Výpis všech autorů

Prentice Mulford

Prentice Mulford byl známý literární humorista a autor z Kalifornie. Navíc pomohl založit nové myšlenky hnutí. od 1875-1881. Mulford také přispěl k objevování a popularizaci filozofie a nových myšlenek , spolu s dalšími významnými spisovateli, včetně Ralpha Waldo Emersona . Mulford kniha- Myšlenky jsou věci, sloužila jako vodítko pro tento nový systém víry a je ještě dnes populární.

Petr Macek

Petr Macek je český spisovatel, novinář a scenárista. Začínal komerční science fiction zasazenou do populárních sérií Star Trek a Mark Stone a novelizací scénáře nízkorozpočtového komediálně-hororového filmu Marka Dobeše a Štěpána Kopřivy Choking Hazard. Jeho pozdější knihy Golemův stín, Případ dobře vychlazené pomsty a Hitlerův posel smrti jsou původním příspěvkem do edice pastišů o Sherlocku Holmesovi. Všechny dosavadní romány s postavou slavného detektiva v roce 2014 přijalo londýnské vydavatelství MX Publishing a vydalo jejich anglický překlad v celosvětové distribuci. S řadou osobností sepsal coby novinář jejich autorizované biografie, například s herečkou Ivou Janžurovou, režisérem Václavem Vorlíčkem, jazzmanem Laďou Kerndlem či zpěvačkou Helenou Vondráčkovou. Jeho kniha 1968 očima 50 je ohlédnutím 50 osobností Česka a Slovenska na události Pražského jara a okupaci vojsky Varšavské smlouvy roku 1968. Společně s výtvarníkem Petrem Koplem je autorem komiksového časopisu Dechberoucí Zázrak, pro časopis ABC autoři tvoří příběhy i s dalšími hrdiny, jako jsou Pérák nebo legendární Conan.

Patrick Modiano

Patrick Modiano je francouzský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu v roce 2014. V roce 1978 získal Goncourtovu cenu za román Ulice temných krámků a roku 2012 Rakouskou státní cenu za evropskou literaturu. Modiano se narodil na pařížském předměstí. Jeho otec Albert Modiano byl obchodník a sefardský Žid. Významná rabínská rodina původně pocházela z řecké Soluně. Během okupace se musel v Paříži skrývat pod falešnou identitou a kvůli přežití obchodoval s nacisty. Jeho osudy přiměly Patricka Modianiho věnovat se ve svém díle osudu své rodiny a francouzských Židů. Matka Louisa Colpijn je herečka a pochází z belgických Antverp. Rodiče se seznámili v říjnu 1942 v okupované Paříži a v listopadu 1944 měli svatbu. Kromě Patricka se jim v roce 1947 narodil ještě syn Rudy, který zemřel v deseti letech na leukémii. Patrick mu pak věnoval svá raná díla. Na počátku 60. let se rodiče rozešli, otec se znovu oženil a roku 1977 zemřel ve Švýcarsku. Patrick maturoval v Annecy a v dalším vzdělávání nepokračoval. V dospívání jej významně ovlivnil jeho středoškolský učitel geometrie a matčin přítel Raymond Queneau se svým románem Zazie v metru. Díky němu se seznámil s nakladateli Gallimard, kteří mu začali vydávat první knihy. V roce 1968 tak vydal svůj první román La Place de l'Étoile o židovském kolaborantovi během války. Kvůli tomuto kontroverznímu románu s antisemitskými narážkami se nepohodl se svým otcem. V roce 2010 byl přeložen do němčiny a v Německu byl oceněn jako jedno z klíčových děl o holokaustu. V angličtině román dosud nevyšel. Roku 1973 napsal scénář k filmu Lacombe, Lucien. Film vypráví o osmnáctiletém Lucienu Lacombeovi, který za války spolupracuje s proněmeckými úřady a přitom se zamiluje do židovské dívky. Příběh, odehrávající se v jihozápadní Francii má nabourávat tradiční pohled na francouzské dějiny během 2. světové války, získal několik ocenění a byl nominován na Oscara. V roce...

Patricia J MacDonald

Americká spisovatelka.

Olga Medlíková

Olga Medlíková je česká lektorka, konzultantka, facilitátorka a moderátorka. Je autorkou odborných knih. Svou profesní kariéru spojila zejména s neziskovým sektorem. V roce 2012 obdržela cenu Osobnost vzdělávání dospělých. Olga Medlíková vystudovala Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem. Absolvovala mnoho kurzů a stáží v Čechách i v Německu. Získala i manažerské zkušenosti, když na několik let opustila školství a věnovala se businessu. Spolupracuje dlouhodobě s neziskovým sektorem. S organizací Neziskovky.cz, o.p.s. od roku 1996. Zástupci ji původně oslovili sami, později se stala jejich lektorem. Je členkou správní rady, pomáhá jako interní poradce, při fundraisingu. Je také členkou Aliance lektorů a konzultantů ICN a mentorkou organizace Business and Professional Women a členkou Cosmopolitan Helas Ladies Club. Spolupracuje s Teologickou fakultou Univerzity Karlovy, přispívá do řady periodik a podílí se na tvorbě různých programů pro školy a nezávislé instituce. Od roku 1997 je na volné noze jako lektorka pro business, neziskové organizace a státní správu, konzultantka a moderátorka. Píše populárně naučné knihy o tématech, které učí , a občas i básně. Je vdaná a má dvě dcery. Je autorkou a spoluautorkou knih z oblasti managementu a sociálních dovedností, pravidelně přispívá do řady odborných periodik. Dlouhodobě spolupracuje s vydavatelstvím Grada. Seznam publikací: PaedDr. Olga Medlíková dnes úspěšně vede praxi v tréninku dovedností a podpoře osobního rozvoje po celé České republice i v zahraničí. V únoru 2013 obdržela cenu Osobnost vzdělávání dospělých 2012 v oblasti praktické aplikace vzdělávání dospělých a andragogiky vyhlašovanou Asociací institucí manažerského vzdělávání, Českou andragogickou společností a vzdělávacím institutem London International Graduate School....

Olga Marečková

Narozena 12. 6. 1939 v Praze. Doc. MUDr., CSc., specializace: metabolismus a výživa. Práce nefrologicko-gastroenterologické.

Miroslav Mayer

Autor kuchařek a příruček stravování.

Miloš Matula

Duchovní učitel, terapeut, spisovatel, žurnalista, filmový a hudební producent, ale také reklamní a PR specialista... "Duchovní cesta pokojného bojovníka Světla" „Odmalička jsem při pohledu na noční oblohu plnou hvězd tušil, že všechno je nám jinak předkládáno. První silný impuls přišel během spolupráce s Barbrou Streisandovou na filmu Yentl, který se tady u nás v roce 1982 natáčel. Když jsem poprvé slyšel při natáčení její píseň „Where is it written?", bylo to, jako kdyby se uvnitř mne samého něco otevřelo. Docenil jsem to a pochopil ale až mnohem později, neboť jsem ještě musel ujít pěkný kus cesty… Dalším impulsem bylo v polovině osmdesátých let setkání s postavou české šlechtičny a léčitelky 13. století Zdislavou z Lemberka v románu Aleny Vrbové, na základě něhož jsem po revoluci vyprodukoval stejnojmenný film a věřím, se stal jedním z podkladů pro Zdislavinu kanonizaci. A posledním, třetím a velkým impulsem bylo, když jsem se v roce 1988 dostal pod dojmem jistého vztahu na zásadní životní křižovatku s otázkou: pokračovat nebo nepokračovat? Tehdy jsem pocítil NĚCO, co se nedá slovy vyjádřit. Absolutní LÁSKA. A to změnilo běh mého života…"

Miloš Marten

Miloš Marten , vlastním jménem Miloš Šebesta, vystupoval též pod pseudonymem Leon Brauner, Pavel Orsey a Ivan Skála, byl český spisovatel katolicko-symbolistického zaměření, esejista, literární a výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a angličtiny. Narodil se v kultivovaném měšťanském prostředí, otec byl právníkem, Miloš byl nejmladší ze šesti dětí. Od roku 1893 studoval na českém gymnáziu v Brně. Ze zdravotních důvodů opustil ve školním roce 1899–1900 školu a pokračoval v soukromých studiích. Odmaturoval v roce 1901 na Akademickém gymnáziu v Praze. Pokračoval ve studiu na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v roce 1906 získal titul JUDr. Od roku 1902 byl důvěrným přítelem malířky Zdenky Braunerové, která podstatně ovlivnila jeho kulturní orientaci a uvedla jej do českých i francouzských kulturních kruhů. Od roku 1905 též ilustrovala a graficky upravovala jeho knihy. V letech 1907 a 1908 strávil několik měsíců ve Francii, kde se seznámil se spisovatelem Élémirem Bourgesem, Émilem Bernardem a básníkem Paulem Claudelem. Paul Claudel byl v letech 1909–1911 francouzským konzulem v Praze a byl svědkem na Martenově svatbě. V roce 1912 se oženil s Annou Kopalovou, dcerou továrníka z Přepeř u Turnova, s kterou ho v předchozím roce seznámila Zdenka Braunerová. Anna byla později překladatelkou a publicistkou. V letech 1912–1914 byl Marten konceptním úředníkem na pražském magistrátu. V únoru 1915 byl odveden k 88. pluku a v červnu odvelen do města Szolnok v Uhrách a dále na ruskou frontu, kde byl zraněn. Po dovolené v Praze se v roce 1916 vrátil na frontu. Byl poslán zpět na vyšetření do posádkové nemocnice v Praze. Zemřel za rekonvalescenčního pobytu v Přepeřích. Od svých sedmnácti let přispíval do časopisu Moderní revue. Později otiskuje své kritiky a eseje v celé řadě časopisů a sborníků. Věnoval se především tvorbě svých českých so...

Michael Moorcock

Michael John Moorcock je anglický spisovatel píšící především science fiction a fantasy literaturu.  Do povědomí se dostal nejvíce díky svému románu s hlavním hrdinou Elricem z Melniboné, jenž měl klíčový vliv na poli fantasy v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století. Jako editor kontroverzního britského science fiction magazínu New Worlds, od května 1964 do března 1971 a poté znovu od roku 1976 do 1996, Moorcock podpořil vývoj „New Wave“ science fiction ve Velké Británii a nepřímo ve Spojených státech amerických. Vydání románu Bug Jack Barron od Normana Spinrada jako románu na pokračování bylo notoricky známé; v parlamentu dokonce někteří britští poslanci odsuzovali Arts Council pro jejich financování tohoto magazínu. V roce 2008 jmenoval časopis The Times Michaela Moorcocka v seznamu „Padesát nejlepších britských spisovatelů od roku 1945“. Michael Moorcock se narodil v Londýně roku 1939. Krajina Londýna, zejména oblast Notting Hill Gate a Landborke Grove, měla důležitý vliv na jeho tvorbu . Moorcock uvedl The Gods of Mars od Edgara Ricea Burroughse, The Apple Cart od George Bernarda Shawa a The Constable of St. Nicholas od Edwina Lestera Arnolda jako první tři knihy, které zachytily jeho představivost. Moorcock je bývalý manžel Hilary Bailey. Je také bývalý manžel Jill Riches, která se později vdala za Roberta Calverta. Jill Riches ilustrovala také některé obálky Moorcockových knih, včetně přebalu the Gloriana. Byl zakládajícím členem Swordsmen and Sorcerers' Guild of America , neformální skupiny osmi autorů hrdinské fantasy založené v šedesátých letech dvacátého století a vedené Linem Carterem. Moorcock byl předmětem dvou prací, monografie a interview, Colina Greenlanda. V roce 1983, Greenland publikoval The Entropy Exhibition: Michael Moorcock and the British 'New Wave' in Science Fiction. V roce 1992 následovalo interview Michael Moorcock: Death is No Obstacle. Moorcock se v...

Michael McDowell

Michael McEachern McDowell byl americký romanopisec a scénárista, kterého Stephen King popsal jako „nejfajnovějšího autora originálních paperbacků v současné Americe“. Je známý díky svému scénáři k filmu Tima Burtona Beetlejuice.

Meyerová Marissa

Marta Marková

Narodila se 30.9.1947 ve Špiklicích , publikovat začala v regionálním tisku. Vystudovala gymnázium v Šumperku a v letech 1966-1971 Fakultu sociálních věd a publicistiky Karlovy univerzity v Praze . V letech 1971-1973 pracovala v nakladatelství Avicenum, 1975-1980 externě spolupracovala s Československým rozhlasem . V roce 1979 vyšla knižně její disertační práce "Slovesné útvary v rozhlasovém stereofonním vysílání", distribuce však byla zakázána. Od roku 1981 žije Marta Kotyková ve Vídni; publikuje v rakouském a německém tisku.

Madness

Madness je britská ska skupina, která vznikla v roce 1976 v londýnském Camden Town. Stala se jednou z nejvýznamnějších kapel ska revivalu 2 Tone z přelomu 70. a 80. let. Klasickou sestavu kapely tvořilo sedm členů: zpěvák Graham "Suggs" McPherson, Mike Barson na klávesy, Chris Foreman na kytaru, Mark Bedford na baskytaru, Lee Thompson na saxofon, Daniel Woodgate na bicí a Chas Smash na trubku.

Macourek Miloš

Lukášková Markéta

Luděk Marold

Luděk Alois Marold byl český malíř a ilustrátor, který vytvořil největší obraz v Česku panoramu Bitva u Lipan. Jako nemanželské dítě dostal příjmení po matce Aloisii a po ní dostal také druhé křestní jméno – Luděk Alois; křtěn byl u Sv. Mikuláše na Malé Straně. Luděk Marold záhy osiřel, protože otec mu umřel v prusko-rakouské válce v roce 1866 a matka o šest let později. Již v 16 letech byl přijat na pražskou Akademii výtvarných umění, kde však vydržel pouhý rok. Jeho dalším studijním pobytem byla Akademie výtvarných umění v Mnichově. Setkal se zde s mnohými Čechy a zaznamenával první úspěchy s kresbami zachycujícími výstižně každodenní život města. Kromě publikování v českých i německých časopisech se v 21 letech pokusil o ilustraci románu Pan markýz od Serváce Hellera. V roce 1887 se Marold vrátil do Prahy, kde pracoval v ateliéru Maxe Pirnera a stal se redaktorem Spolku Mánes, kterému předsedal Mikoláš Aleš. O rok později zaujal bravurní lavírovanou kresbou a svým pozorovacím talentem, které využil v několika obrazech a v ilustracích pro časopisy. V roce 1889 odjel do Paříže. Zde brzy přišel díky své nestálosti o státní stipendium a spřátelil se s Vojtěchem Hynaisem. Rychle se však uchytil díky svým ilustracím cizojazyčné a české literatury . Na mezinárodní výstavě v Mnichově byl v roce 1892 za ilustrace oceněn i zlatou medailí. Ani v Paříži však nezapomínal Marold na obrazy, v nichž tentokrát zobrazoval momentky z francouzského prostředí. Přiblížil se dekorativnímu stylu secese, aniž by se stával pouze popisným. Začal dostávat i nabídky na tvorbu plakátů. Od 30. listopadu 1895 byl řádným členem České akademie věd a umění, v roce 1898 dostal medaili za své akvarely, které zakoupil...

Linda Lael Miller

Linda Lael Miller se narodila roku 1949 ve Washingtonu jako Linda Lael a v současné době má na kontě více jak 70 romancí, ať již historických nebo ze současnosti. Linda vyrůstala v Northportu , kde její otec pracoval jako místní šerif. Její vzpomínky na dětství zahrnují jízdu na koních a hru na kovbojku ) na farmě svých prarodičů. Spolu s láskou ke koním a k životu na farmě Lindu provázela její touha po cestování, a tak hned po ukončení střední školy vyrazila do Londýna, Itálie, Ruska, Hong Kongu a Izraele, ale dost času strávila i v Arizoně. Ale jak se říká, všeho s mírou, tak i Linda zatoužila po návratu do míst, která zná a k lidem, které má ráda, a proto se v posledních letech usadila ve Spokane, na své vlastní farmě, kde chová čtyři koně a hlídají jí dva její psi. Co se týče Lindiny tvorby, tak většinu svých knih situuje do Arizony a její hrdinky se vyznačují tím, že to jsou silné ženy, žádné uťáplé chudinky. Linda, kromě historických romancí nebo romancí ze současnosti, se nevyhýbá ani psaní romantických příběhů o upírech a experimentuje i s paranormálními romancemi.

Léo Malet

Léo Malet, rozený Léon Mallet byl francouzský spisovatel a básník, který se proslavil především svými detektivními romány s Nestorem Burmou. Při své tvorbě používal rovněž pseudonymy Frank Harding, Léo Latimer, Lionel Doucet, Jean de Selneuves, Noël Letam, Omer Refreger, Louis Refreger a společně se spisovateli Sergem Arcouëtem a Pierrem Ayraudem kolektivní pseudonym John-Silver Lee. Byl členem surrealistického hnutí a za své dílo obdržel ceny Grand prix de littérature policière a Prix Paul Féval . Léo Malet začal svou uměleckou dráhu jako kabaretiér na Montmartru v Paříži v roce 1925. Téhož roku se vrátil do Montpellier, kde jej ovlivnil básník André Colomer a po svém novém příjezdu do Paříže se pohyboval v anarchistickém prostředí. Bydlel v ulici Rue de Tolbiac, kde se odehrává několik jeho pozdějších románů. Vystřídal několik příležitostných zaměstnání jako úředník, nádeník, příležitostný novinář, figurant ve filmu, kolportér, balič v nakladatelství Hachette aj. Pod různými pseudonymy psal detektivní romány. V letech 1930-1949 psal surrealistickou poezii. Zapojil se aktivně jako jiní surrealisté do trockistické strany Parti ouvrier internationaliste . V roce 1942 napsal svůj první román s detektivem Nestorem Burmou, který mu přinesl největší ohlas, Nádražní ulice 120 , takže následovala další pokračování. V asi třiceti románech se vyskytuje soukromý detektiv Nestor Burma, jehož příběhy se odehrávají většinou v Paříži. V románové sérii Nové tajnosti pařížské odkazující svým názvem na Tajnosti pařížské Eugèna Sua, se každá kniha odehrává v jiném pařížském obvodu. K jeho další dílům patří trilogie románů La vie est dégueulasse , Le soleil n'est pas pour nous a Sueur aux tripes a mnoho detektivních příběhů. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Léo Malet na ...

Květa Maryšková

Narozena 11. 5. 1919 v Plzni, zemřela 13. 7. 2001 v Praze. PhDr., asistentka anglické literatury, překlady z angličtiny.

Knauerová Marta

Julius Mader

Julius Mader , alias Thomas Bergner, byl německý právník, politolog, novinář a spisovatel. Mader navštěvoval obchodní školu, následuje učení jako soukeník. Pak začal studovat v oborech ekonomie vládní a právo, a žurnalistiky na univerzitách v Berlíně a Jena , Ústav vnitřního obchodu v Lipsku a německé Akademie pro politickou a právní vědu v Postupimi-Babelsbergu. V roce 1955 absolvoval Master of Business Travelers. Člen SED, 1958 - 59 byl zástupcem šéfredaktora v časopisu. Od roku 1960 začal pracovat jako spisovatel na volné noze. Od roku 1962 působil jako důstojník pro speciální úkol s kódovým jménem "Faingold" pro Stasi . V roce 1965 byl v Postupimi-Babelsbergu a složil tezi "Tajemství Spolkové republiky Německo a jeho podvratné činnosti proti Německé demokratické republice" pro doktorát. V roce 1970 žil na Humboldtově univerzitě v Berlíně , kde byl spoluautorem několika knih s Albertem Charisius na vývoj, systém a fungování imperialistické německé tajné služby. Jeho vojenské a politické spisy se týkaly období nacistické éry a studené války. Celkem jeho knihy mají náklad několika milionů, včetně překladů některých knih do češtiny.

Jules Michelet

Jules Michelet byl francouzský historik. Narodil se v Paříži 21. srpna 1798 do rodiny s hugenotskou tradicí. Otec ho poslal studovat na univerzitu Collège or Lycée Charlemagne. Závěrečnou zkoušku udělal v roce 1821, a brzy byl jmenován profesorem historie na vysoké škole Rollin. Od roku 1830 se stal ředitelem státních archivů. Během svého života napsal mnoho významných děl. Zemřel 9. února roku 1874 v Hyères. Jeho socha je jednou ze 146 soch umístěných na fasádě budovy Hôtel de ville de Paris. a jiné

Judith Michael

Judith Michael je pseudonymem, který vznikl kombinací křestních jmen manželů Judith a Michaela Fainových. Manželé v současné době žijí a píšou střídavě v Chicagu a v Aspeně, ve státe Colorado

John Malam

Britský autor knih pro děti a mládež. Editor. Pracuje jako muzejní archeolog. Píše též pod pseudonymem Jo Phillips.

John Clifford Mortimer

Britský dramatik, spisovatel a libretista.

Joe D Moore

Jiří Munk

Pohádkové příběhy pro děti.

Jiří Mareček

Osobní údaje Profesor v oboru zahradní a krajinná architektura, Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, katedra zahradní a krajinné architektury, Kamýcká 129, Praha 6 - Suchdol. Profesor oboru zahradní a krajinné architektury Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zahradnické fakulty v Lednici, katedra biotechniky zeleně. Emeritní vedoucí katedry. Narozen 3. června 1930 v Hradci Králové. Adresa: Vřesová 286, 252 43 Průhonice Rodina: Otec: František Mareček - majitel zahradnictví v Hradci Králové – Kuklenách, pěstitel a šlechtitel růží , vynálezce mezinárodně patentovaného zařízení pro pěstování zeleninové sadby , propagátor a realizátor nízkoenergetického rychlení zeleniny. Vybudoval první československý skleníkový komplex pro rychlení zeleniny Komunálního podniku v Hradci Králové. Před kolaudací, to je po dokončení tohoto ve své době unikátního rychlírenského provozu byl z „třídních důvodů“ donucen ukončit zaměstnání a pracoval do konce života jako topič a zahradnický dělník. Matka: Božena, roz. Černá – tvůrce rodinného a podnikového zázemí, výchova pěti dětí. Manželka: Františka, roz. Konečná – nar. 20. 2. 1933, perfektní životní jistota a opora, bez které by se daly jen velmi těžko realizovat veškeré mé dále uváděné činnosti. Odborné předpoklady: Diplomová práce – zahradnický směr VŠZ V Brně – Lednici, 1955 Téma: „Národní prvky v úpravě vesnice.“ Kandidátská disertační práce – VŠZ Praha, agronomická fakulta, 1968 Téma: „Současný stav zeleně v sídlištích venkovského typu ve vztahu k přestavbě venkovského sídla.“ Habilitační práce – VŠZ Brno, zahradnická fakulta v Lednici, 1980 Téma: „Kategorizace zeleně v sídlech venkovského typu.“ Profesorské řízení a jmenování – MZLU Brno, zahradnická fakulta v Lednici, pro obor speciální rostlinná produkce – zahradní a krajinná architektura, 1989 Téma: „Koncepce dalš...

Jiří Mára

Jmenuji se Jiří Mára a narodil jsem se dne 15.6.1966 v Přerově. Po ukončení VŠ ekonomické jsem 15 let pracoval v Komerční bance. Práce mě velmi bavila a rád na toto období vzpomínám. Rodinná situace a nemoc mého syna mě donutila ukončit pracovní poměr a získat tak více času „na život“. Svého kroku nelituji, umožnil mi absolvovat v roce 2004 nádherný a velmi poučný pobyt na Novém Zélandu. Strávil jsem 3 měsíce studiem angličtiny v Aucklandu a ubytováním přímo v novozélandské rodině jsem získal možnost poznat domorodý životní styl. Rok po svém návratu jsem se rozhodl napsat o svém tamním životě knihu Nový Zéland země protinožců. Upřímně řečeno, nečekal jsem, že to bude tak těžká práce. Na druhé straně to ale bylo období velmi zajímavé a poučné. Prodejem mé knihy se mi podařilo získat finanční prostředky na drahý rehabilitační přístroj, který slouží mému synovi ke každodennímu cvičení. Na přelomu roku 2006 a 2007 jsem se na Nový Zéland vrátil společně s mým synem Jirkou. Důkladně jsme procestovali oba největší ostrovy a prožili v zemi Pána prstenů nádherných šest týdnů. Cílem této cesty bylo dokázat, že nejvzdálenější země světa se dá procestovat i s invalidním vozíkem.Troufám si říct, že Jirka je jediným českým občanem, který něco takového dokázal. S úmyslem dodat motivaci lidem se zdravotním hendikepem a optimistickým způsobem je podpořit v jejich boji za naplnění vlastního snu jsem vydal druhý díl knihy s názvem Nový Zéland návrat k protinožcům a o naší cestě také vznikly Nový Zéland - Severní ostrov a Nový Zéland - Jižní ostrov. Následovala další expedice, tentokrát do Jižní Ameriky. Chtěli jsme přesvědčit sami sebe i naše příznivce, že se dá cestovat po cizí zemi i bez znalosti místního jazyka. A tak jsme se ve škole prokousávali do té doby neznámou španělštinou a současně poznávali Ekvádor. Obrovské zkušenosti a nezapomenutelné zážitky jsme získali při pobytu v Amazonské džungli a také na tajuplných Galapágách. Vydali jsme třetí knihu Na vozíku na rovníku a no...

Jiří Majer

PhDr. Jiří Majer, CSc., vystudoval Filozofickou fakultu UK a Státní archivní školu v Praze. Byl emeritním vedoucím oddělení dějin hornictví Národního technického muzea v Praze, zakladatelem a garantem Muzea 3. odboje v Příbrami. Zabýval se dějinami vědy a techniky.

Jiří Mach

Jiří Mach je český divadelní herec. Vystudoval brněnskou JAMU – obor muzikálové herectví. Od roku 2007 je členem zpěvoherního souboru Městského divadla Brno. Hostuje v hudebním divadle Karlín a také v Národním divadle Moravskoslezském. Za roli Fredericka Baretta v muzikálu Titanic byl v širší nominaci na cenu Thalie za sezonu 2015/2016. http://www.mdb.cz/soubor/2288-jiri-mach

Jaroslav Moravec

Narozen 30.9.1900 v Praze, zemřel 31.10.1974 tamtéž. Nakladatel v Praze, beletrista, překladatel z němčiny a francouzštiny.

Jaroslav Mihule

Jaroslav Mihule je český muzikolog, vysokoškolský pedagog, hudební skladatel a diplomat. Narodil se 1. prosince 1930 v Praze, kde strávil většinu života. Mládí prožil na pražské periférii. Od raného dětství se u něho projevovalo hudební nadání . Svou hudebnost zdědil po předcích z obou stran rodičů. Do jeho rodu patří také divadelník a herec Václav Mihule , skladatel Jiří Mihule starší i jeho syn, prof. Jiří Mihule, emeritní člen České filharmonie . Po ukončení základní školní docházky  absolvoval jeden rok studia na Amerlingově mužském ústavu učitelském . Po válce pokračoval nejprve na Benešově reformním reálném gymnasiu v Praze 6 a poté na klasickém Akademickém gymnasiu v Praze 2 . Doba jej vedla nejprve k povinnému seznámení s němčinou, pak s francouzštinou, latinou a povinnou ruštinou, po přestupu na Akademické gymnasium pak ještě se starořečtinou a angličtinou. Klavírní hru studoval ve škole profesorky Hany Králíkové-Slavkovské, dcery smetanovského a dvořákovského klavírního virtuosa Karla ze Slavkovských, později za vedení profesorů pražské konzervatoře . Na Karlově univerzitě si na podzim roku 1949 zapsal bohemistiku na Filozofické fakultě a hudební výchovu na Pedagogické fakultě, kterou v červnu 1953 absolvoval jako promovaný pedagog . Hudební vzdělání si v letech 1952–1955 souběžně prohluboval na pražské konzervatoři studiem skladby a dirigování . Demokratické povahové založení a trvalé odmítání nátlaku stát se členem komunistické strany jej přivedlo už před ukončením vysoké školy k prvnímu střetu s total...

Jaroslav Maršálek

Publikace o bruskách.

Jaroslav Marek

Jaroslav Marek byl český historik, od roku 1992 profesor obecných dějin na Masarykově univerzitě v Brně.

Jana Mansfeldová

Jan Menděl

Narozen 23. 5. 1983 v Příbrami. IT specialista, překladatel z angličtiny a němčiny, též autor díla z oblasti esoteriky.

Jan Martinec

Jan Martinec byl český dramatik, publicista, prozaik a překladatel, autor reportáží a knih pro děti a mládež. Jan Martinec pocházel z pražské obchodní německo-židovské rodiny. Roku 1934 maturoval na německém klasickém gymnáziu a do roku 1937 byl činný jako herec a režisér u německého a pak u českého kočovného divadla a posléze u pražského lidového divadla Uranie. Do roku 1939 působil rovněž v proletářském ochotnickém divadelnictví a v Hnutí českých a německých antifašistických divadelníků. V říjnu roku 1939 emigroval do Palestiny, kde pracoval jako dělník. V červenci roku 1942 vstoupil do československé armády v zahraničí, sloužil v Palestině a Velké Británii a bojoval u Tobrúku a Dunkerque. Po návratu do Československa pracoval v různých funkcích v oboru divadelnictví kromě let 1952–1955, kdy byl z politicko-antisemitských důvodů přesunut do závodního časopisu ČKD Sokolovo a poté do časopisu Spolku přátel žehu. Od roku 1966 byl ve svobodném povolání, po těžkém úrazu v roce 1968 mu byl přiznán invalidní důchod. Svou literární činnost začal Martinec v letech 1944–1945 psaním reportáží a glos do exilových a vojenských periodik. Po válce publikoval reportáže, stati, divadelní glosy a povídky v různých novinách a časopisech. Psal rozhlasové hry pro mládež, divadelní hry zejména s brannou a politickou tematikou a prózy založené na jeho zážitcích z exilu a zahraničního vojenského odboje. Zabýval se rovněž sbíráním a adaptacemi židovských anekdot. Jako divadelní publicista se orientoval především na problematiku estrádního divadla a nových dramatických forem. Podle reportážní knihy německého novináře Güntera Wallraffa napsal společně s Bedřichem Pilným scénář k televizní inscenaci Odhalení jednoho spiknutí ...

Jan Macků

Dr. Jan Macků se narodil dne 21. května 1881 ve Volfířově u Dačic, zemřel 13. března 1964 v Brně. Studoval na filozofii v Praze, v roce 1905 získal doktorát z filozofie. Vyučoval na středních školách v Uherském Hradišti, Velkém Meziříčí, Přerově a na gymnáziu v Brně, od roku 1920 působil na Vysoké škole zemědělské v Brně, později i na zdejší veterině, do roku 1951 byl profesorem botaniky na České vysoké škole technické v Brně, potom v letech 1951–1957 byl tamtéž na Vojenské technické akademii, v letech 1954–1960 působil externě na Slovenskej vysokej škole technickej v Bratislavě. Kromě užité botaniky se zabýval i mykologií. Je autorem prvního českého klíče k určování hub. Jeho Český houbař: Illustrovaný klíč kapesní k určení všech v našich vlastech rostoucích jedlých a jedovatých hub na základě jich vědecké soustavy s návodem, jak zacházeti s houbami v praksi a v kuchyni měl v prvním vydání 174 stran, byl doplněn 182 barevnými a 20 černobílými obrázky na 48 tabulích, autorem barevných ilustrací byl olomoucký malíř J. Havlíček. Druhé vydání pochází z roku 1918, třetí rozšířené a přepracované vydání z roku 1924. To mělo 258 stran s 253 barevnými a 39 černobílými obrazy na 80 tabulkách. V roce 1915 vyšel jeho klíč i v německém vydání jako Praktischer Pilzsammler: III. Taschen-Bestimmungsbuch zum bestimmen aller in unserer Heimat washvenden essbaren und giftigen Pilze), druhé německé vydání pochází z roku 1925. Český houbař byl ve své době knihou značně populární, během deseti let se ho prodalo na 50 tisíc výtisků, jistě měl silný vliv na růst popularity sběru hub u nás. Našel si však i svého výrazného kritika v osobě mykologa J. Bezděka. Další praktickou příručkou J. Macků byla kniha Pěstování a sbírání rentabilních rostlin léčivých, kterou vydal nejdříve vlastním nákladem v roce 1935, později v dalších vydáních u Prombergera v Olomouci. Do roku 1940 to byla čtyři vydání. V roce 1949 vyšla jeho kniha Houby jedlé a jedovaté, fotografie do n...

James MacGregor

Spoluautor několika knih Johna Francoma.

Jacques Musset

Francouzský autor prací o Bibli.

Ivan Matoušek

Narozen 28. 7. 1948 v Praze. Básník a prozaik, výtvarník a překladatel. Původním povoláním chemik.

Horace McCoy

Horace McCoy byl americkým spisovatelem a scenáristou, představitelem americké drsné školy a stylu noir. Jeho nejznámějším dílem je román Koně se přece střílejí , který byl zfilmován Sydney Pollackem v roce 1969, čtrnáct let po McCoyově smrti. McCoy se narodil v Pegramu, ve státě Tennessee. V posledním roce se účastnil i první světové války jako letec na západní frontě. Letěl několikrát za nepřátelské linie jako bombardér a průzkumný fotograf. Byl raněn a získal Croix de guerre od francouzské vlády. Od roku 1919 pracoval jako sportovní redaktor pro Dallas Journal v Texasu. Na konci dvacátých let začal publikovat své příběhy v bulvárech s mystickou tematikou. Během Velké americké krize se přestěhoval do Los Angeles, aby se zde stal hercem. Hrál v nepříliš úspěšném filmu The Hollywood Handicap . Práce vyhazovače na zábavním molu v Santa Monice pro něj byla inspirací k napsání knihy Koně se přece střílejí, příběhu o tanečním marathónu v dobách Velké americké krize. McCoy psal především noirové klasiky, např. Kiss Tomorrow Goodbye . V Hollywoodu psal McCoy westerny, detektivní melodramata i další filmy pro rozličná studia. I když většina jeho děl je průměrná, McCoy pracoval s takovými režiséry jako Henry Hathaway, Raoul Walsh nebo Nicholas Ray. Byl rovněž asistentem scenáristy při tvorbě filmu King Kong . McCoy zemřel v Beverly Hills na infarkt myokardu.

Hilary McKay

Narodila se v Bostonu, Lincolnshire, a je nejstarší ze čtyř dcer. Vystudovala angličtinu, zoologii a botaniku na St Andrews University. Její první román, Vyhnanství, byl napsán v roce 1991. V současné době bydlí v Derbyshire se svým manželem, Kevinem. McKay říká jako dítě "jsem v narkóze jsem proti velkému zlému světu s velkými dávkami literatury. Místní knihovna byla pro mě stejně známá jako můj vlastní dům."

Herta Müller

Herta Müllerová je německy píšící spisovatelka rumunského původu, která v roce 2009 obdržela Nobelovu cenu za literaturu. Müllerová se narodila v německy mluvící rodině žijící v Niţchidorfu/Nitzkydorfu v rumunském Banátu. Osudy její rodiny a také míst, na nichž vyrůstala, se zásadně vepsaly do jejího díla. Matka Herty Müllerové byla bezprostředně po skončení války deportována do sovětského pracovního tábora spolu s dalšími členy německé menšiny v Rumunsku. Zpět do země se vrátila až v roce 1950. Její otec byl během války členem Waffen-SS. Po válce byl jeho majetek zkonfiskován a v dobách komunistického režimu se musel živit jako řidič kamionu. Pozice německé menšiny v Rumunsku byla velmi problematická, protože Ceauşeskův režim všestranně potlačoval její práva a prosazoval „totální rumunizaci“. Rumunští Němci tak stále zůstávali cizinci v zemi, kterou obývali. Rodným jazykem Müllerové je němčina, rumunsky se naučila až na základní škole. Vystudovala germanistiku a rumunskou literaturu na univerzitě v Timişoara , přičemž od roku 1976 začala pracovat jako překladatelka ve strojní firmě, ze které však byla propuštěna kvůli odmítnutí spolupráce s tajnou policií Securitate. Po svém propuštění pracovala jako vychovatelka ve školce a soukromá učitelka němčiny. Kvůli odmítnutí spolupráce s tajnou policií byla Müllerová vystavena štvavé kampani ze strany režimu, a proto se rozhodla ve svých třiceti dvou letech opustit Rumunsko. Müllerová, spolu se svým tehdejším manželem Richardem Wagnerem, byla jednou z dvanácti tisíc etnických Němců, kteří obdrželi vízum do Spolkové republiky Německo. Ceauşeskův režim tímto způsobem Němce využíval. Za každého rumunského Němce/Němku, kteří se vystěhovali do Německa, režim obdržel několik tisíc marek. Nicméně cesta na Západ byla pro Němce velmi problematická. Aby se mohli vystěhovat, museli u místních úřadů získat potřebné dokumenty za devizy, jejichž držení bylo v Rumuns...

Gerhard W Menzel

Gerhard W.Menzel se původně vyučil knihkupcem. Během dlouhé nemoci se věnoval studiu literatury a dějin umění. Od roku 1948 byl zaměstnán v dramatickém vysílání lipského rozhlasu od roku 1960 žil jako svobodný spisovatel v Lipsku. Věnoval se výhradně historickému a životopisnému žánru. Za svůj román o Molie'rovi byl vyznamenán literární cenou.

František Marek

František Marek byl český architekt. Vyučil se sice zednictví, avšak poté absolvoval střední průmyslovou školu stavební a v letech 1922–1926 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde ho vedl český architekt Josef Gočár. Aktivně působil též ve Spolku výtvarných umělců Mánes. V roce 1948 se účastnil uměleckých soutěží v kategorii architektonický návrh na Olympijských hrách v Londýně, kde za pražskou sokolovnu získal čestné uznání.

Fišarová Michaela

Eva Marešová

Vladimír Watzke byl český spisovatel. Byl autorem desítek knížek různých žánrů, zejména dívčích a humoristických románků. Užíval různé pseudonymy, především Vláďa Zíka. Podepisoval se Vladimír Vacke-Zíka. Spisovatel Vladimir Watzke a malíř Josef Vacke byli bratři. Oba byli potomky Karla Watzka a Anny Zykové. Pár měl společně tři děti; Vladimír Watzke se narodil v roce 1900, Karel Watzke se narodil roku 1902 a Josef Watzke se narodil v roce 1907. Vladimír Watzke vystudoval gymnázium a pak pokračoval ve studiu na English University College v Praze. Školu ukončil v roce 1923 a nastoupil úřednickou práci. Kvůli přivýdělku začal v polovině třicátých let psát nenáročné příběhy pro mládež, pak už žánry měnil. Stal se i autorem sci-fi románů. Vydávalo mu je nakladatelství Zmatlík a Palička. Zmatlík byl jeho vzdálený příbuzný. Psal velice rychle, dokázal vytvořit sešitovou novelu během jednoho večera. Napsal jich desítky a podepisoval je různými pseudonymy. Mimo hlavního Vláďa Zíka také Jan Havlín, Jiří Havlín, Eva Marešová, Georg Bobbin či Eva Chválová. Některé práce dosáhly i dobré kvality, oceněn byl např. humoristický román Pan profesor a ostatní. Do roku 1939 bydlel v Praze a válečná léta prožil v Nezabudicích u Křivoklátu. V roce 1945 byl obviněn z kolaborace s Němci a tak se přestěhoval do Žatce. Přestal psát knížky, ale stal se dramaturgem pobočky divadla v Kladně. Po dvou letech se stal pracovníkem Svazu mládeže, pracoval v kulturním oddělení Družstva pěstitelů chmele a Domu osvěty.

Ella Maise

Elek Magyar

Maďarský autor kuchařských knih.

Earl Mindell

Je uznávaným odborníkem světového formátu nejen v lékařských kruzích, ale i u svých pacientů i čtenáří, kteří se řídí jeho radami. Napsal desítky titulů na téma správné výživy a každý z nich se stal bestsellerem. V současné době žije v Kalifornii.

Daniela Mrzenová

Spoluautorka knihy vizitek restaurací oceněných pečetí se zlatým lvem.

Dagmar H Mueller

Německá pedagožka, trenérka. Autorka publikací pro děti.

Charles Martin

Charles Martin je autor z jihu USA. Abosolvoval bakalářské studium angličtiny na Floridské státní univerzitě a magisterské studium žurnalistiky na Regentské univerzitě, kde získal též titul Ph.D. v komunikaci. Žije v Jacksonville na Floridě s manželkou a třemi syny .

Casey McQuiston

Americká spisovatelka, autorka romantických příběhů.

Carole Mortimer

je jednou z nejznámějších spisovatelek nakladatelství Mills & Boon. Čtenářky její hrdiny milují a tak není divu, že se již prodalo přes čtyřicet miliónů výtisků jejích knížek. Sa¬ma o sobě říká: „Narodila jsem se v Anglii jako nejmladší ze tří dětí. Psát jsem začala v roce 1978 a napsala jsem již více než 100 knih. Mám čtyři syny, Matthewa, Joshua, Timothyho a Petera. Kromě nich mám ještě dogu jménem Merlyn. Se svým manželem Peterem máme krásný vztah - jsme přátelé i milenci, což je pravděpodobně nejlepší recept na skvělé manželství.“ zdroj: LETNÍ LÁSKY

Carlton Mellick

Americký spisovatel, zaměřený na fantasy a vědecko-fantastickou literaturu.

Brad Meltzer

Meltzer je absolventem Michiganské university a právnické fakulty Kolumbijské univerzity. V současnosti žije na Floridě.