Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 61 - 120 z celkem 1275 záznamů

Javier Moro
Javier Moro se narodil roku 1955 v Madridu. Už od mládí se pohybuje ve filmovém a televizním průmyslu. Podílel se na vzniku několika scénářů, šest let strávil ve Spojených státech, kde spolupracoval s režiséry jako například Ridley Scott, některých projektů se zúčastnil dokonce v roli koproducenta. Vlastní publikační činnost zahájil roku 1992.
Více od autora
Igor' Vsevolodovič Možejko
Ruský orientalista a historik, autor vědeckofantastických povídek, novel a románů. Psal pro děti i dospělé.
Více od autora
David Morkes
Narozen 1972. Autor a spoluautor knih z oblasti databází, programování a Internetu.
Více od autora
Yves Montand
Yves Montand , narozený 13. října 1921 v italském městě Monsummano Terme jako Ivo Livi, byl slavný francouzsko-italský herec a zpěvák, který se stal ikonou francouzského zábavního průmyslu. Montandova kariéra začala naplno po druhé světové válce, kdy se objevil jako populární šansoniér. Jeho jemný hlas a charismatický projev na jevišti si rychle získal fanoušky po celé Francii i mimo ni. Proslavil se interpretací francouzských klasických písní, jako jsou "Les Feuilles Mortes" a "C'est si bon", které pomohly definovat žánr šansonu.
Více od autora
Vladislav Moulis
Studoval historii na Filosofické fakultě UK v Praze. V letech 1964-1972 v ČSAV, znovu v l. 1990-93 jako vědecký pracovník Ústavu dějin střední a východní Evropy, od r. 1994 pracoval na grantovém úkolu Středoevropské university. Specializoval se na dějiny bývalého SSSR a československo-sovětských vztahů. Za normalizace byl spolupracovníkem samizdatových Historických studií. Členství v odborných organizacích, radách atd.: - Slovanský přehled - člen redakční rady - Rossica - člen redakční rady - Klub autorů literatury faktu - Vědecká rada Slovanské knihovny – člen Publikační činnost: - Evropa ve stínu Hitlera. - Praha : Nakl. politické literatury, 1963. - 263 s. - Vznik, krize a rozpad sovětského bloku v Evropě 1944-1989 / V. Moulis, J. Valenta, J. Vykoukal ... . - Ostrava : Amosium, 1991. - 372 s. - Dějiny Ruska / M. Švankmajer ... . - Praha : Nakl. Lidové noviny, 1995. - 473 s. - 2. dopl. a přeprac. vyd.: 1996. - 558 s. - Spoluautor. - 3. dopl. vyd.: 1999. - 4. rozš. a dopl. vyd.: 2004. - Podivné spojenectví. - Praha : Karolinum, 1996. - 111 s. - Běsové ruské revoluce. - Praha : Nakl. Dokořán, 2002. - 204 s.
Více od autora
Sabatino Moscati
Sabatino Moscati byl italský archeolog a lingvista, známý svými pracemi o Féničanech a Punech. Vystudoval Papežský biblický institut v Římě. V roce 1954 se stal profesorem semitské filologie na univerzitě v Římě, kde založil institut předovýchodních studií. Sabatino vedl množství archeologických výzkumů, díky kterým se mezinárodně proslavil. Vyhrál Lamarmorovu cenu za studie o Sardinii, Selinonovu cenu za práce o Sicílii, cenu Sybaris Magna Grecia za výzkum starověké Itálie a ocenění I cavalli d'oro di San Marco za práce o Orientu. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sabatino Moscati na anglické Wikipedii.
Více od autora
Patricia Moyes
Patricia Pakenham-Walsh se narodila v Bray, County Wicklow, Irsko. Vystudovala dívčí školu v Northamptonu. V letech 1946–1954 byla technickou poradkyní slavného herce Petera Ustinova pro filmy . Později pracovala jako asistentka pro střih u London Vogue. V roce 1960 napíše scénář pro film Time Remembered, který je natolik úspěšný, že odstartuje její literární dráhu. Autorka dvaceti detektivních románů s inspektorem Henry Tibbettem a třech knih bez této postavy. Vdala se roku 1951 za fotografa Johna Moyese; rozvedli se v roce 1959. Později se provdala za Jamese Haszarda, lingvistu u Mezinárodního měnového fondu v Haagu. Její jméno je tudíž občas uváděno jako Patricia Moyes – Haszard. Zemřela ve svém domě na ostrově Virgin Gorda ve věku 77 let.
Více od autora
Naďa Moyzesová
Naďa Moyzesová pracuje jako grafická designérka a ilustrátorka na volné noze. Vystudovala magisterské studium v Ateliéru Grafický design na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. V nakladatelství XYZ vydala knihy Pověsti hradů a zámků Morava a Slezsko, Slavné historky zbojnické a dětskou knihu Bratři obři, kterou také ilustrovala. Několik pověstí z knihy Pověsti z hradů a zámků Morava a Slezsko vydalo vydavatelství Supraphon na CD Pověsti slezských hradů a zámků a Pověsti moravských hradů a zámků.
Více od autora
Miroslav Moravec
Miroslav Moravec byl český divadelní a filmový herec a dabér. Hrát začínal ochotnicky již za středoškolských studií, přestože rodiče s hereckou kariérou nesouhlasili. Divadelní fakultu Akademie múzických umění absolvoval roku 1962 dálkově, dříve nebyl opakovaně přijat. Už během studií přijal první angažmá v Mostě. V dalších letech pak hrál v Chebu a ve Zlíně. V roce 1968 mu nabídl angažmá Otomar Krejča ve svém pražském Divadle za branou. Od roku 1980 pak působil v Divadle pod Palmovkou . V roce 1996 se stal členem Divadla na Vinohradech, ve kterém zůstal až do roku 2004. Působil nejen v divadle, ale i ve filmu, televizi, rozhlase a dabingu. Daboval například inspektora Kojaka, komisaře Moulina, mnoho postav Belmonda, či fiktivní postavu Fantomase. Disponoval velmi zvučným, hlubokým, hebce melodickým hlasem, díky němuž patřil mezi nejvýznamnější české dabingové a rozhlasové herce. Narodil se v Praze na Žižkově rodičům původem z Hané. Měl dvě sestry, Miladu a Marii. S manželkou, výtvarnicí, které říkal „Milča“, měl syna Prokopa a od něho vnuka Daniela.
Více od autora
Emanuel Moravec
Emanuel Moravec, pseudonym Stanislav Yester byl český politik, legionář, voják z povolání, teoretik válečnictví, publicista a ministr školství a lidové osvěty protektorátní vlády. Patřil k nejaktivnějším představitelům české kolaborace s nacistickým okupačním režimem za Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939–1945 a stal se jejím symbolem. Od 13. března 1943 byl vedoucím představitelem Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě . Emanuel Moravec se narodil 17. dubna 1893 v Praze. Otec Jan Petr Moravec byl pražským obchodníkem. Matka Malvína, roz. Sapinová. V roce 1911 vystoupil demonstrativně z římskokatolické církve, aby dal najevo odpor k vládnoucím Habsburkům. Vystudoval průmyslovou školu. Odmaturoval v roce 1912. V den vypuknutí první světové války 28. července 1914 byl odveden do rakousko-uherské armády. Odešel do školy jednoročních dobrovolníků do Salcburku a poté se zúčastnil bojů na srbské frontě a v Haliči. V roce 1915 Emanuel Moravec padl do ruského zajetí. V Rusku požádal o ruské občanství, aby mohl vstoupit do České družiny, ale nebylo mu vyhověno, proto se přihlásil dobrovolně k 1. srbské dobrovolnické divizi, kde působil jako velitel kulometné čety. V září 1916 byl zraněn v bitvě u Amzači a po skončení léčby byl v březnu 1917 na vlastní žádost zařazen do československých legií. Moravec nastoupil k 6. československému pluku, nazvanému Hanácký, do Borispolu. Při evidenci se však dopustil podvodu a nahlásil nepravdivou informaci, že je strojním inženýrem, čímž se snažil vylepšit si svou pozici ve vojsku. Na tento podvod se přišlo až po jeho návratu do Československa. Účastnil se také bitvy u Zborova. V červenci 1918 si během obranných bojů u obce Bogatinskaja zlomil klíční kost při pádu z koně. Nemohl se tak vrátit zpět ke své jednotce. Zůstal tedy v Omsku jako velitel kulometného oddílu. V době léčení se také pustil do své první literární tvorby zaměřené na oblast vojenství. ...
Více od autora
Charles-Louis de Secondat Montesquieu
Charles Louis de Secondat, baron de La Brède et de Montesquieu , byl francouzský filosof a spisovatel, především kritik francouzského absolutismu a společnosti své doby. Proslavil se dílem O duchu zákonů, které položilo základy moderní politické filozofie.
Více od autora
Anita Moorjani
Anita se narodila v Singapuru indickým rodičům, ale ve dvou letech se s nimi přestěhovala do Hongkongu. Po mnoho let pracovala ve světě byznysu, než jí v dubnu 2002 diagnostikovali rakovinu. Fascinující a dojemný zážitek blízké smrti na počátku roku 2006 jí zásadně změnil pohled na život a její současná práce je prodchnuta hloubkou, kterou si přinesla z vyšších sfér. Se svým životním příběhem se rozhodla podělit ve své knize „Musela jsem zemřít“ , která se rychle stala bestsellerem. Anita dostává často pozvání na konference po celém světě. Je vtělením pravdy, že všichni máme vnitřní sílu překonat v životě i ty nejtěžší situace, a je živoucím příkladem toho, že je to možné. V současnosti Anita žije s manželem v USA.
Více od autora
Amedeo Molnár
Amedeo Molnár byl český teolog, vysokoškolský pedagog a historik, ve své době přední badatel v oboru medievistiky, světově známý především studiemi o české a evropské reformaci a středověkém kacířství. Jako polyhistor klasické vzdělanosti byl znalcem patristiky, valdenství, Husa a husitství a teologického vývoje Českých bratří. Narodil se jako mladší syn elektroinženýra Bedřicha Molnára a učitelky Anity, rozené Selli. Studoval na Jiráskově gymnáziu v Praze, kde byl jeho učitelem literární historik Felix Vodička. Zde byl za Protektorátu Čechy a Morava pro své výborné znalosti němčiny a přátelství se studentem Roubíčkem při maturitě v roce 1942 účelově označen jako příslušník židovské rasy. Po maturitě absolvoval v letech 1942–1945 teologický kurs, organizovaný v době německé okupace Synodní radou Českobratrské církve evangelické. České vysoké školy totiž byly za války zavřeny. V letech 1944 a 1945 byl vikářem v Železném Brodě. Po osvobození Československa se zapsal v letním semestru 1945 jako posluchač na Husovu fakultu v Praze a zároveň i na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity. V letech 1945 a 1946 studoval ve francouzském Štrasburku. Roku 1947 se stal asistentem na Husově teologické fakultě v Praze a v březnu 1948 zde obhájil doktorskou práci o Lukáši Pražském. V květnu téhož roku získal i doktorát univerzity ve Štrasburku . Roku 1949 se habilitoval na Husově fakultě pro obor církevních dějin a – po rozdělení bohosloveckých fakult na husitskou a evangelickou – v roce 1950 se stal docentem historické symboliky na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě. Tehdy se oženil s bohoslovkou Marií, rozenou Harantovou , která od roku 1952 působila jako vikářka, resp. farářka Českobratrské církve evangelické na sborech Praha-Kliment, Horní Počernice a Kladno). V roce 1964 se jim narodila d...
Více od autora
Winter Morgan
Pseudonym autora knih pro děti a dospělé. Pod pseudonymem Winter Morgan publikuje články v oblasti počítačových her .
Více od autora
Petr Motýl
Petr Motýl je český básník, prozaik, autor divadelních her, umělecký kritik, vydavatel časopisů a internetových periodik. Vystudoval Pedagogickou fakultu, obor český jazyk – dějepis, v Ostravě. Po absolutoriu se v r. 1989 přestěhoval do Prahy, na ubytovnu podniku Stavby silnic a železnic, kde pracoval jako vrátný. Poté bydlel do roku 2004 ve Zbuzanech u Prahy. Prošel řadou zaměstnání, byl topič, vrátný, prodavač v knihkupectví, poštovní doručovatel, nakonec zakotvil na osm let u geologických firem jako čerpač-hlídač vrtů, z čehož šest let strávil na pracovišti v Kostelci u Heřmanova Městce. Od roku 2004 bydlel v Praze na Smíchově. V roce 2006 byl zaměstnaný na hřbitově v Praze Břevnově. Poté pracoval například jako kustod v Národní galerii nebo jako noční hlídač na nejmenovaném ministerstvu. V současné době žije v Praze Radlicích. V poezii začal wernischovsky laděnou sbírkou Ten veliký kamenný dům tam daleko, daleko v horách. Od její lyričnosti se poté odklání a v polovině devadesátých let je jeho poetika spjata s drsným prostředím průmyslového Ostravska, nejvýrazněji toto jeho tvůrčí období představuje sbírka Šílený Fridrich, v níž autor pracuje nejen s civilními, ale i s mýtickými motivy. Prožitou galerii obyvatel jedné dělnické ubytovny vytvořil ve sbírce Lahve z ubytovny, místopisem obyvatel jednoho městečka, ovšem s obecným přesahem je sbírka Městečko pod lesy. Konkrétnost a lyrismus se jako dva základní póly autorovy poezie prolínají ve sbírkách jako Maják na konci světa nebo Dva ořechy/10 000 piv . Kontinuální součástí Motýlova díla je svět hospod, na toto téma se soustředil ve sbírce 2 000 000 piv. V poezii Petra Motýla se snoubí tradice Skupiny 42 i s jejím přihlášením se k básníkům jako Carl Sandburg nebo Edgar Lee Masters s českou lyričností v tradici Jaroslava Seiferta, Melancholických procházek Ivana Blatného či Zimohrádku Ivana Wernische. V prozaických textech Spratek a krásná Danuše a Doktor Pilka si kope ...
Více od autora
Morus
Vlastním jménem Richard Lewinsohn, německý novinář a spisovatel, píšící většinou pod jmény Morus a Campanella. Před nacismem emigroval nejprve do Paříže, později do Brazílie, kde učil v Rio de Janeiru; v roce 1952 se vrátil do Paříže. Zemřel v Madridu.
Více od autora
Marlo Morgan
Marlo Morganová je americká lékařka a spisovatelka, která se proslavila díky svému kontroverznímu románu Poselství od protinožců . Román líčí několikaměsíční putování australskou divočinou s místními domorodci. Jak kmen postupuje, Marlo se postupně očišťuje od konzumního způsobou života a myšlení, postaveného na sociálních jistotách, pohodlí a chemii. Marlo Morganová vystudovala medicínu a biochemii a celý svůj život se živila jako lékařka. Vdala se a má dvě děti. Po rozvodu začala psát. Proslavila se díky svým románům Poselství od protinožců a Poselství z věčnosti. Nyní je v důchodu, žije v Lee Summit v Missouri. Marlo Morganová se narodila 29. září 1937 ve Fort Madison v americkém státě Iowa. Studovala biochemii a orientální medicínu na Barstow Community College a Cleveland Chiropractic College . Po ukončení studií se vdala a přestěhovala do Kansas City v Missouri. Narodily se jí dvě děti. Po 25 letech života lékařky se rozvedla a začala psát. Svůj první román Poselství od protinožců vydala vlastním nákladem v roce 1990. Od počátku bylo toto dílo prezentovano jako příběh inspirovaný skutečnými událostmi. Následovalo uzavření smlouvy s americkým nakladatelstvím HarperCollins , které z příběhu udělalo světový bestseller. Přestože toto vydání již bylo označeno jako fikce, Morganová uvedla, že je to jen pro zachování anonymity konkrétních osob a zmiňovaného domorodého kmene. De fakto se tím chytře vyhnula případným právním sporům. Morganová poté po úspěchu knihy jezdila po Spojených státech a po Evropě, kde přednášela o své zkušenosti z australské divočiny. Podle 90 stránkového reportu publikovaného "Dumbartung Aboriginal Corporation" z Perthu, byla provedena studie domorodých skupin z centrální a západní Austrálie a nepodařilo se prokázat jakoukoliv přítomnost Ms. Morganové na daném území, či existenci kmene "pravých lidí." Dotazov...
Více od autora
Ludmila Morkesová
Pedagožka, autorka studijních materiálů k maturitě z českého jazyka a literatury.
Více od autora
Jorgen Engebretsen Moe
Jørgen Engebretsen Moe byl norský foklorista, biskup a básník. Proslavil se zejména díky sbírkám norských pohádek, které sesbíral společně se Peterem Christenem Asbjørnsenem. Narodil se do rodiny farmáře a politika Engebreta Olsena Moeho na farmě Mo v Hole u Ringerike. S Asbjørnsenem se poprvé setkal ve čtrnácti letech, kdy se oba připravovali na přijetí do školy v Norderhovu. Brzy zjistili, že sdílí zájem o folklor. Od roku 1841 cestoval téměř každé léto po jihu Norska a sbíral lidové pověsti. V roce 1845 se stal profesorem teologie na Norské vojenské akademii. O osm let později přijal vysvěcení a na deset let se stal kaplanem v olberském kostele v Krødsheradu a sigdalském kostele v Sigdalu. Poté se přestěhoval do Drammenu a stal se farářem v Bragernes. V roce 1870 se přestěhoval znovu, tentokrát do Vestre Aker, poblíž Christianie. Pět let na to, 1875, se stal biskupem v Agderské diecézi, se sídlem ve městě Kristiansand. V lednu 1882 odstoupil kvůli chátrajícímu zdraví z pozice biskupa, zemřel téhož roku v březnu. Jeho syn Moltke pokračoval ve sbírání folkloru a pohádek a stal se prvním profesorem tohoto předmětu na univerzitě v Oslu. Jørgen E. Moe byl v roce 1873 vyznamenán řádem svatého Olafa v hodnosti rytíř. V roce 1881 byl vyznamenán hodností komandér. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jørgen Moe na anglické Wikipedii.
Více od autora
Jaroslav Mostecký
Jaroslav Mostecký byl český autor SF a fantasy. Žil v Šumperku, kde také v roce 1983 vystudoval SPŠ strojní. Pak pracoval jako montér. Aktivně se zapojil do vedení Moravské lacrossové ligy.. Byl významnou postavou fandomu v Šumperku, ; pravidelně publikoval v časopise Pevnost. Jako jeden z mála českých žánrových autorů vstoupil do Obce spisovatelů. Byl ženatý a pracoval ve státní správě. V prosinci 2020 podlehl nemoci covid-19. Od začátku 90. let publikoval povídky a postupně získal řadu žánrových ocenění: Cena Karla Čapka v kategorii krátká povídka Kaple má okna klenutá a v kategorii povídka Plachty z rudé perleti a Jsem jenom veš, odpustkáři ; vítězství v soutěži O nejlepší fantasy s povídkami Sbohem, jezero a Oči pro Dračí panenku ; ceny Akademie science fiction, fantasy a hororu pro nejlepší povídky za Květen, stejně jako loni , Sekyry na Viole a Anděl posledního soudu . Později se přeorientoval na romány, které jsou čtenářsky velmi úspěšné; Prokletí přízračných hřebců navíc získalo cenu ASFFH pro nejlepší domácí román. Jeho dílo se vyznačuje akcí, krutým prostředím a drsným a strhujícím dějem. Typické jsou prudké zvraty v osudech hrdinů a jejich špatný konec . U ranějších povídek byl rovněž pozorovatelný stereotyp „sympatický, ale při bližším pohledu ne doopravdy kladný drsňák ve vágně postkatastrofickém prostředí se dostane do potíží a překoná je pouze za cenu obětování jednoho ze svých mála zbývajících morálních principů nebo náhodných společníků“. Mosteckého knihy jsou charakteristické též svým filosofickým, respektive světonázorovým založením. Některými čtenáři byla jeho díla kritizována jako zaujatá proti ženám (až na výjimky neobsahují kladnou...
Více od autora
Jaroslav Moravec
Narozen 30.9.1900 v Praze, zemřel 31.10.1974 tamtéž. Nakladatel v Praze, beletrista, překladatel z němčiny a francouzštiny.
Více od autora
Hana Motyčková
Narozena 15. 4. 1948 v Praze. Ilustrátorka, fotografka, překladatelka z němčiny, autorka knih o přírodě.
Více od autora
František Moravec
Narozen 23.7.1895 v Čáslavi, zemřel 26.7.1966 ve Washingtonu . Československý generál, náčelník zpravodajské služby, po roce 1948 v exilu v USA. Autor vojenské studie a pamětí.
Více od autora
Christopher Morley
Spisovatel,novinář,původem z Pensylvánie,žil a působil v New Yorku. Jeho více než 50 knih představuje pestrou škálu románů a sbírek poesie,ale zahrnuje i zápisky z cest.
Více od autora
Vladimír Mölzer
Narozen v červnu 1923, zemřel 1983. Redaktor odborných zemědělských časopisů, práce z oboru zahradnictví.
Více od autora
Santa Montefiore
Narozena 1970 v Anglii. Velkou část 90tých let žila v Argentině. Nyní žije s manželem a dvěma dětmi v Londýně. Do češtiny byly přeloženy dva její romány. Rodinné tajemství a Skříňka s motýlem. Je manželkou britského spisovatele a historika Simona Sebag-Montefiore .
Více od autora
Patrick Modiano
Patrick Modiano je francouzský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu v roce 2014. V roce 1978 získal Goncourtovu cenu za román Ulice temných krámků a roku 2012 Rakouskou státní cenu za evropskou literaturu. Modiano se narodil na pařížském předměstí. Jeho otec Albert Modiano byl obchodník a sefardský Žid. Významná rabínská rodina původně pocházela z řecké Soluně. Během okupace se musel v Paříži skrývat pod falešnou identitou a kvůli přežití obchodoval s nacisty. Jeho osudy přiměly Patricka Modianiho věnovat se ve svém díle osudu své rodiny a francouzských Židů. Matka Louisa Colpijn je herečka a pochází z belgických Antverp. Rodiče se seznámili v říjnu 1942 v okupované Paříži a v listopadu 1944 měli svatbu. Kromě Patricka se jim v roce 1947 narodil ještě syn Rudy, který zemřel v deseti letech na leukémii. Patrick mu pak věnoval svá raná díla. Na počátku 60. let se rodiče rozešli, otec se znovu oženil a roku 1977 zemřel ve Švýcarsku. Patrick maturoval v Annecy a v dalším vzdělávání nepokračoval. V dospívání jej významně ovlivnil jeho středoškolský učitel geometrie a matčin přítel Raymond Queneau se svým románem Zazie v metru. Díky němu se seznámil s nakladateli Gallimard, kteří mu začali vydávat první knihy. V roce 1968 tak vydal svůj první román La Place de l'Étoile o židovském kolaborantovi během války. Kvůli tomuto kontroverznímu románu s antisemitskými narážkami se nepohodl se svým otcem. V roce 2010 byl přeložen do němčiny a v Německu byl oceněn jako jedno z klíčových děl o holokaustu. V angličtině román dosud nevyšel. Roku 1973 napsal scénář k filmu Lacombe, Lucien. Film vypráví o osmnáctiletém Lucienu Lacombeovi, který za války spolupracuje s proněmeckými úřady a přitom se zamiluje do židovské dívky. Příběh, odehrávající se v jihozápadní Francii má nabourávat tradiční pohled na francouzské dějiny během 2. světové války, získal několik ocenění a byl nominován na Oscara. V roce...
Více od autora
Michael Moorcock
Michael John Moorcock je anglický spisovatel píšící především science fiction a fantasy literaturu. Do povědomí se dostal nejvíce díky svému románu s hlavním hrdinou Elricem z Melniboné, jenž měl klíčový vliv na poli fantasy v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století. Jako editor kontroverzního britského science fiction magazínu New Worlds, od května 1964 do března 1971 a poté znovu od roku 1976 do 1996, Moorcock podpořil vývoj „New Wave“ science fiction ve Velké Británii a nepřímo ve Spojených státech amerických. Vydání románu Bug Jack Barron od Normana Spinrada jako románu na pokračování bylo notoricky známé; v parlamentu dokonce někteří britští poslanci odsuzovali Arts Council pro jejich financování tohoto magazínu. V roce 2008 jmenoval časopis The Times Michaela Moorcocka v seznamu „Padesát nejlepších britských spisovatelů od roku 1945“. Michael Moorcock se narodil v Londýně roku 1939. Krajina Londýna, zejména oblast Notting Hill Gate a Landborke Grove, měla důležitý vliv na jeho tvorbu . Moorcock uvedl The Gods of Mars od Edgara Ricea Burroughse, The Apple Cart od George Bernarda Shawa a The Constable of St. Nicholas od Edwina Lestera Arnolda jako první tři knihy, které zachytily jeho představivost. Moorcock je bývalý manžel Hilary Bailey. Je také bývalý manžel Jill Riches, která se později vdala za Roberta Calverta. Jill Riches ilustrovala také některé obálky Moorcockových knih, včetně přebalu the Gloriana. Byl zakládajícím členem Swordsmen and Sorcerers' Guild of America , neformální skupiny osmi autorů hrdinské fantasy založené v šedesátých letech dvacátého století a vedené Linem Carterem. Moorcock byl předmětem dvou prací, monografie a interview, Colina Greenlanda. V roce 1983, Greenland publikoval The Entropy Exhibition: Michael Moorcock and the British 'New Wave' in Science Fiction. V roce 1992 následovalo interview Michael Moorcock: Death is No Obstacle. Moorcock se v...
Více od autora
Max Morgan Witts
Britský televizní producent, režisér a spisovatel kanadského původu.
Více od autora
Jindřich Mošna
Narozen 1.8.1837 v Praze, zemřel 6.5.1911 v Praze. Herec Národního divadla, autor sólových výstupů a memoárové publikace.
Více od autora
Jean-Noël Mouret
Francouzský spisovatel věnující se různorodým tématům. Autor monografií o etnografických objektech, například zbraních.
Více od autora
Jaroslav Moravec
Narozen 2. 5. 1917 v Praze, zemřel 26. 2. 1954 tamtéž. Autor písňových textů, příležitostný hudební skladatel, též autor pohádek a rozhlasových her.
Více od autora
Jarmila Mourková
Jarmila Mourková byla česká spisovatelka a literární historička. Její próza je řazena k psychologické literatuře, literárněvědné práce jsou věnovány konci 19. a začátku 20. století v české literatuře. Maturovala v roce 1951 na reálném gymnáziu. Vystudovala češtinu a literární vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvovala v roce 1956, její závěrečná práce byla věnována Josefu Horovi. V roce 1964 získala titul kandidát věd. V roce 1967 si udělala doktorát. Poté vědecky pracovala v Literárním archivu Národního muzea . Zpracovala pozůstalost Josefa Hory, Jiřího Mahena, Josefa Svatopluka Machara, Marie Majerové, Františka Xavera Šaldy, Richarda Weinera ad. V roce 1989 odešla do důchodu. Její manžel Jaromír Loužil je rovněž kulturním historikem.
Více od autora
Ferenc Molnár
Ferenc Molnár, vlastním jménem Ferenc Neumann byl maďarský prozaik, dramatik a novinář židovského původu. Ferenc Neumann byl druhým synem Móra Neumanna, úspěšného budapešťského lékaře a jeho ženy Jozefy Wallfisch. Po absolvování Kalvínského gymnázia v Budapešti začal studovat právo na Universita Lóránda Eötvöse . Studium však nedokončil a živil se jako novinář a později jako spisovatel. Během první světové války působil rok jako válečný dopisovatel. Roku 1938 v době narůstání fašismu emigroval do USA. Svá díla psal především maďarsky, později také německy a v emigraci i anglicky. V prvním Molnárově tvůrčím období převládala próza z velkoměstského života spojující ostrou sociální kritiku s ironií a sentimentalitou. Takto napsal i své nejznámější dílo, román pro mládež Chlapci z Pavelské ulice . Poté se začal věnovat dramatu, ve kterém vynikl scénickou rutinou a bravurními efekty, často založených na erotických motivech. Stal se věhlasným autorem, ale mnozí kritikové mu vyčítali myšlenkovou lacinost. Podle jeho knih a divadelních her bylo natočeno přes šedesát filmů a téměř patnáct televizních seriálů. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Molnár Ferenc na maďarské Wikipedii.
Více od autora
Dobrava Moldanová
Dobrava Moldanová je česká univerzitní profesorka dějin české literatury, působící na katedře bohemistiky Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V letech 1992–1995 byla na tamní fakultě proděkankou pro vědu a zahraniční styky, 1994–2007 byla vedoucí katedry bohemistiky, v letech 1995–2001 pak děkankou téže fakulty. Je členkou vědeckých rad Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci; členkou oborové rady doktorského studia teorie a dějiny české literatury Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě; členkou habilitačních komisí, komisí pro jmenování profesorem; členkou redakční rady mezinárodního vědeckého časopisu Bohemistyka ; členkou Obce spisovatelů, PEN klubu, Společnosti Franze Kafky; byla členkou komise pro udělení Státní ceny za literaturu 1999. Oblastí jejího odborného zájmu je česká próza 20. století a literatura psaná ženami, vedle toho se zabývá problematikou českých příjmení. Je autorkou 7 odborných knih a spoluautorkou více než 150 odborných studií, publikovaných ve vědeckých časopisech a sbornících v Česku i v zahraničí, editorkou 8 vědeckých sborníků a spoluautorkou několika kolektivních děl.
Více od autora
Carole Mortimer
je jednou z nejznámějších spisovatelek nakladatelství Mills & Boon. Čtenářky její hrdiny milují a tak není divu, že se již prodalo přes čtyřicet miliónů výtisků jejích knížek. Sa¬ma o sobě říká: „Narodila jsem se v Anglii jako nejmladší ze tří dětí. Psát jsem začala v roce 1978 a napsala jsem již více než 100 knih. Mám čtyři syny, Matthewa, Joshua, Timothyho a Petera. Kromě nich mám ještě dogu jménem Merlyn. Se svým manželem Peterem máme krásný vztah - jsme přátelé i milenci, což je pravděpodobně nejlepší recept na skvělé manželství.“ zdroj: LETNÍ LÁSKY
Více od autora
Walt Morey
Walter „Walt“ Nelson Morey byl americký spisovatel knih pro mládež odehrávajících se na americkém severozápadě a na Aljašce, tedy v místech, kde Morey žil po většinu svého života. Morey neměl nikdy velký zájem o studium a po ukončení střední školy se živil jako dělník, pracoval v lese, byl boxerem a potápěčem. V počátcích své spisovatelské kariéry měl problémy kvůli svému nedostatečnému vzdělání. Psal v podstatě brakové povídky pro pulp magazíny, ale vyučil se na nich spisovatelskému řemeslu. Pak začal psát knihy pro mládež, za které získal řadu ocenění. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Walt Morey na anglické Wikipedii.
Více od autora
Thomas More
Thomas More, v latinizované podobě Thomas Morus, počeštěně Tomáš More , byl anglický právník, politik a spisovatel. V letech 1529–1532 zastával úřad lorda kancléře krále Jindřicha VIII., jehož byl blízkým spolupracovníkem a přítelem. Je považován za nejlepšího anglického právníka a jednoho z největších evropských vzdělanců své doby. Po Jindřichově roztržce s katolickou církví se roku 1532 s králem rozešel a rezignoval na svůj úřad. Když později odmítl složit přísahu podle zákona o následnictví, byl nejprve uvězněn a posléze popraven. Katolická církev jej ctí jako svatého a mučedníka. Nejvýznamnějším Moreovým dílem je Utopie z roku 1516. Byl synem soudce Jana, navštěvoval latinskou školu a ve svých dvanácti letech se stal pážetem. Dva roky studoval na oxfordské univerzitě latinu a řečtinu, poté studoval práva na Lincoln's Inn. Stal se úspěšným právníkem, roku 1504 pak členem Parlamentu. Toužil po mnišském životě a určitou dobu žil jako konvrš v londýnské kartouze. V šestadvaceti letech se oženil s Joanou Coltovou, z jejich manželství se narodily tři dcery a syn Jan. Po šesti letech šťastného manželství však manželka umírá. Po čase se More oženil podruhé, a to s Alicí Middletonovou, která byla o sedm let starší, toto manželství zůstalo bezdětné. Roku 1504 se stal členem parlamentu. Od roku 1510 byl osm let jedním ze dvou londýnských podšerifů. Král Jindřich VIII. si Mora všiml a vyslal jej na diplomatické mise. V roce 1517, v 39 letech, nastoupil plně do královských služeb a později se stal tajemníkem a osobním poradcem krále Jindřicha VIII. Roku 1521 se stal rytířem. Byl rozhodným protivníkem Martina Luthera a pomohl Jindřichovi VIII. sepsat spis Obrana sedmi svátostí, za nějž papež krále odměnil titulem defensor fidei a který získal velký ohlas po celé Evropě. Thomas More byl prostředníkem mezi králem a lordem kancléřem Thomasem Wolseyem. Kardinál Thomas Wolsey, arc...
Více od autora
Stanislav Mottl
Narozen 4. 5. 1930 v Počáplech, zemřel 16. 4. 2017 v Chvalčovicích. RNDr., CSc., vedoucí vědecký pracovník Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti v Jílovišti-Strnadech, věnoval se ochraně zvěře, zejména mufloní.
Více od autora
Raye Morgan
Helen Conrad píše také pod pseudonymy Jena Hunt a Raye Morgan. Pod pseudonymem Raye Morgan píše příběhy pro nakladatelství Harlequin. Raye Morgan vyrůstala v Holandsku, Kalifornii a strávila několik let ve Washingtonu D.C. Dnes žije s manželem a čtyřmi syny v okolí Los Angeles. "Tím, že kolem sebe neustále mám tolik mužů, udržuje mě to v neustálém střehu," říká Raye se smíchem. "Psaní mě však dodává romantického ducha, který samozřejmě v takovéto rodině chybí." Na psaní se jí nejvíce líbí, že může snít i ve dne, ale vyžaduje to určitou disciplínu. Raye miluje Kalifornii, malá pobřežní městečka, farmy a ranče a sněhem pokryté hory. To prý je to nejhezčí na celém světě.
Více od autora
Petr Morkes
Petr Morkes je český ilustrátor, spisovatel a komiksový kreslíř. Narodil se 14. prosince 1973 v Hradci Králové. V roce 2000 absolvoval na Fakultě architektury ČVUT v Praze a následně pokračoval studiem na katedře animované tvorby pražské FAMU. Je autorem postavičky psího detektiva komisaře Vrťapky, který je hlavním hrdinou jeho knih a detektivních komiksů. Od roku 2000 kontinuálně spolupracuje s knižními nakladatelstvími a předními reklamními agenturami a od roku 2004 je kmenovým ilustrátorem nějkolika dětských časopisů. Je osobitým autorem knih pro děti, který má schopnost vyprávět příběhy plné humoru, nadsázky a hravosti. Jeho postavy a příběhy jsou dobrodružné, ale také mile poťouchlé, což oceňují nejen děti, ale také dospělí. Petr Morkes pracuje a žije se svou rodinou a psem Čendou v Praze.
Více od autora
Otakar Moravec
Narozen 25.12.1887 v Praze, popraven 10.6.1943 v Drážďanech . Novinář, korektor a literární kritik, autor publikací z oboru historie, jazykovědy, zdravotnictví a autor prací o armádě a kulturních a politických osobnostech.
Více od autora
Milan Morávek
Milan MORÁVEK – lékař, psychiatr a publicista. Již během studií na lékařské fakultě UK pracoval v Ústavu letecké fyziologie, v 60. letech se stal vedoucím pracovníkem v Ústavu leteckého zdravotnictví. Od začátku 70. let byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze . Ve druhé polovině 60. let publikoval časopisecky eseje a články o problematice vědomí a řeči i vlastní prózy. V téže době navázal spolupráci s filmaři. Jako odborný poradce se podílel na Polákově sci-fi dramatu Ikarie XB 1 a Schormově a Špátově anketním dokumentu Zrcadlení . V několika filmech hrál menší a epizodní role: netradiční psychiatr a manžel v psychologickém dramatu E. Schorma Návrat ztraceného syna , sluha Tomáš v Krškově komedii Poslední růže od Casanovy a kněz v Polákově válečném dramatu Nebeští jezdci , vězeňský psychiatr v Matějkově dramatu Nahota . Podle jeho námětu natočil E. Schorm tv. inscenaci Rozhovory .
Více od autora
Martin Modrý
Narozen 26.1.1974 v Ústí nad Labem. Lesní ing., odborné práce z lesnictví a ochrany přírody.
Více od autora
Maria Montessori
Italská filosofka, lékařka a pedagožka známá především svými novými pedagogickými metodami.
Více od autora
Henry de Montherlant
Henry Marie Joseph Frédéric Expedite Millon de Montherlant byl francouzský spisovatel, dramatik a esejista. Montherlant pocházel z bohaté šlechtické monarchistické rodiny, ze které měl užší vztah jen se svou matkou a babičkou. Rod pocházel z Pikardie a jeho členové po generace zastávali vysoké vojenské funkce. Montherlant měl soukromého učitele a poté navštěvoval různé školy, naposledy od ledna 1911 katolickou Collège Sainte-Croix v Neuilly. Kvůli intimnímu vztahu s mladším studentem ji pak musel v březnu 1912 krátce před maturitou opustit. Když v roce 1914 vypukla válka, přihlásil se do armády a byl vážně zraněn. První světovou válku zpracoval v autobiografickém příběhu Sen a v písni Chant funèbre pour les morts de Verdun . Obě díla vzdávají hold hrdinství bojovníků v první světové válce. Montherlant uskutečnil své první literární pokusy ve věku deseti let, někdy společně se svým přítelem z dětství Jacquesem-Napoléonem Faure-Biguetem. Po válce se definitivně rozhodl pro povolání spisovatele. Jeho tématy byly zpočátku mládí, válka, býčí zápasy. V letech 1920 až 1924 byl generálním tajemníkem vojenského hřbitova v Douaumontu. Od roku 1925 cestoval po Španělsku a severní Africe, ale ve 30. letech se vrátil do Paříže. Největší úspěch zaznamenal jeho romantický příběh Les jeunes filles . V roce 1940 byl válečným zpravodajem a v letech 1942 až 1945 pracoval pro Mezinárodní červený kříž. Po válce se Montherlant začal věnovat divadlu. V roce 1960 byl zvolen členem Francouzské akademie. Jeho zdraví se začalo zhoršovat; po přestávce více než dvaceti let pokračoval v práci na románech a vydal mimo jiné La rose de sable a Les garçons, romány, které začal psát už před desetiletími. Montherlant zemřel v roce 1972 ve věku 77 let ve svém bytě v Paříži sebevraždou, kdy požil kyanid a střelil se do hlavy. Kromě jeho rodiny zahrnují Montherlantovy formující vlivy z jeho mládí sport, litera...
Více od autora
Gianni Morelli
Gianni Morelli, spisovatel, cestovatel, geograf, velký znalec v Latinské Americe. Píše povídky, romány a filmové scénáře. Pro Garzanti publikoval román amori, plošiny a mluví stroje , ve španělštině . Vydal povídky v Itálii, Švýcarsku a na Kubě. Na podvodu a podvodu otázkách také obyčejný v Havana Red, nedávno vydal podvodníci. Je-li podvod je otázkou stylu , přeloženy do angličtiny a francouzštiny. Psal články cestování, geografie, historie, kostým pro časopisy a celostátních novin; a knihy o stejných tématech pro hlavních italských nakladatelství. Některé z nich byly přeloženy do angličtiny, francouzštiny, španělštiny, portugalštiny a němčiny. V roce 1979 spolupracoval pojetí ClupGuide, cestovní edice, které řídil až do roku 2008. Od roku 2001 řídí redakční laboratoř Iceigeo Milan
Více od autora
Eduard Mörike
Eduard Friedrich Mörike byl německý romantický básník, prozaik a překladatel, vrcholný představitel tzv. švábské romantiky. Jeho tíhnutí k harmonii je někdy označováno za literární biedermeier. Eduard Mörike pocházel z lékařské rodiny, do které se narodil jako sedmé dítě. Po maturitě na stuttgartském gymnáziu vystudoval v letech 1822 až 1826 teologii v Tübingenu. Působil pak jako evangelický farář na různých místech ve Württembersku a od roku 1834 devět let v Cleversulzbachu poblíž Weinsbergu. Roku 1843 se pro nemoc místa vzdal a žil v soukromí v Mergentheimu. Od roku 1851 působil jako profesor literatury na Kateřinském ústavu ve Stuttgartu a roku 1866 odešel do výslužby. Zemřel roku 1875 a je pohřben na hřbitově Pragfriedhof ve Stuttgartu. Za svého života vešel Mörike ve známost díky své poetické novele Mozartova cesta do Prahy , dnes je však ceněn jako jeden z nejvýznamnějších německých básníků 19. století. Díky své uzavřené povaze se vyhýbal společenským stykům, což zvýšilo jeho vnímavost pro přírodu a lidové cítění. Proto je jeho přírodní, reflexivní i milostná lyrika vyznačující se čistou citovou intonací a smyslovou svěžestí považována za dokonalou. Jeho básnické modlitby, zbavené programové ideovosti, dekorativnosti i rétoriky, jsou směsí radosti a stesku a zamýšlejí se nad podstatou bytí. Mörike psal rovněž básně výpravné i dramatické. Rovněž dovedl vynikajícím způsobem zachytit postavy lidové fantazie ve svých pohádkách. Skvěle ovládal též klasické básnické formy a hexametr. Působil také jako překladatel. Uspořádal a přeložil výbor antických řeckých a římských básní pod názvem Klasická antologie , S Friedrichem Notterem vydal roku 1856 překlady bukolických básní Theokrita, Bióna ze Smyrny a Moscha a roku 1864 přeložil básnické dílo Anakreóntovo ....
Více od autora
Bohumila Mouchová
Narozena 5.11.1933 v Blazicích u Holešova. PhDr., CSc., odborná asistentka na katedře věd o antickém starověku filosofické fakulty University Karlovy v Praze. Práce v oboru, publikovány též německy, překladatelka z latiny.
Více od autora