roh. A pokračoval úplně jiným směrem. Svou první romanci jsem začala psát, abych si zkrátila dlouhé chvíle během rekonvalescence po rozsáhle operaci. Asi po osmi letech jsem ji objevila a na návrh přítelkyně jsem ji oprášila, upravila a poslala do nakladatelství. To, co následovalo, je jako román – nádherný, rozkošný s překvapivým rozuzlením. Od té doby píšu romance a mám radost, že mohu dělat to, co mě baví. Dostávám áopisy od věrných čtenářů romantických příběhů a jejich ohlasy mě,vždy dojímají. Jsem plachá, vyrovnaná a beznadějně romantická. Když mi bylo třináct let přečetla jsem si poprvé a naposledy Odváté větrem. Byla jsem z toho úplně vedle kvůli tomu, jak ta kniha skončila. Snila jsem o jiném, šťastnějším konci, kde by se Rhett Butler vrátil zpět k Scarlett O’Harové. Dodnes se nemohu dívat na filmy, anebo číst knihy, které se neskončí šťastně. A proto tak ráda píšu romance. Jsem si jistá, že všechny postavy mých příběhů budou žít šťastně na věčné věky.

Carl Proujan

Carl Proujan, narozen 15.II.1929 v New Yorku, je americký redaktor a spisovatel. Obdržel vícero ocenění v letech 1975-1976. Člen americké asociace pro rozvoj vědy.

Bohumil Prusík

Bohumil Prusík byl český lékař, internista a univerzitní profesor. Jeho specializací byly srdeční, cévní a plicní choroby. Stál u vzniku české angiologie. Bohumil Prusík se narodil v Klatovech, kde byl jeho otec profesorem na místním gymnáziu. Od dětství patřil k nadaným žákům, studoval jazyky, hrál na několik hudebních nástrojů. Po maturitě na gymnáziu se zapsal na lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze , kterou absolvoval v roce 1910. V následujícím roce nastoupil na II. interní kliniku UK k profesoru Thomayerovi. Absolvoval několik studijních pobytů v zahraničí a získané poznatky uplatňoval v klinické praxi. V roce 1920 se stal asistentem profesora Pelnáře s titulem soukromého docenta. Habilitoval se prací Periferní cévy a jejich účast na oběhu krevním a této problematice se věnoval téměř celý život. V roce 1921 přešel na nově otevřenou propedeutickou kliniku a stal se jejím přednostou. V roce 1935 byl jmenován řádným profesorem. V roce 1938 byl jako první český lékař navržen na Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství. Po uzavření vysokých škol působil od roku 1940 na interním oddělení nemocnice na Vinohradech, současně předsedal Spolku českých lékařů. Jeho kariéra po 2. světové válce byla poznamenána obviněním z kolaborace, kdy mu bylo na určitou dobu znemožněno přijímat veřejné funkce a vědecky se prezentovat v zahraničí. V letech 1945–1958 byl přednostou IV. interní kliniky FVL UK a od roku 1952 vedl zároveň katedru interní propedeutiky. Na přelomu 50. a 60. let řídil angiologickou laboratoř. Od roku 1961 zastával funkci prezidenta Mezinárodní angiologické unie. V roce 1956 byl zvolen členem Československé akademie věd a u příležitosti 70. narozenin vyznamenán Řádem práce. Bohumil Prusík zemřel na srdeční infarkt při regeneračním pobytu v Mariánských Lázních ve věku 78 let, rok po odchodu do důchodu. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově. Bohumil Prusík jako je...

Zdenka Procházková

Zdenka Procházková pochází z rodiny komerčního právníka, matka byla klavíristkou. Díky ní také měla Zdenka od dětství podporu ve svých uměleckých sklonech, hrála na klavír, zpívala a tančila. V době gymnaziálních studií začala hrát ochotnické divadlo a sporadicky pohostinsky vystupovala i na stálých scénách, například ve Vinohradském divadle , ale prošla také důkladnou jazykovou průpravou, která se jí později velmi hodila. Po maturitě nastoupila na Státní konzervatoř v Praze, po jejím uzavření okupačním režimem byla totálně nasazena. Po válce pokračovala ve studiích, ale musela přejít na konzervatoř do Brna, protože přes zákaz pražských pedagogů hrála ve dvou filmech. V letech 1946-1948 zároveň pohostinsky vystupovala ve Slezském národním divadle v Opavě a konzervatoř dokončila v roce 1948. Následně se vrátila do Prahy, kde působila v Divadle státního filmu a vynikla například ve hře Morálka paní Dulské. V letech 1952-1968 byla pak angažována v Městských divadlech pražských, kde zaujala svými výkony v představeních Pygmalion, Hra lásky a náhody, Slečna Maličevská nebo Othello. Hostovala také v Národním divadle . Jevištní využití Zdenky Procházkové využívalo především jejího oduševnělého výrazu ve tváři, sama herečka pak kladla důraz na kvalitu mluveného slova, díky baletní průpravě proslula i mimořádnou pohybovou kulturou. Vytvářela složité charakterní role v komediálním i dramatickém repertoáru, svým postavám dokázala vdechnout širokou škálu odstínů. Kromě práce na jevišti pořádala také zájezdová představení s literárními pořady, v roce 1958 se díky jazykovým znalostem uplatnila také jako konferenciérka Laterny Magiky na výstavě Expo 58 v Bruselu. Dokonalá znalost němčiny jí pak umožnila po roce 1968 dlouhodobě účinkovat na divadelních jevištích v Rakousku a Německu . Její odchod do zahraničí byl podmíněn nabídkou stálého angažmá ve Vídni a také následováním druhého manžela,...

Richard Preston

Richard Preston se narodil v roce 1954 v Cambridge, stát Massachusetts, USA. Vystudoval přírodní vědy na Princetonské univerzitě, po dokončení studia začal psát odborné vědecké články pro časopis New Yorker. Prestonova kniha Zákeřná Ebola se stala světovým bestsellerem a na její námět byl natočen stejně úspěšný film. Devět z deseti obětí infikovaných virem Ebola zemře tak rychle a za tak otřesných okolností, že i experti na smrtelné choroby jsou hluboce otřeseni. Tento virus je přenosný vzduchem a vyznačuje se vysokou nakažlivostí.

Pavel Procházka

Vzdělání Fakulta žurnalistiky UK v Praze Rigorózní zkouška na FTVS UK v Praze – titul PhDr. Roční odborný kurz na FTVS UK v Praze Gymnázium s rozšířeným vyučováním jazyků v Praze 4 Na vítězné pláni Praxe Šéfredaktor sportovního magazínu HATTRICK Regionální šéfredaktor týdeníku Sedmička pro Prahu a střední Čechy Šéfredaktor deníku 24 HODIN Zástupce šéfredaktora deníku Sport Zástupce vedoucího fotbalového oddělení deníku Sport Redaktor deníku Lidových novin Redaktor deníku Československý sport Funkce a ocenění v žurnalistické praxi Člen Rady Syndikátu novinářů ČR Člen výboru Klubu sportovních novinářů ČR Šéfredaktor deníku 24 HODIN, který byl vyhlášen organizací SIMP „Společensky odpovědnou firmou roku 2008“ v kategorii „Mediální podpora pro neziskový sektor“ Literární činnost Věčná Slavia Fotbal do kapsy Spanilá cesta Pohárem UEFA Zlatý Turín Hry XXVII. olympiády – Sydney 2000 Mistři! – kronika mistrovství světa v ledním hokeji 1985

Martin Procházka

Narozen 7.7.1953 v Praze. Doc., PhDr., CSc., anglista a amerikanista, práce z oboru anglicky psané literatury, překlady.

Marie Příleská

Narozena 22.12.1882 ve Všechovicích na Moravě, zemřela 25.6.1963 v Praze. Beletristka, též pro mládež, dramatička.

Judas Priest

Judas Priest je průkopnická britská heavymetalová skupina, která vznikla v roce 1969 v anglickém Birminghamu. Je známá svými dvěma kytarovými sóly, operním vokálním stylem a image s kůží a kšandami a je jednou z nejvlivnějších kapel v metalovém žánru. Klasickou sestavu kapely tvořili zpěvák Rob Halford, kytaristé K. K. Downing a Glenn Tipton, baskytarista Ian Hill a střídající se bubeníci, z nichž nejdéle působil Scott Travis. Judas Priest si získala popularitu v 70. letech 20. století díky albům jako "Sad Wings of Destiny" a "Stained Class" , ale teprve album "British Steel" z roku 1980 upevnilo jejich status ikony heavy metalu. Toto album obsahovalo hity jako "Breaking the Law" a "Living After Midnight", které se staly hymnami metalové komunity.

Jiří Pradáč

Fotografické publikace z přírody.

Jaroslav Průcha

Narozen 24. 4. 1898 ve Skvrňanech u Plzně, zemřel 25. 4. 1963 v Praze. Herec, režisér, dramatik, autor pamětí.

Iva Prošková

Narozena 12. 2. 1946 v Jestřabí v Krkonoších. Pedagožka, výtvarnice, autorka publikací o paličkování, tkaní, výšivce, síťování a drátovaném šperku, bývalá vydavatelka časopisu Paličkování.

František Přeučil

František Přeučil byl český a československý nakladatel, politik Československé strany národně socialistické a poválečný poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění. Po roce 1948 byl pronásledován komunistickým režimem a vězněn. Před druhou světovou válkou se angažoval v Československé živnostensko-obchodnické straně středostavovské. Byl redaktorem časopisu Československý obchod. Podílel se na protinacistickém odboji jako spolupracovník generála Karla Kutlvašra. Po roce 1945 přešel do národně socialistické strany. V letech 1945-1949 byl majitelem nakladatelství Pamir. V letech 1945-1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za národní socialisty. Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal formálně až do voleb do Národního shromáždění roku 1948. Během únorového převratu v roce 1948 patřil k protikomunistické části strany, která byla po vítězství Komunistické strany Československa v tomto mocenském souboji politicky eliminována a pronásledována. V listopadu 1949 byl zatčen a v politickém procesu s Miladou Horákovou a spol. byl počátkem 50. let odsouzen "za protistátní činnost a snahu o svržení lidově demokratického zřízení" k trestu těžkého žaláře na doživotí. V roce 1963 byl podmíněně propuštěn. V roce 1968 byl jeho rozsudek zrušen a v roce 1990 byl zcela rehabilitován. Tragicky zemřel ve spánku v noci 19. března 1996, kdy uhořel ve svém domě v Černošicích při požáru, jenž vznikl vinou závady ve staré elektrické instalaci. Jeho synem je český herec Jan Přeučil. Dcera Marta Jurková je farářkou církve československé husitské. Svému synu Janu Přeučilovi vyprávěl František Přeučil z doby svého věznění jeden neuvěřitelný příběh o bizarním útěku z věznice v Leopoldově, kdy spolu se spoluvězni, kteří museli namotávat telefonní kabely na veliké špulky, se mu do jedné z těchto špulek podařilo namotat jednoho ze sp...

Denisa Prošková

Denisa Prošková je novinářka a spisovatelka. V roce 2003 získala s textem Titulovaná blbost cenu v soutěži Evropský fejeton. Na Vysoké škole uměleckoprůmyslové vystudovala obor atelier knižní ilustrace a grafiky. Po narození dětí se shodou okolností a náhod dostala k novinařině. Přestože tento \"přestup\" brala jako \"provizorium\" věnuje se jí do dnes. S odstupem bere tuto zkušenost jako velmi obohacující a pro svůj osobnostní rozvoj důležitou. Přesně podle hesla: věci, které se na začátku mohou jevit jako prohra se ukáží jak výhra a naopak. Když děti odrostly, vrací se zpět k ilustrátorské činnosti a zkušenosti z novinařiny využívá i při samostatné literární tvorbě. Denisa nevypadá jako typická Češka. Její portugalský pradědeček jedné bezbožné noci koncem 19. století svedl svou třináctiletou africkou otrokyni. Vzniklý potomek v dospělosti úspěšně zatloukl otrocký status matky a oženil se s Egypťankou z lepší rodiny. Jejich potomek se shodou neuvěřitelných náhod spojil s Denisinou středoevropskou matku. Ta si ovšem věnem přinesla genetickou infuzi babičky ze švýcarského Lugana.

David Procházka

Narozen 22.8.1983 v Ostravě-Zábřehu.Práce z oboru výpočetní techniky a telekomunikací v odborných čaospisech, autor multimediálního CD-ROMu pro výuku žáků autoškol.

D Provazník