Výpis všech autorů

Marc E. Merritt

Karel Mejstřík

Karel Mejstřík byl československý a český prozaik, publicista a pedagog. Hlavním tématem jeho děl je život na venkově, Rakovnicku a Křivoklátsku. K roku 1922 byl učitelem v Čisté a Senomatech, o pět let později začal učit v Rakovníku. Po válce se stal okresním knihovnickým a osvětovým inspektorem a v roce 1950 vedoucím odboru kultury ONV. Karel Mejstřík byl také inspektor kultury, ochotnický divadelník a režisér. Stál u zrodu rakovnické obrazárny a byl zakládajícím a dlouholetým členem redakce Rakovnických novin, kam psal literární a výtvarné kritiky, články a fejetony. Rakovnicko a místní obyvatelé jsou nejčastějším námětem jeho literárních děl. Knihy jsou doprovázeny pozoruhodnými ilustracemi místních malířů . Mejstřík je také autorem divadelních her a knihy vzpomínek na významné osobnosti Rakovnicka „Jak jsem je potkal“.

Josef Stanislav Menšík

Josef Stanislav Menšík byl moravský spisovatel, sběratel pohádek a pověstí a národní buditel. Kdy a kde se Menšík narodil, není známo. Jako rok jeho narození je uváděn rok 1811. Vychází se při tom z údajů uvedených ve sčítacích operátech Jemnice 1857 a matričního záznamu v matrice oddaných - při svatbě v roce 1851 měl věk 40 let. Do Jemnice se rodina Menšíkova přistěhovala před rokem 1814, kdy si ji za své působiště zvolil Josefův otec Jan, krejčovský mistr. Nebylo to náhodou. V té době tam již žili jeho příbuzní – sestra Josefa a bratr Václav . Josef Stanislav byl nejstarší syn krejčovského mistra Jana Menšíka a Marie, rozené Hronové. V Jemnici prožil své dětství a mládí. Zprvu rodina bydlela na domě č. 88, kde se narodil Josefův bratr Jan Nepomuk Ambrož a sestra Františka Mariana . Již v roce 1816 otec koupil dům č. 29 a stal se plnohodnotným měšťanem. Ke třem ratolestem rodičům přibyli další potomci: syn Jiří a dcera Marie Apolonie . Podle matričního záznamu o úmrtí a pohřbu zemřel Menšík v Brně dne 6. 2. 1862 ve věku 45 let; podle uvedeného věku by se měl narodit ale až v roce 1817. Také noviny Moravan dne 19. 2.1862 přinesly zprávu, že Josef Menšík zemřel 6. února toho roku. Moravské noviny začátkem dubna 1862 ze sezení moravského zemského výboru sdělovaly, že vdově po zemřelém ingrosistovi zemské účtárny Josefu Menšíkovi povolila se podpora 50 zlatých. Základní vzdělání Josef získal v Jemnici. Později studoval na gymnáziu ve Znojmě. Jaké vzdělání skutečně získal, nevíme. Za svého studia se seznámil s latinským spisem Mars Moravicus . Jeho autor, Tomáš Pešina z Čechorodu, viděl  počátky Jemnice už za římských časů. Dále v něm psal, že za knížete Svatopluka byla Jemnice velkou pevností, za jejímiž valy velkomoravská vojska odrážela útoky Franků. Tyto „s...

Josef Meisner

Narozen 5.3.1904 ve Valdicích u Jičína, zemřel 16.2.1978 v Praze. RNDr., CSc., docent, práce v oboru psychologie, sociologie, pedagogiky a biologie člověka, překladatel.

Jiří Menzel

Jiří Menzel byl český režisér, herec a spisovatel. Narodil se v roce 1938 v Praze jako syn spisovatele a scenáristy Josefa Menzela. V roce 1962 ukončil studium režie u Otakara Vávry na FAMU v Praze. V šedesátých letech 20. století byl spoluzakladatelem filmové československé nové vlny. Jeho první celovečerní film Ostře sledované vlaky podle literární předlohy jeho oblíbeného autora – Bohumila Hrabala – z roku 1966 získal Oscara za nejlepší zahraniční film. Další z jeho filmů Vesničko má středisková byl na Oscara nominován v roce 1985. Trezorový film Skřivánci na niti obdržel v roce 1990 cenu Zlatý medvěd na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně, on sám pak roku 1996 získal Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu. V roce 1977 podepsal tzv. Antichartu, která odsuzovala prohlášení Charty 77. Později v rozhovoru uvedl, že komunistickému režimu tehdy sloužila většina Čechů a on se za svůj podpis nestydí, protože je to ostuda především těch, kteří ho k podpisu donutili. V letech 1977–1979 byl členem souboru Divadla Járy Cimrmana. Od sedmdesátých let se věnoval i divadelní režii . Jako divadelní režisér působil také v zahraničí, například v bulharské Sofii i v bývalé Jugoslávii. Spolupracoval zejména s pražskými divadly – Činoherní klub, Vinohradské divadlo. Vyučoval na pražské FAMU a byl zahraničním členem Americké filmové akademie. Je nositelem vysokého francouzského uměleckého titulu Řád umění a literatury . Stal se zakladatelem kabelové televize CS film. Koncem října 2004 se ve svých šestašedesáti letech oženil, během cesty po Asii si v Thajsku po pětileté známosti vzal o čtyřicet let mladší Olgu Kelymanovou . 11. prosince 2008 se jeho manželce narodila dcera Anna Karolína. Bulvární média přitom spekulovala, že jejím otcem n...

Janusz Meissner

Janusz Meissner, literární pseudonym „poručík Herbert“ , kapitán – pilot polského vojska, spisovatel a autor deníků. Narodil se ve Varšavě v rodině řezbáře Jana Wiktora Meissnera, jeho bratrem byl kapitán Tadeusz Meissner. Od roku 1915 navštěvoval strojní a elektrotechnickou školu Wawelberga a Rotwanda ve Varšavě. Od července 1917 byl v POV, v listopadu 1918 vstoupil do polského vojska, nejprve sloužil jako letecký mechanik v 2. eskadře v Lublinu a v 7. eskadře ve Lvově. Koncem roku 1919 ukončil pilotní kurz v nižší pilotní škole v Krakově a v březnu 1920 ve vyšší pilotní škole v Poznani. Od července 1920 se účastnil polsko-ruské války v nově zformované toruńské eskadře v hodnosti seržanta - pilota. Za bojový let ze dne 16. července 1920 byl vyznamenán válečným křížem. Po skončení války se účastnil přípravy třetího slezského povstání. Po roce 1921 byl nadále činný v polském letectvu i jako sportovní letec. Po vypuknutí druhé světové války se účastnil jediného bojového letu při obraně Polska v září 1939, poté byl 19. září 1939 evakuován do Rumunska , odkud se dostal do Francie a po jejím pádu roku 1940 do Velké Británie. Zde byl redaktorem satirického časopisu Polski Spitfire, vyšlo však jen jediné číslo ve dvou exemplářích. Jeho kritika nezískala pochopení u představitelů polské exilové vlády, byl převelen do zálohy. Od 1. dubna 1941 byl korespondentem u letectva, účastnil se i bojových letů, 22. října 1942 uvolněn z vojenské služby, stal se ředitelem exilového Polského rádia - oddělení ministerstva informací. V lednu 1945 se stal šéfem oddělení propagandy, tisku a informací polských leteckých sil. V roce 1946 se vrátil do Polska, usadil se v Zakopaném. Od roku 1956 žil v Krakově, kde i zemřel. Má dva syny - Andrzeje a Jerzyho. Napsal řadu knih popularizujících tematiku letectva a námoř...

Jana Mensatorisová

Jan Měchýř

Narozen 22. 3. 1930, zemřel 19. 10. 2018. Doc. PhDr. CSc., historik, zabýval se sociálními dějinami a dějinami dělnického hnutí.

Ivanka Melounová

Narozena 5. 8. 1948 v Klášterci nad Ohří. Pedagožka, editorka regionálního zpravodaje, kronikářka, též autorka knih pro děti.

Hermína Melicharová

Narozena 25.7.1923 v Brandýse nad Labem, zemřela 7.2.2000 vPraze. Malířka, grafička, ilustrátorka.

Evžen Menert

Narozen 25.8.1931 v Klatovech. PhDr., CSc., filozof, publicista, autor cestopisu a publikace z oboru psychologie.

Donella H Meadows

Americká ekoložka a environmentální politička. Pedagožka, obhájkyně.

Claire Messud

Americká spisovatelka.

Charles Messenger

Anglický historik, zabývá se zejména dějinami druhé světové války.

Barbora Mellanová

Narozena 9.1.1861 v Červené Řečici u Pelhřimova, zemřela 27.6.1919 v Sušici. Romány a dramata.

Amy Meyerson

Americká učitelka tvůrčího psaní, autorka románu.

Alena Mellanová

PhDr., CSc.. Narozena 19.1.1941 v Třebechovicích pod Orebem. Pedagožka, publikace z oboru ošetřovatelské péče a psychologie.

Adolf Melezinek

Prof. Ing. Adolf Melezinek , rakousko-český elektroinženýr a pedagog, zakladatel inženýrské pedagogiky a autor odborných středoškolských učebnic z oboru elektrotechniky, radiotechniky a teorie vzdělávání. Adolf Melezinek je absolvent elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze, zasloužil se především o založení a rozvoj inženýrské pedagogiky, je zakladatelem mezinárodní organizace IGIP, od roku 1970 působil jako vysokoškolský učitel na univerzitě v Klagenfurtu, Rakousko.

Wilhelm Meissel

Spisovatel, redaktor, knihovník.

Vojta Merten

Vojta Merten, vlastním jménem Vojtěch Bartůšek byl český herec-komik, známý především jako živý představitel Kašpárka v dětských hrách a dobrodružných pohádkách. Narodil se jako Vojtěch Bartůšek na Žižkově v rodině typografa. Po vzoru otce se vyučil také typografem, ale odešel ke kočovnému divadlu a hrál u společností ředitelů Janovského a Blažka. Prošel Východočeským divadlem, divadlem na Kladně a Českým divadlem v Olomouci. Ve druhé polovině 20. let 20. století přesídlil trvale do Prahy a vystupoval jako komik v pražských kabaretech a divadlech. Již v roce 1924 uváděl v divadle Komedie své hry s Kašpárkem. Působil také v Aréně na Žižkově, Deklaraci, divadle Rokoko, Novém divadle a Osvobozeném divadle. V období květen 1935 – březen 1936 působil jako ředitel v Malé operetě na Vinohradech. Od roku 1922, byl ženatý s Marii Kulíkovou , s kterou měl dceru Vlastu, ta v roce 1946 vydala o svém otci, útlou knížku Kašpárek Vojta Merten vypravuje dětem pohádky. Vojta Merten v červnu 1945, v Praze Braníku, kde žil spáchal sebevraždu. V roce 1929 seskupil asi desetičlennou skupinu, která začala vystupovat na různých pražských scénách s hrami, ve kterých byl hlavní postavou Kašpárek, ztvárněný Vojtou Mertenem. V rolích dalších postav s ním na jednotlivých představeních spolupracovali například někteří členové Osvobozeného divadla i herci z dalších pražských divadel . Soubor takto vystupoval až do roku 1936, kdy pro vyčerpání zájmu publika svoji činnost ukončil.

Vladimír Mejstřík

Narozen 1938 v Třebechovicích pod Orebem. Bohemista, lexikograf.

Vittorio Messori

Dr. Vittorio Messori je přední italský katolický politolog, novinář a spisovatel. Vystudoval politologii na Fakultě politických věd Turínské univerzity, ve své doktorské práci se zabýval radikálními politickými skupinami 19. století. Původně levicový a ateistický radikál v roce 1964 konvertoval ke katolicismu. Dlouhá léta byl členem redakce deníku La Stampa a týdeníku Tuttolibri. Ve svém díle se zabývá klíčovými otázkami křesťanství a především katolicismu, včetně kontroverzních historických období a činů. Koncem ledna 2007 vyzval k založení katolické Ligy proti hanobení , která by reagovala na pomluvy a nesmysly šířené o katolické církvi a uváděla je na pravou míru.

Vilma Meisnerová

Vilma Meisnerová-Hrdličková v matrice Vilhelmína byla česká spisovatelka a novinářka. Některé zdroje uvádějí chybné datum narození 4. 11. 1893. Vilma se narodila v rodině Jana Hrdličky, koláře v Bubnech a Josefy Hrdličkové-Patetlové. Měla čtyři sourozence: Jaroslava Hrdličku , Janu Hrdličkovou , Karla Hrdličku a Miroslava Hrdličku . V Praze vystudovala dvouletou obchodní školu. Jako úřednice byla od roku 1909 zaměstnána ve Vídni, Terstu, Pule , v Drážďanech, Hamburku a rok v Káhiře . 31. 7. 1916 se v Radboři provdala za úředníka Františka Meisnera. Od roku 1922 pracovala jako redaktorka Práva lidu v Praze. Ve svém díle se převážně zabývala ženskou problematikou.

Václav Mentlík

Narozen 14.7.1939.Ing., prof., elektrotechnolog.

Tosca Menten

Thomas Melle

Německý dramatik, spisovatel a překladatel z angličtiny.

Sheena Meredith

Britská spisovatelka, věnuje se zejména alternativní terapii, zdraví a správné životosprávě.

Shafik Meghji

Autor turistických průvodců pobaltskými státy .

Šárka Medková

Blogerka a spisovatelka.

Sarah Merson

Autorka populárních psychologických příruček o zdraví.

Ronald Meyer

Německý stavební inženýr.

Robert Merrill

Robert Merrill byl americký operní barytonista, proslulý svým sytým hlasem a dramatickou silou. Merrill se narodil 4. června 1917 v Brooklynu v New Yorku a během své více než třicetileté kariéry se stal jedním z nejvýznamnějších pěvců Metropolitní opery. V Metropolitní opeře debutoval v roce 1945 a svými výkony v operách Verdiho, Pucciniho a dalších skladatelů se rychle prosadil jako přední barytonista.

René Melichar

Televizní kameraman, střihač, ale hlavně táta a manžel. Ošklivý plešatý pán, který doufá, že vás jeho "kydy" aspoň trochu pobaví. Autor 4 knih "K ČEMU ŽENY MAJÍ MUŽE" a "KDYŽ ŽENA MUŽE KÁRÁ" a "PROČ MAJÍ ŽENY VŽDYCKY PRAVDU" a "BLB NA VÝLETĚ", které vznikly z jeho blogu.

Randy Susan Meyers

Americká spisovatelka a lektorka seminářů tvůrčího psaní.

Pavel Melounek

Vystudoval Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze . Působil jako novinář, filmový kritik a publicista. Pracoval jako redaktor kulturní rubriky Zemědělských novin , jako zástupce šéfredaktora časopisu Scéna , vedoucí kulturní rubriky časopisu Reflex a jako šéfredaktor a spoluautor koncepce pražského programového časopisu PRO . Ve druhé polovině 80. let patřil k organizátorům bratislavského festivalu Fórum mladého filmu, v 90. letech byl pět let programovým ředitelem Febiofestu a šest let šéfem public relations MFF Karlovy Vary. Od roku 1999 byl programovým ředitelem MF pro děti a mládež ve Zlíně. Kromě toho se podílel i na realizaci MF filmových klubů v Banské Bystrici. Publikoval v československých denících i v odborných časopisech . Je autorem brožury Karel Kachyňa a knih o české kinematografii Horečky všedního dne , Proč se hraní kdekdo klaní , Biják: Intimní osvětlení českého filmu a Čeští filmaři, něžní barbaři . Objevoval se v drobných rolích ve filmech svých přátel. V roce 1995 založil s Davidem Prudkým společnost Whisconti, působící v oblasti public relations a zabývající se produkčními aktivitami v oblasti filmu, videa a televize, k níž v roce 2006 přibyla jejich další produkční společnost First Film. Na filmech, vesměs se vymykajících z běžné české produkce, participoval nejen jako producent, ale někdy i jako dramaturg a spoluautor. Jako scenárista, režisér, spoluproducent a herec v jedné osobě debutoval povídkou Na Velikonoce, o Velikém pátku z triptychu Začátek světa.

Oldřich Menhart

Oldřich Menhart byl český typograf, tvůrce písma, kaligraf, knižní grafik a odborný publicista. Vyučil se typografem . Byl na studijním pobytu v Antverpách a v Cronbergu, svou praxi doplnil v Bauerově písmolijně a ve Stemplově závodě ve Frankfurtu nad Mohanem, v Offenbachu u bratrů Klingsporů, v Peignotově závodě a v Imprimerie Nationale v Paříži. V letech 1923–1925 vyučoval na typografické škole v Praze, vedl kurzy psaní a kreslení písma. Do roku 1929 pracoval jako faktor ve velkých pražských grafických závodech. Od roku 1933 do roku 1935 pracoval v tiskárně Kryl & Scotti v Novém Jičíně. Následně od roku 1935 do roku 1938 v tiskárně Karel Kryl v Novém JIčíně a v letech 1939 až 1950 v tiskárně Karel Kryl v Kroměříži. Ve svobodném povolání pak působil jako kaligraf a typograf. Podílel se na úpravách knih pro různá česká nakladatelství, věnoval se též tvorbě ex libris. Upravil nové vydání Komenského Labyrintu světa a ráje srdce . V rámci Ročenky knihtiskařů a časopisu Typografia publikoval odborné články z oblasti písmařství a knižní typografie. Vydal několik vlastních knih, např. Regule kaligrafů , Nauka o písmu či Tvorba typografického písma . Je autorem 24 původních návrhů typografických písem, která postupně vydaly písmolijny v Německu, Anglii a Československu. Usiloval o nalezení národního charakteru písma v typech odpovídající zvláštnostem češtiny. Jeho kurzívu a italiku zakoupila v roce 1932 písmolijecká firma Bauersche Gießerei z Frankfurtu nad Mohanem, další jeho písmo používala také londýnská firma Monotype. 1930 – Menhartova antikva 1934 – Menhartova romana 1943 – Manuscript antikva 1948–1949 – Figural romana 1949 – Česká unciála 1950 – Parlament 1950 – Monument 1953 – Triga antikva Roku 1937 získal ocenění na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži – Čestný diplom. Napsal také množství článků a odborných publikací. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oldř...

Miroslav Melichar

Práce z elektrotechniky, o přístrojích v chemickém průmyslu.

Mirko Melichárek

Autor a spoluautor učebních příruček pro metodiku výuky v oboru cestovního ruchu.

Mira Mehta

Absolventka univerzity v Oxfordu, od roku 1973 vyučuje jógu.

Metallica

Metallica je kultovní americká heavymetalová skupina, kterou v roce 1981 založili bubeník Lars Ulrich a kytarista a zpěvák James Hetfield. Metallica Jejich raná alba, známá pro rychlé tempo, instrumentální skladby a agresivní muzikantství, jsou považována za základ žánru thrash metalu. Třetí album skupiny "Master of Puppets" vydané v roce 1986 bylo označeno za jedno z nejtěžších a nejvlivnějších thrashmetalových alb. Jejich vlastní album, často označované jako "The Black Album", vydané v roce 1991, jim přineslo úspěch v hlavním proudu a je jedním z nejprodávanějších alb na celém světě. V průběhu let získala skupina Metallica řadu ocenění, včetně několika cen Grammy, a celosvětově prodala přes 125 milionů alb. V sestavě kapely působili baskytaristé Cliff Burton, který tragicky zahynul při nehodě autobusu v roce 1986, Jason Newsted, který Burtona nahradil a působil ve skupině do roku 2001, a Robert Trujillo, který se připojil v roce 2003. Vedoucí kytarista Kirk Hammett je stálým členem kapely od roku 1983, kdy nahradil původního kytaristu Davea Mustainea krátce před nahráváním debutového alba "Kill 'Em All". Metallica 'Vliv skupiny na hudební průmysl je obrovský, inspiroval nespočet kapel a hudebníků napříč různými žánry.

Margot Meusel

Německá autorka knih o Vánocích a knih pro děti.

March Meghan

Květa Mejdřická

Narozena 29. 4. 1920 ve Dvořišti , zemřela 29. 12. 2000. Doc., PhDr., CSc., docentka katedry obecných dějin a pravěku na filosofické fakultě University Karlovy v Praze. Práce v oboru novodobých dějin.

Klaus Merz

Švýcarský spisovatel.

Katrin Mekki

Narozena 29. 1. 1977 v Jihlavě. Grafička, spisovatelka a překladatelka z anglického jazyka . Pod literárním pseudonymem publikuje o esoterice, mytologii, výtvarném umění a religionistice. Pod občanským jménem překládá.

Karel Meister

Narozen 21. 2. 1943 v Horní Bříze. Fotograf a herec.

Juliette Mead

Juliette Mead se narodila v roce 1960. Po úspěšné kariéře v oblasti financí v Londýně, New Yorku a Dallasu, přešla z financí do oblasti lidských zdrojů, která ji inspirovala k napsání své první knihy. Nyní žije v hrabství Wiltshire se svým manželem a čtyřmi dětmi, a napsala šest úspěšných románů.

Josef Mengele

Německý lékař. Nacistický válečný zločinec.

John S Mead

Autor publikací o opravách automobilů.

Joachim Menzhausen

Německý historik umění, publikace z oboru.

Jiří Mellan

Narozen 19.4.1931 v Praze, zemřel 2010. MUDr., psychiatr, sexuolog. Práce z oboru psychiatrie, manželské terapie a sexuologie.

Jan Mestak

Jan Měšťák je český lékař specializující se v oboru plastická chirurgie, vysokoškolský pedagog, emeritní přednosta Kliniky plastické chirurgie 1.lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice na Bulovce v Praze a její zakladatel. Působí také jako vedoucí Subkatedry plastické chirurgie Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, vedoucí Centra komplexní chirurgické péče o ženy s onemocněním prsu Fakultní nemocnice na Bulovce a jako vedoucí lékař soukromé kliniky Esthé v Praze. Jan Měšťák je absolventem Lékařské fakulty UK v Praze. Získal atestaci ze všeobecné chirurgie a poté pracoval více než 20 let na Klinice plastické chirurgie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde po atestaci z plastické chirurgie také habilitoval. Ve své vědeckovýzkumné činnosti se zaměřil především na problematiku obličejových rozštěpů. Jako autor či spoluautor se podílel na více než 100 odborných pracích. S jeho přispěním vzniklo několik monografií v oboru plastické chirurgie a estetické chirurgie a spolupodílel se na učebních textech pro posluchače lékařských fakult a na několika výzkumných úkolech Ministerstva zdravotnictví České republiky. Řadu let působil ve funkci tajemníka Hlavní problémové komise plastické chirurgie Ministerstva zdravotnictví České republiky pro vědu a výzkum. Kromě členství ve Společnosti plastické chirurgie a Společnosti estetické chirurgie J.E.Purkyně je také členem mezinárodních společností plastické chirurgie IPRAS, ESPRAS, EBOPRAS.

Jan Mergl

Narozen 3. 6. 1954 v Plzni. PhDr., Ph.D., historik umění a kurátor, vysokoškolský pedagog v oboru dějin umění a dějin užitého umění.

Jan Merell

Jan Merell byl český římskokatolický teolog, kněz, novozákonní biblista, profesor a dlouholetý děkan Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích. Celosvětově se proslavil znovuobjevením papyru P4 s rozsáhlými zlomky textu Lukášova evangelia. Středoškolské vzdělání získal na arcibiskupském gymnáziu v Praze, kde v roce 1923 maturoval. V letech 1923 až 1927 vystudoval teologii na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a po svém kněžském svěcení v roce 1927 působil v duchovní správě . Na bohoslovecké fakultě Karlovy univerzity získal doktorát teologie po obhájení disertační práce s názvem Bolest v Písmě sv. Starého a Nového zákona a 28. června 1933 byl promován. Od 1. října 1933 se na téže fakultě stal suplentem biblického studia Nového zákona. 1. prosince 1934 byl jmenován asistentem, jeho jmenování bylo pak opakovaně obnovováno. Od roku 1934 ve svých studiích pokračoval, nejprve na Papežském biblickém institutu v Římě do roku 1936, poté na pařížské Sorbonně – Faculté des Lettres a École pratique des Hautes Études v Paříži v letech 1936–1937, kde znovuobjevil papyrus z počátku 2. století označovaný jako P4, popsaný částí textu evangelia podle sv. Lukáše; tento nález publikoval v roce 1938. Studoval rovněž v Cambridgi a belgické Lovani. Od 1. října 1937 byl jako asistent pověřen na bohoslovecké fakultě Karlovy univerzity suplováním přednášek Nového zákona. Dne 24. března 1939 se habilitoval pro obor novozákonního studia , po předložení spisu s názvem Papyry a kritika novozákonního textu. Od 17. listopadu 1939 do 30. září 1942 byl dán na dovolenou a k 30. září 1942 bylo jeho působení na bohoslovecké fakultě Karlovy univerzity ukončeno, vzhledem k násilnému uzavření českých vysokých škol okupačními úřady. V ...

Jakub Meričko

Ivana Melichárková

Učitelka.

Hana Mejdrová

Narozena 7. 7. 1918 v Praze, zemřela 26. 12. 2011 tamtéž. Doc., PhDr., CSc., historička, zaměřená zejména na dějiny levicového hnutí ve 20. století.

Friedrich Meyer

Spoluautor publikace o koktavosti.

František Mezihorák

František Mezihorák je český politik a vysokoškolský pedagog, bývalý senátor za obvod č. 61 – Olomouc, bývalý děkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, bývalý zastupitel Olomouckého kraje, Olomouce a člen ČSSD. V 60. letech působil na katedře společenských věd UP , za angažovanost v reformním procesu roku 1968 a za odpor proti sovětské okupaci z univerzity vyloučen. Mezi lety 1970–1989 vyučoval na Střední průmyslové škole strojnické Olomouc. V sametové revoluci byl mluvčím olomouckého OF Po roce 1989 se mohl vrátit na UP a stal se prorektorem pro rehabilitaci. Na filozofické fakultě UP založil katedru evropských studií- první toho druhu v postkomunistických zemích , habilitoval se a poté byl jmenován profesorem historie. Zabývá se především československou historií, evropanstvím a dějinami evropské integrace . V letech 1991–1997 a 2003–2006 zastával funkci děkana Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Univerzita v Pécsi mu udělila čestný doktorát. Ve volbách 1996 kandidoval do senátu, skončil na třetí pozici s 23,20 % hlasů. Ve volbách 1998 se stal členem horní komory českého parlamentu, když v obou kolech porazil občanského demokrata Jana Hálka. V senátu se angažoval ve Výboru pro evropskou integraci, zastával funkci místopředsedy Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí, kterým byl do roku 2000, byl také členem Parlamentního shromáždění Rady Evropy. V letech 2000–2004 předsedal Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Ve volbách 2004 svůj mandát neobhajoval. Ve volbách 2004 kandidoval do Evropského parlamentu, ovšem z 8. místa kandidátky nebyl zvolen. V letech 2008 až 2012 zasedal v zastupitelstvu Olomouckého kraje. Od roku 2006 do roku 2014 byl zastupitelem města Olomouce....

František Melichar

František Melichar byl nejprve velitel pěší roty 16. R-U pěšího pluku, pak československý legionář a prvorepublikový generál. V době Mnichovské krize měl v čele 3. pěší divize zajišťovat obranu severních Čech. V roce 1939 odešel do výslužby a v době německé nacistické okupace spolupracoval s odbojem.