Všichni Autoři a témata

Bosiljka Grdičová (1)

Bosanková Susan (1)

Bosáček Josef (1)

Borzič Adam (1)

Borys Ivančov (1)

Borut Golob (1)

Slovinský spisovatel, novinář, rozhlasový redaktor.

Borris Siegfried (1)

Borodziuk Bernadetta (1)

Borodziej und (1)

Borodin String Quartet (1)

Borodin String Quartet je vysoce uznávaný komorní soubor, který byl založen v roce 1945 v Sovětském svazu. Kvarteto bylo původně pojmenováno po svém prvním houslistovi Michailu Terianovi, později však přijalo jméno slavného ruského skladatele Alexandra Borodina, což odráží jeho oddanost ruské klasické hudbě. V průběhu let prošel soubor několika změnami ve svém složení, ale trvale si udržuje pověst interpretační autority, zejména v oblasti ruské klasické hudby.

Bornstein (1)

Bornemisza H.J. (1)

Bormans Leo (1)

Borjana Dodova (1)

Narodila se v roce 1983 v Praze. Programátorka a výtvarná redaktorka. Autorka esejů, filmových scénářů a krátkých próz. Vystudovala scénaristiku a dramaturgii na FAMU v Praze.

Borja Folch (1)

Bořivoj Tříska (1)

Bořivoj Petrák (1)

Bořivoj Nejezchleb (1)

Mgr. Absolvent vysokoškolského studia v oborech Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů . Kronikář, autor regionální publikace.

Bořivoj Lauda (1)

Bořivoj Lauda byl český grafik a ředitel Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Bořivoj Lauda se narodil v roce 1922 v rodině malíře Richarda Laudy a Marie Laudové, rozené Školaudyové. Bořivojův mladší bratr Jaroslav absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze a stal se grafikem, scénografem a restaurátorem. Jejich společným strýcem byl sochař Bohuš Landa. Vzhledem k jeho předčasnému úmrtí v roce 1918 ho však ani jeden ze synů Richarda Laudy nepoznal. V letech 1941–1942 Bořivoj Lauda studoval na soukromé umělecké škole Officina Pragensis vedené grafikem a ilustrátorem Jaroslavem Švábem. Od roku 1942 téměř do konce války pracoval jako kolorista a fázař při výrobě kreslených filmů v Ateliéru filmových triků v Praze . Po jejím skončení pokračoval ve studiu v grafickém ateliéru Antonína Strnadela na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze . Po vysokoškolských studiích pracoval jako výtvarník-scénograf v Československém státním souboru písní a tanců. Lidové umění se stalo rovněž jednou z hlavních inspirací jeho vlastní umělecké tvorby. V roce 1970 byl jmenován ředitelem Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Na této pozici setrval do roku 1986. Svými texty přispěl do řady samostatných i kolektivních katalogů a uměleckých publikací. Coby kurátor realizoval mimo jiné několik výstav otce Richarda Laudy a výstav českého a jihočeského poválečného výtvarného umění. Také v pozdějších letech se věnoval grafické práci a návrhům tanečních kostýmů.

Bořivoj Kňourek (1)

Narozen 19.2.1963. Ing., počítačový grafik, práce z oboru.

Bořivoj Kěmenák (1)

Bořivoj Havlík (1)

Narozen 28. 7. 1935 v Praze, zemřel 30. 6. 2019. RNDr., DrSc., biolog, parazitolog, věnoval se rovněž radiační hygieně vody: působil ve Státním zdravotním ústavu a později na Ministerstvu zdravotnictví ČR.

Bořivoj Dvorský (1)

Publikace o kulturistice.

Borison B.K. (1)

Borislav Roussev (1)

Borislav Petrík (1)

Slovenský ekonom, zaměřený na soukromé malé a střední podniky.

Borisav Stankovič (1)

Borisav "Bora" Stanković byl srbský realistický spisovatel. Jeho díla se zabývala především problematikou života v jižním Srbsku, odkud sám pocházel. Stanković dokončil základní školu ve Vranje, dále pak studoval na právnické fakultě Bělehradské univerzity. Rok života strávil také v Paříži. Pracoval jako úředník v Bělehradě. Během první světové války přesídlil do Niše, později do Černé Hory. Tam byl však zajat a převezen do zajateckého tábora do Derventy. Po válce pracoval v uměleckém oddělení jugoslávského ministerstva spravedlnosti. Zemřel v Bělehradě roku 1927. Mezi jeho významná díla patří drama Koštana, tedy divadelní hra, ve které Stanković divákům ukazuje lidové obyčeje a zvyky jižního Srbska a román Nečista krv. Zatímco Srbsko počátku 20. století měnilo svoji orientaci a nová generace viděla svůj vzor ve Francii a Anglii, než Rakousku, nebo patriarchálním světě srbského venkova, Stanković se rozhodl zpracovávat témata právě z tohoto okruhu. Zážitky z válečného Bělehradu v dobách útoků Rakousko-Uherska na Srbsko shrnul v díle Pod Okupacijom. Ve svých dílech používal Stanković často torlacké nářečí, kterým se mluví v jižním Srbsku.

Boris; Strugatsky, (1)

Boris Zala (1)

Boris Vystavěl (1)

Narozen 1939. Matematik, fyzik a informatik. Publikuje v regionálním časopisu Štafeta.

Boris von Brauchitsch (1)

Německý kurátor výstav.

Boris Vladimirovič Vlasov (1)

Boris Vladimirovič Šabat (1)

Matematik.

Boris Vladimirovič Nekrasov (1)

Ruský chemik, zaměřený na teoretickou chemii.

Boris Vladimirovič Morkovin (1)

Narozen 30. 7. 1882, zemřel 1968. Ruský lektor ruštiny na Karlově univerzitě, autor praktických příruček ruského jazyka.

Boris Vladimirovič Jakovlev (1)

Ruský autor publikací z oboru biologie a zemědělství.

Boris Vladimirovič Asaf'jev (1)

Ruský muzikolog, hudební skladatel, kritik a pedagog.

Boris Viktorovič Klimentov (1)

Ruský autor knih z oboru družstevního zemědělství.

Boris Vasil'jevič Kukarkin (1)

Ruský astronom, autor publikací z oboru.

Boris Vasil'jevič Dedjuchin (1)

Ruský spisovatel.

Boris Valerianovič Ljapunov (1)

Ruský spisovatel, zabýval se historií a bibliografií SF literatury.

Boris Valentinovič Jakovenko (1)

Narozen 4.6.1884, zemřel 16.1.1949 v Praze. Filosof, redaktor. Práce z oboru filosofie a politických věd.

Boris V Iofee (1)

Boris Turza (1)

Slovenský hudební pedagog, organista, autor učebnic a metodických materiálů pro vyučování hudební vychovy.

Boris Titzl (1)

Pozice a funkce na pracovišti - docent Vzdělání, kvalifikace - 1967 FF UK Praha, filozofie – dějepis, učitelství pro školy II. cyklu 1982 PedF UK Praha, rozšiřující studium speciální pedagogiky 1991 FF U Praha, doktorát filozofie 1997 PedF UK Praha doktorát speciální pedagogika 2002 zpětně k 1. 1. 1999 UK Praha, doktorát 2003 MU Brno, habilitace pro obor pedagogika Přehled zaměstnání - PdF UK v Praze - PdF UHK v Hradci Králové Akademické, univerzitní a další aktivity - výkonný redaktor čas. Speciální pedagogika

Boris Timofejevič Babljuk (1)

Ruský novinář, publicista a prozaik.

Boris Suchánek (1)

Boris Strugaskij (1)

Boris Smirnov (1)

Boris Šlechta (1)

Narozen 25. 4. 1937. Loutkoherec a herec, výtvarník a scénograf, též spisovatel , spolupracovník rozhlasu, editor vzpomínek svého otce na 1. světovou válku.

Boris Šiška (1)

Boris Šimák (1)

Narozen 28.11.1956 v Hradci Králové. Publikace v oboru elementárních částic a fyziky vys.energií, termodynamiky, obecné matematiky, elektroniky a teleinformatiky a přenosu dat.

Boris Serafimovič Černov (1)

Boris Semenovič Fal'kevič (1)

Ruský inženýr, autor odborné literatury o automobilech, jejich zkušebních metodách a údržbě.

Boris Schlossberg (1)

Americký specialista v oblasti měnových výzkumů.

Boris Růžička (1)

Narozen 4.9.1921 v Praze, zemřel 26.9.1976 v Praze. Ing., PhMr., PhDr., CSc., odborník na živočišnou výrobu, práce a redakční činnost v oboru.

Boris Ruvimovič Levin (1)

Ruský odborník v radiotechnice, publikace v oboru.

Boris Prokopov (1)

Boris Pilňak (1)

Boris Andrejevič Pilňak, česky též Piľnjak , byl sovětský spisovatel, popravený v období stalinských procesů. Narodil se v rodině Povolžských Němců v rodině veterináře Andreje Ivanoviče Wogau , pocházejícího z Jekaterinstadtu ; matka Olga Ivanovna Savinova byla dcerou saratovského kupce. Rodiče se rozvedli v roce 1924. Dětství a mládí prožíval v provinčních ruských městech jako Možajsk a Saratov. Střední školu ukončil v Nižním Novgorodu v roce 1913. Studium ekonomické vysoké školy ukončil v Moskvě v roce 1920. První časopisecký příspěvek mu byl uveřejněn roku 1909. Profesionálním spisovatelem byl od roku 1915, kdy začal pod pseudonymem Boris Pilňak přispívat do časopisů a almanachů. Pseudonym si zvolil podle jména zemědělské usedlosti Pilňanka v Charkovské gubernii, kde pobýval u svého strýce z matčiny strany. Prvních knižně vydaných děl С последним пароходом vyšlo v roce 1918 a Былье si povšimli i lidový komisař pro vzdělání Anatolij Lunačarskij a Maxim Gorkij; Pilňak se stal slavným. Ve dvacátých letech cestoval po Evropě a pokračoval v publikaci svých knih. Okolo roku 1924 napadali proletářští spisovatelé ve Svazu sovětských spisovatelů Pilňaka kvůli jeho cestám i stylu psaní. Pilňak se proto vrátil k sovětským námětům. Povídka Nezhašený měsíc byla zjevně inspirována nevysvětlenou smrtí Michaila Frunzeho. V té samé době se však začínaly šířit pověsti obviňující Stalina z Frunzeho smrti. Časopis, ve kterém dílo vyšlo, byl zabaven a vydavatelé se museli omluvit. Jiná jeho díla však byla vydávána až do roku 1936. V roce 1929 byl vyloučen z vedení Svazu spisovatelů za to, že v zahraničí vydal svou knihu Красное дерево , i když se jednalo o státem legalizované vydání. V ní popisuje návrat trockisty do malého ruskéh...

Boris Petrovič Rjachovskij (1)

Ruský spisovatel.