Všichni Autoři a témata

Josef Siblík (1)

Josef Siblík se narodil 19.3.1863 v Mladém Smolivci v rodině mlynáře. Do obecné školy chodil v Budislavicích, pak přešel na měšťanskou školu do Blatné a třetí třídu vychodil v Březnici. Učitelský ústav vystudoval v Příbrami, kde 21.6.1882 maturoval. Učil pak v Záboří a Tochovicích. 1.11.1891 přešel jako učitel do měšťanské školy v Blatné. 1.3.1914 se stal ředitelem chlapecké a dívčí měšťanské školy v spolupracoval při založení Veřejné knihovny Palackého v Blatné r. 1898 a bezplatně jako knihovník ji vedl. V r. 1922 založil spolu s přáteli starobylých památek Okresní muzeum v Blatné, kterému věnoval jako základ své vlastní sbírky předhistorické z výkopů a sbírky historické. Byl činný jako člen a funkcionář v pěveckém spolku Úslavan, v Občanské besedě, byl členem místní a okresní školní rady a obecního zastupitelstva. Po celou dobu byl svědomitým pedagogem, na kterého dlouho vzpomínali jeho bývalí žáci. Někteří se zúčastnili odhalení jeho reliéfu v r. 1994 v ZŠ J. A. Komenského v Blatné a s láskou na něho vzpomněli. Věnoval pozornost novým metodám, dovedl podnítit ctižádostivost svých žáků. Kromě školních pomůcek užíval při výuce dějepisu dějepisné pomůcky ze své sbírky. Ze všech front I. sv. války dostával od žáků dopisnice. Byl to vpravdě renesanční člověk. Jako učitel dějepisu měl velký zájem o dějiny města Blatné a celého okresu. Lákala ho hlavně ta část dějin, která není písemně doložena. Jeho velký význam spočívá právě v práci archeologa. Sám prováděl výkopy, konzervoval je, a tak zachránil před zkázou a poničením řadu pravěkých památek Blatenska a Březnicka. Navštívil kdejaký kopec, prošel snad všemi lesy. O nálezech napsal články, které s fotografiemi a popisy předmětů byly otištěny v odborných časopisech. Zúčastnil se archeologických sjezdů a v Praze r. 1912 přednášel " O hradištných mohylách na Blatensku." Své poznatky publikoval v Památkách archeologických i Obzoru prehistorickém. Po velkých přípravách a z velké části jeho zásluhou vyšlo r. 1915 dílo Bla...

Jan Rokycana (1)

Jan Rokycana, též Jan z Rokycana, i Jan z Rokycan , byl husitský teolog, zvolený arcibiskup kališnické církve. Jan Rokycana se narodil v rodině chudého venkovského kováře. Jako mladý vstoupil do augustiniánského kláštera v Rokycanech, který byl znám svou blízkostí k laickému hnutí devotio moderna. Později odešel studovat do Prahy, kde se v roce 1415 stal bakalářem. Díky své nemajetnosti se jako řada jiných studentů živil v Praze žebráním a při sháňce po almužně u pražských chrámů se také pravděpodobně poprvé setkal s učením a osobou mistra Jana Husa. Postavil se na stranu pražských mistrů, vedenou umírněným utrakvistou Jakoubkem ze Stříbra a v univerzitních disputacích vystupoval obzvláště proti radikálnímu Janu Želivskému, po jehož popravě musel prchnout z Prahy. Proti táboritům vystupoval především na Konopišti roku 1423. Dále pak v Praze vystupoval proti vojevůdci Janu Žižkovi, až mu byl dáván za vinu spor s ním a následná porážka pražských vojsk u Malešova. Ve skutečnosti však bylo především jeho zásluhou, že se po této porážce pražský vojenský svaz s Žižkou v červnu 1424 smířil. Od r. 1427 působil jako Týnský farář a postupně se stává jednotícím prvkem roztříštěného husitského hnutí. Roku 1429 se stal správcem duchovenstva podobojí – tzv. generální vikář arcibiskupství pražského. Roku 1430 se stal mistrem svobodných umění, od r. 1435 působil na univerzitě jako rektor. V prosinci 1432 byl vyslán za pražské mistry na basilejský koncil a stál v čele českého poselstva. Dne 21. října 1435 byl českým sněmem zvolen za arcibiskupa, tato volba však nikdy nedosáhla kanonické platnosti. V této funkci se snažil o smíření všech stran pod obojí, kvůli politickým střetům se Zikmundem Lucemburským a později s jeho zetěm Albrechtem Habsburským mu byla roku 1436 odebrána Týnská fara. Následující léta trávil mimo centrum politického dění v Hradci Králové, kde zůstal až do roku 1448. Při volbě krále zastupoval...

Svatava Pavlová (1)

Knihy pro děti.

Petr Semenovič Kirejev (1)

Matematik, fyzik.

Ľudovít Fazekaš (1)

Slovenský evangelický teolog a kněz, autor prací z oboru.

M. R. K. (1)

Podnikatel, filantrop, autor publikací z oborů psychologie, sociologie, managementu financování, komunikace apod.

Viktor Grigor'jevič Fink (1)

Ruský spisovatel.

Emanuel Klier (1)

Narozen 7.8.1918 v Plzni. RNDr., profesor experimentální fyziky, práce v oboru.

Kateřina Vaculová (1)

Narozena 27.5.1953 v Hranicích na Moravě. Ing., CSc., výzkumná a vývojová pracovnice v oblasti genetiky, šlechtění a semenářství polních plodin, zejména výzkum a tvorba materiálů ječmene pro nesladovnické účely, publikace z oboru.

Rachel Resnick (1)

Americká publicistka a spisovatelka, autorka autobiografického románu, předsedkyně organizace Writers On Fire.

Jesper Bugge Kold (1)

Jesper Bugge Kold pracoval jako novinář a nyní je knihovníkem. Na literární scénu vstoupil v roce 2014 románem Zimní muži, který mu vynesl nominaci na cenu BogForum za nejlepší debut. Kniha dosáhla úspěchu i v zahraničí. V roce 2016 pak vydal druhou knihu Land i datid pojednávající o mladém muži, který se při hledání pravdy o svém otci vydává na cestu v čase zpět do doby NDR, rozděleného Berlína a tajné policie Stasi. Ve svých knihách staví na své dlouhodobé fascinaci moderní evropskou historií i důkladných rešerších dobových faktů. Jesper Bugge Kold se narodil a vyrostl v Kodani, nyní žije s manželkou na ostrově Fyn.

B. M Horská (1)

B.M. Horská píše krimiromány ze současnosti. Za svůj druhý román Brouk obdržela v roce 2015 od české sekce Asociace autorů detektivní literatury Cenu Jiřího Marka za nejlepší detektivní knihu roku.

Eva Gomolová (1)

M.P Sviešnikov (1)

Čeněk Holeček (1)

Narozen 28.5.1929 v Benešově. Odborný asistent tělesné výchovy, práce v oboru.

Otakar Fišer (1)

Jan Zmatlík (1)

Narozen 1869 ve Sběři . Sestavovatel okultních příruček, autor pohádek a veršíků pro děti, knihkupec a nakladatel v Praze.

Ilja A Maršálek (1)

Matěj Hřídel (1)

Narozen 1909, zemřel 1994. Kronikář Prácheňského muzea v Písku.

Alois Wachstätter (1)

Andrej Giňa (1)

Platí za jednoho z nestorů romské beletrie a publikuje především v romských periodikách. Je autorem sbírky povídek Bijav, romane priphende / Svatba, romské povídky a několika desítek kratších povídek, pohádek, fejetonů a vzpomínkových textů. Čtyři jeho texty byly otištěny v antologii Čalo voďi / Sytá duše . V roce 1946 se jeho rodina odstěhovala do Prahy a odtud za prací do Rokycan, kde dosud žije široké příbuzenstvo. Vyučil se tavičem, pak dva roky večerně studoval pedagogickou školu a nakonec se nechal odvést na vojnu. Jako voják z povolání později studoval zdravotnickou školu v Hradci Králové a působil jako zdravotník pluku. Manželské a otcovské povinnosti jej nakonec odvedly zpět do Rokycan, kde pracoval ve slévárně Žampírka, nejprve v tzv. pucírně, čistírně odlitků, a posléze jako řidič. Dnes se synem podniká – rozváží suroviny na tradiční romskou pochoutku zvanou goja. Jaroslav Hovorka o jeho psaní a podnikání natočil dokumentární film Goja jedou .

Vladimír Suchý (1)

Narozen 8.7.1928 v Kladně, zemřel 1998. Prof., Ing., CSc., děkan Technické fakulty ČZU v Praze v letech 1985-1989. Práce z oboru vlastnosti pojezdového ústrojí mobilních mechanizačních prostředků, obecné otázky zemědělské energetiky.

Dušan Heřman (1)

Hudebník, zpěvák.

Pavel Vít (1)

Sportovní redaktor v Mladé frontě. Od roku 1981 rovněž zpravodaj francouzského sportovního deníku L’Équipe v Československu a v České republice. V letech 1990-1992 předseda Klubu českých sportovních novinářů. Publikace a divadelní hra z oboru sportu.

Adam Płocki (1)

Prof. dr hab. Adam Płocki je polský profesor matematiky. Vystudoval matematiku na Vyšší škole pedagogické v polském Krakově . V roce 1970 získal doktorát na amtematicko-fyzikální fakultě UJ v Krakově . Habilitoval v roce 1992, titul profesora získal v roce 2004 a o rok později Doktor honoris causa Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Konstantin Hasert (1)

Křesťanský spisovatel.

Matěj Bílý (1)

Historik Ústavu pro studium totalitních režimů, odborník na dějiny Sovětského Svazu.

Antonín Lefner (1)

Narozen 1883, zemřel 20.4.1938 v Brně. Moravský družstevní pracovník, práce z oboru účetnictví.

Pavel Hrúz (1)

Pavel Hrúz bol slovenský spisovateľ. Narodil sa v rodine krajčíra a vzdelanie získaval v Banskej Bystrici a v Bratislave . V roku 1964-1968 pracoval ako elektroinštalatér v Banskej Bystrici, robotník v pivovare v Rimavskej Sobote, technik vysielača na Kráľovej Holi. Od roku 1968 sa stal redaktorom v Matičnom čítaní, odkiaľ ho v roku 1971 prepustili. 1971-1974 bez zamestnania, 1974-1975 správca tenisových kurtov v Banskej Bystrici, 1975-1990 robotník, neskôr energetik v Stavoindustrii v Banskej Bystrici. Od roku 1990 pracoval v literárnej redakcii Slovenského rozhlasu v Banskej Bystrici. Svoje prvé diela začal uverejňovať už počas stredoškolských štúdií v denníku Smer a neskôr aj v Mladej tvorbe. Debutoval knihou poviedkových čŕt zo študentského prostredia Dokumenty o výhľadoch . Po roku 1972 publikoval len v samizdate , poviedky v samizdatovom zborníku Československý fejeton ), na Slovensku mu znovu vychádzali knihy až po roku 1989, keď mu okrem nových prác vyšli i diela napísané a vydané ako samizdaty. V roku 1998 získal literárnu Cenu Dominika Tatarku. Je spoluautorom bedekru Banská Bystrica a okolie. Vo svojich prózach sa sústredil na detail, rozprávanie o zdanlivo bezvýznamných témach, ale i ľuďoch, ktorí sú mimo "veľkého" spoločenského diania, spravidla na pokraji spoločnosti, s úsilím o autentickosť prostredia a života, čomu podriaďoval aj výrazové prostriedky. Dielo: Próza: 1966 – Dokumenty o výhľadoch, debutová kniha 1968 – Okultizmus, kniha poviedok 1990 – Chliev a hry, zbierka próz 1991 – Pereat 1993 – Párenie samotárov. Rendezvous 69 1996 – Oči kuričove 1996 – Chlieb a kry, zbierka próz 1998 – Hore pupkom, pupkom sveta 2000 – ...

Ľudovít Hirman (1)

Autor publikací z oboru elektrotechniky; též učebnice.

Hunter Davies (1)

Britský novinář a spisovatel.

Josef B Nežárecký (1)

Narozen 5. 12. 1883 v Jindřichově Hradci, zemřel 21. 1. 1949 v Horních Černošicích u Prahy. Novinář, kulturní a sociální pracovník, spisovatel, autor náboženských a historických úvah, kulturně a politicky činný.

René Guillot (1)

Francouzský matematik, autor knih pro děti. Místem jeho života, práce a cest byla Francouzská Západní Afrika.

Gib I Mihăescu (1)

Gib I. Mihaescu byl rumunský spisovatel, prozaik a dramatik meziválečné období. Byl vyznamenán za statečnost během první světové války .

Elisabeth Vincentelli (1)

Americká hudební a dramatická kritička.

Alois Mollenda (2)

Narozen 21.7.1847 v Písku, zemřel 8.5.1935 v Táboře. Agronom, meteorolog, práce v oboru, autor učebnic chemie a hospodářské technologie.

Marta Železná (1)

Marta Davouze, dříve Železná byla česká nakladatelka, publicistka a spisovatelka. Vystudovala FF UK, působila jako knihovnice a nakladatelská redaktorka. Po převratu 1989 založila v Praze Společnost Franze Kafky, kde vydala mimo jiné kompletní Spisy Karla Poláčka a poprvé úplné Dílo Franze Kafky v češtině. Je považována za inspirátorku projekt pomníku Franzi Kafkovi a mezinárodní literární Cenu Franze Kafky. Později ve francouzském Erquy pořádala Ceny Jana Zrzavého na podporu mladých výtvarníků. Jedenatřicet let byla vdaná za Vladimíra Železného, s nímž měla dva syny, Davida a Jakuba. V roce 2001 se vdala podruhé - za Francouze Joëla Davouze, specialistu na lesní hospodářství, s nímž žila na venkovském statku Manoir de Langourian ve francouzské Bretani. Napsala řadu fejetonů pro různé časopisy a deníky a pět knih: Podobizny lásky, Vypadni z mýho života, Zrcadlení, Dům v Bretani a Loď v Bretani. Zemřela na rakovinu v 73 letech.

Bogdan Kupis (1)

Polský filozof, práce z oboru, též práce s církevními a náboženskými náměty.

Michal Beňadik (1)

PhDr., slovenský regionální publicista a redaktor.

Tomáš Vilímek (1)

PhDr. Tomáš Vilímek, Ph.D. vystudoval obory historie a politologie na FF UK v Praze. V letech 2000–2006 byl stipendistou několika německých nadací – Nadace německého národa, Nadace Konrada Adenauera a Zeit-Stiftung. Od roku 2006 je pracovníkem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Věnuje se dějinám opozice v ČSSR a NDR, problematice spolupráce československé a východoněmecké politické policie, příčinám zhroucení režimu v roce 1989 a v neposlední řadě i metodologickým otázkám sociálních, komparativních a orálních dějin. Přednáší v Ústavu politologie FF UK. Je autorem řady studií a článků, které vyšly doma i v zahraničí, a je spolueditorem knih Pět studií k dějinám české společnosti po roce 1945 a Opozice a společnost .

Angelo Tartuferi (1)

Italský historik umění.

E. Račev (1)

Adolph Dyroff (1)

Gregoire Debailly (1)

Zenový mnich ze školy mistra Deshimaru.

Oleg Vital'jevič Chlevnjuk (1)

Ruský historik a archivář zaměřený zejména na období stalinismu.

Simona Sedláková (1)

PhDr. Simona Sedláková vystudovala fyzioterapii na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy a od roku 1989 působí jako fyzioterapeutka. Mezi její učitele patřili např. L. Mojžíšová, doc. F. Véle, prof. V. Janda, prof. K. Lewit či doc. P. Kolář. Ve své praxi se věnuje komplexní léčebné rehabilitaci, především diagnostice a terapii funkčních poruch hybného systému. Absolvovala ucelené vzdělání ve viscerální terapii. Jako autorka nebo spoluautorka napsala několik knih. Např. Záda, která cvičí nebolí; Cvičíme v kanceláři. Pro CKP Dobřichovice připravila seminář: Zkušenosti s viscerální terapií.

Miloslav Ulbrich (2)

Petra Malovaná (1)

Narozena 29.4.1980. Výtvarnice, grafička a malířka, knižní ilustrace.

Jean M Crou (1)

Přemysl Janota (1)

Narozen 10. 5. 1926 v Praze, zemřel 24. 9. 2008. Studoval na univerzitách v Praze a v Amsterdamu. Byl emeritní profesor Karlovy unverzity pro obor fonetika a nizozemština.

Giallongo Zack (1)

Thomas Garrigue Masaryk (1)

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlotte Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti ...

Jolana Zemplénová (1)

Marta Edith Holečková (1)

V Ústavu českých dějin FF UK se zabývá samizdatem, metodou oral history a vysokými školami v "socialistickém Československu"

Pavol Kocián (1)

Václav Smolař (1)

Narozen 20. 10. 1903 v Jičíně, zemřel 27. 4. 1993. Profesor letecké aerodynamiky Vysoké školy technické Dra Edvarda Beneše v Brně, vedoucí katedry dopravní a proděkan oboru strojního a elektrotechnického inženýrství, práce z oboru.

Daniela Džorova (1)

Ivana Steinigerová (1)

Jaroslav Košťák (1)

Narozen 30.12.1906 v Psinici, zemřel 21.4.1978. Učitel, učebnice z oboru vlastivědy a češtiny.

Josef František Svoboda (1)

Narozen 11. 2. 1874 v Moravských Budějovicích, zemřel 28. 3. 1946 v Praze. Berní úředník, muzeolog, etnograf, autor národopisných studií o Horácku, také autor a redaktor fotografických, finančních a právních příruček.