Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 61 - 120 z celkem 989 záznamů
Carlton Mellick
Americký spisovatel, zaměřený na fantasy a vědecko-fantastickou literaturu.
Více od autora
Ben Mezrich
Narodil se v Bostnu jako syn matky právničky a otce doktroa- radiologa. V roce 1991 odpromovl na Harvardu. Některé z jeho knih byly publikovány pod pseudonymem Holden Scott. Žije v Bostnu a je ženatý.
Více od autora
Victor Methos
Victor Methos sa narodil v afganskom Kábule a žil v Pakistane a Iráne, než sa natrvalo usadil v USA. Ovláda jazyky Stredného východu, na Utahskej univerzite študoval najprv prírodné vedy, filozofiu a religionistiku, potom právo. Zastupoval plejádu klientov od vrahov a členov mafie po invalidov a bezdomovcov. Pracoval ako žalobca so špecializáciou na násilné zločiny a v súčasnosti je obhajcom v trestných konaniach. Kniha Neónový právnik vychádza zo skutočných udalostí, ktoré sám zažil. Býva striedavo v San Diegu, Las Vegas a Salt Lake City.
Více od autora
Věra Mertlíková
Narozena 1972 ve Zlíně. Administrativní pracovnice a autorka fantasy literatury.
Více od autora
Václav Merhaut
Narozen 5. 4. 1947 v Berouně, zemřel 29. 9. 2015 v Praze. Filmový historik, nakladatel, režisér dabingu, vysokoškolský pedagog, scenárista, dramatik, odborný publicista, rozhlasový pracovník.
Více od autora
Shannon Messenger
Shannon Messenger vystudovala filmovou produkci na Univerzitě v jižní Kalifornii. Již při svém studiu si uvědomila, že ji ovšem více baví se na filmy dívat, než je vytvářet, a její opravdovou vášní je psaní knih pro děti. Je uznávaná především pro svou dětskou sérii Strážce ztracených měst. Kromě té píše i romány pro mladistvé. Její knihy jsou překládány do několika jazyků a vydávány v mnoha zemích.
Více od autora
Pavel Mészáros
Narozen 27. 12. 1966 v Ústí nad Labem. Majitel a editor nakladatelství AOS, specializovaného na beletrii, duchovní literaturu a literaturu faktu, též cestovní průvodce, poskytuje i překladatelské služby a grafické služby.
Více od autora
Leila Meacham
Leila Meacham je bývalá učitelka anglického jazyka a nyní i úspěšná spisovatelka. Žije v San Antoniu v Texasu. Její dílo Poselství růží se rázem stalo bestsellerem.
Více od autora
Jan Měšťan
Ing. Jan Měšťan, provozovatel píseckého Nakladatelství J & M. Z jeho dlouholetého zájmu a bádání o Josefu Hasilovi, šumavském převaděči 40. a 50. let 20. století, vznikla v roce 2017 Měšťanova první kniha - Písecká spojka Krále Šumavy.
Více od autora
Drunvalo Melchizedek
Drunvalo Melchizedek je spisovatelem a duchovním učitelem. V jeho životních zkušenostech můžeme číst jako v encyklopedii průkopníků lidského snažení. Studoval fyziku a umění na University of California v Berkeley, ale on sám osobně pociťuje, že jeho nejdůležitější vzdělání přišlo až po univerzitě. Během posledních 25 let studoval u více než 70 učitelů všech systémů víry a náboženského chápání, kteří mu poskytli široký obzor vědomostí, soucitu a porozumění. Nyní již nějakou dobu přináší světu svoji ohromnou vizi prostřednictvím programu Květ života a meditace Mer-Ka-Ba. Toto učení zahrnuje každou oblast lidského chápání, zkoumá vývoj lidstva od prastarých civilizací do současné doby a nabízí srozumitelnost s ohledem na stav vědomí světa a informace o tom, co je zapotřebí k hladkému přechodu do 21. století.
Více od autora
Boris Mědílek
Narozen 18. 2. 1925 v Náchodě, zemřel 8. 10. 2016 v Praze. PhDr., bibliograf, publicista, pracovník Národní knihovny a Památníku národního písemnictví. Práce v oboru.
Více od autora
Alois Mezera
Alois Mezera byl český funkcionalistický a klasicistně puristický architekt. Patří k opomíjeným osobnostem české architektury. Byl předsedou Společnosti architektů. Jeho manželkou byla malířka Julie Winterová-Mezerová. Mezi roky 1910–1913 vystudoval na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u Josipa Plečnika. Podílel se také na návrzích interiérů císařských vlaků pro Rakousko-Uhersko a Osmanskou říši. Oženil se s malířkou Julianou Winterovou a podnikl celou řadu studijních cest po celé Evropě, včetně Turecka. V letech 1920–1925 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Po první světové válce vypracoval celou řadu návrhů památníků obětem tohoto konfliktu. Účastnil se řady architektonických výstav v různých evropských hlavních městech. Kromě toho se účastnil řady soutěží, mj. na kostel na Královských Vinohradech, krematorium na Vyšehradě, Nejvyšší soud v Brně a další.
Více od autora
Willi Meinck
Willi Meinck byl německý spisovatel, autor dobrodružných knih a cestopisů zejména pro mládež. Willi Meinck se narodil v dělnické rodině a vyučil se sazečem a byl aktivní dělnickém sportovním hnutí. Po uchopení moci nacisty a po zatčení několika členů jeho rodiny odjel roku 1933 do Francie, kde pracoval jako dělník v docích a zpíval na ulicích. Roku 1934 se vrátil do vlasti a vykonával různé pomocné práce. Roku 1936 odjel do Maďarska, aby se vyhnul vojenské službě, byl však vrácen do Německa a roku 1938 se stal sanitářem wehrmachtu. Za druhé světové války se dostal do amerického zajetí. Roku 1946 se vrátil do vlasti a usadil se v sovětské okupační zóně , kde působil jako učitel a později ředitel učitelského ústavu. Od roku 1955 byl spisovatelem na volné noze a žil v Berlíně a později v Žitavě. Krátce po roce 1950 se zúčastnil archeologické výpravy do Mezopotámie a v šedesátých letech cestoval po Indii a Číně. Těžiště jeho literárního díla je v knihách pro děti a mládež, napsaných často na historické náměty. Kritika velmi ocenila jeho dvoudílnou práci o Marcu Polovi. Kromě toho napsal dva autobiografické romány a reportáže ze svých cest. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Willi Meinck na německé Wikipedii.
Více od autora
Richard Medek
Richard Medek je český novinář a mediální manažer, bývalý generální ředitel Českého rozhlasu. V roce 1986 dokončil Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy. V letech 1990 a 1994 absolvoval stáže v Rádiu Svobodná Evropa a v BBC. V roce 1993 působil krátce jako šéfredaktor pořadu Mikrofórum Českého rozhlasu. V letech 1993 až 1995 byl šéfredaktorem pořadu Snídaně s Novou TV NOVA. V letech 1995 až 1996 působil jako generální ředitel Radia Nová Alfa. V letech 1996 až 1999 byl ředitelem marketingu a PR televize NOVA. Od roku 1999 pracoval v České televizi jako producent a v letech 2002 až 2004 jako šéfdramaturg Centra zábavné tvorby ČT. Od roku 2004 působil v Českém rozhlase. Nejprve jako ředitel stanic Regina a Region. Od 1. února 2007 se stal programovým ředitelem ČRo a 30. září 2009 byl zvolen generálním ředitelem Českého rozhlasu. Koncem února 2010 na funkci generálního ředitele podle vlastních slov ze zdravotních důvodů rezignoval. Je ženatý, s manželkou Jitkou má 3 děti.
Více od autora
Quinn Meghan
Více od autora
Karolína Meixnerová
Narozena 26. 8. 1993. Novinářka, instagramerka, influencerka, popularizátorka české literatury a spisovatelů 19. století. Produkční společnosti Dramox, streamující divadelní představení.
Více od autora
Karel Mečíř
Karel Mečíř byl český a československý novinář, spisovatel, diplomat a politik, poslanec Revolučního národního shromáždění za Republikánskou stranu československého venkova . Studoval na gymnáziu v Mladé Boleslavi, pak teologii na českém semináři v Římě. Po návratu v Praze a absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Pracoval jako advokátní koncipient, ale pak dal přednost žurnalistice. Působil například v listech Politika nebo Čas. Počátkem 20. století se angažoval v agrárním tisku. Byl redaktorem listu Obrana zemědělců. Během první světové války byl aktivní v domácím protirakouském odboji. Psal i beletrii. Je autorem románů Zlatý důl, V tenatech, Cesta do rodiny do dne a do roka nebo humoristických románů, dramat i studií. Od roku 1918 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Republikánskou stranu československého venkova . Na mandát rezignoval v září 1919. Byl profesí redaktorem. Pak se zapojil do československé diplomacie. Zastupoval ČSR v Belgii a Řecku.
Více od autora
Jaroslav Med
Jaroslav Med byl český literární kritik, historik, spisovatel a vysokoškolský pedagog. Přednášel na Filozofické fakultě UK a Katolické teologické fakultě UK českou a světovou literaturu. Zabýval se převážně českou katolicky orientovanou literaturou, především poezií. Napsal šest publikací, ale velmi významné jsou i jeho edice básní např. Bohuslava Reynka, Jana Zahradníčka nebo Jiřího Karáska ze Lvovic. Jaroslav Med se narodil 19. dubna 1932 v Havlíčkově Brodě. Odmaturoval na obchodní akademii a poté se mu podařilo dostat do Prahy na Filozofickou fakultu, kde vystudoval knihovnictví a bohemistiku. V 50. letech se seznámil s básníkem a grafikem Bohuslavem Reynkem, který ho významně ovlivnil. Jaroslav Med byl častým hostem na Reynkově statku v Petrkově, kam přivedl i své přátele z řad tehdejších umělců, např. výtvarníka Jiřího Koláře nebo básníka Ivana Diviše. Jaroslav Med se v pozdější době podílel na edici básní Bohuslava Reynka i na organizování výstav Reynkových grafik. Po dokončení univerzity vyučoval Jaroslav Med na učňovských školách a zároveň spolupracoval s krajským nakladatelstvím v Havlíčkově Brodě, s nakladatelstvím Růže v Českých Budějovicích a s brněnským krajským nakladatelstvím Blok, kde se podílel i na založení časopisu Dokořán, který byl ale poměrně rychle komunistickou mocí zakázán. Od roku 1966 působil jako aspirant na Ústavu pro českou literaturu ČSAV. Kvůli nástupu normalizace zde nemohl obhájit svou kandidátskou práci a znovu musel vyučovat na učňovských školách. V roce 1980 se mu podařilo se do Ústavu vrátit a zůstal zde až do roku 2010. Po revoluci začal vyučovat na Univerzitě Karlově, konkrétně na Filosofické fakultě a Katolické teologické fakultě. Na Katolické teologické fakultě vyučoval předměty Duchovní proudy v moderní literatuře a Myšlení o literatuře. Ač jeho přednášky byly určeny zvláště pro studenty Ústavu dějin křesťanského umění této fakulty, tedy pro studenty neteologických ...
Více od autora
Jan Menšík
Narozen 26.1.1885 ve Stádlci u Tábora, zemřel 18.4.1949 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, lektor slovenštiny, literární historik, publikace z oboru české a slovenské literatury.
Více od autora
Hubert Meluzin
Narozen 12. 4. 1909 v Marcheggu , zemřel 1999. Elektrotechnik, autor publikací z oboru.
Více od autora
Eliška Merhautová
Nazozena 28.9.1922 ve Strážnici. Indoložka, práce a překlady z oboru.
Více od autora
Zdeněk Menec
Narozen 17.8.1914 v Úpici u Trutnova,, zemřel 12.2.1998 v Hradci Králové. Umělecký fotograf, publikace z oboru.
Více od autora
Věnceslav Metelka
Václav, alias Věnceslav Metelka byl český učitel, houslař, houslista a písmák, prototyp „zapadlého vlastence“. Narodil se jako nejstarší syn chalupníka Jáchyma Metelky ve Sklenařicích čp. 11, ve škole se setkal s písmákem a hudebníkem Matějem Hájkem, který ho učil také hrát na housle, na flétnu a klavír. Od deseti let chodíval hrát po hospodách, byl na zkušené v Německu, učil se truhlářem a pracoval v Náchodě v houslařské dílně. Roku 1829 odešel do Jičína studovat učitelství a po úspěšném absolvování se roku 1831 stal pomocným učitelem v Pasekách. Od roku 1835 hrál v ochotnickém divadle, ale protože s jeho učitelstvím nebyl spojen pravidelný plat, žil velice chudě. Roku 1836 dostal výjimku a mohl se i jako školní pomocník oženit s dcerou učitele Kateřinou Šimůnkovou, s níž měl čtyři děti: Pavlínu , Václava , Josefa a Johanku ; nejstarší dvě ale zemřely na tuberkulózu krátce po sobě v mladém věku. Když tchán roku 1838 zemřel, z dědictví koupil domek v Pasekách a začal také hospodařit. Přivydělával si hraním a hlavně stavěl housle a další dřevěné hudební nástroje včetně kytar. Roku 1841 se stal řádným učitelem a 1850 byl zvolen rychtářem, ale funkci odmítl. Zemřel na tuberkulózu a zanechal po sobě ženu a dvě děti, které ale také brzy zemřely. Pohřben je na hřbitově v Pasekách nad Jizerou u zdejšího kostela svatého Václava. Houslařství naučil své děti a založil tak významnou houslařskou školu, z níž vzešly i houslařské rody Pilařů a Špidlenů. Kromě četných nástrojů, které se dnes velice cení, zanechal po sobě deníky z let 1835–1844 a 1856–1866. Z nich čerpal Karel Václav Rais inspiraci i materiál pro román Zapadlí vlastenci. Významná část Památníku zapadlých vlastenců v Pasekách je věnována Metelkovi. Roku 2007 se v Pasekách slavil „Rok Věnc...
Více od autora
Václav Medek
Václav Medek byl český římskokatolický teolog, kněz, církevní historik a vysokoškolský pedagog. Středoškolské vzdělání, které zakončil maturitou v roce 1943, získal na reálném gymnáziu ve Vyškově. Ke kněžství začal studovat na Arcidiecézním bohosloveckém učilišti v Olomouci v letech 1943–1945, ve studiu pak pokračoval na Cyrillo-Methodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci, kterou zakončil v roce 1945. Na kněze byl vysvěcen v roce 1948 a začal působit v pastoraci. Doktorát teologie získal na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích po obhájení disertační práce s názvem Dějiny Dubicka, dubického panství a sousedních vsí do roku 1918 a 15. dubna 1969 byl na olomoucké pobočce fakulty promován. V akademickém roce 1969–1970 začal externě vyučovat na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích, pobočce v Olomouci české církevní dějiny. Náležitě byl jmenován na CMBF, pobočka Olomouc, až 23. dubna 1970 lektorem pro obor české církevní dějiny pro akademický rok 1970–1971. Jeho působení v Olomouci bylo ukončeno na konci akademického roku 1970–1971, protože byl ustanoven 29. července 1971 na CMBF v Praze se sídlem v Litoměřicích odborným asistentem pro obor české církevní dějiny. Dne 9. prosince 1971 byl jmenován tamtéž docentem pro obor církevní dějiny, od 1. září 1974 se stal vedoucím katedry historicko-právní. Dne 9. září 1975 byl jmenován profesorem pro obor církevních dějin, s účinností od 1. října 1975. V letech 1976–1978 se stal proděkanem fakulty. Zemřel 30. října 1982 v Praze. Patřil mezi kněze Sdružení katolických duchovních Pacem in terris, kterému byl nějaký čas i federálním předsedou. Časopisecké studie, zejména: Duchovní pastýř, Vlastivědný sborník Severní Morava. Příspěvky ve sbornících....
Více od autora
Sérgio Mendes
Sérgio Mendes je známý brazilský hudebník, skladatel a kapelník, který je široce uznáván pro svůj významný přínos světové hudbě, zejména v žánrech bossa nova a jazz. Mendes se narodil 11. února 1941 v brazilském městě Niterói a svou kariéru zahájil hraním v místních jazzových skupinách, než se v 60. letech 20. století proslavil na mezinárodní scéně se svou skupinou Sérgio Mendes & Brasil '66. Proslul svou schopností spojit brazilské rytmy s americkou pop music a vytvořit tak jedinečný zvuk, který oslovil publikum po celém světě.
Více od autora
Šárka Mejzlíková
Mgr., germanistka, pedagožka, autorka učebnic němčiny pro střední školy.
Více od autora
Rolf Merkle
Rolf Merkle je německý psycholog a psychoterapeut. Je autorem mnoha publikací na toto téma.
Více od autora
Miloslava Melanová
Narozena 8.6.1947 v Žulové u Šumperka. PhDr., archivářka, bibliografka.
Více od autora
Joachim Meisner
Joachim kardinál Meisner byl německý římskokatolický kněz a emeritní arcibiskup v Kolíně nad Rýnem. Vyrůstal se třemi bratry v silně katolickém prostředí v tehdy německé Vratislavi. Po odsunu Němců z Polska v roce 1945 a smrti otce v témže roce se jeho rodina usadila v durynské obci Körner. Meisner se vyučil bankovním úředníkem a v roce 1951 vstoupil do magdeburského kněžského semináře, v němž dodatečně složil maturitní zkoušku. V letech 1959 až 1962 studoval filosofii a teologii v Erfurtu, kde byl také 8. dubna 1962 vysvěcen na jáhna a 22. prosince 1962 na kněze. Následně působil jako farní vikář v lázeňském městě Heilbad Heiligenstadt a poté v Erfurtu. V roce 1969 získal doktorát teologie na Papežské univerzitě Gregoriana v Římě. V roce 2015 se pak stal jedním z laureátů Ceny ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva. Dne 17. března 1975 byl Meisner jmenován pomocným biskupem erfurtsko-meiningenským a titulárním biskupem vinským. Biskupské svěcení přijal 17. května téhož roku z rukou Huga Aufderbecka, tehdejšího apoštolského administrátora erfurtsko-meiningenské diecéze. Dne 22. dubna 1980 jej papež Jan Pavel II., s nímž se osobně znal již řadu let, jmenoval biskupem berlínským. Do úřadu byl uveden 17. května téhož roku. Berlínské biskupství se svou východní a západní částí diecéze patřilo v době rozděleného Německa z hlediska církevní politiky k nejobtížnějším biskupským úřadům. V letech 1982–1989 předsedal Berlínské biskupské konferenci . V konzistoři 2. února 1983 byl jmenován kardinálem. Po smrti kolínského arcibiskupa Josepha kardinála Höffnera v roce 1987 byl Meisner jmenován 20. prosince 1988 jeho nástupcem; do úřadu byl uveden 12. února 1989. Jeho biskupské heslo znělo Spes nostra firma . V listopadu 2011 se jako zvláštní papežský legát zúčastnil oslav 800. výročí narození sv. Anežky České v P...
Více od autora
Jiří Mejstřík
Narozen 5.10.1950 v Praze. Právník, rozhlasová a televizní publicistika.
Více od autora
Jean Merrien
Jean Merrien, vlastním jménem René de la Poix de Fréminville byl francouzský mořeplavec a spisovatel převážně historických románů s námořní tematikou. Pocházel z rodiny se šlechtickými kořeny. Byl nejmladším synem početné rodiny inženýra Charlese de la Poix de Fréminville a Rachel Sylvestre de Sacy. Od mládí se zajímal o literaturu a hlavně o moře a vše, co s ním souviselo. Mládí prožil v Clohars-Carnoët v Bretani, kde už jako chlapec měl svou první loďku a rybařil. Vojenskou službu nastoupil u námořnictva. V roce 1931 se oženil s Françoise Hannebicque, která pocházela z jiné větve stejné rodiny, jako on. Brzy po svatbě se jim narodil syn Hervé. Během 2. světové války se setkal v Cherbourgu s Gisèle Verschuere, dcerou nakladatele. Spolu se usadili v Rennes a založili tam nakladatelství Libraire de Bretagne. Během bombardování města bylo nakladatelství zničeno. Od října do prosince roku 1940 byl šéfredaktorem L'Heure Bretonne, novin Bretaňské národní strany . V roce 1941 se stal členem L'Institut celtique de Bretagne. Ve druhém manželství s Gisèle Verschuere se narodily tři děti, dva synové, Gwénolé a Gildas a dcera Marine. Od roku 1948 žila rodina v Nantes, v roce 1964 přesídlila do Švýcarska. Zemřel 7. června 1972, ve věku 67 let, ve Fribourgu ve Švýcarsku. Je méně známé, že byl také autorem více než 80 děl literatury pro děti a mládež. Pod pseudonymy René Madec a Christophe Paulin psal detektivní romány s prvky sci-fi, jejichž hlavní postavou je abbé Garrec . Byl též autorem mnoha článků uveřejněných v časopise Neptunia, vydávaném Národním muzeem námořnictví v Paříži. Hlavním tématem jeho románů je ale moře a lidé, kteří mu zasvětili své životy. Po prvních dílech La mort jeune , Abandons de postes , Bord à bord a Le Refus , napsal dobrodružné romány o cestách po moři L'Homme de la mer (19...
Více od autora
Jaroslav Medek
Bratr legionářského spisovatele Rudolfa Medka. Psát začal po návratu z první světové války. Působil jako redaktor, mj. ve Vilímkově a v Ottově nakladatelství, v Orbisu, vedl nakladatelství Orel a Pamir.
Více od autora
Jan Mendel
Jan Menděl se od svých 13 let intenzivně zabývá duchovními naukami. Ve svém volném čase se věnuje psaní, překladům a osobnímu poradenství. Více o něm naleznete na www.janmendel.com. V této knize předkládá své osobní poznatky, postřehy a závěry, které se pro čtenáře mohou stát hodnotným pomocníkem a průvodcem při hledání vlastní vnitřní pravdy a hlubšího smyslu života.
Více od autora
Jan Mečíř
Narozen 23. 12. 1925 v Praze, zemřel 13. 10. 2009. Prof. MUDr., DrSc., psychiatr, psycholog, vedoucí psychiatrického pracoviště fakulty dětského lékařství University Karlovy v Praze. Zabýval se alkoholismem, dětskou a dorostovou psychiatrií.
Více od autora
Esther Meynell
Britská muzikoložka, odbornice na J. S. Bacha, autorka románů z venkovského prostředí a románových portrétů slavných osobností.
Více od autora
Boris Merhaut
Narozen 6. 1. 1924 v Praze, zemřel 26. 9. 2016 v Jindřichově Hradci, PhDr., unitář, indolog, odborný pracovník Orientálního ústavu AV , jógín, popularizátor jógy, hnutí Nového věku a alternativních životních stylů, spoluiniciátor vzniku "školy životních nauk" Kastálie v Horním Bolíkově, hlubinný ekolog, zakladatel Nadace Zelené alternativy, psycholog, člen Světové federace duševního zdraví, překladatel, publicista, redaktor Zdravotnických novin , Zpravodaje alternativních zemědělců.
Více od autora
Anežka Merhautová
Anežka Merhautová - Livorová byla česká historička umění, přední badatelka v oboru dějin architektury, malířství, sochařství a užitého umění v českých zemích od konce 9. do poloviny 13. století. Po maturitě na reálném gymnáziu v Hranicích absolvovala Masarykovu státní školu zdravotní a sociální v Praze . Za války byla zaměstnána v České kardiografické společnosti. V letech 1945–1949 studovala dějiny umění a klasickou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V té době pracovala jako pomocná vědecká síla v Lehnerově knihovně a v grafické sbírce Národní galerie, Textilní tvorbě a Státním památkovém ústavu . Studium zakončila obhajobou rigorózní práce roku 1949. Roku 1959 obhájila kandidátskou disertaci a roku 1970 získala titul DrSc. Po založení Ústavu teorie a dějin umění Akademie věd České republiky zde působila jako vědecký pracovník, v letech 1953–1956 jako vedoucí oddělení středověku. Zabývala se románskou architekturou v Čechách, raně gotickou nástěnnou malbou, knižní iluminací a liturgickým náčiním a relikviáři. Byla dvakrát vdaná a vychovala tři děti. Její první manžel Demeter Livora byl sochař a pedagog, druhý manžel Josef Merhaut byl vědec, specialista v oboru elektroakustiky.
Více od autora
Zdeněk Méézl
Více od autora
Sylva Městecká
Mgr. Sylva Městecká je boleslavská historička, odborná pracovnice Muzea Mladoboleslavska, autorka regionální literatury.
Více od autora
Richard Messer
Narozen 10. 2. 1881 v Pančevu , zemřel 23. 11. 1962 v Praze. Doc., PhDr., filolog, germanista, publikace z oboru výtvarného umění a literatury.
Více od autora
Miloš Mendel
# Kvalifikace: V letech l970-75 studoval na tehdejší Katedře věd o zemích Asie a Afriky FFUK obory arabistika a kulturní dějiny islámských zemí. Poté absolvoval studijní pobyt na Burgibově institutu živých jazyků v Tunisu. V letech l976-84 pracoval jako redaktor v mezinárodní redakci ČTK a arabské sekci zahraničního vysílání Čs. rozhlasu. V letech 1978-1991 též příležitostně působil jako tlumočník arabštiny. Od září l984 je pracovníkem OÚ ČSAV . V r. l986 získal titul PhDr. na FFUK v Praze a r. l992 obhájil kandidátskou disertační práci na téma Islámský fundamentalismus na Blízkém východě. Egypt a Sýrie v 50.-70. letech. V listopadu 1999 se habilitoval na FSS MU v Brně a diplom docenta politologických věd mu byl předán v květnu 2000. # Specializace: arabista a islamista. V oblasti základního výzkumu se zabývá různými aspekty islámu . Při svém výzkumu kombinuje zejm. metody historiografie, politologie a sémantiky . Tyto metody aplikuje především na texty a problémy politické povahy . V širším smyslu se specializuje na moderní a soudobé dějiny Blízkého východu. Publikoval řadu vědeckých studií v domácích i zahraničních odborných periodikách . # Pedagogické působení: Od r. l994 externě působí na Ústavu religionistiky FFMU v Brně, kde přednáší problematiku islámu . Od 1. 9. 1999 do 30. 6. 2000 působil na tomtéž ústavu na poloviční úvazek a přednášel dvousemestrový kurz Arabština jako pramenný jazyk. Na FFUK, FFMU, FSV UK a UP v Olomouci příležitostně působí jako vedoucí nebo oponent bakalářských, diplomových a disertačních prací. Od června 2001 je členem oborové rady pro doktorandské studium na ...
Více od autora
Miklós Mészöly
Maďarský prozaik, inovátor v 60. letech 20. století v duchu francouzského nového románu a existencialismu. Často formou paraboly zobrazuje vyhraněné morální situace.
Více od autora