Všichni Autoři a témata

Libor Kunte (7)

Libor Kunte se narodil 1. 7. 1968 v Ústí nad Labem. Absolvoval Střední zemědělskou školu v Děčíně obor zahradnictví. Během studia vypracoval středoškolskou odbornou práci na téma Hybridizace rodu Astrophytum a stručné teorie o tomto rodu, se kterou uspěl v krajském kole . Vystudoval mezioborové studium Vysoké školy zemědělské a Přírodovědecké fakulty UK – rostlinné biotechnologie. Za práci v rámci Studentské vědecké odborné činnosti Působení polyfenolických látek v kulturách in vitro u rodu Phalenopsis získal cenu děkana. Ve své diplomové práci se zabýval Cytoplasmatickou samčí sterilitou u řepky a jejím využitím při heterozním šlechtění. V letech 1992 – 1997 působil jako středoškolský profesor na Střední zahradnické škole v Děčíně, kde vyučoval odborné zahradnické předměty a biologii. Je spoluautorem učebnice Rozmnožování rostlin. Věnoval se také práci v botanické zahradě při zahradnické škole v Děčíně. V letech 1998 a 1999 pracoval jako reportér magazínu KOKTEJL a dětského časopisu Říše divů. V současné době pracuje jako ředitel Střední zahradnické a zemědělské školy v Děčíně - Libverdě. Jako zakladatel ekologického sdružení ÚESS – SPODEK pořádal na vysoké škole ekologický projekt „Meluzína“ v Krušných horách. Studenti tak měli možnost seznámit se základními metodikami botanického a zoologického výzkumu v terénu s tím, že lokalita Meluzína a okolní sukcesní plochy jsou sledovány studenty České zemědělské univerzity až do současnosti. Pro německou stranu prováděl ekologické mapování Křinice v chráněném území Labské pískovce. Tento hraniční tok je totiž v oblasti, kde na německé straně je národní park Sächsische Schweiz a na našem území se bude NP s největší pravděpodobností vyhlašovat k 1. 1. 2000. Již od dětských let se věnuje studiu a pěstování sukulentních rostlin, zejména kaktusů. Napsal i několik odborných prací o kaktus...

Lev Nikolajevič Skrjagin (3)

Sovětský publicista. Předmětem jeho zájmu je historie mořeplavby. Z tohoto oboru vydal řadu knih. Autor, i když není námořník, plavil se mnohokrát po všech světových mořích. Tolstoy Skryagin se narodil v roce 1930, 1941 - 1947 žil ve Washingtonu , 17 let - profesionální překladatel,

Les Martin (6)

Les Martin je americký spisovatel, specializuje se na knihy pro mladé čtenáře. Napsal několik knih o "Young Indiana Jones" a sérií "The X-Files".

Leoš Karel Žižka (7)

Leoš Karel Žižka se narodil 29. října 1866 v Klimentské ulici na Novém Městě pražském v rodině peněžního listonoše. Otec záhy zemřel a on s matkou a sourozenci se těžko probíjeli životem. Ale dosáhl přece svého cíle: Miloval knížky a stal se knihkupeckým příručím. Záhy ve svém oboru vynikl, pracoval ve spolku knihkupeckých účetních, prošel předními nakladatelskými podniky své doby a stal se později učitelem i ředitelem školy knihkupeckého dorostu. Dožil se vysokého věku. Kromě knih měl ještě další velkou lásku: Prahu. Před jeho očima se dlouhá desítiletí vyvíjela z provinciálního města rakouské monarchie v centrum samostatného státu. Měnili se lidé, poměry i vzhled ulic. O svých zkušenostech porůznu psával... Zemřel 3. 8. 1969 v Praze

Leopold von Sacher-Masoch (6)

Leopold rytíř von Sacher-Masoch byl rakouský novinář a spisovatel smíšeného původu , po kterém je pojmenován masochismus. Publikoval také pod jmény Charlotte Arand a Zoe von Rodenbach. V neněmeckém prostředí bývá často jeho šlechtický titul „rytíř“ uváděn omylem jako další křestní jméno. Studoval v Praze, kde se také ve věku dvanácti let začal učit německy. Datum úmrtí 9. března 1895 v Lindheimu poblíž Frankfurtu nad Mohanem je mystifikace, kterou rozšířila jeho vlastní rodina. Narodil se v haličském Lvově jako první ze čtyř synů do rodiny policejního velitele Leopolda Sacher-Masocha, rytíře von Kronenthal, který byl v letech 1848–1856 přeložen do Prahy a odtud do Štýrského Hradce. Už od dětství jej fascinovala teta z otcovy strany, hraběnka Zenobia Sacher-Masochová von Kronenthal. Leopold zbožňoval ji samotnou i bití, kterého se mu od ní často dostávalo. Líbila se mu i švagrová Wilhelmina Sacher-Masochová von Kronenthal, která žila s rodinou ve společné domácnosti. Byl uchvácen katolickým uměním a kultem svatých mučedníků. V roce 1848 se rodina přestěhovala do Prahy, kde se Leopold učil mj. německy. Byl vynikajícím žákem novoměstského gymnázia a jeho závěrečná slohová práce byla dokonce oceněna. Navzdory svému přání věnovat se dále literatuře, přesněji psaní divadelních her, pokračoval podle otcovy vůle studiem práv nejprve na Univerzitě Karlově, později ve Štýrském Hradci, kde v roce 1855 získal i doktorát. O rok později začal na univerzitě přednášet historii. V roce 1857 publikoval svou první práci, historickou studii o lidovém povstání, ke kterému došlo za nadvlády španělského krále Karla V. v letech 1537-1539 ve flanderském městě Gent. Historikové ji však kritizovali jako příliš beletristickou. V roce 1861 se zamiloval do Anny von Kottowitz, manželky lékaře, k...

Leonardo (6)

Italský malíř, sochař, architekt a vědec.

Leonard Medek (9)

Leonard Medek je soudobý český spisovatel fantastiky. Pochází z Prahy, kde v roce 1980 vystudoval obor zlatník. Je synem surrealisticko dadaistického umělce Ivo Medka Kopaninského. Jde o jednoho z nejplodnějších současných českých spisovatelů fantastiky. Literárně často navazuje na dílo R.E. Howarda.

Lenka Nečilová (8)

Lenka Křesadlová (7)

Narozena 8.3.1976 v Rokycanech. Inženýrka zahradnictví, odborné práce ze zahradnictví a zahrádkářství. Bibliografická poznámka: Ing., PhD., NPÚ Kroměříž. Práce o zámeckých zahradách.

Lena Kiefer (5)

Leif G. W Persson (8)

*12. března 1945 Stockholm Významný švédský kriminalista a spisovatel, držitel prestižních skandinávských ocenění. Od roku 1991 je profesorem Švédského Národního policejního výboru, pracoval také jako poradce ministerstva spravedlnosti, coby přední expert je často zván do televizních debat jako komentátor významných kriminálních kauz. V současné době spolupracuje na televizním pořadu, který se věnuje nevyřešeným případům Švédska. Jakožto odborník na zločin a nevyřešené případy a zároveň úspěšný spisovatel neodolal a pustil se do stále nevysvětleného atentátu na ministerského předsedu Olofa Palmeho z roku 1986, který dodnes vyvolává řadu otázek. Perssonovo literární zpracování v sobě kombinuje thriller, satiru, policejní procedurálku i psychologické drama. Autor příběh koncipoval jako volnou románovou trilogii – právě prvním dílem se v Česku Persson poprvé představuje prostřednictvím nakladatelství Moba. Autorův nejnovější román Umírající detektiv sklízí ve Skandinávii velký úspěch, literární ceny však Leif Gustav Willy Persson sbírá už přes dvacet let. V 90. letech autor také psal scénáře k detektivním seriálům, v jeho románech má rovněž svůj podíl černý humor a řada kritiků se shoduje, že často a s oblibou přesahuje hranice daných žánrů…

Leah Ruth Robinson (6)

Leah Ruth Robinson Rousmaniere, autorka románů First Cutand Blood Run, je ve státě New York certifikovaná sanitářka. Sloužila na oddělení pohotovosti nemocnice St. Luke Hospital Center v New Yorku a učila několik let "základní sociální zabezpečení" v nemocnici Lenox Hill , také v New Yorku. V současné době slouží na národní představenstva Mystery Writers of America, a je členkou řídícího výboru New York / Tri-State kapitoly sester v oboru trestné činnosti. Vdaná za spisovatele Johna Rousmaniere , dělí svůj čas mezi Manhattan a Stamford, Connecticut.

Lauren Tarshis (8)

Lauren Tarshisová se narodila 23. listopadu 1963 a v současné době bydlí v Connecticutu s manželem a čtyřmi dětmi. Když není s rodinou, nebo nepracuje na Storyworks, velký časopis pro děti, chce být se svými přáteli. Se svými nejlepšími přáteli se setkala, když jí bylo 11 let a dodnes s jedním nebo s druhým mluví takřka denně. Jak stárne, zjišťuje, že je stále těžší a těžší učit se novým věcem. Naučit se psát román pro mládež byl proces, který jí zabral mnoho, mnoho let. Tento rok se také naučila péct perfektní sušenky . Stále pemýšlí nad tím, co se naučí příští rok.

Lars A Fischinger (4)

Lars A. Fischinger je německý non-fiction autor v oblasti pre-kosmonautiky, UFO, tajemství archeologie, paravědy a křesťanské mystiky.

Ladislav Polívka (7)

Středoškolský pedagog, učebnice technologie pro pro obor kadeřník.

Ladislav Krnáč (7)

Ladislav Krnáč významný slovenský športový novinár a v rokoch 1961 až 1963 aj tréner basketbalovej reprezentácie mužov bývalého Československa. Bol dlhé roky vedúcim zahraničného oddelenia denníka Šport a uznávaným odborníkom najmä na atletiku a basketbal. Absolvent Vysokej školy ekonomickej v Bratislave Ladislav Krnáč sa pri príprave ME v atletike v roku 1978 v Prahe podieľal na vzniku tzv. flash quotes - rýchlych rozhovorov s medailistami. Tento systém mal práve na pražskom Strahove európsku premiéru. Odvtedy sa aj vďaka IAAF stal súčasťou štandardného mediálneho servisu na najvýznamnejších atletických podujatiach.

Ladislav Cabada (9)

Ladislav Cabada je český politolog a vysokoškolský pedagog. Vystudoval Gymnázium v Sokolově a následně obor politologie a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Rok doktorského studia politologie absolvoval na Univerzitě v Lublani ve Slovinsku. V roce 2004 habilitoval v oboru politologie na brněnské Masarykově univerzitě. Od roku 1997 přednáší a vede semináře věnované českému politickému systému, politickým systémům ve střední a východní Evropě, evropskému regionalismu a politické antropologii na českých i zahraničních vysokých školách. V letech 1997 až 2003 přednášel na Univerzitě Karlově v Praze, od roku 2000 působí na Západočeské univerzitě v Plzni, kde v roce 2000 založil a více než pět let řídil katedry politologie a sociologie, od roku 2003 katedru politologie a mezinárodních vztahů. Na Fakultě humanitních studií Západočeské univerzitě v Plzni byl v letech 2002 až 2005 proděkanem pro vědu, v letech 2005 až 2009 děkanem. Z funkce děkana byl odvolán na návrh Akademického senátu fakulty pro údajně "nejednotný přístup k pracovištím fakulty, autokratické způsoby řízení a manažerská selhání". Od roku 2002 působí rovněž na Metropolitní univerzitě Praha, kam v roce 2010 odešel jako na své hlavní působiště. V letech 2010-2016 vedl univerzitní středisko v Plzni, od roku 2013 působil jako prorektor pro akademický rozvoj, od roku 2017 je prorektorem pro tvůrčí činnost. V zahraniční pravidelně přednáší ve Slovinsku , kde využívá svou znalost slovinského jazyka. V němčině či angličtině přednášel či přednáší v Německu a Velké Británii . Realizoval také řadu zahraničních výzkumných pobytů, mj. na Tchaj-wanu, v Jižní Koreji, USA, Bosně a Hercegovině, Maďarsku a Severní Makedonii. Od počátku 21. století je a...

Květoslav Chvatík (7)

Květoslav Chvatík byl český filozof, estetik, historik umění a literární teoretik, který se věnoval zejména teorii a dějinám moderní české literatury a výtvarného umění. Pocházel z rodiny venkovského zahradníka. Vystudoval reálné gymnázium v Holešově. Na přelomu let 1949/1950 tamtéž působil jako první předseda okresní rady Pionýra-Junáka. Dále od roku 1950 studoval na Vysoké škole politických a hospodářských věd v Praze, ve druhém ročníku přestoupil na filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, na obor marxistická filozofie – estetika. Vstoupil do KSČ. Absolvoval v roce 1954 diplomovou prací Estetické názory Jiřího Wolkra. V letech 1958–1970 působil jako vědecký pracovník Filozofického ústavu ČSAV, kde jej ovlivnili zejména Robert Kalivoda, Karel Kosík a Jan Patočka. Po habilitaci publikoval svou kandidátskou práci. Od roku 1964 přednášel externě estetiku na FF UK. V letech 1968–1969 byl na stipendiu na univerzitě v Mnichově. Po vyloučení z KSČ byl propuštěn z Filozofického ústavu a v letech 1970–1979 byl knihovníkem v knihovně Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Haštalské ulici v Praze. Roku 1979 s manželkou a nevlastním synem Viktorem Koženým emigroval do Mnichova. Roku 1980 získali politický azyl ve Spolkové republice Německo, později také německé státní občanství. Dále žil v Kostnici, kde byl v letech 1982–1989 hostujícím profesorem v rámci Fachgruppe Literaturwissenschaft na Univerzitě v Kostnici. V letech 1990–1991 byl hostujícím profesorem na univerzitě v Mnichově. V roce 1991 byl penzionován. Přednášel a účastnil se konferencí na řadě univerzit , Po listopadu 1989 žil střídavě v České republice, ve Švýcarsku, ve Francii a na Bahamách u Viktora Koženého. Květoslav Chvatík je autorem řady studií, z nich nejznámější a opakovaně vydávané jsou Smysl moderního umění a Svět románů Milana Kund...

Kveta Dašková (9)

Kvetuša Dašková, narozena 23.8.1935 v Piešťanech. Autorka, redaktorka, vydavateľka. Jej snom bola umelecká priemyslovka, ale vyštudovala pedagogické gymnázium. Popri zamestnaní diaľkovo študovala biológiu a geografiu. Po krátkom pôsobení v Pionierskych novinách prešla do vydavateľstva Mladé letá, kde bola spoluzakladateľkou redakcie umelecko-náučnej literatúry pre deti. Po roku 1989 približne rok pracovala vo vydavateľstve VPN Archa. V súčasnosti je majiteľkou a zároveň jedinou stálou pracovníčkou bratislavského vydavateľstva Q 111, orientovaného na vydávanie náročnej literatúry pre deti a dospelých. Kvetuša Dašková píše príbehy z bežnej reality, napriek tomu ich vie podať pre mladých čitateľov príjemne dobrodružne a popritom aj poučiť. Nepoužíva zložité fabulácie, takže aj menej sústredené dieťa príbeh bez námahy „strávi“. Hoci sama ako autorka v príbehoch vystupuje, píše predovšetkým o deťoch. Jej knihy charakterizuje kultivovaný jazyk , záľuba v prírode a zvieratách.

Krolupperová Daniela (11)

Konstantin Sergejevič Badigin (5)

Konstantin Sergejevič Badigin, rusky: Константин Сергеевич Бадигин) byl ruský sovětský spisovatel a kapitán dálné plavby, výzkumník a vědec. Svou námořní kariéru začal Badigin roku 1928 jako námořník na Dálném východě. Roku 1932 se po vystudování námořní vysoké školy ve Vladivostoku stal navigátorem a důstojníkem Sovětského námořnictva. Jako kapitán řídil roku 1938 výpravu ledoborce Sedov do Arktidy. Po uvěznění v ledu byl ledoborec změněn na driftující vědeckou polární stanici. Uvolněn byl až po 812 dnech v lednu roku 1940 v oblasti mezi Grónskem a Špicberky. Po svém návratu do vlasti byl Badigin 3. února 1940 vyznamenán Řádem rudé hvězdy a obdržel titul Hrdina Sovětského svazu. V průběhu Velké vlastenecké války byl v letech 1941 až 1943 velitelem sovětských ledoborců v Bílém moři a v letech 1943 až 1945 kapitánem motorové lodi v Tichém oceánu, která se plavila mezi Seattlem a Vladivostokem. Po skončení války odešel do výslužby a věnoval se studiu a literatuře. Vystudoval Moskevský pedagogický institut, pak absolvoval aspiranturu na Lomonosovově univerzitě, roku 1953 zakončil studium obhajobou disertační práce a získal titul kandidáta věd v oboru geografie. Jako autor debutoval ve 40. letech 20. století črtami o průzkumnících Arktidy. Poté napsal několik autobiografických knih a historických románů týkajících se mořeplavby. Roku 1973 se stal předsedou Komise pro námořní uměleckou literaturu Svazu spisovatelů Sovětského svazu.

Konstantin Michajlovič Stanjukovič (9)

Konstantin Michajlovič Staňukovič byl ruský spisovatel známý především svými příběhy z námořnického prostředí. Staňukovič pocházel z rodiny admirála. V letech 1857-1860 studoval na elitní námořní akademii v Petrohradě a pak sloužil jako důstojník dálkové plavby. Roku 1864 však přes otcův odpor námořní službu opustil, protože se chtěl věnovat literatuře. Krátce působil jako vesnický učitel a pak pracoval u dopravních společností. V letech 1885-1888 byl poslán do vyhnanství na Sibiři pro kontakty ze zahraniční politickou emigrací. Pak se věnoval plně literatuře a publicistické činnosti. Roku 1902 se jeho zdraví zhoršilo a tak odjel na radu lékařů do Itálie. Krátce pobyl v Římě a pak se usídlil v Neapoli, kde roku 1903 zemřel. Staňukovič je autorem několika románů ze života demokratické ruské inteligence, ale umělecky hodnotnější a také mnohem známější jsou jeho příběhy s námořnickou tematikou, pro které je charakteristická výtečná znalost prostředí a obsahová přitažlivost.

kol. autorů (8)

Kliment Čermák (8)

Kliment Čermák byl učitel, amatérský historik, archeolog, numismatik, muzejník, spisovatel a popularizátor poznatků v oblasti historických věd. Pocházel z rodiny místního knihtiskařského mistra Klimenta Jana Čermáka, který byl aktivní v místním obrozeneckém spolku Včela čáslavská, takže se Kliment Čermák již v dětství pohyboval v prostředí, které kladně reflektovalo především národní minulost a existenci historických památek. V letech 1868 až 1871 Kliment Čermák studoval v Praze učitelský ústav. Již v této době prohluboval své zájmy v oblasti geologie a paleontologie, a to za přispění prof. Antonína Friče. Zásadní vliv na něj ale mělo setkání se správcem archeologické sbírky Národního muzea Františkem Němcem, který jej hlouběji uvedl do archeologické praxe. Po ukončení studií nastoupil jako učitel v Poličce, ale již za dva roky se přesunul zpět do Čáslavi, kde učil na místní reálce, pak měšťanské škole a nakonec a nejdéle na dívčí obecné a měšťanské škole, kde byl i ředitelem. Čermák během svého života provedl řadu archeologických výzkumů v Čáslavi a širším okolí. Především se jedná o výzkum mohyl u Chedrb , neolitických lokalit u Čáslavi a Drobovic, výzkumy ve středověkém jádru města a na čáslavském Hrádku a dále na různých hradech a tvrzích: Vilémov, Chlum, Drobovice , Lichnice, Paběnice. Výsledky těchto výzkumů publikoval ve výročních zprávách Včely , dále přispíval do Památek archeologických a byl dopisujícím členem Archeologického sboru Národního muzea. Velmi výrazný vliv měl Čermák na vývoj muzeologie a muzejnictví, kde se jako první v českých zemích zabýval také teoretickou a metodologickou stránkou muzejní činnosti. Za účelem rozvoje tohoto oboru založil muzeologický časopis Věstník českoslovanských muzeí a spolků archeologických . V roce 1877 došlo k obnovení Včely čáslavské, jejíž činnosti se Čermák nadále aktivně účastnil ...

Klement Bochořák (10)

Klement Bochořák byl český básník katolické orientace. V letech 1926–1927 studoval obchodní akademii v Brně, avšak studium nedokončil a až do konce druhé světové války se živil příležitostnými pracemi . Od roku 1945 pracoval jako knihovník v různých brněnských knihovnách. V roce 1960 byl propuštěn, byl mu přiznán invalidní důchod a od té doby se věnoval jen literatuře. Je pochován v Brně na ústředním hřbitově. Svou barokizující poezii začal publikovat ve 30. letech. Ve čtyřicátých letech 20. století publikoval v katolicky orientované „Revue pro život a kulturu“ Řád, která mu věnovala i pozornost kritickou. Po únoru 1948 ji nemohl publikovat, přeorientoval se tedy na tvorbu pro děti. K básním pro dospělé se vrátil na konci 50. let. Je po něm pojmenována Bochořákova ulice v Brně-Žabovřeskách.

Klabund (6)

Klabund byl německý expresionistický básník, dramatik, romanopisec a překladatel. Byl synem lékárníka ve městě Krosno Odrzańskie , v šestnácti letech u něj vypukla tuberkulóza. Gymnázium vystudoval s vynikajícím prospěchem v roce 1909, poté začal studovat chemii a farmakologii v Mnichově. Stal se členem mnichovské bohémy, v roce 1912 předčasně odešel z university a začal žít jako tulácký básník. Zvolil si pseudonym Klabund a začal publikovat poezii v časopisech i knižně. V období první světové války psal vlasteneckou poesii, nebyl přijat do armády kvůli tuberkulóze a mnoho času strávil v sanatoriu ve Švýcarsku. Věnoval se studiu asijské poesie, z níž začal překládat a parafrázovat. V roce 1917 byl kvůli publikaci otevřené výzvy k abdikaci císaře Viléma zatčen za velezradu. V roce 1918 si vzal Brunhildu Herberlovou, se kterou se seznámil v sanatoriu, brzy poté ale zemřela. V témže roce publikoval své nejúspěšnější prosaické dílo, román Zmetky . V roce 1923 se oženil s herečkou Carolou Neherovou. V roce 1925 měla premiéru jeho úspěšná hra Křídový kruh , založená na čínském příběhu, kterou později Bertolt Brecht adaptoval do hry Kavkazský křídový kruh. Psal také písně a scénky pro kabarety. V roce 1928 zemřel při pobytu v Itálii na zápal plic, zkomplikovaný jeho tuberkulózou. Je pohřben v Krosnu Odrzańskiem, jeho epitaf napsal jeho přítel básník Gottfried Benn. Klabund patřil k nejvýznamnějším básníkům německého expresionismu, napsal několik desítek her a románů, básní, literárněhistorických prací a překladů a adaptací asijské poezie. V roce 2003 vyšly v osmi svazcích jeho sebrané spisy. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klabund na anglické Wikipedii....

Kesslerová Liz (2)

Kern (1)

Česká rocková skupina. Vznik 1981. Bývalí členové: Jaroslav Albert Kronek - zpěv Libor Machata - baskytara Karel Vodička - bicí Antonín Vodička - kytara Slávek Karásek - kytara Členové 2013: Pavel Vacek Roman Kupčík Karel Vodička Slávek Karásek Antonín "Tony" Vodička Členové 2018: Karel Vodička - bicí Michal Konečný - zpěv Iva Pospíšilová - baskytara Slávek Karásek - kytara Robi Křupka - kytara

Keri Smith (7)

Keri Smith je autorkou a ilustrátorkou bestsellerů jako je například Destrukční deník a další její knihy, které v češtině zatím vyjít nemají.

Kenneth Charles Hutchin (8)

Britský lékař, publikace z oblasti rodinné psychologie.

Kelly Jamison (9)

Kelly Jamisonová považuje psaní za vzrušující zábavu i těžkou práci - už od doby, kdy začala psát humorné gratulace k nejrůznějším výročím. Pak přešla na osobní, autobiografické příběhy, které pohoršovaly její tchyni, a nakonec skončila u vášnivých romancí, které zpočátku publikovala pod pseudonymem Kelly Adamsová. Rovněž psala příspěvky do novin. Kelly Jamisonová žije spokojeně. Říká, že má všechno, co potřebuje ke šťastnému životu: manžela, počítač, knihkupectví hned za rohem a vydatné zásoby oblíbené čokolády. A vždy ji potěší dopisy čtenářek.

Kazue Kato (10)

Katja Brandis (10)

Německá novinářka a spisovatelka, vystudovala anglistiku, germanistiku a amerikanistiku.

Katie Fforde (9)

Katie Fforde je britská autorka románů pro ženy. Narodila se 27. září 1952 v Londýně jako Catherine Rose Gordon-Cumming. Nyní žije v anglickém městě Stroud. V roce 1972 se provdala za Desmonda Fforde a mají spolu 2 syny a 1 dceru. Sestra Jane Gordon-Cumming je též spisovatelkou. Spisovatel Jasper Fforde je bratrancem jejího manžela. Fforde začala psát až po narození svých dětí. Vydat prvotinu Living Dangerously jí trvalo 8 let. V současné době /únor 2012/ má na kontě 19 románů, v češtině jich vyšlo 12 - všechny v nakladatelství Olympia. Fforde je od roku 2011 prezidentkou britské Romantic Novelists' Association . Katie ve volném čase tančí flamenco, zpívá ve sboru a sleduje televizi, což zároveň považuje za součást průzkumu pro další knihy.

Kathryn Harvey (4)

Americká spisovatelka historických a milostných románů. Narozena 30. ledna 1947 v anglickém Warringtonu. Dětství prožila v jižní Kalifornii. Po studiu francouzštiny a antropologie na vysoké škole ji okouzlilo cestování a dodnes projezdila téměř celý svět. Než v roce 1976 publikovala první knihu, vyzkoušela řadu profesí. Nejdéle pracovala jako sestra na chirurgickém oddělení nemocnice v Santa Monice, ovšem od roku 1980 se živí výhradně jako spisovatelka. Procestovala téměř celý svět, na svých cestách důkladně poznala řadu různých zemí a své bohaté poznatky vhodně uplatnila v literární tvorbě. Dodnes potěšila čtenáře bezmála dvěma desítkami románů, z nichž většina byla přeložena do více než 30 jazyků. Barbara Woodová nyní žije a tvoří v Riverside v Kalifornii. Tři ze svých románů vydala pod pseudonymem Kathryn Harvey.

Kateřina Prokešová (10)

Překladatelka z angličtiny, dětská literatura.

Kateřina Dubská (5)

PhDr. Kateřina Dubská je spoluzakladatelkou vydavatelství Computer Press a ERA, v letech 2006-2010 byla městskou zastupitelkou za Stranu zelených v Brně. Vystudovala Střední knihovnickou školu a Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci . Patřila k zakladatelům nakladatelství a vydavatelství Computer Press. Založila vydavatelství ERA, které se specializovalo na odbornou literaturu z oblasti architektury a stavitelství. Díky jejímu přispění vyšly publikace jako: Josip Plečnik, Nové městské prostory, Duch místa nebo Sídelní kaše. Iniciovala vznik časopisu ERA 21, který je uznávaným českým časopisem o architektuře. V roce 2000 založila Nadační fond Verda, který se zaměřuje na podporu nadaných romských studentů. Byla jednou z iniciátorek vzniku občanské koalice Nádraží v centru a referenda o poloze brněnského hlavního nádraží. Spoluzaložila občanské sdružení Brno, věc veřejná, které především díky výstavám Brněnský chodec iniciovalo veřejnou debatu ke stavu kvality a vzhledu brněnských veřejných prostor. V minulosti byla zastupitelkou v brněnské čtvrti Nový Lískovec, kde stále působí jako vedoucí redakční rady místního zpravodaje Lískáček. V krajských volbách v roce 2008 vedla kandidátku Strany zelených na Jižní Moravě. S výsledkem 3,6 % byla tato kandidatura neúspěšná. V současné době žije v Bílých Karpatech, věnuje se psaní knih a ekologickému zemědělství. V březnu 2013 vychází její první román Člověk Gabriel .

Kate Walker (8)

Prvním "dílem" Angličanky Kate byla pohádka o třech dešťových kapkách - když jí byly čtyři roky, vymyslela si ji pro své dvě mladší sestry. A první "knihu" napsala v jedenácti. Byl to dobrodružný příběh, jehož značná část vznikala v hodinách matematiky, kterou Kate upřímně nenáviděla… Rodiče ovšem nepovažovali spisovatelství za perspektivní povolání, a Kate proto vystudovala knihovnictví. Na univerzitě se seznámila s budoucím manželem… Knihovnicí byla pak až do té doby, než čekala syna. A potom, za nocí, kdy syn konečně usnul, nebo později, když už byl v mateřské škole, se k psaní Kate vrátila. Tentokrát již vážněji… První dva příběhy nakladatelství Harlequin Mills & Boon odmítlo přijmout, třetí ale již roku 1984 vyšel. Pro Kate to byl nejlepší možný vánoční dárek. I při psaní romantických příběhů pro nakladatelství Harlequin - a že už jí jich vyšlo pár desítek! - má Kate čas na spoustu koníčků. Hodně čte - romance, historické příběhy, detektivky i životopisy. Ráda plete a vyšívá a sbírá viktoriánské výšivky. A stará se o čtveřici koček z útulku, které věří tomu, že ty hromady papíru, co má Kate pořád kolem sebe, jsou určeny na povalování pro ně…

Katarína Moláková (4)

Slovenská dramaturgyně a scenáristka, autorka básní.

Karuho Shiina (11)

Karol Bílek (8)

Karol Bílek je český historik a archivář. Věnuje se zejména regionálním dějinám města Sobotky a okolí. Vystudoval jedenáctiletku v Mnichově Hradišti a poté historii a archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, promoval v roce 1961. Mezi lety 1964 a 1970 byl ředitelem Okresního archivu Jičín, odkud ale musel z politických důvodů odejít. Krátce pracoval jako noční hlídač ČSAD. V roce 1971 se stal vedoucím pobočky Literárního archivu Památníku národního písemnictví na Starých Hradech, kde organizoval kulturní akce. Napsal řadu studií, článků a knih z oblasti regionálních dějin a archivnictví, zpracoval množství písemných pozůstalostí českých spisovatelů, zejména z období národního obrození. Dlouhodobě redigoval regionální časopisy Zpravodaj Šrámkovy Sobotky a Listy starohradské kroniky, podílel se na organizaci festivalu Šrámkova Sobotka. Na Univerzitě Hradec Králové přednášel literární archivnictví. Je čestným předsedou spolku Pekařova společnost Českého ráje, kterou v devadesátých letech spoluzakládal.

Karl Herloßsohn (7)

Karl Bruckner (3)

Karl Bruckner byl rakouský spisovatel literatury pro děti. children\'s writer. Oddaný míru, mezinárodnímu porozumění a sociální spravdelnosti stal se jedním z rakouských vůdčích spisovatelů pro mladé. Jakožto syn tiskaře vyrostl na vídeňském předměstí Ottakring a stal se automechanikem. Psát začal v roce 1946. Hodně cestoval.

Karen Lynch (8)

Karen Booth (12)

Americká spisovatelka.

Karel Zpěvák (8)

Autor doprovodných plánů, map a instruktivních ilustrací.

Karel Wagner (3)

Narozen 1953. Autor publikací z oblasti anomálních jevů a alternativní vědy.

Karel Vorovka (11)

Karel Vorovka byl český matematik, filosof a spisovatel. Karel Vorovka se narodil 3. února 1879 Karlu Vorovkovi a Marii Vorovkové, rozené Höhmové . Vyrůstal v Praze i se svou mladší sestrou Růženou . Karel odmaturoval v roce 1897 na reálném gymnáziu v Křemencové ulici v Praze. Poté studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde se připravoval na dráhu středoškolského učitele matematiky a fyziky. V roce 1902 dosáhl titulu doktora filozofie za práci O křivkách obalujících a ve stejném roce vykonal i zkoušky učitelské způsobilosti. Svoji učitelskou dráhu započal již v roce 1901 na reálce na Vinohradech a po dvou letech přešel do Pardubic, kde získal definitivu. V roce 1905 se vrátil do Prahy na Staroměstskou reálku a zde jako středoškolský profesor působil až do svého přechodu na univerzitu. V roce 1919 se habilitoval pro filosofii matematiky, když předložil spis Úvahy o názoru v matematice . V roce 1921 se stal mimořádným profesorem filozofie exaktních věd na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v roce 1924 profesorem řádným. Na fakultě působil v semináři pro metodologii a dějiny věd přírodních a exaktních jako vedoucí oddělení logiky a dějin věd exaktních. V roce 1926 byl zvolen do stálého výboru pro pořádání filozofických kongresů a stal se členem Královské české společnosti nauk. V letech 1912 až 1922 pracoval ve vědecké radě matematické sekce Jednoty československých matematiků a fyziků. Karel Vorovka patří mezi nejvýznamnější české filozofy první poloviny 20. století. Zabýval se především filozofií matematiky a fyziky, kriticky se vyjadřoval ke stavu české filozofie ve 20. letech 20. století . Na zaměření jeho vědeckých prací měly vliv především myšlenky Henriho Poincarého a Ernsta Macha . V roce 1921 ...

Karel Vik (6)

Karel Vik byl český grafik, ilustrátor a malíř. V letech 1902–1908 studoval krajinomalbu u Rudolfa von Ottenfelda na Akademii výtvarných umění v Praze. Po úspěchu na grafické výstavě v Lipsku se začal věnovat tvorbě grafik, velkou část jeho díla tvořili dřevoryty. V Praze se podílel na založení SČUG Hollar. Záhy se přestěhoval do Turnova, kde se podílel na založení skupiny Turnovské dílo . První série dřevorytů vyšla v roce 1917 pod jménem Na horách, v roce 1921 již v Turnově Český ráj. Poté monografie se sériemi dřevorytů Zimní pohádka , Praha a Slovensko. Od roku 1941 byl člen České akademie věd a umění, dostal Cenu Josefa Mánesa v roce 1948 a od roku 1953 byl také zasloužilý umělec.

Karel Švejda (8)

Narozen 19.7.1914 v Praze, zemřel 1.9.1990 v Samechově. Technik, práce z oboru všeobecného strojnictví a technického kreslení.

Karel Štěpánek (6)

Narozen 4. 1. 1863 ve Skutči, zemřel 7. 7. 1932 v Poděbradech. Slavista, středoškolský učitel ruštiny, překladatel z ruštiny, polštiny, srbochorvatštiny, francouzštiny, angličtiny, španělštiny. Autor hesel v Ottově slovníku naučném pod značkou Šnk.

Karel Šípek (10)

Narodil se v roce 1857 v Bohdanči v rodině hostinského Jana Pešky. Studoval na reálce v Pardubicích, od roku 1873 studuje v Praze a od roku 1877 působí jako učitel a později jako ředitel školy. Karel Šípek měl vřelý vztah k divadlu, je autorem knihy Vzpomínky na Prozatimní, ve které zachytil historii českého divadelnictví a měl přátelské vztahy s řadou herců. Pokusil se i o dramatickou činnost, ale jeho tři aktovky propadly při premiéře v roce 1913. Šípek vynikl jako libretista - napsal pro Karla Kovařovice texty několika oper, z nichž se prosadily opery Psohlavci a Na Starém bělidle. Již od počátku působení v Praze přispíval do humoristických časopisů, kde psal pod několika pseudonymy, především jako Karel Šípek. Povídky z časopisů později shrnul do 10 svazků, které postupně vycházely v letech 1888 až 1923. Povídky byly zaměřeny na zážitky ze školního prostředí, na život v tehdejší Praze a na osudy lidí v rodném městě . Neúspěch uvedení aktovek v roce 1913 autor velmi těžce nesl a tato událost zřejmě způsobila mozkovou mrtvici a částečné ochnutí. Poslední léta života strávil v Praze a převážně v Bohdanči, kde je pochován.

Karel Müller (7)

Narozen 13.4.1958 v Ostravě. PhDr., historik a archivář, práce z heraldiky.

Karel Kuklík (5)

Karel Kuklík byl český fotograf, představitel informelu v české výtvarné fotografii. Je zařazován mezi výtvarníky ovlivněné abstraktními a surrealistickými tendencemi a také autory vytvářející díla se silným existenciálním nábojem. V roce 2000 byl spoluzakladatelem skupiny Český dřevák. V roce 1954 se vyučil automechanikem a do roku 1960 pracoval v Dopravním podniku spojů. V letech 1960-1964 pracoval jako laborant ve fotografickém oddělení Státního ústavu památkové péče. Současně v roce 1962 absolvoval večerní studium na Střední všeobecně vzdělávací škole a stal se kandidátem Svazu československých výtvarných umělců . V roce 1964 získal výuční list fotografa v družstvu Fotografia a nadále pracoval jako samostatný fotograf. V šedesátých letech 20. století spolupracoval s časopisy Výtvarné umění, Výtvarná práce, Literární noviny a dalšími. Pro tato nakladatelství fotografoval umělecká díla, prostředí uměleckých ateliérů i portréty řady českých malířů a sochařů. Od sedmdesátých let spolupracoval s nakladatelstvími Panorama, Pressfoto, Odeon a Obchodní tiskárnou Kolín. Byl členem Asociace fotografů, v letech 1991-1998 byl místopředsedou správní rady. Pod vlivem fotografií amerického fotografa Edwarda Westona začal používat velkoformátové kamery 13x18 cm a 18x24 cm a zhotovovat kontaktní kopie. V roce 2000 založili fotografové Karel Kuklík, Jan Reich, Jaroslav Beneš a Bohumír Prokůpek skupinu Český dřevák. Fotografovat začal ve čtrnácti letech. V roce 1959 vstoupil do fotoklubu ČKD Stalingrad v Nekázance. Zde měl ve stejném roce i svou první výstavu. V první polovině 60. let 20. století byl jedním z hlavních představitelů tzv. texturální abstrakce , aktivně se zapojoval do dění na tehdejší výtvarné scéně. Vystavoval s malíři a sochaři stejné výtvarné orientace, například na výstavách Konfrontace II , Konfrontace III , Aktuální t...

Karel Krček (8)

Narozen 1938. Ing., publikace z oboru elektrotechniky a akvaristiky.

Karel Koval (5)

Plzeňský rodák, český novinář se všestrannými zájmy v oblasti literatury, hudby, výtvarného umění. Jeho životním dílem, na jehož přípravě pracoval 15 let, se stal román Mozart v Praze - Hudební kronika let 1787 - 1791, který v prvním vydání vyšel k Mozartovu jubilejnímu roku 1956. Mimořádná oblíbenost díla si vyžádala 2. vydání již za rok.

Karel Kamenický (8)

Narozen 17.11.1894 v Semechnicích u Nového Města nad Metují, zemřel 20.9.1964 v Praze. Ing., dr.techn., agronom, literatura z oboru ovocnictví.

Karel Jarolím (9)

Karel Jarolím je český fotbalový trenér a bývalý fotbalista, v letech 2016–2018 hlavní trenér české fotbalové reprezentace. Od prosince 2020 trénuje Mladou Boleslav. Je ženatý a má dva syny a dceru. Jeho manželka se jmenuje Jaroslava Jarolímová. Starší syn Lukáš působí v SK Slavia Praha. Mladší syn David je členem týmu Mladé Boleslavi a dcera Anet hraje závodně florbal. Začínal ve Spartaku Třemošnice , hostoval ve Spartaku Žleby a poté hrál v Pardubicích . Odtud odešel do Slavie Praha , následovala Dukla Praha , VTJ Tábor a opět Slavia Praha . Poté přešel do francouzského Rouenu a odtud do dalšího francouzského klubu Amiens . Po návratu do vlasti hrál opět za Slavii Praha , dále Viktorii Žižkov , Švarc Benešov , Bohemians Praha a Českou Lípa . Býval technickým záložníkem s výbornou kopací technikou. Nejvyšší soutěž hrál ještě ve 39 letech. Trenérskou kariéru začal v Příbrami, kde působil v letech 1997-8. Od července 1999 trénoval jako asistent Františka Cipra v pražské Slavii, kterou i v letech 2000-2001 vedl jako hlavní trenér. Přestože obsadil 2. místo, byl odvolán. Trenér Ivan Hašek si ho následně vybral jako svého asistenta u francouzského Racingu Štrasburk, kde působil v letech 2001-2003. Po této zahraniční misi se vrátil do české ligy a od srpna 2003 byl trenérem Synotu Uherské Hradiště, kde působil do prosince 2004. Do Slavie nastoupil na jaře 2005 na pozici hlavního kouče, kde nahradil Josefa Csaplára. V sezoně 2006/07 dovedl tým k druhému místu v lize. V následné kvalifikaci Ligy mistrů senzačně postoupil do základní skupiny, když vyřadil Žilinu a slavný Ajax Amsterdam. Ve skupinové fázi se Slavia utkala s FC Sevillou, londýnským Arsenalem a Steaua Bukureští. Získala pět bodů a postoupila do jarní části Poháru UEFA, kde hned v prvním vyřazovacím kole ...

Karel Horálek (11)

Karel Horálek byl český jazykovědec, slavista, paleoslovenista, bulharista, literární vědec a historik, folklorista, textolog, lexikograf, versolog, vysokoškolský pedagog, člen korespondent ČSAV. Po maturitě na reálném gymnáziu několik let pracoval jako kreslič v grafickém závodě v Brně, v letech 1935–1939 studoval na FF MU češtinu, filozofii a slovanskou filologii, poté krátce zůstal v jejím svazku jako asistent. V rámci represí po 17. listopadu 1939 byl zatčen a šest měsíců vězněn v koncentračním táboře Oranienburg, od srpna 1940 do září 1945 byl zaměstnán v Kanceláři Slovníku jazyka českého. V roce 1945 získal na FF MU doktorát filozofie a nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde v roce 1946 habilitoval, následně byl jmenován docentem a od 1947 profesorem slovanské jazykovědy. Na FF UK zastával různé pozice, byl proděkanem, ve čtyřech funkčních obdobích děkanem tehdejší filologické fakulty , vedoucím katedry slavistiky .V roce 1956 byl zvolen členem korespondentem ČSAV, od roku 1972 do 1978 působil ve funkci ředitele Ústavu pro jazyk český ČSAV, v dalších letech jako vědecký konzultant Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV.V květnu 1941 se stal členem Pražského lingvistického kroužku. Vedle plnění pedagogických povinností a s nimi spojeným výkonem akademických funkcí vyvíjel intenzivní organizátorskou domácí i zahraniční vědeckou činnost, byl členem Mezinárodní komise folkloristické, Komise pro dějiny slavistiky při Mezinárodním komitétu slavistů, působil v redakčních radách časopisů Slovo a slovesnost a Slavia. V letech 1940–1945 se podílel na přípravě Příručního slovníku jazyka českého, uspořádal, redigoval a vydal Velký rusko-český slovník a Česko-rus...

Karel Höfler (8)

Autor kuchařských knih.