Všichni Autoři a témata

Michael Tilson Thomas (2)

Michael Tilson Thomas je uznávaný americký dirigent, klavírista a skladatel. Narodil se 21. prosince 1944 v Los Angeles v Kalifornii a jeho kariéra trvá již více než pět desetiletí. Tilson Thomas je známý zejména díky svému působení ve funkci hudebního ředitele Sanfranciského symfonického orchestru, kterou zastával od roku 1995 až do svého odchodu do důchodu v roce 2020. Pod jeho vedením se orchestr proslavil inovativním programováním a angažovaností v oblasti soudobé hudby. Působil také jako šéfdirigent Londýnského symfonického orchestru a založil New World Symphony v Miami, orchestrální akademii zaměřenou na přípravu mladých hudebníků pro profesionální kariéru.

Michael Dobbs (10)

Britský autor Michael Dobbs píše své politické thrillery už dvanáct let a vysloužil si za ně obecně větší oblibu u veřejnosti než v roli konzervativního politika, pravé ruky Margaret Thatcherové a místopředsedy toryovské strany. Tato průprava mu však dává neocenitelnou výhodu před konkurencí: vše, o čem píše, dokonale zná. Prokázal to už ve volné románové trilogii s Francisem Urquhartem v hlavní roli, známé i z českého překladu. Jeho nový hrdina poslanec Goodfellowe už pro kariéru nezabijí ministerské předsedy a krále jako Urquhart. Jako realističtější postava má šanci přežít i v 21. století ve více než prozatímních dvou románech a svému duchovnímu otci tak potvrdit čelní místo mezi současnými britskými autory politických thrillerů.

Martin Stangl (10)

Německy píšící autor publikací o pěstování ovocných stromů.

Martin Potůček (11)

Martin Potůček je vysokoškolský pedagog, analytik veřejné politiky, prognostik a publicista. V minulosti se výzkumně zabýval cílovým chováním diferencovaných sociálních aktérů, procesy kultivace a uplatnění lidského potenciálu, faktory ovlivňujícími zdraví a zdravotní politikou. V současné době se orientuje na zkoumání procesů formování a realizace veřejné a sociální politiky v České republice a dalších postkomunistických zemí se zaměřením na regulační funkce trhu, státu a neziskového sektoru, na problémy reformy veřejné správy, na procesy evropské integrace a na zpracování vizí a strategií pro český stát. U nás i v zahraničí se do konce roku 2010 autorsky, případně autorsky i editorsky, podílel na 60 odborných knihách a třech učebnicích, publikoval přes 70 původních prací v odborných časopisech a téměř 100 výzkumných zpráv a projektů politik

Martin Cruz-Smith (11)

Martin Cruz Smith se narodil v pennsylvanském Readingu v roce 1942. Původně své knihy vydával pod jménem Martin Smith. Poté co se přišlo na skutečnost, že není jediným autorem píšícím pod tímto jménem, požádal ho jeho agent Knox Burger o přidání třetího jména. Smith si pro odlišení zvolil jméno Cruz. Smith studoval na University of Pennsylvania, kde v roce 1964 získal bakalářský titul v oboru kreativního psaní. V letech 1965 -1969 pracoval jako novinář a první své knihy začal psát počátkem 70. let. Hned jeho první detektivka Gypsy in Amber sledující osudy Romana Greye, cikánského obchodníka s uměním, který žije v New Yorku byla nominována na Edgarovu cenu . Zásadním průlomem v jeho kariéře se však stal až román Nightwing , který později sám adaptoval pro stejnojmenný film Arthura Hillera. Nejznámějšími Smithovými romány jsou ty, v nichž jako hlavní postava vystupuje ruský detektiv Arkady Rudenko. V roce 1981 napsal Smith detektivní román Gorkého park, který byl časopisem Time označen za “thriller 80. let”. Román se stal bestsellerem a získal cenu Zlaté dýky udělovanou britskou Asociácí autorů kriminálních příběhů . Detektiv Renko se pak objevil ještě v dalších pěti Smithových románech: Polar Star, Red Square, Havana Bay, Wolves Eat Dogs and Stalin's Ghost. Martin Cruz Smith žije se svou rodinou v San Rafaelu v Kalifornii.

Marta Šrámková (6)

Narozena 3.7.1935 v Brně. Folkloristka, práce z oboru.

Marta Hlušíková (15)

Autorka - stredoškolská profesorka - je laureátkou viacerých celoštátnych literárnych súťaží. Knižne vydala zbierku latinských citátov Ab urbe conditia , Malú encyklopédiu antickej kultúry , Latinsko-slovenský slovník , básnickú zbierku Kamene a dielo krátkych próz Záhrady . Marta Hlušíková je viacdomou autorkou, jej čistý svet detí a poéziu "... zrozenou z poznání tušeného , lidsky i básnicky přesnou" nemožno oddeliť od sveta jej poviedok, v ktorých je tajomstvo "... prirodzené, akoby bolo súčasťou normálneho, denného života" .

Marta Galewska-Kustra (16)

Polská logopedka, vědecká pracovnice, pedagožka a vysokoškolská pedagožka. Autorka dětských knih podporujících správný vývoj řeči. Autorka odborných publikací z oblasti rozvoje tvůrčích schopností u dospívajících a u dětí.

Markus Zusak (9)

Markus Frank Zusak je australský spisovatel. Mezi jeho nejznámější díla patří Zlodějka knih a Posel - obě knihy se staly mezinárodními bestsellery. Za svůj přínos v oblasti literatury pro mládež obdržel Zusak v roce 2014 cenu Margaret Edwardsové. Zusak se narodil v australském Sydney. Jeho rodiče tam emigrovali na konci padesátých let - matka Lisa pochází z Německa a otec Helmut z Rakouska. Zusak má dvě sestry a jednoho bratra, ze sourozenců je nejmladší. Na University of New South Wales vystudoval anglický jazyk a dějepis. Zusak napsal pět knih. První tři, Roky pod psa, Smečka rváčů a Když psi pláčou vycházely v letech 1999 až 2001 a byly přeloženy do cizích jazyků včetně češtiny. Všechny získaly řadu ocenění. Roky pod psa se Zusak snažil vydat celých 7 let. Posel, jenž se na trh dostal v roce 2002, získal od CBC cenu za knihu roku 2003, a premiér Nového Jižního Walesu mu dokonce udělil cenu Ethel Turnerové. Kniha se také dostala do užšího výběru při udílení prestižní Printzovy ceny. Zlodějka knih vyšla v roce 2005 a byla přeložena do více než 30 jazyků. Kromě mnoha cen, které vyhrála v Austrálii i ve světě, se kniha dlouho držela na prvním místě žebříčku Amazon.com a na seznamu bestsellerů New York Times; stala se také bestsellerem v Brazílii, v Irsku a na Tchaj-wanu. Mezi prvními 5 nejprodávanějšími knihami se umístila ve Velké Británii, ve Španělsku, v Izraeli a v Jižní Koreji, a plánují se i další překlady. V roce 2018 vyšel Zusakův román Clayův most. Zlodějka knih byla v roce 2013 zfilmována . V roce 2014 získal Zusak od Americké asociace knihoven cenu Margaret Edwardsové. Tato cena je udělována za konkrétní knihu, která představuje zásadní přínos v oblasti literatury pro mládež. V roce 2006 Zusak obdržel cenu mladého australského romanopisce roku, kterou každoročně uděluje deník Sydney Morning Herald. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Markus Zusak na anglické Wikipedii....

Marie Mžyková (8)

Narozena 21. 12. 1945 v Olomouci. PhDr.,CSc.,Historička umění, narozená ve vile Primavesi v Univerzitní ulici v Olomouci. Vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu , dále studovala na filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci . Studia ukončila v roce 1970 doktorátem s rigorózní prací na téma „Geneze abstraktní formy“. Od roku 1970 začala pracovat v oboru památkové péče, od roku 1972 ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze v oddělení hradů a zámků, v letech 1990-1997 jako vedoucí tohoto oddělení, externě pracovala v redakcích Orbisu a Obelisku . V roce 1991 získala kandidaturu věd při Ústavu dějin umění ČSAV. Od 1990 přednáší na katedře dějin umění na filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci . V letech 1990-1995 zastupovala Českou republiku v týmu specialistů pro historické interiéry a movité památky v Radě Evropy ve Štrasburku, roku 1993 působila jako poradkyně ministra kultury atd. V roce 1992 ve Státním ústavu památkové péče založila bulletin Hrady a zámky v Čechách a na Moravě, zaměřený pro potřeby památkové péče. Od roku 1998 vydává kulturně historickou revue Cour d´honneur/ hrady, zámky, paláce . V roce 2001 získala docenturu na Univerzitě Palackého v Olomouci, od roku 2004 přednáší v Ústavu křesťanských dějin umění na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Mžyková připravila řadu výstav a sympozií , publikovala řadu odborných článků, katalogů a publikací . Zorganizovala mezinárodní sympozium na téma „Novogotika“, spojené s ...

Marie Havelková (12)

Česká autorka kuchařek a dívčích románů. Kuchařské receptáře.

Marie Adamovská (15)

Autorka knih pro děti.

Marian Kechlibar (11)

Narozen 13. 8. 1978 v Ostravě. RNDr., matematik, zabývající se algebrou a kryptografií, zejména otázkou faktorizace velkých čísel.

Marguerite Yourcenar (7)

Marguerite Yourcenarová, nepřechýleně Marguerite Yourcenar , vlastním jménem Marguerite Antoinette Jeanne Marie Ghislaine Cleenewerck de Crayencour, byla francouzská autorka románů, esejí, povídek, básní, kritik, divadelních her a překladů . Stala se první ženou zvolenou do Francouzské akademie . Jako spisovatelka se Yourcenarová proslavila především svými metafyzickými historickými romány, ve kterých se věnuje detailním portrétům lidí z minulých dob, ale i tématům jako je homosexualita. Většinou nejde o historické romány v tradičním slova smyslu, autorka se v nich nepokouší o rekonstrukci minulosti, ale snaží se spíše dobrat obecného smyslu lidského života. Yourcenarová se inspirovala atmosférou evropské renesance a neoklasicismu, ale také orientální moudrostí. Marguerite Yourcenarová se narodila do franko-belgické šlechtické rodiny v Bruselu. Její matka zemřela na následky porodu. Marguerite strávila rané dětství s otcem na zámečku Mont-Noir. Přestože nikdy nenavštěvovala školu, odmaturovala z latiny a řečtiny na výbornou. Psaní se začala věnovat už v pubertě, kdy prožívala hektické období kvůli svému nekonformnímu otci Michelovi, který hodně cestoval a žil aristokratickým životem. Ačkoliv ji podporoval v její spisovatelské kariéře a vydával na své náklady její první díla, citovou oporu u něho nenacházela, protože byl posedlý vidinou opětovného získání ztraceného jmění a čím dál víc propadal své herní vášni. Dědictví, které Yourcenarové připadlo po otcově smrti, jí přes jeho marnotratnost stále ještě po dlouhou dobu umožňovalo žít bohémským životem a věnovat se literatuře, cestování a milostným aférám v Paříži. Po vypuknutí druhé světové války se přestěhovala do Spojených států, kde se živila vyučováním francouzské literatury na Univerzitě v New Yorku. Strávila hodně času cestováním mezi Francií a USA, kde žila se svou partnerkou Grace Frickovou...

Margita Figuli (12)

Margita Figuli, za svobodna Margita Figuliová, po svatbě Margita Šustrová, pseudonymy Morena, Oľga Morena byla slovenská spisovatelka, překladatelka a autorka literatury pro děti a mládež. Narodila se v rolnické rodině a vzdělání získala ve svém rodišti Dolním Kubíně a Banské Bystrici. Chtěla pokračovat ve studiu, ale její pokus o studium malířství v Praze jí nevyšel. Pracovala jako anglická korespondentka v Tatrabance v Bratislavě, kde pracovala do roku 1941, později se věnovala jen literární činnosti. Při zaměstnání studovala na konzervatoři hru na klavír. Margita Figuli je výraznou představitelkou slovenského naturismu v novelistické a románové tvorbě. Publikovat začala už v roce 1930 v časopise Slovenská nedeľa či na kalendářích Tatrabanky, později též v časopisech Elán, Slovenské pohľady, Živena a jiné. V jejích raných pracích dominují témata z prostředí sociální, zeměpisné či společenské periferie, později také láska, sociální soucit a současné společenské problémy. Kromě vlastní tvorby sporadicky překládala z češtiny . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Margita Figuli na slovenské Wikipedii.

Margaret Rogerson (7)

Margaret píše fantasy pro dospívající mladé čtenáře. Když nepíše, věnuje se malování čtení, hraní her, vaření pudinků nebo se prochází po lese a hledá žáby a houby. Ráda sbírá šály a dívá se na víc dokumentárních filmů, než je – podle některých – ve společnosti přijatelné. Žije v Cincinnati ve státě Ohio a jednoho dne by se chtěla přestěhovat ke strašidelnému lesu.

Marek Pečenka (12)

Marek Pečenka vystudoval češtinu a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1993 přednáší na Institutu mezinárodních studií FSV UK. V letech 1993-2000 působil v nakladatelství Libri, od roku 2001 je spolumajitelem nakladatelství Dokořán. Je autorem prací s tematikou 19. století .

Marcel Grün (6)

Marcel Grün byl český popularizátor kosmonautiky a astronomie a spisovatel. Přes 15 let působil jako ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Marcel Grün se zajímal o astronomii a astronautiku již od dětství. V patnácti letech začal pracovat jako demonstrátor ve Štefánikově hvězdárně. Vystudoval Fakultu strojní ČVUT a postgraduálně i pedagogiku. V 60. letech byl členem neoficiálního klubu SPACE, který sdružoval aktivní znalce tehdy vznikajícího oboru astronautiky. V roce 1967 nastoupil do pražského planetária. Zde se dlouhodobě zabýval především astronautikou. Přispěl k růstu aktivit v tomto oboru i k mezinárodním úspěchům, jako byl studentský projekt Perun, který v roce 1979 zvítězil v mezinárodní studentské soutěži, nebo studie o sluneční plachetnici, která stejný úspěch zopakovala. V roce 2000 se stal ředitelem spojené organizace Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy. Působil v mnoha českých i mezinárodních organizacích spojených s astronomií nebo kosmonautikou. Řadu let například aktivně působil v České astronomické společnosti, kde byl vedoucím Astronautické sekce . Byl členem Rady pro kosmické aktivity, poradního odborného orgánu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. V roce 2003 stál u zrodu České kosmické kanceláře, byl předsedou její dozorčí rady a také předsedou Sdružení hvězdáren a planetárií. V 70. a 80. letech minulého století úzce spolupracoval s československým fandomem. V lednu 2018 slavnostně předal vedení Hvězdárny a planetária svému nástupci, Jakubu Rozehnalovi. Při této příležitosti mu primátorka Prahy Adriana Krnáčová předala čestné občanství města. Věnoval se zejména výuce a popularizaci astronomie a kosmického výzkumu. Sám, nebo ve spolupráci s dalšími autory sepsal řadu příruček, přehledů, encyklopedických hesel, scénářů k pořadům i diafilmům, učebnic, skript a pomocných textů pro učitele a pracovníky hvězdár...

Marc Chagall (5)

Marc Chagall byl židovský rusko-francouzský malíř. Měl vlastní umělecký styl skládající se z expresionismu, symbolismu a kubismu. Narodil se v rodině židovského venkovského obchodníka se zemědělskými produkty jako nejstarší z devíti dětí. Dětství prožil sice v chudobě, ale šťastně a vzpomínky na ně se prolínají celým jeho dílem. V letech 1898–1905 studoval na Prvním vitebském čtyřletém učilišti, získal tradiční židovské vzdělání ve staroruštině, učil se talmud a tóru. Jeho prvním učitelem malby byl kolem roku 1906 vitebský umělec Jehuda Pen. O několik měsíců později, v roce 1907, se přestěhoval do Petrohradu. Zde studoval v Kreslířské škole Společnosti umění, vedené malířem Nikolajem Rerichem, pro svůj talent byl přijat rovnou do třetího ročníku. Setkával se zde s umělci různých směrů. V letech 1908–1910 studoval u Léona Baksta a studium si prodloužil ještě na léta 1910–1911 u Jelizavety Nikolajevny Zvancevové . Toto období nebylo lehké – Židé mohli přebývat v Petrohradu pouze na povolení a on sám byl dokonce krátce vězněn. V Petrohradu zůstal až do roku 1910. Pravidelně se však vracel do své rodné vsi, kde se v roce 1909 setkal se svou budoucí manželkou, Bellou Rosenfeldovou. V té době se mu podařilo prosadit se jako umělec, odešel do Paříže, aby byl blíže komunitě umělců na Montparnassu. Přátelil se s Guillaumem Apollinairem, spolupracoval s fauvisty. V roce 1914 se vrátil do Vitebsku a do roka se oženil se svou snoubenkou Bellou. V roce 1916 se novomanželům narodila dcera Ida. Aktivně se účastnil Říjnové revoluce v roce 1917. Sovětské ministerstvo kultury jej jmenovalo pověřencem pro umění ve Vitebské gubernii; založil zde střední uměleckou školu. Avšak politicky si za socialistického ...

Malcolm Hillier (11)

Anglický publicista, autor knih o květinách a gastronomii; studoval hru na klavír a varhany, pracoval v televizi. Od roku 1970 navrhoval zahrady ve firmě patřící jemu a Colinu Hiltonovi, měl květinářství, aranžoval květiny při slavnostních příležitostech; v roce 1988 svůj obchod s květinami prodal, aby mohl o květinách psát knihy. Před třemi lety koupil dům na ostrově Saba, okolo nějž vytvořil obrovskou zahradu, na níž každý rok po několik měsíců pracuje.

Mahavishnu Orchestra (2)

The Mahavishnu Orchestra byla průkopnická jazzrocková fusion skupina, kterou v roce 1971 založil kytarista John McLaughlin. Hudba skupiny se vyznačovala složitými rytmy, rychlými kytarovými riffy a směsicí východních a západních hudebních vlivů. McLaughlin, který předtím spolupracoval s Milesem Davisem na přelomových fusion albech jako "Bitches Brew", vnesl do skupiny svou virtuózní kytarovou techniku a zájem o indickou klasickou hudbu. V původní sestavě hráli Billy Cobham na bicí, Jan Hammer na klávesy, Jerry Goodman na housle a Rick Laird na baskytaru.

Magda Navrátilová Garguláková (15)

Historička umění a muzeoložka. Spoluzakladatelka brněnské galerie OFF/FORMAT a kurátorka. Autorka a redaktorka knih pro děti.

Lydia Petráňová (7)

doc. PhDr. Lydia Petráňová, CSc., nar. roku 1941 v Kolíně. Doc. Petráňová ukončila v r. 1967 studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, FF UK v Praze, obor čeština dějepis; v roce 1969 získala titul PhDr., v roce 1991 kandidaturu historických věd, v roce 1998 se habilitovala na Pedagogické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v oboru české dějiny. Od roku 1985 pracuje v oddělení historické etnologie Etnologického ústavu AV ČR, v roce 1992 byla jmenována vedoucí tohoto oddělení. Od počátku devadesátých let přednáší na Univerzitě Karlově a Univerzitě J. E. Purkyně. L. Petráňová se orientuje na problematiku tzv. tradiční lidové kultury a na dějiny kultury obecně. Je spoluautorkou díla „Dějiny hmotné kultury I–II“ , autorkou řady studií a tří alternativních učebnic dějepisu. Odborný zájem o ikonografii a sémiotiku realizovala v monografii „Domovní znamení staré Prahy“ . Má významný redakční i autorský podíl na třísvazkovém encyklopedickém díle „Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska“ . Dlouhodobě se podílí na vydávání vědecké revue „Český lid“, ústředního časopisu pro etnologii a tradiční kulturu. Patří mezi nejvýznamnější odborníky v českém i evropském měřítku při výzkumu dějin hmotné kultury, dějin stravování a sociálně-historické problematiky zvyků a tradic venkovského lidu. Tyto znalosti promítla do několika knižních publikací a vynikajících učebnic, jimiž podstatně přispěla ke zvýšení úrovně výuky historie a etnologie na školách v České republice v postkomunistickém období. Mimořádné schopnosti společenské komunikace uplatnila rovněž při rozvíjení mezinárodních vztahů, zejména též styků mezi českými a francouzskými vědci. V letech 1993–2006 byla členkou Akademického sněmu AV ČR. Od roku 1997 do roku 2005 pracovala L. Petráňová v Akademické radě AV ČR, v letech 2001–2005 působila jako místopředsedkyně AV ČR odpovědná za koncepční a vědecko-organizační otázky sekce pro humanitní a spole...

Lutz Rohrmann (11)

Autor učebnic němčiny.

Ľudo Zúbek (13)

autor historických životopisných próz, literatúry faktu a rozhlasových hier, publicista, prekladateľ PS: Pri svojej tvorbe používal pseudonymy: Vladimír Malina; Ľ. Z.; M. V.; V. H.; Z.; zk * 12.07.1907 Malacky † 23.06.1969 Bratislava Vzdelanie: 1913 - 1918 ľudová škola, Malacky 1918 - 1921 meštianska škola, Malacky 1921 - 1925 obchodná akadémia, Bratislava Životopis: Ľudo Zúbek pochádzal z murárskej rodiny. Prvú literárnu prácu uverejnil po skončení štúdií. Črtami, fejtónmi, poviedkami, novelami a reportážami prispieval do Slovenských pohľadov, Elánu, Národných novín a pod. Pod pseudonymom Vladimír Malina uverejňoval recenzie a kritiky o nových prozaických knihách, ale najmä o rozhlasových reláciách a programoch a o divadelných hrách. Počas pôsobenia v rozhlase písal prednášky, fejtóny, reportáže, cestopisné causerie a pásma, poviedky, rozhlasové scénky a hry. Teoreticko-kritickou činnosťou sa pričinil o rozvoj slovenskej rozhlasovej hry pre dospelých. Prejavil zmysel pre vyjadrenie historických udalostí a charakteristiku doby. Krátkymi prózami a informatívnymi staťami o literatúre prispieval do dennej tlače. Jeho skutočný prínos spočíva v orientácii na žáner historického románu a na žáner umelecko-náučnej prózy s kultúrnohistorickým zameraním. Jeho historické romány boli preložené do češtiny, ruštiny, poľštiny, nemčiny a maďarčiny. Prekladal najmä prózu a literatúru faktu z češtiny a maďarčiny . Pôsobenie: 1925 - 1931 bankový úradník, Bratislava, Malacky, Skalica, Zohor, Hlohovec, Piešťany 1932 - 1946 tajomník literárneho oddelenia, potom dramaturg, vedúci slovesného programu, šéfredaktor časopisu Slovenský rozhlas , Slovenský rozhlas, Bratislava 1946 - 1947 vedúci propagačného a publikačného odboru Povereníctva informácií 1947 - 1956 vedúci redaktor vo vydavateľstve Tatran Od 1957 spisovateľ z povolania Ocenenia: 1967 titul Zaslúžilý umelec 1966 Cena ...

Ludmila Grossmannová Brodská (13)

Ludmila Grossmannová Brodská, vlastním jménem Ludmila Grossmannová , byla česká učitelka, spisovatelka knih pro mládež a překladatelka. Celý život bojovala s nepřízní osudu; v šesti letech ohluchla, ještě v dětství ztratila otce, později se musela vyrovnávat s hmotným nedostatkem a osamocením. Navzdory svému postižení napsala desítky knih, převážně s říkankami, básněmi a výchovnými povídkami pro mládež a řadu příspěvků do časopisů. Její tvorba pro dospělé vycházela z vlastních zkušeností a byla určena především nenáročným venkovským čtenářům. Volně přeložila několik známých literárních děl, jako např. Dobrodružství Barona Prášila, Don Quijote z la Manchy a Chaloupka strýčka Toma. Publikovala rovněž pod pseudonymy Milan Brodský, L. Mělnická, Zdenka Zásmucká a Růžena Šípková. Narodila se 24. května 1859 v Netvořicích u Benešova jako dcera zámožného obchodníka Františka Grossmanna a jeho manželky Rosalie, rozené Leitner . Byla nejstarší z šesti dětí, sourozenci: Vácslav , Antonín , Marie Šulcová , Johann a Rosalie Henningová . První léta života strávila v rodné obci, odkud se s rodiči přestěhovala do Prahy. Spokojené dětství v harmonické rodině jí v šesti letech přerušila závažná nemoc – spála, jejímž následkem ohluchla. Rodiče si byli vědomi jejího nadání a zajistili jí kvalitní výchovu. Když nemohla chodit do běžné školy, vyučoval ji soukromě František Ryšavý z ústavu hluchoněmých v Praze. Ten ji naučil odezírat ze rtů, díky čemuž se mohla dorozumět. Vedle toho chodila na kurzy ručních prací a u Jenny Schermaulové se učila malovat. Roku 1873 přišla další pohroma – po krachu na vídeňské burze přišla rodina o veškerý majetek a brzy také zemřel její otec. Ludmila se stala oporou rodiny. Vykonávala vět...

Lucie Poslušná (10)

Mgr. Lucie Poslušná je česká pedagožka, t. č. působící v Centru jazykové přípravy FSV UK v Praze, věnující se profesně výuce angličtiny pro ekonomy.

Lucie Lukačovičová (13)

Lucie Lukačovičová je česká spisovatelka a překladatelka. Je autorkou řady povídek a článků, převážně z žánru fantasy nebo sci-fi. Narodila se v roce 1980 v Praze, kde žije dodnes. Vystudovala antropologii a knihovnictví na FF UK. Dlouhodobě vede kurzy tvůrčího psaní v rámci Dětské mensy a DDM na Praze 8. Je aktivní členkou občanského sdružení Prague by Night, kde se podílí na organizaci mnoha společenských akcí, mj. také letních pobytových akcí pro děti. Její první povídka vyšla v roce 1997 a od roku 1999 vychází její povídky každoročně v řadě časopisů, sborníků a antologií. Ráda spolupracuje s jinými autory buď na vzniku povídkových románů , nebo na konkrétních povídkách. Nejčastěji tvoří společně se svojí sestrou, Petrou Lukačovičovou. Jako patronka soutěže O loutnu barda Marigolda byla editorkou sborníků vítězných povídek v letech 2005–2010, ve kterých měla hostující povídky stejného jména: Stíny věcí, Stíny lidí, Stíny moře, Stíny věží, Stíny snů, Stíny popela. Stala se vítězkou Ceny Karla Čapka v kategorii krátká povídka v letech 2001 a 2007. Mnohokrát se umístila mezi publikovanými díly v soutěži O rukavici lorda Trollslayera a stala se lady fantasy a nositelkou meče za vítězství v soutěži O nejlepší fantasy 2007. V roce 2007 dostala Cenu Evropského fandomu Encouragement Award.

Lucia Braunová (10)

Slovenská spisovatelka a pracovnice v bankovnictví.

Ľuboslav Lacko (9)

Slovenský webový a databázový technolog.

Lubor Niederle (12)

Lubor Niederle byl český slavista, antropolog, archeolog a etnograf/etnolog. Je považován za zakladatele české moderní archeologie. Lubor Niederle se narodil jako syn klasického filologa Jindřicha Niederleho. Jeho synovcem byl chirurg Bohuslav Niederle, prasynovcem fyzik Jiří Niederle. Původním zaměřením byl spíše antropolog, přestoupil později k archeologii a v roce 1898 se stal profesorem v Praze. Stal se jedním z hlavních představitelů teoretičtější, tzv. „univerzitní školy“, která byla tehdy protiváhou k tzv. „muzejní škole“ J. L. Píče . Díky Niederlovi byl založen Státní archeologický ústav, dnešní Archeologický ústav Akademie věd České republiky. Byl i jeho prvním ředitelem. Nebyl jen archeologem-antropologem, ale zabýval se i etnologií. Spolu s Čeňkem Zíbrtem založil a nějakou dobu i vedl přední český národopisný časopis Český lid. Z roku 1903 pochází Niederleho Národopisná mapa uherských Slováků. V roce 1910 vydal spolu s K. Buchtelou Rukověť české archeologie, která dala základ modernímu obrazu pravěku. Jeho zájem se začal postupně soustředit hlavně na slovanskou archeologii; výsledkem jsou Slovanské starožitnosti - soubor knih, mnohosvazkové dílo vycházející několik let a nově se věnující např. etnogenezi Slovanů, jejich pravlasti a vůbec podávající nový, všestranný pohled na problematiku. Aktivní byl i v Národopisném muzeu. Niederle je také ještě z dob svých začátků autorem knihy Lidstvo v době předhistorické, dále redigoval např. Památky archeologické. V roce 1919 se stal prvním předsedou československé Názvoslovné komise při Československém vojenském zeměpisném ústavu. Komise se zabývala sběrem a vyhodnocováním zeměpisných jmen pro území Československa. Přes úsilí dr. Niederleho byla práce komise ztížena nedostatkem českých názvoslovných pramenů a postupně ustala v činnosti. V roce 1931 byla komise založena znovu....

Lubomír Slavíček (7)

Lubomír Slavíček je český historik umění, člen Semináře dějin umění na filozofické fakultě Masarykovy univerzity, který se specializuje na umění raného novověku, především na nizozemské a středoevropské malířství 17. a 18. století. V letech 1967–1972 vystudoval dějiny umění na filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Studium ukončil úspěšnou obhajobou diplomové práce Felix Ivo Leicher . Příspěvek k jeho malířskému dílu na našem území. Po studiu v letech 1972–1975 pracoval jako odborný pracovník v Krajském středisku státní památkové péče a ochrany přírody Jihomoravského kraje v Brně. Od roku 1975 byl zaměstnán v Národní galerii v Praze. Nejdříve jako odborný pracovník Sbírky starého umění , později jako vedoucí Sbírky starého evropského umění , náměstek ředitele pro odbornou činnost a ředitel galerie . Od 1994 působí v Semináři dějin umění FF MU v Brně .

Lubomír Mátl (8)

Lubomír Mátl je český hudební skladatel a dirigent, známý svým přínosem klasické a duchovní hudbě. Ve své kariéře se věnoval jak tvorbě nových děl, tak interpretaci stávajících skladeb. Mátl se angažuje v různých funkcích, od vedení sborů a orchestrů až po komponování skladeb, které rezonují s tradičním českým hudebním dědictvím. V jeho tvorbě se často odráží hluboké porozumění liturgickým tradicím, jak dokládají skladby jako "Česká mše vánoční", která naznačuje zapojení do témat a pocitů vánočního období optikou české kultury. Jeho vliv přesahuje rámec kompozice a týká se i pedagogiky a mentorství, čímž ovlivňuje další generace českých hudebníků.

Lubomír Lipský (5)

Liz Pichon (11)

Liz Pichon je britská ilustrátorka a spisovatelka dětské literatury. Od listopadu 2011 žije v Brightonu. Studovala grafický design na Camberwell School of Art v Londýně. Pracovala jako umělecká ředitelka v hudebním vydavatelství Jive Records. Poté začala pracovat na volné noze jako ilustrátorka a spisovatelka dětských knih. Mezi její nejznámější knihy patří Velmi Ošklivý Bug, dětské obrázkové knihy. Podle nitan wagu Romány napsala a ilustrovala Liz Pichon. Kniha Brilliant World of Tom Gates , první v sérii s Tomem Gatesem získala v roce 2011 cenu Roald Dahl Funny Prize , v roce 2012 pak získala Red House Children 's Book Award , a také Waterstone 's Children' s Book Prize . Čtvrtý svazek série Tom Gates: Geniální nápady vyhrál 2013 Blue Peter Book Award . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liz Pichon na anglické Wikipedii.

Liz Kessler (12)

Anglická spisovatelka knih pro děti a mládež. Novinářka a lektorka angličtiny, mediálních studií a tvůrčího psaní.

Liz Carlyle (10)

Liz Carlyle je americká autorka romantické literatury situované do doby 19. století. Narodila se v Suffolku ve Virginii, USA. V současnosti žije se svým manželem během týdne v Cary v Severní Karolíně a o víkendech se vrací do Blue Ridge Mountains. Liz také často cestuje a sbírá tak inspiraci pro své knihy. Je velkou milovnicí koček a dvě mourovaté má doma. S psaním knih začala koncem roku 1996 na podnět své kamarádky. K publikaci její první knihy My False Heart došlo v listopadu 1999. V současnosti je spisovatelkou romancí na plný úvazek, přičemž od počátků svého psaní má velkou oporu právě ve svém manželovi. Liz sama o sobě říká, že během svých častých cest do Anglie si nikdy nezapomene vzít s sebou své perly, taneční střevíčky a kosticový korzet, co kdyby náhodou dostala pozvánku na ples…

Lisa Regan (8)

Americká spisovatelka, autorka krimi a thrillerů. Bývalá instruktorka bojových umění, ošetřovatelka, manažerka knihkupectví.

Lenka Slezáková (15)

Mgr. Lenka Slezáková, Ph.D. působí na Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné škole zdravotnické Emanuela Pöttinga v Olomouci, kde vyučuje ošetřování nemocných, ošetřovatelství, klinickou propedeutiku, psychologii a komunikaci, etiopatogenezi a první pomoc. Též působí jako vedoucí předmětového týmu somatologie. Je vedoucí autorského kolektivu několika učebnic pro střední školy a vyšší odborné školy zdravotnické. Spoluvytvářela e-learningové materiály pro výuku somatologie. V rámci volnočasových aktivit studentů realizuje preventivní programy ochrany zdraví určené dětem předškolního věku. Spoluúčastní se předlékařské první pomoci pro veřejnost jako školitel. Pravidelně metodicky vede pedagogickou praxi studentů UP Olomouc. V roce 2013 byla mezi 15 oceněnými pedagogy Olomouckého kraje.

Lenka Klicperová (9)

Lenka Klicperová se zabývá převážně tématy, která z dnešního světa postupně mizí. Zachycuje slovem i obrazem přírodní národy, které nemilosrdně pohlcuje rozpínající se západní civilizace, ale také život běžných Afričanů, jenž se vyvíjí a mění každým rokem rychleji. Novinářka a fotografka. Začínala v deníku MF DNES, šest let pracuje v časopise Lidé a Země, poslední čtyři roky jako jeho šéfredaktorka. Navštívila řadu afrických zemí, pracovala v Angole, Namibii, Nigérii, Tanzánii, Keni, Etiopii, v Mali či Burkině Faso. Zaměřuje se na dokumentování života domorodých etnik, v poslední době pracovala v Etiopii u kmene Surma či s Dogony v Mali. Kromě publikační činnosti se věnuje převážně reportážní a portrétní fotografii. Kromě domovského magazínu publikuje i v jiných médiích. Věnuje se také přednáškové činnosti.

Lee Wilkinson (14)

Lee Wilkinson se narodila v Nottinghamu,jako jediné dítě milujících rodičů. Získala vzdělání v dívčí škole , a poté, co ji opustila, vystřídala několik zaměstnání, včetně modelky plavek. Ve svých 22 se setkala a vzala si svého manžela, Denise. Mají dvě děti, syna a dceru, nyní již dospělé ženatý a vdané, a čtyři krásná vnoučata. Lee kariéra psaní začala s krátkými příběhy a seriály pro časopisy a noviny, než se pustila do psaní románů. Mezi její koníčky patří četba, zahradničení, procházky, a vaření. V současné době žije se svým manželem v 300 let staré kamenné chalupě v malebné vesničce Derbyshire, která je většinu zimy odříznuta sněhem od ostatního světa..

Lauren Brooke (13)

Linda Anne Chapman se narodila v Liverpoolu. V současné době žije v Leicestershiru, společně se svým manželem Peterem a třemi dcerami Iolou, Amany a Spike. Její první kniha, Bunny Bonanza, byla vydána v roce 1999. Autorka dívčích románů.

Laurell K Hamilton (13)

Americká autorka dark fantasy, narozena jako Laurell Kaye Kleinová 19. 2. 1963 ve vesničce Heber Springs poblíž Shirley v americkém státě Arkansas, po smrti matky během automobilové nehody v roce 1969 byla vychovávána babičkou v městečku Sims ve státě Indiana, kde také později vystudovala anglický jazyk a biologii. Spolu se svou rodinou bydlí v Arnoldu blízko St. Louis ve státě Missouri. Vedle lidových příběhů mělo na její rozhodnutí stát se spisovatelkou velký vliv setkání s tvorbou Roberta E. Howarda. Do fantastiky vstoupila povídkou House of Wizards v časopise Marion Zimmer Bradley Fantasy Magazine. V následujících letech napsala dalších šest kratších prací, dnes se však již po delší dobu věnuje pouze románové tvorbě. V knižním debutu Nightseer popsala příběh půlelfky, která se díky schopnostem předpovídání stane vyvolenou na cestě za pomstou vraždy své matky, jež má na svědomí obávaná čarodějnice. Dále napsala román Nightshade z prostředí TV seriálu Star Trek: Next Generation a novelizaci z herního prostředí Ravenloft: Death of a Darklord . Do povědomí čtenářů fantastiky se zapsala především jako autorka románové série s hlavní hrdinkou Anitou Blakeovou, lovkyní upírů. Patří do ní prozatím tituly Guilty Pleasures , The Laughing Coprse , Circus of the Damned , The Lunatic Cafe , Bloody Bones , The Killing Dance , Burnt Offerings , Blue Moon , Obsidian Butterfly , Narcissus in Chains , Cerulean Sins , Incubus Dreams a Dance Macabre . Anita Blakeová žije ve světě, kde jsou upíři, zombie či vlkodlaci běžnou součástí společnosti. Z různých důvodů přivádí mrtvé zpět k životu a neváhá se nechat najmout ani k lovu většinou mimo zákon postavených upírů. Život jí komplikuje láska k vysoce postavenému vlkodlakovi, která se neobejde bez četných problémů. Ne všechny se dají řešit s pomocí zbraní, s níž si Anita rozumí lépe než s většinou živých bytos...

Laozi (10)

Lao-c' je jedna z nejvýraznějších postav čínské filosofie, jejíž historická existence je nejistá. Čínská tradice umísťuje jeho život do 6. století př. n. l., řada moderních sinologů posouvá jeho život do 4. století př. n. l., případně jej považuje za kompilát postav několika filosofů z těchto období. Je legendárním zakladatelem taoismu a autorem jeho základního spisu Tao te ťing. Laozi je čestný titul. Lao znamená „ctihodný“ nebo „starý“, tak jako v moderní mandarínské čínštině laoshi „učitel“. Zi , v české transliteraci c' je v tomto kontextu obvykle překládáno jako „mistr“. Zi bylo ve staré Číně používáno jako čestná přípona, která označovala „mistra“ nebo „pana“. V populárních biografiích bylo Lao-c'ovo křestní jméno Er, příjmení Li a jeho jménem v dospělosti bylo Boyang. Tan je posmrtné jméno, takže se o něm někdy mluví jako o Li Tanovi nebo Lao Tanovi. Životopisné údaje jsou krajně nejisté. Jediným starověkým biografickým zdrojem jsou Zápisky historika z pera S‘-ma Čchiena, který žil v letech 145–86 př. n. l., tedy asi 400 let po Laovi. Lao-c' podle něj pocházel z vesnice Kü-čchen v kraji Li, okresu Ku v lenním státě Čou. Jeho rodné jméno znělo Li , osobní jméno Li, mužské Po-jang a čestný posmrtný titul Tan. Byl historikem státního archivu v Čou, z mnohých knih, o které pečoval, také pramenila jeho moudrost. Zde s ním podle S'-ma Čhiena konzultoval problém pohřebního obřadu i Konfucius. Toto údajné setkání s Konfuciem je také hlavním důvodem, proč je Lao C' tradičně považován za autora 6. století př. n. l. Během schůzky prý Lao Konfucia obvinil z pýchy a ctižádosti, Konfucius pak prý měl pocit, že mluvil s „drakem“. Doslova měl Lao Konfuciovi říct: „Nalezne-li urozený člověk svou dobu, povzn...

Kyra Sundance (8)

Autorka publikací o výchově a výcviku psů.

Kristína Pavelková (13)

Slovenská spisovatelka. Též právnička.

Kristína Ježovičová (10)

Slovenská prozaička, vystudovaná germanistka.

Klement Bochořák (14)

Klement Bochořák byl český básník katolické orientace. V letech 1926–1927 studoval obchodní akademii v Brně, avšak studium nedokončil a až do konce druhé světové války se živil příležitostnými pracemi . Od roku 1945 pracoval jako knihovník v různých brněnských knihovnách. V roce 1960 byl propuštěn, byl mu přiznán invalidní důchod a od té doby se věnoval jen literatuře. Je pochován v Brně na ústředním hřbitově. Svou barokizující poezii začal publikovat ve 30. letech. Ve čtyřicátých letech 20. století publikoval v katolicky orientované „Revue pro život a kulturu“ Řád, která mu věnovala i pozornost kritickou. Po únoru 1948 ji nemohl publikovat, přeorientoval se tedy na tvorbu pro děti. K básním pro dospělé se vrátil na konci 50. let. Je po něm pojmenována Bochořákova ulice v Brně-Žabovřeskách.

Kinga Litkowiec (7)

Polská spisovatelka. Autorka románů.

Kim Lawrence (14)

Žije na farmě v zemědělském kraji Anglesey ve Walesu. Denně běhá přes tři kilometry a běh jí poskytuje ohromnou příležitost se uvolnit a získat inspiraci pro psaní. Rovněž jí pomáhá udržet krok s jejím manželem, dvěma neposednými syny a nejrůznějšími zbloudilými živočichy, které adoptovali.Vždycky byla fanatickou čtenářkou beletrie a nyní je podobně nadšenou spisovatelkou. Miluje šťastná rozuzlení!Kim Lawrenceová je jiskřivým talentem na poli harlequinských romancí. Ráda vytváří silné hrdiny s neodolatelným šarmem a jemné hrdinky plné chuti do života, které si muže svých snů dokážou zkrotit. České čtenářky ji poznaly v Romance, která vyšla v srpnu roku 2000 s názvem Dítě svatební noci. V Dopise českým čtenářkám, který je její součástí, Kim Lawrenceová napsala: Milé české čtenářky, když vidím, jak postavy mé knížky, které původně nebyly ničím víc než pouhými stíny v mé představivosti, nakonec na tištěných stránkách ožívají, cítím vždycky ohromné vzrušení! A obzvláště vzrušující je pro mě vědomí, že se o výsledky své práce mohu podělit i s Vámi, čtenářkami v České republice. Vytváření moderních romantických milostných příběhů, které dokážou pobavit ženy na celém světě, mě velmi baví a fascinuje. Líbí se mi, když můžu vzít kurážnou, silnou hrdinku - jako je Georgina v DÍTĚTI SVATEBNÍ NOCI - představit ji přitažlivému hrdinovi se sexy úsměvem… a dívat se, jak jiskry létají! Nehledě na to, jak působivý je příběh, vždycky se snažím k slzám namíchat i trochu smíchu. Nakonec i život je přece takový, ne? Pokud se mi tyto prvky v DÍTĚTI SVATEBNÍ NOCI povedlo namíchat správně, měla byste být po přečtení knížky do hlavního hrdiny Calluma zamilovaná…

Kiki Thorpe (8)

Autorka knih pro děti.

Kid Cube (16)

Kevin Hearne (13)

Americký spisovatel fantasy, narozen 9. prosince 1970 v arizonském Flagstaffu. Už odmala ho zajímaly superhrdinské komiksy a své sehrály i Hvězdné války, na střední k tomu přibyla ještě rocková muzika, což vytvořilo smrtící kombinaci. Během studií pedagogiky pracoval ve vysokoškolských novinách a začal se věnovat psaní, i když tehdy rozepsaný román zůstal jako několik následujících nedokončen. Po studiích se řadu let věnoval výuce středoškolské angličtiny, krátce v Kalifornii a po celých patnáct let i po návratu do Arizony. Dnes žije v arizonském Tempe a dál sbírá komiksy.

Kenneth Macksey (9)

Kenneth Macksey vstoupil v roce 1941 do Královského tankového sboru , v roce 1944 bojoval v Normandii a v roce 1945 v Německu; po válce pak strávil více než dvacet let u Královského tankového pluku . Je mezinárodně uznávaným odborníkem a spisovatelem v oblasti vojenské historie.

Kendare Blake (9)

Původem z Jižní Korey, nyní žije s rodiči v USA. Rodiče pochází z Kavkazu. Získala bakalářský titul v oboru podnikání z Ithaca College a magisterského studia v psaní z Middlesex University v Londýně. Má ráda řeckou mytologii, červené maso a veganství.

Katharine Susannah Prichard (8)

Katharine Susannah Prichard byla australská spisovatelka a zakládající členka Komunistické strany Austrálie.

Kate Morton (10)

Kate Morton je nejstarší ze tří sester. Narodila se v Jižní Austrálii, po mnoha stěhování se s nakonec usadila Tamborine Mountain. Tam absolvovala maličkou státní školu.Velkou část svého dětství strávila vymýšlením a hraním her na "Jako" se svými sestrami. Kate Morton je držitelkou titulů v dramatických umění a anglické literatury,v současné době pracuje na své doktorské práci.Žije s rodinou v Brisbane.

Karol Križalkovič (6)

Autor učebnic matematiky a metodických příruček.

Karol Grünberg (3)

Je to polský historik 20. století. Specializoval se ejména v otázkách německo-sovětských, sovětsko-polských a polsko-ukrajinských vztahů. Autor knih o nacismu a opakovaně dotiskl životopis Adolfa Hitlera. V roce 1941 absolvoval gymnázium v ​​Drohobyči . V letech 1941-1944 byl v Kafanie , kde pracoval v dolech na měď . V letech 1946-1950 působil v časopisu New Way a 1950-1968 na Vyšší škole sociálních věd ve Varšavě. V roce 1951 promoval na univerzitě ve Varšavě historické doprovodu Zanna Kormanowej . Doktorát získal v roce 1958 na Institutu sociálních věd , předmětem jeho disertační práce byl vztah mezi polskými a ruskými sociálními demokraty v letech1900-1905. V roce 1968 byl přijat jako odborný asistent na Ústavu historie a archivnictví Univerzity Mikuláše Koperníka v Toruni . V roce 1969 získal pozici asistenta pedagoga , v roce 1977 profesorem . V letech 1976-1984 byl vedoucím katedry obecné historie a polských devatenáctého a dvacátého století. Odešel v roce 1993, ale se studenty pracoval do roku 2001. Byl zaměstnancem a členem vědeckých rad těchto institucí: Ústavu socialistických zemí Polské akademie věd a hlavní komise pro vyšetřování nacistických zločinů ve Varšavě

Karel Werner (8)

Karel Werner je český indolog, orientalista a religionista. Navštěvoval gymnázium v Brně a Znojmě. Po maturitě v roce 1945 začal studovat sanskrt, filozofii, historii, sinologii a indologii na Palackého univerzitě v Olomouci a Masarykově univerzitě v Brně. V roce 1949 získal titul PhDr. díky práci Významoslovný rozbor primitivních jazyků. Čtyři roky působil jako asistent na Palackého univerzitě. Poté kvůli režimu byl nucen pracovat v dělnických profesích až do roku 1968, kdy odjel do Velké Británie, kde byl přijat na akademickou půdu. Na začátku devadesátých let pomáhal založit Ústav religionistiky v Brně, kde je od roku 1993 hostujícím profesorem. Wernerovo dílo je zaměřeno především na hinduismus, buddhismus a jógu. Je autorem mnoha studií v českém, především anglickém a spoře v německém jazyce.