Výpis všech autorů

Robert Palmer

Robert Palmer byl anglický zpěvák, skladatel a hudebník, známý svým hladkým, oduševnělým hlasem a eklektickou směsicí hudebních stylů, včetně rocku, popu, blues a jazzu. Palmer se narodil 19. ledna 1949 v Batley v Anglii a značnou popularitu získal na konci 70. a v 80. letech 20. století. Nejprve se proslavil jako člen skupiny Vinegar Joe, poté se vydal na sólovou dráhu. Jeho sólový úspěch upevnily hity jako "Addicted to Love", "Simply Irresistible" a "Bad Case of Loving You ". Tyto písně předvedly jeho charakteristický hlas a doprovázely je povedené videoklipy, které se staly stálicemi na MTV.

Robert L Pike

Robert Lloyd Fish byl americký detektivní autor.

Richard David Precht

Richard David Precht je německý filozof a spisovatel, známý zejména jako úspěšný autor populárně vědeckých knih o filozofických tématech. Richard David Precht vyrůstal v rodině s pěti dětmi. Dvě z nich byli Vietnamci, které jeho rodiče adoptovali v roce 1969 a 1972 jako protest proti válce ve Vietnamu. Jeho otec pracoval jako průmyslový designér ve společnosti Krups Solingen, a zabýval se literaturou a také řízením a vedením velké soukromé knihovny. Matka byla v domácnosti a věnovala se charitativní činnosti zaměřené na děti v organizaci Terre des hommes. Děti rostly v politicky levicově zaměřeném prostředí. Po absolvování střední školy Precht absolvoval civilní službu. Pak pokračoval ve studiu filozofie, germanistiky a dějin umění v Kolíně nad Rýnem a v roce 1994 získal doktorát filozofie v oboru germanistika. Od roku 1991 do roku 1995 pracoval jako výzkumný asistent v rámci výzkumného projektu kognitivních věd na univerzitě v Kolíně nad Rýnem. V roce 1999 mu bylo uděleno stipendium Heinze Kühna. Jako esejista píše Precht pro německé noviny a časopisy. V semestru 2000/2001 byl pracovníkem na evropské novinářské škole v Berlíně. V roce 2001 získal novinářskou Cenu za biomedicínu. Od roku 2002 do roku 2004 byl komentátorem periodik. Precht dnes pořádá četné přednášky na vysokých školách a na vědeckých konferencích. V zimním semestru 2008/2009 působil na univerzitě v Lucembursku s přednáškovým cyklem na hlavní témata ve filozofii . Od května 2011 je čestným profesorem filozofie na univerzitě Lüneburg a přednáší v oboru historie a filozofie. Precht je ženatý s moderátorkou lucemburského televizního programu a zástupkyní šéfredaktora RTL Télé Lëtzebuerg, Carolinou Martovou. Má jednoho syna a tři nevlastní děti. Žije v Kolíně nad Rýnem a Lucembursku. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Richard David Precht na německé Wikipedii. ...

Régine Pernoud

Régine Pernoudová byla francouzská historička, absolventka École nationale des chartes v Paříži, specializující se především na středověké dějiny. Pracovala jako kurátorka v Národním archivu v Paříži.

Rasťo Piško

Rastislav Piško je slovenský humorista, herec, moderátor a imitátor. Jeho humoristická obľúbenosť bola založená na štylizovaní sa do robotníckej priamočiarosti, jednoduchosti a do antipozície voči ľudskosť skresľujúcej intelektuálnej pretvárky. Vyrastal v Abramovej. Vyučil sa za inštalatéra a pracoval ako kúrenár. Bol členom Komunistickej strany Slovenska. Od roku 1990 pôsobil v slobodnom povolaní. Spolupracoval so Štefanom Skrúcaným, Mirom Nogom, Stanom Radičom, Jarom Filipom a Zuzanou Tlučkovou. V roku 1999 debutoval knihou rozhlasových a televíznych humoresiek Z druhej ruky. Je spoluautorom kabaretných a humoristických programov Apropo, Bravissimo, Pošta Horný výplach a mnohých ďalších. V roku 2003 napísal hru Bude ako nebolo alebo Hände hoch! V súčasnosti s Jánom Snopkom pripravuje reláciu Stredoslováci. Žije v Bratislave.

Radomír Pleiner

Prof. PhDr. Radomír Pleiner, DrSc. . Jeho otec byl malíř a člen Českých legií, matka pocházela z Ruska. Vystudoval prehistorii a historii na FF UK v Praze . Za postgraduální práci na Institutu archeology ČSAV v letech 1953-55 získal titul CSc. . v roce 1955 se oženil s archeoložkou Ivanou Hnízdovou. Pokračoval ve svém výzkumu na Institutu až do první výroby železa, první tři monografie oveřejnil v letech 1955, 1958 a1962. Osvojil si významné schopnosti v metalografii, které vedly k vytvoření laboratoře na Institutu v roce 1963. Od té doby se účastnil mnoha výkopových a experimentálních prací v tehdejším Československu I v zahraničí - v Polsku, Rusku, Anglii, Skandinávii, Rakousku, Německu a Francii a obšírně přispíval na sympóziích a konferencích. V letech 1966-68 se účastnil amerických expedic do Íránu a Afghanistánu a o tři roky později strávil šest měsíců v USA na univerzítách v Chicagu a Kalifornii. Tyto zkušenosti vedly k publikování studií výroby železa v Persii, Asýrii a Indii a v roce 1969 monografie o výrobě železa ve starověkém Řecku. Tyto práce tvořily základ disertace, za kterou v roce 1981 odbržel titul DrSc. Styky v Univerzitou Karlovou stále udržoval - v roce 1968 byl jmenován docentem prehistorie a v roce 1992 profesorem. O rok později bohužel musel z důvodu snížení rozpočtu Institutu odejít do důchodu společně s dalšími kolegy. Nicméně stále zůstal aktivním a dále publikoval, napsal 12 knih. Během povodní v roce 2002 došlo v zaplavení suterénu Institutu a archiv jeho vzorků a poznámek, jakož knihovna Institutu byly zničeny, což jeho práci výrazně problematizovalo. Od 60. let byl členem Historické metalurgické společnosti, čestným členem Society of Antiquaries of London, koresponděnčním členem berlínského institute Deutsches Archäologishes Intstitut a členem Unité propre du CNRS, Sevenans....

Radio Symphony Orchestra Pilsen

Radio Symphony Orchestra Pilsen , známý také jako Plzeňský rozhlasový symfonický orchestr nebo pod českým názvem Symfonický orchestr Českého rozhlasu Plzeň, je profesionální orchestr se sídlem v Plzni v České republice. Orchestr má bohatou historii a je významnou kulturní institucí v regionu, která přispívá k rozvoji místní i celostátní hudební scény pravidelnými koncerty, vysíláním a nahráváním. Provádí širokou škálu repertoáru od klasické hudby po současnou a často spolupracuje s renomovanými sólisty a dirigenty. Vystoupení orchestru jsou často vysílána v Českém rozhlase a orchestr pořídil několik nahrávek, které představují nejen díla českých skladatelů, ale i skladby zahraniční. 3 / Symfonie Č. 1" zde nejsou uvedeny, Radio Symphony Orchestra Pilsen je známý svou oddaností propagaci českého hudebního dědictví, které zahrnuje lidové písně a symfonická díla českých skladatelů.

R. J Palacio

Americká grafička a spisovatelka.

Prokop Paul

Narozen 34.3.1939 v Praze. Fotograf, zejména fotografie uměleckých děl a památek.

Pospíšilová Zuzana

Plautus

Titus Maccius Plautus byl římský dramatik. Společně s Terentiem je nejvýznamnějším římským autorem komedií. Z jeho divadelních her čerpali náměty např. Molière nebo Shakespeare. O jeho životě se nám zachovaly jen kusé informace. Pravděpodobně pocházel z plebejského prostředí a možná byl i propuštěným otrokem. V mládí odešel do Říma, kde začal pracovat u divadla. Později se rozhodl věnovat podnikání, ale nepřálo mu příliš štěstí a přišel téměř o všechny peníze. Musel se pak živit manuálně jako nádeník ve mlýně. Během této práce začal psát své komedie, které se staly brzy velmi populární, a proto se mohl vrátit zpět k divadlu. Často přejímal komedie od řeckých autorů, např. od Filémóna. Nejednalo se ale přímo o překlady, protože většinou děj her libovolně měnil. Občas docházelo i ke sloučení více děl v jedno a naopak, což však často narušilo logiku děje. Přesto byly jeho komedie u publika velmi oblíbené a to především díky tomu, že byly plné slovních hříček a někdy i poněkud vulgárních vtipů. Důležitou součástí jeho her byla také zpívaná sóla . V mnoha dílech se opakuje stejný dějový motiv – mladík se zamiluje do krásné dívky, která je v moci kuplíře. Peníze, které kuplíř za dívku požaduje opatří mladíkovi otrok, tím že podvede mladíkova bohatého otce. Většinou se zjistí, že dívka není původem otrokyně, a proto jim otec odpustí a souhlasí se svatbou. Většina jeho děl se nezachovala v původní podobě, ale v přepsaných a často stylisticky upravených verzích. Ve středověku a v renesanci byl uváděn značný počet jeho komedií - ne všechny však skutečně napsal . V českých zemích byly jeho hry také uváděny, např. v roce 1533 sehrála skupina studentů pražské univerzity v sále Novoměstské radnice komedii Chlubivý vojín. První český překlad Plauta však pochází až z roku 1821. Ze značného množství děl jemu připis...

Pierre Pevel

Francouzský spisovatel fantasy literatury.

Pierre Péan

Pierre Péan je renomovaný francouzský investigativní novinář a autor mnoha knih, zabývajících se politickými skandály.

Pfanner I

Spisovatel, beletrista.

Petra Pospěchová

Petra Pospěchová se narodila v roce 1978. V osmnácti letech psala pro kulturní rubriku Hanáckých novin, později studovala sociologii na Masarykově univerzitě v Brně. Po škole nastoupila do magazínu Týden, kde se věnovala zejména gastronomii. Naplno o jídle píše již několik let pro Hospodářské noviny a pro tento list připravuje dlouhodobý seriál o kvalitě potravin. Zbožňuje poctivou domácí kuchyni, zejména tu valašskou.

Petr Příhoda

Narozen 17. 1. 1939 v Netolicích, zemřel 14. 9. 2014 v Praze. MUDr., psychoanalytik a publicista, práce z oboru psychologie a novodobých českých dějin. Autor článků pro časopis "Katolický týdeník". Autor kritických sond a článků pro různé časopisy na etická, psychologická, sociologická témata.

Petr Pöthe

Narozen 12. 6. 1968 v Rimavské Sobotě. MUDr., psychiatr, zabývá se psychoanalýzou dětí a dospělých, poradenstvím a psychoterapií, autor publikací z oboru.

Petr Polehla

Narozen 1974 v Třebíči. Mgr., Ph.D., klasický filolog, historik a estetik, zabývá se latinskou, zejména náboženskou literaturou raného novověku a recepcí antiky v daném období, autor učebnice latiny a překladů z latiny.

Petr Pokorný

Narozen 21. 4. 1933 v Brně, zemřel 18. 1. 2020. Evangelický teolog, filozof, biblista-novozákoník, historik, vysokoškolský pedagog, práce z teologie a řecké kultury, cvičebnice řečtiny.

Petr Pelech

Narozen 17. 7. 1944, zemřel 27. 8. 2020. Matematik a ekonom, zabýval se problematikou daní, též autor fotografických obrazových publikací.

Pelé

Viktor Pelevin, celým jménem Viktor Olegovič Pelevin je jeden z nejčtenějších a nejpřekládanějších ruských autorů. Ve svých mnohovrstevnatých dílech propojuje narážky na život v postsovětském Rusku, populární kulturu, prvky science fiction a odkazy na východní náboženské směry, ale i aluze na ruské či sovětské literární klasiky. Jeho ironický styl a dovedná hra s mnoha žánry mu zajistily mnohá ocenění ze strany literárních kritiků i čtenářů. Viktor Pelevin jen velmi zřídka poskytuje rozhovory a nerad se ukazuje na veřejnosti, což dokonce vedlo ke zpochybňování jeho skutečné existence. Získal doktorát z elektromechanického inženýrství na Moskevském energetickém institutu, roku 1989 však byl přijat na Literární institut Maxima Gorkého a začal se živit jako novinář. Od 80. let publikoval povídky v literárních časopisech, věhlas si ale získal svými romány. V češtině dosud vyšlo: Čapajev @ Prázdnota , Omon Ra , Generation P , Helma hrůzy , Svatá kniha vlkodlaka , SNUFF .

Pavel R Pokorný

Narozen 27. 5. 1947 v Praze, zemřel 5. 3. 2014. PhDr., knihovník, heraldik, historik. Autor studií z dějin knihtisku, genealogie a heraldiky. V letech 1974-1982 působil v oddělení rukopisů a vzácných tisků Národní knihovny. Autor prací z oboru.

Pavel Polcar

Narozen roku 1953. Ing., hydrometeorolog, práce z oboru hydrologie.

Pavel Petr

Narozen 26.6.1931 v Praze. PhDr., CSc., docent na katedře germanistiky a nordistiky filosofické fakulty. Práce v oboru, překladatel z němčiny.

Pavel Pavel

Pavel Pavel je český technik a experimentální archeolog, který se zabýval zkoumáním možných způsobů transportu těžkých břemen při stavbě monumentálních staveb dávnověku. Angažuje se také v politice – v letech 2000 až 2008 a opět 2012 až 2020 jako zastupitel Jihočeského kraje , v letech 1998 až 2019 zastupitel města Strakonice, bývalý člen ODS, nyní člen hnutí JIH 12. Absolvoval elektrotechnickou fakultu Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni. V roce 1986 pracoval jako předseda ZO SSM v Zemědělském stavebním sdružení ve Strakonicích. Pavel Pavel se zajímal o objevy Thora Heyerdahla na Velikonočním ostrově a zaujalo jej, jak mohli domorodci pohybovat obrovskými sochami. Základní princip jejich pohybu byl zveřejněn v roce 1971 v knize Francise Maziéra - Tajemství Velikonočního ostrova, str. 110 cit.: "Znovu si připomínám jiné tvrzení jednoho domorodce. Říkal, že "sochy postupovaly vstoje a sunuly se kupředu v přívratných polokroužcích na své kulaté základně." Úspěšně postavil a vyzkoušel, stejně jako i někteří další nezávisle na něm, několik modelů na ověření svých úvah. Veřejnou prezentaci však uskutečnil jako jediný. V roce 1981 vyrobil za vydatné pomoci ZO SSM, stran Národní Fronty, svého zaměstnavatele a dalších přátel 20 tun těžký betonový model sochy moai a vyzkoušel, jak s ním lze pohybovat pouze pomocí lan ovládaných malou skupinou osob. V roce 1986 jej Thor Heyerdal pozval na Velikonoční ostrov, kde experiment zopakoval s původní sochou. K pohybu sochy bylo třeba jen 16 lidí s jedním vedoucím a několik lan. Heyerdalovy předchozí experimenty přitom ukazovaly na potřebu stovek lidí. Dalším pokusem, který Pavel Pavel provedl, bylo přesunutí necelých 30 tun těžkého Kadovského viklanu poblíž obce Kadov v okrese Strakonice. Tento viklan neznámý vandal vyvalil z jeho původního místa. Šest lidí vybavených pouze d...

Pavel

Spisovatel a novinář Ota Pavel, původním jménem Ota Popper, se narodil 2.7.1930 v Praze jako syn obchodního cestujícího. Za války pobýval s rodiči a dvěma bratry na Kladensku a tam začal r. 1943 pracovat jako havíř. V chlapeckých letech aktivně provozoval fotbal a hokej. Po válce žil opět v Praze; navštěvoval zde obchodní a jazykovou školu. V letech 1949-56 pracoval Pavel v Československém rozhlase jako sportovní redaktor , r. 1956 byl zaměstnán v časopise Stadion, od r. 1957 v časopise Československý voják. Při zaměstnání vystudoval střední školu pro pracující a ukončil ji r. 1960 maturitou. V r. 1962 provázel fotbalisty pražské Dukly na jejich zájezdu do Spojených států; navštívil i několik dalších cizích zemí . V únoru 1964 Ota Pavel onemocněl vážnou duševní chorobou a byl nucen pobývat v psychiatrických ústavech a trvale se léčit. Z léčeben se vracel do zaměstnání a ke své tvůrčí práci pouze na krátká období. R. 1966 mu byl přiznán plný invalidní důchod. Přes velké zdravotní potíže Pavel i v posledních letech svého života horečně literárně tvořil. 31.3.1973 náhle zemřel na zástavu srdeční činnosti. Je pochován na Židovském hřbitově v Praze-Strašnicích. Ota Pavel začal publikovat velice záhy, už od počátku 50. let uveřejňoval v denním tisku drobnější, převážně reportážní práce. Jeho prvním velkým literárním úspěchem byla kniha Dukla mezi mrakodrapy , kterou se uvedl v žánru tzv. sportovní beletrie. Po ní následovaly soubory kratších próz a črt o našich předních i méně známých sportovcích . Celou knížku věnoval vyprávění o Jiřím Raškovi . Hned několik Pavlových prací z oboru sportovní beletrie bylo poctěno novinářskými a literárními cenami , někt...

Pausanias

Pausaniás byl řecký cestovatel a zeměpisec 2. století, který žil za vlády císařů Hadriana, Antonina Pia a Marka Aurelia. Jeho dílo Cesta po Řecku , popisuje starověké Řecko a je důležitým pomocníkem dnešních badatelů při zkoumání jeho historie a kultury. Pausaniás pravděpodobně pocházel z Lýdie; je patrné, že velmi dobře znal západní pobřeží Malé Asie. Předtím, než navštívil Řecko, jeho cesty jej zavedly do Antiochie a Palestiny, na břehy řeky Jordán a do Egypta, kde poznal pyramidy. V Makedonii navštívil tradiční Orfeovu hrobku. Poté odcestoval do Itálie, kde navštívil několik kampánských měst a samozřejmě i Řím. Jako první se ve svém díle zmínil o tom, že viděl ruiny Tróje nebo Mykén. Zachovala se Pausaniova Cesta po Řecku v deseti knihách. Existují však důkazy i o dalších knihách. První kniha byla napsána kolem roku 160, desátá kniha asi roku 175. Jestli však vznikla i závěrečná úprava všech deseti knih a zda byla desátá nejmladší, je kontroverzní. Dílo začíná popisem poloostrova Peloponés a části severního Řecka. Autor často popisuje ceremoniální a jiné místní zvyky. Dále vypráví o historii, legendách a folklóru míst, která navštívil. Přitom se hodně zaměřuje na popisy náboženského umění a architektury. V topografické části knihy popisuje přírodní jevy jako je zemětřesení, příliv a odliv či zaledněná severní moře. Přestože nikdy nezpochybňuje existenci bohů a legendárních hrdinů, občas kritizuje mýty a legendy, které se k nim vztahují. Jeho popisy uměleckých děl a staveb jsou velmi přesné a díky nim mnohdy bývají prováděny i jejich rekonstrukce. Pausaniás měl před očima hlavně vzdělané římské čtenáře. Nicméně, ve starověku zpočátku nedosáhl velkého publika. Teprve na konci pozdního starověku, v rané justiniánské době, tedy kolem roku 530, ho citoval Stephanos z Byzanthu, který se zajímal o řecká města popsaná Pausaniem. Nejstarší dochovaný...

Patricia Potter

Paticia se narodila v roce 1940,je americkou autorkou dvaceti osmi románů a šesti novel. Její knihy se vydávají v patnácti zemích, jejích knih se prodalo více jak dva milióny. Často jsou její díla nominována na různá ocenění např.u Romance Times u Georgia Romance Writers.Třikrát byla finalistkou RITA Awards. Často byla zveřejněna na bestseller seznamu. Dřív než začala se psaním knih,živila se jako reportérka u Atlant Journal,editorka předměstských a atlantských novin. Je členem národní rady Romance spisovatelů Ameriky a je bývalý prezident Gruzie Romance spisovatelů a členkou představenstavenstva River City Romance spisovatelů v Memphisu. Patricia žije v Memphis,Tennessee,se třemi psi-dvěma šeltiemi a jedním trpasličím pudlem.

Otakar Poupa

Prof. MUDr. Otakar Poupa, DrSc. - se narodil 17. října 1916 ve Vysokém Mýtě. Již jako gymnaziální student osciloval mezi láskou k biologii a výtvarnému umění. Věren rodinné tradici začal v roce 1935 studovat medicínu na lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Po zavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939 odešel pracovat do endokrinologické laboratoře jedné z pražských farmaceutických firem. Když skončila 2. světová válka, okamžitě se vrátil do Fyziologického ústavu a začal s experimentálním výzkumem interakce antithyreoidálních látek a histaminu s nukleovými kyselinami. Výsledky, které publikoval ve dvou monografiích, byly základem jeho habilitační práce. Docentem se stal v roce 1947, tedy ve svých 31 letech. Po únorových událostech v roce 1948 musel, bohužel, opustit slibně zahájenou univerzitní kariéru; významně byly omezeny i jeho aktivity vědecké. Tento stav trval až do r. 1959, kdy začal vyučovat patologickou fyziologii na tehdejší Fakultě dětského lékařství, kde byl také v roce 1961 jmenován profesorem. Plodná léta kulminovala v době "Pražského jara" v r. 1968, kdy byly zásluhy prof. Poupy oceněny státní cenou a byl jmenován korespondujícím členem Akademie věd. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 jako jeden z autorů památného provolání "2000 slov" emigroval do Skandinávie a stal se vědeckým pracovníkem nejdříve na univerzitě ve švédském Göteborgu a později i v dánském Aarhusu a norském Bergenu. V r. 1976, u příležitosti svých šedesátin, dostal čestný doktorát Univerzity v Göteborgu. Prof. Poupa stál rovněž u zrodu International Study Group for Research in Cardiac Metabolism, která se později jako International Society for Heart Research stala nejvýznamnější světovou odbornou společností, sdružující experimentální kardiology; v roce 1976 se stal jejím čestným členem. Po listopadu 1989 navštívil Prahu a pln elánu radil a navrhoval, jak nejlépe naskočit do rozjetého rychlíku světové vědy. V r. 1991 byl u příležitosti svých 75. narozenin vyznamenán medailí J. E...

Ondřej Podeszwa

Narozen 4. 1. 1986. Učitel dějepisu a základů společenských věd na střední škole, asistent na Katedře ošetřovatelství Univerzity Pardubice, spoluautor příručky k přípravě na vysoké školy, autor povídek, hudby a písňových textů, působí ve skupině MeziMěsto.

Ondřej Pivoda

Narozen v Brně. Je bakalářem etnologie a religionistiky na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity , magistrem etnologie na FF MU. Publikoval překlad Oloncha o Ňurgunu Booturovi. Od roku 2014 je doktorandem v Ústavu jazykovědy a baltistiky FF MU, vyučuje srovnávací mytologii a jazyky severní Asie a Ameriky. V roce 2015 se zúčastnil Mezinárodní konference srovnávací mytologie v Toruni, kterou pořádala International Association for Comparative Mythology. V roce 2018 publikoval sérii lingvistických článků v časopise Živa.

Olga Ptáčková

Narozena 23. 8. 1955 ve Staškově . Malířka, grafička a ilustrátorka, zejména dětských knih a časopisů.

Olga Pouperová

Narozena 1982. Doc. JUDr., Ph.D., právnička a vysokoškolská pedagožka. Zaměřuje se především na právní regulace médií a právo ve veřejné správě.

Octav Pancu-Iaşi

Octav Pancu-Iași byl rumunský spisovatel , novinář a scenárista. Pancu-Iași absolvoval gymnázium v Bukurešti, poté pracoval v redakci Rumunského rozhlasu, psal scénáře pro film a působil jako redaktor dětského časopisu Cutezătorii. Především v padesátých letech publikoval celou řadu děl určených dětem a mládeži, ve kterých spontánně a s humorem spojoval svět pohádky s realitou.

Nossrat Peseschkian

Nossrat Peseschkian byl německým psychiatrem a neurologem. Pocházel z Íránu, kde se narodil v roce 1933. V Německu žil od roku 1954. Vzdělání v psychoterapii získal v Německu, Švýcarsku a Spojených státech amerických. V odborných kruzích ve světě je znám jako zakladatel pozitivní psychoterapie, o které přednášel ve více než dvaceti zemích světa. Z hlediska svého přístupu se zabýval také psychomotorickou medicínou, rodinnou terapií a duševní hygienou. Principy pozitivní psychoterapie vytvářel na základě transkulturního srovnání vztahů mezi kulturou a nemocí v jedenácti zemích světa.

Nikolaj Fedorovič Pogodin

Ruský, sovětský dramatik, hry a romány s náměty sovětského života a historie sovětského proletariátu.

Neil Philip

Narozen 8.5.1955. Anglický doktor filozofie v oboru mytologie a folkloristiky, populární a vědecké publikace z oboru.

Nathan W Pyle

Americký ilustrátor, tvůrce komiksů a webkomiksů, televizní producent, animátor. Dříve středoškolský učitel teologie.

Monica Pierazzi Mitri

Italská ilustrátorka, ilustruje publikace pro děti a mládež a technické a anatomické publikace.

Miroslav Poruba

Narozen 16. 11. 1933 ve v Vlachově Březí, zemřel 12. 1. 2014. Ing., lesní inženýr, redaktor Státního zemědělského nakladatelství v Praze, později dlouholetý redaktor časopisu Lesnická práce.

Miroslav Podhorský

Narozen v lednu 1945 v Havlíčkově Brodě. Cestovatel, publikace z expedic na Aljašku a do severní Kanady, též fotograf.

Miroslav Plavec

Miroslav Plavec byl jeden z nejvýznamnějších českých astronomů 20. století. Zabýval se především studiem těsných dvojhvězd. Vystudoval astronomii na Univerzitě Karlově a zpočátku své vědecké kariéry se v Astronomickém ústavu na Ondřejově věnoval se studiu meteorických rojů. Později se začal zabývat těsnými dvojhvězdami a ultrafialovými spektry hvězd. Učil astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a byl také vynikající popularizátor astronomie. V roce 1969 odešel do Kanady a USA, kde získal světový věhlas a posléze se stal profesorem astronomie na University of California v Los Angeles. Miroslav Plavec byl čestným členem České astronomické společnosti a čestným členem Učené společnosti. V roce 2000 obdržel Nušlovu cenu České astronomické společnosti. Byla po něm pojmenována planetka 6076 Plavec.

Miroslav Pauza

Miroslav Pauza, nar. 19. 8. 1951 v Prostějově, patří k současným českým filosofům. Maturoval na gymnáziu v Přerově . Po absolvování studia filozofie a historie na FF UK nastoupil jako interní aspirant na ÚFS ČSAV. V r. 1977 získal titul PhDr. a v r. 1979 hodnost CSc. na FÚ ČSAV. Působí jako vědecký pracovník FÚ AV ČR ; externě přednáší na katedře filozofie a sociologie FF UK. Je autorem řady článků z oblasti filosofie.

Miroslav Pacák

Narozen 30.4.1911 v Krhanicích na Benešovsku, zemřel 13.1.1988 v Praze. Ing., elektrotechnik, práce z oboru radiotechniky a konstrukce měřících a regulačních přístrojů.

Milota Zdirad Polák

Matěj Milota Zdirad Polák byl český básník, učitel a důstojník. Milota Zdirad Polák se narodil v Zásmukách v rodině ševce, později obchodníka s ovocem, Jakuba Poláka. Na doporučení zásmuckého učitele Josefa Celera přešel v roce 1798 do tzv. normální školy v Praze a v roce 1807 se stal výpomocným učitelem v pražském sirotčinci v Bredovské ulici . V roce 1808 vstoupil jako dobrovolník do rakouské armády shromažďované proti Napoleonovi. Byl zařazen jako kadet k c. k. 21. pěšímu pluku, jehož „inhaberem“ byl podmaršálek princ Viktor Rohan, později hrabě Albert Gyulai z Maroš-Nemethu a Nadasky. Bojoval u Aspern-Esslingu a Wagramu . Po necelém roce své vojenské kariéry, dosáhl důstojnické hodnosti korouhevníka. Do počátku roku 1813 byl se svým plukem ve východních Čechách. Po povýšení na poručíka a přeložení k 15. pluku bojoval v roce 1813 u Drážďan a u Lipska . V roce 1814 se zúčastnil slavného vjezdu protinapoleonské koalice do Paříže. Po krátkém pobytu v Haliči a v Uhrách se stal jako nadporučík pobočníkem podmaršálka barona Františka Arnošta, svobodného pána Kollera. S ním se dostal v době tzv. vídeňského kongresu do hlavního města monarchie a poté do Itálie, kde byl podmaršálek Koller jmenován intendantem rakouské armády. V letech 1818–1820 pobýval jako vychovatel Kollerových synů Augusta a Alexandra střídavě v Praze a na Kollerově panství na zámku Obříství u Mělníka. Po vypuknutí revoluce v Neapoli odjel znovu s Kollerem do Itálie. Po Kollerově smrti přišel Polák v roce 1827 na Tereziánskou vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě, kde v...

Miloslava Pourová

Po maturitě na Gymnáziu J. K. Tyla v Hradci Králové a absolvování Pedagogické fakulty v Hradci Králové nabyla rozsáhlých pedagogických zkušeností zejména při dvacetileté praxi v Biskupském gymnáziu Bohuslava Balbína v Hradci Králové. Je autorkou dvou úspěšných učebnic anglického jazyka, vydaných vydavatelstvím Grada Publishing, a.s., Praha.

Miloš Pešek

Narozen 1. 10. 1950 v Plzni. Profesor vnitřních nemocí , MUDr., CSc. Lékař, od 1990 přednosta Kliniky tuberkulózy a nemocí respiračních ve FN Plzeň. Zabývá se kombinovanou léčbou plicní rakoviny a minimálně invazivní terapií v bronchologii.

Milan Pokorný

JUDr., právník. Práce z oboru.

Michael Purmenský

Narozen 1. 5. 1990. Výtvarný umělec, ilustrátor, autor kreseb a propagační grafiky. Autor dětské knihy. Kulturní referent na úřadu obce Dolní Bojanovice.

Michael Pollard

Narozen 1931. Americký spisovatel.

Michael Edward Palin

Sir Michael Edward Palin je britský komik, spisovatel a jeden z šesti členů komediální skupiny Monty Python. Studoval historii na univerzitě v Oxfordu, kde se seznámil s Terrym Jonesem, se kterým později společně psal skeče pro různé show na BBC. V roce 1966 si vzal svou současnou manželku Helenu Gibbinsovou, se kterou má tři děti. Od 80. let 20. století se začal věnovat natáčení cestovních dokumentů po celém světě. Mezi jeho nejúspěšnější patří například Od pólu k pólu nebo Kolem světa za 80 dní . Za jeho působení v televizi mu byl roku 2000 udělen Řád britského impéria. Od roku 2009 do 2012 byl prezidentem Royal Geographical Society.

Maxine Paetro

Americká novinářka a spisovatelka. Pracovala také v reklamním průmyslu. Autorka krimi románů a publikace se zaměřením na reklamu. Spoluautorka detektivních románů s Jamesem Pattersonem.

Matthew Parris

Narodil se v Johannesburgu, dětství prožil v Africe a na Kypru. Vystudoval Cambridge, nakrátko vstoupil do diplomatických služeb a poté do politiky. Od roku 1979 byl zvolen poslancem a tuto práci vykonával 7 let. Po odchodu z parlamentu uváděl televizní pořad Weekend World. Pravidelně hostuje v rozhlase a televizi, píše politické poznámky a sloupky do Timesů.

Mary E. Pearson

Mary E. Pearson je americká spisovatelka literatury pro mládež. Její kniha A Room on Lorelei zvítězila roku 2006 v kategorii beletrie ceny Golden Kite. Kniha The Adoration of Jenna Fox se dostala v roce 2009 do finále ocenění Andre Norton. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mary E. Pearson na anglické Wikipedii.

Martina Plechatá

Martin Pistorius

Jihoafrický designer, autor autobiografické knihy o letech strávených v kómatu.

Markéta Pitrová

Narozena 1973. PhDr., Ph.D., politoložka. Práce z oboru evropské integrace.

Marija Pavlovna Priležajeva

Marija Pavlovna Priležajeva, rusky: Мария Павловна Прилежаева byla ruská sovětská autorka dětských knih. Autorka knihy o životě a činnosti V. I . Lenina, M. I. Kalinina. Její díla byla přeložena do mnoha jazyků a vyučovalo se o ní ve školách. Narodila se v Jaroslavli, nějakou dobu strávila v Alexandrově, kde absolvovala ženské gymnázium . Poté vystudovala pedagogickou fakultu pokračovala Druhé Moskevské univerzity , pak pracovala jako učitelka a vychivatelka v dětském domově. Od roku 1937 se věnovala literární tvorbě, kterou považovala za příspěvek ke komunistické výchově mladých. V roce 1952 vstoupila do KSSS, od roku 1967 byla členkou Svazu spisovatelů SSSR. Získala několik ocenění: Státní cenu RSFSR N. K. Krupské, Leninův řád a další.

Marie-Hélène Place

Francouzská autorka knih pro děti a mládež, která vychází z metody Montessori.

Marie Přibylová-Čarková

Autorka dietních jídelníčků a dietních předpisů.