Výpis všech autorů

Vladimír Nálevka

Vladimír Nálevka byl český historik, odborník na moderní světové dějiny. Vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde po absolvování také vyučoval. Jelikož v době normalizace půjčoval studentům samizdatovou literaturu a pořádal bytové semináře, byl přesunut do knihovnického střediska. Po roce 1989 působil v Ústavu světových dějin Filozofické fakulty v Praze, v letech 1993–2000 jako ředitel, poté v pozici vedoucího Semináře nejnovějších dějin. Přednášel i na Fakultě sociálních věd a hostoval na univerzitách ve Španělsku, v Argentině a v Kanadě. Mimoto spolupracoval s Českým rozhlasem a Českou televizí, v jejichž pořadech často vystupoval, a byl jedním ze zakladatelů Klubu autorů literatury faktu. Specializoval se na nejnovější mezinárodněpolitické dějiny a zabýval se též vývojem v Latinské Americe, mj. ve spolupráci se Střediskem iberoamerických studií FF UK. Moderním dějinám Nálevka věnoval i popularizační činnost a jeho učební a přehledové publikace představují zdroj informací pro studenty i laickou veřejnost. Stál u zrodu ročenky Dvacáté století a byl členem několika vědeckých kolegií. V roce 1998 byl oceněn pamětní medailí Univerzity Karlovy a za knihu Fidel Castro. Podzim diktátora získal Cenu Egona Erwina Kische, udělovanou autorům literatury faktu.

Václav Novák

24. 4. 1895 se narodil ve Vodňanech Václav Novák, v letech před druhou světovou válkou cestovatel, nakladatel a velice plodný autor cestopisů a beletrie s exotickými náměty. Jeho otec působil ve Vodňanech jako soudní zřízenec, po narození čtvrtého syna Václava však tragicky zemřel a rodina žila v chudých poměrech. V dětském věku Václav vypomáhal v místní tiskárně Antonína Dvořáka. Nejprve zde pracoval jako poslíček a po letech zde také získal své první pracovní místo redaktora různých novin a časopisů, která v období před první světové válce vydávala tato lokální vodňanská tiskárna. V roce 1912 opustil Václav A. Novák Vodňany a začal v Praze studovat na střední stavební škole. Z válečných důvodů však studia opustil, našel si přechodné zaměstnání a oženil se. Po skončení války se v roce 1920 vydal i se svojí ženou a synem na několikaletou cestu světem. Přes Paříž nejprve odjeli do Spojených Států s cílem pokračovat dále na ostrovy Tahiti v Tichomoří. Zde žili půl roku. Cestovali po ostrovech a poznávali místní domorodnou kulturu. Na přání československé vlády se snažil zachránit památky z doby pobytu Miroslava Rostislava Štefanika, který si zde v roce 1911 zřídil observatoř a meteorologickou stanici k pozorování Halleyyovy komety. Na Tahiti byl také svědkem velmi namáhavého zrodu české kolonie, jejímž členem byl i Novákův krajan Václav Raba z Vodňan. Následující stručný soupis literárního díla V. A. Nováka mapuje země, která tento cestovatel procestoval. Všechny knihy vydával ve vlastním nakladatelství v Černošicích u Prahy letech 1927 – 1931. Povídky z Tahiti. Tahitská manželství. Tropické noci. Přátelé z ostrovů Podvětrných. Globetroterovy zápisky. Tahiti, rajské ostrovy Jižních moří. Osvobození lásky. Amerika dnešní doby a minulé doby. Tři americké povídky. Když kvetly sakury. Povídky o gejšách. Japonské ženušky. Nani Sutra a jiné povídky z Malajska. Svody tropů. Dobrodružství na Sumatře. V Šanghaji za revoluce. Dívky z Annamu. Láska na palubě Amazonky. Indické...

Václav Bolemír Nebeský

Václav Bolemír Nebeský byl český raně obrozenský básník, novinář, literární teoretik a kritik. Václav Bolemír Nebeský byl synem šafáře. Pocházel ze smíšeného manželství, jeho matka byla Němka. Od roku 1830 studoval v České Lípě na Německém gymnáziu, později v Litoměřicích. Od roku 1836 studoval v Praze filozofii. Zde se pod vlivem četby J. Kollára a přátelství s J. K. Tylem, K. J. Erbenem a B. Němcovou přimkl k češství a začal se věnovat poezii. Při studiích na univerzitě se Václav Bolemír Nebeský věnoval převážně německé a starořecké literatuře a filozofii. Svůj vzor pro své básnické začátky spatřoval v Lenauovi. V roce 1846 začal Václav Bolemír Nebeský studovat medicínu v Praze a ve Vídni, ale studium nedokončil. Stal se vychovatelem, studoval literární historii a z Vídně přispíval do českých časopisů. Jeho Listy z Vídně, které otiskovaly Květy, znamenaly pokusy o český fejeton. Po návratu do Prahy byl Václav Bolemír Nebeský vychovatelem v rodině rytíře Jana Norberta z Neuberku, sběratele starých literárních památek. V roce 1848 se zúčastnil po boku J. Palackého a K. H. Borovského politického života jako člen Národního výboru a delegát Slovanského sjezdu. Stal se také dočasným redakčním zástupcem K. H. Borovského v Národních novinách. Václav Bolemír Nebeský se však brzy vzdal politické aktivity. V roce 1849 se Václav Bolemír Nebeský stal docentem dějin české literatury a českého básnictví na univerzitě v Praze, ale nepřednášel. Od roku 1851 se stal sekretářem Národního muzea a správcem muzejní pokladny. V letech 1850 - 61 působil i jako redaktor Časopisu Českého muzea. V roce 1852 byl jmenován sekretářem Matice české. Přispíval do Květů, České včely, České besedy, Lumíra, Rodinné kroniky atd. Jako literární historik první u nás odmítl Václav Bolemír Nebeský zastaralou knihopisnou metodu svých předchůdců Dobrovského a Jungmanna. Pokusil se, metodologicky závislý hlavně na liberálním německém historikovi G.G.Gervinovi, vyložit při respektu k estetickým a psycholo...

Thomas Narcejac

Francouzský spisovatel, autor detektivních románů. Vlastním jménem Pierre Ayraud.

Štefan Novoveský

doc. PhDr. Štefan Novoveský, CSc. bol slovenský matematik a pedagóg. Narodil sa 1. júla 1917 v Spišskej Novej Vsi-Hnilčíku. Roku 1937 absolvoval učiteľský ústav v Spišskej Novej Vsi. Kvalifikáciu pre meštianske školy nadobudol vykonaním skúšok roku 1942 v Bratislave. V rokoch 1948– 1951 študoval popri zamestnaní učiteľstvo matematiky a fyziky na Pedagogickej fakulte Slovenskej univerzity v Bratislave , v rokoch 1952– 1956 učiteľstvo matematiky a fyziky pre stredné všeobecnovzdelávacie a odborné školy na Prírodovedeckej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. Roku 1966 sa na Karlovej univerzite v Prahe habilitoval v odbore teória vyučovania matematiky. Titul PhDr. získal roku 1977, vedeckú hodnosť kandidáta pedagogických vied r. 1978. Absolvoval sedem krátkodobých študijných a prednáškových pobytov prevažne v stredoeurópskych krajinách. Pôsobil na všetkých stupňoch školskej sústavy. Na ľudových a meštianskych školách vyučoval v rokoch 1937– 1950: v Prešove , Beluši , Spišskom Podhradí , Varíne , Maríkej-Kátline , Brvništi , Šuranoch . V rokoch 1950– 1952 bol stredoškolským profesorom na II. gymnáziu v Nitre, v rokoch 1952– 1959 profesorom a zástupcom riaditeľa na pedagogickej škole v Nitre. Od roku 1959 pôsobil na pedagogickom inštitúte, neskôr pedagogickej fakulte v Nitre ako odborný asistent, zástupca docenta a od roku 1966 ako docent. V rokoch 1959– 1960 bol vedúcim katedry prírodných vied, 1960– 1963 vedúcim katedry matematiky, fyziky a zemepisu, 1963– 1977 vedúcim katedry matematiky. V rokoch 1964– 1972 bol prodekanom fakulty. Bol popredným slovenským odborníkom v teórii vyučovania matematiky na základných školách. Zaoberal sa problematikou obsahu vyučovania matematiky, modernizácie a efektivizácie metód vyučovania a objektivizácie hodnotenia. Osobitne sa venoval otázkam výchovného pôso...

Petr Nikl

Petr Nikl je český malíř, hudebník, fotograf a divadelník. Byl členem již zaniklé umělecké skupiny Tvrdohlaví. Pro jeho obrazy je typická decentní barevnost. Vystavoval masky, které se podobaly podivným zvířatům – sám v nich pak vystupoval. V roce 1995 mu byla udělena Cena Jindřicha Chalupeckého. Zpočátku se věnoval spíše malbě, grafice a kresbě. Vydává autorské knihy pohádek – Pohádka o rybitince, O rybabě a mořské duši, Záhádky, Jělěňovití. Věnuje se výtvarným a divadelním performancím. Člen souboru Mehedaha, spolupracuje s různými divadelními tělesy i s jednotlivci. Se skupinou Lakomé Barky vydal desky Nebojím se smrtihlava a Přesletec . Účinkoval také na albu Rostliny! Rostliny! skupiny Sledě, živé sledě. V roce 2016 vydal album Vosa. Iniciátor a hlavní programátor šestitýdenní akce Hnízda her. Rád zpívá a tančí. Za knihu Záhádky získal v roce 2008 ocenění Magnesia Litera v kategoriích „kniha roku“ a „kniha pro děti a mládež“. Tématu fotografického portrétu se věnuje v cyklu Netopýří princezny.

Nikolaj Aleksejevič Nekrasov

Ruský básník a prozaik.

Nele Neuhaus

Nele Neuhausová, narozená v roce 1967 ve vestfálském Münsteru, žije od dětství v Taunusu. Pracovala v reklamní agentuře a studovala práva, historii a germanistiku. Od svého sňatku pomáhá manželovi v rodinném podniku a vedle toho píše kriminální romány a knihy pro mládež. Její kriminální série s vyšetřovateli Oliverem von Bodenstein a Piou Kirchhoffovou, kterou zpočátku vydávala vlastním nákladem, ji záhy proslavila nejen v Německu, ale i v zahraničí.

Miloš Novák

Narozen 16.1.1909 v Praze, zemřel 29.9.1988 tamtéž. Akademický malíř, ilustrátor, knižní vazby.

Milan Navrátil

Narozen 15. 9. 1930 v Komárně . Pracovník rozhlasu, prózy, překladatel z maďarštiny a litevštiny.

Martin Novák

Narozen 1969 v Praze. Novinář a spisovatel, redaktor zahraniční rubriky Aktuálně.cz. Bývalý redaktor Lidových novin, České televize, Hospodářských novin a zahrańiční reportér.

Leon Novotný

Julie Nováková

Narozena 15. 5. 1991 v Praze. Spisovatelka, překladatelka a evoluční bioložka na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Autorka science fiction a fantasy románů a povídek. Autorka detektivních románů. Pořadatelka workshopů a přednášek týkajících se fantasy literatury, tvůrčího psaní, publikování a vědy.

Josef Nedbal

Narozen 3.10.1930 v Ledči nad Sázavou, zemřel 31.12.1986 v Praze. Ing., konstruktér, pedagog ČVUT, práce z oboru strojírenství.

Johann Nestroy

Johann Nepomuk Eduard Ambrosius Nestroy byl rakouský divadelník, herec, operní zpěvák, dramatik a satirik. Johann Nepomuk Nestroy se narodil jako druhé z osmi dětí významné vídeňské měšťanské rodiny advokáta Johannese Nestroye a jeho manželky Marie Magdaleny . Měl se jako otec stát právníkem, ale více se zajímal o divadlo. Po studiích na gymnáziu začal v roce 1819 studovat práva a filozofii na vídeňské univerzitě, ve stejné době již veřejně vystupoval jako zpěvák. Po promoci v roce 1822 začal svou divadelní kariéru jako operní zpěvák ve Vídni. Od roku 1823 zpíval dva roky v německém divadle v Amsterdamu, dále byl angažován jako herec v Brně, Bratislavě a dalších městech. V roce 1831 se ze Lvova vrátil do Vídně, kde byl angažován v divadle Theater an der Wien jako komik a dramatik. Okamžitý úspěch mu zajistila v roce 1833 jeho hra Der böse Geist Lumpazivagabundus. Od listopadu 1854 do listopadu 1860 byl Nestroy ředitelem divadla Carltheater ve vídeňské čtvrti Leopoldstadtu. Poslední léta svého života strávil od roku 1859 ve Štýrském Hradci, kde si koupil dům a ve vile v Bad Ischlu. Naposledy vystoupil na jevišti 29. dubna 1862 ve Štýrském Hradci. Johan Nestroy zemřel ve Štýrském Hradci, kde byl nejprve pohřben. Od roku 1890 jsou jeho ostatky uloženy na vídeňském centrálním hřbitově. Dne 7. září 1823 se oženil, manželkou se stala Maria Wilhelmine von Nespiesny , 22. dubna 1824 se jim v Amsterdamu narodil syn Gustav. V roce 1827 opustila manželka Nestroye a odešla ke svému milenci, syn Gustav zůstal u otce . Ve Štýrském Hradci se v období 1827/28 seznámil s herečkou Marií Antonií Cäcilií Lacherovou ; sama si říkala Marie Weilerová po skutečném otci. Stala se Nestroyovou partnerkou a měla s ním tři děti: syna Karla Johanna Antona , dceru Marii Cäcilii a Adolpha Johanna, který zemřel necelý ...

Jaroslava Nováková

Narozena 1976. Filoložka, bohemistka, práce z oboru a též z oblasti speciální pedagogiky, logopedie, primární pedagogiky a předškolní pedagogiky.

Jaroslav Novotný

Mgr., Ph.D., filozof, odborný asistent v oboru filozofie na FHS UK Praha, se zaměřením na fenomenologii, hermeneutiku a metafyziku.

Jaroslav Navrátil

Jaroslav Navrátil , je tenisový trenér a bývalý československý profesionální tenista. Největších úspěchů své kariéry dosáhl ve čtyřhře, v níž vyhrál dva turnaje. Na žebříčku ATP pro čtyřhru byl nejvýše klasifikován v prosinci 1987 na 31. místě, pro dvouhru pak v srpnu téhož roku na 64. místě. V letech 1986–1987 se probojoval do čtvrtfinále mužské čtyřhry na French Open. Na finančních prémiích vydělal 216 482 dolarů. V roce 1983 byl členem československého daviscupového družstva a v prvním kole Světové skupiny odehrál jednu vítěznou dvouhru proti paraguayeskému hráči Caballerovi. Dříve trénoval Tomáše Berdycha. K roku 2012 byl nehrajícím kapitánem daviscupového družstva České republiky a šéftrenérem TK Agrofert Prostějov. Mezi jeho svěřence patří tenisté Jiří Veselý, Jiří Lehečka a Dalibor Svrčina. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jaroslav Navrátil na anglické Wikipedii.

Jan Němec

Narozen 21. 6. 1981 v Brně. Básník, spisovatel, publicista a literární redaktor.

Jan Němec

Jan Němec maturoval na Klasickém osmiletém gymnáziu v Brně. Studoval různé obory na různých vysokých školách. Nyní působí jako doktorand sociologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Je redaktorem literárního měsíčníku Host, kde vede rubriku recenzí a kritik. Pravidelně publikuje v týdeníku Respekt. Knižně vydal sbírku básní První život, 2007. V roce 2009 mu v nakladatelství Druhé město vyšla kniha povídek Hra pro čtyři ruce.

Jan Nedvěd

Narozen 24.9.1946 v Praze. Písničkář.

Ivan Novotný

Narozen 30. 5. 1931 v Praze, zemřel 19. 1. 2023 tamtéž. Profesor, RNDr., DrSc., fyziolog, vysokoškolský pedagog. Práce z oboru fyziologie živočichů i člověka, autor vysokoškolských učebnic a skript, spis z oboru entomologie.

František Nimrichter

Slovenský autor učebnic matematiky a fyziky.

Celeste Ng

Celeste Ng je americká prozaička, jejíž rodiče pocházejí z Hong Kongu. Studovala na Harvardu a na University of Michigan. Publikovala řadu povídek časopisecky. Vše, co jsme si nikdy neřekli je její první román; získala za něj několik literárních ocenění v čele s Amazon’s #1 Best Book of 2014

Anastasija Novych

Ruská spisovatelka, výtvarnice, autorka série knih s názvem Sensei ze Šambaly.

Alice Nellis

Narozena 3. 1. 1971 v Českých Budějovicích. Mgr., filmová a divadelní režisérka a scénáristka, překládá z angličtiny do češtiny.

Vladimír J. A Novák

Narozen 22. 4. 1919 v Praze, zemřel 1997. Biolog a entomolog, práce z oboru evoluční biologie.

Václav Novotný

Patřil ke starší generační vrstvě Gollových žáků, studoval od r. 1887. V roce 1891-1896 byl pomocníkem Václava Vladivoje Tomka v archivních pracích pro Dějepis města Prahy, ve školním roce 1895-1896 suplujícím učitelem na reálném a vyšším gymnasiu v Křemencově ulici v Praze. Jeho žádost o místo adjunkta v pražském městském archivu byla v roce 1896 zamítnuta, přes vřelé doporučení V.V. Tomka i Josefa Emlera . Vstoupil jako praktikant od 1. prosince 1896 do státní služby v pražském místodržitelském archivu. Habilitoval se v oboru českých dějin v roce 1898, v roce 1905 byl jmenován titulárním mimořádným profesorem, ale teprve po jmenování skutečným mimořádným profesorem v roce 1908 po odchodu Josefa Kalouska , profesora českých dějin, z činné služby mohl opustit místo koncipisty v místodržitelském archivu a od svých 39 let se plně věnovat univerzitní práci na filosofické fakultě české univerzity. Řádným profesorem se stal v roce 1911. Jeho písemnou pozůstalost převzal od Historického ústavu ČSAV v roce 1991 Archiv Akademie věd ČR v Praze.

Tomáš Němeček

Tomáš Němeček je český právník, komunální politik a bývalý novinář. Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK a Právnickou fakultu UK v Praze. Ještě během studia pracoval jako redaktor v týdeníku Mladý svět. Od roku 1995 pracoval v týdeníku Respekt, kde se v lednu 2003 stal šéfredaktorem. V dubnu 2005 se stal šéfkomentátorem deníku Hospodářské noviny. V srpnu 2009 se stal vedoucím přílohy Orientace v Lidových novinách, následně pak přílohy Právo a Justice tamtéž, jejíž vznik sám inicioval. V roce 2012 obdržela jím vedená příloha Právo a Justice cenu Nadačního fondu Josefa Luxe. V září 2013 Lidové noviny opustil „kvůli špatným osobním zkušenostem s Andrejem Babišem“, který koupil vydavatelství MAFRA. V roce 2013 opustil novinařinu a v letech 2013 až 2016 pracoval jako podnikový právník Psychiatrické nemocnice Bohnice. Od roku 2016 pracuje jako nejdříve koncipient a následně advokát v advokátní kanceláři AK RHK. Advokátní zkoušky složil v dubnu 2019, v květnu zapsán do seznamu advokátů. V letech 2014 až 2017 byl členem správní rady Transparency International ČR. V březnu 2017 kandidoval do Rady České televize, avšak v samotné volbě v červnu 2017 neuspěl. V letech 2019 až 2020 byl členem Rady vlády pro lidská práva. Je autorem několika komiksových knih v edici Velikáni do kapsy nakladatelství Mladá fronta. V komunálních volbách roku 2014 vedl v Praze 8 volební stranu Osmička sobě, sdružující KDU-ČSL a nezávislé osobnosti, která získala celkem čtyři mandáty; Tomáš Němeček byl zvolen do zastupitelstva městské části. V roce 2018 kandidoval znovu do zastupitelstva městské části Praha 8 jako lídr volební strany Osmička žije, která skončila na třetím místě a získala osm mandátů, nyní je v opozici. V roce 2004 získal Cenu Ferdinanda Peroutky, je také držitelem ceny Citibank Excellence in Journalism Award za ekonomický článek roku 1999. Je také držitelem Novinářské ceny 20...

Tim Newark

Tim Newark se narodil v roce 1961 na den Svatého Jiří. Vystudoval Brentwood County High School v Essexu a studoval dějiny umění na University College London a Warburg Institute. V roce 1979, byla zveřejněna jeho první kniha Jupiter, v tu dobu ještě stále studoval. V roce 2007 byla zveřejněna Mafia ve válce . S názvem Spojenci Mafie v USA , zahrnovala rozsáhlý archivní výzkum v Londýně, New Yorku, Washingtonu, a na Sicílii. Během svého života vydává historické publikace. Tim Newark přispivá recenzemi knih a článků pro Financial Times, Telegraph a Time Out. Žije v severním Londýně se svou ženou, dcerou a synem.

Tändzin Norkjä

Šerpa, nepálský horolezec. V r. 1953 prvovýstup na Mount Everest.

Štěpán Neubauer

Narozen 1922. Ing., CSc., publikace o rostlinných škůdcích.

Richard Novák

Mirzakarim Sanakulovič Norbekov

Psycholog a učitel alternativní medicíny původem z Uzbekistánu.

Miroslav Novák

Prof. Dr. Miroslav Novák se stal v roce 2004 prvním profesorem politologie na Univerzitě Karlově. V roce 2006 byl jmenován rektorem vysoké školy CEVRO Institut v Praze. Specializuje se na komparativní politickou sociologii, zejména na stranické systémy a typy demokracie. Publikoval odborné knihy ve francouzštině i v češtině. Současně s touto jeho monografií vydává nakladatelství Dokořán sborník pod jeho vedením a za spolupráce PhDr. M. Brunclíka o roli prezidenta v parlamentních a poloprezidentských systémech.

Miloš Noha

PhDr. Miloš Noha byl asistentem slovanského semináře, který se zabýval srovnávací slovanskou jazykovědou a dějinami slavistiky. Publikoval práce z oboru a překládal také z ruštiny. Zdroje: a) aleph.nkp.cz b) Slavica na Universitě J.E. Purkyně v Brně : . Hejl, František . Vyd. 1. V Brně: Universita J.E. Purkyně, 1973, s. 147-254.

Martina Navrátilová

Martina Navrátilová je bývalá česko-americká profesionální tenistka, která byla mezi lety 1978–1987 světovou jedničkou ve dvouhře. V devíti obdobích na čele strávila 332 týdnů, což ji řadí na druhé místo za Steffi Grafovou. Deblové klasifikaci vévodila nejdéle ze všech hráček, když na vrcholu setrvala 237 týdnů. Je považována za jednu z nejlepších tenistek všech dob. Celkově vyhrála padesát devět grandslamových turnajů, z toho osmnáctkrát dvouhru, jedenatřicetkrát ženskou čtyřhru a desetkrát smíšenou čtyřru, což ji v otevřené éře řadí na 1. místo. S Margaret Courtovou a Doris Hartovou je jednou ze tří tenistek historie, které zkompletovaly grandslamové tituly ze všech soutěží čtyř Grand Slamů. Ve dvouhře získala celkově 167 titulů, čímž vytvořila rekord okruhu WTA Tour. Ve čtyřhře dosáhla rovněž nejvyššího počtu 177 trofejí. Celkovým počtem 354 titulů WTA drží absolutní rekord tenisu. Pouze Margaret Courtová vyhrála vyšší počet 192 singlových trofejí, z nichž ovšem 100 bylo před založením okruhu WTA Tour. Americká tenistka Billie Jean Kingová ji v roce 2006 charakterizovala slovy: „Je nejlepší tenistkou dvouhry, čtyřhry i smíšené čtyřhry, která kdy žila.“ Tenisový novinář Steve Flink ji ve své knize The Greatest Tennis Matches of the Twentieth Century označil za druhou nejlepší hráčku 20. století za Němkou Steffi Grafovou. Tennis Magazine ji vybral za nejlepší tenistku, která hrála v období 1965 až 2005. Historik tenisu a novinář Bud Collins ji nazval „pravděpodobně největší hráčkou nebo hráčem tenisu všech dob.“ Čtyřikrát vyhrála Pohár federace, poprvé v roce 1975 za Československo a poté třikrát za Spojené státy. V roce 2000 byla uvedena do Mezinárodní tenisové síně slávy. Do Spojených států emigrovala po US Open 1975 a americké občanství obdržela v roce 1981. České občanství pak přijala v lednu 2008. V roce 1972, ve věku patnácti let, vyhrála mistrovství ...

Ladislav Novotný

Ladislav Novotný sa narodil 12. novembra 1901 v Prahe. Po absolvovaní obchodnej akadémie v Prahe sa presídlil v roku 1920 do Bratislavy a prijal miesto bankového úradníka v Slovenskej banke. Pracoval v nej až do roku 1939, s prerušením, ktoré mu vyniesol jeho postoj v politických a sociálnych zápasoch vtedajšej spoločnosti. Od roku 1940 sa stal Ladislav Novotný ekomickým pracovníkom úč. spol. Tvorba . V roku 1946 bol osobným tajomníkom povereníka vnútra. Po čase prešiel na úsek stavebníctva ako ekonóm Štátnej stavebnej spoločnosti Obnova v Bratislave. Neskôr pracoval na významných postoch v Oblastnej správe Československých stavebných závodov, v Oblastnom ústave Investičnej banky, na Povereníctve stavebníctva a svoju profesionálnu dráhu ukončil v roku 1978 v Pozemných stavbách Bratislava. Popri zamestnaní prednášal na stavebnej fakulte na Slovenskej vysokej škole technickej pre odbor účtovníctva. Zomrel v Bratislave v deň svojich narodenín 12. novembra 1981 vo veku 80 rokov. V období rokov 1939 - 1945 bol Ladislav Novotný autorom väčšieho počtu odborných článkov v časopise Slovenský filatelista. V tom istom období sa značnej obľube tešili jeho katalógy slovenských poštových známok . V období rokov 1946 - 1952 redigoval Ladislav Novotný časopis Filatelista. Počas svojho plodného filatelistického životas vydal Ladislav Novotný viacero katalógov a príručiek

Karel Novotný

Narozen 11. 1. 1932 v Nasavrkách u Chrudimi, zemřel 13. 9. 2017. Doc., PhDr., DrSc., historik, vysokoškolský pedagog zaměřený na hospodářské a sociální problémy industrializace Českých zemí v 18. a 19. století a na osobnost Edvarda Beneše. Též vydal paměti historika Františka Kutnara.

Karel Novotný

Karel Novotný , docent filosofie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze a vědecký pracovník Filosofického ústavu Akademie věd České republiky. Magisterská studia filosofie, fyziky a politické vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a na Katholische Universität Eichstätt . Doktorské studium en cotutelle na Université Paris XII a na FF UK v Praze . Od roku 2007 koordinátor programu Erasmus Master Mundus EuroPhilosophie na FHS UK v Praze. V roce 2010 s Hansem Rainerem Seppem založil Středoevropský institut filosofie . Vydal jako autor či koeditor 10 knih a publikoval 40 článků zejména z oblasti současné fenomenologie.

Jožo Nižnánsky

Jožo Nižnánsky byl slovenský básník, spisovatel-prozaik, publicista a překladatel, autor populárních historických románů a pověstí. Pocházel z nemajetné rodiny, jeho otec byl železniční dozorce. Základní školu navštěvoval v Brestovanech, Zavaru a v Satu Mare , gymnázium potom ve Svätém Juru a v Trnavě. Po maturitě se zapsal na práva, která však nedokončil, neboť dal z finančních důvodů přednost novinářské praxi. Od roku 1923 se tak stal novinářem z povolání. Mezi lety 1924 a 1938 byl redaktorem deníku agrární strany Slovenská politika, kde uveřejnil většinu svých románů na pokračování. Postupně redigoval časopisy Nový svet , časopisy Demokratické strany Čas v obrazoch a Demokratický týždenník , Život v obrazoch a jiné. V letech 1949 – 1951 pracoval jako redaktor ve Vydavatelství ROH, v letech 1950-1954 pracoval ve vydavatelství Obroda, od roku 1952 byl také redaktorem Světa socialismu, později Slovenského nakladatelství dětské knihy a do roku 1957, kdy odešel do důchodu, ve slovenském vydavatelství Mladé letá. Od této doby se věnoval překladatelské činnosti a přeložil: Svojí literární tvorbu začal psaním poezie, přestože se později věnoval výlučně psaní dobrodružně-historických románů. Jeho poezie vyjadřuje oslavu života rolnických předků. Jeho básnická tvorba byla velmi dobře přijata, nicméně později v ní nepokračoval, ale začal se věnovat próze. V ní se vracel do slovenské minulosti a k historickým postavám jako jsou Móric Beňovský nebo Alžběta Báthoryová. Pro jeho tvorbu je charakteristický napínavý děj, dobrodružství, zápas dobra a zla, hrdinství i zbabělost, a také příběhy lásky. Svoje díla sa snažil psát velmi jednoduše tak, aby byla přístupná široké veřejnosti . V tomto článku byl použit překlad textu z článku ...

Jiří W. Neprakta

Jiří Novotný

Narozen 30. 1. 1931 v Klatovech, zemřel 8. 10. 2022. Geograf a kartograf.

Jiří Novotný

P. Dr. Jiří Novotný, SJ, jezuita, kněz. * 28.2.1921 Brno – † 15.2.2002 Velehrad 1940 maturita na brněnském reálném gymnáziu, vstup do Tovaryšstva Ježíšova, 1943 tříleté studium filosofie na řádovém učilišti na Velehradě, 1947 Russicum , Řím, titul z licenciátu teologie, 1953–1957 Biblický ústav, Řím, titul z licenciátu Písma svatého, 1946 vychovatel studentů v Papežském ústavu na Velehradě, 1960–1966 sekretář v Biblickém ústavu, Řím, 1969–1973 přednáší Nový zákon na teologické fakultě v Bejrútu, kterou vedli francouzští jezuité, 1973–1990 pracuje pro českou misi v Montrealu, výuka řečtiny a hebrejštiny; při ruském chrámu pomáhal při byzantské liturgii, 1990–1995 střídavě přednáší Starý zákon a hebrejštinu na Řeckokatolické fakultě Univerzity P. J. Šafáríka v Prešově a na římskokatolickém Institutu Teologické fakulty bratislavské Univerzity Komenského ve Spišské Kapitule, 1996 na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci přednáší Starý a Nový zákon a vede kurzy hebrejštiny, základů arabštiny a semináře věnované ikonám a staroslověnským památkám v Česku,

Jiří Navrátil

Narozen 22. 9. 1939 ve Valašském Meziříčí, zemřel 17. 3. 2019 v Praze. Spisovatel, redaktor, překladatel z angličtiny a básník.

Jaroslava Neoralová

Práce z oboru hudby.

Jaroslav Němec

Jaroslav Němec byl český technik a malíř. Byl zakladatelem a dlouholetým vedoucím Katedry materiálů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Byl jedním z otců československého jaderného programu. Jeho hlavním oborem byla mechanika a nauka o materiálu.

Jana Nechvátalová

Narozena 1962. RNDr., pedagožka matematiky, autorka učebnic a pracovních sešitů pro výuku matematiky na ZŠ.

Jan Václav Novák

Narozen 21.12.1853 v Račicích u Smiřic, zemřel 30.4.1920 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, literární historik, komeniolog, překladatel a editor spisů J. A. Komenského, editor staročeské literatury, překladatel literatury pro mládež, redaktor pedagogického časopisu, stati o vychovatelství a o dějinách školství.

Jan Nouza

Prof. Ing. Jan Nouza, CSc. je vysokoškolský profesor na Technické univerzitě v Liberci , který v roce 1995 stál za založením Laboratoři počítačového zpracování řeči na této univerzitě. Toto pracoviště patří k vedoucím v oboru hlasových technologií v České republice. Laboratoř organizačně spadá pod Ústav informačních technologií a elektroniky Fakultu mechatroniky na TUL. V roce 1981 získal titul inženýra, v roce 1986 titul kandidáta věd a v roce 1996 titul docenta. 11. října 1999 jej prezident Václav Havel jmenoval na základě návrhu akreditační komise a vědecké rady TUL profesorem. V současné době je členem Vědecké rady FM TUL, dále členem Vědecké rady Elektrotechnické fakulty ČVUT, členem IEEE SPS , členem ESCA a dále je členem WEB-SLS editorial board. V roce 2008 neúspěšně kandidoval na funkci děkana Fakulty mechatroniky na TUL. V oblasti výzkumu se věnuje především analýze, zpracování a automatickému rozpoznávání řeči a dále pak číslicovému zpracování signálů. Jeho tým je v oblasti tohoto výzkumu velmi úspěšný, a to nejen v oblasti teorie, nýbrž i zavedení do praxe. Jeho koníčkem je turistika, zejména pak poznávání rozhleden.

Hana Nádvorníková

Mgr., autorka publikací o řízení mateřských škol.

Gilles Néret

Francouzský historik umění, novinář, spisovatel, autor publikací o historii umění. Narozen 1933 v Paříži, zemřel 3.8.2005 tamtéž.

Fritiof Nilsson Piraten

Nils Fritiof Adam Nilsson byl švédský humoristický spisovatel. V roce 1932 zanechal advokátní praxe a stal se spisovatelem na volné noze. Jeho knihy, zasazené do rodného kraje Skåne, se vyznačují citlivým zobrazením různých pábitelských postaviček, které dobře znal z vlastní zkušenosti. Úspěch měla jeho první kniha Bombi Bitt a já, jejíž poetika bývá často srovnávaná s díly Marka Twaina. Další kniha Kozel zahradníkem je satirou, v níž se z nevzdělaného zbohatlíka stane vážený církevní hodnostář. Román Knihkupec, který se přestal koupat je laděn spíše tragikomicky; hlavním hrdinou je staromládenecký maloměstský intelektuál, který doplatí na svou naivitu v jednání se ženami. Autorův svérázný humor dokumentuje nápis na jeho náhrobku: „Zde leží popel muže, který měl ve zvyku všechno odkládat na další den. Na smrtelné posteli se ale polepšil a 31. ledna 1972 opravdu zemřel.“ Knihu Bombi Bitt a já zfilmoval v roce 1968 Jarl Kulle, hlavní roli hrál Stellan Skarsgard. Ve Švédsku se od roku 1989 uděluje Piratenova cena za nejlepší humoristický román.

Christiane Northrup

Christiane Northrup, odbornice v oblasti zdraví žen a wellness, je zastáncem medicíny, která uznává jednotu mysli, těla, emocí a ducha. Po 25-leté kariéře jako praktický lékař v porodnictví a gynekologii nyní věnuje svůj čas na pomoc ženám,aby dosáhly skutečné prosperity na všech úrovních s pomocí nahlížení do své vnitřní moudrosti.

Anatolij Nekrasov

Anatolij Alexandrovič Někrasov je známý ruský psycholog, spisovatel, kouč, filozof, specialista na partnerské vztahy, otec 8 dětí. Na kontě má kolem 40 knih, přednáší a je zakladatelem pomocného programu Šťastná rodina. Narodil se na Altaji, kde pobýval do svých 12 let a sílu a zdraví místní přírody pojmul so svého těla. Deset let strávil v Krasnodarském kraji, kde překročil hranici 33 let. Pak se přestěhoval na Kavkaz, kde prožil dalších 10 let a kde vstoupil do \"nového života\" - tam se započalo jeho probuzení a vstup do duchovní sféry, začal na sobě pracovat. Pak ho osud zavál do Sýrie a po návratu jej pozvali do Moskvy, kde úspěšně řešil rozsáhlý úkol. I moskevské období pro něj mělo svůj význam.

Alena Nekovářová

Narozena 23.8.1961. PhDr., autorka učebnic němčiny.

Zdenek R Nespor

Narozen 23. 6. 1976 v Praze, prof., PhDr., PhD. historik, antropolog, sociolog, religionista; vedoucí oddělení ekonomické sociologie v Sociologickém ústavu AV ČR, vysokoškolský učitel na Fakultě humanitních studií UK , vedoucí oboru Evropské kulturní a duchovní dějiny tamtéž; speciallizuje se na dějiny české religiozity, evangelické církevní dějiny 18.-20. století, populární kulturu 20. století, dějiny české sociologie a společenských věd, ekonomickou sociologii; manžel socioložky a sociální antropoložky Olgy Nešporové .

Vladimír Nezkusil

Teoretik literatury pro děti a mládež, didaktik, autor učebnic literatury Otec byl úředníkem finanční správy. Gymnázium Nezkusil navštěvoval v Brně a Praze-Libni . Po studiu češtiny a ruštiny na FF UK se stal pedagogem. V Praze učil nejprve krátce na ZŠ, v letech 1959–1962 na školách středních, od roku 1962 byl zástupcem vedoucího a později vedoucím odborného učiliště ČSA v Praze-Ruzyni. Titul PhDr. získal 1967, titul CSc. 1969 prací Spor o specifičnost dětské literatury . Od roku 1968 působil na pražském Gymnáziu Arabská, v letech 1991–2000 jako zástupce ředitele. V roce 2000 odešel do důchodu, nadále však učil na Gymnáziu Arabská a na Gymnáziu v Truhlářské ulici . V první polovině 90. let vedl externě seminář na FF UK, později na PedF UK. Spolupracoval s nakladatelstvím Albatros, po roce 1989 s nakladatelstvím Fortuna. Připíval do periodik Zlatý máj , Český jazyk a literatura, Impuls, Česká literatura, Literární měsíčník, Učitelské noviny, Rodina a škola, Mladá fronta, Svobodné slovo aj. – Užíval šifry: -nk-, V. N. Nezkusilovo teoretické zaměření se projevovalo nejen v jeho studiích o literatuře pro děti a mládež, ale také v kritikách polemizujících s utilitárním chápáním této literatury i s podbízením se mladému čtenáři. Ve své prvotině Spor o specifičnost dětské literatury se pokusil – inspirován prací Jana Mukařovského – vypořádat s otázkami funkce a estetické hodnoty dětské literatury, později věnoval pozornost zejména problematice jednotlivých druhů a žánrů. V metodologicky zaměřených Studiích z poetiky pro děti a mládež se zabývá především problematikou literatury pro nejmenší, střídá ryze teoretické úvahy s konkrétními rozbory, stále však obecně zaměřenými. Přínos Nezkusilovy snahy o postižení specifičnosti literatury pro děti spočívá v jeho schopnosti vztahovat ji k problematice literatury jako takové a zároveň překračovat...

Věra Nováková

Věra Nekolová

Mgr. Narozena 3. 12. 1930 v Mladé Boleslavi. Ruštinářka, práce z oboru.