145621–145680 z 145687 Autoři
Vojtěch Šustek (1)
Vojtěch Šustek je český historik a archivář, který se specializuje na novodobé české dějiny a dějiny odboje. Od dubna 2021 zastává post člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů . V letech 1986 až 1991 vystudoval obor archivnictví a pomocné vědy historické na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Působí v Archivu hlavního města Prahy. Badatelsky se zaměřuje na dějiny protinacistického odboje. 13. dubna 2021 jej prezident ČR Miloš Zeman navrhl na post člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů a 28. dubna 2021 Senát PČR jeho nominaci schválil.
Více od autora
Eran Kroband (1)
Narozen v roce 1966 v Tel Avivu. Žije ve Francii.Zaměstnán jako počítačový expert. Beletrista.
Více od autora
Zdeněk Hrubý (1)
Zdeněk Hrubý byl český horolezec, kybernetik, ekonom a manažer. Mezi roky 1994 a 2012 dokázal úspěšně vystoupit na osm osmitisícovek a byl tak jedním z nejúspěšnějších českých lezců ve vysokých horách. V roce 2004 byl oceněn za účast na výstupu na Šiša Pangmu alpským stylem McIntyrovou cestou cenou výstup roku, další výstup roku získal za účast na polárním přechodu Antarktidy s následným výstupem na Mount Vinson. Za záchranu dvou Poláků a Španěla na Dhaulágirí byli on a Radek Jaroš vyznamenáni cenou fair play. Účastnil se i dalších expedic. Na Mount Everestu se dostal do výšky 8650 m, na K2 do výšky 8000 metrů a na Kančendženze do výšky 8100 metrů. Pokoušel se vystoupit rovněž na Makalu a Nanga Parbat. Často lezl s Radkem Jarošem a v posledních letech byl jeho hlavním spolulezcem Marek Holeček. Společně se pokoušeli o prvovýstup jihozápadní stěnou na Gašerbrum I, který museli vzdát kvůli zdravotním problémům Hrubého a v roce 2011 zkoušeli prvovýstup v jižní, Rupalské stěně Nanga Parbatu, na který kvůli Zdeňkově zraněné ruce vyrazil Marek Holeček sám, jeho výstup se nezdařil kvůli špatnému počasí. V roce 2012 se vrátili na Nanga Parbat, kdy se jim podařilo vylézt na vrchol Kinshoferovou cestou za těžkých podmínek. Český horolezecký svaz výstup ocenil čestným uznáním . Zahynul tragicky na počátku srpna roku 2013 v Karákorámu během expedice, při níž se společně s Markem Holečkem podruhé neúspěšně pokoušeli o prvovýstup jihozápadní stěnou na Gašerbrum I. Při sestupu udělal technickou chybu při slaňování a zřítil se ze svahu mnoho stovek metrů. Zdeněk Hrubý byl ženatý a měl dvě děti. Vystudoval kybernetiku na ČVUT a později ekonomii v Německu a Anglii. Kromě horolezce byl i funkcionářem. V roce 2009 byl zvolen předsedou Českého horolezeckého svazu. Byl rovněž členem klubu cestovatelů. Pracoval také v dalších vrcholných sportovních orgá...
Více od autora
Marie Musilová (1)
Autorka textů ke grafickým listům o rostlinách, kalendáře, fotografka.
Více od autora
Ivan Velíšek (1)
Ivan Velíšek, člověk s otevřeným srdcem, opustil před čtyřiceti lety Československo a toulal se v lesích Kanady, v povodí Amazonky, na svazích Kordiller, ve výšinách Himálají, v hlubinách lidských srdcí. V Jižní Americe jeho unavenou duši dávali do pořádku curaderos ayahuaskou, legendární šamanskou drogou, která potlačuje ego, ukazuje cestu, jak lépe a harmonicky žít, pohodově s ostatními a bez konfliktů se světem.
Více od autora
Karel Žíla (1)
Narodil se 19. 7. 1948. Profesí je ekonom, působí v oblasti marketingu, řadu let pracoval v zahraničí, zejména v Jižní Africe a v Indii. Knižně debutoval prózu Ředitel Ve své tvorbě čerpá ze skutečných přívběhů a události.
Více od autora
Šulc Petr (1)
Narozen 2. 1. 1961. Ing., Ph.D., novinář, redaktor, publicista a nakladatel, též autor a vydavatel knih pro děti. Ing., Ph.D.
Více od autora
Adriana Šteflová (1)
Narozena 29. 4. 1984. Publicistka, autorka biografií televizních a filmových osobností.
Více od autora
Radim Servít (1)
Radim Servít byl český stavební inženýr, který vyučoval pružnost a pevnost na katedře mechaniky Fakulty inženýrského stavitelství ČVUT v 60. letech 20. století a byl proslulý přísností při zkoušení. S jeho osobou je spojen vznik fenoménu šíření nápisu Servít je vůl v šedesátých letech 20. století.
Více od autora
Pierre Gascar (1)
Vlastním jménem Pierre Fournier. Psychologizující prozaik, obdařený schopností působivě zachytit atmosféru a vyjádřit anxiozitu moderního člověka. Za román Le temps des morts , v němž popisuje vlastní zkušenost z válečného zajetí, obdržel Goncourtovu cenu. K významným tématům jeho realistických románů patří problematika obtížné integrace mladých do morálně a politicky zkorumpovaného světa.
Více od autora
Josef Podlaha (2)
Významný chirurg, primář chirurgického oddělení nemocnice v Olomouci a v Brně, dlouholetý přednosta brněnské chirurgické kliniky; válka a odboj 1938–1945; účastník domácího odboje a politický vězeň. Z jeho popudu vzniklo resuscitační oddělení. Jako jeden z prvních českých chirurgů rozpoznal perspektivy anesteziologie jako samostatného oboru.
Více od autora
Pavel Sukdolák (1)
Pavel Sukdolák je ilustrátor, grafik, malíř a autor příležitostných textů. Dědeček Pavla Sukdoláka se ve Vídni vyučil soustružníkem perleti a krátce po první světové válce si zřídil dílnu v Humpolci. Otec živnost převzal a Pavel Sukdolák tak v dětství vídal obrovské zásilky mořských lastur, které si otec nechal posílat z Hamburku. Během studií na gymnáziu v Humpolci byl jeho nejbližším přítelem Jan Zábrana. Ten mu později zprostředkoval ilustrování knih pro nakladatelství Mladá fronta a jeho manželka Marie Zábranová pro časopis Světová literatura. U Sukdoláků byly po smrti Jana Zábrany ukryty až do pádu komunistického režimu Zábranovy deníky. V letech 1945-1948 studoval na Českém vysokém učení technickém v Praze u prof. Cyrila Boudy. Po komunistickém převratu mu Bouda doporučil přestoupit na Akademii. Tam studoval v letech 1948-1950 u prof. Vladimíra Silovského a po absolvování dvouleté vojenské služby zde působil ještě v letech 1954-1957 jako aspirant. S ideologickým tlakem se vyrovnával přátelstvím s Františkem Hudečkem, Zdeňkem Sklenářem, Kamilem Lhotákem nebo Václavem Sivkem, ale respektovali ho i někteří komunisté jako Josef Liesler. Brzy po válce, na začátku své umělecké dráhy, zakoupil ze smíchovské dílny proslulého uměleckého tiskaře Miro Pegrassiho unikátní tiskařský lis, na kterém od té doby tiskne všechny své grafické listy. Roku 1952 se stal členem SČUG Hollar. Na výtvarné scéně působil vždy jako solitér. Od roku 1954 je výtvarníkem ve svobodném povolání a pracuje střídavě v Praze a v Humpolci. Roku 1958 podnikl studijní cestu do Rakouska. Za ilustrace byl oceněn v anketě Nejkrásnější kniha roku a roku 1967 obdržel čestné uznání SČUG Hollar. Kromě toho obdržel prémii na Expositione di bianco e nero, Lugano , výroční cenu nakladatelství Mladá fronta , čestné uznání 4. mezinárodního trienále barevné originální grafiky Grenchen . Roku 1969 získal zlatou medaili na bienále ve Floren...
Více od autora
Dušan Beneš (1)
Skaut. Po zákazu skautingu založil osadu Rančerů se základnou pod Buchlovem. Za 2. světové války pracoval jako zástupce firmy Baťa v Berlíně, od roku 1948 až do důchodu na ústředí Státní banky československé v Praze. Věnoval Knihovně BBB unikátní soubor asi 350 bibliofilií a velmi vzácných knižních vazeb z pozůstalosti Bedřicha Beneše Buchlovana, díky čemuž vznikla v knihovně stálá expozice. 1. 5. 1992 Přejmenování okresní knihovny na Knihovnu Bedřicha Beneše Buchlovana
Více od autora
Bohumila Doleželová (1)
Míla Doleželová, vlastním jménem Bohumila Doleželová , byla akademická malířka, jejímž hlavním tématem byli cikáni, jejich emocionální život a s nimi spojená témata. Žila a zemřela na Vysočině, kde po ní zůstalo monumentální dílo sestávající jednak z fresek , jednak z nesčetného množství olejomaleb a grafik. Známé jsou i její ilustrace k Příběhům dávné Indie a k cikánským pohádkám, které vyšly pod názvem Zpívající housle. Narodila 12. listopadu 1922 v Prostějově. Ve 14 letech odešla do učení na dámskou kloboučnici. Poté pracovala v Prostějově a v Plzni, kde u své tety přežila válku. V roce 1945 začala navštěvovat Státní grafickou školu v Praze, té však po roce studia zanechala. V roce 1946 byla přijata do druhého ročníku AVU , ke studiu jí byl udělen dispens, který jí z důvodu vysokého nadání povoloval studium navzdory tomu, že neměla maturitu. Studia dokončila v roce 1950 a následující čtyři roky působila na AVU jako odborná asistentka. Od roku 1954 se věnovala především olejomalbě, roku 1957 pak podnikla na východním Slovensku etnografické bádání o životě Romů. Z AVU na vlastní žádost odešla a od roku 1957 s Jiřím Marešem, svým pozdějším manželem , a maminkou žila v bývalé cihelně u obce Jihlávka. V roce 1961 se všichni přestěhovali do malé vesničky Klatovec nedaleko Javořice, v centrální části Vysočiny. V tomto období se celá rodina potýkala s velkými materiálními problémy. V domě nebyla zavedena ani voda, ani elektřina, Doleželová se však v samotě Vysočiny našla, z tohoto období pochází největší množství olejomaleb a kreseb. V té době také měla první výstavy, v Klatovci oba malíře navštěvovala řada umělců. V 50. a 60. letech se ústředním tématem tvorby stali Romové. V roce 1967 byla přijata do Sdružení výtvarných umělců Vysočiny. Zlom nastal po její souborné výstavě v Galerii Vyso...
Více od autora
Leoš Kotlár (1)
S bojovým uměním začal ve svých 14 letech, a to současně s karate a judo. -V roce 1972 v Havířově založil spolu s dalšími nadšenci jeden s prvních oddílů karate na severní Moravě v TJ Důl Prezident Gottwald Horní Suchá. Od roku 1979 až 1989 byl nepřetržitě mistrem republiky v zápase do 65 kg. -Od roku 1979 až 1985 členové Havířovského oddílu pod jeho vedením získali mnoho titulů mistrů republiky v jednotlivcích i družstvech. -V roce 1985 přestoupil do TJ Baník Ostrava, který se poté stal jedním z nejlepších klubů v bývalé ČSSR, jeho svěřenci získali spoustu titulů mistrů republiky, jak jednotlivců tak družstev. -Během své činnosti v karate získal mnoho vítězství na domácích i mezinárodních turnajích. Bohužel v té době z důvodu politické situace se reprezentace karate bývalé ČSSR nemohla zúčastňovat mistrovství Evropy a světa. V roce 1987 dosáhl mistrovský stupeň 3. Dan v karate. V letech 1980 - 1989 pracoval jako zkušební komisař karate pro ČSSR. -Po získání svého desátého titulu mistra republiky v kumite do 65 kg v roce 1989 ukončil svoji činnost v TJ Baník Ostrava a založil nový oddíl karate v TJ Baník Havířov. -V okamžiku, kdy tento nový klub karate zahájil vzestup, se rozhodl ukončit svou závodní dráhu a své činnosti v karate vůbec. -Styl Wing Chun kung fu, se kterým se setkal poprvé v roce 1983 a který od té doby i začal navíc cvičit, ho natolik zaujal, že v roce 1990 založil nový sportovní klub pod názvem Wing Chun Klub Havířov. -v roce 2002 vzniká občanské združení TJ SPORT MORAVIA, pod které přechází veškeré sportovní aktivity.
Více od autora
Andy Hamilton (1)
Britský spisovatel, zaměřený též na jídlo a potraviny, autor publikace o výrobě alkoholu, též psycholog, působí na psychiatrické klinice.
Více od autora
Milena Městecká (1)
Narozena 12. 5. 1970 v Mladé Boleslavi. Badatelka a publicistka, pracovnice v oblasti reklamy. Autorka publikace o pochodech smrti z období druhé světové války, autorka sbírky poezie.
Více od autora
Josef Petr Bulan (1)
Narozen 1910 v Praze, zemřel 8.9.1971 tamtéž. Policejní důstojník, autor detektivních rozhlasových her a románů.
Více od autora
Rudolf Trinner (1)
Plzeňský rodák, studoval hudbu v Praze u prof. Karla Janečka. Poté byl nejprve dirigentem v Městském divadle v Plzni, pak deset let v Krušnohorském divadle v Teplicích. Je autorem operet Zvony ze San Diega , Pirátská nevěsta , Nebe za pár tisíc , Hrabě Monte Cristo , Moje žena není anděl . Trinnerovu další tvorbu ve vlasti ukončila v r. 1966 návštěva prezidenta Novotného u Násira v Egyptě. Takovou událost bylo třeba oslavit i symfonicky a protože se do tak krkolomného spojení arabské hudby se slovanskou žádnému českému skladateli nechtělo, úkolu se ujal R. Trinner. Zkomponoval tam suitu „Vivat Cairo – Salem Praha“, ale do vlasti už se nevrátil. Zkušený dirigent a klavírista se však ve světě neztratil. První tři roky působil jako konferenciér a pianista ve floor-show pro americké vojáky, poté pět let na Kanárských ostrovech, dva roky v casinu MGM v Las Vegas jako dirigent revue Hollywood Haleluja – a naposled objel dvakrát zeměkouli na německé výletní lodi jako konferenciér, pianista a „Allenunterhalter“. Do vlasti se vrátil až po téměř třiceti letech a ve své tvorbě i aktivní umělecké dráze zde pokračuje. Dosud složil tento mimořádně plodný a všestranný autor kromě výše uvedených děl řadu dalších operet, hudebních komedií a zhudebněných pohádek.
Více od autora
Carlos M. N Eire (1)
Americký spisovatel kubánského původu. Profesor dějin a religionistiky.
Více od autora
Chrudoš Valoušek (1)
V letech 1979–1985 studoval VŠUP v Praze. Poté zaměstnán jako noční hlídač, topič a správce depozitáře. Vystavoval v Čechách i zahraničí.
Více od autora
Zygmunt Kałużyński (1)
Polský filmový kritik, popularizátor filmové historie, novinář spjatý se společensko-politickým týdeníkem Polityka, esejista a známá osobnost polské televize.
Více od autora
Július Kozma (1)
Július Kozma byl československý a slovenský šachista, mistr ČSSR z roku 1967. V roce 1954 byl členem československého družstva vysokoškoláků, které získalo titul Mistra světa v Oslo. Byl oporou družstva a ze všech účastníků dosáhl nejlepšího výsledku 8 bodů z 9 možných. Na vysokoškolských mistrovstvích světa hrál ještě v letech 1955 v Lyonu, 1956 v Upsale, 1957 v Rejkjavíku a v roce 1958 ve Varně, kde družstvo Československa skončilo na třetím místě. Výrazně přispěl k bronzu pro ČSR na mistrovství Evropy družstev ve Vídni 1957, kdy remizoval s Spasským a porazil Tala. V témže roce se stal se stal prvním slovenským šachovým mezinárodním mistrem. Na turnaji v Reggio Emilia 1966 byl třetí a 1969 druhý. V roce 1967 se stal mistrem ČSSR. Na šachových olympiádách reprezentoval ČSR dvakrát v letech 1958 a 1960. Autor knihy o mistrech světa, spoluautor publikace o šachových olympiádách, ale i knih o jiných sportech. V roce 1954 absolvoval Právnickou fakultu UK a stal se redaktorem Slovenského rozhlasu. Po normalizačních prověrkách musel z rozhlasu odejít. Tělovýchovní činovníci mu pomohli, stal se dlouholetým redaktorem i šéfredaktorem deníku Sport. Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Július Kozma V tomto článku byl použit překlad textu z článku Július Kozma na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Ann Richards (1)
Britská vysokoškolská asistentka pro výuku zdravotních sester, publikace z oboru.
Více od autora
Don Williams (3)
Don Williams byl americký country zpěvák, skladatel a v roce 2010 byl uveden do Síně slávy country hudby. Sólovou kariéru zahájil v roce 1971 poté, co byl členem folk-popové skupiny Pozo-Seco Singers. Williams byl známý svým sytým hlasem, jemným projevem a emocionální hloubkou svých písní, což mu vyneslo přezdívku "Něžný obr" country hudby. Během své kariéry měl řadu hitů, které se umístily na předních místech countryových žebříčků, včetně písní "Tulsa Time", "I Believe in You" a "You're My Best Friend". Jeho hudba se vyznačovala přímočarými, ale procítěnými texty a uvolněným stylem, který měl ohlas u fanoušků po celém světě. Williamsův vliv na country hudbu byl významný, protože pomohl vytvořit jedinečný a trvalý zvuk. V nahrávání a koncertování pokračoval až do svého odchodu do důchodu v roce 2016 a zanechal po sobě odkaz jednoho z nejoblíbenějších hlasů country hudby.
Více od autora
Arne Linka (1)
Doc. PhDr. Arne Linka, CSc., nar. 1938 ve Zborovicích, hudební teoretik, skladatel, koncertní klavírní improvizátor a propagátor muzikoterapie.
Více od autora
Josef Rut (1)
Josef Rut byl český skladatel, houslista a hudební teoretik. Je otcem českého hudebníka, režiséra, herce a spisovatele Přemysla Ruta. V letech 1945–1951 studoval Josef Rut na pražské konzervatoři hru na housle u Bedřicha Voldana. V letech 1952 až 1954 absolvoval soukromé lekce kompozice u Jaroslava Řídkého a později u Emila Hradeckého. Od roku 1953 do roku 1983 byl houslistou Symfonického orchestru Českého rozhlasu. V letech 1954 až 1957 působil také v Pražském komorním orchestru. V letech 1963 až 1965 vytvořil Dvanáctitónovou tonální teorii, kterou později rozvíjel teoreticky ale také využíval ve své vlastní skladatelské tvorbě. Skladatelské dílo Josefa Ruta zahrnuje 57 děl, mezi které patří čtyři symfonie, osm instrumentálních koncertů,Te Deum pro soprán a baryton sólo, smíšený sbor, orchestr a varhany , Magnificat pro bas, smíšený sbor, orchestr a varhany a komorní hudba. Napsal také řadu hudebně teoretických a filozofických spisů, například Dvanáctitónová tonální teorie, Hudba a její perspektiva z pohledu relativity , Cvičebnice rytmu od A do Z , Příspěvek k jasnější notaci rytmu , Relativistická teorie hudebního pohybu a Hledání řádu jako inspirace hudební tvorby – úvaha o filosofii hudby . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Josef Rut na německé Wikipedii.
Více od autora
David Loula (1)
Narozen 20. 2. 1974. Protestantský duchovní, starší sboru Křesťanské společenství ve Žďáře nad Sázavou.
Více od autora