Výpis všech autorů

Aleš Pitzmos

Aleš Pitzmos je český spisovatel, autor thrillerů, space opery a historických románů. Publikoval i pod pseudonymy Alec Palmer a Aleš Pospíchal. Autor odmaturoval na obchodní akademii, pracuje ve státní správě. Psaní knih se naplno věnuje od roku 2008, kdy mu v nakladatelství Alpress vyšla jeho prvotina, dobrodružný thriller Démoni pralesa. V roce 2010 zvítězil s povídkou Singularita v literární soutěži Cena Karla Čapka v kategorii povídka a jeho román Záře supernovy, druhý díl série space oper Vesmírná asociace, byl v roce 2017 nominován na dvě žánrové ceny - na cenu Akademie SFFH za rok 2016 a cenu Aeronautilus. Ve svém volném čase se mimo psaní románů věnuje zejména cestování a fotografování.

Aleksej Ivanovič Pantelejev

Ruský spisovatel, autor knih zejména pro děti a mládež.

Aleksej Feofilaktovič Pisemskij

Aleksej Feofilaktovič Pisemskij, rusky: Алексей Феофилактович Писемский byl ruský spisovatel a dramatik. Pocházel ze starého, ač zchudlého šlechtického rodu a vzdělal se v kostromském gymnasiu a na moskevské universitě. Jako jinoch jevil velikou náklonnost k divadlu. Ukončiv r. 1844 universitní studia, vstoupil do státní služby, ale r. 1846 ji opustil a oženil se. Roku 1848 stal se úředníkem pro zvláštní rozkazy při kostromském gubernátorovi, v l. 1354 – 59 byl členem petrohradské hlavní správy údělů a v letech 1866–72 radou moskevské gubernské správy. Služební povolání nezůstalo bez vlivu na jeho tvorbu, kterou zahájil povídkou Nina a Bojarščina, napsanou r. 1847, ale vlivem censury otištěnou teprve r. 1857. Již v poslednější práci lze sledovat hlavní vlastnosti jeho talentu, plastiku kresby, docházející časem do hrubosti, životnost a sytost barev, bohatství komických motivů, pesimistický názor na vytrvalost povýšených citů a silnou, typickou mluvu. Roku 1850 navázal styky s Moskviťaninem, kde otiskl povídky Ťufjak a Brak po strasti. Obě práce postavily Pisemského do první řady ruských spisovatelů. Záhy potom následovaly povídky: Komik; Ipochondrik; Bogatyj ženich; Batmanov; Pitěrščik; Lěšij; Razděl; Fanfaron aj., jež se dotýkají nepovšimnutých sfér ruského života, pro svoji nenapodobitelnou životnost, pravdivost a barvitost nepozbyly dosud zájmu. Přesídliv r. 1858 do Petrohradu, žil v poměrech dosti stísněných a psal málo. K té době se vztahuje jeho kritická stať o Gogolovi a nejlepší povídka ze života ruského lidu Plotničja artěl. Když r. 1856 námořní ministerstvo podniklo národopisný výzkum, Pisemskij prozkoumal Astrachaň a Kaspické pobřeží, o čemž napsal mnoho cestopisných článků do časopisu Morskoj Sbornik. Roku 1858 stal se redaktorem Bibliotěki dlja čtěnij. Zároveň v Otěčestvennych Zapiskach objevila se jeho nejlepší práce Tysjača duš a brzo potom v jím redigované sbírce znamenité jeho drama Gork...

Zdeněk Procházka

Narozen 13.3.1929. Veterinář, autor kynologických publikací.

Zdenek Primus

Narozen 1952 v Brně. PhDr., historik a teoretik umění.

Zdeněk Palcr

Narozen 3. 9. 1927 ve Svitávce, zemřel 12. 7. 1996 v Praze. Sochař, restaurátor, grafik.

Zbigniew Pietrasiński

William Painter

William Painter byl anglický renesanční spisovatel, jehož sbírka povídek The Palace of Pleasure , vycházející především z klasických italských originálů, sloužila jako zdroj námětů pro alžbětinské dramatiky. Šlo o rodáka z Kentu, který v letech 1554 až 1560 studoval na St John's College v Cambridgi a poté získal roku 1561 místo úředníka arzenálu v londýnském Toweru . Tato funkce mu umožnila obohacovat se z veřejných prostředků, takže byl roku 1586 nucen se přiznat že zpronevěřil 1000 liber. Přesto si udržel své místo až do smrti. Roku 1566 vydal první dil své sbírky povídek The Palace of Pleasure , který obsahoval šedesát příběhů, a hned o rok později díl druhý se třiceti čtyřmi příběhy. Druhé vydání z roku 1575 pak obsahovalo ještě o sedm příběhů více. V současné době je sbírka vydávána v úpravě Josepha Haslewooda z roku 1813. Jde hlavně o překlady italských renesančních novel a povídek , dále o zpracování příběhů z Heptameronu od Markéty Navarské a také příběhů z antické literatury . Z jeho sbírky čerpali náměty pro své divadelní hry mnozí alžbětinští dramatici včetně Williama Shakespeara . Z dalších dramatiků je možno jmenovat Francise Beaumonta a Johna Fletchera , Johna Webstera , Roberta Wilmota , Thomase Heywooda , Philipa Massingera nebo Jamese Shirleyho .

William Hickling Prescott

William Hickling Prescott byl americký historik a hispanista, uznávaný za prvního amerického vědeckého historika. Ačkoliv trpěl závažným zrakovým postižením, které mu často bránilo ve čtení a psaní, stal se jedním z nejpřednějších amerických historiků 19. století. Měl fotografickou paměť. V tomto článku byl použit překlad textu z článku William H. Prescott na anglické Wikipedii.

Vladimír Procházka

Narozen 23. 7. 1918 v Poděbradech, zemřel 23. 6. 1994. Horolezec, horolezecký funkcionář a organizátor. Práce z oboru.

Vladimír Pitschmann

Narozen 10. 2. 1958. Inženýr chemie, vědec a vysokoškolský pedagog . Zaměřen na bojové chemické látky, toxické látky, bojové plyny, chemický rozbor a detekci těchto látek, chemické zbraně aj. Literatura v oboru.

Viliam Plevza

Datum narození: 22.říjen 1934 PhDr. Viliam Plevza, DrSc. je bývalý stranícky historik, od roku 1980 univerzitný profesor , organizátor historickej vedy v ČSSR, od 1980 akademik SAV a od 1982 ČSAV. Zaoberal sa dejinami revolučného robotníckeho hnutia, komunistickej strany a novšími politickými dejinami Česko-slovenska, od roku 1969 riaditeľ Ústavu dejín KSS . Po novembri 1989 vlastník súkromnej galérie Galéria Excelent v Bratislave. Od 1978 člen Predsedníctva SAV. V rokoch 1976-1986 kandidát ÚV KSS a a od r. 1986 člen UV KSS. V rokoch 1977, 1980, 1985 získal Národnú cenu SSR. V roku 1984 Rad práce a 1985 získal štátnu cenu Klementa Gottwalda.

Věra Petráčková

Věra Petráčková byla česká bohemistka, slavistka, lexikografka, editorka, vysokoškolská pedagožka a pracovnice katedry českého jazyka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Zabývala se analýzou děl Jana Amose Komenského a Václava Jana Rosy a dějinami starší české jazykovědy a literatury. Začínala jako učitelka na druhém stupni základní školy. Poté absolvovala pedagogickou a filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Získala aprobaci v oborech: čeština, ruština, ukrajinština a angličtina. V roce 1970 nastoupila svou vědeckou dráhu v Kabinetu pro vydávání Díla Jana Amose Komenského ČSAV jako editorka spisů Jana Amose Komenského. Když došlo ke zrušení kabinetu se stala zaměstnankyní komeniologického oddělení Pedagogického ústavu J. A. Komenského. Také se stala se textovou redaktorkou Komenského českých spisů a věnovala se jejich edičním zásadám. Zabývala se průzkumem pramenných komenián v domácích i zahraničních knižních a rukopisných fondech a podílela se na redakci dvousvazkového vydání vybraných pedagogických spisů v ruštině . Ve vlastní badatelské práci zaměřovala pozornost na jmennou deklinaci v raně novověké češtině, na české mluvnictví a slovníkářství raného novověku. V 80. letech 20. stol. působila v Ústavu pro jazyk český, kde se věnovala především české lexikografii. Zde se podílela na přípravě Akademického slovníku cizích slov, na kterém pracovala spolu s Jiřím Krausem a kolektivem autorů. Jejím dalším tematickým okruhem byly česko-slovinské kulturní vztahy v raném novověku. V závěrečné fázi svého života působila na pedagogických fakultách v Plzni a v Praze, kde vyučovala starší českou literaturu.

Vašo Patejdl

Vašo Patejdl je významný slovenský hudebník, skladatel a zpěvák, který je široce uznáván za svůj přínos slovenské hudební scéně. Patejdl se narodil 10. října 1954 v Karlových Varech a je klíčovou postavou žánru populární hudby ve své zemi. Svou kariéru zahájil v 70. letech jako člen skupiny Modus, která se stala jednou z nejpopulárnějších hudebních skupin v Československu. Po odchodu z Modusu se věnoval úspěšné sólové kariéře.

Valerie Parv

Australská spisovatelka dobrodružné literatury.

Václav Příhoda

Václav Příhoda byl český pedagog zabývající se didaktikou a psychologií. Narodil se v Sánech u Poděbrad do početné učitelské rodiny. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy studoval filologii němčiny a francouzštiny, školu absolvoval v roce 1914. Poté učil na středních školách v České Třebové, Kladně a Praze Z počátku své kariéry se věnoval filozofii, avšak po vzniku Československa se zaměřil na reformy československého školství. Orientoval se zejména na oblast experimentální pedagogiky, díky níž prokázal ověřitelnost pedagogických jevů a dokazatelnost soudů o nich. I později používal vědecké metody umožňující pedagogické a psychologické jevy měřit, ověřovat a dokazovat. V roce 1924 habilitoval na Univerzitě Karlově; docenturu získal po obhájení spisu Psychologie a hygiena zkoušky. Profesorem byl jmenován v říjnu 1945. Stal se odborným poradcem na ministerstvu školství, avšak po roce 1948 mu byla znemožněna další pedagogická činnost. Proto se rozhodl věnovat plně psychologii. Své úsilí zúročil v roce 1956, kdy vydal Úvod do pedagogické psychologie. Tento učební text se postupem času rozrostl do podoby čtyřsvazkového díla Ontogeneze lidské psychiky. Za své zásluhy o rozvoj pedagogiky a psychologie obdržel v roce 1966 medaili Jana Amose Komenského za celoživotní práci a v roce 1969 Řád republiky ke svým osmdesátinám. Zemřel roku 1979 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Václav Patočka

Spoluautor publikace z oboru modelářství.

Tomáš Pěkný

Tomáš Pěkný byl český prozaik, dramatik, kulturní historik a editor. Absolvoval studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Studia dokončil v roce 1965 obhajobou diplomové práce O humoru Voskovce a Wericha. Po základní vojenské službě pracoval v nakladatelství Mladá fronta. Od roku 1971 z politických důvodů nesměl vykonávat své povolání a pracoval jako zahradnický pomocník, sanitář, čistič výloh, noční hlídač. Patřil k jedněm z prvních signatářů Charty 77. Publikovat začal v první polovině 60. let. Přispíval především do různých časopisů. V roce 1990 se stal jedním ze zakladatelů týdeníku Respekt, kde působil jako redaktor a editor. Působil také v měsíčníku Roš chodeš . Od roku 1991 byl redaktorem v nakladatelství Sefer. Je autorem populárněvědné příručky Historie Židů v Čechách a na Moravě, která bývá považována za nejlepší zpracování tématu.

Tomáš Pavelka

Tomáš Pavelka je současný český stolní tenista hrající za tým TTC Zugbrücke Grenzau. Aktuálně v únoru 2007 je na 105. místě mezinárodního žebříčku ITTF, nejlépe v dosavadní kariéře byl umístěn na 88. místě v červnu 2005. Tomáš Pavelka je členem české reprezentace. Jeho největším individuálním úspěchem je titul mistra ČR z roku 2004.

Terezie Pelikánová

Narozena 1954. Diabetoložka.

Sylvia Plath

Sylvia Plathová byla americká spisovatelka, autorka románů a krátkých povídek, básnířka a esejistka. Nejznámější je jako básnířka, ale známá je také pro své poloautobiografické dílo The Bell Jar popisující její zápas s klinickou depresí, zmatkem v sobě a celoživotní neschopností vyrovnat se se smrtí otce, která ji velmi zasáhla. Jí a Anne Sextonové je připisován vzestup zpovědní poezie, se kterou přišli Robert Lowell a W. D. Snodgrass. Sylvia Plathová se narodila roku 1932 jako dcera významného profesora biologie Otto Platha. Vyrůstala v malém přímořském městečku u Bostonu. Do jejího dětství tragicky zasáhla smrt otce, který zemřel roku 1940 na embolii v důsledku neléčené cukrovky. Sylvia jen pár dní před tím oslavila své osmé narozeniny. Po smrti otce údajně prohlásila, že už nikdy nepromluví s Bohem, uzavřela se do sebe, příliš nekomunikovala se svým okolím a začala si psát deník. Svou první báseň publikovala Sylvia už v osmi letech, v dětské příloze novin Boston Herald. Střední školu studovala ve Wellesley, v části Bostonu, kam se po smrti otce její rodina přestěhovala. V srpnu 1950 publikovala v časopise Seventeen povídku „Léto už nikdy nepřijde“ a téhož roku získala stipendium na největší vysokou dívčí školu Smith College v Northamptonu. I zde psala básně a povídky, z nichž některé byly oceněny na literárních soutěžích. Léto a podzim roku 1953, které zde prožila, jsou zachyceny v románu The Bell Jar. Během měsíční stáže v New Yorku v módním časopisu Mademoiselle´s, kde působila coby hostující editorka, začala upadat do těžkých depresí. V srpnu 1953 se po návštěvě u hrobu svého otce poprvé pokusila o sebevraždu. Až po třech dnech našel Sylvii, která spolykala prášky na spaní, ve sklepě domu její bratr. Byla převezena do nemocnice a poté na psychiatrii, kde podstoupila šokovou terapii. Zde se také setkala s lékařkou Ruth T...

Steve Perry

Steve Perry se narodil a vyrůstal daleko na jihu Spojených států. Žil ve státech Louisiana, California, Washington a Oregon. Oženil se s manažerkou přístavu Port of Portland Dianne Wallerovou, mají spolu dvě dospělé děti, čtyři vnuky a nyní se věnují jen svému psovi, neměckému ovčákovi, a kočce. Než se ze Steva Perryho stal spisovatel na plný úvazek absolvoval ve svém životě mnoho zaměstnání, byl například instruktorem plavání, záchranářem, prodavačem v upomínkovém obchodě, prodavačem v půjčovně aut, věnoval se i obchodování s lehkými kovy, působil jako instruktor bojového umění Silat, jako soukromý detektiv, zdravotní ošetřovatel a získal i licenci jako asistent lékaře. Steve Perry napsal tucty povídek, které posílal do antologií a magazínů. Stejně tak je autorem značného množství novel, článků, esejí a revue. Napsal i několik scénářů, bohužel k filmům, které se nakonec nenatočili . I přesto byl nominován na cenu Emmy za nejlepší nezfilmovaný scénář. Perry také znovelizoval film Men in Black a Tom's Clancy Net Force, za což se dostal na seznam New York Times. Poté se již naplno věnoval psaní knih, v současnosti pracuje na svém padesátém čtvrtém románu... Perry je také členem mnoha organizací: Organizace amerických spisovatelů Science-fiction a Fantasy, The Animation Guild, Spolek amerických spisovatelů. Jak již bylo zmíněno věnuje se indonéskému bojovému umění Silat, byl žákem slavného Maha Guru Stevana Plicka z Vencouveru. Za zmínku stojí i to, že Steve Perry je zapsán v Guinessově knize rekordů, jako účastník největšího setkání hráčů na kytaru. Mezi jeho nejznámější díla patří: série Matador; série Conan; Star Wars, Aliens, Aliens vs. Predator; Time Machine serie a Tom's Clancy Net Force serie...

Stephanie Perkins

Stephanie Perkins je autorka románů pro dospívající . Narodila se v Jižní Karolíně, vyrůstala v Arizoně, kde navštěvovala univerzitu v San Francisku a Atlantě a nyní žije v horách Severní Karolíny uprostřed vodopádů a divokých borůvek. Žije s manželem Jarrodem a kočkami. Každý pokoj v jejich domě je vymalován jinou barvu duhy. Tráví své dny čtením a psaním Vždycky milovala vyprávění příběhů, ale trvalo roky, než se začala snažit, aby to bylo její živobytí.

Stephanie Pauly

Narodila se v Trieru, vystudovala biologii a chemii. Dvacet let vyučovala na střední škole v Kolíně nad Rýnem. V roce 1996 se vzdala svého pobytu v Německu a od té doby žije na Rapa Nui.

Simona Pišlová

Narozena 18.11.1952 v Praze. PaedDr., Dr., bohemistka a vysokoškolská pedagožka. Autorka učebnic češtiny.

Sara Paretsky

Sara Paretskyová je spolu se Sue Graftonovou a Marcií Mullerovou považována za zakladatelku novodobé ženské detektivky. Poté, co vystudovala politologii a historii v Chicagu, pracovala jako marketingová manažerka v pojišťovací společnosti. Během let si všímala, jak jsou ženy všeobecně znevýhodňovány, a v literární branži zvlášť, a tak v roce 1986 spoluzaložila organizaci Women in Crime a byla její první prezidentkou. Chtěla změnit vnímání ženy v soudobé detektivní literatuře, protože pozice detektivů a policistů byla do té doby mužskou doménou, a protože ženy byly jen tím, kdo „svým tělem nutil hodné hochy dělat špatné věci.“ Sara Paretsky chtěla vytvořit silnou ženskou hrdinku s prokresleným charakterem, která by mohla směle konkurovat svým mužským protějškům. A tak dala vzniknout V. I. Warshawské, chicagskému soukromému očku. Vic má italsko-polské kořeny, takže se v jejích příbězích odráží postavení evropských přistěhovalců, ale její případy se dotýkají i mnoha jiných společenských problémů. Každá z dosud 11 knih s Vic se točí kolem jiného typu obchodu, a autorka proto v tom kterém oboru podniká pečlivý průzkum. Sara nyní žije v Chicagu se svým mužem, bývalým námořním důstojníkem. V roce 1991 byla podle jejích knih natočena krimikomedie s Kathleen Turner v hlavní roli.

Santiago Posteguillo

Španělský filolog a lingvista, autor historických románů ze starověkého Říma.

Růžena Přibylová

Narozena 1970. Autorka příruček z oblasti kuchařství, přípravy jídel a domácího hospodářství.

Roman Pihan

Narozen 20.5.1963 v Praze. Manažer v soukromé firmě, fotograf a publicista, věnuje se zejména digitální a reklamní fotografii. Publikace z oboru.Ing. Roman Pihan vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Záhy však začal působit v reklamě, marketingu a využití fotografie při propagaci. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Jeho fotografie jsou využívány v řadě reklam, propagačních projektů, kalendářích atp. i pravidelně zveřejňovány v různých časopisech. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Provozuje vlastní fotografický server www.fotoroman.cz. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.

Roman Pavela

Roman Pavela je český botanik. Je mezinárodně uznávanou autoritou v oblasti výzkumu biologicky aktivních látek získávaných z léčivých a aromatických rostlin. Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze, a od roku 1994 pracuje ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v.v.i. v Praze Ruzyni, na pozici vedoucího týmu: Sekundární metabolity rostlin v ochraně plodin. Specializuje se na výzkum biologicky aktivních látek získaných z rostlin a jejich využití jako tzv. účinných látek environmentálně a zdravotně bezpečných botanických pesticidů, farmářských přípravků anebo základních látek. Jeho tým vyvinul řadu nových, a zcela unikátních přípravků na ochranu rostlin, se kterými se v současnosti můžeme setkat nejen v hobby marketech, ale které se také používají v systémech integrované ochrany rostlin. Mezi jeho hlavní vědecké zájmy patří: vývoj botanických pesticidů, výzkum interakcí rostlina-hmyz , výzkum fenoménu protipožerové aktivity rostlinných sekundárních metabolitů proti fytofágnímu hmyzu, vliv letálních a subletálních dávek sekundárních metabolitů na cílové a necílové organismy, účinnost pesticidů na cílové i necílové organismy. V posledních letech se také zabývá možnostmi využití rostlinných sekundárních metabolitů v potravinářství, díky čemuž vzniklo několik nových potravin s přídavkem rostlinných biologicky aktivních látek, které mohou prospěšně působit na lidské zdraví. Spolupracuje s mnoha českými i zahraničními firmami a vědeckými institucemi na vývoji nových přípravků bezpečných pro životní prostředí a zdraví obyvatelstva. Je členem redakčních rad vědeckých časopisů: Industrial Crop and Production, Acta Tropica, Entomologia Generalis, Journal of Biopesticides, Biopesticides International V současnosti je koordinátorem nebo odpovědným řešitelem několika výzkumných projektů. Dosud získané výsledky projektů jsou vysoce hodnoceny našimi i zahraničními odborníky. Některé výsledky výzkumu jsou uvedeny ...

Roman Paulus

Narozen 4. 4. 1975 v Praze. Šéfkuchař a autor kuchařky.

Robert S Polster

Osobní trenér, specialista na jógu a pohybové terapie, publikace z oboru.

Richard Pachman

Richard Pachman je český zpěvák, malíř, moderátor a hudební skladatel scénické, filmové, relaxační, duchovní a muzikálové hudby. Rovněž se věnuje psaní knih a olejomalbě. Narodil se v Olomouci 27. dubna 1966 v rodině Františka Pachmana a Jozefíny Pachmanové. Hudbě a malování se začal věnovat v Lidové škole umění. Do 18 let žil v Olomouci, na dva roky odjel studovat do Banské Bystrice, odkud se přestěhoval do Prahy. V letech 1980–84 studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci, následně v letech 1984–88 na Vysoké škole ekonomické v Praze a v letech 1989–94 na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Hudební kariéru začal roku 1990, výtvarnou a literární v roce 2001. Studoval zpěv a kompozici na Konzervatoři Jaroslava Ježka, soukromě zpěv u prof. Josefa Rybičky. Svoji kariéru začal roku 1990, kdy natočil první studiové nahrávky a spolupracoval se skupinou Oliwer. V roce 1992 byl jeho spolupracovníkem Miroslav Moravec. Roku 1993 pracoval na prvním albu a videofilmu Dreams. V následujícím roce spolupracoval s americkým sborem MCC na přípravě alba Sun a uspořádal koncerty v Zrcadlovém sále v Klementinu. V roce 1995 byl jeho spolupracovníkem jeho bývalý profesor kompozice Stanislav Jelínek. Pracovali na třech albech projektu Relax with Classics, natočil hudbu k audiolekcím anglického a německého jazyka. Interpretkou několika jeho písní v roce 1994 až 1996 se stala Eva Pilarová. Richard Pachman v tomto roce uskutečnil sérii multimediálních koncertů u Křižíkovy fontány a v Planetáriu. Uspořádal vánoční turné a napsal scénickou hudbu pro karlovarské divadlo. V roce 1996 vydal Cd Scarabeus, které bylo předáváno na OH v Atlantě jako oficiální dar Českého olympijského výboru, videokazetu Dreams of Scarabeus a napsal scénickou hudbu pro pardubické divadlo. V roce 1997 natočil album Universe a Stará vánoční hudba. Kromě jiných koncertů, uspořádal i vánoční koncert pro televizní stanici Kabel Plus. V roce 1999 se věnoval natáčení CD k muzikálu Babička na motivy kn...

Randy Pausch

Randy Pausch byl americký profesor počítačové vědy, informatiky rozvíjející interakci člověka a technologií a designu na Univerzitě Carnegie Mellon v pensylvánském Pittsburghu. Navrhl vzdělávací programovací software Alice a podílel se na jeho tvorbě. Za svou práci získal dvě ocenění od Association for Computing Machinery. Proslavila jej optimisticky laděná Poslední přednáška, kterou v září 2007 přednesl na Univerzitě Carnegie Mellon s vědomím své blížící se smrti na rakovinu slinivky břišní. V květnu 2008 magazín TIME zařadil Pausche mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. Randy Pausch zemřel v červenci 2008 na komplikace způsobené rakovinou, bylo mu 47 let. Skutečnost, že má rakovinu slinivky, se Pausch dozvěděl v září roku 2006. V srpnu 2007 mu lékaři sdělili, že mu zbývá „3 až 6 měsíců dobrého zdraví“. Hned v září téhož roku přednesl svou poslední přednášku s podtitulem Opravdu jděte za svými dětskými sny , která od té doby na serveru Youtube zaznamenala již více než 17 miliónů zhlédnutí. Jeho poslední přednáška pak vyšla také v knižní podobě. Postupně jí bylo jen ve Spojených státech vydáno přes 4,5 miliónu výtisků, přeložena byla do 46 jazyků. Randy Pausch byl ženatý, s manželkou Jai měli tři děti.

Radek Ptáček

Narozen 26. 12. 1975. PhDr., psycholog, práce o komunikačních a sociálních dovednostech, věnuje se také otázkám hypnoterapie a hyperaktivity dětí, též překladatel odborné literatury angličtiny.

Radana Přenosilová

Věnuje se počítačové ilustraci do knih a časopisů, zejména pro děti, tento obor také vystudovala na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Žije a ilustruje v Praze - Vršovicích.

Publilius Syrus

Publilius Syrus, také Publius Syrus byl římský dramatik a básník 1. století př. n. l. Jeho "Myšlenky" byly velice oblíbenou četbou ve středověku i v raném novověku. Dnes málo známý, ale kdysi významný dramatik a filosof se narodil na počátku prvního století př. n. l. v syrské oblasti Antiochia. Už jako mladý však padl do otroctví a byl převezen do Říma, kde působil na dvoře jednoho dramatika. Zde se poprvé setkal s hranými příběhy, které ho okouzlily a inspirovaly k vlastní tvorbě. Nejdříve pomáhal s tvorbou svému pánovi a pro svůj talent a moudrost si tak vysloužil propuštění na svobodu. Následně, již jako svobodný plebej, začal shrnovat a ucelovat své vlastní myšlenky a živil se psaním improvizovaných mimů a herectvím. S přibývajícím časem byla jeho divadla stále známější a žádanější, a oblibu v něm nacházel dokonce i samotný Gaius Julius Caesar, který Publilia Syra považoval za jednoho z nejmoudřejších lidí v Římě. Často ho zval ke svému stolu a rozmlouval s ním, což vyvolalo nevoli druhého významného dramatika – starého Decima Laberia. Ten se po letech tvorby pro svého císaře cítil zrazený a odstrčený a záviděl Publiliovi ohromnou slávu. Caesar proto s ohleduplnosti k oběma tvůrcům uskutečnil v roce 46 př. n. l. umělecký souboj, jehož vítězem se stal Publilius Syrus. Tím jeho sláva v Římě ještě vzrostla. Caesar chtěl dokonce tomuto umělci za zásluhy udělit čestný titul a chtěl mu nechat vystavět palác, ovšem 15. března roku 44 př. n. l. byl sám zabit. V Římě nastaly zcela jiné poměry. Publilius Syrus přestal psát mimy a hrát v amfiteátrech, zbytek života strávil v ústraní a věnoval se dokončení svého celoživotního díla „Sententiae“, z něhož se dodnes zachovalo asi 700 citátů. O konci Publilia Syra z Antiochie se tak, vzhledem k jeho „ústupu ze slávy“, nedochovaly žádné spolehlivé zprávy....

Pro-Rock

Czech rock group, led by Ota Petřina.

Priscilla Beaulieu Presley

Priscilla Beaulieu Presleyová, rodným jménem Priscilla Ann Wagner je americká herečka a obchodnice, v letech 1967–73 manželka Elvise Presleyho, se kterým má dceru, americkou zpěvačku Lisu Marii Presleyovou. Jako herečka je nejvíce známá postavou Jenny Wadeové ze seriálu Dallas a rolí Jane Spencerové v sérii komedií Bláznivá střela: Z análů policejního útvaru, Bláznivá střela 2 a 1/2: Vůně strachu a Bláznivá střela 33 a 1/3: Poslední trapas, v nichž se objevila po boku Leslieho Nielsena. Hlásí se ke scientologům. S životním partnerem Marcem Garibaldim, se kterým žila v období 1985–2006, má syna Navarone Garibaldiho .

Piratesourcil

Francouzský autor a scenárista komiksů, též politicky nekorektních a kontroverzních, bloger, autor ilustrací ke knize.

Petr Procházka

Narozen 1960 v Praze. Básník a spisovatel. Ekonom, publikace z oboru bankovnictví.

Petr Petříček

Narodil se 20. listopadu 1946 v Litvínově. Absolvoval filozofickou fakultu UK v Praze, pracoval jako vedoucí zahradnictví, provozní chemik, inspektor chmelařství, vychovatel, externí učitel, dělník ve skladu, uklízeč, socialní pracovník v domově důchodců, redaktor v deníku Práce – parlamentní zpravodaj, redaktor týdeníku Astro, měsíčníku Sirius, Chatař/Chalupář aj. periodikách a v řadě dalších zaměstnání. Získal ocenění v několika celostátních soutěžích poezie, verše publikoval v mnoha časopisech, Českém rozhlase, divadle Rubín, ale zatím nikoli knižně. Vyšly mu tři knížky o léčitelích, břišním tanci a čínské věštbě I-´ting a je autorem textové části obrazové publikace Křivoklátsko fotografa Luďka Švorce. Letos vydal básnickou prvotinu Zpráva Ikarovi, nakladatelství Krigl.

Petr Payne

Narozen 28. 6. 1960 v Praze, vikář Českobratrské církve evangelické v Kadani , nakladatelský redaktor, zakladatel vydavatelství Medard , spisovatel, dramatik, publicista, ilustrátor, signatář Charty 77, vysokoškolský učitel základů etiky a dějin křesťanství na ČVUT .

Petr Pavel

Narozen 1. 11. 1961 v Plané . Armádní generál ve výslužbě, 28. 1. 2023 zvolený prezident České republiky, v úřadu od 9. 3. 2023.

Petr Pašek

Narozen 16.6.1923 v Praze, zemřel 2.1.1996 Oberengstringenu. Básník, beletrista, publicista, autor literatury faktu, redaktor exilového nakladatelství Konfrontace.

Petr Lukič Proskurin

Ruský prozaik.

Peter Pezzelli

Přestože Peter Pezzelli napsal teprve pár románů, lze u něj už hovořit o charakteristickém přístupu ke zpracování příběhu. V jeho knihách nalézáme sílu lásky a rodiny, tak typické pro Itálii, společně s výtečnou kuchyní. U takové kombinace není divu, že Pezzelliho popularita rychle stoupá. Narodil se a vyrůstal v Rhode Islandu, kde prožil prakticky celý svůj dosavadní život s výjimkou čtyř let strávených na univerzitě v Connecticutu. Po absolutoriu studia anglické literatury v roce 1981 začal pracovat jako správce v pečovatelském domě, který provozovala jeho rodina. Zkušenosti z práce v rodinném podniku zúročil – už jako spisovatel na plný úvazek – právě při psaní románu Vila Mirabella.

Pekka Pohjola

Skladatel a baskytarista. Otec trumpetisty Verneriho Pohjoly a trombonisty Ilmariho Pohjoly. Narodil se 13. ledna 1952 v Helsinkách, Finsko, zemřel 27. listopadu 2008.

Pavla Petráková-Slancová

Narozena roku 1960 v Příbrami. Výtvarnice, galeristka, spisovatelka.

Pavel Pešout

Narozen 10.7.1971 ve Vlašimi. Ing., absolvent Vysoké školy zemědělské v Praze, ekolog, práce z oboru.

Pauline Peters

Německá novinářka a spisovatelka.

Paul Polansky

Paul Polansky byl americký spisovatel, básník a aktivista hájící lidská práva, především pak práva Romů ve východní Evropě a na Balkáně. Narodil se ve Spojených státech do rodiny česko-německých přistěhovalců. Vystudoval žurnalistiku, historii a rétoriku na Marquette University v Milwaukee v americkém státě Wisconsin. Mezi lety 1969 a 1992 se věnoval odborné práci a podnikání. V roce 1992 objevil ve Státním oblastním archivu v Třeboni přibližně 40 000 dokumentů týkajících se koncentračního tábora Lety. Ten byl za druhé světové války pod správou protektorátních úřadů. Na základě tohoto objevu se přestěhoval do Prahy, aby pokračoval ve zkoumání tohoto tématu. Zviditelnění historie tábora v Letech vyvolalo bouřlivou diskusi, která v roce 1995 vyústila v odhalení památníku v Letech. Na malé části území bývalého tábora dodnes stojí zemědělský podnik. V roce 1998 vydal knihu Tíživé mlčení, která je postavena na rozhovorech se svědky a přeživšími tábora v Letech. Ve své další knize Bouře pomocí příběhu jedné česko-romské rodiny vypráví o osudech českých Romů za druhé světové války. V roce 1999 začal Polansky pracovat pro Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky jako poradce pro otázky romských uprchlíků v Kosovu. Od července 1999 do září 2009 byl vedoucím mise pro Společnost pro ohrožené národy v Kosovu a Srbsku. V roce 2003 se stal vedoucím Roma Refugee Fund v Kosovu , neziskovou organizaci působící v romském utečeneckém táboře v Kosovské Mitrovici. V rámci své práce v Kosovu odhalil případy otravy olovem v tamních utečeneckých táborech spravovaných Organizací spojených národů. Polansky vydal padesát dva knih, včetně šestnácti knih s poezií. Kromě zmíněných knih týkajících se osudu českých Romů za druhé světové války patří k nejvíce kontroverzním dílo UN-Leaded Blood, v němž popsal nečinnost pracovníků OSN, kvůli které zemřelo mno...

Ondřej Přikryl

Ondřej Přikryl byl český lékař, básník, spisovatel a československý politik; starosta Prostějova, prvorepublikový senátor Národního shromáždění za Československou národní demokracii. Narodil se ve Výšovicích, kde měli jeho rodiče malý statek a kde Ondřej navštěvoval obecní školu. Rodina se později přestěhovala do Čechovic. Vystudoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval roku 1881. Absolvoval studia medicíny na Univerzitě Karlově v Praze, kde promoval 3. prosince 1886. Od 7. října 1887 působil jako praktický lékař v Prostějově. Angažoval se v komunální politice, která ještě koncem 19. století v Prostějově byla dominována německou stranou. Zasloužil se o finální převedení samosprávy do českých rukou roku 1892. Podobně se angažoval v českém vítězství v olomoucké obchodní a živnostenské komoře. Od 31. prosince 1913 převzal po Josefu Horákovi post starosty Prostějova a zůstal jím až do roku 1919. Inicioval výstavbu přehrady u Stichovic. Za jeho úřadování byla dostavěna roku 1914 nová radnice. Od poloviny 90. let 19. století byl aktivní v Českém politickém spolku v Prostějově, který měl blízko k Lidové straně na Moravě . Později vplynul do Lidové strany pokrokové na Moravě. V jejím rámci představoval Přikryl a jeho prostějovská skupina konzervativní křídlo, které okolo roku 1911 odmítalo samostatný postup předsedy strany Adolfa Stránského a trvalo na užší spolupráci s mladočechy. V červenci 1911 dokonce do Prostějova přijeli z Prahy Karel Kramář a František Sís a jednali o možnosti vytvoření nového politického subjektu, který by byl novou mladočeskou stranou na Moravě. Ve straně nakonec ale zůstal, přestože jeho názorové rozdíly se Stránským trvaly. Zapojil se i do vysoké politiky. V zemských volbách roku 1902 byl zvolen na Moravský zemský sněm za městskou kurii, obvod Prostějov, Německý Brodek. Mandát obhájil i v zemských volbách roku 19...

Ondřej Pálka

Narozen 31. 5. 1909 ve Vodňanech, zemřel 1. 4. 1981 v Praze. Středoškolský profesor, redaktor, práce o přírodě, encyklopedie pro děti, překlady z francouzštiny. Působil v Státním pedagogickém nakladatelství, stal se prvním ředitelem Státního nakladatelství dětské knihy , které vedl do roku 1981. Jako překladatel se věnoval především dílu Julese Verna, z něhož přeložil řadu titulů.

Oldřich Poul

Mgr., germanista a učitel základní školy.

Octavio Pintos

Argentinský novinář, spisovatel a televizní producent.

Nita Prose

Kanadská spisovatelka. Viceprezidentka a redakční ředitelka ve společnosti Simon & Schuster v Torontu.

Nicolas Priou

Autor příručky z oblasti zahrádkářství.

Miroslav Pokorný

Narozen 4.5.1946 v Pečkách. Fotograf, divadelní fotografie, příležitostně pohlednice.

Miroslav Píša

Autor publikace o výrobě koksu.