Všichni Autoři a témata

Philip Taubman (1)

Americký novinář a redaktor, zabývá se problémy národní bezpečnosti USA.

William O Steele (1)

Americký spisovatel a novinář.

Bill Scott (1)

Spoluautor manažerské příručky.

William J Birnes (1)

Narozen 7.11.1944. Americký spisovatel a žurnalista, autor encyklopedií z různých oborů, autor publikací z oboru výpočetní techniky a marketingu, psychologie, věnuje se též problematice domácího násilí a ufologii..

Ivan Komárek (4)

Ivan Komárek je český malíř a grafik. Zabývá se také tvorbou objektů, keramickou plastikou a realizacemi v architektuře , ilustracím a užité tvorbě. Pochází z rodiny diplomata, který během studií práv soukromě navštěvoval přednášky na VŠUP a spřátelil se s umělci. K rodinným přátelům patřili Otakar Kubín a Jan Bauch. Ivan Komárek studoval v letech 1972-1976 na Střední odborná škole výtvarné v Praze, ale škola v době normalizačního režimu neměla kvalitní pedagogy a nesplnila jeho očekávání. Proto v posledních dvou letech studia navštěvoval Jana Baucha a učil se u něj soukromě malbě i historii umění. Od roku 1976 pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění v Praze, nejprve v kreslířské přípravce prof. Václava Pospíšila a později v malířské speciálce prof. Jana Smetany. Po celou dobu studia docházel na večerní kreslení podle aktu, které vedl asistent Václav Turek. Studia ukončil roku 1982 sérií čtrnácti portrétů v životní velikosti, technikou olejomalby na plátně. Během studia hledal možnost kreslit model v pohybu a navštívil tělocvičnu boxgymnastiky. Nakonec se sám zapojil do boxerských tréninků a stal se spoluzakladatelem skupiny boxujících umělců Boxart, iniciované Jiřím Sozanským. Skupina požádala o registraci SČVU a od roku 1989 několikrát společně vystavovala. Oficiálně zanikla roku 2006, ale neformálně se i nadále schází k tréninkům. Ivan Komárek poprvé vystavoval na společných výstavách mladých výtvarníků v roce 1987 a na neoficiální výstavě Konfrontace VI . Žije a pracuje v Praze a v Kladně. Pro Komárka je lidské tělo nevyčerpatelným inspiračním zdrojem, laboratoří jeho myšlenkových postupů a motivační silou smyslnosti a sexuality. Při intuitivním tvůrčím zkoumání se zabývá samými základy lidských pocitů a vztahů a vymaňuje se z předem určených formálních nebo obsahových konvencí. Ve své přímočaré a neukojitelné zvědavosti odb...

Diana Hastings (1)

Zdravotní sestra a odbornice v domácím ošetřování. Publikace z oboru.

Jon Whitbourne (1)

Dite Holesch (1)

Sandy Troy (1)

Klára Lorencová (1)

Kurátorka exotických užitkových rostlin. Vystudovala Institut tropického a subtropického zemědělství na ČZU v Praze. V Botanické zahradě HMP pracuje od roku 2004, v současnosti na Oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky. Působí jako kurátorka exotických užitkových rostlin a sbírky zázvorovitých, její zálibou jsou zvláště léčivé a aromatické rostliny a koření. Má na starosti expozici indiánských plodin v areálu Sever a užitkové rostliny ve skleníku Fata Morgana. Je rovněž spoluautorkou Vonné stezky v BZ a angažuje se v práci s návštěvníky se specifickými potřebami . Zúčastnila se botanických expozic na ostrov Madagaskar, do Jihoafrické republiky a Číny.

Glenn Povey (1)

Britský zakladatel fanzinu Brain Damage a autor knihy o skupině Pink Floyd.

Peter Uličný (1)

Oblasti záujmu próza, publicistika Narodil sa 1. januára 1961 v Bratislave. Vyštudoval žurnalistiku na Filozofickej fakulte UK v Bratislave. Je autorom zbierky piesňových textov Klaun v maske človeka , knihy rozhovorov s hudobníkom Mariánom Vargom O cestách, ktoré nevedú do Ríma , podieľal sa na tvorbe príbehov o agentovi Krowiakovi . Písal texty pre mnohých spevákov a skupiny .

Elżbieta Makowiecka (1)

Polská archeoložka se zaměřením na středomořskou archeologii, vysokoškolská pedagožka.

Grzegorz Micuła (1)

Polský publicista, geolog, autor průvodců.

Magdalena Micuła (1)

Polská publicistka, spoluautorka průvodců.

Alena Vodáková (1)

Ing. Alena Vodáková, CSc. je socioložka na odpočinku, v letech 1966–94 pracovala v Sociologickém ústavu ČSAV , od roku 1994 působila na Fakultě sociálních věd UK . Autorka Velkého sociologického slovníku

Brian Jacques (1)

Brian Jacques se narodil v Liverpoolu v Anglii, dne 15. června 1939. Vyrůstal v Liverpoolu. Jeho otec miloval literaturu, a předal mu to, četl mu příběhy od Sira Arthura Conana Doyla, Roberta Louise Stevensona, a Edgara Rice Burroughse. Jacques ukázal talent pro psaní v ranném věku. V 10ti letech dostal úkol napsat příběh o zvířatech, psal o ptákovi, který čistí zuby krokodýlovi. Jeho učitel nemohl uvěřit, že by to někdo mohl napsat ve věku 10 let. Vždy měl rád psaní, ale toto nebylo jediný okamžik, kdy si uvědomil, že má talent. Navštěvoval školu St. John až do věku 15 let, kdy odešel ze školy a vyrazil najít dobrodružství jako námořník na lodi obchodníka. Jeho první kniha Redwall je věnována pro děti ze školy pro nevidomé. Poprvé se s nimi setkal, když do ní dodával mléko. Začal trávit čas s dětmi, a nakonec začal psát příběhy pro ně. Durband řekl jeho vydavateli: "Toto je nejlepší příběh pro děti, co jsem kdy četl, a vy byste byli pošetilí, kdybyste tento příběh nevydali." Brzy poté byl Jacques povolán do Londýna na setkání s vydavatelem, který mu dal smlouvu napsat dalších pět knih v seriálu. Jacques říkal, že postavy v jeho příbězích jsou založeny na lidech, se kterými se setkal. Jeho romány se prodaly více než v dvaceti milionech kopií po celém světě a byly zveřejněny v dvaceti osmi jazycích. Až do nedávné doby Jacques hostil radio show s názvem Jakestown na BBC Radio Merseyside. V červnu 2005 mu byl udělen čestný doktorát dopisů od University of Liverpool. Brian žil se svou ženou v Liverpoolu. Jacques a jeho manželka měla dva dospělé syny, Davida a Marca, a vnuky Hannah a Anthonyho. Marc je tesař, zedník a David je současný umělec. Jacques byl přijat do nemocnice Royal Liverpool podrobit nouzové operaci aorty. Navzdory úsilí, aby ho zachránili, zemřel dne 05.2.2011...

Martin Borchardt (1)

Peter Meyer Buer (1)

Rudolf Viewig (1)

Gerhard Müller - Röslin (1)

Miles (1)

Elizabeth Miles vyrůstala v Chappaqua, nedaleko od New Yorku. Vystudovala v roce 2004 Bostonskou univerzitu, a od té doby pracovala jako novinář pro alternativní týdeník. Miluje pizzu a můžete ji často vidět pobíhat na jevišti.Americká autorka žije v Portlandu ve státu Maine a píše pro alternativní týdeník.

Györgyi Villányi (1)

Adolf Švarc (1)

M. N Féréal (1)

Claudio Napoleoni (1)

Italský ekonom.

N Demin (1)

Stanislav Rauch (1)

Ing., projektant, zastupitel města Plzně, orientační běžec a kartograf, spoluautor průvodce po Plzni a okolí, kartografické práce.

Helena Albertová (1)

Helena Albertová je česká dramatička a scénografka, manželka českého herce Pavla Landovského. Jejím otcem byl právník, který byl roku 1950 převeden do výroby. Absolvovala Průmyslovou školu bytové tvorby v Praze. Odmaturovala v roce 1959 a následně často střídala krátkodobé zaměstnání. Pracovala například v divadle jako jevištní technik. Roku 1962 se provdala za českého herce Pavla Landovského, s nímž se ale o 11 let později rozvedla. Mezi lety 1965 a 1970 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii a sociologii. Od roku 1975 pracovala v pražském Divadelním ústavu nejprve jako scénografka, poté v odboru výstav. V roce 1989 se sice rozhodla pro svobodné povolání, o rok později se ale stala ředitelkou Divadelního ústavu, v níž působila až do roku 1995. Současně se angažuje ve výstavnické a publikační činnosti této instituce, jako autorka i redaktorka. Pracuje zde totiž jako kurátorka výstav. V roce 2018 ji byla udělena cena Dáma české kultury. Kromě prvotiny Parádní pokoj, byly další divadelní hry Heleny Albertové do roku 1986 zakázány. Mezi lety 1977 a 1986 se ve vnucené divadelní pauze proto věnovala spolupráci s českým rozhlasem, na němž byly uvedeny její práce Kde končí hra , Snídaně s nočním hlídačem , Arachné , Setkání a dále osmidílný seriál …Tomu hodně, tomu málo, tomu nic a přepracovaná verze Letního kina Život pod titulem Nelaskavé hry. Albertová ve svých divadelních hrách zobrazuje zápas jedince o sebe sama na obzoru mravního řádu a jeho konflikty s režimem a do svých děl komponuje i kritické vidění současníka a jeho hodnotového rejstříku, což ji řadí mezi nonkonformní část spisovatelů v období normalizace. Albertová se už od své prvotiny Parádní pokoj hlásí k čechovskému vzoru. Jádrem celých svých dramat učinila postavu, kterou rozumí jedinečnou individualitu, a to ve smyslu lidské autenticity. Ve svých pracích prostřednictvím portrétů současníků dokázala dobře postih...

Maxmilian Neutzler (1)

Ladislav Langr (1)

PhDr. Ladislav Langr je český publicista, organizátor kulturního, sportovního a společenského života a od roku 2010 pátý polistopadový starosta města Poděbrady. Základní školu vychodil v Poděbradech, střední školu absolvoval na tamním gymnáziu v roce 1978. Následně vystudoval Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy. Studium ukončil v roce 1983 ziskem akademického titulu PhDr. Během vysokoškolských studií zvítězil v roce 1981 v celostátním kole studentské vědecké činnosti prací zaměřenou na televizní žurnalistickou tvorbu. V roce 1982 nastoupil jako redakční elév do pražského zpravodajství Československé televize, kde se postupně specializoval na oblast kultury, zvláště na dramatické umění, zájmovou uměleckou činnost a folklór. Od roku 1987 až do ukončení spolupráce s Československou televizí v roce 1992 působil také jako moderátor pořadů Týden v kultuře a zpravodajského pořadu Aktuality. Vzdělání v oblasti dramatických studií si doplnil postgraduálem na DAMU v oboru umělecká kritika . V letech 1986–1989 byl členem KSČ. Po roce 1992 působil jako volný novinář, mediální konzultant, lektor a pedagog rétoriky a moderování. Od roku 2002 se vrátil zpět do médií, kde v různých časopisech zastával střídavě funkci vedoucího kulturní rubriky, vedoucího redaktora i šéfredaktora. V letech 2007–2008 pracoval jako jednatel Kulturního a informačního centra Poděbrady. V roce 2010 byl zvolen starostou města Poděbrady a tuto pozici obhájil i ve volbách v roce 2014. Od roku 1990 je ženatý s manželkou Monikou, společně mají dvě děti, Janu a Vojtěcha. S přestávkou let 1986–1998 trvale bydlí v Poděbradech. Společně v týmu s Karlem Pechem a Miroslavem Doležalem působil na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy jako odborný asistent katedry televizní žurnalistiky a autorsky se spolupodílel na vysokoškolských skriptech Řeč – nástroj žurnalisty před mikrofonem a kamerou . Na Vyšší odborné škole herecké v Praze vyučoval obor moderování ...

Andrej Šumbera (1)

Andrej Šumbera je český zlatník, sochař, restaurátor a fotograf. Vystudoval střední průmyslovou školu v Jablonci nad Nisou a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, ateliér kov a šperk, v němž byl žákem Aleny Novákové. Účastnil se několika šperkařských sympózií v Turnově. Svými šperky je zastoupen ve sbírkách UPM v Praze, Muzea Českého ráje v Turnově, Moravské galerie v Brně a v mnoha soukromých sbírkách. Alena Nováková jej v 90. letech 20. století přizvala k restaurování románského Relikviáře svatého Maura, práci měli rozdělenou zhruba na polovinu, on ji po její smrti dokončil roku 2002 s dalšími dílčími spolupracovníky . Podílel se na restaurování relikviářů a křížů ve Svatovítském pokladu a z pokladu Biskupství olomouckého. Vytvořil faksimile gotické knižní desky Cim 3 z knihovny Metropolitní kapituly pražské. Dále restauroval několik monumentálních plastikː bronzové pomníky císaře Františka I., Františka Josefa I. a maršálka Josefa Václava Radeckého v Lapidáriu Národního muzea. Po roce 2000 se podílel např. na restaurování sousoší sv. Václava na Václavském náměstí v Praze, nebo na pomníku Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze. Společně s Vladimírem Komňackým rekonstruoval sochu Merkura na střeše domu v Pařížské ulici v Praze. Restauruje památkově chráněnou sochu Vzlet autorů Valeriána Karouška a Jiřího Nováka.

Eduard Žďárský (1)

Vítězslav Štefl (1)

PhDr. Mgr. Vítězslav Štefl, Ph.D. je český kytarista, muzikolog, autor učebnic a encyklopedií, skladatel, spisovatel, středoškolský a vysokoškolský pedagog, od roku 2014 zastupitel obce Velké Březno, člen ČSSD. Působí v řadě organizací, úzce spolupracuje jako člen expertních komisí s odbory školství a také přímo i s MŠMT, je členem řady rad, výborů, komisí, komor a organizací, zabývajících se pedagogikou jako takovou. Je autorem řady akreditovaných výukových programů a projektů. Je ředitelem a středoškolským profesorem českého jazyka a literatury na Střední průmyslové škole stavební a Střední odborné škole stavební a technické v Ústí nad Labem. Jedná se o největší školu na Ústecku , má zhruba 900 žáků. Tato škola je mj. výjimečná i tím, že úzce spolupracuje s řadou zaměstnavatelských subjektů a její kooperace s těmi největšími jmény přináší škole a žákům jinde nevídané výhody včetně jistoty zaměstnání absolventů a obecně vysoké uplatnitelnosti na trhu práce. Navíc, spolupráce s firmou Metrostav se stala v řadě aspektů vzorem pro další střední školy a podniky, podnítila některé změny u zřizovatelů obecně a promítla se i do činnosti některých odborných skupin na MŠMT. Působí i na Katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem - realizuje zde své přednášky, jichž je autorem. Tyto přednášky z hlediska zpracování, rozsahu a obecných průniků jsou výjimečnou pedagogicko-hudební záležitostí v rámci ČR. V září 1992 ve spolupráci s Praha Music Center založil První českou rockovou kytarovou školu, která má klientelu z celé České republiky i ze zahraničí a její program je pravidelně prezentován na seminářích Mezinárodního hudebního veletrhu. Přes 15 let vyučoval i klasi...

Tony Ross (1)

Narozen 1938. Britský ilustrátor, kreslíř, karikaturista, autor kreslených filmů.

Bohumila Průchová (1)

Narozena 1973. Advokátka, publikace z oboru.

Tamara Tošnerová (3)

Zaměstnaná jako psychiatr ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, Praha 10. Pracuje na nepsychiatrickém pracovišti . Vydala řadu příruček věnujících se problematice poruch paměti, sociální patologii např. Špatné zacházení se seniory a násilí v rodině, Diskriminace stáří. Věnuje se i zdravému stáří, právě vyšla knížka Jak si vychutnat seniorská léta. Snaží se o popularizaci aktivního stáří prostřednictvím rozhlasových pořadů rádia Classic FM. Soustřeďuje pozornost na laické pečující prostřednictvím výukových programů, edukačních materiálů a stránkami www.pecujici.cz. Ve spolupráci s českou asociací pečovatelské služby je teoretickým garantem výuky vzdělávání profesionálních pečujících, k níž jsou vydány učební texty – Vzdělávání pro pracovníky sociální péče. Spolupracuje jako asistentka s ústavem ošetřovatelství 3. LF UK. Je členkou občanského sdružení Asociace průvodců v problematice rizikového chování klienta. Je vdaná, matka 2 dospělých dětí.

Václav Dvořák (1)

Václav Dvořák je občanským povoláním docent na Technické univerzitě v Liberci. Na svém prvním románu Písečníci a bludný asteroid pracoval pět let. Příběh chtělo původně vydat renomované nakladatelství, ale V. Dvořák se nakonec rozhodl pro cestu nezávislého autora. Projekt na vydání knížky umístil na portál Startovač, kde se mu za krátký čas podařilo vybrat více než dvojnásobek požadované částky.

Miroslav Palát (1)

Narozen 30. 8. 1927 v Nových Mitrovicích, zemřel 2014. MUDr., RNDr., slovenský rehabilitační lékař, fyziatr, balneolog a kardiolog.

A. O Pollard (1)

Ondřej Harlas (1)

Narozen 3.4.1884 v Praze, zemřel 6.1.1933 v Praze. Akademický malíř, ilustrátor časopisů.

Patrice Pavis (1)

Francouzský teatrolog.

Salomon Hermann von Mosenthal (1)

Německý básník a daramtik.

Franz Jung (1)

Německý spisovatel, ekonom a politik.

Paul Gründlich (1)

Ludwig Warning (1)

Max Seul (1)

Isabel Briggs Myers (1)

Isabel Briggsová Myersová byla americká spisovatelka a spolutvůrkyně soupisu osobnostních typů známého jako Myers-Briggs Type Indicator . Narodila se ve Spojených státech amerických a MBTI vytvořila společně se svou matkou Katharine Cook Briggsovou. Isabel Briggsová Myersová zrealizovala myšlenky Carla Gustava Junga a společně se svou matkou Katharine přispěla i vlastními postřehy. Poté vytvořila papírový dotazník, ze kterého se nakonec stal test MBTI. Tento test sloužil k určení osobnostního typu a byl plně vyvinut po třiceti letech výzkumu Isabel Briggsové Myersové a Katharine Cook Briggsové s pomocí výzkumů tisíců dalších. I ve 21. století je výzkum tohoto nástroje stále v akci s desítkami článků sepsaných ročně. Dotazník je určen jako pomoc lidem nalézt svůj "nejpřesnější typ", neboli typ osobnosti, který jim má pomoci lépe se orientovat a rozhodovat v nejrůznějších životních situacích. Podle Jungovy typologie byly původními třemi páry osobnostních předností Extraverze a Introverze, Smysly a Intuice, Myšlení a Cítění. Po jejich studování přidala Isabel Briggsová Myersová poslední čtvrtý pár, Usuzování a Vnímání . V červencovém vydání MBTI News roku 1980 se objevil článek o dalším z důvodů, proč vlastně MBTI vznikl. Pro Isabelinu matku jasně viditelné rozdíly mezi Isabel a jejím manželem Clarencem "Velitelem" Myersem inspirovaly Katharine Cook Briggsovou - aby si nepřekazila vztah se svou dcerou a naučila se lépe chápat jejího manžela - ke studování rozdílů mezi lidmi, a akcí lidí. Později, díky výzkumu své matky a inspiraci v podobě Dr. Junga, Isabel na toto studování navázala a když nastala druhá světová válka, chtěla pomoci zabránit konfliktům mezi lidmi. Lidé umírali, byli zranění a poškozovali se navzájem, a Isabel chtěla, aby se místo poškozování snažili jeden druhého pochopit. Všimla si také, že někteří lidé nenávidějí svou práci v armádě a toužila po zjištění, c...

Lynn Brock (1)

Frédérique Hébrard (1)

Je známá francouzská spisovatelka, autorka černých románů a několika esejů.

Betty Dodson (1)

Americká feministka, výtvarnice, sexuoložka.

Ilona Fryčová (1)

Ilona Fryčová vystudovala Veřejnoprávní akademii Praha a Literární akademii Josefa Škvoreckého. „Když mi bylo dvanáct let, měla jsem takový bláznivý nápad, že se stanu spisovatelkou. Psala jsem tehdy do sešitu nezvykle praštěné pohádky: o kostlivci Alfrédovi, o kouzelné koze a podobně. Jenže ty pohádky jsem po sobě nemohla přečíst. Od deseti let se mi postupně kazil zrak. Lékařská věda pro mě tehdy moc udělat nemohla. Dnes mi pomáhají počítače, které mohou mluvit a díky nim jsem schopná číst, psát a studovat. Začala jsem pozdě. Obě děti už jsem měla školou povinné, když jsem studovala střední školu. Ještě před maturitou jsem se opět rozhodla, že zkusím psát a to jak pro děti, tak i pro dospělé. Má další studia přerušila mateřská dovolená. Když mému třetímu dítku byly dva roky, vrátila jsem se do školy a to na Literární akademii Josefa Škvoreckého, kterou jsem úspěšně dokončila a s těžkým srdcem opustila 14. 9. 2009.“

Raymond Duncan (1)

Helmut Schmidt (1)

Helmut Heinrich Waldemar Schmidt byl německý politik , ministr obrany, financí a v letech 1974–1982 spolkový kancléř Západního Německa. Po maturitě 1937 v Hamburku byl odveden a sloužil u protiletadlového dělostřelectva, v letech 1941 na východní a v letech 1944–1945 na západní frontě. Pro kritické výroky o Göringovi a NSDAP měl být postaven před soud, jeho vojenští nadřízení tomu ale zabránili tím, že ho stále přemísťovali. Na jaře 1945 byl zajat, po propuštění vystudoval ekonomii a v letech 1949–1953 vedl dopravní oddělení hamburského magistrátu. Roku 1942 se oženil s Hannelore Glaser, s níž měl dvě děti. Schmidt byl náruživý kuřák, kouřit začal v deseti letech a kouřil více než 40 cigaret denně. Roku 1945 vstoupil Schmidt do sociálně demokratické strany , v letech 1948/9 byl předsedou její studentské mládeže a v letech 1968–1984 místopředsedou strany. V letech 1953–1967 byl poslancem Spolkového sněmu a v letech 1958–1961 poslancem Evropského parlamentu. V letech 1961–1965 byl členem rady města Hamburku a získal si velkou popularitu při záplavách 1962. V první vládě Willyho Brandta působil postupně ve funkcích ministra obrany, financí a hospodářství, V jeho druhé vládě pak ve funkci ministra financí. Po rezignaci Willyho Brandta 1974 byl zvolen pátým kancléřem SRN. Během jeho vlády postihla i Německo vleklá naftová a hospodářská krize i řada teroristických atentátů tzv. Frakce Rudé armády. Jako kancléř se velmi spřátelil s francouzským prezidentem Giscardem d'Estaing a společně prosazovali další kroky evropské integrace i zřízení skupiny G7. Když roku 1977 Sovětský svaz rozmístil v Evropě rakety SS-20, snažil se Schmidt prosadit, aby je buď opět stáhl, anebo aby zde odpovídající rakety umístily i USA. Tím se rozešel s většinou své strany a ze sporů vznikla Strana zelených. Záměr přesto následující pravicové vlády prosadily. Roku 1982 ztratil Schmidt parlamentní větši...

Konstantin Sergejevič Volkov (1)

Narodil se v Moskvě. Pracovník Ministerstva hospodařství. Fotograf, autor SF románů.

Leo Grünstein (1)

Spisovatel, pedagog a překladatel, práce z oboru dějiny umění.

Zofia Urbanowska (1)

Polská spisovatelka.

A. Zwemmer (1)

Jiří Drtil (1)

psychiatr, především autir prací v oboru drogové závislosti, ale také povídek a básní. Jiří Drtil se narodil 29. srpna 1937. Po promoci na lékařské fakultě zahájil svoji profesionální kariéru ve Vojenské nemocnici v Brně jako internista. V roce 1963 se stal lékařem v Nápravně výchovném ústavu ve Valdicích u Jičína. MUDr. Drtil odešel v roce 1968 do tehdy založeného Výzkumného ústavu penelogického, kde však setrval jen velmi krátce, a přešel v roce 1969 do Výzkumného ústavu psychiatrického.V roce 1973 začal MUDr. Drtil pracovat ve Středisku drogových závislostí v Praze. V této době natočil Jiří Drtil pro Ústav zdravotní výchovy průkopnický desetidílný filmový seriál o drogových závislostech. V roce 1977 byl jmenován ředitelem Nemocnice s poliklinikou v Liberci. Posléze byl ordinářem pro alkoholismus a jiné toxikomanie a v roce 1989 jmenován primářem oddělení pro alkoholismus a jiné toxikomanie Nemocnice s poliklinikou v Liberci. Od roku 1992 si zavedl soukromou psychiatrickou praxi. Počet publikovaných prací, jichž je autorem, se blíží stovce, jejich separátní výtisky vyšly v 16 zemích světa, mimo jiné v Austrálii, Indii nebo USA. Do povědomí veřejnosti nejvíce asi vstoupila kniha „Aktuální drogové závislosti“ z roku 1978, za kterou Jiří Drtil obdržel cenu České psychiatrické společnosti.

Jan Kabuk (1)

Autor humoristických příběhů.