Všichni Autoři a témata

Jitka Plachá (1)

Narozena 2. 4. 1908 v Praze, zemřela 30. 4. 1972 tamtéž. PhDr., televizní pracovnice, autorka kulturně historické publikace.

Jaromír Měšťan (1)

Jaromír Měšťan se narodil 27.5.1916 v Plzni. Po matčině úmrtí se jako půlroční dítě dostal do Českých Budějovic. Po absolvování zdejšího gymnázia studoval na právnické fakultě UK Praha, kde promoval krátce před svojí emigrací v roce 1948. Již v době maturitních studií psal básnické příspěvky do studentského časopisu Sdružení, tento tisk také redigoval a aktivně se také zapojil do zdejšího studentského hnutí. V maturitním roce 1935 vydal svojí první básnickou sbírku Hoch ve smutku. O rok později následovala druhá kniha veršů Smlouvání s časem. V roce 1938 zahájil vydávání zamýšlené Malé jihočeské trilogie. První kniha lyricko – literárních esejů z tohoto projektu nesla název Země, kterou miluji. Druhá kniha vyšla až za války v roce 1942 a jmenovala se Tudy šel pán. V roce 1939 Jaromír Měšťan vydal sbírku milostné poezie pod názvem Zvěrokruh.Tento název také přijala i nově vzniklá básnická skupina vydávající za války ve stejnojmenné edici asi dvacet básnických sbírek. S psaním poezie nepřestával ani v době emigrace v roce 1948, kdy se usadil v Mnichově.Jeho verše byly otištěny v antologii Neviditelný domov s podtitulem Verše exulantů 1948 – 1953. V pařížské edici Rencontres vydal v roce 1953 knihu Zima v Alpách. V Mnichově také pokračoval i v činnosti edice Zvěrokruh, kdy zde vydal své knihy básní Malá noční hudba , Sladká jako med , Útěk do Egypta a Potměchuť svoboda . Byl také dopisovatelem týdenníku ,,Čechoslovák“ vydávaného v Londýně a aktivním členem exilového Pen-Klubu a dalších exilových organizací. V roce 1964 byla Měšťanova báseň Böhmische Landschaft otištěna v souboru překladů české poezie v německé antologii Linde und Mohn. Bylo to rok před básníkovou smrtí. Jaromír Měšťan zemřel 22.7.1965 v Mnichově.

Josef Kroupa (3)

Narozen 25. 12. 1917 v Hošticích u Kroměříže, zemřel roku 1997. Doc. MUDr., DrSc., chirurg, publikace z oboru traumatologie. .

Sonja Henie (1)

Sonja Henie byla norská krasobruslařka a filmová herečka. Třikrát vyhrála olympijské hry, desetkrát světový šampionát a šestkrát mistrovství Evropy. Kromě úspěšné sportovní kariéry se později uplatnila jako americká filmová herečka v Hollywoodu, později též působila jako majitelka a provozovatelka bruslařského souboru v oboru lední revue. Dodnes je mnohými příznivci krasobruslení považována za nejpůvabnější a nejelegantnější krasobruslařku všech dob vůbec. Sonja Henie se narodila 8. dubna 1912 v Oslo, měla staršího bratra Leifa. Otec byl bohatý kožešník a sportovec, který své děti vedl ke sportu. Sonja projevovala už v raném věku talent pro bruslení, tanec a hudbu. Otec ji materiálně podporoval na začátku kariéry, najal nejlepší trenéry a taneční mistry včetně ruské primabaleriny Tamary Karsavinové. Stal se jejím manažerem a měl významný podíl na její popularitě. Sonja byla cílevědomá a pilná, trénovala až 8 hodin denně a její vzdělávání zajišťovali soukromí učitelé. V roce 1923 získala v jedenácti letech titul mistryně Norska v krasobruslení. O rok později startovala na zimní olympiádě v Chamonix, i když některé závodnice měly výhrady kvůli jejímu nízkému věku. Byl to její první mezinárodní start, a přestože skončila jako poslední z osmi účastnic, získala si diváky svou bezprostředností a odvahou. V roce 1927 vyhrála mistrovství světa v Oslo a to jí zajistilo účast na ZOH 1928 ve Svatém Mořici. Pod dohledem otce se pečlivě připravovala, trénovala, vystupovala na různých závodech a exhibicích. Výrazně jí pomohla spolupráce s ruskou tanečnicí Annou Pavlovou, která ovlivnila její celkový projev na ledě. Na olympiádě předvedla nejen vynikající povinné cviky, ale zaujala uměleckým projevem ve volné jízdě, spojením tanečních a krasobruslařských prvků. Pozornost vzbudilo i její na tehdejší dobu odvážné oblečení: bílé boty, krátká sukénka nad kolena, tenké punčochy a přiléhavý dres. Po vítězství se o ni začali zajímat i ...

Steve Davies (1)

Americký autor, zabývá se problematikou vojenských letounů.

Karel Husička (1)

Spoluautor publikace o magnetofonech.

Josef Vogt (1)

Janice Harper (1)

Autorka publikace o aranžování květin.

Jan Kubeš (1)

Narozen 23. 10. 1961. Doc. RNDr., CSc., geograf. Publikace z oblastí územního a regionálního plánování venkova a krajinného plánovaní.

Josef Říha (1)

Josef Říha byl český právník a politik z Kutnohorska. Studoval na pražském akademickém gymnáziu a právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Titul doktora práv získal 30. prosince 1858. Po dvou letech státní služby v Kouřimi a v Kutné Hoře pracoval určitou dobu v advokacii a po roce 1862 v notářské kanceláři. Roku 1868 si založil vlastní advokátní praxi. Účastnil se veřejného a politického života. Už v roce 1867 byl zvolen do Českého zemského sněmu za venkovské obce kutnohorského okresu, o pět let později pak za město Kutná Hora. Zemský sněm ho roku 1867 zvolil poslancem Říšské rady . Patřil ale do skupiny českých státoprávně orientovaných poslanců z Národní strany , kteří odmítali převzít mandáty kvůli výhradám k ústavnímu směřování Předlitavska. 19. června 1867 byl spolu s dalšími českými poslanci vyzván k udání důvodů pro nepřevzetí mandátů. 26. září 1868 pak byly mandáty těchto poslanců v zemském sněmu a tudíž i v Říšské radě prohlášeny za zaniklé. Ještě předtím, v srpnu 1868, patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo. Byl i členem městského zastupitelstva a v letech 1877-86 purkmistrem Kutné Hory. Mimo toho působil jako starosta kutnohorské Měšťanské besedy a ve sboru Tylova divadla. Spoluzakládal bruslařský spolek a místní organizace Ústřední matice školské a Sokola. Organizoval i sbírku na obnovu Národního divadla po požáru. V nekrologu v časopise Světozor je uváděno, že současníci si ho vážili pro nezištnost a obětavost ve prospěch města i národa. Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. ....

Ivo Knoflíček (1)

Ivo Knoflíček je český, potažmo československý bývalý fotbalový útočník a trenér. Jeho mladší bratr Luboš Knoflíček je bývalý ligový fotbalista. Začínal v domovských Šardicích , v žákovském věku přestoupil do Zbrojovky Brno, kde působil až do dorostu . Po jednom ročníku v Sigmě Olomouc zamířil do Slavie Praha, kde začal v roce 1981 hrát Československou ligu. Po vojně v RH Cheb se vrátil a v roce 1985 se stal nejlepším střelcem ligy. V roce 1988 spolu s Lubošem Kubíkem emigrovali ze soustředění Slavie v NSR do Anglie. Následoval zákaz startu, Knoflíček rok a půl absentoval, dočkal se až v německém FC St. Pauli. Po působení ve VfL Bochum a SK Vorwärts Steyr se v roce 1994 vrátil na chvíli do Slavie Praha, pak postoupil s Benešovem do ligy. Končil v druholigové Příbrami, kde zažil postup a sloučení s Duklou. Za československou reprezentaci nastoupil v letech 1983–1992 ke 38 utkáním , v nichž vstřelil 7 gólů. V těchto 7 zápasech, v nichž skóroval, nikdy neprohrál, šestkrát s týmem zvítězil a jednou utkání skončilo remízou. V současnosti je asistentem trenéra Michala Petrouše v juniorském týmu Slavie Praha.

Beatrix Stoepel (1)

Německá bioložka, novinářka, televizní redaktorka.

Susanne Harthoorn (1)

Ingrid Selberg (1)

Ladislav Pálka (1)

Český výtvarník. Narozen 14.4.1945 ve Zlíně. Grafik, animátor a knižní ilustrátor.

Jon G Ayres (1)

Vlastimil Košek (1)

Autor publikace z oblasti strojírenství.

Karel Zahrádka (1)

Autor publikace z oblasti strojírenství.

Vladislav Malý (1)

Vladislav Malý je entomolog, člen České společnosti entymologické.

Karel Dušek (1)

Po studiu na klatovském gymnáziu studoval lékařství, později filosofii. První básně publikoval ve Světozoru. Spolu s Alfonsem Muchou a Ladislavem Syllabou se podílel na obnovení svobodného zednářství v Československu. Jeho první žena, herečka Hana Kubešová, ho přivedla k divadlu. V roce 1900 se stal dramaturgem Národního divadla. Po roce 1918 působil jako šéf činohry Vinohradského divadla. V roce 1946 byl jmenován národním umělcem. Roku 1998 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka II. třídy.

František Hamr (1)

Narozen 15.10.1911 v Šlapanicích u Brna, zemřel 10.10.1980.Strojírenský technolog, práce z oboru broušení.

Jaroslav Paleček (1)

Práce v oboru vzduchotechniky.

Bohumil Špinar (1)

Jiří Janáč (1)

Narodil se v Ústí nad Labem a žije v Českých Budějovicích. Poezii se věnuje řadu let a orientuje se především na humor.

Hanuš Landsperský (1)

Autor publikací z oblasti práškové metalurgie.

Miloš Hansa (1)

Autor technických příruček.

Miroslav Kressl (1)

Publikace z oboru elektroúdržby.

Čestmír Šalamoun (1)

Narozen 1.12.1930 v Praze, zemřel 8.8.1983 tamtéž. Docent na katedře automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel Strojní fakulty ČVUT v Praze. Práce z oboru strojírenství.

Miloš Suchý (1)

Práce o mechanických a hydraulických převodech.

Ivan Kuna (1)

* 23. 9. 1930 Plzeň Maturoval na Odborné škole stavitelské v Plzni . V r. 1951 absolvoval PedF UK, pobočku v Plzni , v r. 1960 Fakultu společenských věd VŠP v Praze a v l. 1964–65 studijní pobyt na Moskevské státní univerzitě. V r. 1969 získal titul PhDr. Postgraduální studium na MFF UK ukončil v r. 1980. V l. 1953–60 učil na základních školách. V l. 1960–70 působil na PedF v Plzni, kde v r. 1967 založil Ústav filozofie a logiky, který vedl až do nuceného odchodu z fakulty. V l. 1971–90 učil na SPŠE v Plzni. Od února 1990 pracuje na katedře společenských věd PedF v Plzni, od listopadu 1991 jako její vedoucí. V únoru 1993 byl jmenován ředitelem Ústavu sociálních a politických věd Západočeské univerzity . V r. 1994 se habilitoval na MU pro obor filozofie. První K. publikované práce se zabývají jednak problémy stylistickými , jednak náměty psychologickými. Do tohoto období lze také zařadit obsáhlejší studii o Zločinu a trestu, která se vyrovnává mj. s tehdejšími ideologickými dezinterpretacemi Dostojevského díla. Později se jeho stěžejním předmětem bádání stane „vědomí“ jako psychologický, filozofický i sociální problém . V l. 1971–90 se věnuje otázkám aplikovatelnosti sociologie v průmyslové praxi. Je autorem výzkumné zprávy K.p. Škoda, v níž podává obraz disciplín, které svými poznatky mohou inspirovat projektanty a konstruktéry složitějších technických zařízení. V r. 1977 publikuje s M. Šmídem první naši středoškolskou učebnici ergonomie. V 80. l. se zabývá postavením lidského činitele v technických systémech zvláště z hlediska jeho spolehlivosti. Po návratu na PedF v Plzni zpracovává s kolektivem autorů skripta mající nahradit „normalizační“ texty v oboru filozofie. V r. 1992 iniciuje na ZČU konferenci o významu humanizace vzdělávacího systému a rediguje sborník z této konference. Publikuje i v dalších sbornícíc...

Jiří Sajner (1)

Autor publikací z oblasti elektrotechniky, zaměřuje se na měřící přístroje.

Jaroslav Doležel (1)

Jaroslav Doležel je český vědec, zabývající se genetikou rostlin, člen Vědecké rady Akademie věd ČR a předseda Vědecké rady Grantové agentury ČR. V roce 2018 obdržel nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava. Agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně absolvoval v roce 1978. Od roku 1983 pracuje v Ústavu experimentální botaniky jako vědecký pracovník a založil zde Laboratoř experimentální cytogenetiky a cytometrie, kterou vede. V letech 1985 - 1986 absolvoval postdoktorský pobyt ve výzkumném ústavu ENEA v Římě. V roce 1997 byl jmenován vedoucím olomouckého pracoviště ÚEB AV ČR. Od roku 1992 působí externě na Katedře buněčné biologie a genetiky Univerzity Palackého v Olomouci. Přednášel na více než 20 odborných kurzech v zahraničí a školil 15 doktorandů. Zaměřuje se na studium struktury a změn dědičné informace rostlin, díky nimž se rostliny postupně vyvíjely nebo vznikaly nové druhy. Vede skupinu vědců, s nimiž vytvořil nové snadnější metody pro analýzu genetických informací, uložených v DNA rostlin. Tyto metody se využívají na celém světě více než dvacet pět let. Spolupracuje v mezinárodních projektech na čtení genetické informace významných druhů rostlin včetně pšenice a banánovníku. "Založil nový obor genomiky, tzv. chromozomovou genomiku, která kombinuje izolaci chromozomů pomocí průtokové cytometrie s postupy molekulární biologie a genomiky." Ve druhé dekádě 21. století je fokusem výzkumu v oboru vyhledání a izolace důležitých genů a metody vyvinuté tímto vědcem a jeho týmem cestu zjednodušují a zkracují. Podílí se na řadě projektů špičkových vědeckých pracovišť v zahraničí. Účastnil se jako řešitel nebo spoluřešitel více než 20 výzkumných projektů GAČR, MŠMT, NAZV, Národní vědecké nadace , USDA a EU. Je autorem více než 300 článků ve vědeckých časopisech, dvou vědeckých knih a téměř 40 kapitol ve vědeckých knihách. Jeho práce byly citovány více než 17000krát , včetně nejprestižn...

Antonín Širaich (1)

Ing. autor publikace o výrobě tabulového skla.

Miroslav Pán (1)

Narozen 14. 9. 1918, zemřel 30. 11. 2005. Ing., autor učebnic chemie pro keramiky.

Milota Fanderlik (1)

Narozen 12.7.1905 v Praze, zemřel 16.1.1999. Ing., dr. techn., silikátový chemik, profesor sklářské technologie, literatura z oboru.

Libuše Jilemnická (2)

Narozena 6.6.1946 v Pardubicích. Geolog, přírodovědec, publikační obor životní prostředí, trvale udržitelný rozvoj, autorka mineralogicko-geologické bibliografie Československa.

Vladimír Majer (1)

Vladimír Majer - novinář a sportovní redaktor. Narodil se 12. března 1944 a stále žije v Českých Budějovicích. Zkratka nebo podpis Vladimír Majer se v historii jihočeských tištěných médií objevují vůbec nejčastěji. Největší část ze své kariéry prožil v bývalé Jihočeské pravdě, předchůdkyni dnešního Českobudějovického deníku v oddělení sportu, kde se jako uznávaný expert mimo jiné věnoval hlavně volejbalu, basketbalu, atletice a plavání.

Břetislav Klobouk (1)

Jiří Hendrych (1)

Jiří Hendrych byl český a československý poúnorový politik Komunistické strany Československa, člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa, poslanec Národního shromáždění ČSR, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění a jedna z nejvlivnějších postav KSČ během éry Antonína Novotného. Od roku 1931 byl členem československého Komsomolu. V meziválečné ČSR byl zatčen a vyloučen ze studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy pro „rozvratnou činnost“ mezi vojáky. Od roku 1934 byl členem KSČ a ve druhé polovině 30. let byl funkcionářem strany na Kladensku. Za druhé světové války byl aktivní v odboji. V letech 1939–1941 zastával post člena ilegálního krajského výboru KSČ v Kladně. Koncem srpna 1941 ho zatklo gestapo a až do konce války byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen. Po osvobození se zapojil opět do politické práce pro KSČ. Koncem 40. let se profiloval jako odborník na „boj proti ideologické diverzi“. Zastával četné stranické posty. VIII. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. Od ledna do září 1951 a znovu od září 1951 do února 1952 byl členem organizačního sekretariátu ÚV KSČ. Od září 1951 do února 1952 a znovu od června 1954 až do dubna 1968 byl tajemníkem ÚV KSČ. V období červen 1958 – prosinec 1962 byl členem politického byra ÚV KSČ, od prosince 1962 do dubna 1968 pak držel post člena předsednictva ÚV KSČ. V letech 1965–1968 byl rovněž členem ideologické komise ÚV KSČ. Dále byl od června 1954 do dubna 1968 členem sekretariátu ÚV KSČ. V roce 1955 mu byl udělen Řád republiky, v roce 1963 Řád Klementa Gottwalda. Dlouhodobě zasedal v nejvyšších zákonodárných sborech. Po volbách do Národního shromáždění roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Ústí nad Labem. Mandát nabyl až do...

Lumír Kule (1)

Narozen 5.1.1926 v Plzni. Prof., Ing., CSc., elektrotechnický inženýr, práce z oboru elektrických pohonů.

Oskar Dinter (1)

Narozen 1. 5. 1906 v Kyjevě, zemřel roku 1993 v Ostravě. Profesor na Vysoké škole báňské se zaměřením na úpravnictví nerostných surovin. Publikoval odbornou literaturu na téma hornictví a úpravnictví.

Vojtech Kellö (4)

Profesor fyzikální chemie.

Jiří Štěpek (1)

Narozen ve Znojmu. Studoval lékařskou fakultu UJEP v Brně, dnes bydlí a pracuje v Třebíči jako stomatolog. Kromě sci-fi se věnuje teraristice a numismatice.

Miloš Polášek (1)

Miloš Polášek, vlastním jménem Miloslav Polášek, byl český fotograf, grafik a vydavatel. S fotografováním začal již v mládí. Vedle toho se ale následně věnoval i grafické a typografické práci. Po svém působení na Nové huti se začal naplno věnovat reportážní fotografii a novinářské práci jako redaktor. Nejprve působil v Moravskoslezském večerníku, od roku 1969 poté v Ostravském kulturním měsíčníku, který vycházel ve vydavatelství Profil. Počátky jeho výtvarných aktivit se datují do roku 1965, kdy dosáhl prvních úspěchů ve fotografických soutěžích. Vedle reportážní fotografie , se následně věnoval ekologicky zaměřené fotografii Ostravského regionu, který trpěl zejména těžbou černého uhlí. Jako i další jeho vrstevníci se ve své tvorbě zaměřoval zejména na ostravské reálie a zachytil mnohé dnes již neexistující lokace. Mnoho let se poté věnoval fotografickým experimentům s barvou i speciálními technikami . Dalším jeho oblíbeným tématem byla žena a krása jejího těla. Tyto práce můžeme nalézt v několika sériích ženských aktů z let 1965–2006. Miloš Polášek zakládal ateliér fotografie na Katedře výtvarné tvorby Pedagogické fakulty Ostravské univerzity . V tomto ateliéru působil jako odborný asistent 10 let . V letech 2000–2004 realizoval projekt Face to face, který ve formě portrétů mapoval význačné osobnosti Ostravska. Vše vyústilo vydáním stejnojmenné fotografické publikace. Mezi publikace, které zaštítil vydavatelsky a typograficky patří:

Edwin A Dawes (1)

Anglický biochemik.

Svatopluk Krupička (1)

Narozen 8. 1. 1922 v Lounech, zemřel 5. 1. 2014 v Praze. RNDr., fyzik, zaměřený na magnetické vlastnosti pevných látek, publikace z oboru.

Jaromír Ulbrecht (1)

Narozen 16.12.1928 v Ostravě. Ing. CSc., chemik, práce zoboru.

Alois Wagner (1)

prof. Ing. Dr. Alois Wagner, DrSc. * 4.8.1896 Moravská Ostrava – † 17.10.1978 Brno chemik, vysokoškolský pedagog vzdělání obecná škola ve Zdounkách, vyšší gymnázium v Uherském Hradišti , ČVŠT v Brně, odbor chemického inženýrství , PřF MU , přísná zkouška doktorská dílo – publikoval v časopise "Přírodní vědy ve škole", později člen redakční rady – spolupráce na Technickém slovníku naučném – Chemie analytická I. a II. – Organická chemie pro posluchače dálkového studia na pedagogických fakultách zaměstnání 1920–1939: asistent Ústavu teoretické a fyzikální chemie na ČVŠT v Brně, 1927–1937: profesor Veřejné obchodní školy obchodní a živnostenské komory v Brně, 1937–1950: profesor Čs. státní obchodní akademie v Brně, 1947–1948: odborný inspektor fyziky, chemie a nauky o zboží na obchodních učilištích, 1950–1953: Pedagogická fakulta MU, externě přednáší na Vysoké škole technické dr. E. Beneše v Brně a na Vysoké škole hospodářských věd v Bratislavě , od 1953: na Vysoké škole stavitelství v Brně , v roce 1959 jmenován profesorem odborné a zájmové organizace Sokol, Československá společnost chemická

Oldřich Hora (1)

Narozen 1.1.1930 v Přešticích. Elektrotechnik, práce z oboru.

Jiří Elfmark (1)

Narozen 1.1.1927 v Ostravě. Ing., DrSc., docent, literatura z oboru hutnictví.

Howard Purnell (1)

John Howard Purnell, narozen 17. 8. 1925, zemřel 12.1. 1996. Profesor chemie, odborník na chromatografii.

Bedřich Eimut (1)

Spis o valivých ložiscích.

František Jurča (1)

František Jurča byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR a Národního shromáždění ČSSR. Po volbách roku 1954 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním obvodu Praha-venkov. Mandát nabyl až dodatečně v červenci 1958 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec Bohumil Bureš. Mandát obhájil ve volbách v roce 1960 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR za Středočeský kraj. V Národním shromáždění zasedal do konce jeho funkčního období, tedy do voleb v roce 1964.

Jaroslav Kůta (1)

Jaroslav Kuťák je spisovatel a překladatel, rekreační fotbalista a šachista, profesionální golfista, miluje doutníky, víno a staré pohlednice. Žije v Hradci Králové. Studoval filozofii a germanistiku na Humboldtově univerzitě v Berlíně a poté prošel mnoha různými zaměstnáními - televizní editor, dělník, správce fotbalového stadionu, správce webu, majitel cukrárny, šerif ve westernovém městě pro děti. Pro dnes již zaniklé nakladatelství IŽ napsal sto westernů pod pseudonymem N. C. Marshal, přeložil 500 sešitů včetně Perryho Rhodana, vytvořil na 500 povídek a vydal více než dva tucty knih v hard coveru. Na stará kolena vystudoval FTVS, aby se stal profesionálním trenérem golfu a poslední dobou se věnuje golfové osvětě. Napsal 12 detektivek z prostředí různých českých golfových hřišť, celkem pak více než 150 detektivních příběhů. Získal mimo jiné tři ceny Havrana za nejlepší krimipovídku roku a cenu za nejlepší detektivní román roku v roce 2001. Publikuje v Německu a Japonsku.

Josef Šimorda (1)

Jaroslav Čeleda (1)

Narozen 11.6.1890 v Opavě, zemřel 21.6.1974 v Praze. Houslista, hudební historik a popularizátor, profesor konzervatoře, autor muzikologických monografií.

Vladimír Lach (1)

Narozen 22.11.1919 v Brně. Ing.dr., profesor technologie výroby stavebních hmot, práce z oboru.

Jaroslav Mallat (1)

Narozen 22.9.1905. Ing., lesník.

Jaroslav Slípka (1)

Narozen 10.6.1926 v Lokti nad Ohří. RNDr. MUDr. DrSc., profesor histologie a embryologie . Zabývá se experimentální morfologií, prohloubil srovnávací studium faryngeální oblasti u rozdílných taxonů obratlovců a vedl další komparativní fyloembryologické studie s důkazem vzájemně propojené regulace nervového, endokrinního a imunitního systému. Vybudoval Ústav histologie a embryologie na LF UK v Plzni, který vedl od roku 1979, v letech 1962-1966 vedl Ústav mikroanatomie v Bagdádu. Předseda Čs. anatomické společnosti, Spolku lékařů v Plzni. Jeho syn doc. MUDr. Jaroslav Slípka je otorinolaryngologem.

Ladislav Maixner (1)

Práce z oboru automatizace výroby.