Všichni Autoři a témata

Jason King (1)

Jason King je uměleckým ředitelem oddělení hudebních nahrávek Clivea Davise na Tischově umělecké škole při newyorské univerzitě. Jeho články o hudbě se objevily mimo jiné také v časopisech Vibe, Village Voice a Blender .

Bedřich Hamák (1)

Publicista, autor fortifikační literatury. Autor publikací o pohraničním opevnění.

Édouard Manet (1)

Édouard Manet byl francouzský modernistický malíř, významná osobnost přechodu od realismu k impresionismu. Jako jeden z prvních umělců 19. století ve svých dílech zobrazoval moderní život. Manet pocházel z rodiny vyšší třídy se silnými politickými vazbami. Místo očekávané kariéry úředníka se rozhodl stát malířem. Jeho raná mistrovská díla, Snídaně v trávě a Olympia, obě z roku 1863, vyvolala značné kontroverze a inspirovala skupinu mladých malířů, pozdějších tvůrců impresionismu. Dnes jsou Manetova díla chápána jako přelomová, značící začátek moderního umění. Během posledních 20 let svého života navázal vztahy s dalšími významnými umělci té doby. Dále rozvíjel svůj vlastní styl, považovaný za inovativní a mající velký vliv na nadcházející generaci malířů. Pocházel z dobře situované středostavovské rodiny. Otec byl vysokým úředníkem na ministerstvu spravedlnosti, matka měla vazby na švédskou královskou rodinu. Eduard byl nejstarší ze tří bratrů. Studoval na gymnáziu, jeho otec z něj chtěl mít bankovního úředníka. Eduard však nebyl příliš pilným studentem a několikrát musel ročníky opakovat. Matčin bratr však brzy rozpoznal jeho výtvarné nadání, a doporučil ho na mimořádné hodiny kreslení přímo na gymnáziu. Strýc s ním často navštěvoval muzea a galerie a seznamoval ho s uměním starých mistrů. Eduardův otec neschvaloval synovo nadšení pro umění a rozhodně nesouhlasil s nápadem stát se malířem. Otec a syn tedy udělali kompromis a Eduard otci slíbil, že se malířem nestane, pokud nebude muset studovat dále na bankovního úředníka. Po dlouhém váhání se rozhodl pro námořnickou školu a otec mu povolil. Podmínkou zkoušek bylo, že adepti by měli absolvovat plavbu na moři, a tak se Eduard vydal roku 1848 do Rio de Janeira. Dlouhá a úmorná cesta na lodi se Manetovi vůbec nelíbila, zažil několik bouří, kvůli kterým se cesta značně prodloužila. Po návratu Eduard postavil otce před nekompromisní ro...

Jan Slavíček (1)

Narozen 22. 1. 1900 v Praze, zemřel 5. 4. 1970 v Praze. Malíř.

Aleksandr Vasil'jevič Mišulin (1)

Historik. Autor publikací z oboru starověkých dějin.

Raffael (1)

Raffael Santi, známý také jako Raffaello Sanzio da Urbino nebo jen Raphael , byl italský malíř a architekt v období vrcholné renesance. Spolu s Michelangelem a Leonardem da Vinci je považován za nejvýznamnějšího výtvarného umělce té doby. Jeho dílo mělo vliv na vývoj malířství hluboko do 19. století. Základním pramenem pro Raffaelovu biografii je pojednání malíře, architekta a spisovatele Giorgo Vasariho. První vydání jeho třísvazkového díla Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů vyšlo v roce 1550 a obsahuje mj. podrobný Raffaelův životopis. Raffael se narodil v Urbinu. Jeho otec, Giovanni Santi, byl rovněž malířem na urbinském dvoře. Měl i literární ambice, jak dokazuje jeho chvalozpěv na vévodu Federica da Montefeltro. V roce 1491 zemřela Raffaelovi matka Magia z rodiny Ciarlo. O tři roky později i otec, který se ještě stačil jednou oženit a zplodit dceru. Jedenáctiletý Raffael byl svěřen do péče svého strýce Simona Ciarla. Renesanční kulturní centrum vytvořil z Urbina vévoda Federico da Montefeltro, který zde vládl v letech 1444 – 1482. Na jeho dvoře působili význační italští umělci jako Donato Bramante, rodák z blízkého Fermignana, Piero della Francesca či Paolo Uccello, prostředí dvora popsal Baldassare Castiglione. Kultivované rodinné poměry a později i atmosféra vévodského zámku, vybaveného rozsáhlou knihovnou a naplněného uměleckými předměty, přispěly k rychlému zrání mladého Raffaela. Není jisté, zda Raffaela svěřil do péče malíře Pietra Perugina v Perugii ještě jeho otec. Písemně je jeho pobyt v Peruginově dílně doložen až v roce 1496. Od Perugina Raffael převzal zejména metodu přípravy každého jednotlivého díla. Spočívala ve vypracování skic, které se od předběžného náčrtu blížily k definitivnímu tvaru. Práce na jednotlivých částech obrazu pak byly rozděleny mezi mistra a jeho pomocníky. Tuto praxi Raffael aplikoval později v Římě, kdy sám řídil velkou dílnu. Z...

Jaroslav Vonka (1)

Narozen 20. 10. 1932 v Praze, zemřel 17. 12. 2015. Doc., Ing., CSc., autor prací z oblasti železniční a osobní dopravy.

Boris Nikiforovič Suslov (1)

Ruský chemik, autor populárněvědeckých publikací.

Boris Borisovič Kudrjavcev (1)

Ruský fyzik; publikace z oboru fyzikálně-chemických výzkumů, akustiky, molekulární fyziky; též monografie o osobnostech v oboru.

Petr Bujok (1)

Doc., Ing., CSc., geolog, odborné práce z techniky průzkumu.

Václav Kroc (1)

Narozen 13. 8. 1973 v Plzni. Autor knih ze série Negart Group, například Král noci, Ztracená říše, Krvavá země, Smrtící jed, Ochránce, Síla druidů.

Vladimír Škaroupka (1)

Horolezec, autor turistických a horolezeckých průvodců.

František Veverský (1)

Jacint Verdaguer (1)

Jacint Verdaguer i Santaló byl katalánský kněz a básník. Je pokládán za jednoho z největších katalánských básníků a nejvýznamnější postavou katalánského národního obrození . Narodil se v městečku Folgueroles, ve věku jedenácti let vstoupil do kněžského semináře. V osmnácti letech začal pracovat jako vychovatel v rodinách, v roce 1865 se poprvé zúčastnil květinových her , jakýchsi katalánských básnických soutěží. Při první účasti získal čtyři ceny, v následujícím roce dvě. V roce 1870 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1873 cestoval po Evropě a psal náboženskou a vlasteneckou poezii. Z cest se vrátil v roce 1877. V témže roce publikoval epos Atlandida , v němž vylíčil potopení Atlantidy a vznik Středozemního moře. Tímto dílem se jako básník proslavil. V roce 1878 podnikl cestu do Říma, kde o své básni hovořil s papežem Lvem XIII. V roce 1880 publikoval báseň Montserrat, v roce 1883 Ódu na Barcelonu, jedno z jeho nejoblíbenějších děl. Poté se opět vydal na cesty. V roce 1886 publikoval katalánský národní epos Canigó, pojednávající o katalánských národních hrdinech na pozadí geografických popisů Pyrenejí. Poté vykonal pouť do Jeruzaléma. Po několika problémech se v roce 1894 vzdal církevních funkcí a v roce 1902 definitivně odešel do důchodu. Téhož roku zemřel. Verdaguerovo dílo, ať již rozsáhlé epické básně či drobnější náboženská lyrika, vynikající formální jednoduchostí a výrazovou prostotou, je v Katalánsku velmi známé. Mnoho jeho kratších básní bylo zhudebněno a jsou dodnes velmi oblíbené. Verdaguer je pokládán za jednoho z největších katalánských básníků. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jacint Verdaguer na anglické Wikipedii.

Costanzo Costantini (1)

Josef Bartocha (1)

Narozen 21.3.1859 v Lověšicích u Přerova, zemřel 4.11.1927 v Olomouci. Klasický filolog a dialektolog, středoškolský profesor, historické práce, publicista, překladatel, literárně-vědné práce.

Josef Vladyka (1)

Narozen 28.8.1891 v Lovosicích, zemřel 7.8.1964 v Osově u Berouna. Původním jménem Josef Vobejda. Středoškolský profesor, literární monografie, próza, překlad z ruštiny.

Marta Vávrová (1)

Ing., CSc., právnička, poskytovatelka služeb v oboru správy nemovitostí, práce z oboru bydlení.

Jack Cope (1)

Robert Knox ″Jack″ Cope byl jihoafrický novelista, povídkář, básník a editor.

Rádžéndra Jádav (1)

Hindský prozaik.

Thomas Michael Zottmann (1)

Dětský psychoterapeut, spisovatel, autor knih pro mládež, populárně naučných knih, rozhlasových her a televizních scénářů.

Giorgio Manganelli (1)

Narodil se 15.listopadu roku 1922 v Miláně. Později vyučoval anglistice na pedagogické fakultě v Římě. Představoval jednoho z nejaktivnějších členů neoavantgardní Skupiny ´63 nejen jako autor , ale i jako její teoretik a literární kritik. Je považován za čelného představitele experimentální linie italské prózy 60. - 80. let 20.století, zásluhou mimořádné analytické inteligence spojené s mimořádnou erudicí a mimořádnou lehkostí fabulační i lexikální. Zemřel 28.května roku 1990 v Římě.

Janet Sacks (1)

Autorka populárně-naučných publikací z různých oborů.

Josef Nový (1)

Autor publikací vydaných v Praze roku 1919, nákladem spisovatele.

Nick Kent (1)

Nick Kent se narodil v severním Londýně. Jako student literatury na Bedford College začal přispívat články a recenzemi do undergroundových časopisů a později i do New Musical Expressu, který, spolu s dalšími autory, pozvedl na první místo mezi hudebními časopisy. V sedmdesátých letech rovněž hrál na kytaru mj. s ranou inkarnací Sex Pistols, a také s vlastní skupinou The Subterraneans. Spolu s autory jako Paul Morley, Charles Shaar Murray a Danny Baker patří k nejdůležitějším a nejvlivnějším britským rockovým žurnalistům 70. let. Od 90. let žije v Paříži s manželkou Laurence Romance a synem Jamesem, a občas píše pro noviny, hlavně pro The Guardian.

Moström Jonas (1)

narozen 6. května 1973 Švédsko Švédský lékař píše detektivky jen v úterý, zbytek týdne ordinuje… Vystudoval medicínu na univerzitě v Uppsale. Už od dětství projevoval tvůrčí sklony, neomezoval se jen na jednu formu. Psal básně, písňové texty, scénáře k revuím. K završení nejvyšší tvůrčí mety – napsání vlastní knihy – přišel čas až na otcovské dovolené. V té době sloužil v nemocnici v oblasti Sundsvall, jejíž prostředí ho inspirovalo k napsání detektivky. Námět Moströma tak chytl, že využíval každou chvilku, kdy dcera usnula, a psal a psal. Nakonec tandem vyšetřovatelů inspektor Axberg a lékař Jensen vydržel autorovi na dalších sedm pokračování. Od roku 2014 píše novou sérii s novou hrdinkou – psychiatričkou Nathalií Svenssonovou, expertkou na psychopaty. Série má zatím tři díly a česky vydalo první díl nakladatelství XYZ. Jonas Moström žije se svou rodinou na kraji Stockholmu, kde pracuje jako rodinný lékař. Pouze v úterky vypíná mobil a relaxuje nad otevřeným rukopisem…

Vincenc Beneš (1)

Vincenc Beneš byl český malíř, činný i jako výtvarný kritik a publicista. V letech 1902–1904 studoval na Uměleckoprůmyslové škole a 1904–1907 na Akademii výtvarných umění v Praze . V době studií podnikl studijní cesty do Drážďan, Berlína, Mnichova a Paříže. Seznámil se s díly Matisse, van Gogha, Toulouse-Lautreca, Vuillarda a po návratu se nechal inspirovat i Bohumilem Kubištou, se kterým sdílel ateliér. Roku 1913 založil spolu s Otakarem Nejedlým v Praze soukromou malířskou školu. Spolu s Nejedlým maloval francouzská bojiště 1. světové války. Ve 20. a 30. letech podnikl řadu cest do zahraničí a maloval krajiny na různých místech v Čechách. V letech 1909–1911 a 1917–1949 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes, od roku 1923 členem kuratoria Moderní galerie v Praze, v roce 1933 byl přijat do České akademie věd a umění. Byl aktivním členem Osmy a Skupiny výtvarných umělců. Publikoval v Uměleckém měsíčníku. Je pochován na pražském Vyšehradském hřbitově. Jeho styl byl zpočátku ovlivněn francouzským moderním malířstvím a tvorbou členů Osmy a Skupiny výtvarných umělců, zejména kubismem a fauvismem. Později se od kubismu odklonil a tvořil portréty a expresivně stylizované figurální kompozice. S Otakarem Nejedlým maloval krajiny z bojišť legií pro památník na Vítkově, Z francouzského bojiště , dále jsou to například Zimní zátiší nebo Loreta na jaře . Řada prací byla s intimními náměty. V pozdních krajinomalbách navazoval na impresionismus Slavíčka a Bonnarda. Mezi jeho nejvýznamnější poválečná díla patří cyklus krajin pro malý foyer Národního divadla . V roce 1963 byl jmenován národním umělcem....

Jana Jeřábková (1)

Narozena 27.5.1951 v Brně. MUDr., redaktorka prací z historie školství ve Skryjích.

Andrea de Nerciat (1)

Jiří Malinský (1)

Narozen 1929 v Olomouci. Prof., MUDr., DrSc. Lékař, zabývá se mikroskopickými metodami. Autor prací z oboru, také autor autobiografické knihy.

Peggy Claude-Pierre (1)

Kanadská autorka a léčitelka, zabývá se poruchami příjmu potravy. Publikace z oboru.

Ludwig Kapeller (1)

Ludwig Kapeller byl populární německý autor kriminálních románů v letech 1940–1960. Používal také pseudonym Hans Nirwan.

Otto Sverdrup (1)

Otto Neumann Knoph Sverdrup byl norský námořník, polárník a objevitel. Spolu s Nansenem a Amundsenem patří mezi tři nejvýznamnější norské polárníky. V roce 1888 se Sverdrup a další čtyři muži zúčastnili Nansenovy grónské expedice, během které na lyžích překonali ostrov z východu na západ. Jednalo se o první zdokumentovaný přejezd Grónska v historii. V roce 1892 pomáhal Nansenovi při stavbě lodi Fram, která byla určena pro norské polární expedice. Když se Fram vydala v roce 1893 na slavnou Nansenovu expedici na sever, loď byla pod Sverdrupovým velením. Během cesty se Nansen a Johansen oddělili od posádky lodi a pokusili o postup na severní pól. Expedice trvala až do roku 1896 a Sverdrup bezpečně dovedl Fram zpět do Osla. V letech 1898–1902 se Sverdrup, opět na palubě lodi Fram, pokusil o obeplutí Grónska. Pokus se nezdařil a posádka přezimovala na Ellesmerově ostrově. V této části světa stále zůstávala bílá místa na mapě a Sverdrup pokračoval v mapování východní části Kanadského arktického souostroví, některé jím objevené ostrovy nesou jeho jméno, Sverdrupovy ostrovy. Expedice měla vědecký charakter, na palubě lodi byl kromě lékaře a kartografa též geolog, botanik a zoolog. Místo plánovaných tří zim se kvůli ledovému sevření zdrželi o jednu zimu déle. Tato Sverdrupova expedice se stala historicky nejúspěšnější polární expedicí co se týče rozlohy zmapovaného území – zmapovala 150 000 km² kanadské Arktidy. Historik vědy William Barr nazývá tuto expedici „jedním z nejpůsobivějších úspěchů, jakého kdy bylo dosaženo v polárním průzkumu“, a Peter Dawes ji považuje za „nejúspěšnější expedici v historii arktického výzkumu“. Sverdrup se později též zúčastnil dalších polárních výprav. Bylo to ve spolupráci s ruskými expedicemi v Karském moři....

Alois Palme (1)

Narozen 3.3.1793 ve Varnsdorfu, zemřel 25.4.1864 tamtéž. Autor práce o dějinách Varnsdorfu.

Klaus Hagmann (1)

Autor příručky o výrobě ovocných destilátů.

Birgit Essich (1)

Spoluautorka příručky o výrobě ovocných destilátů.

Franta Štěpánek (1)

Narozen 1.10.1891 v Praze. Ing., práce z oborů chemie a radioamatérství, prózy, překladatel z francouzštiny a z němčiny.

Bertram Wallrath (1)

Německý autor esoterické literatury.

Momo Edel (1)

Německý autor esoterické literatury o keltech.

Jan Holeňa (1)

Jiří Rychetský (1)

Narozen 12. 4. 1926 v Jiřicích u Humpolce, zemřel 27. 3. 2012 v Humpolci. Pedagog a ředitel školy v Humpolci, autor publikací o regionálních dějinách Humpolecka a místních rodácích, propagátor života a díla hudebního skladatele Gustava Mahlera.

Tomas Jiranek (1)

Tomáš Jiránek je český lední hokejista hrající na pozici středního útočníka. Svá mládežnická a juniorská léta strávil v klubu BK Mladá Boleslav, pouze během sezóny 2008/2009 odehrál deset utkání za juniory Nymburka. Počínaje ročníkem 2012/2013 odehrál během sezóny vždy několik utkání za Mladou Boleslav a další utkání na hostování v jiném klubu. Část této sezóny strávil v Nymburce, část následující nastupoval za Znojemské Orly v mezinárodní EBEL lize a během ročníku 2014/2015 hostoval v Havířově. Ročník 2015/2016 hraje na hostování v klubu HC Slavia Praha.

Bohdan Kopecký (1)

Bohdan Kopecký byl akademický malíř, krajinář a autor řady ilustrací. Bohdan Kopecký se narodil v rodině litomyšlského skláře Antonína Kopeckého a jeho manželky Julie, rozené Malochové . Jako patnáctiletý se začal učit fotografem u litomyšlské firmy Tachezy, kvůli chronické oční vadě musel tento obor opustit a přešel do učení do otcova sklenářství, v němž setrval až do konce 2. světové války. Okamžitě po válce se přihlásil k přijímacím zkouškám na Akademii výtvarných umění v Praze a byl přijat přímo do 2. ročníku všeobecné krajinářské školy vedené Otakarem Nejedlým. Na AVU studoval až do roku 1950 a patřil k nejlepším žákům. V roce 1950 byl označen jako „absolutní odpůrce socialistického zřízení lidově demokratické republiky“ a nastoupil vojenskou službu jako horník u Pomocných technických praporů v Záluží u Mostu. Hornickou profesi vykonával až do roku 1956, kdy se stal členem severočeské pobočky Svazu československých výtvarných umělců. Plně se věnoval malování, objevoval mosteckou krajinu. Stal se uznávaným malířem, pravidelně vystavoval. V roce 1962 byl natočen krátký film Svět Bohdana Kopeckého . Aktivně se zapojovovl do dění během tzv. pražského jara, za což během následujících let pykal. Bohdan Kopecký je několikrát vyzýván, aby se od svých názorů na politickou a společenskou situaci distancoval, on to ale odmítá. V roce 1970 již není přijat do nově vzniklého Svazu českých výtvarných umělců, musí opustit svůj litvínovský ateliér a v roce 1979 se natrvalo stěhuje do Litomyšle. Nemůže vystavovat, mezi lety 1977 –1979 je zaměstnán jako pracovník propagace v JZD Obránců mírů v Dolním Újezdě u Litomyšle, mj. navrhuje loga, vlaječky, odznaky. Zapojuje se do společenského a kulturního dění v Litomyšli, aktivně se zasazuje o záchranu místního Portmonea. Nová společenská a politická situace mu umožňují realizovat sen o návštěvě sopečné krajiny, v roce 19...

Gottfried Andreas (1)

Německý autor publikací o společenském chování.

Leopold Vrzgula (1)

Práce z oboru veterinární medicíny.

Rudolf Bretschneider (1)

Narozen 8.8.1913 v Zavidově u Rakovníka, zemřel 4.1.1985 v Praze. Prof., Dr.techn. ing. DrSc., profesor katedry chemie a technologie sacharidů na Vysoké škole chemicko - technologické, práce o cukrovarnictví.

D. D Raphael (1)

Britský filozof.

Jürgen Kemmler (1)

Německý autor publikací o lyžování.

Jindřich Malát (1)

Bedřich Hoffmann (1)

se narodil 10. července 1906 v německém Steinkirchenu nedaleko Zhořelce. Maturoval již ve Valašském Meziříčí a teologii studoval v Olomouci, kde byl roku 1932 arcibiskupem Prečanem vysvěcen na kněze. Byl kaplanem ve Vracově a v Lipníku nad Bečvou. V roce 1936 se stal farářem v Horní Bečvě, kde se stal i starostou obce. V r. 1940 byl v Horní Bečvě zatčen, posléze vězněn a prošel koncentračními tábory Buchenwald a Dachau. Příčina zatčení zněla: "Jako kazatel podvracel odolnost německé říše, štval proti ní a konal slavné bohoslužby ve zrušené svátky. Vadí také jeho veřejná činnost." V Dachau se setkal i s později svatořečeným polským biskupem Michalem Kozalem, kterému tajně podával svaté přijímání. V únoru 1945 se přihlásil k ošetřování nemocných spoluvězňů nakažených skvrnitým tyfem. Nakazil se od nich a přidal se i zápal plic, ale přežil. Po osvobození Dachau slavil tam první veřejnou mši svatou. Po válce byl krátce posledním předrevolučním předsedou Matice svatokopecké, majetek sdružení ale musel odevzdat komunistickému státu. V letech 1948 až 1974 byl farářem u svatého Michala v Olomouci. Zemřel 6. června 1975 v Olomouci a je tam i pohřben. Hoffmann je autorem unikátní knihy A kdo vás zabije, mapující život a jména křesťanských i muslimských duchovních v KT Dachau.

Christel Bettermann (1)

Německá germanistka, autorka učebnic němčiny.

Smiley Blanton (1)

Americký psychiatr a psychoanalytik, setkal se Sigmundem Freudem a ve svém díle mj. popisoval průběh jejich psychoanalytických sezení. Později spolupracoval s Normanem Vincentem Pealem a podíleli se na založení Americké nadace pro náboženství a psychiatrii

C. Michele Haney (1)

Americká psycholožka, publikace z oboru.

Petr Šída (1)

vědecko-výzkumný pracovník katedry archeologie PhDr., Ph.D., narozen 11.11. 1976 v Jablonci nad Nisou.

Zdenek Virt (1)

Narozen 2. 11. 1925 v Praze, zemřel 30. 5. 2008 tamtéž. Umělecký fotograf a akademický malíř a grafik.

Oskar Skála (1)

Autor vzpomínek z koncentračního tábora.

Václav Wasserman (1)

Narozen 19.2.1898 v Praze, zemřel 28.1.1967 tamtéž. Herec, filmový režisér, scenárista, též autor písňových textů, vysokoškolský pedagog v oboru režie. Práce v oboru.

Cesira Fiori (1)

Italská komunistka, povoláním učitelka, za fašistického režimu dlouhodobě vězněna.

Bernard Mark (1)

Bol vedec a historik. Narodil sa v Lomze, vyštudoval právo na Varšavskej univerzite. V svojej tvorbe sa venoval druhej svetovej vojne, publikoval články v poľštine a jidiš v ľavicových periodikách. V rokoch 1932 a 1939 vydal dvojzväzkové dielo v jidiš s názvom "História sociálnych hnutí v Poľsku" 1938 - 1939. Počas druhej svetovej vojny, žil v Sovietskom zväze, kde pôsobil v Židovskom Antifašistickom výbore. Svoju prvú prácu vydal v Moskve. O židovskom povstaní v Poľsku. Po návrate do Poľska , publikoval množstvo esejí a zbierok dokumentov na tému holokaustu. V roku 1949 bol menovaný riaditeľom Židovského historického inštitútu vo Varšave.V roku 1954 bol menovaný docentom.V roku 1957 navštívil Izrael a prednášal na druhom Svetovom kongrese židovských štúdií. Posilnil väzby medzi židovským Historickým ústavom a Yad Vashem a ústredným archívom pre dejiny židovského národa v Jeruzaleme. Hlavnou témou jeho prác je vyhladenie a odpor poľských Židov počas rokov 1939 - 1944.

Konstantin Sergejevič Ljalikov (1)

Ruský chemik, práce z oboru fotochemie a teorie fotografie a aerofotografie, též z oboru polymerů.