Všichni Autoři a témata

Adolf Fransée (1)

Adolf Fick (1)

Fyziolog.

Adolf Ernest (1)

Narozen 29.9.1879 v Žimuticích u Týna nad Vltavou, zemřel 25.10.1960 v Praze. Ing., dr.techn., profesor agrikulturní chemie, literatura z oboru.

Adolf Erhart (1)

Adolf Erhart byl český lingvista, indoevropeista, vysokoškolský pedagog. Po ukončení reálného gymnázia vystudoval v letech 1945–1949 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně germanistiku, klasickou filologii a indoevropeistiku. Po absolvování zůstal na fakultě nejprve jako asistent, poté odborný asistent. Pracoval také na brněnském etymologickém pracovišti Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky . V roce 1959 obhájil na FF MU disertaci o indoevropské konjugaci a získal titul PhDr., v roce 1960 hodnost CSc., v roce 1964 se habilitoval prací o nových pohledech na indoevropský konsonantismus, v roce 1973 získal titul DrSc. V letech 1962–1963 byl lektorem češtiny na univerzitě v Greifswaldu. Na katedře českého jazyka založil v roce 1995 spolu s Marií Krčmovou Ústav jazykovědy. Profesorem byl jmenován v roce 1988, od roku 1993 působil na fakultě jako emeritní profesor. Jeho dcerou byla Olga Erhartová – romanistka, knihovnice a publicistka. Jako badatel se věnoval obecné a srovnávací jazykovědě, napsal několik základů jazykovědy, Úvod do etymologie a Úvod do fonologie , různé studie, učební texty a příručky. Svou pozornost směřoval především k jazykům indoevropským, hlavně ke konsonantismu a genezi jmenné a slovesné flexi. Zabýval se otázkami vývoje jednotlivých indoevropských jazykových větví, zejména jazyků baltských a slovanských, zvláštní pozornost věnoval jazykům indoíránským. Je autorem učebnice sanskrtu, stručné mluvnice litevštiny a srovnávací mluvnice baltských jazyků. V roce 1995 se stal hlavním redaktorem Etymologického slovníku jazyka staroslověnského, realizovaného v Etymologickém oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky. Je autorem několika hesel v Novém encyklopedickém slovníku češtiny....

Adolf Entler (1)

Adolf Drescher (1)

Německý klavírista, narozen 2. února 1921 v Bitterfeldu, Německo, zemřel 23. listopadu 1967 v Hamburku, Německo.

Adolf Dolenský (1)

Narozen 16.8.1885 v Železném Brodě, zemřel 4.12.1939 v Praze. JUDr., redaktor, básnická sbírka.

Adolf Čejchan (1)

Autor katalogu historické expozice Národního muzea.

Adolf Čejchan (1)

Narozen 28.11.1930 v Náchodě. RNDr., CSc., entomolog, literatura z oboru.

Adolf Čech (1)

Narozen 11.12.1841 v Prčicích u Benešova, zemřel 27.12.1903 v Praze. Kapelník, hudební skladatel a publicista.

Adolf Carl Martinessen (1)

Adolf Brabec (1)

Narozen 3.5.1875 ve Mšeci u Slaného, zemřel 26.10.1928 v Protivíně. Úředník, básník, prozaik, dramatik. Adolf Brabec se narodil v Mšeci u Slaného jako syn schwarzenberského geometra Julia. Vystudoval gymnázia v Budějovicích, Písku a v Praze, později si ještě odsloužil jednoroční službu v rakouské armádě. Když splnil své povinnosti vůči vlasti, nastoupil, podobně jako jeho otec, do služeb pánů ze Schwarzenbergu. Nejdříve je zastupoval ve Vídni, kde zároveň aktivně působil v různých krajanských spolcích, později se vrátil do Čech a pracoval jako správce v knížecích pivovarech. V próze se věnoval jak aktuálním tématům, tak i krásným příběhům z historie našeho národa. Ve své době byl také oblíbeným lyrickým básníkem a originálním dramatikem. Zemřel na zápal plic pouhých několik měsíců po svatbě.

Adolf Bobiński (1)

Autor publikací o klimatizaci a vzduchotechnice.

Adolf Bernhard Marx (1)

Hudební teoretik a hudební skladatel.

Adolf Bečvář (1)

Narozen 19.8.1921 v Kroměříži. Politický vězeň.

Adolf Baudyš (1)

Ing. CSc., ekonomické práce, překladatel ekonomických publikací z angličtiny a ruštiny.

Adolf Balada (1)

Narozen 18.4.1904 v Albrechticích n. Orlicí, zemřel 3.9.1977. RNDr., chemik, redakční práce a překlady z oboru.

Adolf B Kasper (1)

Adolf Adam (1)

Adolf Adam byl německý římskokatolický duchovní, prelát, pastorální teolog a liturgista. Vystudoval teologii v Mohuči a na kněze byl vysvěcen 6. ledna 1937 v mohučské katedrále biskupem Dr. Albertem Stohrem, v období náboženského pronásledování nacistickým režimem. Jeho první služba bylo kaplanské místo v Mainz-Kostheim. Dále během II. světové války působil v Ober-Mörlen, Heppenheim a Lorsch. Jako mladý kaplan byl Adam několikrát vyslýchán z důvodu svého mladí a disidentských promluv. V roce 1941 byl vzat tři týdny do „ochranné vazby“. Před Adamovým převozem z věznice Giessen do Dachau byl zadržován ve vězení v Darmstadt kaplan Josef Gremm z Viernheimu, který za cenu velkého osobního rizika spálil Adamovy záznamy. Po skončení války byl prvních 14 let jako učitelem náboženství na Schlossgymnasium v Mohuči. Kromě obvyklých povinností byl vězeňským kaplanem, měl na starosti mohučskou mládež, byl diecézním kaplanem pro Bund Neudeutschland a vedoucí semináře studentů učitelství. V roce 1956 získal na mohučské univerzitě Johannes Gutenberg-Universität za práci pojednávající o historii dogmatu: Svátost biřmování podle Tomáše Akvinského . V roce 1959 habilitoval na bonnské univerzitě Friedrich-Wilhelms-Universität prací Biřmování a pastorace: Pastorální teologie a studie náboženské vzdělání o svátosti biřmování . V letech 1960-1977 byl profesorem a ordinařem praktické teologie a vyučoval liturgiku a homiletiku; v letech 1963-1965 byl také děkanem na katolické fakultě Johannes Gutenberg-Universität v Mohuči a v letech 1967-1969 byl na univerzitě v Mohuči rektorem. Publikoval řadu publikací, zejména Význam a historie liturgie a Příprava liturgie , které se staly standar...

Ado Kyrou (1)

Francouzský autor publikací z oboru filmu, kritik.

Adnazeer Macalangcom (1)

Admiral Scheer (1)

Adlington Lucy (1)

Adléta Hanžlová (1)

Adler Bill (1)

Aditi Nerurkar (1)

Adina Markowz (1)

Adin Ljuca (1)

Narozen 1966. Bosenský básník žijící v Praze, autor sbírky Hidžra.

Adin Even Jisrael Steinsaltz (1)

Adiga Aravind (1)

Adia Victoria (1)

Při uvádění jejího plného jména používejte prosím Adia Victoria Paul.

Adi Alsaid (1)

Adena Halpern (1)

Americká autorka beletrie a článků v časopise pro ženy.

Aden Polydoros (1)

Adelma Vay, (1)

Adélka Klátilová (1)

Adeline Foo (1)

Adeline Avril (1)

Francouzská výtvarnice a ilustrátorka.

Adelheid Müller-Lissner (1)

Německá pedagožka, spisovatelka a novinářka, zaměřena na oblast zdravotní politiky a lékařské etiky. Vystudovala germanistiku, romanistiku, pedagogiku a filozofii.

Adelheid Dahimène (1)

Rakouská spisovatelka.

Adele Westbrook (1)

Spoluautorka dějin japonských bojových umění.

Adele Ralish (1)

Narozena 17. 8. 1997. Spisovatelka.

Adèle Pédrola (1)

Francouzská autorka knih pro děti.

Adele Nozedar (1)

Britská televizní moderátorka, fotografka, hudebnice, spisovatelka.

Adele Griffin (1)

Adele Grafin von Hoffelize (1)

Adèle Geras (1)

Izraelská autorka, píše pro děti a mládež, nyní žije v Manchestru.

Adele Cilento (1)

Adelbert Matthaei (1)

Adelaide Wood Guthrie (1)

Adelaide Holl (1)

Adéla Vopěnková (1)

Narozena 1979 v Praze. Novinářka, redaktorka a editorka zaměřená na oblast byznysu, především na rodinné firmy a finance. Také překladatelka z angličtiny.

Adéla Vopavová (1)

Adéla Volfová (1)

Adéla Volfová, křtěná Adléta, Františka, někdy uváděna též Wolfová byla česká divadelní herečka, dramatička a překladatelka. Narodila se v Jindřichově Hradci do rodiny barvíře Kajetána Wolfa a jeho ženy Josefy roz. Plikánové. Rodina byla početná, Adléta byla prostřední z pěti sourozenců, Robert *1842, Angelína *1844, Anna *1849, Růžena *1852 a Klotilda *1858. Tři z nich záhy zemřeli a ona sama prodělala těžkou spálu, která neodezněla bez následků. Již od raného mládí měla silný vztah k divadlu a každý volný čas využívala ke čtení a recitaci divadelních her. Už jako čtrnáctiletá vystoupila ve svém rodišti u divadelní společnosti E. Rotta a v roce 1862 hrála u společnosti F. Čížka, kde pak od roku 1865 hrála obor tzv. naivních milovnic. Na doporučení J. Šmahy byla roku 1867 angažována P. Švandou do Plzně, kde se jí ujal režisér a herec Josef Frankovský. V létě roku 1869 působila krátce u divadelní společnosti J. E. Kramueleho v Novém českém divadle též zvaném "Kravín", krátce se vrátila k Švandovi a v roce 1870 přešla opět ke Kramuelemu. V letech 1871–1873 umělecky dozrávala u Švandovy společnosti, která hrála v zimě v Plzni a v létě ve smíchovské aréně řečené též "Aréna v Eggenbergu". V roce 1873 byla angažována k Prozatímnímu divadlu, ale z úsporných důvodů ředitele J. N. Maýra dostala výpověď a počátkem roku 1875 hrála opět u Švandy. V roce 1877 se definitivně stala členkou souboru Prozatímního divadla, se kterým pak přešla v roce 1881 i do souboru Národního divadla, kde působila až do počátku roku 1899, kdy odešla do důchodu. Po ukončení herecké dráhy se věnovala už jen vedení ochotnického divadla v klášteře sv. Anny, kterého však zanechala v roce 1927. Za svého pobytu v Praze se rovněž vzdělávala v cizích jazycích. Hovořila plynně francouzsky, italsky, anglicky a rusky. Kromě herectví se věnovala také vyučování cizích jazyků v klášteře sv. Anny v Praze a svou ...

Adéla Vojtěchová (1)

Ilustrátorka.

Adéla Vitvar Kudlová (1)

Narozena 1987. Mgr., zabývá se digitálními médii a tvorbou audiovizuálních děl, vystudovala sociální pedagogiku a teorii interaktivních médií.

Adéla Vedralová (1)

Česká spisovatelka, autorka beletrie. Pochází z Liberce.

Adéla Vančura, (1)

Adéla Souralová (1)

Narozena 1984. Mgr. et Mgr., Ph.D., socioložka a sociální antropoložka, práce z oborů.

Adéla Skoupá (1)

Novinářka, věnuje se tématům vědy, vzdělávání a ekologie. Též vystudovala sociální antropologii a mediální studia.