Všichni Autoři a témata

Timothy Snyder (12)

Timothy David Snyder je americký historik, profesor na Yaleově univerzitě, je stálým pracovníkem na Institutu společenskovědních oborů ve Vídni. Věnuje se dějinám střední a východní Evropy, zaměřuje se na holokaust, po roce 2010 se začal zabývat současnou politikou, zdravím a školstvím. Snyder se narodil 18. srpna 1969 v jihozápadním Ohiu, jeho matka Christina byla v domácnosti, otec Estel Eugen Snyder byl zvěrolékař. Vystudoval střední školu v Centerville v Ohiu, poté historii a politické vědy na Brownově univerzitě v Rhode Islandu. Doktorát z filozofie získal v roce 1995 na Oxfordské univerzitě. Od roku 1991 do 1994 působil na postgraduální stipendum na oxfordské Balliol College. Timothy Snyder napsal pět knih a na dvou spolupracoval. Jedna z nich, Intelektuál ve dvacátém století, napsal s Tonym Judtem v době, kdy Judt trpěl pozdním stádiem ALS. Snyder píše eseje pro International New York Times, týdeník The Nation, The New York Review of Books, Times Literary Supplement, The New Republic, Eurozine, Tygodnik Powszechny, the Chicago Tribune, a Christian Science Monitor. Snyder dokáže psát a číst jedenácti evropskými jazyky. To mu umožňuje používat přímé, nepřeložené zdroje a vyhledávat v archivech. Velmi mu to pomohlo například při psaní knihy Krvavé země - Evropa mezi Hitlerem a Stalinem . Snyder popisuje znalost dalších jazyků jako velmi důležitou: Krvavé země byly nakonec přeloženy do dvaceti jazyků. Snyder je členem Výboru pro svědomí Muzea památky holokaustu v USA . Od roku 2004 je ženatý s Marci Shore, profesorkou evropské kulturní a intelektuální historie na univerzitě Yale. Mají spolu dvě děti. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Timothy D. Snyder na anglické Wikipedii.

Timothy Ferriss (8)

Timothy Ferriss je americký spisovatel, autor bestsellerů o osobním rozvoji, podnikatel, investor a speaker. V roce 2007 vydal knihu „The 4-Hour Workweek: Escape 9-5, Live Anywhere, and Join the New Rich“, v češtině vyšla v roce 2010 pod názvem „Čtyřhodinový pracovní týden: Nemarněte celé dny v práci, žijte kdekoli a staňte se novým bohatým“ . Tato kniha se krátce po svém vydání stala bestsellerem a vyšplhala se na první místo v žebříčku nejlépe prodávaných knih, který sestavuje New York Times, Wall Street Journal nebo BusinessWeek, a autora katapultovala mezi americké celebrity. K tomuto dílu se brzy přidaly i další úspěšné kniny s tématem „čtyřhodinovky“, jako je „Čtyřhodinové tělo“ nebo „Čtyřhodinový šéfkuchař“. V roce 2016 Ferriss vydal knihu „Tools of Titans“, která vyšla česky v roce 2017 pod názvem „Nástroje titánů: Návyky a taktiky výjimečných osobností, miliardářů a světových ikon.“ Zatím poslední novinkou z pera tohoto autora je kniha „Tribe of mentors: Short Life Advice From the Best in the World“. Tato publikace obsahuje krátké taktické rady od světově nejznámějších úspěšných podnikatelů, sportovců, investorů, umělců nebo hráčů pokeru. Timothy Ferriss aktuálně působí také jako investor a poradce předních společností, mezi jinými je to Facebook, Twitter, StumbleUpon, Evernote nebo Uber. Zároveň je autorem úspěšného blogu, který magazín Inc. Magazine's zařadil mezi 19 blogů, které stojí za pozornost. Blog byl také označen za jedničku mezi top 150 blogy zaměřenými na management a leadership . Toto hodnocení je založené na ukazatelích, jako je Google PageRank, Alexa traffic ranking nebo PostRank. Timothy Ferriss se narodil 20. července 1977 v USA, vyrůstal v East Hamptonu, New York, a absolvoval neurovědy a východoasijská studia na prestižní Princeton University. Nějakou dobu žil v kalifornském San José, kde provozoval společnost BrainQUICKEN specializovanou na on...

Tiffany Reisz (7)

Americká spisovatelka.

Thomas Anderson (8)

Thomas Anderson je odborníkem na německá bojová vozidla 2. světové války. Strávil celá desetiletí ponořen do archivů v Německu a zbytku Evropy, aby objevil málo známá fakta a nikdy nezveřejněné fotografie Blitzkriegů. Sám je modelářem a přispívá do modelářských a historických časopisů po celém světě jako např. Military Modelcraft International , Steel Art , Historia Militar , Batailles & Blindes ad. Žije v Dolním Sasku v Německu.

Theo Addair (8)

Theo Addair není úplně české jméno. Vymyslel ho totiž kdysi pro svou postavu v textové hře na hrdiny . A už mu tak nějak zůstalo. Mluví ženským hlasem v mužském rodě. Narodil se jako žena, ale považuje se za gender fluid, tedy člověka flexibilního vůči genderové identitě. Narodil se na Královských Vinohradech v Praze. Odmala byl jako pytel blech a jedině knížky ho dokázaly udržet v klidu. Taky byl vždycky divná holka. Dnes pracuje v advokátní kanceláři v centru Prahy a kromě psaní je jeho zálibou cestování a s ním spojený zájem o cizí jazyky. Se svými krátkými povídkami se umístil v několika literárních soutěžích včetně prestižní Ceny Karla Čapka. LGBT kniha Muffin a čaj je Theovým debutovým románem, na jaře 2019 Yoli vydalo jeho pokračování s názvem Koláčky a spiklenci. V nakladatelství Laser vyšel první díl fantasy série Ve stínu oskeruše s názvem Na kraj světa, na jaře 2020 vyjde pokračování nazvané Čtyřměstí. Momentálně pracuje na další knize.

Terezie Pokorná (15)

Terezie Pokorná je česká publicistka, teatroložka a filmová kritička, překladatelka, editorka a šéfredaktorka Revolver Revue, vnučka Bedřicha Fučíka. Po maturitě na gymnáziu pracovala jako uklízečka, pak vystudovala divadelní a filmovou vědu na Filozofické fakultě UK . V osmdesátých letech se zároveň podílela na samizdatových a jiných alternativních aktivitách, v roce 1989 působila především v Nezávislém tiskovém středisku a v Revolver Revue. Od roku 1993 je její šéfredaktorkou, řídí rovněž Edici Revolver Revue. V roce 1995 spoluzaložila s Viktorem Karlíkem a Michaelem Špiritem Kritickou Přílohu Revolver Revue a stala se její šéfredaktorkou. V 90. letech pracovala souběžně také v Kabinetu pro studium českého divadla a, za působení Jana Grossmana, v dramaturgii Divadla Na zábradlí. Jako editorka připravila výbor textů J. Grossmana Analýzy a Sergeje Machonina Šance divadla , ke kterému napsala závěrečnou studii Ideologie a myšlení. Patřila k iniciátorům a autorům koncepce Konference I. M. Jirous – jako historicky první symposium věnované dílu Ivana M. Jirouse, na podzim 2013 v Praze; je editorkou knihy Magorova konference . Z angličtiny přeložila studii Romana Jakobsona Středověké fraškovité mystérium . Kromě Revolver Revue, Kritické Přílohy RR a Bubínku Revolveru publikovala recenze, rozhovory, studie a další texty zejména v Divadelní revue, Literárních a Divadelních novinách a Respektu. Od roku 2009 se účastnila vzniku a následných aktivit iniciativy Za Česko kulturní. Je editorkou a spoluautorkou publikací Edice Revolver Revue:

Taťana Březinová (14)

Absolventka Fakulty žurnalistiky UK, redaktorka a publicistka. Nositelka několika novinářských cen za literární reportáže, jednu z nich získala v roce 1975 po boku Františka Nepila. Žije v Praze a má tři dospělé děti. Po odchodu do důchodu se věnuje výhradně psaní. Je autorkou asi stovky povídek, které vycházely časopisecky, oblíbeným žánrem je novela. Knižně začala publikovat až po roce 1989. Nejprve samostatné novely, pak i publikace z oblasti naučné literatury, z nichž nejvíce zaujala „guinnessovka“ 100 + 1 zajímavostí z nejsevernějších Čech. Zařadila se mezi naše nečetné autory sociální prózy, náměty čerpala i z drsnějšího prostředí.

Tarryn Fisher (7)

Americká spisovatelka románů pro ženy, zakladatelka módního blogu. Tarryn Fisher je autorkou deseti románů pro New York Times a USA Today Bestseller . Narodila se jako " nepřítel slunce " ; v současné době žije se svými dětmi, manželem a psychotickým huskym v Seattlu ve Washingtonu. Tarryn píše o darebácích. ...

T. A Pánek (12)

Narozen 22.2.1901 v Příčině u Rakovníka, zemřel 15.1.1983 v Kralupech nad Vltavou. Železniční úředník, propagátor letectví, beletrista, autor dobrodružných románů pro mládež, též básník a odborný publicista.

Suzanne Francis (12)

Americká autorka knih pro děti a mládež, také autorka scénářů.

Susan Hill (7)

Britská autorka se narodila roku 1942 ve Scarboeough v Yorkshiru. Od roku 1963 se věnuje vlastní tvorbě, kromě příspěvků do novin a časopisů napsala přes třicet titulů – románů pro dospělé, knížek pro děti, povídek. Pro Daily Telegrph psala pravidelný sloupek, zajímá se o divadlo. Napsala hru pro děti a několik rozhlasových her pro dospělé. Divadelní adaptace jejího pozoruhodného románu „Žena v černém“ se hrála několik let ve West Endu. Susan Hillová založila nakladatelství Long Barn Books, řídí literární časopis a podíl na obchodě s dárkovými předměty. S manželem a dvěma dcerami žije ve venkovském sídle v Gloucestershire.

Steve Biddulph (13)

Steve Biddulph je australský psycholog, rodinný terapeut a spisovatel, který napsal řadu knih na téma výchovy, a to zejména chlapců. Jeho díla se však také zaměřují na dnešní roli muže v západní společnosti. K jeho tématům tedy patří vztah syna k otci, přerod chlapce v muže, partnerství se ženou i vlastní otcovství, ale také práce nebo hledání smyslu v životě. Ve svých knihách se zasazuje o laskavý rodičovský přístup a zdůrazňuje význam, jaký pro děti mají dospělé vzory. Upozorňuje také na nebezpečí, jaká hrozí dětem, které rodiče předávají do péče institucí dříve než dosáhnou dvou let. Za svou práci, v níž vybízí otce k tomu, aby v životech svých dětí zastávali aktivnější rodičovskou roli, získal v roce 2000 v Austrálii ocenění Otec roku . Je také ekologickým aktivistou, angažuje se i na poli lidských práv.

Steve Alten (8)

Steven Robert Alten je americký spisovatel žánru sci-fi, známý především románovou sérií Meg - což značí megalodona, pravěkého predátora, který měl být dávno vyhynylý, ale kterého objeví hlubokomořský potapěč. Narodil se a vyrostl v americké Philadelphii. Získal bakalářský titul v tělesné výchově na Penn State University , magisterský titul ve studijním programu tělovýchovného lékařství na University of Delaware a doktorát si udělal na Temple University. Ve snaze podporovat svou pětičlennou rodinu se rozhodl, že napíše román, o kterém přemýšlel již několik let. Nakonec spatřil světlo světa román MEG: Teror pochází z hlubin . Aby ale zaplatil poplatky za redakci, musel prodat své auto. A 13. září 1996 ztratil kvůli psaní knihy práci… Po sepsání osmého románu Černá barva krve mu byla diagnostikována Parkinsonova choroba. V průběhu let byl přímo zaplaven e-maily od dospívajících, kteří nenáviděli čtení, dokud si nepřečetli nějakou z jeho knih. Dozvěděl se, že někteří středoškolští učitelé používají jeho knihy při výuce. Autor proto zahájil celostátní neziskový program Adopt-An-Author, jehož cílem je přivést studenty ke čtení. Učitelé, kteří se do programu zaregistrují, získají obří plakáty žraloka, bezplatné učební plány, materiály atd. Míra úspěšnosti tohoto programu je prý obrovská.

Štěpán Vlašín (14)

Štěpán Vlašín byl český literární kritik a historik. Za mlada byl nuceně nasazený v Královopolské strojírně v Brně. Po válce studoval češtinu a filozofii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Poté se z něj stal učitel na gymnáziu, na průmyslových školách, nějaký čas také přednášel na Vojenské akademii v Brně. Od roku 1954 učil na Vysokém učení technickém v Brně marxistickou filozofii a vedl Ústav české literatury. Získal hodnost doktora věd. Kromě akademického života byl Vlašín jako člen KSČ činný i v politice. Byl poslancem Národního výboru města Brna a předsedal jeho kulturní komisi. Pracoval také v Socialistické akademii. Do důchodu odešel po roce 1990. Literatura jej obklopovala po celý život. Četl produkci celonárodní, ale i regionální díla méně známých autorů, mezi nimiž hledal talenty. Psal nejen odborné literárněvědné práce, ale i tisíce recenzí a kritik současné literatury. Dokonce i jeho ženy měly co do činění s knihami. První žena Vlasta Vlašínová se věnovala ruské literatuře, druhou byla Drahomíra Vlašínová, literární historička. Jeho syn Mojmír Vlašín je zoologem, ekologem a politikem. Přispíval do mnoha deníků a časopisů. Byly mezi nimi Host do domu, Rovnost, Nová mysl, Rudé právo, Estetika, Impuls, Česká literatura, Kulturní tvorba, Literární archiv, Kmen, Universitas, Věda a život, Brněnský večerník, Nové knihy, Lidová demokracie a další odborná i regionální periodika. Připravoval i programy a pásma pro Český rozhlas. V Brně bydlel v Masarykově čtvrti, později v Ořešíně. Na procházce poblíž Ořešína v roce 2012 zkolaboval a o několik dní později zemřel v bohunické nemocnici. Z prorežimních pozic například kritizoval dikci revue Svědectví a její „nenávistný vztah k pokrokovým tradicím“ apod....

Štěpán Neuwirth (10)

Narozen 9. 2. 1944 v Ostravě. Publikovat začal v roce 1966. Spolupracuje s desítkami redakcí novin, časopisů, Českým rozhlasem i televizí. Prvním rozsáhlejším literárním dílem byl román Pazderna, který vycházel v Ostravském večerníku v roce 1971 pod pseudonymem Roman Jiříkovský. Napsal množství povídek, črt, fejetonů a reportáží. Hlavním námětem jeho tvorby je příroda. Jako publicista se výrazně podílel na ochraně krajiny Poodří. V současné době žije v Polance nad Odrou. Již více než sedm let působí jako mluvčí Fakultní nemocnice v Ostravě. Dosud vydané dílo v knižní podobě: Srna z olšového mlází, Smrt číhá v tůni, Paseka živých jelenů, Vyznání krajině, Tep nemocnice.

Stella Tack (8)

Německá psychoterapeutka a spisovatelka. Autorka fantasy románů pro mládež.

Stefan Ahnhem (10)

Narodil se ve Stockolmu 24. listopadu 1966, kde dodnes žije s manželkou a čtyřmi dětmi. Má za sebou více než dvacet let zkušeností uznávaného televizního i filmového scénáristy, podílel se mimo jiné například na filmové sérii Wallander mnoha původních i adaptovaných scénářů různých žánrů, od komedií po thrillery. Poté, kdy -jak sám uvedl, dosáhl stropu scénáristických možností ve Švédsku, stál před rozhodnutím, zda se odstěhovat do Hollywoodu nebo jít jinou cestou. Z rodinných důvodů se rozhodl pro novou kariéru spisovatele. Jeho debutem se stal v roce 2014 1. díl série Fabian risk - Oběť bez tváře , poté v r. 2015 následoval Den nionde graven a v r. 2016 Arton grader minus . Celá trilogie Fabian Risk series se stala mezinárodním bestselerem. V sérii hodlá pokračovat až do té doby, než ho hlavní hrdina Fabian unaví. Jeho vzory, jimž přiznává inspiraci pro své psaní, jsou Henning Mankell,Stieg Larsson a Phillip K. Dick a jako zajímavou autorku uznává rovněž Gillian Flynn.

Stanislav Vodička (6)

Stanislav Vodička byl český umělecký knihvazač a spisovatel. Narodil se 15. 3. 1910 v Rožďalovicích na Nymbursku v chudé rodině. Začal se učit na krejčího, ale po 2 týdnech z učení odešel. Potom se díky šťastné náhodě dostal ke knihaři Janu Rajmanovi, kde se vyučil uměleckým knihařem. Spolu s ním se u Rajmana vyučil také Josef Studený ze Skřinářova, který byl synovcem básníka Jakuba Demla. Tak v knihařské dílně Jana Rajmana v Rožďalovicích poznal Stanislav Vodička Jakuba Demla asi roku 1928. Po vyučení se Vodička přestěhoval na nějaký čas do Prahy, kde pracoval u knihaře Ludvíka Bradáče. Po vojenské službě se pak vrátil do Rožďalovic. V roce 1934 odkoupil za 10 000 Kč od výše zmíněného J. Studeného knihařskou dílnu v Tasově. Dílna byla v domě č. p. 27, který patřil poštmistrovi Antonínu Demlovi, bratru básníka Jakuba Demla. V městečku Tasově na Českomoravské vrchovině žil S. Vodička téměř 20 let. Začátky v dílně bez zákazníků byly těžké. Jak říkal, vázal od bohatě zdobených a zlacených knih až po knihy, které rozžvýkala kráva. Vázal knihy mimo jiné také pro Nakladatelství Marie Rozy Junové, která vydávala díla Jakuba Demla nebo pro Dominikánské nakladatelství v Olomouci. Některé Demlovy knihy také koloroval. Ve Vodičkově knihařské dílně se často scházel Jakub Deml se svými přáteli a za krátko i knihař patřil mezi ně. O tomto přátelství i tehdejší době podal později svědectví v knize „Básník Jakub Deml v Tasově“. V roce 1948 svědčil u soudu ve prospěch Jakuba Demla, který byl neprávem obviněn z kolaborace s fašisty. Ve prospěch J. Demla svědčil také básník Vítězslav Nezval. V dubnu 1937 se S. Vodička oženil. Bydlel u Tasova na samotě zvané Papírna, v domě, kde se dříve ručně vyráběl papír. V tomto domě kdysi nějaký čas bydlel svůdce a vrah žen Hugo Schenck. Za války byla nouze o materiál a tak si vydělával a bylinami barvil zvířecí kůže sám. Po válce roku 1946 přemístil dílnu do tasovského lihovaru. ...

Standa Procházka (5)

Čelný představitel české lidovky ve čtyřicátých, padesátých a šedesátých letech 20. století. Vyučil se číšníkem v Praze, současně se však účastnil amatérských pěveckých soutěží a brzy začal spolupracovat s pražskými tanečními orchestry. Hudební vzdělání si dodatečně doplňoval soukromým studiem u Jana Hilberta Vávry a Egona Fuchse. Stal se oblíbeným interpretem písní v lidovém tónu a jako takový spolupracoval například s orchestrem Antonína Balšánka. Od roku 1939 působil jako profesionální zpěvák v kabaretu U Šenfloků, zpíval také na čajích pro čtenáře časopisů Pražanka a Hvězda v pražské Lucerně. Počátkem čtyřicátých let byl společně s Inkou Zemánkovou a Bajo triem sólistou orchestru Jaroslava Maliny. V letech 1943–45 účinkoval v lidových operetách v Divadle U Nováků. Poté se na krátkou dobu vrátil do Mostu jako kulturní referent. Již v roce 1946 však v Praze opět zpíval jako sólista orchestru Václava Bláhy v Lucerna baru a nahrával také v pražském rozhlase s orchestrem Františka Aloise Tichého. Spolupracoval i s orchestry Bobka Bryena a Ferdinanda Petra, zpíval na různých kabaretních scénách. V letech 1963–66 byl členem souboru Brněnské estrády, se kterým účinkoval na mnoha místech Československa. Později příležitostně spolupracoval s různými orchestry hrajícími lidovkový repertoár, např. s orchestry Karla Vacka, Karla Valdaufa, s dechovou hudbou Supraphonu vedenou Jindřichem Bauerem a dalšími. V roce 1967 založil dámský orchestr Slávinky, se kterým též absolvoval mnoho zájezdů. Řada skladeb v jeho podání byla zaznamenána na deskách firem Esta a Ultraphon. K nejznámějším patří například: Ale ne, Andulička, Bílé konvalinky, Hej, panímámo, Skřivánek zpíval, Tam na stráni.

Spike Milligan (6)

Terence Alan Patrick Sean „Spike“ Milligan se narodil v Ahmed Nagaru v Indii. Jeho otec, původem Irčan, kapitán Leo Alphonso Milligan sloužil v Britské indické armádě. Spike prožil dětsví v Indii. Před válkou hrával jako trumpetista s jazzovou skupinou. Během 2. Světové války, kdy již žil v Anglii, sloužil v Britské armádě u Královského dělostřelectva. Pro své vojenské kolegy připravoval mnoho zábavných vystoupení. Po válečném zranění se z něj stal konferenciér. Po návratu do Anglie se opět vrátil k hraní v jazzové kapele. Jeho snem bylo proniknout do rozhlasu jako scénarista nebo herec. Nakonec se mu povedlo obojí. V rozhlasu BBC začal s Peter Sellersem, Harry Secombem a Michael Bentinem vysílat pořad Goon Show. Jednalo se o revoluční pořad, ve kterém každý z aktérů hrával vícero postav. V roce 1952 se u něj projevily duševní poruchy jako schizofrenie a deprese. V roce 1956 s Peterem Sellersem chtěli převést humor Goon Show na televizní obrazovky. Prvním pokusem bylo THE IDIOT WEEKLY, PRICE 2D. Poté následovalo ještě mnoho dalších pokusů, ale žádné nebyly tak úspěšné jako původní vysílání Goon Show. V roce 1969 přišel s vlastním pořadem Q5. Jednalo o zcela inovativní styl podávání humoru. Šlo o satirické skeče, které převracely pravidla komiky na hlavu. Tento styl humoru měl velký vliv na práci Monty Python, kteří tento styl komiky proslavili po celém světě. Spika můžete také zahlédnout ve filmu MONTY PYTHON´S LIFE OF BRIAN. Spike Milligan napsal také několik knížek s poezií, především pro děti jako např. Silly Verse for Kids. Jeho poezie je často označována za poezii nesmyslů. Přesto jeho báseň On the Ning Nang Nong byla v roce 1998 v celorepublikovém hlasování zvolena za nejoblíbenější komickou báseň. Spike Milligan zemřel ve věku 83 let na onemocnění jater. Na svém náhrobním kameni chtěl mít napsáno : "I told you I was ill" . Diecéze to nechtěla dovolit až došli ke kompromisu s irským překladem této věty ("Dúirt mé leat g...

Sophie de Mullenheim (8)

Francouzská autorka knih pro děti a mládež.

Soňa Havlíčková (4)

Narozena 1974. Mgr., středoškolská učitelka, autorka učebnic českého jazyka pro střední školy.

Sinclair Nicholas (6)

autor česko-anglických slovníků a učebnice a angličtiny.

Simon Kernick (9)

Simon Kernick se narodil v hrabství Berkshire v Anglii. Už od mládí se věnoval psaní a během studia na technické univerzitě publikoval několik svých povídek. Po absolvování vysoké školy nastoupil do počítačové firmy v Londýně. Jeho první kniha, Záležitosti okolo umírání, byla vydána v roce 2001.

Sherryl Woods (11)

Americká autorka romantických příběhů pro ženy, novinářka a televizní kritička.

Satsvarūpa Dāsa Gosvāmī (6)

Narodil se 6.prosince 1939 v New Yorku. V červenci roku 1966se setkal s Prabhupádou a v září téhož roku od něho přijal zasvěcení. Začal psát články do časopisu Hare Krišna, který se jmenuje Back to Godhead a později se stal jeho odborným redaktorem. Cestoval po USA a přednášel na Vysokých školách. Působí ve funkci zasvěcujícího duchovního učitele a člena GBC.

Sapkowski Andrzej (15)

Samantha Young (11)

Samantha má 27 let, je Skotka a studovala starověkou a středověkou historii na univerzitě v Edingburghu. Píše od té doby, co si pamatuje. Zkoušela psát v řadě žánrů. Velkou částí jejího života je také hudba, má mnoho oblíbených kapel, které jí také pomáhají při psaní. Samu sebe prohlašuje za závislou na knihách, má hodně oblíbených autorů, mezi které patří také J. K. Rowlingová.

S. J Bolton (11)

Britská spisovatelka, autorka krimi románů.

Rupert Matthews (9)

Britský novinář, autor naučné literatury pro děti a mládež, též policejní komisař. Poslanec Evropského parlamentu.

Rudolf Krautschneider (9)

Rudolf Krautschneider je český publicista, vydavatel a ilustrátor, námořník, mořeplavec a dobrodruh . Napsal zhruba desítku knih a natočil několik dokumentárních filmů. Sám o sobě říká, že je tak trochu Rakušanem, trochu Němcem i Čechem, ale „přesvědčením” je Polákem. Je členem ČANY – České asociace námořního yachtingu. Narodil se ve Vídni v roce 1943 v rodině rakouského otce a moravské matky. Po skončení 2. světové války bydlel v dětském domově a pak se svou matkou ve Znojmě, otec byl vojákem wehrmachtu a vrátil se z vězení až šest let po válce. Základní školu ukončil sedmou třídou, po té pracoval v dole a delší dobu jako dřevorubec v lese. Svoji první jachtu začal stavět na řece Dyji. Moře, které se později stalo jeho vášní, spatřil poprvé, když mu bylo 16 let. Zkoušel se plavit na cizích lodích, ale snil o vlastním plavidle, a tak začal budovat svoji jachtu. V 60. letech se poprvé kontaktoval s polskými námořníky a staviteli jachet. Z polských přístavů se pak vydával na velké námořní plavby. Potěšil Poláky tím, že je považoval za lidi, na které se mořeplavec může v nesnázích spolehnout, s čímž se setkal v různých přístavech světa. Popularitu mezi světovými jachtaři získal díky plavbám na svých jachtách „Vela”, „Polka”, „Polárka” a „Victoria”. S jachtou „Vela” doplul v roce 1976 na Shetlandy a v dalších letech s jachtou „Polka” na Špicberky a na Falklandy , kde se octl v době mezistátního konfliktu. Na ocelové „Polárce” vykonal plavbu kolem Antarktidy . Jeho oceánské lodi mají pevnou konstrukci, ale délku jen 3 metry a 30 až 60 cm. Pokud nepluje na lodi, věnuje se rodině, píše nebo ilustruje knihy, objíždí české školy se svými přednáškami. Dříve si také na plavby vydělával jako dřevorubec....

Rudolf Dvořák (13)

Rudolf Dvořák byl zakladatel české orientalistiky, univerzitní profesor a překladatel. Nejdříve studoval filologii na Karlově Univerzitě, poté i v Mnichově a Lipsku. Mezi lety 1900–1901 byl děkanem Filozofické fakulty UK, mezi lety 1915–16 pak rektorem celé univerzity. Měl široký záběr takřka do všech odvětví orientalistiky a vydal desítky publikací, a to jak překladů, tak vlastních děl. Spolupracoval též na tvorbě Ottově naučném slovníku, kde napsal většinu hesel z oblasti orientalistiky.

Rudolf Daumann (5)

* 02.11.1896 † 30.11.1957 Bavorský učitel, autor, novinář. Ve 30.-40. letech vydal devět populárních sf románů v duchu Hanse Dominika. Během války žil v Rakousku, kde byl členem ilegální komunistické strany. Po válce žil v NDR, byl ředitelem rozhlasového vysílání rádia GDR a mnoho let nepublikoval. V 50. letech napsal osmnáct historických románů, které byly stejně ceněny jako jeho sf. Romány Der Untergang der Dakota a Tatanka-Yotanka vyšly i na Slovensku .

Roy Thomas (15)

Celým jménem Roy William Thomas Jr. Americký autor komiksů .

Rostislav Křivánek (9)

Rostislav Křivánek je český spisovatel, dramatik, básník, libretista a novinář. Až do svých osmnácti let žije v rodném Děčíně, kde studuje gymnázium a po celé studium stojí v čele děčínské pobočky Hudební mládeže. Tady také debutuje v oblasti dramatické literatury prvotinou Chopin v Děčíně, kterou se spolužáky nastuduje pro Městskou knihovnu Děčín. V letech 1978–1982 studuje na divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze obor Organizace a řízení divadel a kulturních zařízení. Po absolutoriu se stává provozním ředitelem divadelní scény DAMU Disk. Tady začíná spolupracovat s tehdejším studentem režie Zbyňkem Srbou, pro kterého autorsky upravuje hru Carlo Gozziho Král jelenem a píše pro ni texty písní. Jejich zhudebnění se ujímá čerstvý absolvent práv JUDr. Vladimír Franz. Roku 1985 tak začíná plodná spolupráce Rostislava Křivánka s Vladimírem Franzem, která trvá dodnes. K textu hry se s režisérem Srbou a hudebníkem Franzem později vracejí ještě v roce 1992, kdy Krále jelenem inscenují v pražském divadle ABC. Z Disku Křivánek odchází v roce 1986 do svobodného povolání, aby s většinou absolventského ročníku DAMU, který odchází do angažmá v mosteckém divadle, spolupracoval jako dramaturg na dnes již legendárních inscenacích Filozofská historie a Cirkus Humberto . Zároveň pro soubor píše hru Masopust, kterou se ale nepodaří realizovat. Vedle toho objíždí česká divadla a kulturní zařízení s agenturní verzí Králem jelenem jako zvukař, osvětlovač i herec. Do tohoto období patří i jeho kabaretní féerie Bedekr aneb Pozdvižení ve zdviži , kterou i režíruje. V roce 1987 nastupuje jako reportér do kulturního časopisu pro mládež Pionýr. Když se o dva roky později změní společenská situace, stává se šéfredaktorem časopisu, jehož název se mění na FILIP . Pro neshody s vedením vydavatelství Mladá Fronta odchází pak s celou redakcí počátkem ro...

Rosamund Lupton (7)

Narodila se 22. července 1964 v Cambridge. Rosamund Luptonová nepatří jistě mezi spisovatelské nováčky, byť v českých knihkupectvích nejsou její knihy příliš vidět. To se však může brzy změnit. V první polovině tohoto roku totiž vychází kniha, která se svým žánrem řadí mezi společenské romány, dobrodružství, beletrie pro dospělé, a která rozhodně není první spisovatelskou tvorbou autorky Rosamund Luptonová. Rosamund Luptonová se podle svých vlastních slov již při studiu na univerzitě v Cambridge zajímala o anglickou literaturu. To byl však pouhý začátek její spisovatelské kariéry. Poté, co vystřídala řadu povolání v této oblasti, přičemž živila se také jako copywriterka, se později stala spisovatelkou televizní stanice BBC. Rosamund Luptonovou tedy můžeme též nazvat scénáristkou, opomenout však nesmíme její tvůrčí činnost, co se týče románů. Rosamund Luptonová nyní žije se svým manželem a jejich dvěma dětmi v Londýně.

Rosa-Maria Dallapiazza (13)

Autorka učebnic němčiny.

Rosa María Curto (10)

Španělská ilustrátorka a autorka knih o kreslení pro děti.

Roman Pihan (11)

Narozen 20.5.1963 v Praze. Manažer v soukromé firmě, fotograf a publicista, věnuje se zejména digitální a reklamní fotografii. Publikace z oboru.Ing. Roman Pihan vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Záhy však začal působit v reklamě, marketingu a využití fotografie při propagaci. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Jeho fotografie jsou využívány v řadě reklam, propagačních projektů, kalendářích atp. i pravidelně zveřejňovány v různých časopisech. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Provozuje vlastní fotografický server www.fotoroman.cz. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.

Richard Crha (5)

Narozen 19. 10. 1953 v Litoměřicích, zemřel 12. 3. 2017 tamtéž. Dramaturg kulturního střediska, novinář a redaktor, spisovatel, básně v časopisech.

René Descartes (12)

René Descartes byl francouzský filosof, matematik a fyzik. Descartes , 2. pád , psáno Descartese či Descartesa, objevuje se také tvar Descarta. Základním Descartovým východiskem je metodická skepse, soustavná pochybnost zejména o datech smyslového poznání. Tímto odvážným myšlenkovým krokem dokázal podstatně změnit evropské myšlení a stát se zakladatelem: Descartes ovšem odmítá běžnou skepsi, „pochybování pro pochybování“, a pochybnost užívá jen proto, aby se dobral pravdy. Naproti tomu v životě je třeba jednat, i když naše poznání není jisté. Jako první výslovně formuloval zásady vědecké metody, významně se podílel na rozvoji matematiky a fyziky, na vytvoření číselné reprezentace geometrických objektů známé jako kartézská soustava souřadnic, na vzniku analytické geometrie a na matematizaci optiky. Descartes se narodil ve vzdělané šlechtické rodině 31. března 1596 v La Hayne, dnes Descartes, asi 40 km jižně od Tours. Jeho otec byl radou soudu v Rennes, matka brzy zemřela a nadaného, ale neduživého chlapce vychovávala jeho babička. V letech 1604 až 1612 studoval na jezuitské univerzitě v La Flèche, kde se mu dostalo důkladného vzdělání ve scholastické filosofii, matematice i ve vědách. V Rozpravě o metodě sice o užitečnosti tohoto vzdělání pochyboval, v dopise však později svému příteli tuto univerzitu vřele doporučuje. Roku 1616 získal právnické vzdělání na univerzitě v Poitiers a odešel do Paříže, kde psal různá pojednání . Protože chtěl poznat svět, odjel do Holandska, kde se seznámil s fyzikem Beeckmanem, s nímž si pak dlouho dopisoval. Roku 1617 vstoupil do vojska Mořice Oranžského, od roku 1619 bavorského kurfiřta Maxmiliána I. Bavorského, ale bitvy na Bílé hoře se zřejmě nezúčastnil. 16. listopadu 1619 měl blízko německého Ulmu noční vidění Krista, o němž si poznamenal, že v...

Raymond Radiguet (5)

Raymond Radiguet byl francouzský spisovatel. Narodil se ve francouzském městě Saint-Maur-des-Fossés nedaleko Paříže. Studoval na Lycée Charlemagne, odkud ale v patnácti letech odešel, aby se mohl živit jako novinář a věnoval se též literatuře. Vydal dva romány: Ďábel v těle a Ples u hraběte d´Orgel . Především Ďábel v těle, příběh vdané ženy, která má poměr s šestnáctiletým chlapcem, zatímco její manžel bojuje na frontě první světové války, vzbudil velký ohlas. Za tři měsíce od vydání se prodalo 100 000 výtisků. Román byl patrně částečně autobiografický. Druhý román vyšel až posmrtně. Napsal též dvě divadelní hry a čtyři básnické sbírky . Jeho patronem v literárních kruzích, nakladatelem a blízký přítelem byl Jean Cocteau, s nímž se seznámil roku 1918. Radiguet zemřel na břišní tyfus jako dvacetiletý. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Raymond Radiguet na anglické Wikipedii.

Raymond E Feist (14)

Americký spisovatel sci-fi a fantasy románů.

Ray Conniff (6)

Ray Conniff byl americký kapelník, aranžér a skladatel, který významně přispěl k hudebnímu žánru easy listening. Conniff se narodil 6. listopadu 1916 v Attleboro ve státě Massachusetts a v hudebním průmyslu začal působit poté, co se přestěhoval do New Yorku a začal hrát na trombon v orchestru Bunnyho Berigana. Později spolupracoval s dalšími big bandy, včetně těch, které vedli Harry James a Artie Shaw.

Radim Kopáč (9)

Radim Kopáč je český literární a výtvarný kritik, publicista, editor, nakladatelský a časopisecký redaktor. Absolvoval bakalářský cyklus žurnalistika na Fakultě sociálních věd University Karlovy a magisterský cyklus mediální komunikace tamtéž . Od roku 2010 je zaměstnancem Oddělení literatury a knihoven Ministerstva kultury ČR. Žije v Praze. V roce 1999 spoluzaložil kulturně-společenský měsíčník na internetu Dobrá adresa, jehož byl v roce 2000 šéfredaktorem. V letech 2001–2007 byl redaktorem časopisu Psí víno, v roce 2002 redaktorem kulturního magazínu Uni, v letech 2002–2005 literárním redaktorem kulturní redakce Českého rozhlasu Vltava, v letech 2002–2005 šéfredaktorem literárního čtvrtletníku Intelektuál, v letech 2005–2009 šéfredaktorem internetového Portálu české literatury, v letech 2007–2015 členem redakční rady literární revue Weles, v letech 2010–2015 editorem časopisu Živel. Své literární a výtvarné recenze, kritiky, rozhovory, studie a další texty publikuje od roku 1998 v různých časopisech, novinách a v rozhlase. Je autorem řady doslovů a předmluv, zejména k titulům ze současné české literatury. Jeho texty byly přeloženy mj. do angličtiny, francouzštiny, maďarštiny, němčiny, rumunštiny, španělštiny a ukrajinštiny. Spolupracuje s různými nakladatelstvími, např. Academia, Karolinum, Paseka, Pulchra, Slovart. Uspořádal výbory nebo soubory děl E. Boka, E. Bondyho, E. Brikciuse, G. Erharta, I. Haráka, J. Hiršala, A. Klimenta, M. Koryčana, O. Maleviče, O. Mizery, J. A. Pitínského, R. Ráže, M. Růžičky, J. Řezáče, P. Řezníčka, J. Suka, J. Šavrdy, I. Vöröse, J. Wolkra aj. Z angličtiny přeložil knihy Em & Lo: Sex. Jak na to a Steven J. Schneider: 101 hororů, které musíte vidět, než zemřete . Byl kurátorem výstav Slovem i obrazem , Michal Singer: Muž s ohnivou koulí , Umění komiksu / komiksovost v umění , Ivo Vodseďálek: Dva úsměvy a...

Radek Adamec (11)

Narozen 1965. Původní profesí učitel, autor knih a audioknih pro děti, zakladatel nakladatelství Colibris.

R. Austin Freeman (7)

Britský lékař, chirurg, autor povídek, příběhů a detektivek.

Philip J Carter (9)

Philip J. Carter patří mezi přední odborníky na vytváření inteligenčních testů ve Velké Británii. Pracuje v redakci britského časopisu Mensa

Petra Neomillnerová (15)

Petra Neomillnerová je česká spisovatelka a recenzentka. Absolvovala střední knihovnickou školu, po revoluci se věnovala tvorbě užité grafiky a v současné době se živí psaním fantasy. Zajímá se o přírodu, magii a poezii. Dlouhodobě spolupracuje s časopisem Pevnost, který se zabývá fantastikou. Psala také pro zaniklý a v mezičase obnovený web BDSM.CZ. Na Internetu používá přezdívku Alraune. Tvorba Petry Neomillnerové se vyznačuje osobitým stylem, někdy nazývaným „dirty fantasy“, především drsnou a přímočarou charakterizací postav i prostředí, otevřeným zobrazováním násilí a sexu, vyprávěním v přítomném čase a první osobě a svéráznými, emancipovanými hrdinkami . Od roku 2012 se věnuje i tvorbě literatury pro děti a mládež pod hlavičkou vydavatelství Albatros.

Petr Kukal (11)

Petr Kukal je český básník, spisovatel a publicista. Petr Kukal vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze , obor český jazyk–literatura a občanská výchova. Pracoval jako učitel na ZŠ T. Stolzové v Kostelci nad Labem a na SŠ a VOŠ MILLS v Čelákovicích, dále jako šéfredaktor časopisu Moderní vyučování, šéfredaktor nakladatelství učebnic ALTER, působil na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR a ve vedení Výzkumného ústavu pedagogického. V letech 2005–2015 se věnoval vzdělávání dospělých. Od roku 2015 do dubna 2018 pracoval na Ministerstvu kultury ČR, kde dosáhl popularity jako správce twitterového účtu. V roce 2016 Ministerstvo kultury získalo za tento účet Křišťálovou lupu v kategorii Obsahová inspirace. Od května 2018 do března 2020 působil jako tiskový mluvčí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde skončil kvůli některým svým vyjádřením na sociálních sítích vůči členkám akademické obce. Od dubna 2020 do února 2021 působil jako správce sociálních sítí a specialista komunikace v Národní knihovně České republiky. Od března 2021 působí jako správce sociálních sítí Středočeského kraje. Je členem Českého centra mezinárodního PEN klubu, České křesťanské akademie a individuálním členem Asociace muzeí a galerií ČR. Petr Kukal je držitelem několika literárních ocenění , za publikaci Písmenková polívka získal spolu s ilustrátorkou Soňou Juríkovou v roce 2020 zvláštní cenu poroty soutěže BELMA: Best European Learning Materials Awards. Od října 2017 spolupracuje s Českým rozhlasem Dvojka , a od roku 2019 také s náboženským vysíláním České televize. Je zastoupen ve sborníku Nejlepší české básně 2017. Jeho verše byly přeloženy do ruštiny, polštiny, maďarštiny a bosenštiny. V roce 2018 mu byla udělena pamětn...

Petr Horák (8)

Petr Horák , je český filosof a emeritní profesor Akademie věd ČR . Středoškolské vzdělání získal Petr Horák na Francouzském gymnáziu v Brně a po maturitě v roce 1953 nastoupil na FF MU, kde promoval v roce 1958. V roce 1966 obhájil ve Filosofickém ústavu AV ČR kandidátskou práci z oboru filozofie a začal tam působit jako vědecký pracovník. Habilitoval se roku 1990 na FF MU a získal titul docent. V roce 1993 se stal profesorem dějin filozofie. Delší dobu byl šéfredaktorem Filosofického časopisu. Od roku 2009 přednáší na Filosofické fakultě Univerzity Pardubice. Je ženatý, má dceru.

Petr Dillinger (12)

Petr Dillinger byl český akademický malíř, grafik, ilustrátor a pedagog. Narodil se v Českém Dubu 17. září 1899 v rodině c.k. soudního kancelisty Petra Dillingera a jeho ženy Kláry roz. Samkové. V roce 1907 se s rodiči přestěhoval z Českého Dubu do Prahy. Po absolvování obecné školy pokračoval na vinohradském reálném gymnáziu, ale v roce 1916 přestoupil na Umělecko-průmyslovou školu, kde byl žákem prof. Josefa Schussera a Františka Kysely. V letech 1919-1923 pokračoval v dalším studiu na Akademii výtvarných umění v Praze. Půl roku navštěvoval malířskou školu prof. Maxmiliána Pirnera a pak pokračoval v grafické škole profesora Maxe Švabinského. Roku 1921 byl na exkursi s prof. Antonínem Matějčkem v Drážďanech a Berlíně. V roce 1923 se půl roku soukromě dovzdělával v Paříži u prof. Františka Kupky. V tomto roce ještě podnikl studijní cestu do Itálie, kde navštívil Benátky, Padovu, Florencii a některá další místa. Do Francie se vrátil ještě v letech 1929 a 1937. V roce 1924 se Petr Dillinger stal členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar a jeho grafiky se začaly objevoval ve spolkovém časopise a na členských výstavách doma i v zahraničí. V roce 1927 odešel do Brna, v následujícím roce se oženil s Vlastou Schättingerovou a stal se profesorem na Škole uměleckých řemesel, kde vedl grafický ateliér. Od roku 1928 se stal členem "Skupiny výtvarných umělců v Brně" a byl rovněž členem Spolku výtvarných umělců Aleš. Od roku 1930 byl stálým spolupracovníkem Lidových novin v Brně a současně spolupracoval i s dalšími redakcemi celostátních periodik. Vedle grafiky se začal zabývat i malbou. Pobyt v Brně byl jeho nejplodnějším obdobím. V létě roku 1945 odešel do Prahy na Státní grafickou školu, která sídlila v Preslově ulici na pražském Smíchově. Po její reorganizaci působil od roku 1950 na Vyšší uměleckoprůmyslové škole v Křižovnické ulici, jako vedoucí oddělení knižní a užitkové grafiky. Petr Dillinger zemřel 24. ...

Petr Bartůněk (10)

Narozen 1939 v Praze. Doc., MUDr., CSc., lékař, internista - kardiolog a angiolog, věnuje se převážně kardiální formě lymeské boreliózy. Autor článků a prací z oboru. Také autor cestopisných reportáží a sběratel medicínských historek.

Peter Krassa (10)

Peter Krassa byl rakouský autor pseudovědecké literatury.

Peter Altenberg (8)

Peter Altenberg, původním jménem Richard Engländer byl rakouský spisovatel židovského původu. Proslavil se především drobnými prózami, které zachycují životní pocit Vídeňáků v době před rozpadem rakousko-uherského mocnářství. Stylistickou inspiraci nalezl ve francouzském útvaru básně v próze. Patřil do okruhu autorů kolem Arthura Schnitzlera . Typickým pro něj byl bohémský styl života.

Pavla Michňová (10)

Autorka kuchařek.

Pavel Šidák (4)

Narozen 1. 5. 1977 v Praze. PhDr., Ph.D., bohemista, lingvista, autor kritických recenzí a literárních studií.

Pavel Petrovič Bažov (8)

Pavel Petrovič Bažov byl ruský spisovatel. Je znám díky pohádce Malachitová skříňka, publikované v roce 1939. Stal se také autorem několika knih o revoluci a občanské válce. Jeho vnukem byl bývalý ruský ministerský předseda Jegor Gajdar. Pavel Bažov se narodil v rodině vedoucího svařovny v ocelárně. Zpočátku se živil různě. V letech 1889 – 1893 studoval v náboženské škole v Jekatěrinburgu. Poté se chtěl dostat i na Tomskou univerzitu, nakonec však byl odmítnut. Dočasně pracoval jako učitel ruštiny, nejprve v Jekatěrinburgu, pak v Kamyšlově. Zde studoval uralský folklór. Když začala první světová válka, připojil se Bažov k bolševikům. V roce 1918 vstoupil do Rudé armády. V letech 1923–1929 žil v Jekatěrinburgu a pracoval v redakci novin Rolník, kam přispíval esejemi o pracovních podmínkách dělníků. V té době publikoval první knihu Ural byl , která pojednávala o životu na Urale v letech 1880–1890. Byl rovněž poslancem Nejvyššího sovětu. Po druhé světové válce začal Bažov pomalu ztrácet zrak, což mu však nezabránilo v publikační činnosti. Z jeho díla jsou nejznámější pohádky Malachitovaja škatulka . Pod tímto názvem vyšlo v letech 1939–1973 několik sbírek těchto pohádek. Do češtiny je přeložila Olga Mašková. Na námět pohádky Kamenný kvítek napsal Sergej Prokofjev v letech 1948–53 stejnojmenný balet, Op. 118. Byla rovněž zfilmována.

Pavel Petr (12)

Narozen 3.1.1969 ve Zlíně. Básník, podílí se na výtvarném životě Zlínska.

Pavel Klech (13)

Mgr., vysokoškolský pedagog, práce ze speciální pedagogiky, autor odborných učebnic pro základní školy a prací z animoterapie a hipoterapie.