Výpis všech autorů

Karel Nový

Karel Nový, vlastním jménem Karel Novák , byl český spisovatel a novinář. Narodil se v rodině chudého pekaře jako Karel Novák . Studoval na gymnáziu v Benešově a jeho spolužákem ve třetím a čtvrtém ročníku byl Vladislav Vančura. Ten se stal jeho blízkým přítelem a v románu Pekař Jan Marhoul se částečně inspiroval osudem jeho otce. Karel Nový gymnázium nedokončil a po několika krátkodobých zaměstnáních se začal věnovat žurnalistice. Jako novinář spolupracoval s levicově orientovanou inteligencí. Za druhé světové války byl zatčen a internován v pracovním táboře Klecina ve Slezsku poblíž Vratislavi. Po osvobození pracoval postupně v několika redakcích, v letech 1952 – 1956 byl šéfredaktorem Státního nakladatelství dětské knihy. Od roku 1956 působil jako spisovatel z povolání. Byl tchánem spisovatele Bohuslava Březovského. Literární tvorba Karla Nového obsáhla mnoho žánrů: od fejetonů a drobných próz až k rozsáhlým románům, od knih pro mládež až k divadelním hrám a filmovým scénářům. V roce 1954 se stal zasloužilým umělcem, v roce 1955 obržel Řád práce. Za román Plamen a vítr mu byla udělena Státní cena Klementa Gottwalda . V roce 1960 byl jmenován národním umělcem. Jeho tvorba bývá řazena do kritického realismu, často se zabýval sociální tematikou. Lze říci, že jeho díla jsou jakýmsi opakem ruralismu. Své starší práce po roce 1945 často přepracovával, mnohdy i několikrát, a přitom je jazykově modernizoval. Řada jeho knih byla přeložena do cizích jazyků.

A. C Nor

19.09. 1903 / 29.07.1986 A. C. Nor byl autorem románů z prostředí slezské vesnice, fejetonista. A. C. Nor, vlastním jménem Josef Kaván, se narodil v rodině mlynářského dělníka. Dětství prožil v Hlavnici u Opavy. Po maturitě na českém gymnáziu v Opavě vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Pracoval v redakci večerníku Telegraf, od roku 1952 byl redaktorem Státního technického nakladatelství. Působil i jako volný novinář a spisovatel. Živil se i přednáškami o literatuře pro školy i veřejnost po celé republice.Publikoval v Moravskoslezském deníku Cestě, Literárních rozhledech, Rozpravách Aventina, sborníku ruralistů Básníci selství aj. Po 2. světové válce působil A. C. Nor ve výboru Syndikátu českých spisovatelů, ale v únoru roku 1948 byl jako mluvčí opozice z výboru vyloučen. V roce 1963 odešel A. C. Nor do důchodu.

Karel Nový

Narozen 8.12.1890 v Benešově, zemřel 23.11.1980 v Praze. Nakladatelský redaktor, novinář, beletrista, též pro děti a mládež, dramatik, překlad z němčiny.

Arne Novák

Arne Novák, vlastním jménem Arnošt František Marie Novák , byl český výtvarný a literární historik a kritik, bohemista a germanista. Pocházel ze sedmi dětí středoškolského učitele dr. Josefa Nováka a spisovatelky Terézy Novákové. Všech šest jeho sourozenců předčasně zemřelo, většinou ve věku mladé dospělosti. Studoval na gymnáziu v Litomyšli a od roku 1895 v Praze. Maturoval v roce 1898. V letech 1898–1902 studoval germanistiku a bohemistiku na Universitě Karlově. V roce 1901 pobýval na univerzitě v Berlíně, roku 1904 na univerzitách v Mnichově a Heidelbergu. Působil jako středoškolský profesor v Praze a Kutné Hoře. V roce 1906 se habilitoval na Univerzitě Karlově jako docent německé literatury a roku 1910 rozšířil svou habilitaci i na dějiny literatury české. V roce 1920 se stal řádným profesorem české literatury na Masarykově universitě v Brně. V roce 1921 natrvalo přesídlil do Brna. V letech 1924–1925 byl děkanem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Dvakrát, v letech 1938 a 1939, byl zvolen rektorem Masarykovy university. Je po něm pojmenována ulice, na které dnes sídlí Filozofická fakulta MU. Jeho zásluhy ve vědních oborech dějiny české a německé literatury byly oceněny řádným členstvím v České akademii věd a umění , členem Královské české společnosti nauk se stal 14. ledna 1931, v červnu 1936 byl přijat do Pražského lingvistického kroužku. Od roku 1921 působil jako stálý a čelný spolupracovník redakce Lidových novin. Byl činný také v časopisech Volné směry, Pestrý týden, Lumír, Rozhledy aj. Dne 7. července 1908 se v Praze oženil s Jiřinou Novákovou, rozenou Haaszovou , dcerou překladatele Jaroslava Haasze . Manželům Novákovým zemřel po nemoci v roce 1927 syn Radovan, student 2. třídy gymnázia. Byl velmi vzdělaný. V jeho díle je patrný nadhled, velký přehled, ale i analytické a hodnotící schopnosti. Jeho názory ovlivnili ...

Tereza Nováková

Teréza Nováková, rozená Lanhausová, byla česká spisovatelka s regionálním zaměřením na okolí Litomyšle a Proseče, představitelka realismu a tzv. venkovské prózy. Byla aktivní členkou ženského emancipačního hnutí. Teréza Nováková pocházela z Prahy. Se svým manželem, středoškolským profesorem, odešla v roce 1876 do Litomyšle, kde strávila devatenáct let. Autorka pocházela z „dobré“ rodiny. Její otec byl úředníkem pražské České spořitelny původem z Hradce Králové. Dědeček se živil jako hradecký poštmistr. Další předkové z otcovy strany pocházeli z Porýní a severozápadních Čech, Teplicka, z matčiny strany se jednalo o jihlavské Němce. Její rodina byla tedy poloněmecká. Otec byl Čech a matka Němka, která pocházela ze zámožné německo-židovské rodiny. Doba, ve které se formovala osobnost Terézy Novákové, byla složitá. Jednoduchá nebyla především z hlediska kulturní atmosféry odrážející silný nacionalismus český a německý. Od každé z dobře situovaných měšťanských rodin se očekávalo přiklonění k české, či německé národnosti na základě hospodářských, politických, ale i individuálních pohnutek. Paradoxně často rozhodujícím faktorem nebyla genetika, ani české nebo německé kořeny a často dokonce nehrál roli ani jazyk, kterým se v rodině mluvilo. To se projevilo právě i v rodině Terézy Lanhausové , která je typickým příkladem takového jednání. Přestože předky měli německé, u nich doma se mluvilo německy, nebylo možné popřít vliv českého kulturního prostředí . K češství vedl Terézu Novákovou především otec. Dříve než znala česká slova, znala české písně, protože tatínek byl hudebník. Nejednalo se o člověka nijak razantního ani v životě osobním, ani kulturním a politickém. Byl to tichý a klidný člověk, který měl uzavřenou až klidnou povahu, jak ho popisuje vnuk Arne Novák. První hybnou silou českého kultu...

Petr Novák

Petr Novák byl český rockový hudebník a písničkář, který se proslavil v 60. a 70. letech 20. století. Narodil se 6. září 1945 v Praze a proslavil se svými soft rockovými baladami a popovými hity. Novák byl zpěvákem skupiny George and Beatovens, kterou založil v polovině 60. let. Skupina sklidila úspěch s řadou hitů a přispěla k rozkvětu tehdejší československé hudební scény.

Jan Noha

Jan Noha byl český římskokatolický duchovní. Jan Noha se narodil v roce 1894 v Třebíči, vystudoval gymnázium v Třebíči a nastoupil na biskupský alumnát v Brně, kde vystudoval bohoslovectví. Následně byl v červenci roku 1917 vysvěcen na kněze. Už 1. srpna téhož roku byl jmenován kooperátorem ve farnosti u sv. Martina v Třebíči, kde působil až do roku 1921. Mezi lety 1921 a 1922 vyučoval náboženství na dívčí škole v Třebíči a následně i v Brtnici a od roku 1922 pak působil jako kaplan v Mohelně v roce 1936 se stal farářem v téže farnosti, působil také jako učitel náboženství v Mohelnu, Senoradech a Lhánicích. Během druhé světové války byly v kostele Všech Svatých v Mohelně rekvírovány zvony, za přímluvy Jana Nohy byl ponechán zvon z roku 1612. V roce 1946 inicioval opravu kostela a v roce 1951 nechal opravit i střechu kostela. V Mohelně také daroval peníze na stavbu místního kina. V roce 1928 kandidoval do obecní rady a roku 1929 byl zvolen do školní rady. Od 1. února 1949 působil také jako děkan náměšťského děkanství a o rok později byl jmenován konzervátorem Mohelenské hadcové stepi, posléze si rozdělili starání o step s malířem Svatoplukem Bobešem. V roce 1961 pak byl jmenován moravskobudějovickým arciknězem. V roce 1973 odešel z funkce děkana a o rok později pak rezignoval i na funkci mohelenského faráře. Přestěhoval se do Třebíče a následně do domova pro kněze v Moravci, kde v roce 1982 zemřel.

Nikolaj Nikolajevič Nosov

Nikolaj Nikolajevič Nosov byl ruský autor dětských knih. Nejznámějšími jsou knihy o Neználkovi, které byly i několikrát zfilmovány. Narodil se v rodině estrádního umělce. V letech 1927–1929 studoval uměleckou školu v Kyjevě, poté přešel na filmový institut v Moskvě. Po dokončení studia v roce 1932 nastoupil jako režisér kreslených a populárně naučných filmů v Moskvě. Zde pracoval do roku 1951. První povídku publikoval v roce 1938, v následujících letech psal řadu dalších povídek i románů pro děti. V jeho knihách je obvykle hlavní postavou naivní dítě.

Jan Novotný

Český klasický klavírista.

Zuzana Nováková

Narozena 22.2.1943 v Praze. Básnířka, beletristka, malířka a ilustrátorka, spisovatelka pro děti a mládež, autorka televizních pohádek a romantických příběhů.

Václav Archibald Novák

Narozen 28.4.1895 ve Vodňanech, zemřel 8.8.1979 v Černošicích u Prahy. Architekt, cestovatel po USA a Polynésii, cestopisná literatura. Iniciála A. někdy rozšifrována jako architekt, nebo Archibald.

Věra Nosková

Věra Nosková , je česká spisovatelka, novinářka, propagátorka vědy a kritického myšlení. Brzy po narození se s rodiči přestěhovala do Strakonic v jižních Čechách, kde žila do dvaceti let. Vystudovala zde gymnázium, později studovala při zaměstnání Střední pedagogickou školu v Praze. Do roku 1990 vystřídala asi 16 zaměstnavatelů a mnoho profesí . Nejdéle byla učitelkou v mateřské škole a noční vychovatelkou v Domově mládeže Haštalská v Praze. Po roce 1989 začala pracovat jako novinářka a externí rozhlasová redaktorka. Od roku 2003 se věnuje psaní beletrie. Ve vlastním nakladatelství vydává populárně vědecké publikace významných členů občanského sdružení Sisyfos, prózu jiných autorů a vlastní díla. Věra Nosková byla spoluzakladatelkou a po tři roky předsedkyní Českého klubu skeptiků Sisyfos a je členkou PEN klubu. Věra Nosková žije v Praze, je vdaná a má dva dospělé syny. V 60. a 70. letech publikovala básně v časopisech Divoké víno a Literární měsíčník, některé texty byly uváděny v pořadech "Zelené peří" Mirka Kováříka v divadle Rubín. První sbírka básní připravená do tisku v Českobudějovickém nakladatelství Růže počátkem 80. let byla těsně před vydáním zakázána. Jediná sbírka básní "Inkoustové pádlo" vyšla roku 1988. Po roce 1989 našla nová zaměstnání jako tajemnice a redaktorka v Českém deníku, jako redaktorka Týdnu , reportérka obrazové přílohy Blesk Magazín, redaktorka Europress a nakonec jako spoluautorka přílohy " Věda a lidé" Hospodářských novin. Externě spolupracovala s Lidovými novinami a MF DNES, časopisy Reflex, Print and Publishing, Packaging, Sanquist, Listy, na Slovensku Rozmer a Prometheus V devadesátých letech uváděla pořad "Naše téma" v Českém rozhlase Vltava, a již několik let píše pravidelné fejetony pro týdeník Rozhlas. Vedle článků popularizujících vě...

Tomáš Novák

Tomáš Novák je český poradenský psycholog, specializující se zejména na otázky související s manželstvím. V letech 1964 až 1969 vystudoval psychologii na filosofické fakultě tehdejší Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Titul PhDr. získal v roce 1971 na Univerzitě Palackého v Olomouci. Již za studií začal pracovat na Psychologické výchovné klinice v Brně. Poradenství se věnuje po celou svoji odbornou praxi. Prvních deset let se věnoval poradenství pedagogicko-psychologickému u dětí, mládeže a jejich rodičů, další desetiletí od roku 1979 pak výběru žadatelů i dětí pro náhradní rodinnou péči – osvojení a péče pěstounská. V rámci svého působení v Krajské manželské a předmanželské poradně Brno psychologicky vyšetřil více než polovinu z celkového počtu vážných zájemců o osvojení či pěstounskou péči u dítěte. Problémy běžného manželského konfliktu se zabýval převážně externě v manželské poradně tehdejšího MÚNZ Brno. Od roku 1989 se věnuje převážně manželskému a rozvodovému poradenství. Od roku 1990 externě učí na Masarykově univerzitě v Brně. Do roku 2012 v Manželské a rodinné poradně a po té jako soukromý psycholog. V současnosti se zaměřuje na poradenství rozvíjející u klienta vlídnou asertivitu, tj. protiklad jak primitivního prosazování se jakož i naučené bezmocnosti. obě publikace vydány opakovaně

František Novotný

František Novotný se narodil 15. 3. 1944 v Brně. V roce 1968 vystudoval obor technická kybernetika na fakultě elektrotechnické VUT Brno. Po studiích nastoupil do zaměstnání. Nejprve v letech 1968–71 jako technik komplexních zkoušek v podniku Chemont Brno. V roce 1971 technik počítače Kancelářské stroje závod Brno, poté detaš. pracoviště v Adamovských strojírnách v Adamově . V roce 1994 podnikl přeplutí Atlantiku. V roce 1996 si užíval v Rudém moři a o rok později opět přeplul Atlantik. Mezi jeho zájmy patří námořní jachting, plastikové modelářství, angličtina, patent kapitána sportovní plavby. Od roku 1971 podniká 3–5 týdenní plavby na malých plachetnicích po evropských mořích. Mezi jeho nejsilnější zážitky patří mimo jiné i odchyt obou Mloků. Jeho aktivity v oblasti sf začaly v roce 1983 vstupem do fandomu na Parconu. Sci-fi četl už od dětství. Podílel se na založení klubu Nyx. Byl členem klubu Nonparcorán . Podílí se na organizaci Draconů. Od roku 1983 s výjimkou 1989 se účastnil všech Parconů. Váží si mnoha lidí a ve fandomu našel několik přátel na celý život. Mezi jeho oblíbené autory, knihy a jiné věci patří S. Lem, AF 167, Bible a Interkom. Mezi jeho non-sf díla patří povídka Citadela v srdci a Psí hlídka v Skagerraku . Mezi sci-fi dílo patří následující práce. Prvně publikoval ve fanzinu MFF , oficiálně v roce 85 v antologii Návrat na planetu Zemi. V roce 1988 vyšla sbírka jeho povídek Nešťastné přistání. Povídky v antologiích z roku 1988 Lovci zlatých mloků a Skandál v divadle snů. V roce 1990 Vesmírní diplomaté, Lety zakázanou rychlostí, potom další vl. sbírky povídek. , Ramax . Publikoval v časopisech Ikarie, AF 167, úvahy a kritiky v Interkomu, Dlouhý den Valhaly.

Petr Novotný

Petr Novotný je český bavič, moderátor, textař, publicista a podnikatel. Studoval Filozofickou fakultu na Karlově univerzitě v Praze. S moderováním začínal nejprve jako konferenciér u skupiny Greenhorns, později působil po mnoho let jako spíkr skupiny Fešáci. Pro skupiny Greenhorns a Fešáci napsal několik desítek nápaditých písňových textů, převážně na melodie převzaté z amerického bluegrassu a country music. Postupem doby se z něj stal vyhledávaný estrádní bavič, jehož styl se vyznačuje přímočarým humorem a výraznou mimikou. Je pětinásobný držitel titulu Bavič roku v anketě TýTý. Věnuje se také produkci – vlastní vydavatelskou a uměleckou agenturu 6P. Kromě své moderátorské a podnikatelské činnosti se věnuje vaření. Sbírá kuchařské recepty. Je židovského původu. Od roku 1972 bydlí v Řeporyjích. Je ženatý, s manželkou Mirkou mají tři vlastní děti – syna Pavla a dcery Lenku a Soňu , kromě toho před lety dále adoptovali syna Lukáše. Petr Novotný měl sestru Soňu , která jako osmnáctiletá spáchala sebevraždu – otrávila se plynem. V říjnu 2013 prodělal před odletem do USA cévní mozkovou příhodu po ucpání cévy a zúžení krčnice.

Vladimír Novotný

Doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. , je literární historik, kritik, editor, publicista, překladatel z ruštiny a pedagog. Vystudoval ruský jazyk a dějepis na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Po interní aspirantuře na Filosofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci pracoval jako redaktor časopisů Ruský jazyk a Literární měsíčník, od roku 1978 byl zaměstnán v nakladatelství Odeon nejdříve jako redaktor časopisu Světová literatura, později jako vedoucí redaktor knižní redakce. Původní rusistické zaměření si rozšířil o českou literaturu, kterou od roku 1975 recenzuje na stránkách novin i časopisů a k níž píše i doslovy. V letech 1990 až 1999 byl vědeckým pracovníkem Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Od roku 1994 se věnuje též pedagogické činnosti: Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, Pedagogická fakulta Technické univerzity v Liberci, Literární akademie Josefa Škvoreckého v Praze. V současnosti je docentem na Filosofické fakultě Univerzity Pardubice . Spolupracoval s Portálem české literatury, je šéfredaktorem plzeňského literárního časopisu Plž.

Ladislav Novomeský

Ladislav Novomeský, též Laco Novomeský , byl slovenský a československý básník, publicista a politik Komunistické strany Slovenska, člen skupiny DAV, pověřenec školství a osvěty a poslanec československých zákonodárných sborů, v 50. letech pronásledovaný v rámci čistek v KSČ, v 60. letech rehabilitovaný. Pocházel z rodiny krejčího Samuela Novomeského a Irmy roz. Příkopové. Rodiče se přestěhovali ze Senice do Budapešti, kde se narodil a absolvoval obecnou školu a gymnázium . Po roce 1919 se přestěhovali a ve studiu pokračoval v Senici a na učitelském ústavu v Modre, kde v roce 1923 odmaturoval. Začal působit jako učitel a zároveň se jako externí posluchač zapsal na Filozofickou fakultu Univerzity Komenského, kde ho zaujala literární a politická činnost. Začal pracovat jako redaktor časopisu Mladé Slovensko , který převzal po Jánu Poničanovi a aktivně působí ve skupině DAV. Vstoupil do komunistické strany a pracoval v tiskových orgánech KSČ - jako redaktor, pak odpovědný redaktor Pravdy chudoby, Proletárky a Munkasa v Ostravě, redaktor Rudého večerníčku v Praze. V roce 1922 zveřejňuje příští davista Ján Poničan článek Slováci a internacionalismus v témže roce vzniká Volné sdružení studentů socialistů Slovenska, ve kterém působí kromě Poničana i Okáli, Clementis, Siracký, Tomášik-Dumín - zveřejňují nejdříve v časopise Svojeť, později v revue Mladé Slovensko. Novomeský na DAV navázal kontakt právě přes Volné sdružení studentů socialistů ze Slovenska. V Praze se pak stal spolu s Urxem, Okálim, Clementisem a Poničanem součástí avantgardní levicové skupiny DAV . O DAVu Novomeský prohlásil: V roce 1927 je vězněn za tiskové přestupky a platí pokuty. Jak uvádí Štefan Drug, policejní agenti o Novomeském v hlášeních psali jako o nebezpečném komunistovi ...

Vítězslav Novák

Vítězslav Novák byl významný český hudební skladatel a pedagog, který se významně podílel na rozvoji české hudby na konci 19. a počátku 20. století. Byl žákem Antonína Dvořáka na pražské konzervatoři a v jeho díle se odráží vliv jeho učitele i nacionalistický zápal, který v tomto období charakterizoval většinu hudby z tohoto regionu. Novákovy skladby často čerpaly inspiraci ze slovanského folkloru a krajiny, jak dokládají skladby jako Slovenská suita op. 32 a V Tatrách - symfonická báseň op. 26.

Marcela Nováková

Narozena 10.1.1950 v Praze. Novinářka, odborná redaktorka a editorka nakladatelství Olympia.

Petr Novotný

Narozen 13. 5. 1947 v Brně. PhDr., spisovatel, nakladatel, psycholog, autor odborných publikací v oboru psychoterapie i populárně naučné literatury. Překladatel z angličtiny. Majitel nakladatelství DIALOG.

Miloslav Novotný

Prozaik, literární historik a bibliograf, kunsthistorik, překladatel. Otec byl lékařem. Novotný vystudoval gymnázium v Písku a češtinu a němčinu na FF UK . 1921–1924 byl tajemníkem Svazu osvětového v Praze, od 1922 externím redaktorem Národních listů, od 1924 knihovníkem Národního muzea. Spolu s Josefem Volfem zde založil Literární archiv a roku 1927 se stal jeho správcem. Od 1937 přednášel souběžně dějiny knihoven a knihtisku na Státní knihovnické škole v Praze. 1939 byl jmenován zemským muzejním radou, 1941 prozatímním správcem a zároveň vedoucím Literárního archivu a 1945 přednostou knihovny Národního muzea. 1951–1955 působil jako vědecký pracovník Ústavu pro českou literaturu ČSAV, poté odešel do důchodu. Hlavním přínosem pro českou literární vědu byla Novotného činnost literárněhistorická, zaměřující se zejména na národní písemnictví 19. století. Celoživotní bibliologická praxe i přístup k pramenům v knihovně Národního muzea měly vliv na metodu jeho vědecké práce, založené na pozitivistickém shromažďování dokumentů a zpřístupňování bibliograficko-životopisných údajů, rezignující většinou na hlubší analýzu literárního vývoje a kulturních souvislostí. Pramennou povahu mají studie máchovské , zejména však řada prací souvisejících s životem a tvorbou Boženy Němcové . Zásadní místo v Novotného vědecké činnosti zaujímá práce editorská. Rozhodující zásluhu měl na kritickém vydání sebraných spisů Boženy Němcové a Jana Nerudy, uspořádal a vydal též podstatnou část díla Karla Havlíčka, Zikmunka Wintra, Josefa Hory, Rudolfa Těsnohlídka a Jiřího Wolkra. Veškerý dostupný materiál o Němcové a Nerudovi se pokusil shromáždit v nedokončeném souboru dokumentů Život Boženy Němcové a Život Jana Nerudy. Edičně vý...

Jenny Nowak

Jenny Nowak , vlastním jménem Jana Moravcová, je česká spisovatelka a redaktorka, která se věnuje především žánru historické fikce. Narodila se v Jihlavě, kde bydlela do svých patnácti let. Poté v Třebíči na střední škole vystudovala návrhářství obuvi. V tomto oboru však nesetrvala dlouho. Během své „předspisovatelské“ kariéry za komunistického režimu vykonávala zejména manuální práce, například v zemědělství nebo v ZOO. Po roce 1989 se začala intenzivně zajímat o vampýrské mýty v kulturních dějinách, a tak nedlouho poté začal vznikat její první román – Nemrtvý . Po jeho vydání se konečně rozhodla pro spisovatelskou dráhu, což si vyžádalo další studia. Je vdova, má jednu dceru – Katrin , se kterou také spolupracovala na knihách Smích šakalího boha a Pláč prokletého krále . Pracuje jako jazyková a odborná redaktorka pro různá pražská nakladatelství. Ve volném čase se ráda věnuje jízdě na koni. Stále se aktivně zajímá o lidové legendy, mýty a historii, zejména Egypta a Balkánu. Již několikrát navštívila Transylvánii a je sběratelkou klasických černobílých filmových hororů zlaté éry.

Jan Novák

Narozen 4. 4. 1953 v Kolíně. Prozaik a dramatik, píše česky i anglicky.

Bohumil Nohejl

Pracoval jako dělník, stavební technik, v letech 1952–63 tajemník a předseda MNV v Zichovicích u Sušice, osvětář a poslanec ONV v Klatovech. Od r. 1965 novinář, působil jako vedoucí redakce krajského studia Československého rozhlasu v Plzni. Po přesídlení do Prahy byl místopředsedou Svazu českých spisovatelů. Je autorem několika knih ze současnosti, většinou určených mládeži , jiná jeho díla, vesměs se společenskou tematikou, jsou posazena do doby po druhé světové válce nebo do tzv. krizového období . -------------------------------------------------------------------------------- --------------------------------------------------------------------------------

Alyson Noël

Mnoha literárními cenami ověnčená autorka Alyson Noëlová se narodila v Kalifornii, kde po mnoha delších pobytech v Řecku a New Yorku dnes opět žije. Již na základní škole se rozhodla, že bude spisovatelkou. Mezi tím pracovala jako stevardka, šperkařka a recepční. V USA se prodalo více než 2 mil. jejích knih, které se pravidelně objevují mezi bestsellery New York Times, Wall Street Journal či Publisher´s Weekly a byly přeloženy do 35 jazyků.

Jaromír Nohavica

Jaromír Nohavica je uznávaný český písničkář, hudebník a básník. Narodil se 7. června 1953 v Ostravě v Československu a stal se jedním z nejpopulárnějších folkových umělců ve své zemi. Nohavicova hudba je známá svou emocionální hloubkou, poetickými texty a melodickou nápaditostí, často čerpající z moravských lidových tradic i současných vlivů.

Otakar Nový

Narozen 7.4.1918 v Praze, zemřel 8.5.1999. Ing., arch.,CSc., pracovník památkové péče, práce o historii českých měst a Praze, průvodce, práce o životním prostředí města a člověka.

František Antonín Novák

František Antonín Novák se narodil dne 20. října 1892 v Chotěbuzi u Těšína, zemřel 17. prosince 1964 v Praze. Z Těšínska se jeho rodiče brzy odstěhovali do Plzně, gymnázium absolvoval v Roudnici nad Labem. Na univerzitě studoval přírodní vědy a chemii, v roce 1918 se stal asistentem na farmaceuticko-botanickém ústavu Karlovy univerzity. V roce 1921 habilitoval ze systematické botaniky a na Vysoké škole obchodní potom habilitoval pro obor užitkových rostlin. Od roku 1934 byl řádným profesorem systematické botaniky na Univerzitě Karlově v Praze, od roku 1945 botanický ústav vedl, ve stejném roce se stal i děkanem přírodovědecké fakulty UK. Popularizaci botaniky se věnoval na stránkách měsíčníku Naší přírodou, později řídil botanickou část Chvilek v přírodě , od roku 1948 řídil měsíčník Československé botanické listy. Pořádal i botanické exkurze v okolí Prahy. Od roku 1919 jezdíval na Slovensko, kde se zabýval především studiem hvozdíků, od roku 1923 se výrazně věnoval floristickému průzkumu Balkánského poloostrova. Z jeho prací jmenujme alespoň: Monografická studie o Dianthus gratianopolitanus Vill. . Monografická studie evropských druhů rodu Dianthus ze skupiny Dianthi fimbriati . Systematická botanika, 2. svazky, in: Rostlinopis . Rostliny, svazek I . Rostliny, svazek II, Horské rostliny . Květena a vegetace hadcových půd . Rostliny, svazek III . Horské rostliny , ty vyšly v roce 1963 i v polštině . Farmaceutická botanika: Systematika a morfologie léčivých rostlin . Vyšší rostliny: tracheophyta . Společně s Jaromírem Klikou, Karlem Šimanem a Bohumilem Kavkou také napsal ve své době velmi úspěšnou knihu Jehličnaté ....

Petr Nový

Narozen roku 21.8.1973 v Jablonci n.Nisou. PhDr., historik, sociálné historická publicistika, práce o českém sklářství, zejména historie jizerskohorského skla a bižuterie.

Pavel Novák

Pavel Novák byl český zpěvák a hudebník, který se v 60. a 70. letech 20. století zasloužil o rozvoj populární hudby v bývalém Československu. Poprvé se proslavil jako člen skupiny George and Beatovens, kde působil jako hlavní zpěvák. Po působení ve skupině se Novák vydal na úspěšnou sólovou dráhu. V jeho hudbě se často objevovaly prvky beatové hudby, stylu, který byl v té době obzvláště módní.

Miloš Noll

Miloš Noll byl malíř, grafik, ilustrátor, scénograf a filmový scenárista. Miloš Noll studoval na Státní grafické škole v Praze, ve Škole umění ve Zlíně, v letech 1945 – 1950 na UMPRUM v Praze . Už na zlínské škole se dostal do kontaktu se surrealismem, později v Praze se připojil ke spořilovské surrealistické skupině a hlásil se k tomuto odkazu trvale ve své volné tvorbě. Po studiu se začal uplatňovat v různých oborech užitého umění: novinová kresba, karikatura, kreslený humor, scénografie, typografie, plakáty a ilustrace. Byl výtvarným redaktorem World Student News , přispíval do Literárních novin , začal soustavně pracovat jako výtvarník, scénograf, později i scenárista pro Čs. televizi. Setkání a přátelství s režisérem Evaldem Schormem zahájilo jeho trvalejší spolupráci s filmem. Po několika krátkých televizních filmech natočili v roce 1966 podle společného scénáře v režii E. Schorma film „Gramo Von balet“, kombinující baletní projev s výtvarnou animací . Z podobné spolupráce s režisérem Ladislavem Rychmanem vznikl pro Laternu magiku filmově-scénický balet „Rondo“ . Řada scénářů k animovaným i hraným filmům pro Čs. televizi, Laternu magiku a Krátký film byla výsledkem blízké spolupráce s režisérem Pavlem Hoblem. V tehdejší době se podařilo realizovat jen některé scénáře: kupř. 26 dílů animovaného filmu „Jedna plus jedna“ a celovečerní film „Třicet panen a Pythagoras“ . Jako scenárista a výtvarník připravil animovaný seriál „Jak se chytají rusalky“ . Z jeho posledních prací pro animovaný film lze uvést „O vodníkovi Čepečkovi“...

Ladislav Nodl

Narozen 30. 12. 1929 v Kunraticích, zemřel 6. 8. 2008. Kuchař, vyhlášený odborník v oblasti gastronomie, autor publikací s kuchařskými recepty.

Karel Nouza

Narozen 1930. MUDr., publikace z oboru imunologie. Internista a klinický imunolog, absolvoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po promoci pracoval v pražském IKEM, kde se věnoval péči o nemocné s chorobami ledvin a o nemocné s transplantovanou ledvinou. Zde také dosáhl vědeckého stupně kandidáta věd prací, řešící infekční komplikace nemocných s porušenou obranyschopností.

Josef Novotný

Pseudonym Kuzma a Jonny. Novinář, spisovatel, dramatik, autor kulturně historických reportáží. Redaktor mj. Středostavovského buditelele, týdeníku Nová Praha, Českého slova a Pražského ilustrovaného zpravodaje. Přispíval do Palečka, Trampa, Trnu. Autor mnoha románů, divadelních her, drobných humoristických prací, ale i literárně kritických studií. Psal i detektivní romány a rodokapsy. Napsal také řadu aktovek, výstupů a veseloher, knížek pro děti a mládež a vydal i obsáhlý výbor z našich pověstí a písní. Historické náměty zpracoval dílech v Junák kralevic Marko, Vilém Tell, Strakonický dudák Švanda. Dále pracoval mnoho let jako účetní , v roce 1946 přijal příjmení Novotný – Kuzma. Psal pod pseudonymy: Kuzma, Jonny , Gill March, Jeen Ch., Jiří Alexa, Vlasta Alexa.

Jiří Novák

Narozen 1922, zemřel 21.3.1990 v Praze. Sportovní redaktor a publicista, spoluautor literatury faktu - reportáží a informačních brožur o zahraničních hercích a zpěvácích. Tvořil věsměs spolu s Miladou Taterovou.

Jaroslav Novák

Nadšený vodák, junák a spisovatel celý svůj život zasvětil svým milovaným chlapcům.

František Novotný

Narozen 15. 3. 1944 v Brně. Spisovatel, beletrista, publicista, autor literatury faktu, překladatel, elektroinženýr, jachtař, modelář, autor prací o historii námořních bitev, též literatury sci-fi.

František Novotný

Narozen 29. 8. 1881 v Hlíně u Chrudimi, zemřel 20. 9. 1964 v Brně. PhDr., profesor klasické filologie, lexikograf, překladatel, publikace z oboru.

Antonín Novotný

Antonín Josef Novotný byl československý politik a funkcionář Komunistické strany Československa. V letech 1953–1968 zastával funkci prvního tajemníka KSČ. Kromě toho během let 1957 až 1968 úřadoval jako třetí československý komunistický prezident a zároveň šestý prezident od vzniku Československa. Novotný pocházel z chudé rodiny zedníka Antonína Novotného z Letňan a Barbory, roz. Hlaváčové z Velkých Čakovic. Narodil se v Letňanech čp. 28 a 13. prosince dostal při křtu v kostele sv. Remigia ve farnosti Čakovice jména „Antonín Josef“. Vyučil se strojním zámečníkem, poté pracoval jako dělník. V roce 1929 se oženil s Boženou Fridrichovou. Podle zápisu v matrice v únoru 1921 vystoupil z církve a téhož roku vstoupil do KSČ, kde prošel řadou funkcí , v letech 1937–1938 působil jako tajemník KV KSČ v Hodoníně. Po zákazu komunistické strany pracoval jako dělník ve vysočanské Včele. Za druhé světové války se podílel na ilegální činnosti KSČ, v roce 1941 byl zatčen a až do roku 1945 byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen-Gusen. V letech 1945–1951 byl vedoucím tajemníkem KV KSČ v Praze. V letech 1946–1968 byl členem ÚV KSČ, v roce 1951 se stal členem předsednictva ÚV KSČ a v roce 1953 se stal prvním tajemníkem ÚV KSČ. Jeho celoživotní zálibou byl mariáš, který hrál i ve své rezidenci na Orlíku. Také při dlouhotrvajících letech na zahraničních cestách se této zábavě věnoval. Jeho partnerem byl obvykle Václav David , Jiří Hendrych a Ladislav Novák . Značnou pozornost věnoval však i tělovýchovným vystoupením . Když zemřel prezident Antonín Zápotocký, čekalo se, že novým prezidentem bude Viliam Široký. V Praze už probíhaly přípravy na volbu Širokého, tiskly se dokonce jeho prezidentské obrazy. Československá kom...

Anna Novotná

Narozena 24. 7. 1959 ve Vysokém Mýtě. PhDr., nakladatelská redaktorka, editorka, spisovatelka, publicistka, věnuje se divadlu, spoluautorka práce o kolumbijském divadle, také učebnice češtiny pro cizince a práce o skupinové psychoterapii.

Ladislav Novák

Ladislav Novák byl český malíř a spisovatel. Byl předním českým představitelem surrealismu. Vyniknul také jako básník, psal konkrétní a fónickou poezii. Ve výtvarném projevu je autorem specifické techniky tzv. froasáže. Stálá výstava jeho prací je otevřena v Třebíči, kde žil a tvořil po většinu svého života. Ladislav Novák po celý život experimentoval - je autorem celé řady nových výtvarných postupů, jako je alchymáž, muchláž, fumáž či dekoláž. Byl to člověk "homérského smíchu", který hrou s jazykem a významovými proměnami dokázal proměnit banální v zázračné.

Jaroslav Novák

Narozen 31. 1. 1894 v Praze, zemřel 14. 3. 1965 v Úžině u Ústí nad Labem. Redaktor , knihkupec, průkopník táboření a skautingu, autor dobrodružné literatury pro mládež a skautských příruček.

Václav Novotný

Patřil ke starší generační vrstvě Gollových žáků, studoval od r. 1887. V roce 1891-1896 byl pomocníkem Václava Vladivoje Tomka v archivních pracích pro Dějepis města Prahy, ve školním roce 1895-1896 suplujícím učitelem na reálném a vyšším gymnasiu v Křemencově ulici v Praze. Jeho žádost o místo adjunkta v pražském městském archivu byla v roce 1896 zamítnuta, přes vřelé doporučení V.V. Tomka i Josefa Emlera . Vstoupil jako praktikant od 1. prosince 1896 do státní služby v pražském místodržitelském archivu. Habilitoval se v oboru českých dějin v roce 1898, v roce 1905 byl jmenován titulárním mimořádným profesorem, ale teprve po jmenování skutečným mimořádným profesorem v roce 1908 po odchodu Josefa Kalouska , profesora českých dějin, z činné služby mohl opustit místo koncipisty v místodržitelském archivu a od svých 39 let se plně věnovat univerzitní práci na filosofické fakultě české univerzity. Řádným profesorem se stal v roce 1911. Jeho písemnou pozůstalost převzal od Historického ústavu ČSAV v roce 1991 Archiv Akademie věd ČR v Praze.

Rudolf Novák

Narozen 12.3.1937. Práce z oboru plynárenství.

Josef Novák

Narozen 4.3.1945. Ing. ekonomie, odborné práce z ekonomie podniku a managementu.

Jan A Novák

Ohledně vzdělání jsem asi unikát: maturoval jsem na velmi krátce existující Střední průmyslové škole jaderné techniky, po několika měsících v Tesle Karlín jsem nastoupil Vysokou školu zemědělskou a po jejím dokončení si ještě dálkově vyzkoušel pár semestrů biologie na UK. Léta totality jsem vcelku poklidně prohnil v Ústavu vědeckotechnických informací pro zemědělství, při tom jsem ale intenzívně provozoval potápění a fotografování pod vodou. To také vedlo k prvním publikačním pokusům, brzy poměrně pravidelně v Živě, Vodní revue/Potápěč, Lidé a Země a podobných zájmových periodikách, ale i k jedné knížce o potápění pro děti. Změna poměrů otevřela prostor pro skutečně profesionální novinářskou a publicistickou práci: jak v první polovině 90. let deníky rychle vznikaly a zanikaly, jsem během krátké doby prošel Občanským a Českým deníkem, Telegrafem, Prostorem, Národními listy, Lidovou demokracií a nakonec na několik let zakotvil v MF Dnes. Tam jsem postupně od všeobecného plnění víkendové přílohy přešel na psaní o informačních technologiích a nakonec do nově vzniklé přílohy zaměřené na vědu. Svým způsobem se mi tehdy splnil dětský sen, který jsem si předtím po dlouhá desetiletí díky nečlenství v jistých organizacích mohl jen nechat zdát. U této specializace jsem v mezích možností zůstal i po částečně vynuceném odchodu do svobodného povolání v roce 1999, tvrdý život „na volné noze“ ovšem ne vždy dává možnost výběru. Psal jsem pro několik deníků a týdeníků, vyšlo mi několik dalších knih o technice, vědě, záhadách a podobné tématice, párkrát jsem se mihl v rozhlase a televizi. Od září 2006 jsem stálým redaktorem Hospodářských novin – opět pokud možno se zaměřením na vědu a techniku. Vyznávám přesvědčení, že skutečná věda je především ono einsteinovské dobrodružství poznání a že civilizace založená na objevování a technologiích páchá sebevraždu, když tuto tématiku potlačuje na úkor laciné komerční pseudozábavy. Ing. Jan Novák...

Iva Nováková

Iva Nováková je absolventkou střední odborné školy výtvarné, zaměřuje se na tvorbu pro děti. Je autorkou zábavných a didaktických doplňovaček, hádanek, omalovánek a vystřihovánek.

Pavel Novotný

Ing., lektor účetnictví, vysokoškolský pedagog, auditor, publikace z oboru účetnictví. Podílí se na metodické práci v účetnictví a na připomínkovém řízení novel účetní legislativy.

Klaus-Uwe Nommensen

Německý teolog a publicista.

Freya North

Freya North se v roce 1991 rezignovala na doktorandské studium, protože se rozhodla napsat svůj první román Sally. Čtyři roky ignorovala naléhání rodičů a přátel, aby si „našla pořádnou práci“. Byla na podpoře, a aby se uživila, přispívala do nejrůznějších časopisů a vystřídala řadu krátkodobých zaměstnání. V roce 1995 hodila opatrnost za hlavu a poslala tři kapitoly a stránku s kompletně vymyšleným příběhem špičkovému literárnímu agentovi – a vyšlo to: o její knihu usilovalo hned pět nakladatelství. Sally vyšla v roce 1996 a setkala se s nadšeným ohlasem. Kritici Northovou okamžitě označili za čerstvý hlas v britské literatuře.

Věra Nováková

Klaas T Noordhuis

Klaas T. Noordhuis je známý návrhář zahrad. Zúčastnil se přípravy mnoha zahradních výstav např. Floriade, pečoval o parlamentní zahradu Wellington a řídil zahradní střediskoV současné době je zahradním poradcem a se svým kolegou založili zahradu veřejně přístupnou u svého domu v Groningenu.

Jiří Novotný

P. Dr. Jiří Novotný, SJ, jezuita, kněz. * 28.2.1921 Brno – † 15.2.2002 Velehrad 1940 maturita na brněnském reálném gymnáziu, vstup do Tovaryšstva Ježíšova, 1943 tříleté studium filosofie na řádovém učilišti na Velehradě, 1947 Russicum , Řím, titul z licenciátu teologie, 1953–1957 Biblický ústav, Řím, titul z licenciátu Písma svatého, 1946 vychovatel studentů v Papežském ústavu na Velehradě, 1960–1966 sekretář v Biblickém ústavu, Řím, 1969–1973 přednáší Nový zákon na teologické fakultě v Bejrútu, kterou vedli francouzští jezuité, 1973–1990 pracuje pro českou misi v Montrealu, výuka řečtiny a hebrejštiny; při ruském chrámu pomáhal při byzantské liturgii, 1990–1995 střídavě přednáší Starý zákon a hebrejštinu na Řeckokatolické fakultě Univerzity P. J. Šafáríka v Prešově a na římskokatolickém Institutu Teologické fakulty bratislavské Univerzity Komenského ve Spišské Kapitule, 1996 na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci přednáší Starý a Nový zákon a vede kurzy hebrejštiny, základů arabštiny a semináře věnované ikonám a staroslověnským památkám v Česku,

David Jan Novotný

David Jan Novotný je vysokoškolský pedagog, spisovatel, scenárista a publicista. Po maturitě prošel řadou povolání: pracoval na poště, jako kočí a pastevec krav u státního statku v Krkonoších, divadelní vrátný, závozník v pekárnách, asistent produkce v Krátkém filmu Praha, uklizeč v divadle Semafor, vrátný ČSA, závozník v mydlovaru, asistent produkce na Barrandově, pomocný dělník v tiskárně, asistent režie v Krátkém filmu. Po absolutoriu FAMU, obor scenáristika a dramaturgie, nastoupil v roce 1977 jako scenárista Filmového studia Barrandov. V roce 1990 byl přijat jako odborný asistent na FAMU na katedru scenáristiky a dramaturgie, kde byl v roce 1997 jmenován docentem a v roce 2001 profesorem. Od roku 1991 působí na katedře žurnalistiky FSV UK; v letech 2004–2007 byl prvním rektorem Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku. Od roku 2008 přednášel dramaturgii na bývalé Literární akademii , kde byl v letech 2010–2013 prorektorem a garantem oboru Literární tvorba. Je autorem filmových a televizních scénářů, desítky povídkových sbírek, novel a knih pro děti, teoretických textů o dramaturgii a scenáristice a publicistických textů v MfDnes, Lidových novinách, Hospodářských novinách. V roce 2008 publikoval Manifest pisoidního realismu, v němž vytyčuje nový umělecký směr v literatuře, malířství a figurální tvorbě. V roce 2011, 2012, 2014 a 2015 působil jako hostující pedagog na univerzitě ve finském Jyväskylä. Otcem Davida Jana Novotného byl výtvarník Jan Blahoslav Novotný tvořící pod pseudonymem Jebenof, děd evangelický teolog Adolf Novotný.

Bohuslav Novotný

Novotný Bohuslav, 3. 10. 1921 - 1996, český archeológ; univerzitný profesor v Bratislave. Zaoberal sa najmä neolitom a archeologickými výskumami v podtatranskej oblasti. Hlavné dielo: Lužianska skupina a počiatky maľovanej keramiky na Slovensku.

Václav Novák

24. 4. 1895 se narodil ve Vodňanech Václav Novák, v letech před druhou světovou válkou cestovatel, nakladatel a velice plodný autor cestopisů a beletrie s exotickými náměty. Jeho otec působil ve Vodňanech jako soudní zřízenec, po narození čtvrtého syna Václava však tragicky zemřel a rodina žila v chudých poměrech. V dětském věku Václav vypomáhal v místní tiskárně Antonína Dvořáka. Nejprve zde pracoval jako poslíček a po letech zde také získal své první pracovní místo redaktora různých novin a časopisů, která v období před první světové válce vydávala tato lokální vodňanská tiskárna. V roce 1912 opustil Václav A. Novák Vodňany a začal v Praze studovat na střední stavební škole. Z válečných důvodů však studia opustil, našel si přechodné zaměstnání a oženil se. Po skončení války se v roce 1920 vydal i se svojí ženou a synem na několikaletou cestu světem. Přes Paříž nejprve odjeli do Spojených Států s cílem pokračovat dále na ostrovy Tahiti v Tichomoří. Zde žili půl roku. Cestovali po ostrovech a poznávali místní domorodnou kulturu. Na přání československé vlády se snažil zachránit památky z doby pobytu Miroslava Rostislava Štefanika, který si zde v roce 1911 zřídil observatoř a meteorologickou stanici k pozorování Halleyyovy komety. Na Tahiti byl také svědkem velmi namáhavého zrodu české kolonie, jejímž členem byl i Novákův krajan Václav Raba z Vodňan. Následující stručný soupis literárního díla V. A. Nováka mapuje země, která tento cestovatel procestoval. Všechny knihy vydával ve vlastním nakladatelství v Černošicích u Prahy letech 1927 – 1931. Povídky z Tahiti. Tahitská manželství. Tropické noci. Přátelé z ostrovů Podvětrných. Globetroterovy zápisky. Tahiti, rajské ostrovy Jižních moří. Osvobození lásky. Amerika dnešní doby a minulé doby. Tři americké povídky. Když kvetly sakury. Povídky o gejšách. Japonské ženušky. Nani Sutra a jiné povídky z Malajska. Svody tropů. Dobrodružství na Sumatře. V Šanghaji za revoluce. Dívky z Annamu. Láska na palubě Amazonky. Indické...

Sven Nordqvist

Švédský spisovatel a ilustrátor.

Miloslav Nohejl

Miloslav Nohejl byl český spisovatel-prozaik. Narodil se v rodině úředníka státní dráhy Adolfa Nohejla a jeho manželky Anny, rozené Kudlové. Otec matky Anny, Václav Kudla , vlastnil instalatérský závod, který po jeho smrti Adolf Nohejl převzal. Maturoval na reálce v Plzni, krátce studoval na Vysoké škole technické v Praze, studium přerušila první světová válka. V roce 1915 se vrátil do Plzně, kde se stal městským úředníkem. Z římskokatolické církve vystoupil roku 1919. Po studiu Státní knihovnické školy v Praze v letech 1921–1922 pracoval v plzeňské Krajské lidové knihovně. V roce 1927 byl přijat za člena Literární skupiny. Přispíval též do brněnského literárního časopisu Host. Poté, co byl v letech 1948–1951 byl ředitelem Krajské lidové knihovny v Plzni, roku 1951 byl skoro rok držen ve vyšetřovací vazbě. Následně odešel do invalidního důchodu, v literární činnosti pokračoval. Podle vzpomínkové knihy A. C. Nora byl Miloslav Nohejl ženatý. Předválečné prózy Miloslava Nohejla charakterizuje vztah dvojice milenců nebo manželů, často ovlivněný dalším milostným vztahem. Již v roce 1926 ocenil např. významný kritik Arne Novák povídkové knihy Dívka a sen a Vidím milence např. slovy „...Miloslav Nohejl je stilista dbalý a vkusný...někdy se mu podaří věta jemného výbrusu a vděku až nadzemského...“. Po druhé světové válce Nohejl nejprve popsal své zážitky z květnové revoluce a pak se soustředil na prózy s faktografickým základem, věnované Plzni. Většinu života strávil Miloslav Nohejl v Plzni. V roce 1945, poté, co byl dům, kde v Plzni bydlel, vybombardován, žil od dubna do srpna 1945 u rodičů na pražském Spořilově. V té době žilo na Spořilově více intelektuálů a umělců, jako spisovatelé A. C. Nor, Adolf Branald a další. Své zážitky z pražské květnové revoluce 1945 popsal Nohejl v knize Holýma rukama. A. C. Nor patřil mezi Nohejlovy dlouholeté přátele, jak něko...

Miloň Novotný

Miloň Novotný byl klasik české dokumentární fotografie. Miloň Novotný se narodil roku 1930 ve Štětovicích na Hané. Studium gymnázia v Prostějově nemohl dokončit, neboť vážně onemocněl a musel se rok léčit ve Vysokých Tatrách. Zde začal fotografovat s vypůjčeným fotoaparátem. Později se náhodně seznámil s Josefem Sudkem a Jiřím Jeníčkem, kteří ho povzbudili k uspořádání výstavy v Olomouci v roce 1956 a zasílání fotografií do týdeníku Kultura. Přestěhoval se do Prahy a poté více než dvacet let fotografoval pro noviny, časopisy a divadla. Rovněž spolupracoval s ČSAV. Obrázky, zvuky či videa k tématu Miloň Novotný na Wikimedia Commons

Luděk Novák

Luděk Novák byl historik umění, kurátor, estetik, kritik a fotograf. V letech 1948–1952 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a obhájil zde rigorózní práci Česká portrétní malba v období národního probuzení a kandidátskou dizertaci Česká portrétní malba 19. století . Před rokem 1948 byl v kontaktu s okruhem spořilovských surrealistů. V letech 1953–1972 byl vědeckým pracovníkem Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze. V polovině 60. let byl jedním z iniciátorů vzniku Bloku tvůrčích skupin, od roku 1964 byl členem prezidia nově zvoleného Svazu československých výtvarných umělců a šéfredaktorem časopisu Výtvarné umění. Roku 1967 byl členem výstavní komise I. pražského salonu a roku 1970 komisařem čs. pavilónu na 35. benátském Bienále. Na počátku normalizace byl z ÚTDU ČSAV propuštěn. Do roku 1971 publikoval v časopisech Umění, Výtvarná práce, Výtvarné umění, Kulturní tvorba, Acta scaenographica, Estetika, dějiny a současnost, Sešity pro mladou literaturu, ad. Partnerkou a spolupracovnicí Luďka Nováka byla teoretička umění Eva Petrová. V 50. letech se zabýval malířstvím 19. století . Těžištěm jeho odborné práce je řada studií, zabývajících se teorií umění, které publikoval od poloviny 50. let až do roku 1972. Zaměřil se rovněž na generační hnutí a formování výtvarných skupin, zejména skupiny Trasa a s tím související teoretická východiska poválečného moderního umění. Jeho nejrozsáhlejším dílem je kniha Století moderního malířství , vydaná roku 1968. Je autorem textů antologie 300 malířů, sochařů, grafiků 5 generací k 50 létům republiky , spoluautorem Encyklopedie českého výtvarného umění a spolu s H. Volavkovou je rovněž autorem textů v knize Malé dějiny malířství . I po propuštění z ÚTDU ČSAV pracoval nadále jako teoretik umění, ale jeho...