Výpis všech autorů

Samuil Jakovlevič Maršak

Samuil Jakovlevič Maršak, rusky Самуи́л Я́ковлевич Марша́к byl ruský a sovětský spisovatel židovského původu, autor literatury pro děti. Byl rovněž překladatelem, zejména z angličtiny. Verše začal psát již jako dítě. Navštěvoval gymnázium ve Voroněži, avšak v roce 1902, v jeho patnácti letech, se rodina přestěhovala do Petrohradu, tedy mimo Zónu osídlení, v níž mohli mít ruští židé trvalé bydliště a tedy i chodit do škol. Pomohl mu však židovský filantrop se šlechtickým titulem David Günzburg, který ho představil vlivnému literárnímu kritikovi Vladimiru Vasiljeviči Stasovovi, jenž byl z dětské Maršakovi poezie tak nadšen, že mu zajistil z protižidovských opatření výjimku. Stasov také Maršaka seznámil s Maximem Gorkým a Fjodorem Šaljapinem, s nimiž se spřátelil. Když v roce 1904 Maršakovi diagnostikovali tuberkulózu, nabídl mu Gorkij, aby žil v jeho letním bytě na Jaltě, u Černého moře, kde bylo vhodnější ovzduší. V roce 1904 Maršak rovněž publikoval své první verše, a to v časopise Židovský život. V té době zastával sionistické postoje. V roce 1907 se vrátil z Jalty do Petrohradu a následně vydal řadu svých textů v populárním časopise Satyricon. Poté se podíval na Blízký východ a v roce 1912 se přestěhoval do Anglie a vystudoval zde filozofii na Londýnské univerzitě. Zamiloval se zde do anglické kultury a zvláště poezie. Vydal ještě během studií své ruské překlady básní Williama Blakea, Roberta Burnse a Williama Wordswortha. Roku 1913 navštívil experimentální školu ve Walesu, kde započal jeho velký zájem o formování dětí, zejména pak literaturou tvořenou speciálně pro ně. Krátce před první světovou válkou, v roce 1914, se vrátil do Ruska a živil se dále překládáním. K dětské literatuře ho nasměrovala práce s dětmi židovských uprchlíků z Voroněže po začátku války a také smrt jeho dcery v roce 1915. V roce 1920 se přestěhoval do Krasnodaru, kde bylo velké množství sirotčinců, plných kvůli světové i občanské válc...

Renata Malinová

Narozená v Českém Těšíně. Absolvovala klavirní oddělení konzervatoře v Ostravě, poté obor archeologie - dějiny úmění na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde v roce 1974 dosáhla doktorátu filosofie. Publikuje časopisecky odborné i populární stati z z oblasti uměnovědy a muzikologie.

Pavel Masopust

PhDr., Ph.D., vysokoškolský učitel fyziky, autor učebnic.

Mirka Manáková

Slovenská autorka románů pro ženy.

Les Martin

Les Martin je americký spisovatel, specializuje se na knihy pro mladé čtenáře. Napsal několik knih o "Young Indiana Jones" a sérií "The X-Files".

John Malam

Britský autor knih pro děti a mládež. Editor. Pracuje jako muzejní archeolog. Píše též pod pseudonymem Jo Phillips.

Jiří Marhold

Narozen 16.8.1932. Mistr kuchař a spisovatel, publikuje o kulinářském umění, vydal několik kuchařských knih.

Jiří Macků

Narozen 26. 5. 1940 v Brně. Novinář, redaktor sportovního týdeníku, sportovní publicista historik, majitel Nakladatelství C&K.

Jaroslav Mareš

Jaroslav Mareš byl český divadelní, filmový a rozhlasový herec. Narodil v jihočeském Husinci v rodině písmomalíře a lakýrníka. Otec se na přelomu dvacátých a třicátých let rozhodl odejít na nábor do francouzského Vernonu a později pracoval v Rouenu ve velkých loděnicích. Rodina se za ním za půl roku přistěhovala do Francie, matka zde však krátce po příjezdu zemřela na tuberkulozu. Jaroslav strávil rok v sirotčinci a v roce 1931 se s otcem vrátili zpět do Husince. Otec se znovu oženil, Jaroslav měl celkem dvě sestry. Chvíli pak žili v Českém Brodě a později v Praze. Zde se Jaroslav vyučil strojním zámečníkem. Již před válkou hrál v dětském věku s pražskými strašnickými ochotníky divadlo a později vystupoval v souboru Aragon . Po druhé světové válce se začal divadlu věnoval coby plný profesionál, nejprve působil ve Studiu 5. května při činohře Divadla 5. května, od roku 1948 do roku 1951 v Divadle filmového studia , v obou těchto souborech často vystupoval na různých estrádách. Od roku 1952 do roku 1988, kdy odešel do důchodu, byl členem činoherního souboru Národního divadla v Praze. Během svého působení v Národním divadle v Praze nastudoval role ve více než sto uváděných inscenacích. Na některých navíc spolupracoval i jako asistent režiséra a autor libreta. Naposledy se objevil na jevišti na Nové scéně v repríze inscenace Jegor Bulyčev a jiní od Maxima Gorkého v režii Františka Laurina dne 8. května 1988. Zpočátku jeho kariéry se jednalo o poměrně vyhledávaného herce, způsoboval to patrně jeho chlapecký vzhled a vážné vystupování. Od konce čtyřicátých let až do šedesátých let 20. století vytvořil poměrně mnoho zajímavých i poměrně výrazných filmových rolí nejrůznějšího charakteru, v pozdější době se ale jednalo o drobnější vedlejší a epizodní role. Svoji první filmovou roli si zahrál ve filmu Nezbedný bakalář v roce 1946. Popu...

Janna MacGregor

Janna MacGregor sa narodila a vyrastala v Missouri. Janna píše príbehy, kde sa stretávajú silné, presvedčivé hrdinky s rovnako výraznými hrdinami, pričom sa do seba zamilujú. Žije v Kansas City so svojou rodinou a dvoma mopsami.

Ján Mach

Narozen 23.6.1915 v Brně, zahynul 7.4.1945 ve Vídni. Beletrista, básník, publicista.

Jacques Marseille

Francouzský historik, redaktor, univerzitní profesor, esejista, novinář

Ivan Mackerle

Ivan Mackerle byl český záhadolog, kryptozoolog, dobrodruh, cestovatel a spisovatel. Se svými kamarády a později i se svým synem podnikl na vlastní náklady několik výprav za záhadami do celého světa – např. do Mongolska, Austrálie, Jižní Ameriky, na Sibiř atd. Stal se známým zejména svým pátráním po mytickém mongolském písečném červu známém jako Olgoj Chorchoj. Byl synem automobilového konstruktéra Julia Mackerleho a synovcem architekta Jaroslava Mackerleho. Narodil se 12. března 1942 v Plzni. V dětství často měnil bydliště tak, jak jeho otec měnil zaměstnavatele. Ve třech letech se přestěhovali do Prahy, v pěti do Kopřivnice a v šestnácti zpět do Prahy. V dětství četl dobrodružné knihy Jaroslava Foglara a časopisy Vpřed a Junák. Po vzoru Rychlých šípů založil s kamarády klub „Svorná šestka“. O záhady se zajímal již od mladého věku, zaujal ho zejména mytický pouštní červ Olgoj Chorchoj, o kterém se dozvěděl z příběhu ruského paleontologa a autora sci-fi literatury Ivana Jefremova. Ovlivnilo ho též dílo amerického průkopníka „záhadologie“ Charlese Forta. Později ho začala zajímat i zoologie a elektronika. V Praze vystudoval Fakultu strojní ČVUT, specializaci automobily. Ve 20 letech se oženil s Ivonou Paličkovou a narodil se jim syn Danny. Po skončení školy pracoval jako konstruktér a pak jako řídící pracovník Generálního ředitelství automobilů. Ve volném čase se zabýval záhadami a nevysvětlenými jevy, které zpočátku jen studoval a archivoval a později je začal sám aktivně luštit. V roce 1977 získal povolení vycestovat do Skotska k jezeru Loch Ness pátrat po tzv. Lochnesské nestvůře. Tam se setkal i s dalším badatelem Robertem Rinesem, jehož použití podvodní fotografie a ultrazvuku ho zaujalo. Se svým tehdejším kolegou Michalem Brumlíkem začal zkoumat tehdy utajované případy poltergeistů v Československu, různé zprávy o podivných úkazech a údajné strašidelné jevy na hradech a zámcích. V letech 1980–199...

František Marek

František Marek byl český architekt. Vyučil se sice zednictví, avšak poté absolvoval střední průmyslovou školu stavební a v letech 1922–1926 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde ho vedl český architekt Josef Gočár. Aktivně působil též ve Spolku výtvarných umělců Mánes. V roce 1948 se účastnil uměleckých soutěží v kategorii architektonický návrh na Olympijských hrách v Londýně, kde za pražskou sokolovnu získal čestné uznání.

Drahoslav Machala

Narodil se 16. 11. 1947 v Zemianském Podhradí, okres Trenčín. Vystudoval žurnalistiku na FFUK v Bratislavě. Napsal několik knih - Zhavranení bratia, Nebo nad strechou sveta aj.

Dawn Machell

Britská grafička a ilustrátorka knih pro děti.

Sochrová Marie

Pierre Mac Orlan

Francouzský spisovatel. Autor povídek a románů z prostředí velkoměsta a jeho podsvětí.

Monika Macháčková

Slovenská novinářka, redaktorka.

Miroslav Matoušek

Narozen 1914, zemřel 1996. MUDr., pediatr, publikace z oboru.

Miloslav Martínek

Narozen 1943. PhDr., CSc., historik a novinář, práce z oboru.

Miloslav Martenek

Narozen 16.9.1933 v Praze. Výtvarník, ilustrátor.

Libuše Macáková

Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. působí na katedře mikroekonomie VŠE v Praze. Narozena 11.2.1955 v Turnově. Je autorkou prací z oboru makro a mikroekonomie.

Ladislav Mašek

Autor publikací z oboru bytové kultury.

Karel Boromejský Mádl

Karel Boromejský Mádl byl český historik a kritik umění, profesor na Umělecko-průmyslové škole v Praze. Patřil k předním kritikům generace 90. let 19. století. Mádl absolvoval reálku v Praze, v letech 1879-1880 nastoupil vojenskou službu jako jednoroční dobrovolník, v letech 1880–83 žil ve Vídni, kde se nejprve dal zapsat na vysokou školu technickou, ale také navštěvoval uměleckohistorické přednášky a semináře profesorů R. Eitelbergera von Edelberg a M. Thausinga v Rakouském muzeu pro umění a průmysl a Albertině. Není doloženo, že by byl řádným studentem univerzity. Ve Vídni pravděpodobně poznal i zakladatele vídeňské uměleckohistorické školy Franze Wickhoffa a prvního ředitele pražské Uměleckoprůmyslové školy Františka Schmoranze. V letech 1883 a 1884 navštívil Mnichov a Paříž, po roce 1884 pobýval ve Vídni. Od roku 1886 spolupracoval s nově založenou Galerií Ruch. Od roku 1888 byl spolupracovníkem redakce Ottova slovníku naučného. Podnikl četné studijní cesty do Rakouska, Německa, Francie, Itálie, Belgie, Holandska, Jugoslávie a dalších zemí. Ještě ve Vídni Mádl psal o potřebě založit uměleckoprůmyslovou školu v Praze a krátce po jejím vzniku se stal roku 1886 docentem textilního umění a tajemníkem školy. Dějiny umění v té době přednášel na UPŠ Otakar Hostinský, který roku 1894 přešel na Univerzitu. Mádl se stal jeho nástupcem, byl jmenován profesorem a zároveň správcem knihovny. Na UPŠ přestal působit za války a v dalších letech se věnoval odborné uměleckohistorické práci. Od roku 1887 psal do Zlaté Prahy stati o památkách, spřátelil se s rodinou nakladatele Jana Otty, s jehož dcerou Marií Annou se roku 1910 ve svých 51 letech oženil, manželství bylo bezdětné. Roku 1917 byl jmenován vládním radou a od roku 1918 zastával funkci místopředsedy kuratoria Moderní galerie a člena komise pro navrácení bohemik z ciziny. Byl členem Umělecké besedy, Společnosti Národního divadla, Archeologick...

John C Maxwell

John C. Maxwell byl dlouhá léta pastorem třech amerických církví, aby se v roce 1995 začal naplno věnovat rozvoji vůdcovství. Založil INJOY GROUP, skupinu organizací zaměřených na službu vedoucím a na pozvednutí úrovně vůdcovství v církvi a společnosti. Maxwell je plodným autorem více než dvou tuctů knih a je žádaným řečníkem na konferencích pro vedoucí.

Jiří Martínek

Jiří Martínek je český historik a geograf. Vystudoval historii a geografii na Univerzitě Karlově v Praze, doktorát získal 2014 na Univerzitě Hradec Králové. Od 2006 pracuje v Historickém ústavu AV ČR, na projektu Biografického slovníku českých zemí. Přednáší na Přírodovědecké fakultě UJEP Ústí nad Labem a Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se dějinami přírodních věd, zejména geografie, dále historickou geografií a regionální geografií Evropy. Věnuje se rovněž popularizaci vědy, je autorem řady knih pro děti a turistických průvodců .

Jaroslav V Mareš

Jaroslav V. Mareš je známý televizní reportér. Několik let působil v České televizi, kde v roce 2005 za cyklus reportáží pro pořad Reportéři ČT získal ocenění v kategorii publicistika na mezinárodním festivalu Ekofilm. Od roku 2014 je členem týmu reportéra Josefa Klímy.

Jaroslav Marcha

Dominik Nejezchleb-Marcha, též jen Dominik Nejezchleb , byl československý spisovatel a politik, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu . Narodil se jako Dominik Nejezchleb. Od roku 1905 používal pseudonym Jaroslav Marcha. 16. června 1925 mu Zemská správa politická na Moravě povolila změnu příjmení na Nejezchleb-Marcha. Získal jen základní vzdělání. Literárně i politicky byl samoukem. V letech 1907–1910 byl členem redakcí Rolnických listů, Selských listů a Moravského venkova. Už tehdy byl i politicky aktivní. V roce 1910 se stal tajemníkem agrární strany pro Moravu a Slezsko. V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění a mandát obhájil v následujících volbách, tedy v parlamentních volbách v roce 1925 i parlamentních volbách v roce 1929. Podle údajů k roku 1929 byl profesí členem Ústřední Domoviny v Brně. Později ještě přešel do horní komory parlamentu. Po parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do jeho zrušení v roce 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty. Byl literárně činný. Zprvu přispíval do regionálního tisku verši, později psal kratší prózy z venkovského prostředí. V letech 1936–1941 zastával funkci předsedy Moravského kola spisovatelů. Později byl čestným předsedou. Zároveň byl předsedou Sdružení poslanců-novinářů v Praze, místopředsedou dozorčí rady spořitelny a správní rady pojišťovny. Rovněž vykonával funkci člena správní rady firmy Novák a Jahn. Zemřel v prosinci 1961 v Brně. Pohřben byl na Ústředním brněnském hřbitově. V roce 1990 mu byla na rodném domě v Babicích nad Svitavou odhalena pamětní deska od Františka Pokorného. V téže obci byla v prosinci 2011 odhalena i...

Jana Martinicová

Kniha kuchařských receptů.

Jana Marhounová

Narozena 7. 5. 1941 v Praze, zemřela 21. 6. 1998. Psycholožka, spisovatelka, pedagožka, ředitelka nakladatelství Empatie. Práce o recepci uměleckého a hudebního díla, o hudebních skladatelích a výtvarných umělcích, psychologické práce o manželství a dospívání mládeže.

Jan Martinec

Jan Martinec byl český dramatik, publicista, prozaik a překladatel, autor reportáží a knih pro děti a mládež. Jan Martinec pocházel z pražské obchodní německo-židovské rodiny. Roku 1934 maturoval na německém klasickém gymnáziu a do roku 1937 byl činný jako herec a režisér u německého a pak u českého kočovného divadla a posléze u pražského lidového divadla Uranie. Do roku 1939 působil rovněž v proletářském ochotnickém divadelnictví a v Hnutí českých a německých antifašistických divadelníků. V říjnu roku 1939 emigroval do Palestiny, kde pracoval jako dělník. V červenci roku 1942 vstoupil do československé armády v zahraničí, sloužil v Palestině a Velké Británii a bojoval u Tobrúku a Dunkerque. Po návratu do Československa pracoval v různých funkcích v oboru divadelnictví kromě let 1952–1955, kdy byl z politicko-antisemitských důvodů přesunut do závodního časopisu ČKD Sokolovo a poté do časopisu Spolku přátel žehu. Od roku 1966 byl ve svobodném povolání, po těžkém úrazu v roce 1968 mu byl přiznán invalidní důchod. Svou literární činnost začal Martinec v letech 1944–1945 psaním reportáží a glos do exilových a vojenských periodik. Po válce publikoval reportáže, stati, divadelní glosy a povídky v různých novinách a časopisech. Psal rozhlasové hry pro mládež, divadelní hry zejména s brannou a politickou tematikou a prózy založené na jeho zážitcích z exilu a zahraničního vojenského odboje. Zabýval se rovněž sbíráním a adaptacemi židovských anekdot. Jako divadelní publicista se orientoval především na problematiku estrádního divadla a nových dramatických forem. Podle reportážní knihy německého novináře Güntera Wallraffa napsal společně s Bedřichem Pilným scénář k televizní inscenaci Odhalení jednoho spiknutí ...

Hana Maciuchová

Hana Maciuchová není všeobecně znám jako hudební umělec, skladatel nebo skupina spojená s alby "Řeč O Lásce", "Linda", "Kočka Zahradní / Princezna Z Třešňového Království" nebo "Frýbová": Robin. Hana Maciuchová byla známá česká herečka, která se narodila 29. listopadu 1945 a zemřela 26. ledna 2021. V České republice měla bohatou kariéru v divadle, filmu a televizi. Její práce se týkala především herectví a nebyla známá produkcí hudebních alb.

Gilly Macmillan

Gilly Macmillan vyrostla v Swindon, Wiltshire a také žila v severní Kalifornii v jejím pozdním mladistvém věku. Studovala dějiny umění na univerzitě v Bristolu a pak u Courtauld Institute of Art v Londýně. Pracovala u Burlington Magazine a Hayward Gallery před založením rodiny a od té doby udělala nějaké přednášky v \"A\" Level fotografování. Gilly žije v Bristolu ve Velké Británii se svým manželem a třemi dětmi a teď píše na plný úvazek. V současné době pracuje na svém třetím románu.

František Mandát

Dětství prožil na Ostravsku, kde byl jeho otec horníkem. Nejmladší bratr Luboš Mandát je malířem. Vystudoval Vojenskou střední odbornou školu v Žilině a Vojenskou politickou akademii v Bratislavě . Od 1975 byl vedoucím kulturní rubriky Obrany lidu, po odchodu do zálohy pracoval v edičním úseku ÚV KSČ. 1985–88 měl stipendium Českého literárního fondu. Od září 1988 do prosince 1989 byl tajemníkem Svazu českých spisovatelů. Po 1990 je soukromým podnikatelem, spoluzakladatelem a zakladatelem nakladatelských a vydavatelských podniků, mezi něž náleží nakladatelská a vydavatelská agentura FAJMA, vlastněná jeho ženou, nakladatelství a vydavatelství Sociopress, které existovalo v letech 1996–2003, a konečně dosud činné nakladatelství a vydavatelství BMSS-Start, zaměřené na publikování odborných časopisů, například měsíčníku Průvodce pracovněprávními předpisy, odborné, ale také krásné literatury . – Je členem Obce spisovatelů a Unie českých spisovatelů. Už na ZDŠ v Havířově založil školní časopis. Během vysokoškolského studia publikoval povídky a fejetony v Obraně lidu, Rudém právu, Československém vojáku, Literárním měsíčníku, později též v Mladé frontě a Kmeni. Je autorem několika rozhlasových celovečerních her a rozhlasových adaptací vlastní prózy i děl jiných autorů . Za prózu Semestrálky získal Cenu Jiřího Wolkera za rok 1983, za prózu Bariéry získal Výroční cenu nakladatelství Naše vojsko, za prózu Facky do života Cenu Antonína Zápotockého. Byl členem Literárního klubu ČSLA. Jako tajemník Svazu českých spisovatelů se podílel na ...

Frances Mayes

Frances Mayesová je autorkou 4 úspěšných knih vycházejících z jejích pobytů v Toskánsku, kde pravidelně tráví část roku, a několika svazlů prózy a poezie. Je pravidelnou přispěvatelkou časopisů Food & Vine, House Beautiful a dalších periodik. Na San Francisco State University přednáší obor tvůrčího psaní.

Ella Maise

Carole Matthews

Carole Matthews je mezinárodní prodávaná spisovatelka vtipných romantických knih. Její unikátní smysl pro humor si získal miliony fanynek po celém světě. U nás vyšly tyto knížky: S tebou nebo bez tebe , V dobrém i zlém , Taková nevinná lež , Vůně skandálu ,Když se lásce lepí smůla na paty , Kompromitující situace , Setkání na osmém nástupišti .

Antónia Mačingová

Mgr. Antónia Mačingová žije na Slovensku, v Košicích. Vystudovala UPJŠ, obor andragogika, a již několik let se zabývá účinkem stravy na lidský organismus, jejím ozdravujícím a očistným efektem.

Ann Major

Alexander Matuška

Alexander Matuška byl slovenský a československý literární vědec, literární kritik a bezpartijní politik, poslanec Slovenské národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění na přelomu 60. a 70. let. Jeho otec byl hospodářským úředníkem na statku v rodné obci. Ve věku 10 let přesídlil s rodiči do Banské Bystrice. Maturoval na tamním gymnáziu Andreje Sládkoviče a v letech 1928-1935 absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde studoval klasickou filologii, filozofii, francouzštinu a „československý“ jazyk. Během studií ho ovlivnil František Xaver Šalda a jeho kritický styl. Angažoval se ve studentském spolku Detvan a založil generační skuponu R 10. Publikoval v tisku. Působil pak jako středoškolský učitel na Slovensku. V roce 1944 se zapojil do Slovenského národního povstání . Po válce přesídlil do Bratislavy. V letech 1945-1947 pracoval na pověřenectví informací, v letech 1947-1948 byl redaktorem listu Národná obroda. V období let 1948-1951 působil jako lektor francouzské literatury v nakladatelství Pravda, v letech 1951-1952 pracoval na pověřenectví školství a v letech 1955-1958 byl šéfredaktorem Slovenských pohľadov. Do své smrti působil jako vědecký pracovník Ústavu slovenské literatury při Slovenské akademii věd. Šlo zakladatele a tvůrce moderní slovenské esejistiky. V esejistických studiích společenského, estetického a literárního zaměření kladl vysoká umělecká kritéria na domácí i zahraniční tvorbu. Psal eseje např. o A. Sládkovičovi, J. Kráľovi, Jánu Bottovi či Pavlu Országu Hviezdoslavovi. V kritikách vyjadřoval porozumění jak pro moderní literární proudy tak i pro klasickou literární tvorbu . Vytvořil rovněž monografii o Karlu Čapkovi Človek proti skaze, o R. Jašíkovi a J. C. Hronském. V roce 1969 obdržel titul národní u...

Viliam Matuška

Slovenský autor učebnic matematiky.

Sally MacKenzie

Scůj první příběh napsala už ve škole a když ho předčítala ve třídě, spolužáci se smáli. Když dostudovala vysokou školu obor angličtina, tak šla na práva - v polovině studia si uvědomila, že to není její sen a vrátila se domů a začala psát znovu. V této době otěhotněla a vrátila se ke svému největším snu a to k psaní romantických románů. u kopec detičiek a vrátila sa k svojmu snu - napísala romantický \"román\".

Rudolf Matys

Rudolf Matys je český básník, literární redaktor, kritik a rozhlasový redaktor. Rudolf Matys působí dlouhou dobu jako redaktor ČRo3 Vltava. Je také členem poroty v literární soutěžích Šrámkova Sobotka a Ortenova Kutná Hora.

Robert Markley

Známý německý návrhář zahrad. Účastní se příprav zahradních výstav. Přednáší na zahradnických školách.

Prokop Málek

Prokop Málek byl český lékař, chirurg, vysokoškolský pedagog, první ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny a dlouholetý šéfredaktor časopisu Vesmír. Narodil se v rodině středoškolského profesora a jeho bratr Ivan Málek byl mikrobiolog a lékař, zakladatel Biologického ústavu ČSAV a Mikrobiologického ústavu ČSAV . Od roku 1933 studoval Prokop Málek medicínu na Lékařské fakultě UK v Praze, ale těsně před jeho promocí nacisté české vysoké školy zavřeli, takže Málek promoval až v roce 1945. Už před tím, od roku 1941 pracoval na chirurgických odděleních pražských nemocnic na Vinohradech a v Motole, po promoci nastoupil jako asistent II. chirurgické kliniky LF UK a od roku 1951 pracoval ve výzkumných ústavech v Krči. Zabýval se hlavně užitím antibiotik v chirurgii, lymfatickým systémem a transplantací orgánů. Vydal řadu odborných i populárních prací a získal několik vědeckých ocenění. Jako přední odborník v oboru transplantace orgánů získal v roce 1979 s kolektivem, který vedl, státní cenu Klementa Gottwalda za přínos v rozvoji transplantace ledvin. V té době byl MUDr. Málek ředitelem Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze-Krči.

Pilátová Markéta

Patricia J MacDonald

Americká spisovatelka.

Myrna Mackenzie

Myrně nebyly ani dva roky, když se její rodiče přestěhovali z rodného městečka Campbell v Missouri na předměstí Chicaga, které mělo charakter maloměsta, ale zároveň nebylo zase tak daleko od rušného centra. To do značné míry charakterizuje Myrnin život. Má ráda klid a bezpečí, ale zároveň ji láká dobrodružství. Jako dítě byla plachá, ale ve svých představách prožívala nebezpečné okamžiky, ve kterých sama vystupovala jako „SuperMyrna“, děvče nevídaných schopností, které dokáže zachránit svou rodinu a přátele ze všech ošemetných situací. Když byla starší, dokonce její touha po dobrodružství ještě vzrostla. Na vysoké škole žila blízko tanečního studia, a tak začala chodit do kurzu břišního tance. Také se stala členkou amatérské herecké společnosti, která pořádala tu a tam vystoupení pro různé občanské organizace. Po škole začala pracovat jako učitelka, ale svou lásku k literatuře a psaní měla hluboko v sobě. Dlouho si psala jen do šuplíku, sobě pro radost, ale nakonec se odvážila vyjít se svým psaním na veřejnost a měla úspěch. Získala mnohá literární ocenění a patří k renomovaným autorkám nakladatelství Harlequin. Se svým manželem se Myrna seznámila těsně před maturitou a vdala se za něho deset let po jejich prvním rande. S manželem podnikli dobrodružné výpravy na raftu na divoké vodě, lezli po skalách a toulali se divokou přírodou, kterou Myrna tak miluje.

Miroslav Marek

Narozen 20. 6. 1962. Prezident agentury "Dobrý den" v Pelhřimově, spoluautor knihy o rekordech a kuriozitách.

Marguerite

Příslušnice francouzského královského rodu Valois, v letech 1527-1549 navarrská královna.

Květa Maryšková

Narozena 11. 5. 1919 v Plzni, zemřela 13. 7. 2001 v Praze. PhDr., asistentka anglické literatury, překlady z angličtiny.

Kat Martin

Narodila sa v roku 1947 v Central Valley Kalifornia. Je vydatá za spisovateľa a fotografa Larry Jay Martina. Písať začala v roku 1985 a odvtedy má na svojom konte cez 30 romantických príbehov. Píše romány z histórie i zo súčasnosti. Občas používa preudonym Kasey Mars. Vyštudovala Kalifornskú univerzitu históriu. V súčasnosti žije v Montane.

Jiří Mareš

Jiří Mareš byl český fotbalista, reprezentant Československa. Za československou reprezentaci odehrál v roce 1926 tři utkání a dal jeden gól. Hrál za AFK Vršovice a Viktorii Žižkov.

Jiří Mareček

Osobní údaje Profesor v oboru zahradní a krajinná architektura, Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, katedra zahradní a krajinné architektury, Kamýcká 129, Praha 6 - Suchdol. Profesor oboru zahradní a krajinné architektury Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zahradnické fakulty v Lednici, katedra biotechniky zeleně. Emeritní vedoucí katedry. Narozen 3. června 1930 v Hradci Králové. Adresa: Vřesová 286, 252 43 Průhonice Rodina: Otec: František Mareček - majitel zahradnictví v Hradci Králové – Kuklenách, pěstitel a šlechtitel růží , vynálezce mezinárodně patentovaného zařízení pro pěstování zeleninové sadby , propagátor a realizátor nízkoenergetického rychlení zeleniny. Vybudoval první československý skleníkový komplex pro rychlení zeleniny Komunálního podniku v Hradci Králové. Před kolaudací, to je po dokončení tohoto ve své době unikátního rychlírenského provozu byl z „třídních důvodů“ donucen ukončit zaměstnání a pracoval do konce života jako topič a zahradnický dělník. Matka: Božena, roz. Černá – tvůrce rodinného a podnikového zázemí, výchova pěti dětí. Manželka: Františka, roz. Konečná – nar. 20. 2. 1933, perfektní životní jistota a opora, bez které by se daly jen velmi těžko realizovat veškeré mé dále uváděné činnosti. Odborné předpoklady: Diplomová práce – zahradnický směr VŠZ V Brně – Lednici, 1955 Téma: „Národní prvky v úpravě vesnice.“ Kandidátská disertační práce – VŠZ Praha, agronomická fakulta, 1968 Téma: „Současný stav zeleně v sídlištích venkovského typu ve vztahu k přestavbě venkovského sídla.“ Habilitační práce – VŠZ Brno, zahradnická fakulta v Lednici, 1980 Téma: „Kategorizace zeleně v sídlech venkovského typu.“ Profesorské řízení a jmenování – MZLU Brno, zahradnická fakulta v Lednici, pro obor speciální rostlinná produkce – zahradní a krajinná architektura, 1989 Téma: „Koncepce dalš...

Jiří Macků

Narozen 1919, zemřel 1983. Autor publikací z oboru kybernetiky a programování, oblast fyziky ve farmacii a lékařství.

Jiří Macek

Narozen 18.5.1932 v Olomouci. Promovaný historik, hudební spisovatel, autor monografie V. Kaprálové, pořadatel výboru statí a kritik J. Stanislava a sborníku diskofila.

Jindřich Marek

Jindřich Marek je bývalý učitel, historik a publicista s dlouholetou muzejní praxí. Je autorem historických reportáží, prací o odboji a osudech českých vojáků ve 20. století. Jindřich Marek v roce 1975 ukončil studium na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. V letech 1980 až 1991 pracoval jako historik v Okresním muzeu v Chomutově. V dalším období se věnoval popularizaci českých moderních dějin formou historické reportáže. Od roku 1991 pracoval jako novinář. Působil v týdeníku "Signál" a v denících Lidové noviny, Mladá fronta DNES a Svobodné slovo. V posledně jmenovaném periodiku zastával více jak rok funkci šéfredaktora. V říjnu roku 1998 nastoupil na pozici pracovníka tiskového odboru Úřadu vlády ČR. V letech 1998 až 2005 pak stál v čele tiskového odboru Úřadu vlády ČR a poté pracoval jako poradce předsedy Senátu Parlamentu ČR. Od prosince roku 2010 působí ve VHÚ Praha jako vědecký pracovník Historicko-dokumentačního odboru VHÚ. Jindřich Marek je členem Klubu autorů literatury faktu a Obce spisovatelů. Za tvorbu v žánru literatury faktu získal Jindřich Marek několik literárních cen: Jindřich Marek se zabývá se především českou vojenskou historií 20. století. Ve svých dílech se soustřeďuje na osudy československých vojáků za první a druhé světové války. Jindřich Marek publikoval více než čtyři sta historických reportáží a řadu odborných studií. Také se autorsky podílel na mnoha televizních dokumentech. Je autorem více než dvou desítek knih literatury faktu. Níže uvedený seznam zahrnuje i tituly ze dvanáctisvazkového cyklu "Osudy českých mužů ve 20. století". Jedná se o tituly, které byly vydány nakladatelstvím "Svět křídel" v letech 2000 až 2005. Tituly jsou na začátku řádku označeny zdrojem: Seznam vybraných odborných článků a studií je seřazen chronologicky:...

Jakub Malý

Jakub Malý, celým jménem Jakub Josef Dominik Malý byl český národní buditel a novinář, autor publikací z oboru historie a literatury, překladatel z angličtiny, francouzštiny a němčiny. Používal též pseudonymy Budislav a Václav Pravda . Vystudoval na Karlově universitě filosofii a práva, seznámil se s mnoha tehdejšími vlastenci . Začal psát básně do mnoha častopisů, živil se jako učitel jazyků. Spolupracoval s Jungmannem na sestavování Slovníku, pracoval jako redaktor a překladatel . Vydával ostře protivládní politické články, historické spisy . Na sklonku života vydal své paměti, v nichž popsal situaci na počátku národního obrození . Mimo vlastní tvorbu překládal, především z angličtiny , francouzštiny, němčiny a polštiny. Je autorem prvního překladu Charlese Dickense z roku 1840. Psal i německy. Patřil k nejplodnějším českým spisovatelům své doby.

Henri Matisse

Henri-Émile-Benoit Matisse byl francouzský malíř, sochař a grafik, proslulý svou prací s barvou a svým brilantním kreslířským uměním. Byl hlavní postavou uměleckého směru zvaného fauvismus. Spolu s Picassem patří k výtvarníkům, kteří nejvíce ovlivnili vývoj umění v 2. polovině 20. století. Narodil se na statku svého dědečka v severofrancouzském městě Le Cateau-Cambrésis. Jeho rodiče byli obchodníci, měli drogerii a obchod s kořením a semeny ve městě Bohain-en-Vermandois v Pikardii v departementu Aisne. Zde také Henri vyrůstal spolu s o tři roky mladším bratrem Pierrem. V letech 1882–1887 navštěvoval lyceum v Saint-Quentinu. Rodiče chtěli, aby Henri jednou převzal rodinný obchod, ale to nedovolil jeho zdravotní stav, a tak mu otec vybral novou budoucnost, práva. Matisse je studoval dva roky v Paříži. Domů se vrátil s diplomem a roku 1889 nastoupil v Bohainu v advokátní kanceláři jako koncipient. Následující rok byl ale dlouhodobě připoután na lůžko kvůli zánětu slepého střeva. Během rekonvalescence začal na radu souseda kreslit, aby zahnal nudu; přišlo náhlé poznání, že je to dobrý způsob jak se vymanit z pout fádního života advokáta na malém městě. Po uzdravení se v Saint-Quentinu zapsal na ranní kurzy kreslení ve škole, která nesla název tamního rodáka Quentina de La Toura. Tehdy Matisse pochopil své poslání, rozhodl se pro uměleckou dráhu a odjel studovat malířství do Paříže. V říjnu 1891 se zapsal na soukromou Julianovu akademii, aby se zde u Williama Bouguereaua připravil na přijímací zkoušky na École des beaux-arts. Zkoušky, konané v lednu 1892, ale Matisse nesložil úspěšně. Z Julianovy akademie odešel a zapsal se do večerních kurzů na École des Arts Décorativs. Zde navázal celoživotní přátelství s malířem Albertem Marquetem, později rovněž členem skupiny fauvistů. V té době Matisse často navštěvoval Louvre a kopíroval tam díla starých mistrů. Od roku 1893 navštěvoval neoficiálně ateliér Gustava Moreau na Écol...