Všichni Autoři a témata

Elke Peper (1)

Německá autorka knih z oborz kynologie.

Jindřich Stoklasa (1)

Dr., práce o včelích produktech.

Zdeněk Gorgoň (1)

Narozen 19. 8. 1954 v Brně. Fotograf, specializuje se na fotografování koček a domácích zvářat, podílí se fotograficky na knihách o domácích zvářatech.

Dagmar Černá (1)

Narozena 1953 v Hořicích. Ilustrátorka, profesorka kreslení, modelování a dějin umění.

Rudolf Votruba (1)

Narozen 1946. Spisy z oboru zahradnictví a pokojových rostlin.

John Verdon (1)

John Verdon, stejně jako řada jiných spisovatelů, prošel řadou nejrůznějších zaměstnání, než se stal ze čtenáře detektivek jejich spisovatelem. V současnosti žije se svou rodinou na venkově v oblasti Catskill mountains . Pokud vás jeho osoba zajímá, navštivte jej na jeho webu : http://www.johnverdon.net/

Bohumil Kulínský (1)

Bohumil Kulínský je český dirigent a skladatel známý svou prací se sbory, zejména se slavným dětským sborem Bambini di Praga, který dlouhá léta vedl. Kulínský se narodil 10. ledna 1943 v Československu. Uznání si získal svou schopností pracovat s mladými hlasy a svým přínosem pro sborovou hudbu. Pod jeho vedením dosáhl sbor Bambini di Praga mezinárodního uznání a provedl široký repertoár, který sahal od klasických až po současná díla. Kulínského kariéra byla poznamenána jak hudebními úspěchy, tak kontroverzemi; v pozdějším věku čelil právním problémům, které ovlivnily jeho pověst. Navzdory těmto problémům byla jeho dřívější práce na poli sborové hudby a jeho přínos pro kulturní scénu v České republice významné.

Božena Svárovská (1)

René Decastelo se narodil v roce 1973 v Želivě. Je český spisovatel a redaktor, knihy publikuje ještě pod pseudonymem Božena Svárovská. Po absolvování gymnázia v Pelhřimově studoval psychologii a pedagogiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Působil v řadě českých lifestylových periodik, byl jedním z novinářů vydavatelství Stratosféra. Byl dlouholetým šéfredaktorem měsíčníku Esquire, podílel se na vzniku týdeníku Redhot a několika dalších časopisů. Nyní je kreativním ředitelem vydavatelského domu Mladá fronta a šéfredaktorem časopisu forMEN.

Erich Friesen (1)

Německá spisovatelka, autorka romantických povídek.

Jiří Poláček (1)

Jiří Poláček byl český fotograf. Je znám jako spoluautor časosběrného fotografického cyklu Český člověk, dokumentující portréty Čechů a Češek od roku 1982. Dalšími autory této série jsou Jan Malý a Ivan Lutterer. V letech 1974–1978 vystudoval na FAMU obor fotografie. Narodil se 6. června 1946. Začal fotografovat ve 12 letech. Rodiče ho, protože byl nepřizpůsobivý, nepustili do internátu filmové školy do Čimelic, vyučil se kovodělníkem a po střední škole pro pracující ilegálně překročil hranice do Rakouska a emigroval do USA v lednu 1967. Po mnoha štacích v různých městech, absolvoval v roce 1969 kurs fotožurnalistiky na UCLA v Kalifornii. V roce 1972 se vrátil před nástupem do armády zpět do Prahy. Fotografoval svůj oblíbený Smíchov a pracoval ve fotolaboratoři ČTK. V roce 1974 byl přijat na externí studium umělecké fotografie na FAMU. V roce 1975 zvětšoval fotografie pro velkou výstavu Jana Svobody v Brně, od té doby do Svobodovy smrti byli přátelé a Poláček pro Svobodu hodně zvětšoval ve své malé laboratoři na Smíchově. Panoramatický Smíchov začal Poláček po získání starého „Kodaku panoram“ z roku 1895 od Jana Svobody, ten ho získal od paní Tomanové po smrti fotografa Jiřího Tomana, který ho získal od Josefa Sudka, kterému asistoval. Panoramata fotografoval Poláček s přestávkami až do roku 2000. Soubor panoramat smíchovských ulic pocházejících z roku 1978 byl částí jeho diplomové práce na FAMU, kterou absolvoval v roce 1978. Do konce roku 1980 vyvolával jako první v ČSSR diapozitivy v Kodak procesu E 6. Od roku 1981 je na volné noze. Z počátku fotografoval hodně stavby sídlišť a výrobu jídel do knih a časopisů. Fotografie jídel a nápojů je jeho komerční prací až do teď. S kolegy fotografy z FAMU Janem Malým a Ivanem Luttererem založili v roce 1982 společnost „Czech Field Studio“ založené na skládacím plátěném ateliéru s kovovou rozkládací konstrukcí a mikrobusu VW. Od té doby portrétovali v Čechách a...

Lubomír Sottner (1)

Narozen 2. 8. 1922 v Plzni, zemřel v lednu 2013. Doc., MUDr. et RNDr., DrSc., stomatolog, biolog, genetik, zakladatel oboru stomatogenetika .

Marika Ambrová (1)

Slovenská autorka kuchařských knih.

Rudolf August Oetker (1)

Německý podnikatel. Do roku 1981 řídil koncern Oetker-Gruppe.

Claudia Daiber (1)

Německá redaktorka, autorka kuchařek, publikací o zdraví.

Gabriela Dušková (1)

Ing., rostlinolékařka, práce z oboru.

Jiří Mika (1)

Jiří Mika je bývalý český fotbalista, útočník. V československé lize hrál za Spartak Praha Sokolovo a RH Brno. Dal 7 ligových gólů. V Poháru vítězů pohárů nastoupil v 1 utkání. Později vedl menší kluby, v ČFL vedl Kaučuk Kralupy, dále v nižších soutěžích Čechii Kralupy a Veltrusy.

Milan Linhart (1)

Autor kuchařské knihy.

Danuše Machovská (1)

Daniela Jurníková (1)

Autorka kuchařek a pohádek.

Charlotte Dematons (1)

Lubomír Anlauf (1)

Narozen 22. 12. 1960 ve Vítkově. Výtvarník v oboru propagační a užitá grafika, též ilustrátor učebnic a dětské literatury.

Rudolf Engel-Hardt (1)

Německý grafik, ilutrátor a spisovatel.

Petr Rob (1)

Narodil se 10. prosince 1948 ve Zlíně. Vystudoval sociologii na Univerzitě Karlově a národní hospodářství na univerzitě v Hamburku, kde získal docenturu v politických vědách. V roce 1975 emigroval do Německa, kde žije doposud. Od roku 1998 vedl hamburský Mezinárodní institut pro ekonomiku a politiku. Specializuje se na analýzy a prognózy politických a ekonomických procesů. Je autorem řady knih a studií, často publikuje v Česku.

Václav Orct (2)

Zdeněk Filip (1)

Zdeněk Filip je český malíř, ilustrátor, grafik a karikaturista. Zdeněk Filip vystudoval v Praze nejprve Státní grafickou školu a poté Vysokou školu uměleckoprůmyslovou pod vedením profesora Antonína Pelce. Věnoval se grafice, karikaturám, návrhům poštovních známek a ilustracím knih pro děti a mládež. Od roku 1984 byl na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze profesorem a vedoucím ateliéru propagační grafiky a plakátu.

Luděk Vimr (1)

Luděk Vimr byl český malíř, grafik a ilustrátor. Vystudoval pražskou UMPRUM, absolvoval v ateliéru prof. Františka Muziky. Ilustroval více než 40 titulů, pracoval především s dětskou knihou a učebnicí. Spolupracoval v prvé řadě s nakladatelstvím Albatros. Ilustroval též několik dětských knížek napsaných malířkou a básnířkou, jeho manželkou Alenou Málkovou-Vimrovou, jako např.:

Dolfina Poppée (1)

Narozena 8. 9. 1865 v Nových Dvorech u Chýnova, zemřela 8. 3. 1934 v Praze. Polyglotka, první licencovaná grafoložka v Čechách, soudní písmoznalkyně Zemského soudu ve Vídni, léčitelka a feministka.

Adolf Zelinka (1)

Richard Martinčík (1)

Narozen 7.5.1875 v Seničce u Litovle. Typograf, publikace z oboru knihtisku, beletrie.

Božena Matějovcová (1)

Narodila se 1.8. 1892. V roce 1914 vstupuje do sokolské jednoty na Královských Vinohradech. Krátce po I. světové válce se stává členkou cvičitelského sboru, v r. 1920 místonáčelnicí a v r. 1922 náčelnicí jednoty. Tuto funkci zastávala 13 let. Proslavila se sletovými vystoupeními, Jejichž tvorba začíná na VIII. všesokolském sletu v r. 1926, pro který byla přijata její skladba prostných dorostenek s hudbou Karla Matějovce. Se svými skladbami uspěla i na všech následujících všesokolských sletech až do r. 1948. Na IX. sletě v r. 1932 byla přijata její skladba pro ženy, opět s hudbou Karla Matějovce, se kterým pokračovala nejen v úspěšné tvorbě sletových vystoupení, ale od r. 1930 potvrdila vzájemné zaujetí v tvůrčí sokolské činnosti i v osobním životě uzavřením svazku manželského. Pro sletová vystoupení při X. všesokolském sletu 1938 byly vybrány skladby manželů Matějovcových pro dorostenky a ženy. XI. všesokolský slet 1948 byl z hlediska volby sletových skladeb skutečným triumfem manželů Matějovcových. Jednak byla zařazena do sletového pořadu slavná skladba obou tvůrců pro dorostenky s bílými kroužky, jednak jejich mimořádně odvážná skladba - rej 30 000 žen. Nová netradiční choreografie s vysokým počtem cvičenek strhla diváky k nadšenému bouřlivému potlesku. Kromě obdivuhodné tvůrčí činnosti vynikala Božena Holečková Matějovcová i v dalších oborech tělovýchovné činnosti. Byla od r. 1922 dlouholetou členkou náčelnictva žen ČOS. Postupné se její činnost v ČOS rozšiřovala o působení v řadě dalších útvarů, odborů, komisí. Ještě ve výroční zprávě vinohradské jednoty za rok 1947 je uveden tento rozsáhlý vyčet jejích funkcí v ČOS: Členka náčelnictva žen Č0S, předsedkyně komise rytmicko-gymnastické, členka komise nástupové, komise krojové, zástupkyně zájmů žen v odborech hudebním, biografickém a filmovém, zpravodajka odborů sletového, slovanského, výstavního a hudebního odboru, důvěrnice župy Denisovy, Nitranské a Východočeské. Sestra Božena Holečková-Matějovcová patří mezi...

Rolf Spangenberg (1)

Německý veterinární lékař, odborné práce o chorobách malých zvířat.

Josef Višinka (1)

Narozen 8.7.1911 v Olešnici, zemřel 23.2.1985. Kronikář města Olešnice.

Petra Jelenová (6)

Narozena 1974 v Praze. Výtvarnice, malířka, ilustrátorka.

Miloš Vojíř (1)

Miloš Vojíř je český fotograf zaměřující se na tvorbu výtvarného aktu. S aktem začal v roce 1964. Během času přešel na digitální fotografii. Ženské tělo zobrazuje jak realisticky, tak i abstraktním způsobem. V sedmdesátých letech, kdy akt byl cenzurou téměř zakázaný, spolu s fotografy ze skupiny Setkání , svou tvorbou ovlivnili pohled na nahé ženské tělo. Narodil se 1. ledna 1938 v Hradci Králové. Absolvoval Průmyslovou školu strojní v Jičíně. Studium na Fakultě strojní po dvou letech přerušil a začal se plně věnovat fotografii. Několik let pracoval jako fotograf a grafik v tiskárně. Od roku 1980 je samostatným výtvarníkem v oboru fotografie a užité grafiky. Doposud uspořádal 78 autorských výstav a zúčastnil se 104 společných výstav doma i v zahraničí. Své práce publikoval v mnoha našich i zahraničních časopisech a publikacích. Je autorem katalogů, prospektů, plakátů, kalendářů a spoluautorem a vydavatelem publikace Třebechovický Proboštův betlém. V průběhu let vytvořil několik desítek velkoplošných výtvarných výzdob různých interiérů. Ve své volné tvorbě se zabývá akty, portréty a abstraktní fotografií. Užitá tvorba obsahuje další témata jako krajiny, technickou a reklamní fotografii, architekturu, plakáty, kalendáře, dále pak grafické zpracování tiskovin, logotypů a značek. Tiskové služby. Vydavatelská činnost.

Michael James Alexander Stewart (1)

Belgičan prohlašující se za oprávněného jakobitského nárokovatele trůnu bývalého skotského království. Nárokuje si též mnoho dalších titulů. Autor publikace o královském rodu Stuartovců. Spoluator publikace o Templářského řádu.

Josef Havlíček (1)

Josef Havlíček byl český funkcionalistický architekt, vůdčí reprezentant české meziválečné avantgardy, člen Devětsilu. Nejznámější stavbou, kterou postavil spolu s Karlem Honzíkem, je budova Všeobecného penzijního ústavu v Praze na Žižkově. Narozen 5. května 1899 v Praze Josefu Havlíčkovi , pozdějšímu radovi ministerstva veřejných prací, a Kamile Havlíčkové, rozené Hübschmannové , jež byla sestrou architekta Bohumila Hübschmanna. Studium architektury na ČVUT v Praze a na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Josefa Gočára, v jehož ateliéru pak pracuje do roku 1928. V letech 1928-1936 projektuje a píše spolu s Karlem Honzíkem , později spolupracuje zejména s K. Neumannem. Byl členem Devětsilu, Levé fronty, SVU Mánes , předsedou redakční rady časopisu Architekt SIA. Úzce spolupracuje s výtvarnými umělci a designéry, je členem družstva Artěl. Od roku 1929 působí v CIAM , v l. 1945-47 členem Světové rady této mezinárodní organizace. V roce 1948 se stává prvním ředitelem pražského Stavoprojektu. Jeho manželkou byla sochařka Marta Jirásková–Havlíčková, se kterou se oženil 29. srpna 1931. 6. října začal studovat jako mimořádný posluchač na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Závěr jeho života poznamenává chronická nemoc, umírá 30. 12. 1961 v Praze. Roku 1963 se koná v Praze souborná posmrtná výstava jeho díla. V meziválečném období bylo známé jeho přátelství s Aloisem Wachsmanem. Při studiích na ČVUT ve 20. letech se svým excentrickým stylem zařadili mezi tzv. pražské figurky - jejich módní, intelektuální a řečnické obraty se staly vzorem dvojice Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Po druhé světové válce se přímo účastnil návrhu sídla OSN v New Yorku ve skupi...

Karel Janů (1)

Karel Janů byl český architekt. Ve třicátých letech byl spolu s Jiřím Štursou a Jiřím Voženílkem členem levicové skupiny PAS . Zabývali se otázkami sociálního bydlení a typizací stavební výroby podle sovětského vzoru. Paradoxně je jeho nejznámějším dílem Volmanova vila v Čelákovicích, luxusní vila pro majitele strojíren Josefa Volmana. Po roce 1945 a především po roce 1948 se angažoval v nové organizaci stavebnictví. Byl generálním ředitelem Československých stavebních závodů. V roce 1959 byl jmenován profesorem pozemního stavitelství na stavební fakultě ČVUT. V letech 1963-1965 byl děkanem stavební fakulty. Své působení na katedře přerušil v letech 1965-1969, kdy byl náměstkem ministra školství. Po návratu působil na ČVUT do roku 1972.

Malcolm Barber (1)

Malcolm Charles Barber je britský historik, odborník na středověké dějiny. Specializuje se na historii křížových výprav a dějiny Latinských států ve Svaté zemi ve dvanáctém a třináctém století, dějiny rytířských řádů a kacířství . Studoval na univerzitě v Nottinghamu a na British School v Římě . V roce 1968 získal doktorát na univerzitě v Nottinghamu. Působil jako profesor středověkých evropských dějin na univerzitě v Readingu ve Velké Británii až do svého odchodu do důchodu v září 2004.

Jean Flori (1)

Jean Flori byl francouzský historik a pracovník Centre national de la recherche scientifique a Centre d'Etudes Supérieures de Civilisation Médiévale . Specializoval se především na dějiny středověké společnosti, rytířství a křížových výprav. Doktorát z humanitních věd získal v roce 1981 . V současnosti působí jako ředitel výzkumu v CNRS . Je autorem mnoha knih mimo jiné s tematikou rytířství a křížových výprav a také několika monografií věnovaných středověkým osobnostem . Jeho knihy byly přeloženy do mnoha světových jazyků.

Jacques Verger (1)

JACQUES VERGER , jeden z předních znalcù dějin středověkých univerzit. V řadě prací se věnoval vzniku a vývoji univerzit, dějinám myšlení a kultury středověku či osobnosti Petra Abélarda. Je místopředsedou mezinárodní komise pro dějiny univerzit.

Václav Jakš (1)

Zdatný organizátor a učitel včelařství. Narodil se 3. 8. 1862 v Protivíně. Absolvoval učitelský ústav v Soběslavi. Ve svém rodišti působil jako odborný učitel měšťanských škol od 16. 9. 1903 až do 1. 3. 1923, kdy odešel do výslužby. Po 40 let byl členem píseckého včelařského spolku, jehož byl dlouhá léta předsedou. V r. 1932 se přičinil o založení včelařského spolku v Protivíně, který měl ihned při svém založení 154 členů a stal se také na krátkou dobu jeho prvním předsedou. 22. 6. 1933 se stěhuje ke svému synovi Václavovi do Libčic n./Vlt., kde zemřel 21. 10. 1938. Jeho zásluhou se podařila dochovat nejen značná část jeho životopisu, který o sobě sám napsal, ale i životní příběhy mnoha dalších významných českoslovanských včelařů. Jako jeden z pramenů lze uvést Památník včelařů českoslovanských, vydaný v r. 1896, napsaný jako upomínka na Českoslovanskou národopisnou výstavu v r. 1895. Památník napsal spolu s ostatními Josef Kebrle, farář v Přistoupimi a starosta Zemského ústředního spolku včelařského pro království České. V r. 1925 se velice zasloužil o druhé vydání dvoudílné knihy Františka Vohnouta Včelařova čítanka, která byla do velké míry ve svém I. vydání překladem amerického originálu z r. 1903 od A. I. Roota. Dodatečně se zjistilo, že téma amerického originálu není zdaleka vyčerpané a tak přepracování a doplnění knihy trvalo dalších pět let. Na nové knize pracoval celý redakční výbor, kde s Václavem Jakšem spolupracovali také Josef Kebrle, Fr. Adamec, J. Boháč a J. Forst. Asi za nejznámější literární dílo se považuje kniha od V. Jakše Včelař začátečník, která vyšla v Praze r. 1895, a která se dočkala pro velký zájem v krátké době šesti vydání, do roku 1939 již osmi vydání. Slovenský včelař Juraj Babka, redaktor časopisu Slovenský Včelár, přeložil tuto knihu též do slovenštiny. Jakš byl též uznávaným odborníkem a prvním náměstkem starosty Zemského ústředí včelařských spolků v Praze. Přednášel na významných včelařských akcích, např. na XI. valném sjezdu čes...

Ľudovít Gešajovský-Švancer (1)

Včelař, publicista.

Helena Johnová (1)

Helena Johnová byla česká sochařka, keramička; profesorka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. V letech 1899–1907 studovala na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, zprvu nastoupila jen do ženských kursů vyšívání Idy Krauthové a malby květin Emilie Krostové, později byl řádnou studentkou školy, žačkou Jakuba Schikanedera a Josefa Schussera. Ve studiu pokračovala ve Vídni na Uměleckoprůmyslové škole v ateliéru pro keramiku profesora Michaela Powolného. V porcelánce ve Waldenburgu a na keramické škole v Bechyni absolvovala praxi. V roce 1912 začala pracovat v dílně Slovenské keramické společnosti v Modré. V roce 1908 se podílela na založení uměleckého družstva Artěl, ve kterém se svými přáteli V. H. Brunnerem, J. Konůpkem, P.Janákem, V. V. Štechem a Aloisem Dykem působila pouze do roku 1919. Z umělkyň v družstvu byla činná mj. také Marie Teinitzerová, obě zaujímaly významné postavení, jejich aktivity měly „oživit smysl pro výtvarnou práci a vkus v denním životě“, obnovit umělecké hodnoty rukodělné práce a řemesla, vytvořit vlastní styl dekoru. Johnová také roku 1911 spoluzaložila a do roku 1918 vedla keramické dílny ve Vídni a byla schopnou podnikatelkou. Své výrobky prezentovala na mezinárodních výstavách nejen za Artěl, ale i za Rakousko, za což ji čeští vlastenci kritizovali. Po roce 1918 přesídlila do ČSR. Uměleckoprůmyslová škola v Praze se po vzoru vídeňském snažila dosáhnout postavení „Vysoké školy dekorativního umění“, posílila svou autonomii a sestavila pedagogický sbor z významných výtvarníků. Vedl ji rektor a do pedagogického sboru přišly osobnosti jako Pavel Janák, František Kysela, Jaroslav Horejc, Jan Kotěra a Helena Johnová, která zde roku 1919 založila ateliér keramiky - „speciálku keramiky“. Vybudovala velkou keramickou dílnu s pecí a byla také jmenována profesorkou. V roce 1935 byla předčasně penzionována, vymohla si alespoň bezplatné užívání keramické dílny, kterou vybudovala. Pokr...

Dominique Webb (1)

Jaroslav Kučera (1)

Ing., fotograf a novinář, katalogy k výstavám, fotografické publikace, časopisecké fotografie. Narodil se 19. prosince 1946 ve vesnici Ředhošť v okrese Litoměřice. Od roku 1962 do roku 1966 studoval na Mělníku Střední průmyslovou školu stavební. V roce 1967 zahájil studium na stavební fakultě Českého vysokého učení technického v Praze, kde také bydlel ve strahovských kolejích. V tomtéž roce se aktivně zúčastnil protirežimních studentských demonstrací, které byly předzvěstí Pražského jara 1968. Na Strahovských kolejích se stal spoluzakladatelem Fotoklubu Strahov, z něhož vzešlo několik později známých fotografů . V roce 1969 byl při fotografování 1. výročí okupace Československa sovětskou armádou zatčen, surově zbit a několik týdnů vězněn ve věznici na Pankráci a poté souzen jako kontrarevoluční živel. V roce 1973 ukončil studium jako stavební inženýr, avšak ihned po státnicích se stal fotografem „na volné noze“. V období normalizace fotografoval pro některé časopisy a státní podniky. Po převratu v roce 1989 stál u zrodu fotografické skupiny Signum a v roce 1996 se stal členem agentury Bilderberg Hamburg. V roce 2006 založil vydavatelství JAKURA, kde vydává umělecké publikace.

Alois Podzemský (1)

Narozen 20.6.1881. Ing., architekt, publikace z oboru stavitelství.

Karel Hannauer (1)

Narozen 11.6.1906 v Praze, zemřel 13.7.1966 v Praze. Ing.arch. Dr.techn., práce z oboru bytové architektury.

Papus (2)

Papus , vlastním jménem Gérard Anaclet Vincent Encausse, byl francouzský esoterik, zakladatel Martinistického řádu. Narodil se v galicijském městě A Coruña jako syn Louise Encausseho, původem z jižní Francie, a Španělky Iñes Perrez-Vierra, v době kdy jeho otec pokoušel prodávat svůj vlastní vynález, Encaussův generátor, místním lékařům. Mělo se jednat o lázeň umožňující transdermální absorbci léčiv. V důsledku obchodního neúspěchu se rodina přestěhovala do Paříže kde Gérard později studoval rétoriku na Collège Rollin, přičemž svá studia nedokončil. Poté bral večerní hodiny lékařství, prošel dobrovolnou vojenskou službou a od roku 1885 se počal zajímat o okultismus, především o dílo Alexandra Saint-Yves d’Alveydre. V roce 1887 publikoval svůj první článek a to v teosofickém časopise Lotus a v téže době se stal jednou z hlavních osobností lóže Isis vedené Félixem Gaboriau. Následně pak založil vlastní lóži Hermès a časopis L’Initiation a Le Voiled’Isis a především Groupe indépendant d’Études ésotériques, brzy přejmenovanou na École Hermétique „Hermetickou školu“, jež představovala svého druhu univerzitu okultismu. Tyto aktivity byly významným mezníkem dobového pronikání esoterismu do veřejného prostoru. V téže době publikoval různé knihy s tématy jako kabala, sanskrt, tarot, homeopatie a okultismus obecně a zabýval se nejnovějšími poznatky lékařské vědy. Přestože jeho odborné znalosti byli povrchní a jeho aktivitám scházela serióznost tak dobře uspokojoval dobovou poptávku po legitimizaci esoterismu skrze vědu a uvedení vědy v soulad s uměním a náboženstvím. V roce 1891 opustil Teosofickou společnost a založil, respektive podle svých slov obnovil, společně s Augustinem Chaboseau l'Ordre martiniste „Martinistický řád“. Oba zakladatelé tvrdili že skrze „apoštolskou posloupnost“ navazují na řád jež založil Louis-Claude de Saint-Martin. Kromě nedokazatelnosti tvrzení o poslo...

Elizabeth Rose Campbell (1)

Astroložka, spisovatelka, videografička, autorka publikace z oboru.

Benjamin Shield (3)

PhD. Benjamin Shield je kraniosakrální terapeut, pedagog a autor žijící v Los Angeles. Bakalářský titul v oboru biologie získal na Universitě v Californii, postgraduálním studiem na Boston University School z mediciny a v Boston University Graduate School jeho doktorát v oboru lékařských věd. Vyučoval četné kurzy týkající se zdravotní péče a technik ve Spojených státech, Kanadě a Evropě, je zakládajícím členem rady Mezinárodní asociace terapeutů jógy a americké Asociace kraniosakrální terapie. Je učitel, lektor, psychoterapeut – napsal nesčetnou řadu článků o psychologii, léčení a lidské psychice. Stal se častým hostem v celostátních rozhlasových a televizních pořadech. Společně s Richardem Carlsonem sepsali a vydali knihy Healing on Healing – Léčitelé o léčení, For the Love of God – Pro lásku boží a Handbook for the Soul – Kniha nejen pro duši.

Gerlinde Ortner (1)

Německá dětská psycholožka.

Thubtän Lhündrub (1)

Buddhistický mnich žijící v Austrálii.

Susan Edwards (1)

Psycholožka, žije v Priceton, New Jersey, vede kurzy pro muže, aby porozuměli milostným vztahům.

Ota Bareš (1)

Windy Dryden (1)

Britský psycholog a psychoterapeut, autor prací z oboru.

Miroslav Pekárek (1)

MUDr. Miroslav Pekárek se celý život zabývá léčbou rakoviny. 30 let byl přednostou radiologického oddělení a vedoucím onkologické poradny. 3 roky pracoval také v ČSAV. Od roku 1991 se věnuje léčbě rakoviny alternativními způsoby. Vzrůstající skepse k praktikám klasické medicíny a odvaha experimentovat ho přivedla k neobvyklému pohledu na zdraví člověka.

O. Carl Simonton (1)

MD. Radiolog, onkolog. Publikace z oboru.

Lawrence M Steinhart (1)

Autor prací o léčebných metodách Edgara Cayce a o problematice přístupu hnutí New Age k sebeobjevování.

Lucie Snopková (1)

Autorka publikace o mateřství a výchově dětí.

Andrew Weil (1)

Americký lékař, léčitel a etnofarmakolog. Publikace z oboru..