Výpis všech autorů

Eva Marešová

Vladimír Watzke byl český spisovatel. Byl autorem desítek knížek různých žánrů, zejména dívčích a humoristických románků. Užíval různé pseudonymy, především Vláďa Zíka. Podepisoval se Vladimír Vacke-Zíka. Spisovatel Vladimir Watzke a malíř Josef Vacke byli bratři. Oba byli potomky Karla Watzka a Anny Zykové. Pár měl společně tři děti; Vladimír Watzke se narodil v roce 1900, Karel Watzke se narodil roku 1902 a Josef Watzke se narodil v roce 1907. Vladimír Watzke vystudoval gymnázium a pak pokračoval ve studiu na English University College v Praze. Školu ukončil v roce 1923 a nastoupil úřednickou práci. Kvůli přivýdělku začal v polovině třicátých let psát nenáročné příběhy pro mládež, pak už žánry měnil. Stal se i autorem sci-fi románů. Vydávalo mu je nakladatelství Zmatlík a Palička. Zmatlík byl jeho vzdálený příbuzný. Psal velice rychle, dokázal vytvořit sešitovou novelu během jednoho večera. Napsal jich desítky a podepisoval je různými pseudonymy. Mimo hlavního Vláďa Zíka také Jan Havlín, Jiří Havlín, Eva Marešová, Georg Bobbin či Eva Chválová. Některé práce dosáhly i dobré kvality, oceněn byl např. humoristický román Pan profesor a ostatní. Do roku 1939 bydlel v Praze a válečná léta prožil v Nezabudicích u Křivoklátu. V roce 1945 byl obviněn z kolaborace s Němci a tak se přestěhoval do Žatce. Přestal psát knížky, ale stal se dramaturgem pobočky divadla v Kladně. Po dvou letech se stal pracovníkem Svazu mládeže, pracoval v kulturním oddělení Družstva pěstitelů chmele a Domu osvěty.

Ella Maise

Elek Magyar

Maďarský autor kuchařských knih.

Charles Martin

Charles Martin je autor z jihu USA. Abosolvoval bakalářské studium angličtiny na Floridské státní univerzitě a magisterské studium žurnalistiky na Regentské univerzitě, kde získal též titul Ph.D. v komunikaci. Žije v Jacksonville na Floridě s manželkou a třemi syny .

Antonius Marcus Aurelius

Alena Maxová

Alena Maxová byla rozhlasová redaktorka a překladatelka z angličtiny a bulharštiny. Mimo jiné stála u zrodu rozhlasového pořadu Kolotoč a jako překladatelka do českého prostředí uvedla amerického autora detektivních románů Eda McBaina. Narodila se v roce 1920 v holandském Haagu. Jejím otcem byl legionář, prvorepublikový politik a diplomat Prokop Maxa. Měla tři bratry. V letech 1931–38 žila s rodinou v bulharské Sofii, kde byl její otec velvyslancem. Vychodila tam českou měšťanku, naučila se místní jazyk a později se stala jeho přední překladatelkou do češtiny. Celý pobyt v Bulharsku považovala za jedno z nejhezčích období svého života, což dokládá např. i krátký rozhlasový dokument Malé pásmo o Bulharsku z cyklu Zvukový atlas. Ve středoškolských studiích pokračovala na Drtinově reformním reálném gymnáziu v Praze. Roku 1939 emigrovala s rodiči do Francie a později do Spojeného království. V letech 1942–1945 byla učitelkou a ředitelkou československých jeslí v Londýně získala jazykové osvědčení Cambridge Certificate. Po návratu do Československa studovala v letech 1945–1948 angličtinu, češtinu a bulharštinu na Univerzitě Karlově, v posledním ročníku také vyučovala na Dívčím gymnáziu Charlotty Masarykové v Praze 7. V letech 1948–1970 působila v Československém rozhlasu v Praze. První dva roky byla redaktorkou v zahraniční redakci, poté pracovala do roku 1955 jako lektorka v tzv. učebním oddělení a byla redaktorkou literárních pořadů. V roce 1956 se stala redaktorkou a později vedoucí nově vytvořené redakce Aktualit a zajímavostí, zkráceně A-Zet. V době, kdy televizní vysílání bylo stále ve svých počátcích, prožíval rozhlas i v takové zemi, jakou bylo tehdejší Československo, svůj zlatý věk. Výrazným způsobem se podílel na formování životního stylu. Jeho masovému rozšíření napomohl i vynález tranzistorového přijímače. Došlo ale i k jiným změnám. Uvolněnější 60. léta přinesla...

Zdeněk Majzner

Zdeněk Majzner je český akademický malíř, grafik a ilustrátor . Je absolventem Akademie výtvarných umění v Praze.

Wendy Mass

Americká spisovatelka, píše jak nebetrickou literaturu, tak knihy pro děti a mládež.

Vojtěch Matocha

Narozen 1989. Programátor, zabývá se tvůrčím psaním, píše recenze pro iLiteraturu. Autor dobrodružné knihy pro děti.

Vladislav Matyáš

Doc. Ing. Vladislav Matyáš, CSc. , publikace z oboru elektrotechniky, měřící techniky.

Viliam Matuška

Slovenský autor učebnic matematiky.

Vilem Mathesius

Vilém Mathesius byl český jazykovědec a literární historik, spoluzakladatel a jeden z nejvýznamnějších představitelů Pražského lingvistického kroužku a zakladatel české anglistiky. Jeho bratranec byl Bohumil Mathesius. Trpěl těžkou oční chorobou, později také tuberkulózou páteře. V té době mu také zemřela žena, která byla pro něj velkou psychickou i intelektuální oporou. Vilém však v této těžké životní situaci nerezignoval, ale soustavně pracoval dál, publikoval, přednášel na univerzitě a vychovával žáky, organizoval vědeckou práci na mezinárodní úrovni a přitom se ještě zajímal o český kulturní život a psal k němu nabádavé komentáře, redigoval časopisy a sborníky . Jan Mukařovský o něm řekl: „Neznal podléhání, znal jen přemáhání a činnost, odvahu vůči úkolům“. Potvrzují to i názvy dvou knížek úvah tohoto těžce zkoušeného muže: Kulturní aktivismus a Možnosti, které čekají. Když už pro nemoc nemohl navštěvovat schůze PLK, zval si k sobě do bytu mladé lingvisty, s nimiž probíral jazykovědná témata. Toto setkávání označoval jako "Kroužeček". Zemřel roku 1945 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Vilém Mathesius se v roce 1912 stal prvním profesorem anglistiky na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V roce 1926 se podílel na založení Pražského lingvistického kroužku. Byl představitelem české strukturální lingvistiky. Zabýval se především gramatikou, fonologií a stylistikou angličtiny a češtiny a obecnou lingvistikou.

Sylva Marešová

Narozena 24. 6. 1933 v Brně, zemřela 22. 5. 2007 v Praze. Scénografka, publikace z oboru.

Stéphane Mallarmé

Stéphane Mallarmé byl francouzský básník a esejista. Bývá řazen mezi prokleté básníky a považován za nejvýraznějšího představitele symbolismu. Ve svém bytě pořádal od roku 1880 literární salony . Jeho tvorba je symbiózou hudby, malířství a poezie – verše mají navodit hudebnost, grafické členění celé básně i jednotlivých veršů pak výtvarný dojem. Báseň má bez ohledu na obsah či formu vyvolávat dojmy. Za důležitou považuje inspiraci – sen, který vsugeruje dojmy. „Báseň je tajemství, k němuž čtenář musí hledat klíč.“„Účinek básně není daný obsahem, formou, ale dojmem, který vzbudí.“ Mallarmého dílo je dílem cizeléra - neprodukoval básnické sbírky, ale spíše jednotlivé básně. Mnohá díla nedokončil , jiná přepracovával a posléze opustil . Existuje řada Mallarmého básní, které sám nazýval popěvky, a které se výrazněji neliší od produkce generace Parnasistů. Mallarmé vycházel stylově z Baudelaira, jeho celoživotním vzorem bylo ale dílo Edgara Allana Poea, které překládal do francouzštiny. Oběma autorům se postupně vzdálil důrazem na maximální prokomponovanost relativně krátkých veršových útvarů. Mezi vrcholná Mallarmého díla pak patří jednotlivé sonety, které nesou prostě jména svých úvodních strof . Mallarmé je koncipoval jako hermetická, do sebe se zavíjející sdělení, často ve formě jediné, bohatě rozvinuté věty, dokonale propracované, psané širokodechým vázaným veršem. Pro pochopení Mallarmého díla je dobré znát jeho zájem o filosofii a lingvistiku, o to, jak se liší jazyk hovoru a básně. Většina Mallarmého díla se dotýká toho nejpodstatnějšího s čím se lidská existence v životě potkává: metafyzické zkušenosti. Proto bývá Mallarmé považován za nejvýznamnějšího francouzského symbolistního básníka první generace tohoto směru. Mallarmé sám svou metodu přiro...

Sir Neville Marriner

Sir Neville Marriner byl uznávaný britský dirigent a houslista, proslulý svou prací v oblasti klasické hudby. Narodil se 15. dubna 1924 a založil komorní orchestr Academy of St Martin in the Fields, který získal mezinárodní uznání pro svůj vybroušený a kultivovaný zvuk. Pod Marrinerovým vedením se toto těleso stalo jedním z nejvíce nahrávaných orchestrů v historii s rozsáhlým repertoárem zahrnujícím díla od baroka až po současnost.

Sarah J. Maasová

Rudolf Málek

Narozen 19.10.1919 v Polici u Jemnice, zemřel 2. 1. 2001. PhDr., knihovník, publikační a redakční činnost z oboru.

Prokop Málek

Prokop Málek byl český lékař, chirurg, vysokoškolský pedagog, první ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny a dlouholetý šéfredaktor časopisu Vesmír. Narodil se v rodině středoškolského profesora a jeho bratr Ivan Málek byl mikrobiolog a lékař, zakladatel Biologického ústavu ČSAV a Mikrobiologického ústavu ČSAV . Od roku 1933 studoval Prokop Málek medicínu na Lékařské fakultě UK v Praze, ale těsně před jeho promocí nacisté české vysoké školy zavřeli, takže Málek promoval až v roce 1945. Už před tím, od roku 1941 pracoval na chirurgických odděleních pražských nemocnic na Vinohradech a v Motole, po promoci nastoupil jako asistent II. chirurgické kliniky LF UK a od roku 1951 pracoval ve výzkumných ústavech v Krči. Zabýval se hlavně užitím antibiotik v chirurgii, lymfatickým systémem a transplantací orgánů. Vydal řadu odborných i populárních prací a získal několik vědeckých ocenění. Jako přední odborník v oboru transplantace orgánů získal v roce 1979 s kolektivem, který vedl, státní cenu Klementa Gottwalda za přínos v rozvoji transplantace ledvin. V té době byl MUDr. Málek ředitelem Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze-Krči.

Petr Maděra

Narozen 1968. Knižní ilustrátor, autor kreslených vtipů.

Miroslav Matoušek

Narozen 1914, zemřel 1996. MUDr., pediatr, publikace z oboru.

Miloslav Martínek

Narozen 1943. PhDr., CSc., historik a novinář, práce z oboru.

Marie Macková

Je zaměřena na dějiny správy, regionální dějiny, církevní dějiny, to vše především v dlouhém 19. století. Věnuje se dějinám regionu okresu Ústí nad Orlicí a dějinám Němců v Čechách. Kromě toho dokumentuje i dějiny tabákového průmyslu v Rakousku-Uhersku. Historička, archivářka, pedagožka Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice.

Kinley MacGregor

Píše také pod pseudonymem Sherrilyn Kenyon dílka z období středověku. Prohlašuje o sobě, že má mimojiné keltské kořeny. První román napsala, když jí bylo 7 a sama ho i vydala :-). Ještě pořád má tenhle výtisk schovaný. Píše už do školy. Vyrůstala obkolopena osmi bratry a nyní žije s manželem a třemi syny. Sama prohlašuje, že současnou situaci, kdy čelí výrazné mužské přesile, dokáže zvládat jen díky dvěma věcem: Smyslu pro humor a psaní.

Josef Mařan

Narozen 11.11.1905 v Písku, zemřel 11.11.1978 v Praze. RNDr., docent zoogeografie, publikace z oboru.

Josef Mach

Narozen 5.2.1883 v Loučeni u Nymburka, zemřel 8.11.1951 v Praze. Novinář, básník, fejetonista, diplomat, redaktor krajanských časopisů v USA, překladatel z angličtiny, němčiny, italštiny.

Jitka Macháčková

Narodila se 10.11.1939. Popularizační práce z oboru chemie a přírodovědy.

Jiří Malásek

Jiří Malásek byl významný český klavírista a skladatel, narozený 15. července 1927 v Praze. Proslavil se romantickou interpretací hudby a schopností vnést do svých klavírních výkonů emoce. Maláskova kariéra byla poznamenána jeho výjimečným klavírním talentem, díky němuž se stal jednou z nejvýraznějších osobností československé hudby 20. století. Specializoval se na lehkou vážnou hudbu a populární melodie, kterým často dodával sentimentální a nostalgický ráz, jenž rezonoval u posluchačů.

Jan Martinovský

RNDr. Jan Martinovský je český botanik, dendrolog a autor publikací z oboru.

František Mašek

František Mašek , byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění. Byl statkářem. Od roku 1908 mu patřilo panství v Želči u Tábora. Podle údajů k roku 1920 byl profesí rolníkem v Želči u Tábora. Podporoval rozvoj obce a kulturní život. Organizoval divadelní představení místního ochotnického spolku. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění za Československou národní demokracii. Zemřel roku 1950.

Drahoslav Machala

Narodil se 16. 11. 1947 v Zemianském Podhradí, okres Trenčín. Vystudoval žurnalistiku na FFUK v Bratislavě. Napsal několik knih - Zhavranení bratia, Nebo nad strechou sveta aj.

David MacFadyen

Kanadský rusista.

Compton Mackenzie

Sir Compton Mackenzie, nositel Řádu britského impéria, byl skoský nacionalista, spisovatel, autor románů, biografií a historických knih, zakladatel Scottish National Party.

Charlotte Masaryková-Garrigue

Narozena 20.11.1850 v Brooklynu , zemřela 13.5.1923 v Lánech. Korespondence, časopisecké stati z oboru literatury a hudby, překlady z angličtiny.

Bohumil Matějka

Bohumil Jaroslav Matějka byl český učitel, spisovatel, historik a muzejník. Narodil se v Litoměřicích jako syn Jindřicha a Alžběty Matějkových. Po studiu na gymnáziu v Litoměřicích pokračoval v letech 1886 -1893 studiem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde byl také promován doktorem filozofie a dějin umění. Roku 1897 se oženil s Helenou, rozenou Schulhofovou, s níž měl jediného syna Jaroslava . Jeho kariéru a život předčasně ukončila duševní choroba, pro kterou byl v posledních letech hospitalizován. Věnoval se studiu dějin umění, v roce 1891 byl tajemníkem uměleckého oddělení na Jubilejní výstavě v Praze v roce 1891, vykonal několik studijních cest do Itálie, Francie a Německa. Patřil k badatelům v oboru nemovitých i movitých památek a k dobrým organizátorům. Tak se stal dobrovolným konzervátorem a posléze kustodem archeologické a historické sbírky Národního muzea, v této funkci ho roku 1892 vystřídal Jan Koula. Dále byl tajemníkem c.k. Umělecké průmyslové školy v Praze, docentem dějin umění na Akademii výtvarných umění a na České technice . Roku 1904 byl jmenován mimořádným profesorem dějin umění na Karlově univerzitě. Je autorem řady odborných publikací a mnoho článků, které publikoval v periodickém tisku. Pro Ottův slovník naučný zpracoval řadu hesel. Některé jeho práce byly vydány v němčině. V rámci edice Soupis památek historických a uměleckých v království Českém provedl soupisy okresů:

Blanka Matragi

Blanka Matragi je módní návrhářka a designérka. Blanka Matragi vystudovala střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, obor oděvní výtvarnictví pod vedením Zdeňky Bauerové, a získala titul akademická malířka. Roku 1978 vyhrála návrh kolekce pro Letní olympijské hry v Moskvě. Roku 1979 se vdala za Dr. Ing. Makrama Matragiho, se kterým se odstěhovala do Libanonu. Blanka Matragi nejprve pracovala jako módní návrhářka v rodinné firmě Mekkawi, později již sama za sebe. V roce 1982 v Bejrútu otevřela salón „Blanka Haute Couture“ na třídě Hamra. Za krátkou dobu se stala uznávanou módní návrhářkou nejen v oblasti Perského zálivu. Její do detailu vypracované róby se proslavily v okruhu perských princezen a šejch. Od roku 1997 se Matragi vrací zpět do České republiky, kde prezentuje svoji Haute Couture tvorbu a pořádá módní přehlídky. V roce 2002 obdržela v Praze cenu Salvadora Dalí a roku 2003 získala titul Významná česká žena ve světě. Roku 2006 vydává Matragi svoji první autobiografii "Blanka Matragi" , která získala ocenění Český bestseller 2006 za 35 000 prodaných výtisků. Pořádá také módní přehlídku k oslavě 25. výročí svojí tvorby. Roku 2010 představuje kolekci šperků pro firmu D.I.C. a také kolekci porcelánu "Butterfly" pro firmu Thun. V roce 2011 pořádá další módní přehlídku k 30. výročí vlastní tvorby. Zahájena byla také dlouhodobá retrospektivní výstava "Timeless", kde Matragi představuje svoji tvorbu širšímu publiku. Vydává také svoji druhou autobiografii "Jedu dál". Otevírá také svůj první autorský butik v pražském Obecním domě a představuje kolekci "Ready to wear". Firma návrhářky jménem Matragi Design v prosinci 2013 bez povolení zbourala vilu v památkové zóně na pražské Ořechovce. Stavební úřad Prahy 6 za to uložil dvě pokuty po 150 000 Kč - jednu firmě Matragi Design, druhou stavebníkům, kteří měli povolené úpravy vily, ale kvůli údajné havárii ji z...

Antony Mason

Anglický spisovatel a cestovatel. Je autorem 70 cestopisů, knih o umění, zeměpisu a historii včetně publikace DK „Top 10 Travel Guide to Brussels, Bruges, Antwerp and Ghent“, „Cadogan Guide to Brussels“ a „Cadogan Guide to Bruges“. Jako člen královské literární nadace přednášel psaní na Goldsmiths College, University of London.

Ann Major

Alois Marhoul

Narozen 24. 6. 1951 v Praze. Básník, spisovatel, živnostník v oboru gastronomie.

Alison Mackonochie

Anglicky píšící autorka publikací o těhotenství a péči o dítě. Redaktorka a spisovatelka.

Alexander Matuška

Alexander Matuška byl slovenský a československý literární vědec, literární kritik a bezpartijní politik, poslanec Slovenské národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění na přelomu 60. a 70. let. Jeho otec byl hospodářským úředníkem na statku v rodné obci. Ve věku 10 let přesídlil s rodiči do Banské Bystrice. Maturoval na tamním gymnáziu Andreje Sládkoviče a v letech 1928-1935 absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde studoval klasickou filologii, filozofii, francouzštinu a „československý“ jazyk. Během studií ho ovlivnil František Xaver Šalda a jeho kritický styl. Angažoval se ve studentském spolku Detvan a založil generační skuponu R 10. Publikoval v tisku. Působil pak jako středoškolský učitel na Slovensku. V roce 1944 se zapojil do Slovenského národního povstání . Po válce přesídlil do Bratislavy. V letech 1945-1947 pracoval na pověřenectví informací, v letech 1947-1948 byl redaktorem listu Národná obroda. V období let 1948-1951 působil jako lektor francouzské literatury v nakladatelství Pravda, v letech 1951-1952 pracoval na pověřenectví školství a v letech 1955-1958 byl šéfredaktorem Slovenských pohľadov. Do své smrti působil jako vědecký pracovník Ústavu slovenské literatury při Slovenské akademii věd. Šlo zakladatele a tvůrce moderní slovenské esejistiky. V esejistických studiích společenského, estetického a literárního zaměření kladl vysoká umělecká kritéria na domácí i zahraniční tvorbu. Psal eseje např. o A. Sládkovičovi, J. Kráľovi, Jánu Bottovi či Pavlu Országu Hviezdoslavovi. V kritikách vyjadřoval porozumění jak pro moderní literární proudy tak i pro klasickou literární tvorbu . Vytvořil rovněž monografii o Karlu Čapkovi Človek proti skaze, o R. Jašíkovi a J. C. Hronském. V roce 1969 obdržel titul národní u...

Alessandro Manzoni

Alessandro Francesco Tommaso Manzoni byl italský básník a romanopisec. Jeho nejvýznamnějším dílem je historický román „Snoubenci“ z roku 1827. Román se odehrává za španělské nadvlády roku 1628, v roce 1827 jej však Italové četli jako obžalobu rakouského panství, takže významně podpořil italské risorgimento, zápas o sjednocení Itálie. Zároveň významně ovlivnil moderní italský jazyk. Manzoni se narodil v rodině staré šlechty, jeho matka byla vzdělaná a literárně nadaná dáma, dcera slavného právního filosofa Cesara Beccarii. Vztahy v rodině však nebyly dobré a rodiče se roku 1792 rozešli, matka pak žila s bohatým a vzdělaným Carlem Imbonatim v Anglii a v Paříži. Alessandro strávil dětská léta na venkovském statku a později v katolických internátech, kde špatně prospíval. V 15 letech se však nadchl pro poezii a začal psát klasické sonety. Po smrti svého otce roku 1805 odjel za matkou do Auteuil u Paříže, kde se scházela republikánská společnost tzv. „ideologů“; seznámil se zde s řadou významných osvícenců. Roku 1808 se Alessandro oženil s Henriette Blondel, dcerou ženevského bankéře, která roku 1810 přestoupila z kalvinismu ke katolictví. To mělo veliký vliv i na Alessandra, který se z osvícenského deisty stal přísným katolíkem. Manželství bylo velice šťastné a Manzoni žil v krásném venkovském sídle v severní Itálii, psal duchovní básně a traktát o katolické morálce. Roku 1818 však musel zděděné sídlo prodat, protože ho podvodník připravil o peníze, přesto velkoryse odpustil svým poddaným všechny dluhy. Roku 1819 vydal své první drama, které proti různým kritikům vehementně hájil Goethe. Na Napoleonovu smrt roku 1821 odpověděl sonetem „Pátý květen“, který si získal neobyčejnou popularitu a Manzoni se pomalu stával národním básníkem. Věnoval se také historii, kterou pokládal za nezbytného průvodce pro politiku. Roku 1822 vydal druhou tragédii, Adelchi, o dobytí severní Itálie Karlem Veli...

Zdeněk Mauermann

Narozen 1905 v Mladé Boleslavi. Ing., automobilový konstruktér, autor publikací o údržbě osobních automobilů a názvoslovných automobilových norem.

Zdeněk Martinec

Narozen 1952 ve Vrchlabí, absolvent geofyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Na katedře od roku 1977 aspirantem, 1993 docentem a 1999 profesorem geofyziky. Zabývá se teorií tíhového pole Země, dynamikou Země, teorií zemského elektromagnetického pole a aplikovanou matematikou, věnuje se fyzikální geodézii a interpretaci satelitních dat. Přednáší mechaniku kontinua, metody zpracování geofyzikálních dat a rotaci Země. Pracoval mj. v Německu, Švédsku, Kanadě a Íránu. Je autorem monografie a více než 150 vědeckých publikací. Léta pobýval na GeoForschungsZentrum v Potsdami, v současnosti působí také na Dublin Institute for Advanced Studies.

Yann Martel

Yann Martel je kanadský spisovatel. Narodil se v Španělsku, ale kvůli tomu, že jeho rodiče byli diplomaté, vyrůstal i na Aljašce, Kostarice, Mexiku a Francii. Celá jeho rodina je také literárně činná. Přestože Martel sám mluví francouzsky, píše jen v angličtině. Žije v Montrealu.

Vladimír Martinec

Vladimír Martinec je bývalý československý hokejový útočník a nynější trenér. V letech 1967–1981 hrál za Teslu Pardubice, výjimkou byla sezóna 1978/1979, kdy hrál v Jihlavě. V 539 odehraných zápasech vsítil 343 gólů. V roce 1981 odešel do německého ESV Kaufbeuren, kde roku 1985 ukončil aktivní kariéru. V roce 1981 byl drafrován týmem Hartford Whalers, avšak v NHL nikdy nenastoupil. V letech 1973, 1975, 1976, 1979 zvítězil v anketě Zlatá hokejka. Jedenáctkrát se zúčastnil mistrovství světa , třikrát zimních olympijských her a také Kanadského poháru v roce 1976. Reprezentační dres oblékl v 289 utkáních a zaznamenal 155 branek. Na mistrovstvích světa v letech 1997–2002 a na Zimních olympijských hrách v letech 1998 a 2002 působil jako asistent trenéra české reprezentace. Později začal pracovat jako sportovní ředitel týmu HC Moeller Pardubice. Jeho synem je bývalý hokejista Tomáš Martinec. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2018 kandidoval v obvodu č. 44 – Chrudim, a to jako nestraník za SNK ED. Podpořili jej také Soukromníci. Se ziskem 4,60 % hlasů skončil na 9. místě.

Vladimír Malík

Slovenský chovatel drobného hospodářského zvířectva, práce z oboru.

Valerio Massimo Manfredi

Valerio je italský historik, archeolog a žurnalista. Narodil se v Piumazzo di Castelfranco Emilia, což je provincie Modeny.Jeho manželka je Christine Fedderson Manfredi,která překládá jeho knihy z italštiny do angličtiny Od roku 1978 tráví svůj čas učením v některých Evropských univerzitách, kopáním ruin ve středozemí a v Středovýchodní evropy a psaním novel.

Václav Malina

Narozen 1.8.1933 v Kněžicích. Radioamatér, učitel, překladatel. Práce z oboru elektrotechniky.

Václav Machek

Narozen 8.11.1894 v Úhlejově u Miletína, zemřel 26.5.1965 v Brně. PhDr., DrSc., profesor katedry slavistiky a srovnávací jazykovědy. Práce v oboru, publikoval též francouzsky.

Tomáš Makaj

básník a spisovatel Narodil se 17. srpna 1974 v Kladně. Po zakončení Střední lesnické školy v Písku vystudoval religionistiku na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy, kde svá studia zakončil diplomovou prací Ikonoklasmus v předhusitském a husitském hnutí . Vysokou školu ukončil v roce 2005. Mezi jeho další studia patřila pedagogika a historie, kterou studoval na Filozofické fakultě UK v Praze. V letech 2001-2006 působil jako učitel na ZŠ Karla Vokáče ve Strašicích. Od roku 2007 je zaměstnancem obce Strašice, kde v současnosti pracuje jako vedoucí kulturního odboru. První literární krůčky jsou z let 1991-1992, kdy publikoval v periodickém tisku. V roce 1995 publikoval v Lipíku . Roku 1998 se stal zakládajícím členem Neakademického sdružení uměleckého v Rokycanech. V následujícím roce se stává členem Klubu mladých autorů v Plzni. Od roku 2000 publikuje články zaměřené na regionální historii. Mezi jeho koníčky patří archeologie, regionální historie, divadlo a literatura. Od roku 2007 se aktivně podílel na vzniku Muzea Středních Brd ve Strašicích. V roce 2010 byl zvolen předsedou Brdského muzejního spolku. Od roku 2005 pořádá literární soutěž Strašice Karla Vokáče a v roce 2008 se stal členem poroty literární soutěže Hořovice Václava Hraběte. 2011 založil Brdskou edici o.s. , jejíž hlavním cílem je podpora regionální literatury a kultury. Od roku 2012 je členem Střediska západočeských spisovatelů. Literární činnost: První opravdové literární záchvěvy, jak bylo řečeno, zažil v Písku, kde vydal v roce 1995 své první básně v časopisu Lipík . Druhou literární etapou byla krátká existence rokycanského časopisu „A propos" v letech 1998-99, kde zastával post šéfredaktora. Od roku 2000 publikoval pravidelně poezii v celé řadě almanachů a sborníků. Dále publikoval i v periodickém tisku např. Tvar, Literární noviny, PLŽ - Plzeňský literární život...atd. Články o regionální historii publik...

The Academy Of St. Martin-in-the-Fields

The Academy of St Martin in the Fields je světově proslulý komorní orchestr se sídlem v Londýně. Soubor byl založen v roce 1958 sirem Nevillem Marrinerem a rychle si získal pověst orchestru s vybroušeným a kultivovaným zvukem a stal se jedním z nejplodnějších nahrávacích orchestrů na světě. Repertoár Akademie zahrnuje hudbu od baroka až po současnost, přičemž zvláštní důraz klade na díla klasicismu a raného romantismu. V průběhu let spolupracovali s mnoha významnými sólisty a dirigenty, čímž dále posílili své mezinárodní postavení.

Steve Martini

Narodil se v roce 1946 v San Francisku. Po absolvování University of California v roce 1968 pracoval jako novinář v Sacramentu. Psaní reportáží ze soudních síní vzbudilo jeho zájem o práva. Vystudoval právnickou fakultu University of Pacific v roce 1974 a založil si soukromou praxi. Více než 10 let působil též jako státní zástupce. Od roku 1991 se věnuje výhradně psaní.

Sir Charles Mackerras

Sir Charles Mackerras byl známý australský dirigent, který se narodil 17. listopadu 1925 v Schenectady ve státě New York australským rodičům. Vyrůstal v Austrálii a později se přestěhoval do Anglie, kde získal hudební vzdělání. Mackerras se proslavil zejména interpretací děl Janáčka, Mozarta, Händela a Gilberta a Sullivana. Byl všestranným dirigentem s širokým repertoárem, který zahrnoval hudbu od baroka až po současnost.

Rudolf Mayer

Rudolf Mayer byl český básník a spisovatel, představitel májovců. Narodil se jako jedno ze šesti dětí hostinského v samotě Nová Hospoda . Základní školu navštěvoval v Plánici. Poté studoval na gymnáziu v Klatovech. Když mu bylo 13 let, zemřel mu otec, v šestnácti i matka. V dalších studiích ho podporoval strýc, lékař ve Vídni. Ve Vídni žil ve šlechtickém vychovatelském ústavu a studoval práva ve Vídni. Pro ponižování šlechtickými spolužáky i z dalších důvodů odešel po čtyřech semestrech v roce 1857 do Prahy, kde pokračoval ve studiu práv na Karlově univerzitě. V Praze žil chudě, bez podpory, živil se kondicemi. Po příchodu se brzy dostal do okruhu májovců a v jejich almanachu Máj roku 1858 publikoval své první verše. Prahu opustil pro nemoc v roce 1864, živil se jako vychovatel a později v Praze jako koncipient. V roce 1864 získal s finanční podporou doktorát do dalšího zaměstnání však již pro nemoc nenastoupil. Pobýval mezi jiným u svých sester, u jedné z nich v Loučimi zemřel na tuberkulózu. Jeho poezie patří k nejkvalitnější poezii tohoto období. Za svého života nevydal žádnou sbírku, posmrtně je vydal jeho přítel. Tyto básně měly poměrně velký ohlas mezi májovci. Kulisou jeho veršů byla obvykle Šumava. Vzorem mu byl Mácha , ale Mayerova poezie měla navíc i silné sociální motivy. V básni V poledne je reprezentuje topič, který v kotelně bilancuje všechny ústrky a nespravedlnosti života a uvažuje nad tím, jestli by neměl výbuchem kotle, do něhož přikládá, zničit dům svých pánů. Uvědomuje si, že podobně uvažuje chátra, a že jsou v tom i rizika. Nakonec usoudí, že odstranění jednoho tyrana není spásou pro všechny, a o tu má jít především. Prakticky celá jeho poezie vyšla pod názvem Pro vlast a svobodu v roce 1951. ...

Phillip Margolin

Phillip Margolin se narodil v roce 1944 v New Yorku. Vystudoval práva na New York University. Nyní pracuje v oblasti trestního práva v Portlandu, stát Oregon. Své knihy psal na základě svých zkušeností u soudů, kde obhajoval také případy hrdelních zločinů. Zatím žádný z jeho klientů nebyl odsouzen k trestu smrti. Je známý tedy především pro své thrillery .

Oldfield Matt

Miroslav Maršálek

Narozen 15.1.1952 v Praze. Výtvarný redaktor, ilustrátor a knižní grafik.

Miroslav Macháček

Miroslav Macháček byl český herec a divadelní režisér. Narodil se 8. května 1922 v Nymburce. V roce 1945 byl přijat na Státní konzervatoř v Praze, kde studoval tři roky herectví. K jeho profesorům patřil např. Miloš Nedbal. Po absolutoriu konzervatoře byl od roku 1948 v angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích, od roku 1950 v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého v Praze. V témže roce byl obviněn z nepřátelské činnosti a musel opustit toto angažmá, vzápětí s ním byl rozvázán pracovní poměr i na DAMU v Praze, kde učil. V roce 1952 jej angažoval I. Glanc do Českých Budějovic, kde působil v letech 1952–1954 jako režisér, později až do roku 1956 jako hlavní režisér činohry. V roce 1956 se vrátil do Prahy – nejdříve jako režisér do Městských divadel pražských , od sezóny 1959/1960 působil jako režisér činohry pražského Národního divadla. S inscenací hry bratří Čapků Ze života hmyzu, kterou režíroval a která měla premiéru v roce 1965, navštívilo pražské Národní divadlo během tří let jedenáct měst v osmi zemích Evropy . Po roce 1969 měl vzhledem ke svým postojům obtížnou situaci až do konce života. Věnoval se i herectví a hostování v jiných divadlech . V roce 1975 přednesl v Národním divadle kritický referát a v témže roce nastoupil léčbu na psychiatrické klinice – o tomto období pojednávají posmrtně vydané deníkové Zápisky z blázince. V roce 1989 se aktivně účastnil revolučních událostí, se situací v Národním divadle byl velmi nespokojen. Zemřel po těžké nemoci dne 17. února 1991 v Praze, pohřben je v Nymburce...

Mirka Manáková

Slovenská autorka románů pro ženy.

Miloš Malý

Narozen 15.6.1908. Odborný učitel, logoped, práce z oboru, publikace pro mládež, překlady z ruštiny.