8101–8160 z 145489 Autoři
Marie Frydrychová (6)
Narozena 28.10.1946 v Chocni. Beletristka, fotografka, knihy o rodinných vztazích, práce v rozhlase.
Více od autora
Marianna Grznárová (5)
1. december 1941, Rudno nad Hronom; je slovenská poetka a prozaička, autorka literatúry pre deti a mládež. Prvé diela začala publikovať v denníkoch Ľud, Smena a v časopise Mladá tvorba, knižne debutovala v roku 1966 zbierkou básní Vstupujte bosí. Vo svojej tvorbe sa zameriavala ako na poéziu pre dospelých, tak i na písanie poviedok a prozaických rozprávok pre deti. Jej básnická tvorba sa nesie v duchu odmietania životných a literárnych konvencií. Oveľa väčší úspech zaznamenala svojou tvorbou pre deti, s ktorou začínala ako dramaturgička, keď písala rozprávkové seriály pre televíziu. Jej rozprávky sa vyznačujú svojráznym, duchaplným humorom, strohým štýlom i jazykom, pričom však dokonale vystihuje povahové črty človeka. Okrem humoru jej rozprávky vyjadrujú i prvky lyriky, paródie a irónie, pričom sa nezriedka snaží o kritiku negatívnych ľudských vlastností .
Více od autora
Mária Ďuranová (9)
Mária Ďuranová sa narodila v Žiline, ale od narodenia býva v Kysuckom Novom Meste, kde pracuje v kultúrnom stredisku. Okrem organizovania kultúrnych podujatí sa vo voľnom čase venuje písaniu.
Více od autora
Marek Čejka (6)
doc. JUDr. PhDr. Marek Čejka, Ph.D. Na Masarykově univerzitě v Brně vystudoval právo a politologii. Absolvoval roční stáž na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Zabývá se problematikou Blízkého východu, zejména izraelsko – palestinským konfliktem a vztahem náboženství a politiky. Působí na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně a vyučuje i na několika dalších vysokých školách. Je autorem řady odborných článků a knih. Marek Čejka energicky zaplňuje mezeru v oblasti původních studií o historii a současnosti Blízkého východu. Po desetiletích hluboké ideologické izolace od tamních reálií byl český čtenář v 90. letech odkázán převážně na překlady zahraničních prací. Čejkova poslední kniha dává možnost seznámit se s vývojem a situací v Izraeli a na palestinských územích z pohledu nové generace odborníků, která zná místní poměry nejen zprostředkovaně, ale rovněž na základě své osobní zkušenosti, studia a vědeckého výzkumu přímo na místě.
Více od autora
Marcus Sedgwick (9)
Britský spisovatel, ilustrátor a hudebník. Autor literatury pro děti a mládež.
Více od autora
Marcia Willett (7)
Marcia Willettová začala psát v roce 1982, kdy se svým druhým manželem strávila rok na plachetnici. Dodnes vydala 13 románů a už její první díla si svým kultivovaným stylem a hlubokým porozuměním pro lidské slabosti získala srdce britských i zahraničních čtenářů.
Více od autora
Marcel Vanek (10)
Narozen v roce 1964 v Bratislavě ilustrátorovi a divadelní herečce. Později se u babičky v Košicích začínal postupně věnovat minerálům.
Více od autora
Marcel Stecker (6)
Marcel Stecker byl český malíř, ilustrátor, grafik a pedagog. Marcel Stecker ukončil roku 1951 pod vedením profesora Františka Tichého Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Od roku 1954 pracoval jako vedoucí výtvarník v propagačním podniku Merkur, ilustroval knihy různých nakladatelství a také dětské časopisy . Byl činný též v oboru užité grafiky a kresleného filmu. V letech 1975–1981 přednášel dějiny umění na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy. Vystavoval na mnoha domácích i zahraničních výstavách.
Více od autora
Manfred Mann's Earth Band (10)
Manfred Mann's Earth Band je britská rocková skupina, kterou v roce 1971 založil jihoafrický hudebník Manfred Mann, známý díky svým dřívějším úspěchům v 60. letech s popovou skupinou Manfred Mann. Skupina Earth Band se radikálně odklonila od jeho předchozí tvorby a zaměřila se na progresivní rockový zvuk, který obsahoval prvky jazzu a blues spolu s Mannovou charakteristickou hrou na klávesy. Po celou dobu své kariéry byli známí svou interpretací tvorby jiných skladatelů i vlastním originálním materiálem. Jedním z jejich nejznámějších hitů je skladba "Blinded by the Light", kterou napsal Bruce Springsteen a se kterou se v roce 1977 dostali na první místo hitparády Billboard Hot 100. Tato skladba byla zařazena na jejich album "The Roaring Silence". Diskografie skupiny zahrnuje několik dalších pozoruhodných alb, například "Solar Fire" z roku 1973 a "Watch" z roku 1978, která ukazují jejich schopnost spojit rock s experimentálními a klasickými vlivy. Manfred Mann's Earth Band prošla v průběhu let mnoha změnami v sestavě, ale pokračovala v koncertování a nahrávání hudby, udržovala si věrnou fanouškovskou základnu a respektované místo v rámci klasického rockového žánru.
Více od autora
Małgorzata Omilanowska (7)
Małgorzata Omilanowska roz. Jakubowska - polský historik umění, profesor humanitních , od roku 2012 státní podtajemník na ministerstvu kultury a národního dědictví , a od roku 2014 do roku 2015 ministr kultury a národního dědictví . Vystudovala Varšavské univerzitě , také studovala na Fakultě architektury Technické univerzity v Berlíně . V roce 1994 se práce s názvem Stefan Szyller - život a práce získaných z míry fakulty Historie UW Doktor humanitních studií v oblasti umění. Habilitace v roce 2005 na Art Institute of Polské akademie věd, založený na obchodě s prací chrámech. Varšava komerční architektura den městský. Získala stipendia, mimo jiné, udělený britské akademie . Od roku 1985 působila v Ústavu umění věd, kde byla mezi zástupce ředitele a šéfredaktor Slovník polských architektů. Byla také přednášející na univerzitě v Gdaňsku , od roku 2006 postavení docenta . V roce 2008 byla jmenována ředitelkou Ústavu dějin umění UG. Je členem vědeckých rad, mezi ostatními, Herder Institut v Marburgu , stejně jako vědecká komise na Akademii výtvarných umění. V roce 2008 byl prezident Patria Polonorum. V roce 2013 získal akademický titul profesora humanitních. 12.1.2012 zaujala pozici státní podtajemník na ministerstvu kultury a národního dědictví . 17.června 2014 jmenována do funkce ministra kultury a národního dědictví, nahradila Bogdan Zdrojewski . 22.září 2014 se na stejné pozici ve vládě Ewa Kopacz . 16.listopadu 2015 dokončil funkci ministra. Małgorzata Omilanowska byla následně správní radou zvolena novým ředitelem královského hradu ve Varšavě, když odchází do důchodu Andrew Rottermund . Nový ministr kultury Piotr Glinski ji odmítl jmenovat do funkce, z důvodu jejích politických úvah. Vybrané publikace Architekt Stefan Szyller 1857-1933. Varšava architekt noci historismus Publishing Foundation, "Historie pro futuro", Warszawa 1995 Atlas architektonické památky v Polsku , háďátka, Varšava 2001 ...
Více od autora
Luigi Capuana (6)
Luigi Capuana byl italský spisovatel básník a novinář, který pocházel z provincie Catanie na Sicílii. Psal italsky a sicilsky. Byl předním spisovatelem a teoretikem verismu spolu s Giovanni Vergou. Narodil se v sicilském městě Mineo v zámožné rodině majitelů rozsáhlých pozemků. V roce 1851 začal studovat na královské koleji v Bronte, ale po dvou letech studium ze zdravotních důvodů přerušil. Dále se vzdělával soukromě. V roce 1857 se zapsal na právnickou fakultu v Catanii. V roce 1860 studia zanechal a připojil se ke Garibaldiho hnutí Risorgimento. V roce 1864 se usadil ve Florencii a zahájil své „literární dobrodružství“. Setkal se zde s předními italskými autory, začal psát kritiky pro časopis Rivista italica a divadelní kritiky pro La Nazione. Tyto kritiky vyšly souborně v knize Teatro italiano contemporaneo. V roce 1867 zde otiskl svou první povídku Il dottor Cymbalus. V roce 1868 se vrátil na Sicílii. Původně plánoval jen krátký pobyt, ale smrt otce a ekonomické těžkosti jej donutili zůstat. Pracoval jako školní inspektor a později se stal starostou města Mineo. V roce 1875 odešel zpět na kontinent, nejprve do Říma, později do Milána, kde žil v letech 1877–1881. Zde se seznámil se členy skupiny La Scapigliatura . Psal literární a divadelní kritiky pro noviny Corriere della Sera. Od roku 1880 psal svůj román Il marchese di Roccaverdina . Působil střídavě v Římě a na Sicílii. V letech 1882–1883 řídil v Římě časopis Fanfulla della Domenica, 1900–1901 učil italskou literaturu na učitelském ústavu v Římě. V roce 1902 odešel do Catanie, kde učil na místní universitě lexikografi a stylistiku. Vedle románů, povídek, kritik a esejů je rovněž autorem libreta k opeře Francesca Paola Frontiniho: Malìa, která měla premiéru 30. května 1893 v Teatro Brunetti v Bologni. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luigi...
Více od autora
Ludwik Jerzy Kern (3)
Ludwik Jerzy Kern - polský básník , satirik ,novinář , překladatel literatury, skladatel, známý také pod řadou pseudonymů. Narodil se 29 prosince 1920 v Lodži, kde také vystudoval humanitní vědy. V průběhu 2.SV pracoval manuálně, po potlačení varšavského povstání se přestěhoval do Krakova, kde žil až do své smrti 29.října 2010 v Krakově, kde je také pohřben. Publikovat začal v roce 1945 a byl neobyčejně činorodý jak literárně, tak i ve filmu a TV, působil jako novinář, textař a překladatel.
Více od autora
Ludvík Mühlstein (5)
Narozen 16. 6. 1932 v Českých Budějovicích, zemřel 21. 8. 2019 tamtéž. Rozhlasový redaktor, autor prózy a článků z oboru ornitologie.
Více od autora
Luděk Šnepp (6)
Luděk Šnepp ) byl český spisovatel, od roku 1968 žil v emigraci. Po dětství v Novém Strašecí studoval v letech 1933–1936 na reálce v Praze, studium nedokončil. Po odchodu z domova pracoval jako dělník v lese a na stavbách. Za německé okupace byl totálně nasazen v Berlíně, odkud v roce 1944 uprchnul. Podařilo se mu získat novou pracovní knížku a pracoval jako horník na Kladně. Po válce odjel v květnu 1945 do Křešic u Děčína, kde se stal mistrem v továrně na umělé tuky. Když v roce 1960 vyšla jeho první kniha Život na třetí, stal se profesionálním spisovatelem, v roce 1967 ředitelem chebského kulturního střediska. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy emigroval v říjnu 1968 do Kanady. Usadil se v městě London, kde vystřídal několik zaměstnání a v roce 1987 odešel do penze. Zemřel v roce 1999 na mozkovou mrtvici. Byl ženat, manželka Libuše Šneppová přeložila některá jeho díla do angličtiny. Luděk Šnepp psal poezii i prózu. Po emigraci se Šneppovo dílo dostalo na seznam zakázaných knih a nebylo do roku 1989 zveřejňováno. V emigraci vyšla jedna z jeho povídek anglicky v překladu manželky Libuše Šneppové. K dohodě o českém vydání v exilovém nakladatelství ’68 Publishers přes původní zájem nedošlo. V Česku nebyla díla Luďka Šneppa vydána ani po roce 1989 . V 60. letech 20. století přijímala kritika jeho díla s výhradami. V roce 1963 hodnotil literární kritik Jan Petrmichl českou povídku, která se snažila překonat schematismus 50. let 20. století . V porovnání uvedl o Šneppově novele Sedmkrát na stupni, že „...se víc než často uchýlí k docela banálním frázím“. V roce 1964 dospěl Zdeněk Heřman k závěru, že jeho „...elementární literární kvality jsou ještě nevyzrálé.“ Příznivěji hodnotil povíd...
Více od autora
Luděk Jirásko (7)
Český historik. Narozen 21. 5. 1948 v Trutnově. PhDr., historik umění, časopisecké články.
Více od autora
Lucy Lidell (5)
Britská autorka knih z oblasti léčebné terapie a duchovní transformace.
Více od autora
Lucy Daniels (11)
Lucy Danielsová byla vychována v Yorkshiru, vždy milovala přírodu a zvířata. Jako dítě si zamilovala čtení a vždy chtěla být spisovatelkou. Je autorkou řady příběhů o zvířatech, napsala více než 70 knih, psaní jí velmi zaneprázdňuje. Lucy má oblíbenou barvu modrou, její oblíbené zvíře je kočka. Lucy radí mladým spisovatelům: Přečtěte si co můžete, napište něco každý den. Psaní je tvrdá práce, praxe je mnohem jednodušší!
Více od autora
Luboš Zelený (5)
Ing. Luboš Zelený je český spisovatel, básník, prozaik, překladatel a dramatik. Narodil se 23. 12. 1946 v Městci Králové. Dětství a školní léta prožil ve Velkých Výklekách. Vystudoval Gymnázium v Městci Králové a Poděbradech a lesnickou fakultu VŠZ v Brně . Postgraduálně studoval knihovnictví a informatiku a kurz žurnalistiky. Pracoval jako lesní dělník, pomocný asistent VŠZ, technik polesí, středoškolský profesor, ředitel okresní knihovny, vedoucí odboru kultury a ochrany přírody ONV, historik, redaktor a šéfredaktor deníku, asistent poslance PČR. Od roku 2007 se věnuje literatuře a publicistice. Žije v Trutnově. V jeho básnických sbírkách převažuje rustikální tematika, v knihách pro děti jsou pohádky zasazené do regionu Krkonoš,Podkrkonoší a areálu Státního zámku Kuks. První zmínky o literární tvorbě sahají do padesátých let, kdy vznikl text Ostrov malého Igota. Toto směřování dostalo podporu na vysokoškolských studiích , když v letech 1968/1969 se jako redaktor účastnil práce na vydávání studentského časopisu lesnické fakulty Lef, kde byly otištěny i jeho první básně. V těchto letech vznikla také samizdatová sbírka básní Kytice pro hrbatého špicla. Zásadní je zejména působení Lefu v období Palachova týdne a studentské stávky . Zelený díky Lefu poznal řadu brněnských a později pražských literátů. Z mladých se sešel s partou kolem časopisu Kurýr, který vedl básník a prozaik Ludvík Štěpán. Ten mu v posledním čísle časopisu Kurýr otiskl první sloupek básní, a sestavil sborník Čas, kterým mládí jde, do něhož L. Zelený přispěl prózou Obraz světa. V tomto období však poezie u Zeleného zcela převážila. Byla recitována v brněnské Múze, v Praze v pořadech Jana Buriana v divadle Maringotka, následovala Viola. Své básně publikoval v Čs. vojákovi, v Mladé frontě, Tvorbě, Květech, ve Světu práce, i povídky a pohádky pak o...
Více od autora
Luboš Rafaj (6)
Narozen 12.5.1964 v Pelhřimově. Básník, autor písňových textů, též práce o kuriozitách a rekordech, nakladatelský redaktor a editor.
Více od autora
Luboš Nový (6)
Narodil se 13.11.1929 v Praze, absolvoval gymnázium a poté studoval na univerzitě matematiku a fyziku. V roce 1956 se stal vedoucím oddělení dějin přírodních věd a techniky nově se formujícího Historického ústavu ČSAV. Roku 1985 byl jmenován ředitelem ústředního archivu ČSAV. Od roku 1968 byl šéfredaktorem časopisu Dějiny věd a techniky. Působil jako člen redakční rady časopisu Historia Mathematica.
Více od autora
Luboš Bartošek (6)
PhDr.Luboš Bartošek,CSc., je zkušeným filmovým historikem a pedagogem. Přednášel na katedře divadelní a filmové vědy FFUK o dějinách československého filmu. Se svou manželkou PhDr. Šárkou Bartoškovou soustavně pořádal filmografii čs. filmu a profily filmových tvůrců. Napsal knihy "Ponrepo" a "Desátá múza Vladislava Vančury". Je autorem mnoha článků, studií a monografií v odborných článcích a publikacích a dvoudílných skript "Dějiny československé jinematografie 1896 - 1945.
Více od autora
Lubomír Popelínský (6)
Prof. ing. Lubomír Popelínský, DrSc. , konstruktér zbraní a pedagog. Zaměřen na teorii a projektování automatických zbraní. Publikace v oboru, skripta, vojenská literatura.
Více od autora
Lubomír Kopeček (10)
Lubomír Kopeček je český politolog, zabývající se především českou a slovenskou politikou, politickými a stranickými systémy a teorií demokracie. Vystudoval historii , politologii a právo na Masarykově univerzitě. V roce 2003 získal doktorát, roku 2007 se habilitoval a o deset let později byl jmenován profesorem. Působí na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Více od autora
Lubomír Klátil (7)
Jako většina nadšenců se i Mgr. Lubomír Klátil zajímal o zvířata od dětství. Určitě k tomu pomohlo i porozumění otce, který měl zálibu v akvaristice. Narodil se 3. července 1961 ve Zlíně. Od prvního stupně základní školy navštěvoval přírodovědné kroužky Domu dětí a mládeže, kde pak při studiu na gymnáziu i na Pedagogické fakultě také pracoval jako externí vedoucí. Zajímal se o brouky a ještěry, později ještě do okruhu zájmu přibral sklípkany. Začínal jako učitel na ZŠ, pak pracoval jako vedoucí Stanice mladých přírodovědců. Po roce 1989 se věnoval podnikání, mimo jiné obchodu akvarijními rybami nebo chovu krmného hmyzu. Je autorem řady vědecko populárních článků, především o gekonech a sklípkanech. Dnes opět pracuje jako učitel na ZŠ a věnuje se ekologickým projektům.
Více od autora
Lubomír Brožek (8)
Vyrostl v Praze v rodině ministerského úředníka. Vyučil se radiomechanikem v odborném učilišti Tesly Hloubětín . Po vojenské službě v Karlových Varech a Mariánských Lázních pracoval v Tesle Hloubětín, zpočátku jako technik, od roku 1980 jako redaktor závodního časopisu Mladá Tesla. V roce 1988 ve svobodném povolání, od února 1989 byl vedoucím tiskového oddělení Svazu českých spisovatelů. Po jeho zániku v květnu 1990 byl postupně redaktorem deníku Demokrat, měsíčníku F revue a vydavatelství Studio dobré nálady. Od roku 1992 byl redaktorem a poté šéfredaktorem televizního týdeníku pro děti Obražofka.Od roku 1993 byl ve svobodném povolání, spolupracoval s reklamními agenturami a televizními stanicemi. V letech 1994–1997 byl předsedou Klubu českých spisovatelů. V letech 2003–2004 byl vedoucím redaktorem internetového zpravodaje České obce sokolské. Nyní je opět ve svobodném povolání a působí jako principál kočovné divadelní společnosti při občanském sdružení Ars forum. První trojverší uveřejnil v Mladém světě , básně, glosy a recenze dále publikoval v Mladé frontě, Práci, Literárním měsíčníku, Tvorbě, Kmeni, Dikobrazu, A–Almanachu autorů, Listech Klubu přátel poezie, Rudém právu, Občanském deníku, Květech, Betty, Britských listech, Právu aj. Své výtvarné práce vystavoval v roce 1999 v galerii Pražský kabinet. V roce 2008 uvedlo Divadlo 90 - U Valšů Brožkovu divadelní hru Perlová svatba . Publicistické články a aforismy psal též pod šifrou lub, výjimečně pod pseudonymy Ludvík Zrzavý a Jacob van Blom. V Brožkově poezii dominuje záměrný příklon k nadosobním úběžníkům života. Básník se chce identifikovat s obecnější společenskomorální dikcí a zároveň se vzpírá tendencím popírajícím čistotu jeho duchovního úsilí. Zřetelné tíhnutí k „příběhovosti“ je inspirováno především Josefem Kainarem a Františkem Hrubínem. Brožkova reflexivní epika se i v nejinte...
Více od autora
Louis Ferdinand Céline (7)
Louis-Ferdinand Céline, vlastním jménem Louis-Ferdinand Destouches , byl francouzský lékař a spisovatel. Destouches pocházel z chudé rodiny původem z Normandie a Bretaně. Bojoval v první světové válce, kde byl těžce raněn do ramene a prohlášen za 70% invalidu. Zranění mělo celoživotní následky. V roce 1924 vystudoval lékařství, pracoval v hygienické sekci Společnosti národů a v roce 1928 se usadil a otevřel si praxi na předměstí Paříže, v Clichy. Po nocích psal. Jeho prvotinou je román Cesta na konec noci , v němž bez servítků vylíčil hrůzu vlastních válečných zážitků, toulek po Africe i praxi chudinského lékaře na předměstí. Kniha zapůsobila pro svou otevřenost a neotesaný, ale novátorský styl jako zjevení a zajistila mu okamžitý úspěch po celé Evropě. Podařilo se mu zlomit mnoho konvencí, např. užíváním slangu a vulgarismů. Céline totiž nesnášel vymydlený jazyk literárních salónů; chtěl psát tak, jak mluví obyčejní lidé. Manipulací a intrikami se stalo, že Cesta do hlubin noci nedostala Goncourtovu cenu. Podobné nadšení vyvolala Célineova druhá kniha Smrt na úvěr . V tomto rozsáhlém románu, odehrávajícím se na chudém předměstí Paříže před I. světovou válkou, se autor vrací k neuvěřitelným a drsným příhodám ze svého dětství. Román přináší ještě radikálnější uvolnění stylu. V roce 1937 se Céline vrátil ze Sovětského svazu. Napsal o tom pamflet Má vina , kde beze všech příkras popsal, jak to v SSSR reálně funguje. Následovaly tři antisemitské pamflety: Bagately k masakru , Škola mrtvol a Z ostudy kabát . Jejich vydávání je ve Francii zakázáno. Na počátku roku 2018 zamýšlelo francouzské nakladatelství Gallimard vydat tyto Célineho pamflety, avšak zanedlouho ustoupilo – dle vyjádření jeho šéfredaktora Antoina Gallimarda – od ...
Více od autora
Lope de Vega (7)
Lope de Vega byl španělský dramatik, básník a prozaik. Studoval teologii a filozofii. Je mu připisováno přibližně 2000 her, z nichž se dochovalo 425. Mezi nejlepší se řadí zejména jeho historická dramata, která mají složité zápletky a rušný děj, s častým motivem cti. Vytvářel dramata „pláště a kordu“ a je zakladatelem nového dramatu jménem španělská komedie, což je veršované drama, kde se mísí tragické a komické prvky, rozdělené do tří částí. Studoval na jezuitské koleji v Madridu, ale ve dvanácti letech utekl z domova a vstoupil do služeb ávilského biskupa. Ve třinácti letech napsal svoji první divadelní hru. Po krátký čas studoval na univerzitě, prošel i armádou, v níž se účastnil invaze do Anglie, poté žil ve Valencii. Prožíval mnoho milostných vztahů . Byl dvakrát ženatý, ale k hlavní událostí v jeho životě došlo v roce 1634, kdy mu královský komorník unesl dceru. O rok později Lope de Vega zemřel. Za jeho rakví šel celý Madrid. Lopemu de Vegovi se připisuje až 2 000 prací, z nichž se dochovalo asi 470. Jeho autorství je však potvrzeno jen u 314 z nich. Psal mimo jiné náboženské hry , pastýřské hry , národní komedie s náměty antické a jiné historie , mravoličné komedie , komedie pláště a dýky , pastýřské romány a sonety . Lope de Vega je považován za tvůrce tzv. komedie pláště a dýky, která čerpá náměty ze šlechtické společnosti, přináší témata, jako jsou láska, čest, žárlivost. Nezajímá se o prostředí a okolnosti, ale plně se soustřeďuje na zápletku. Prostřednictvím těchto...
Více od autora
Ljudevit Pivko (10)
Slovinský politik a spisovatel, básník a publicista. Autor memoárového cyklu "Proti Rakousku". Profesor na učitelském ústavě v Marbiboru. Propagátor vzájemnosti česko-jihoslovanské, sokolský pracovník, jihoslovanský poslanec a legionář v Itálii, nositel vyznamenání Řádu bílého lva.
Více od autora
Liviu Rebreanu (6)
Liviu Rebreanu byl rumunský romanopisec, dramaturg a akademik. Po 1. světové válce zakladatel moderního rumunského románu.
Více od autora
Lisa See (8)
Lisa See se narodila v Paříži, ale vyrostla v Los Angeles. Žila sice s matkou, ale mnoho času strávila i s otcovou rodinou v Čínské čtvrti. Své vzpomínky zachytila ve své první knize věnované jejímu stoletému čínskému dědečkovi a jeho nelehkému životu, která se stala okamžitě bestsellerem, Na zlaté hoře: Stoletá odysea mé čínsko-americké rodiny . Při sbírání materiálů v Čínské čtvrti našla i téma pro svůj první román Flower Net , který se také stal bestsellerem a byl nominován na cenu Edgar Award. Poté vydala dva detektivní romány The Interior a Dragon Bones , které získaly přízeň čtenářů i chválu kritiky, a v roce 2005 svůj zatím nejslavnější román Snow Flower and the Secret Fan. Lisa See žije v Los Angeles, kde se věnuje mnoha kulturním a společenským aktivitám. Čínsko-americká organizace žen ji v roce 2001 vyhlásila Ženou roku.
Více od autora
Lisa Jewell (8)
Lisa Jewellová studovala módní ilustraci a komunikaci na Epsom School of Art & Design a pracovala jako PR asistentka pro obchodní dům s módním zbožím. V roce 1998 vydala v nakladatelství Penguin svůj první román, který se stal nejprodávanějším debutem roku, a dnes má na kontě již celou řadu dalších titulů. Žije s manželem a dvěma dcerami v Londýně.
Více od autora
Linda A Fairstein (6)
Americká žalobkyně se zaměřením na sexuálně motivované zločiny a domácí násilí. Autorka kriminálních románů.
Více od autora
Lilly Hodáčová (8)
Narozena 5.11.1910 v Praze, zemřela 8.12.1998 v Praze. Autorka pohádek, próz pro mládež a dramatických prací, herečka.
Více od autora
Libor Teplý (8)
Vystudoval gymnázium v Praze, Vysokou školu zemědělskou v Brně a Institut tvůrčí fotografie v Opavě. Pracoval v JZD a v Domě umění města Brna . Od roku 1991 pracuje jako fotograf ve svobodném povolání, od roku 1980 do roku 2009 uspořádal přes třicet autorských fotografických výstav. Ve své volné černobílé tvorbě se věnuje tematickým cyklům Tma a světlo, Řád a svoboda, v současné době tématu O dobru, zlu a o naději. Od roku 2000, kdy s manželkou Janou založil vydavatelství FOTEP, vydal sedmnáct autorských fotografických publikací. Tyto publikace, založené na jeho vlastní fotografické tvorbě, jsou tematicky zaměřeny především na významné stavby v České republice. Nejobsáhlejší fotografická publikace „České dědictví“ se zabývá památkami UNESCO v České republice.
Více od autora
Libor Míček (7)
Profesor pedagogické psychologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pocházel z moravskoslezsko-polsko-slovenského pomezí - z Bystřice nad Olší, kde vyrůstal spolu se dvěma sourozenci v rodině lékaře. Po maturitě studoval psychologii, filozofii a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde promoval v roce 1950. Poté působil ve Výzkumném ústavu pedagogickém v Brně, Psychologickém ústavu Pedagogické fakulty v Olomouci a konečně roku 1964 nastoupil na Katedru psychologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Tam prožil celý svůj plodný profesionální život. Přednášel pedagogickou a sociální psychologii. Výzkumně se zaměřil na oblast duševní hygieny a související oblasti. Publikoval mnoho studií na téma duševního zdraví, je autorem několika monografií, dodnes citovaných a používaných. Zúčastnil se aktivně mnoha domácích i zahraničních vědeckých setkání. Byl jmenován hostujícím profesorem na Univerzitě v Montrealu. Jeho odborná činnost se neomezovala jen na univerzitu, známý byl i jako neúnavný propagátor a popularizátor zdravého životního stylu, rozšiřoval použití jógy a vedl kurzy regenerace sil vedoucích pracovníků a učitelů. Významná byla jeho činnost spojená se zřízením Slezské univerzity v Opavě - byl jmenován prorektorem brněnské univerzity s posláním konstituovat toto nové vysoké učení. Profesor Libor Míček byl svými kolegy i studenty vážen pro svoje pevné a neochvějné morální zásady a postoje, kterým se nikdy nezpronevěřil.
Více od autora
Lev Aleksandrovič Bezymenskij (6)
Lev Aleksandrovič Bezymenskij, Лев Александрович Безыменский . Ruský sovětský spisovatel, publicista, germanista, historik a překladatel, profesor Akademie vojenských věd. Narodil se v rodině básníka Aleksandra Bezymenského. V roce 1938 nastoupil na filosofickou fakultu Moskevského institutu filosofie, historie a literatury. V roce 1941 narukoval, absolvoval školení vojenských překladatelů ve vojenském institutu cizích jazyků. Od května 1942 sloužil na Jihozápadní frontě a v prosinci 1942 byl jmenován vojenským překladatelem v oddíle rozvědky Donské fronty. V roce 1946 byl demobilizován z armády a pokračoval ve studiích už na Moskevské státní univerzitě, které ukončil v roce 1948, pak pracoval v redakci časopisu Nová doba . Byl dopisovatelem žurnálu na berlínském a ženevském zasedání Sovětu ministrů zahraničních věcí čtyřech držav. V roce 1972 obhájil kanditátskou disertaci. Byl členem Rady Centra německých historických výzkumů při Institutu všeobecné historie RAN.
Více od autora
Leoš Šatava (6)
Leoš Šatava je český vysokoškolský učitel a etnolog, zabývající se tematikou evropských národnostních menšin , jenž zastával v letech 2003–2006 pozici předsedy Společnosti přátel Lužice. Vystudoval národopis a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, po získání malého a velkého doktorátu , se v roce 1996 habilitoval a o devět let později byl na FF UK v Praze jmenován profesorem. Jeho nejznámější publikací z oboru je pak kniha Národnostní menšiny v Evropě: Encyklopedická příručka .
Více od autora
Leoš Karel Žižka (7)
Leoš Karel Žižka se narodil 29. října 1866 v Klimentské ulici na Novém Městě pražském v rodině peněžního listonoše. Otec záhy zemřel a on s matkou a sourozenci se těžko probíjeli životem. Ale dosáhl přece svého cíle: Miloval knížky a stal se knihkupeckým příručím. Záhy ve svém oboru vynikl, pracoval ve spolku knihkupeckých účetních, prošel předními nakladatelskými podniky své doby a stal se později učitelem i ředitelem školy knihkupeckého dorostu. Dožil se vysokého věku. Kromě knih měl ještě další velkou lásku: Prahu. Před jeho očima se dlouhá desítiletí vyvíjela z provinciálního města rakouské monarchie v centrum samostatného státu. Měnili se lidé, poměry i vzhled ulic. O svých zkušenostech porůznu psával... Zemřel 3. 8. 1969 v Praze
Více od autora
Lenka Poláčková (7)
Vítězka 5. ročníku literární soutěže Hvězda inkoustu, autorka knihy pro děti a dospívající mládež.
Více od autora
Lenka Horňáková-Civade (9)
Lenka Horňáková Civade se narodila v Prostějově, vystudovala gymnázium, Vysokou školu ekonomickou a několik semestrů na FFUK v Praze. Po krátkých cestách necestách se nakonec usadila ve Francii, kde studovala ještě další rok ekonomii . Již tehdy začala navštěvovat ateliér s modelem a hodiny anatomie na Beaux Arts v Paříži a soukromé hodiny kresby a malby. Vystudovala výtvarné umění na Sorboně, plně se věnuje kresbě a malbě, pořádá výstavy a příležitostně publikuje články v dvouměsíčníku Ateliér. Po rekonstrukci zámku St. Quentin s manželem provozovali „Chambre d'hotes". Od roku 2004 spolupracuje s taneční školou Choréart v Bonnieux, a se skupinou přátel umělců v ateliéru se živým modelem. Její díla jsou zastoupena v soukromých sbírkách v Austrálii, USA, Velké Británii, Německu, Belgii, Francii a České republice. V roce 2010 vydala knihu Provence jako sen.
Více od autora
Lenka Bednářová (7)
Lenka Bednářová je česká výtvarnice, výrobkyně háčkovaných pohádkových postaviček a šperků a autorka knih a kurzů o technice háčkování. Je „celebritou“ mezi lidmi zabývajícími se ručními pracemi, věnuje se především háčkování hraček a postaviček, ale své umělecké sklony nechává vyniknout i ve vyšívání, paličkování nebo pletení. Její jméno je dvakrát uvedeno v Knize českých rekordů. Před lety v Pelhřimově při Dni rekordů představila největší háčkované české dějiny, ale i dětmi oblíbené postavičky z večerníčků, které byly vystaveny v Muzeu rekordů v Pelhřimově k 50. výročí Večerníčka. Hodně ze svého umění se snaží předávat na kurzech háčkování, které probíhají v Praze a těší se velkému zájmu. Její výtvory si našly cestu i do zahraničí, postavičky a zvířátka jsou oblíbená například v Německu, Rakousku, USA, Thajsku nebo v Japonsku.
Více od autora
Lee Harris (8)
Lee Harrisová, vlastním jménem Syrell Rogovin Leahy, píše romány již přes dvacet let. V roce 2001 získala za svůj přínos detektivní literatuře dokonce cenu – Career Achievement Award. Je autorkou dvou detektivních sérií. Hrdinkou té první je bývalá jeptiška Christine Bennettová, půvabná mladá žena, která v rámci jednotlivých knih prodělává velice zajímavý vývoj. Pro všechny romány této řady je typické, že se vražda nebo klíč k jejímu řešení skrývá v minulosti. Poprvé se Christine objevila roku 1992 v knize Vražda na Velký pátek , jež byla v roce 1993 nominována na prestižní ocenění Edgar a nedávno se dočkala také zfilmování – pod názvem Murder Without Conviction! ji odvysílala americká televizní stanice Hallmark Channel. A kdo se skrývá za jménem Lee Harrisová? Slavná autorka o sobě říká, že je poněkud nudná osoba, která sedí za psacím strojem sedm dní v týdnu a píše o světě, který se někdy zdá skutečnější než ten skutečný. A proč právě na psacím stroji? Prý je jedna z těch lidí, kteří zkrátka potřebují vidět svá slova na papíře. Každé ráno, než začne pracovat, si přečte, co napsala předešlý den, a tužkou vyznačí úpravy, případně pomocí nůžek a lepicí pásky vloží nový text. Na stránku, kterou ten den začíná, si napíše datum. Když dokončí hrubou verzi, přepíše ji do počítače a v rámci toho ji ještě jednou koriguje. Ale rukopis se svými poznámkami a změnami a barevnými lepicími papírky označujícími začátky kapitol a nejasná místa – to je její. Tento hrubý text je pro ni celistvý; má svoji vlastní historii. Ačkoli psaní zbožňuje, je ještě celá řada jiných věcí bez nichž si Harrisová neumí svůj život představit. Například v létě chodí každé ráno plavat a patřičně si to užívá. Miluje také dobré jídlo a údajně ho vždycky sní spoustu. Cestuje. V posledních letech se zamilovala do Jihozápadu a od té doby tam tráví několik měsíců ročně, většinou když zbytek země opanuje zima....
Více od autora
Leah Ruth Robinson (6)
Leah Ruth Robinson Rousmaniere, autorka románů First Cutand Blood Run, je ve státě New York certifikovaná sanitářka. Sloužila na oddělení pohotovosti nemocnice St. Luke Hospital Center v New Yorku a učila několik let "základní sociální zabezpečení" v nemocnici Lenox Hill , také v New Yorku. V současné době slouží na národní představenstva Mystery Writers of America, a je členkou řídícího výboru New York / Tri-State kapitoly sester v oboru trestné činnosti. Vdaná za spisovatele Johna Rousmaniere , dělí svůj čas mezi Manhattan a Stamford, Connecticut.
Více od autora
Lauren Tarshis (8)
Lauren Tarshisová se narodila 23. listopadu 1963 a v současné době bydlí v Connecticutu s manželem a čtyřmi dětmi. Když není s rodinou, nebo nepracuje na Storyworks, velký časopis pro děti, chce být se svými přáteli. Se svými nejlepšími přáteli se setkala, když jí bylo 11 let a dodnes s jedním nebo s druhým mluví takřka denně. Jak stárne, zjišťuje, že je stále těžší a těžší učit se novým věcem. Naučit se psát román pro mládež byl proces, který jí zabral mnoho, mnoho let. Tento rok se také naučila péct perfektní sušenky . Stále pemýšlí nad tím, co se naučí příští rok.
Více od autora
Lars A Fischinger (4)
Lars A. Fischinger je německý non-fiction autor v oblasti pre-kosmonautiky, UFO, tajemství archeologie, paravědy a křesťanské mystiky.
Více od autora
Larry McMurtry (8)
Narozen 3.6.1936, spisovatel, scenárista, esejista Je autorem dvaceti sedmi románů, dvou sbírek esejů, tří monografií a více než třicet scénářů, a je editorem antologie moderní západní beletrie. Za knihu Osamělá holubice mu byla v roce 1986 udělena Pulitzerova cena . Žije v Archer City, Texas.
Více od autora
Larry Crabb (7)
Americký klinický psycholog, pastor, poradce a vysokoškolský pedagog aplikované teologie.
Více od autora
Ladislav Verecký (6)
Ladislav Verecký byl český novinář, fejetonista, překladatel a spisovatel. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor bohemistika a anglistika. Od roku 1994 působil v magazínu Mladé fronty DNES, kde se specializoval na články o jazyku, rozhovory a pravidelně přispíval také do satirického okénka Objev dnes. Jeho příspěvky se objevovaly také na stránkách zpravodajského portálu iDNES.cz. Byl autorem několika knih, například biografie Michala Horáčka pod názvem Kdo víc vsadí, ten víc bere. Zemřel 21. dubna 2010 na zástavu srdce. Jeho dcerou je básnířka a autorka rozhlasových a divadelních her Tereza Verecká, manželkou básnířka a psychoterapeutka Naděžda Verecká.
Více od autora
Ladislav Řezníček (8)
Ladislav Řezníček byl český novinář a knihovník. Byl ředitelem Mahenovy knihovny v Brně. V roce 1915 odmaturoval na Gymnáziu v Třebíči, následně absolvoval knihovnický kurz v Bratislavě a filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, studia ukončil v roce 1933. Během první světové války působil na bojové frontě a následně nastoupil do okresní zprostředkovatelny práce. Později nastupil do deníku Jiskra, který byl pod jeho vedením přejmenován na titul Jižní Morava. V roce 1923 se stal knihovníkem v Městské knihovně ve Znojmě a později ji i vedl. V roce 1939 byl Jiřím Mahenem přiveden do tehdejší Městské knihovny v Brně a tam následně nastoupil a později ji do roku 1958 vedl. Působil jako zakladatel evidence knižních fondů, zjednodušení evidence čtenářů a aktivizaci pobočkové činnosti. Přispíval do Moravskoslezské osvěty a České osvěty. Uspořádal sborník o Jiřím Mahenovi.
Více od autora
