Všichni Autoři a témata

Alojz Bouda (1)

Alojz Bouda byl slovenský hudebník a skladatel, známý svou prací s elektronickou hudbou a varhanami. Narodil se 4. června 1933 v Bratislavě v Československu a stal se jedním z průkopníků elektronické hudby ve své zemi. Během své kariéry Bouda experimentoval s různými elektronickými nástroji, včetně tehdy relativně nových syntezátorů. Ve svých skladbách často mísil vlivy klasické hudby s moderními elektronickými zvuky, což mu vyneslo uznání na domácí i mezinárodní scéně. Bouda se proslavil zejména v 70. a 80. letech 20. století, kdy vydal několik alb, na nichž předvedl své varhanické umění a inovativní využití syntezátorů. Zemřel 8. března 2015 a zanechal po sobě odkaz jednoho z předních slovenských skladatelů elektronické hudby.

Aloiz Wžentek (1)

Aloisie Trpkošová (1)

Aloisie Posltová (1)

Autorka a editorka publikací Osvětového ústavu a Osvětové besedy.

Aloisie Pončíková-Chrastecká (1)

Narozena 1902, zemřela 1963. Memoáry, vzpomínky na A.Chrasteckého.

Alois Zbořil (1)

Alois Záruba (1)

Narozen 20. 6. 1905 v Libici nad Doubravou, zemřel 11. 9. 1973 v Benešově. Učitel, dramatik, básník, autor učebnic češtiny a vlastivědné literatury .

Alois Wolf (1)

Rakouský filolog, germanista, skandinavista a medievalista, profesore germánské filologie.

Alois Weeder (1)

Alois Wagner (1)

prof. Ing. Dr. Alois Wagner, DrSc. * 4.8.1896 Moravská Ostrava – † 17.10.1978 Brno chemik, vysokoškolský pedagog vzdělání obecná škola ve Zdounkách, vyšší gymnázium v Uherském Hradišti , ČVŠT v Brně, odbor chemického inženýrství , PřF MU , přísná zkouška doktorská dílo – publikoval v časopise "Přírodní vědy ve škole", později člen redakční rady – spolupráce na Technickém slovníku naučném – Chemie analytická I. a II. – Organická chemie pro posluchače dálkového studia na pedagogických fakultách zaměstnání 1920–1939: asistent Ústavu teoretické a fyzikální chemie na ČVŠT v Brně, 1927–1937: profesor Veřejné obchodní školy obchodní a živnostenské komory v Brně, 1937–1950: profesor Čs. státní obchodní akademie v Brně, 1947–1948: odborný inspektor fyziky, chemie a nauky o zboží na obchodních učilištích, 1950–1953: Pedagogická fakulta MU, externě přednáší na Vysoké škole technické dr. E. Beneše v Brně a na Vysoké škole hospodářských věd v Bratislavě , od 1953: na Vysoké škole stavitelství v Brně , v roce 1959 jmenován profesorem odborné a zájmové organizace Sokol, Československá společnost chemická

Alois Wachstätter (1)

Alois Vojkůvka (1)

Narozen 3.6.1903 v Rychlově u Bystřice pod Hostýnem, zemřel v srpnu 1977 v Ostravě. Knihař, básník, prozaik.

Alois Velen (1)

Alois Váša (2)

Autor publikace o konstrukci, řízení a údržbě motorových vozidel.

Alois Vanoušek (1)

Spoluautor publikací o významných osobnostech a kulturních památkách, zejména hřbitovech. Člen Klubu Za starou Prahu a spolku Svatobor.

Alois Vakrčka (1)

Narozen 1913. Knihař, práce z oboru.

Alois V Bílek (1)

Autor cestopisu.

Alois Urbánek (1)

Alois Tuček (1)

Narozen 25.1.1874 v Praze, zemřel 3.2.1916 tamtéž. Omladinář, literární kritik, redaktor, prozaik, překladatel.

Alois Trnka (1)

Alois Toufar (1)

Narozen 28. 4. 1919 v Brtnici , zemřel 17. 11. 1978 tamtéž. Malíř, pedagog, výtvarný teoretik, organizátor výstav.

Alois Tomášek (1)

Narozen 1.5.1901. MVDr., práce z oboru.

Alois Tlučhoř (1)

Autor se narodil v Dačicích u Pardubic ve známé selské rodině, studia absolvoval na Gymnaziu v Melku, dokončil je ve Vídni jako Dr. phil. Působil jako pedagog, vedle pedagogických spisů vydával i pohádky a básně, známým se stal především svou trilogií svou trilogií Die Höhlenkinder . Byl více známý pod svým pseudonymem Alois Theodor Sonnleitner, zemřel ve Vídni r. 1939.

Alois Titěra (1)

Alois Tašner (1)

Narozen 1.5.1875 v Písku, zemřel 15.5.1959 v Náchodě. Učitel, loutkářský pracovník, autor loutkových her, prozaik, učebnice němčiny.

Alois Svojsík (1)

Alois Svojsík byl český římskokatolický kněz, překladatel náboženských spisů a fejetonista. Je autorem publikace Japonsko a jeho lid , která byla zdaleka nejobsáhlejší knihou o Japonsku v češtině v dobách Rakouska-Uherska. Byl nejstarším bratrem zakladatele českého skautingu A. B. Svojsíka. Narodil se jako nejstarší ze čtyř bratrů v chudé rodině. Jeho otec byl četnickým strážmistrem, později c. k. okresním tajemníkem ve Dvoře Králové, kde v roce 1879 ve 45 letech zemřel. Jeho maminka Ludmila pocházela ze starého mlynářského rodu. U svého dědečka z matčiny strany se v Dobřichovicích učil spolu se svými bratry zacházet s různými nástroji. Chlapci pomáhali při všech potřebných pracích, ke kterým patřilo také dolování písku v Berounce. Později se rozhodl pro kněžství, mj. proto, že pobyt a studium v semináři bylo bezplatné. Roku 1913 mu v češtině vyšla publikace o Japonsku, v dané době nejrozsáhlejší kniha na toto téma.

Alois Švec (1)

Narozen 21.3.1931 v Hradci Králové, zemřel 10.12.1989 v Brně. RNDr., DrSc., publikace z oboru matematiky.

Alois Strnad (1)

Alois Strnad byl český matematik a geometr, dlouholetý redaktor Časopisu pro pěstování matematiky a fysiky a spolupracovník Ottova slovníku. Po studiu české reálky a polytechniky v Praze byl od roku 1873 asistentem na katedře deskriptivní geometrie, v letech 1876–1891 profesorem na reálce v Hradci Králové, pak na reálce v Ječné ulici v Praze a od roku 1896 ředitelem reálky v Kutné Hoře. Roku 1893 se stal dopisujícím členem České akademie. Napsal řadu gymnazijních učebnic, desítky článků pro Časopis pro pěstování matematiky a fysiky a asi 50 hesel do Ottova slovníku.

Alois Stork (1)

Narozen 16.5.1878 v Rakvicích u Hustopečí, zemřel 20.10.1970 v Moravci. Katolický kněz, jezuita, náboženské práce.

Alois Stavinoha (1)

Alois Spisar (1)

Alois Spisar byl český římskokatolický reformistický kněz a náboženský spisovatel, poté duchovní Církve československé , teolog, profesor Vysoké školy bohovědné CČS v Praze a Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké v Praze. Absolvoval katolický arcibiskupský konvikt v Kroměříži a již jako římskokatolický kněz–modernista a středoškolský profesor náboženství se v letech po skončení první světové války a založení Československé republiky zúčastnil moravského zápasu o reformu Římskokatolické církve, mj. po boku kněze Matěje Pavlíka . V průběhu tzv. pravoslavné krize se postavil na stranu ThDr. Karla Farského a od roku 1921 se stává knězem Církve československé, působícím v olomouckém a kroměřížském regionu. Na konci dvacátých let je již oprávněně chápán jako ideový pracovník s celocírkevní autoritou. Mimořádná úloha mu připadla na pokračujícím I. řádném sněmu CČS v roce 1931, který přijal jeho koncepci Učení náboženství křesťanského pro věřící církve československé za směrodatnou věroučnou normu; formálně platila až do roku 1971, kdy byly sněmem po téměř patnáctileté celocírkevní diskusi promulgovány Základy víry CČS/H. V letech 1932-1934 stanul v řídící funkci prvního samostatného teologického ústavu CČS v její historii, Vysoké školy bohovědné CČS a jiných svobodných církví křesťanských v Praze, na níž zastával místo profesora systematické teologie. V lednu 1934 se teologové i bohoslovci CČS vrátili na Husovu československou evangelickou fakultu bohosloveckou . Jako výraz smíření s evangelíky byla na ní v roce 1935 zřízena samostatná sekce pedagogů Církve československé, Aloisu Spisarovi byl po zásluze 30. 4. téhož roku udělen čestný doktorát teologie a byl jmenován prvním řádným profesorem za CČS pro obory věrouka a etika. Ve své další pedagogické, vědecké i publicistické činnosti „…dovedl ...

Alois Špička (3)

Ing., práce z oboru pedologie.

Alois Sopr (2)

Narozen 18. 2. 1913 v Manětíně, zemřel 25. 7. 1993 v Plzni. Sochař a rytec.

Alois Slovák (1)

Alois Slovák byl katolický kněz, jezuita, středoškolský profesor, vlastenecký kazatel se silným vztahem k Moravě, národní buditel, autor řady historických spisů s napoleonskou tematikou, iniciátor stavby Mohyly míru u obce Prace a předseda výboru pro její výstavbu. Alois Slovák se narodil Eduardu a Marii Slovákovým v Boskovicích 1. srpna 1859. Byl prvorozeným synem a postupně dostal ještě 7 bratrů. Dětství prožil v Boskovicích, kde pět let docházel do obecní školy. V roce 1870 odešel natrvalo do Brna za studiem na Slovanském c. k. gymnáziu. 5. července 1878 zde složil maturitní zkoušku a nastoupil na teologická studia bohosloveckého ústavu v Brně. Dne 10. září 1882 byl vysvěcen na kněze a do 22. června 1883 působil ve farním kostele v Ivančicích, odkud byl povolán do katedrálního chrámu sv. Petra a Pavla na Petrově. Roku 1885 začala jeho pedagogická kariéra, kdy ve svých šestadvaceti letech nastoupil jako katecheta do první městské obecné školy s českým vyučovacím jazykem Na Josefově . Jako suplent pak nastoupil na I. německém gymnáziu na Jánské ulici 22 a 21. února 1887 zde získal místo učitele římsko-katolického náboženství. Téhož roku se stal prefektem a o dva roky později regentem chlapeckého biskupského semináře na Veveří 15, avšak jeho postup v církevních hodnostech skončil v roce 1896, kdy se zřekl funkce správce bohosloveckého internátu. 1. října 1888 nastoupil na I. českou státní reálku v Brně na Křenové ulici , kde působil celých 35 let až do 8. listopadu 1923. V době působení na české reálce Slovák přednášel – do roku 1919 – nedělní exhorty v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Jezuitské ulici, které se staly známé svým buditelským, národně uvědomělým obsahem. V pozdějším období svá kázání konzultoval s filologem Jaroslavem Gregorem. Ze strany církevních úřadů na Petrově byl pro své idealisti...

Alois Slezak (1)

Alois Sládeček (1)

Narozen 31. 5. 1868 v Dřevohosticích, zemřel 11. 1. 1944. Katolický kněz, katecheta, práce a překlad z oboru.

Alois Slabý (1)

Narozen 6. 2. 1931, zemřel 2008. Prof., Ing. CSc., vysokoškolský pedagog v oboru organizace a řízení zemědělských podniků, marketingu a managementu.

Alois Skoumal (1)

Narozen 1. 4. 1933 v Olomouci, zemřel 28. 2. 2010 ve Zlíně. Hudebník, dirigent, sbormistr a hudební pedagog, syn Aloyse Skoumala .

Alois Šisler (1)

Autor prací z oboru polygrafie.

Alois Šipek (1)

Alois Šelder (1)

Autor Učitelské charty.

Alois Ščepán (1)

Alois Richter (1)

Alois Richter byl český architekt a stavitel, činný zejména na přelomu 19. a 20. století. Původně působil v Českém Brodě, později přesídlil do Prahy. Jeho asi nejslavnější stavbou je Jubilejní synagoga v Praze. Tu postavil v letech 1905–6 podle projektu Wilhelma Stiassnyho z roku 1903, zatímco jeho vlastní návrh z roku 1899 nebyl realizován.

Alois Rais (1)

Alois Pultr (5)

Narozen 25.3.1906 v Černožicích nad Labem, zemřel 12.11.1992 v Praze. PhDr., docent koreanistiky na Filosofické Fakultě University Karlovy v Praze. Práce v oboru, překlady z korejštiny.

Alois Průcha (1)

Narozen 4.11.1884 v Kocelovicích. Pedagog, spisy pedagogické a pro mládež, učebnice.

Alois Přibil (1)

Alois Polák (1)

Narozen 21. 6. 1908 ve Velkém Poříčí , zemřel 14. 4. 1993 v Praze. Textilní odborník, kulturní pracovník, redaktor, odborný publicista v oboru tkalcovství, také loutkář.

Alois Podzemský (1)

Narozen 20.6.1881. Ing., architekt, publikace z oboru stavitelství.

Alois Plitcha (1)

Alois Pleskot (1)

Alois Piskač (1)

Narozen 1928. MVDr., CSc., docent katedry lékařské chemie, fyziky a toxikologie, práce z oboru.

Alois Petr (1)

Narozen 26.12.1889 v Tužíně , zemřel 14.12.1951 v Praze. Politik, představitel křesťansko-sociálního odborového hnutí a vedoucí činitel Československé strany lidové.

Alois Pavlůsek (1)

Autor publikace o strašidlech, bájných postavách a různých regionálních pověstech.

Alois Pajkr (1)

Alois Pajkar (1)

Alois Navrátil (1)

Narozen 3.6.1888 v Suchonicích. Práce o tradicích české historie v odboji.

Alois N Lucek (1)

Narozen roku 1871, zemřel 17.8.1894 v Praze. Dramatik, překladatel ze skandinávských jazyků.

Alois Mužík (1)

Narozen 7. 12. 1922, zemřel 1984. Malíř a pedagog, autor publikací z oboru výtvarného umění.

Alois Mrštíkové, (1)