Výpis všech autorů

Lenka Nečilová

Klaas T Noordhuis

Klaas T. Noordhuis je známý návrhář zahrad. Zúčastnil se přípravy mnoha zahradních výstav např. Floriade, pečoval o parlamentní zahradu Wellington a řídil zahradní střediskoV současné době je zahradním poradcem a se svým kolegou založili zahradu veřejně přístupnou u svého domu v Groningenu.

Josef Novotný

Pseudonym Kuzma a Jonny. Novinář, spisovatel, dramatik, autor kulturně historických reportáží. Redaktor mj. Středostavovského buditelele, týdeníku Nová Praha, Českého slova a Pražského ilustrovaného zpravodaje. Přispíval do Palečka, Trampa, Trnu. Autor mnoha románů, divadelních her, drobných humoristických prací, ale i literárně kritických studií. Psal i detektivní romány a rodokapsy. Napsal také řadu aktovek, výstupů a veseloher, knížek pro děti a mládež a vydal i obsáhlý výbor z našich pověstí a písní. Historické náměty zpracoval dílech v Junák kralevic Marko, Vilém Tell, Strakonický dudák Švanda. Dále pracoval mnoho let jako účetní , v roce 1946 přijal příjmení Novotný – Kuzma. Psal pod pseudonymy: Kuzma, Jonny , Gill March, Jeen Ch., Jiří Alexa, Vlasta Alexa.

Jiří Novotný

Narozen 30. 1. 1931 v Klatovech, zemřel 8. 10. 2022. Geograf a kartograf.

Jiří Novák

Narozen 1922, zemřel 21.3.1990 v Praze. Sportovní redaktor a publicista, spoluautor literatury faktu - reportáží a informačních brožur o zahraničních hercích a zpěvácích. Tvořil věsměs spolu s Miladou Taterovou.

Ivan Novotný

Narozen 30. 5. 1931 v Praze, zemřel 19. 1. 2023 tamtéž. Profesor, RNDr., DrSc., fyziolog, vysokoškolský pedagog. Práce z oboru fyziologie živočichů i člověka, autor vysokoškolských učebnic a skript, spis z oboru entomologie.

Hanns-Joachim Neubert

Autor kompilačních publikací z oblasti cestování.

František Novotný

František Novotný se narodil 15. 3. 1944 v Brně. V roce 1968 vystudoval obor technická kybernetika na fakultě elektrotechnické VUT Brno. Po studiích nastoupil do zaměstnání. Nejprve v letech 1968–71 jako technik komplexních zkoušek v podniku Chemont Brno. V roce 1971 technik počítače Kancelářské stroje závod Brno, poté detaš. pracoviště v Adamovských strojírnách v Adamově . V roce 1994 podnikl přeplutí Atlantiku. V roce 1996 si užíval v Rudém moři a o rok později opět přeplul Atlantik. Mezi jeho zájmy patří námořní jachting, plastikové modelářství, angličtina, patent kapitána sportovní plavby. Od roku 1971 podniká 3–5 týdenní plavby na malých plachetnicích po evropských mořích. Mezi jeho nejsilnější zážitky patří mimo jiné i odchyt obou Mloků. Jeho aktivity v oblasti sf začaly v roce 1983 vstupem do fandomu na Parconu. Sci-fi četl už od dětství. Podílel se na založení klubu Nyx. Byl členem klubu Nonparcorán . Podílí se na organizaci Draconů. Od roku 1983 s výjimkou 1989 se účastnil všech Parconů. Váží si mnoha lidí a ve fandomu našel několik přátel na celý život. Mezi jeho oblíbené autory, knihy a jiné věci patří S. Lem, AF 167, Bible a Interkom. Mezi jeho non-sf díla patří povídka Citadela v srdci a Psí hlídka v Skagerraku . Mezi sci-fi dílo patří následující práce. Prvně publikoval ve fanzinu MFF , oficiálně v roce 85 v antologii Návrat na planetu Zemi. V roce 1988 vyšla sbírka jeho povídek Nešťastné přistání. Povídky v antologiích z roku 1988 Lovci zlatých mloků a Skandál v divadle snů. V roce 1990 Vesmírní diplomaté, Lety zakázanou rychlostí, potom další vl. sbírky povídek. , Ramax . Publikoval v časopisech Ikarie, AF 167, úvahy a kritiky v Interkomu, Dlouhý den Valhaly.

Branislav Nušić

Branislav Nušić byl srbský spisovatel, dramatik, esejista, satirik, amatérský fotograf a zakladatel moderní rétoriky. Pracoval také jako novinář a diplomat. Jeho díla, mezi která patří dramata, romány, básně, ale i komedie, se zabývala hlavně lidmi a jejich mnohdy komickými životními zkušenostmi. Jeho komedie, které bavily diváky v různých městech, vynikly v tehdejší jihoslovanské literární i divadelní tvorbě a pronikly i za hranice státu. Některá jeho díla, např. Cesta kolem světa, Dr., nebo Sumnjivo Lice, byla i zfilmována. Nušić se narodil v Bělehradě a dětství strávil v Smederevu. Vojenskou službu v řadách srbského království strávil ve válce s Bulharskem, která se odehrála v roce 1885. Za svoji kontroverzní báseň „Dva raba“, která byla uveřejněna v novinách „Dnevni list“ byl následně odsouzen ke dvěma letům vězení. Báseň se vysmívala srbskému království, obzvláště pak tehdejší hlavě státu, králi Milanu Obrenovićovi. V diplomatických řadách sloužil Nušić od roku 1889. Pracoval na ministerstvu zahraničních věcí, později na konzulátě v Bitole, kde se i roku 1893 oženil. Na jihu Srbska i v Makedonii strávil celkem deset let života. Jeho poslední službou v této době se stala práce vicekonzula v Prištině. Roku 1900 získal Nušić funkci sekretáře Ministerstva školství, rychle poté se stal i dramaturgem Národního divadla v Bělehradě. Roku 1904 pak rovněž působil v divadle v Novém Sadě. Roku 1905 přesídlil zpět do srbské metropole kde se zabýval novinářstvím, psal pod pseudonymem Ben Akiba. Znovu se vrátil k diplomatické práci v Bitole roku 1912 jako státní úředník. Roku 1913 přispěl k založení divadla ve Skopje. V tomto městě pak žil ještě do roku 1915; nedlouho po začátku první světové války odešel do Itálie, Švýcarska a Francie, kde žil až do konce tohoto konfliktu. Po válce pracoval na uměleckém oddělení ministerstva školství v Bělehradě, kde zůstal až do roku 1923. Poté se stal pracovníkem Národního divad...

Alena Nevěčná

Narozena 1.1.1980. DiS., autorka didaktických prací pro práci s předškoláky a nejmladší školáky, autorka prací pro rozvoj grafomotoriky, prostorového vnímání, postřehu, orientace a logického myšlení.

Zdeněk Novák

Vladimír Nálevka

Vladimír Nálevka byl český historik, odborník na moderní světové dějiny. Vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde po absolvování také vyučoval. Jelikož v době normalizace půjčoval studentům samizdatovou literaturu a pořádal bytové semináře, byl přesunut do knihovnického střediska. Po roce 1989 působil v Ústavu světových dějin Filozofické fakulty v Praze, v letech 1993–2000 jako ředitel, poté v pozici vedoucího Semináře nejnovějších dějin. Přednášel i na Fakultě sociálních věd a hostoval na univerzitách ve Španělsku, v Argentině a v Kanadě. Mimoto spolupracoval s Českým rozhlasem a Českou televizí, v jejichž pořadech často vystupoval, a byl jedním ze zakladatelů Klubu autorů literatury faktu. Specializoval se na nejnovější mezinárodněpolitické dějiny a zabýval se též vývojem v Latinské Americe, mj. ve spolupráci se Střediskem iberoamerických studií FF UK. Moderním dějinám Nálevka věnoval i popularizační činnost a jeho učební a přehledové publikace představují zdroj informací pro studenty i laickou veřejnost. Stál u zrodu ročenky Dvacáté století a byl členem několika vědeckých kolegií. V roce 1998 byl oceněn pamětní medailí Univerzity Karlovy a za knihu Fidel Castro. Podzim diktátora získal Cenu Egona Erwina Kische, udělovanou autorům literatury faktu.

Vilém Němec

Narozen 18. 5. 1857 v Praze, zemřel 23. 2. 1942 v Praze. PhMr. Cestovatel, vůdce loveckých výprav, obchodník s africkými zvířaty, lékárník, preparátor, ředitel pštrosí farmy, projektant plicního sanatoria, lovec lebek, balzamátor nebožtíků, úředník v paláci egyptského panovníka, zvěrolékař, etnograf, autor odborných článků a úspěšných knih, majitel soukromé zoologické zahrady, dobrodruh a dobrý člověk. Jeho první cesta do zahraničí vedla do Sofie, kde vedl lékárnu vojenského lékaře Dr. Nádherného. Po návratu studoval zoologii na UK v Praze a arabštinu, aby získal odborné znalosti pro své další cestování. V l. 1886-1910 uskutečnil řadu loveckých výprav do východní Afriky a Přední Asie. Studoval africkou přírodu a sbíral národopisné doklady o životě obyvatel afrických pouští. Část jeho přírodovědeckých sbírek je dnes v Národním muzeu v Praze. Po návratu do vlasti žil v Benešově, ve vile nazvané "El Kahýra", která byla plná loveckých trofejí. - Autor řady cestopisných knih a pamfletu na poměry v konopišťském panství.

Vilém M Nejtek

Narozen 11.9.1932. Reportážní práce.

Sinclair Nicholas

autor česko-anglických slovníků a učebnice a angličtiny.

Rudolf Novák

Narozen 12.3.1937. Práce z oboru plynárenství.

Petr Novotný

Narozen 13. 5. 1947 v Brně. PhDr., spisovatel, nakladatel, psycholog, autor odborných publikací v oboru psychoterapie i populárně naučné literatury. Překladatel z angličtiny. Majitel nakladatelství DIALOG.

Petr Novák

Narozen 17. 1. 1978. Ing., autor funkčních webových stránek o cestování a hubnutí, webový grafik, podnikatel, majitel cestovní agentury Suricata, cestovatel, autor a lektor kurzů o levném cestování, TravelHackingu.

Nikolaj Aleksejevič Nekrasov

Ruský básník a prozaik.

Miloslav Nohejl

Miloslav Nohejl byl český spisovatel-prozaik. Narodil se v rodině úředníka státní dráhy Adolfa Nohejla a jeho manželky Anny, rozené Kudlové. Otec matky Anny, Václav Kudla , vlastnil instalatérský závod, který po jeho smrti Adolf Nohejl převzal. Maturoval na reálce v Plzni, krátce studoval na Vysoké škole technické v Praze, studium přerušila první světová válka. V roce 1915 se vrátil do Plzně, kde se stal městským úředníkem. Z římskokatolické církve vystoupil roku 1919. Po studiu Státní knihovnické školy v Praze v letech 1921–1922 pracoval v plzeňské Krajské lidové knihovně. V roce 1927 byl přijat za člena Literární skupiny. Přispíval též do brněnského literárního časopisu Host. Poté, co byl v letech 1948–1951 byl ředitelem Krajské lidové knihovny v Plzni, roku 1951 byl skoro rok držen ve vyšetřovací vazbě. Následně odešel do invalidního důchodu, v literární činnosti pokračoval. Podle vzpomínkové knihy A. C. Nora byl Miloslav Nohejl ženatý. Předválečné prózy Miloslava Nohejla charakterizuje vztah dvojice milenců nebo manželů, často ovlivněný dalším milostným vztahem. Již v roce 1926 ocenil např. významný kritik Arne Novák povídkové knihy Dívka a sen a Vidím milence např. slovy „...Miloslav Nohejl je stilista dbalý a vkusný...někdy se mu podaří věta jemného výbrusu a vděku až nadzemského...“. Po druhé světové válce Nohejl nejprve popsal své zážitky z květnové revoluce a pak se soustředil na prózy s faktografickým základem, věnované Plzni. Většinu života strávil Miloslav Nohejl v Plzni. V roce 1945, poté, co byl dům, kde v Plzni bydlel, vybombardován, žil od dubna do srpna 1945 u rodičů na pražském Spořilově. V té době žilo na Spořilově více intelektuálů a umělců, jako spisovatelé A. C. Nor, Adolf Branald a další. Své zážitky z pražské květnové revoluce 1945 popsal Nohejl v knize Holýma rukama. A. C. Nor patřil mezi Nohejlovy dlouholeté přátele, jak něko...

Miloš Novotný

Učitel základní školy, též autor učebnic a příruček pro výuku.

Jaroslav Novák

Narozen 16.2.1914 v Praze, zemřel 8.8.1984 tamtéž. Akademický malíř, pořadatel výborů z prózy a pohádek pro děti.

Jaromíra Nejedlá

Narodila se 3. 4. 1934 v Kladně. Literární historička a kritička, věnovala se ediční práci; zabývala se českou literaturou 20. století, zejméa tvorbou dělnickou a programově socialistickorealistickou; na vývoji slovesnosti se intenzívnějí podílí od 70. let.

Jan Němec

Jan Němec maturoval na Klasickém osmiletém gymnáziu v Brně. Studoval různé obory na různých vysokých školách. Nyní působí jako doktorand sociologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Je redaktorem literárního měsíčníku Host, kde vede rubriku recenzí a kritik. Pravidelně publikuje v týdeníku Respekt. Knižně vydal sbírku básní První život, 2007. V roce 2009 mu v nakladatelství Druhé město vyšla kniha povídek Hra pro čtyři ruce.

Jan A Novák

Ohledně vzdělání jsem asi unikát: maturoval jsem na velmi krátce existující Střední průmyslové škole jaderné techniky, po několika měsících v Tesle Karlín jsem nastoupil Vysokou školu zemědělskou a po jejím dokončení si ještě dálkově vyzkoušel pár semestrů biologie na UK. Léta totality jsem vcelku poklidně prohnil v Ústavu vědeckotechnických informací pro zemědělství, při tom jsem ale intenzívně provozoval potápění a fotografování pod vodou. To také vedlo k prvním publikačním pokusům, brzy poměrně pravidelně v Živě, Vodní revue/Potápěč, Lidé a Země a podobných zájmových periodikách, ale i k jedné knížce o potápění pro děti. Změna poměrů otevřela prostor pro skutečně profesionální novinářskou a publicistickou práci: jak v první polovině 90. let deníky rychle vznikaly a zanikaly, jsem během krátké doby prošel Občanským a Českým deníkem, Telegrafem, Prostorem, Národními listy, Lidovou demokracií a nakonec na několik let zakotvil v MF Dnes. Tam jsem postupně od všeobecného plnění víkendové přílohy přešel na psaní o informačních technologiích a nakonec do nově vzniklé přílohy zaměřené na vědu. Svým způsobem se mi tehdy splnil dětský sen, který jsem si předtím po dlouhá desetiletí díky nečlenství v jistých organizacích mohl jen nechat zdát. U této specializace jsem v mezích možností zůstal i po částečně vynuceném odchodu do svobodného povolání v roce 1999, tvrdý život „na volné noze“ ovšem ne vždy dává možnost výběru. Psal jsem pro několik deníků a týdeníků, vyšlo mi několik dalších knih o technice, vědě, záhadách a podobné tématice, párkrát jsem se mihl v rozhlase a televizi. Od září 2006 jsem stálým redaktorem Hospodářských novin – opět pokud možno se zaměřením na vědu a techniku. Vyznávám přesvědčení, že skutečná věda je především ono einsteinovské dobrodružství poznání a že civilizace založená na objevování a technologiích páchá sebevraždu, když tuto tématiku potlačuje na úkor laciné komerční pseudozábavy. Ing. Jan Novák...

Ivan Nový

Prof. Ing. Ivan Nový, CSc. Je profesorem Vysoké školy ekonomické pro obor podniková ekonomika a management. Od roku 1992 je vedoucím katedry psychologie a sociologie řízení na Fakultě podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze. V odborné práci se zaměřuje na problematiku sociologických a sociálně-psychologických aspektů podnikového řízení s důrazem na oblast vedení lidí, podnikové kultury a interkulturního managementu. V mezinárodní pedagogické a vědecko-výzkumné spolupráci se orientuje na německy mluvící teritoria. Spolupracuje s řadou zahraničních výzkumných a vzdělávacích zařízení, např. s univerzitami v Regensburgu, Drážďanech, Braunschweigu a Vídni. Velmi významná je také jeho poradenská činnost pro známé a velké mezinárodní i české firmy.

David Nicholls

Anglický spisovatel a scénárista. Narodil se v roce 1966 jako prostřední ze tří sourozenců. V letech 1983 až 1985 studoval angličtinu a dramatické a divadelní umění na univerzitě v Eastleigh v Hampshire, hrál také různé role ve školních divadelních představeních. Dále studoval na universitě v Bristolu, kde získal v roce 1983 titul bakaláře angličtiny a dramatického umění. Herecké zkušenosti získal též v newyorské American Musical and Dramatic Academy. V 80tých a 90tých letech se živil jako profesionální herec pod pseudonymem David Holdaway, dostal menší role v různých divadlech, např. West Yorkshire Playhouse a 3 roky hrál také v londýnském Národním divadle.

David Jan Novotný

David Jan Novotný je vysokoškolský pedagog, spisovatel, scenárista a publicista. Po maturitě prošel řadou povolání: pracoval na poště, jako kočí a pastevec krav u státního statku v Krkonoších, divadelní vrátný, závozník v pekárnách, asistent produkce v Krátkém filmu Praha, uklizeč v divadle Semafor, vrátný ČSA, závozník v mydlovaru, asistent produkce na Barrandově, pomocný dělník v tiskárně, asistent režie v Krátkém filmu. Po absolutoriu FAMU, obor scenáristika a dramaturgie, nastoupil v roce 1977 jako scenárista Filmového studia Barrandov. V roce 1990 byl přijat jako odborný asistent na FAMU na katedru scenáristiky a dramaturgie, kde byl v roce 1997 jmenován docentem a v roce 2001 profesorem. Od roku 1991 působí na katedře žurnalistiky FSV UK; v letech 2004–2007 byl prvním rektorem Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku. Od roku 2008 přednášel dramaturgii na bývalé Literární akademii , kde byl v letech 2010–2013 prorektorem a garantem oboru Literární tvorba. Je autorem filmových a televizních scénářů, desítky povídkových sbírek, novel a knih pro děti, teoretických textů o dramaturgii a scenáristice a publicistických textů v MfDnes, Lidových novinách, Hospodářských novinách. V roce 2008 publikoval Manifest pisoidního realismu, v němž vytyčuje nový umělecký směr v literatuře, malířství a figurální tvorbě. V roce 2011, 2012, 2014 a 2015 působil jako hostující pedagog na univerzitě ve finském Jyväskylä. Otcem Davida Jana Novotného byl výtvarník Jan Blahoslav Novotný tvořící pod pseudonymem Jebenof, děd evangelický teolog Adolf Novotný.

Zdeněk Náchodský

JUDr. Zdeněk Náchodský , práce z oboru kriminalistiky a o sebeobraně.

Sven Nordqvist

Švédský spisovatel a ilustrátor.

Ščerba Natalja

Růžena Nasková

Národní umělkyně Růžena Nasková, dívčím jménem Růžena Nosková byla významná česká herečka, sestra spisovatelky Heleny Malířové. Provdala se za malíře Františka X. Naskeho. Narodila se v Praze na Královských Vinohradech v dobře situované měšťanské rodině jako druhá ze dvou dcer. Otec Josef Nosek byl žurnalistou a fejetonistou, spolupracovníkem Jana Nerudy. Z existenčních důvodů se však stal magistrátním úředníkem. Od mládí toužila hrát divadlo, ale rodiče si to nepřáli. Tajně si sama pro sebe recitovala poezii, a také hodně četla. podporu našla při studiu na Vyšší dívčí škole. Až po otcově smrti začala studovat zpěv a brala hodiny herectví u Otilie Sklenářové–Malé. Od mládí však měla potíže kvůli své tělesné výšce i své robustní postavě. Již na počátku století vystupovala jako ochotnice v Pištěkově aréně na Vinohradech v roli Amálie v Schillerových Loupežnících. V letech 1904 až 1907 vystupovala ve slovinském národním divadle v Lublani, přičemž v létě v době divadelních prázdnin hrála v Praze na periferních scénách a v literárních kabaretech. Jejím manželem byl malíř František Xaver Naske, za kterého se provdala nejdříve civilně v roce 1910 na Staroměstské radnici a poté i církevně 25. června 1940 na Smíchově. Od roku 1907 až do roku 1948 byla členkou souboru Národního divadla v Praze, pohostinsky však stále vystupovala i s ochotníky, kde hrála až do roku 1944. V roce 1948 kvůli onemocnění přestala hrát úplně, do důchodu odešla definitivně v roce 1955. Zpočátku byla značně ovlivněna dobovými trendy tzv. realistického herectví, kdy rozvíjela především kulturu herecké řeči. Hrála role tragické i komické, především jí vyhovovaly role aristokratických žen, kde vynikla její mohutná postava, efektní zjev i přirozená noblesa. Postupně si vytvořila image hrdinských matek a velice moudrých žen. Ve filmu se poprvé objevila už v roce 1915 , ale její systematická práce v kinem...

Pavel Novák

Pavel Novák byl český zpěvák a hudebník, který se v 60. a 70. letech 20. století zasloužil o rozvoj populární hudby v bývalém Československu. V roce 1964 byl jedním ze spoluzakladatelů skupiny Synkopa. Proslavil se také jako zakládající člen skupiny VOX, kde působil jako hlavní zpěvák. Po působení ve skupině se Novák vydal na úspěšnou sólovou dráhu.

Ole Nydahl

Ole Nydahl je dánský láma linie Karma Kagjü. Krátce sloužil v dánské armádě a poté studoval filozofii, anglický a německý jazyk na univerzitě v Kodani; také v USA, Tübingenu a Mnichově. Se svou ženou Hannah se s buddhismem poprvé setkali v roce 1968 na své svatební cestě v nepálském Káthmándú. Potkali zde Lobpöna Ccheču rinpočheho, jednoho z největších buddhistických učitelů v oblasti Himálaje. V roce 1969 se setkali s 16. Karmapou devět let poté, co se britská žena Freda Bedi stala prvním západním studentem 16. Karmapy se Nydahlové stali jeho studenty a žáky. Karmapa je nejvyšší lama 1 100 let staré školy Karma Kagjü tibetského buddhismu, která učí vadžrajánu a kterou Ole Nydahl propaguje jako Diamantovou cestu . Ole a Hannah obdrželi abhišeky a učení přímo od 16. Karmapy a ostatních mistrů školy Karma Kagjü. Obdrželi také abhišeky jiných škol tibetského buddhismu. V roce 1972 poslal 16. Karmapa Oleho a jeho ženu Hannah podpořit buddhismus na Západ. Po návratu do Evropy Hannah a Ole Nydahl začali učit buddhismus a organizovat meditační centra, nejprve v jejich rodném Dánsku, poté v Německu a dalších zemích. Zmocnil je k udělování slibu bódhisattvy a útočiště, obřadu, při kterém se člověk formálně stává buddhistou. Od té doby dal Ole útočiště více než 500 000 lidí. V roce 1972 byla založena první centra buddhismu Diamantové cesty v Rakousku , Norsku, Švédsku a Dánsku . V roce 1974 bylo založeno první centrum v Německu a od té doby bylo po celém světě založeno již více než 600 center. Od roku 1973 lama Ole Nydahl se svou ženou Hannah organizovali přednášková turné pro nejvyšší tibetské učitele – nejdříve po Evropě, později také po Severní a Jižní Americe, Rusku a Austrálii. Následující léta lama Ole tráví péčí o své studenty a rozvíjením svých center po celém světě. Tráví život na cestách, přednáší, vede kurzy a píše knihy a články. Už dnes se dá prohlásit, že Ole Nydahl je člověk, který podpořil ro...

Nerez

Nerez byla česká folková a akustická hudební skupina, která působila v 80. a na počátku 90. let 20. století. Skupina vznikla v roce 1981 v Praze v Československu a rychle se proslavila charakteristickou směsí akustických nástrojů, vokálních harmonií a poetických textů. V sestavě skupiny v průběhu let působili mimo jiné Zdeněk Vřešťál, Zuzana Navarová, Vít Sázavský a Jan Hrubý.

Magda Navrátilová Garguláková

Historička umění a muzeoložka. Spoluzakladatelka brněnské galerie OFF/FORMAT a kurátorka. Autorka a redaktorka knih pro děti.

Klaus-Uwe Nommensen

Německý teolog a publicista.

Jurij Markovič Nagibin

Jurij Markovič Nagibin, rusky: Юрий Мaркович Нагибин byl ruský sovětský prozaik, novinář, scénárista a autor memoárů. Též autor povídek z doby 2. světové války a lyrických povídek o dobových vztazích mezi lidmi a mezi člověkem a přírodou. Řada jeho námětů byla zfilmována. Je autorem známého filmu Předseda , v povídkové tvorbě rád promítá válečné prožitky do vnitřního světa svého moderního hrdiny. České výbory: Člověk a cesta, Když je čas kachen, Cizí srdce, Uličky mého dětství, příběhy významných kulturních osobností Ostrov lásky.

John Nichol

Poprvé upoutal pozornost široké veřejnosti za války v Perském zálivu, kdy se mu podařilo přežít irácké zajetí. Tehdy mu bylo sedmadvacet a byl příslušníkem britského letectva. V roce 1996 po patnácti letech služby v armádě odešel do civili a začal se věnovat psaní. Nyní žije v hrabství Hertfordshire a pokud právě nevystupuje v televizi, nepíše knihy, články do novin, nebo neabsolvuje přednáškové turné, věnuje se golfu a jiným sportovním aktivitám...

Jiří Noha

Narozen 1935. Chirurg, urolog, spisovatel, novinář.

Jill Norman

Britská editorka publikací pro výuku jazyků, zaměřená též na oblast kuchařství.

Jaroslav Nauman

Jaroslav Nauman byl český spisovatel a básník. Narodil se v rodině Jana Eustacha Naumanna , oficiála při městském berním úřadě v Praze a jeho manželky Arnoštky, rozené Widmannové . Po roce 1945 si nechal změnit jméno na neněmecké Jaroslav Horný. Je otcem spisovatele a ochránce přírody Pavla Naumana a geologa a paleontologa RNDr. Radvana Horného, CSc. Mnohé z jeho básní byly zhudebněny. Jeho dílo prostupuje láska k přírodě, obzvláště k rostlinám, které se staly jeho celoživotní vášní. V jeho knize Skalky a skalničky se poprvé objevily české názvy rostlin jako např. čechrava, zlatice nebo temnohlávek.

Eduard Němec

Autor kuchařských knih a předpisů o konzervování ovoce a zeleniny.

Czesław Niemen

Czesław Niemen , narozený 16. února 1939 jako Czesław Juliusz Wydrzycki, byl polský písničkář, hudebník a skladatel, který se stal jednou z nejvýznamnějších a nejinovativnějších osobností v historii polské populární hudby. Jeho kariéra trvala několik desetiletí, od počátku 60. let až do jeho smrti v lednu 2004. Niemen byl známý svým výrazným hlasem, poetickými texty a ochotou experimentovat s různými hudebními žánry.

Alena Nekovářová

Narozena 23.8.1961. PhDr., autorka učebnic němčiny.

Zbigniew Nienacki

Zbigniew Nienacki, skutečné jméno Zbigniew Tomasz Nowicki , byl polský spisovatel a novinář. Byl synem úředníka a učitelky. Debutoval v 17 letech. Největší slávu mu přinesla série dobrodružných knih pod společným jménem „Pan Auťák“ . V roce 1940 byl spolu s rodinou vysídlen do obce Słupia Skierniewicka, kde pracoval fyzicky. Po válce se vrátil do Lodži, kde brzy zahájil výuku v místní Všeobecně vzdělávací škole č. 3. V roce 1948 školu dodělal a odjel do Sklářské Poruby, kde krátce pracoval jako vychovatel. Ve stejném roce zahájil studium na Státní filmové vysoké škole v Lodži. Rok nato získal stipendium a odjel studovat do Moskvy na Všeruském státním kinematografickém institutu, odkud však byl nucen se vrátit v roce 1950 s posudkem "antistalinista". Byl přerušen tisk jeho první knihy Chłopcy, Nienacki byl vyhozen z vysoké školy a jeho otec z práce. Po jisté době byl přijat jako novinář v novinách Głos Robotniczy , kde pracoval do roku 1958. V tomto období začal používat pseudonym Zbigniew Nienacki. V 1952 se oženil s Helenou Dębskou, v 1953 se narodil syn Mariusz. V roce 1964 opustil ženu a syna, aby se mohl věnovat kariéře spisovatele. Průlomový v jeho životě byl rok 1967, kdy se přestěhoval do Jerzwałdu u Iławy. Zbigniew Nienacki byl aktivním členem PZPR , v 80. letech psal v lokálních tisku články kritizující hnutí Solidarita. Série „Pan Auťák“: Další knihy: Několik románů bylo zfilmováno, mj. Pan Auťák a pražské tajemství pod názvem Pražské tajemství. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zbigniew Nienacki na polské Wikipedii.

Vítězslav Novák

Autor učebnic pro obor strojnictví.

Viktor Nekrasov

Viktor Platonovič Někrasov, rusky Виктор Платонович Некрасов byl ruský spisovatel, který se stal představitelem sovětské literatury po druhé světové válce. Narodil se v rodině kyjevského lékaře. V roce 1936 ukončil studia architektury. V letech 1937—1941 byl hercem a divadelním výtvarníkem v různých sovětských městech. Po napadení Sovětského svazu Německem byl od srpna 1941 nasazen jako plukovní inženýr a zástupce velitele ženijního praporu. Zúčastnil se bojů u Charkova a Stalingradu. Za obranu Stalingradu i během dalších bojů byl celkem třikrát vyznamenán. Na začátku roku 1945 byl v Polsku raněn a demobilizován. Do komunistické strany - VKS vstoupil v roce 1944, v roce 1973 z ní byl vyloučen. První slávu si získal dílem Ve stalingradských zákopech, které vyšlo v roce 1946 a bylo jednou z prvních knih popisujících válku, pokud to doba umožnila, pravdivě. V roce 1959 poprvé otiskl svůj nesouhlas s tím, že na místě hromadné vraždy Židů a dalších občanů SSSR v Babím Jaru u Kyjeva měl být vybudován fotbalový stadion. V roce 1966 vystoupil veřejně k 25. výročí těchto událostí. Někrasova poté začali obviňovat z organizace masových sionistických shromáždění. Nikita Sergejevič Chruščov měl prohlásit: To, že nakonec byl památník v Babím Jaru v roce 1976 vybudován, je též zásluha Viktora Někrasova. V letech 1957—1962 mu bylo umožněno navštívit několik kapitalistických států. Jeho cestopisné dojmy byly kritizovány za poklonkování Západu. V roce 1966 spolupodepsal Někrasov dopis pětadvaceti pracovníků vědy a kultury Brežněvovi, ve kterém podepsaní nesouhlasili se Stalinovou rehabilitací. Poslední kniha, která byla Někrasovovi v Sovětském svazu vydána byla v roce 1971 V životě a dopisech . Zákaz tisku dalších knih nebyl oficiálně vysloven, jeho dříve vydané knihy však začaly mizet z knihoven. Pro liberální postoje obdržel v roce 1969 stranickou důtku a v roce 1973 b...

Miroslav Neumann

Miroslav Neumann , prozaik, romanopisec, redaktor, autor literatury faktu o odbojovém hnutí, scénáře. Po absolvování hotelové školy byl recepčním. V době protektorátu byl členem zpravodajské služby 1. čs. partyzánské brigády J. Žižky. Po válce byl předsedou Sdružení československých partyzánů v Holešově a pracoval v otcově podniku, od roku 1951 byl řidičem z povolání. Pro Českou televizi byl podle jeho předlohy natočen seriál Legenda o živých a mrtvých a Muž, který nesmí zemřít. Historie Kronika žhavých dnů vyšla v roce 1998, v roce 2005 vyšlo Ve stínu hákového kříže: kapitoly z historie protinacistického odboje na Holešovsku a v roce 2007 Za velkou šedou zdí. Dále napsal Partyzáni vzpomínají, Byla kdysi válka, Valaši v odboji a rebeliích a Vyslanci svobody. Spolupracoval se spisovatelem Pavlem Hejcmanem na řadě románů. Je autorem článků v odborném a regionálním tisku.

Miloš Noll

Miloš Noll byl malíř, grafik, ilustrátor, scénograf a filmový scenárista. Miloš Noll studoval na Státní grafické škole v Praze, ve Škole umění ve Zlíně, v letech 1945 – 1950 na UMPRUM v Praze . Už na zlínské škole se dostal do kontaktu se surrealismem, později v Praze se připojil ke spořilovské surrealistické skupině a hlásil se k tomuto odkazu trvale ve své volné tvorbě. Po studiu se začal uplatňovat v různých oborech užitého umění: novinová kresba, karikatura, kreslený humor, scénografie, typografie, plakáty a ilustrace. Byl výtvarným redaktorem World Student News , přispíval do Literárních novin , začal soustavně pracovat jako výtvarník, scénograf, později i scenárista pro Čs. televizi. Setkání a přátelství s režisérem Evaldem Schormem zahájilo jeho trvalejší spolupráci s filmem. Po několika krátkých televizních filmech natočili v roce 1966 podle společného scénáře v režii E. Schorma film „Gramo Von balet“, kombinující baletní projev s výtvarnou animací . Z podobné spolupráce s režisérem Ladislavem Rychmanem vznikl pro Laternu magiku filmově-scénický balet „Rondo“ . Řada scénářů k animovaným i hraným filmům pro Čs. televizi, Laternu magiku a Krátký film byla výsledkem blízké spolupráce s režisérem Pavlem Hoblem. V tehdejší době se podařilo realizovat jen některé scénáře: kupř. 26 dílů animovaného filmu „Jedna plus jedna“ a celovečerní film „Třicet panen a Pythagoras“ . Jako scenárista a výtvarník připravil animovaný seriál „Jak se chytají rusalky“ . Z jeho posledních prací pro animovaný film lze uvést „O vodníkovi Čepečkovi“...

Miloš Noha

PhDr. Miloš Noha byl asistentem slovanského semináře, který se zabýval srovnávací slovanskou jazykovědou a dějinami slavistiky. Publikoval práce z oboru a překládal také z ruštiny. Zdroje: a) aleph.nkp.cz b) Slavica na Universitě J.E. Purkyně v Brně : . Hejl, František . Vyd. 1. V Brně: Universita J.E. Purkyně, 1973, s. 147-254.

Milan Navrátil

Milan Navrátil je bývalý slovenský fotbalista, útočník. V československé lize hrál za Slovan Nitra a Jednotu Trenčín. Nastoupil ve 266 utkáních a dal 53 gólů.

Martin Nekola

Vystudoval Politologii na Filozofické fakultě v Praze, věnuje se především období nacismu v Německu a zbytku světa, dějinam totalitních režimů a československému exilu po roce 1948. Mimoto působí také jako publicista, dopisovatel několika časopisů a asistent ve Stálé komisi Senátu ČR pro krajany žijící v zahraničí.

Maria Nikolai

Německá spisovatelka.

Karel T Neumann

Narozen 9.11.1888 v Přemyšlení u Prahy, zemřel 8.3.1966 v Praze. Sochař, malíř, ilustrátor, prozaik.

Karel Naxera

Narozen 19. 5. 1953 v Plzni. MUDr., lékař a komunální politik působící na jižním Plzeňsku, člen autorské dvojice Naxera-Benda, autor a spoluautor sci-fi románů a povídek.

Julie Nováková

Narozena 15. 5. 1991 v Praze. Spisovatelka, překladatelka a evoluční bioložka na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Autorka science fiction a fantasy románů a povídek. Autorka detektivních románů. Pořadatelka workshopů a přednášek týkajících se fantasy literatury, tvůrčího psaní, publikování a vědy.

Joe Navarro

Joe Navarro je americký autor narozený jako Kubánec. Bývalý agent FBI, poradce a lektor, zaměřený na neverbální komunikaci a řeč těla. Do USA se přestěhoval se svou rodinou když mu bylo ,8 krátce po invazi v Zátoce sviní. Ukončil bakalářské studium justiční administrace na Brigham Young University magisterské studium mezinárodních vztahů na Slippery Rock University, poté pracoval 25 let jako zvláštní agent FBI supervisor v oblasti kontrarozvědky a hodnocení chování. Je jedním ze zakládajících členů elitního programu Behaviorální analýzy FBI a sloužil i jako velitel týmu jednotek SWAT. Po odchodu do důchodu z FBI píše knihy a vede kurzy na téma lidského chování. Působí na fakultě Univerzity v Saint Leo a odučil řadu kurzů na Harvardské podnikatelské škole. Od roku 2003 je konzultantem státních ministerstev.

Jiří Novotný

Narozen 24. 12. 1921 v Přerově. Bohemista zaměřující se na otázky spisovné češtiny a syntax.

Jiří Novotný

P. Dr. Jiří Novotný, SJ, jezuita, kněz. * 28.2.1921 Brno – † 15.2.2002 Velehrad 1940 maturita na brněnském reálném gymnáziu, vstup do Tovaryšstva Ježíšova, 1943 tříleté studium filosofie na řádovém učilišti na Velehradě, 1947 Russicum , Řím, titul z licenciátu teologie, 1953–1957 Biblický ústav, Řím, titul z licenciátu Písma svatého, 1946 vychovatel studentů v Papežském ústavu na Velehradě, 1960–1966 sekretář v Biblickém ústavu, Řím, 1969–1973 přednáší Nový zákon na teologické fakultě v Bejrútu, kterou vedli francouzští jezuité, 1973–1990 pracuje pro českou misi v Montrealu, výuka řečtiny a hebrejštiny; při ruském chrámu pomáhal při byzantské liturgii, 1990–1995 střídavě přednáší Starý zákon a hebrejštinu na Řeckokatolické fakultě Univerzity P. J. Šafáríka v Prešově a na římskokatolickém Institutu Teologické fakulty bratislavské Univerzity Komenského ve Spišské Kapitule, 1996 na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci přednáší Starý a Nový zákon a vede kurzy hebrejštiny, základů arabštiny a semináře věnované ikonám a staroslověnským památkám v Česku,