Všichni Autoři a témata

Jean Boisselier (1)

Francouzský historik umění, autor prací z oboru.

Kolma Maier-Puschi (1)

Německý šachový odborník.

Jiří Seger (1)

Publikace z oboru televize.

Peter Lamborn Wilson (1)

Americký filosof, politický myslitel, spisovatel, esejista, básník, autor konceptu TAZ .

Abú Hámid Muhammad Ibn Ahmad <<al->>Ghazzálí (1)

Islámský teolog, mystik a filozof.

Erich Friesen (1)

Německá spisovatelka, autorka romantických povídek.

Jiří Poláček (1)

Jiří Poláček byl český fotograf. Je znám jako spoluautor časosběrného fotografického cyklu Český člověk, dokumentující portréty Čechů a Češek od roku 1982. Dalšími autory této série jsou Jan Malý a Ivan Lutterer. V letech 1974–1978 vystudoval na FAMU obor fotografie. Narodil se 6. června 1946. Začal fotografovat ve 12 letech. Rodiče ho, protože byl nepřizpůsobivý, nepustili do internátu filmové školy do Čimelic, vyučil se kovodělníkem a po střední škole pro pracující ilegálně překročil hranice do Rakouska a emigroval do USA v lednu 1967. Po mnoha štacích v různých městech, absolvoval v roce 1969 kurs fotožurnalistiky na UCLA v Kalifornii. V roce 1972 se vrátil před nástupem do armády zpět do Prahy. Fotografoval svůj oblíbený Smíchov a pracoval ve fotolaboratoři ČTK. V roce 1974 byl přijat na externí studium umělecké fotografie na FAMU. V roce 1975 zvětšoval fotografie pro velkou výstavu Jana Svobody v Brně, od té doby do Svobodovy smrti byli přátelé a Poláček pro Svobodu hodně zvětšoval ve své malé laboratoři na Smíchově. Panoramatický Smíchov začal Poláček po získání starého „Kodaku panoram“ z roku 1895 od Jana Svobody, ten ho získal od paní Tomanové po smrti fotografa Jiřího Tomana, který ho získal od Josefa Sudka, kterému asistoval. Panoramata fotografoval Poláček s přestávkami až do roku 2000. Soubor panoramat smíchovských ulic pocházejících z roku 1978 byl částí jeho diplomové práce na FAMU, kterou absolvoval v roce 1978. Do konce roku 1980 vyvolával jako první v ČSSR diapozitivy v Kodak procesu E 6. Od roku 1981 je na volné noze. Z počátku fotografoval hodně stavby sídlišť a výrobu jídel do knih a časopisů. Fotografie jídel a nápojů je jeho komerční prací až do teď. S kolegy fotografy z FAMU Janem Malým a Ivanem Luttererem založili v roce 1982 společnost „Czech Field Studio“ založené na skládacím plátěném ateliéru s kovovou rozkládací konstrukcí a mikrobusu VW. Od té doby portrétovali v Čechách a...

Lubomír Sottner (1)

Narozen 2. 8. 1922 v Plzni, zemřel v lednu 2013. Doc., MUDr. et RNDr., DrSc., stomatolog, biolog, genetik, zakladatel oboru stomatogenetika .

Marika Ambrová (1)

Slovenská autorka kuchařských knih.

Rudolf August Oetker (1)

Německý podnikatel. Do roku 1981 řídil koncern Oetker-Gruppe.

Claudia Daiber (1)

Německá redaktorka, autorka kuchařek, publikací o zdraví.

Gabriela Dušková (1)

Ing., rostlinolékařka, práce z oboru.

Jiří Mika (1)

Jiří Mika je bývalý český fotbalista, útočník. V československé lize hrál za Spartak Praha Sokolovo a RH Brno. Dal 7 ligových gólů. V Poháru vítězů pohárů nastoupil v 1 utkání. Později vedl menší kluby, v ČFL vedl Kaučuk Kralupy, dále v nižších soutěžích Čechii Kralupy a Veltrusy.

Milan Linhart (1)

Autor kuchařské knihy.

Danuše Machovská (1)

Daniela Jurníková (1)

Autorka kuchařek a pohádek.

Charlotte Dematons (1)

Lubomír Anlauf (1)

Narozen 22. 12. 1960 ve Vítkově. Výtvarník v oboru propagační a užitá grafika, též ilustrátor učebnic a dětské literatury.

Rudolf Engel-Hardt (1)

Německý grafik, ilutrátor a spisovatel.

Václav Orct (2)

Zdeněk Filip (1)

Zdeněk Filip je český malíř, ilustrátor, grafik a karikaturista. Zdeněk Filip vystudoval v Praze nejprve Státní grafickou školu a poté Vysokou školu uměleckoprůmyslovou pod vedením profesora Antonína Pelce. Věnoval se grafice, karikaturám, návrhům poštovních známek a ilustracím knih pro děti a mládež. Od roku 1984 byl na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze profesorem a vedoucím ateliéru propagační grafiky a plakátu.

Luděk Vimr (1)

Luděk Vimr byl český malíř, grafik a ilustrátor. Vystudoval pražskou UMPRUM, absolvoval v ateliéru prof. Františka Muziky. Ilustroval více než 40 titulů, pracoval především s dětskou knihou a učebnicí. Spolupracoval v prvé řadě s nakladatelstvím Albatros. Ilustroval též několik dětských knížek napsaných malířkou a básnířkou, jeho manželkou Alenou Málkovou-Vimrovou, jako např.:

Jan z Wojkovicz (1)

Fráňa Kučera (1)

Fráňa Kučera byl básník, spisovatel žijící na Příbramsku, zabývající se místní hornickou tematikou. Dětství prožil v bídě se svou matkou a třemi sourozenci. Otec zemřel při práci v březohorských dolech. Byl bratrancem malíře a grafika Jaroslava Lukavského. Šel studovat na dvouletou horní školu pro důlní dozorce, kde také sepsal své první literární pokusy. Tyto první básně poté vyšly v příbramském týdeníku Naše Obrana. Po úspěšném absolvování školy začal pracovat na Březových Horách v dole Anna coby štajgr. 2. února 1928 se oženil s Annou Baierovou, se kterou měl syna Ilju. V tomto období se stal významnou postavou příbramského kulturního života. Pořádal ochotnická představení a organizoval místní literární kroužek, který se scházel pravidelně v Pražské kavárně v Pražské ulici. V roce 1928 založil edici Drůza. Zemřel 29. dubna 1929 na tuberkulózu.

Jean-Paul Crespelle (1)

Francouzský historik umění a novinář, publikace z oboru.

Josef Šíma (1)

Josef Šimánek byl český básník, prozaik, dramatik a člen společnosti Universalia. Dětství a mládí strávil na Jindřichohradecku, jehož magická krajina se mu stala trvalou inspirací. Studoval gymnázium v Jindřichově Hradci, pak světovou literaturu a moderní filologii na Karlo–Ferdinandově universitě v Praze . Začínal jako typický dekadentní básník. Patřil do okruhu České moderny. Ve svých textech se často věnoval okultním a mystickým tématům, lze jej považovat za jednoho z průkopníků české sci-fi literatury. Náměty si s oblibou vybíral z období antiky. Pracoval jako tajemník Českého Zemského Svazu cizineckého a odborný rada v knihovně ministerstva zemědělství. Redigoval Pokrokovou revui , Knihovnu západních literatur , Knihovnu pro filosofii, umění a život , Zrcadlo, satirickou přílohu časopisu Samostatnost , časopis Týden světem , Nový obzor a další. Od roku 1918 pracoval v Zemské komisi pro péči o mládež, v letech 1924–49 byl vedoucím knihovny Pozemkového úřadu. Byl také generálním sekretářem Svazu skautů. Jeho přáteli byli grafik Josef Váchal, překladatel a autor mystické literatury Karel Weinfurter, básník Jaromír Borecký, psychiatr Vladimír Vondráček, manželé filosof Vladimír Hoppe a výtvarnice Marie Hoppeová–Teinitzerová, a především básník Jaroslav Vrchlický . Spřátelil se také s operní pěvkyní Emou Destinnovou a navštěvoval ji v zámečku Stráž nad Nežárkou. Destinnová si jeho knihy oblíbila a vozila si je s sebou na své koncertní cesty.

Jan Kroča (1)

Mgr. Jan Kroča - Vzděláním historik, věnuje se geomancii a hermetismu, napsal řadu knih a článků o české krajině. Působí i jako průvodce po posvátných místech, magických horách a pramenech, iniciačních stezkách, ezoterických stavbách.

Henri Stierlin (1)

Švýcarský historik umění, fotograf a novinář narozený v Egyptě. Specialista na starověkou a islámskou architekturu a kulturu.

Arthur Lee Humphreys (1)

Autor souboru historických map a související bibliografické příručky, publikace z oblasti knihovnictví, bibliografie, historie Anglie a genealogie.

Hulbert Footner (1)

William Hulbert Footner se narodil v Hamiltonu, v Kanadě, a emigroval do New Yorku, když mu bylo devatenáct. Chtěl být hercem a jeho první literární prácí proto byla divadelní hra, v níž si napsal jednu vedlejší roli pro sebe. Po několika rolích, mnoho zamítnutích, a několika negativních kritických článcích v tisku, se rozhodl stát se novinářem a spisovatel. Pracoval v Morning Albertan, kde se během roku vypracoval ze sloupkaře na pravidelného autora povídek. Rozhodne se osamostatnit a jeho články a povídky se objevují v rozličných tiskovinách po celé Americe. V roce 1905 podnikl výzkumnou výpravu do divočiny v Albertě a prozkoumal horní tok řeky Peace River. Po návratu roku 1909 se rozhodl prozkoumat ještě řeku Hay River na severozápadu, a spolu se svým společníkem celé území sjeli na lodi. Ze svých cest zasílal novinám v KAnadě i New Yorku zprávy, které mu zajistili značnou popularitu. Na základě svých zážitků napsal Footner řadu dobrodružných cestovatelských knih, včetně knihy The Huntress, kterou Hollywoodské studio upravilo do úspěšného filmu. Počátkem dvacátých let začal F. psát detektivní příběhy a získal mnoho čtenářů po celém světě. His most startling innovation at that early date was to make his investigator a woman: Madame Storey, Private Investigator is available as an ebook from eBookMall. Jeho nejoblíbenější románovou postavou byla Madame Storey – soukromý detektiv.

Zdena Fousová (1)

Narozena 1942. Zahradnice, pedagožka, publikuje v oboru.

Pascal Tanguy (1)

Spoluautor knihy o horolezectví.

Pascal Sombardier (1)

Horolezec a dobrodruh. Autor knih o lezení a horách. Například Dolomity - Z více než stovky dolomitských ferrat vybral autor Pascal Sombardier téměř padesát tras pro jejich estetickou, sportovní nebo historickou hodnotu a seřadil je podle náročnosti od vyloženě turistických ...

Karel Sobotka (1)

Narozen roku 1834, zemřel roku 1890. Učitel v ústavu pro hluchoněmé, práce v oboru, publikovány časopisecky, též autor příruček pro rychlý přepočet měn a různých měrných jednotek.

Václav Truhlář (1)

Zemědělský inženýr, fotograf, zejména fotografie dřevin a rostlin.

Emilie Pleslová-Štiková (1)

Narozena 30.7.1930 v Plzni. Archeoložka, publikace z oboru.

E. Krausová (1)

Aili Konttinen (1)

Finský spisovatel.

Vladimír Bittner (1)

Autor působil jako kritik a znalec české hudby. Napsal několik publikací o význačných zpěvácích, zejména z 1. republiky

Josef Čech (1)

Překladatel z a do němčiny.

Robert Beholz (1)

Pravé jméno Hans Holz. Narozen 26.12.1902 v Quedlinburgu, Německo. Autor westernů a knih o indiánech. Zemřel v říjnu 1970 ve Forest Hills, Queens County, NY, USA.

Miloš Kadlec (1)

Narozen 22. 6. 1960 v Turnově. PhDr., historik umění a památkář, publikace z oboru.

Magda Gregorová (3)

Magda Gregorová, ešte ako Wiltscheková, začínala ako baletka, dokonca sólistka v Slovenskom národnom divadle. Jej sľubnú kariéru však zakrátko prekazili rasové zákony. Mala však šťastie v nešťastí – pri Hlavnej pošte začala stretávať ďalšieho prepusteného, ktorému ani krstný list nepomohol – svojho budúceho manžela Martina Gregora, predtým Guttmanna.

Elena Ginanneschi (1)

Italská historička umění.

Lucia Impelluso (1)

Italská architektka, práce o architektuře a dějinách výtvarného umění.

Stefano Zuffi (1)

Italský historik umění. Práce z oboru.

James George Frazer (1)

Sir James George Frazer byl skotský antropolog, etnolog a etnograf ovlivněný pozitivismem. Zabýval se problematikou nejstarších náboženství, rituály, mýty a magií. Magii považoval za předchůdce náboženství a vědy. Zdůrazňoval funkci mýtu při organizaci společenského života. Frazer se narodil v presbyteriánské rodině skotského lékárníka Daniela Frazera v Glasgow. Na zdejší univerzitě studoval klasickou filologii. Jeho profesoři byli: George Gilbert Ramsay , John Veitch a Lord Kelvin . Studium ukončil v roce 1879 na Trinity College v Cambridgi disertační práci, která byla věnována Platónově teorii idejí. Zde byl také zvolen do funkce vědeckého pracovníka . Své první práce věnoval klasické filologii. V průběhu 80. let úspěšně připravil k tisku několik prací antických autorů. Současně se věnoval studiu prací Johna Stuarta Milla, Herberta Spencera a Augusta Comta. Rozhodující roli při změně jeho vědecké orientace sehrál William Robertson Smith. Ten v roce 1886 přiměl mladého vědce ke zpracování hesel „totemismus“ a „tabu“ pro Britskou encyklopedii a probudil tak jeho trvalý zájem o studium národopisu, etnologie a antropologie. V roce 1890 vydal první verzi knihy The Golden Bough: A Study in Magic and Religion , která mu přinesla velkou slávu. Pro institucionalizaci antropologie jako vědy o společnosti má veliký význam Frazerovo působení na liverpoolské univerzitě. Zde v roce 1908 stanul v čele katedry, která poprvé nesla název oddělení sociální antropologie. Brzy se ale funkce vzdal, aby se vrátil ke knihám do ticha vědecké pracovny na Trinity College v Cambridgi. V roce 1921 mu byla udělena čestná docentura pro sociální antropologii na univerzitách v Oxfordu, Cambridgi, Glasgow a Liverpoolu. Byl členem Royal Society a Institut de France. Po zbytek svého života ale již na delší dobu neopustil svoji vědeckou knihovnu. Předávání akade...

Milan Pišl (1)

Prof. RNDr. Milan Pišl, CSc. je český vysokoškolský učitel, profesor matematiky na elektrotechnické fakultě. Zdroj: aleph.nkp.cz

Howard L Bingham (1)

Americký fotožurnalista.

Max Wallace (1)

Australský publicista.

Li Po (1)

Li Po nebo též Li Paj patří mezi nejvýznamnější čínské básníky období Tchang. V Japonsku je znám také jako Ri Haku. Už za svého života získal značnou proslulost a byl prohlášen „nesmrtelným“. Je nazýván „nebešťan“ a „básník nadpozemského talentu“ Li Po používal zdvořilostní jméno Tchaj-paj a umělecký pseudonym Čching-lien ťü-š’ . Kvůli jeho volnému způsobu života a častému putování se o něm dochovalo jen málo přesných informací. Jejich zdrojem jsou dvě předmluvy od jeho současníků k vydání jeho básní a dopisy, které Li Po psal svým přátelům a příbuzným. Mnohé události ze svého života a putování zachytil sám Li Po ve svých básních. Narodil se roku 701 v Sujabu, dnešním Tokmaku na západních hranicích Číny, kde jeho rodina žila ve vyhnanství. O jeho rodině se ví jen velmi málo, sám Li Po se pokládal za potomka císařské dynastie Tchang. Začátkem osmého století se rodina rozhodla k návratu do Číny a v roce 705 se usadila poblíž města Čcjangmingu v provincii S'-čchuan. Li Po byl velice bystrý, mimořádně nadaný a měl skvělou paměť.V pěti letech znal základy psaní a uměl číst. Ve čtrnácti letech již psal své vlastní básně a byl zručným kaligrafem. Od patnácti let šermoval. Chtěl se stát úředníkem u císařského dvora, ale podmínkou bylo získání oficiálního vzdělání. Když dosáhl dvaceti let, vydal se do hor Min a pod vedením Mistra Východního Srázu se tu několik let věnoval studiu taoismu a cvičení bojových umění. Z tohoto období se dochovalo mnoho básní taoistického ladění. V roce 724 zamířil na jih, kde vystoupil na horu E-mej, potom se nalodil na člun a po proudu řeky Jang-c’-ťiang podnikl plavbu na východ směrem k pobřeží Východočínského moře. Brilantním stylem a ne...

Karel Hrubec (1)

Autor populárněnaučné publikace o rychlosti.

David Spanier (1)

Britský novinář, zahraniční a diplomatický dopisovatel The Times. Dále hráč pokeru, autor řady knih týkajících se hazardních her.

Ota Špaček (1)

Autor vodácké publikace.

Vladislav Mrzena (1)

Narozen 27.10.1946 v Praze. Ortoped, publikace z oboru.

Stanislav Lankaš (1)

Aleš Launer (1)

Narozen 2. 2. 1963 v Brně. Mgr., filolog, anglista, pedagog.

Jiří Tyller (1)

Narozen 21.4.1945 v Kostelci nad Orlicí. Výtvarník, ilustrátor, režisér, autor reklamních a animovaných spotů.

Method Nečas (1)

Narozen 29.6.1878 v Petrovicích, zemřel 29.11.1948 v Brně. Středoškolský profesor, romanopisec.

Vojtěch Preissig (1)

Vojtěch Preissig – 11. června 1944 Dachau, Německo) byl český grafik, typograf, malíř, ilustrátor, účastník protirakouského i protinacistického odboje. Po skončení studia na pražském reálném gymnáziu a dokončení následného studia na pražské Uměleckoprůmyslové škole odjel Vojtěch Preissig v roce 1898 do Paříže. Tady se vyučil tiskařskému řemeslu. Do Prahy se vrátil až roku 1903 a to již jako renomovaný grafik. Ve Spojených státech amerických působil od roku 1910 v New Yorku. V roce 1916 dostal Preissig nabídku místa ve Wenthworth institutu v Bostonu a až do roku 1924 tu pracoval ve funkci vedoucího grafického uměleckého oddělení. Během první světové války byl Preissig činný v československém zahraničním odboji, politicky se angažoval od roku 1917, kdy pracoval pro odbočku Československé národní rady dislokovanou v New Yorku. Pro tuto odbočku vytvářel vizuální propagační kampaň . Také organizoval nábor českých a slovenských dobrovolníků do československé zahraniční armády ve Francii. Po vstupu Spojených států do první světové války se Viktor Preissig podílel i na propagační kampani americké armády. Po skončení první světové války vytvořil Preissig soubor návrhů na československou státní vlajku, ale žádný z jeho návrhů nebyl akceptován. Ve dvacátých letech dvacátého století se věnoval volné tvorbě jakož i knižní grafice. Po návratu do Československa pracoval ve třicátých letech dvacátého století jako spolupracovník uměleckého oddělení Památníku osvobození a rovněž se věnoval volné tvorbě. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava se Preissig aktivně zapojil do ilegální protiněmecké odbojové činnosti. Společně se svojí dcerou Irenou Bernáškovou byl v roce 1940 zatčen gestapem a za ilegální činnost vězněn v nacistických koncentračních táborech. Následkem celkového fyzického vyčerpání zemřel v koncentračním táb...