Všichni Autoři a témata

Šárka Bartošková (5)

PhDr. Šárka Bartošková stála za okupace pod vedením Jindřicha Brichty u zrodu Filmového archivu, po válce archivu Československého filmového ústavu, který vedla až do roku 1951, kdy nastoupila na místo vedoucího redaktora Filmového přehledu. Zpočátku považovala nucený přechod na nové místo v rámci podniku za osobní křivdu. Brzy se však s časopisem sžila tak, že bez ní by rozhodně nebyl tak kvalitní a patrně by v kritických dobách zanikl. Ostatně měla novinařinu v rodině: její otec, Václav Gutwirth, patřil za první republiky k významným českým novinářům, mj. jako stálý spolupracovník Lidových novin a Peroutkovy Přítomnosti. Šárka Bartošková vedla Filmový přehled až do roku 1974. V rámci normalizace byla ale vyškrtnuta z KSČ, a proto nemohla být vedoucí redaktorkou. Navíc se přidaly její těžké zdravotní potíže. Doktorka Bartošková musela redakci opustit. Až do své předčasné smrti v roce 1981 však pracovala dále v tiskovém a publikačním oddělení Československého filmového ústavu, mj. jako redaktorka časopisu Panorama.

Sarah Perry (6)

Sarah Perryová se narodila roku 1979 v Essexu. Vystudovala angličtinu na Anglia Ruskin University, magisterský titul získala v oboru tvůrčího psaní a Ph.D. v oboru kreativního psaní na Royal Holloway, University of London. Její první dílo After Me Comes the Flood bylo vydáno roku 2014. Téhož roku úspěšný román získal ocenění East Anglian Book of the Year Award 2014, byl uveřejně v seznamu 2014 Guardian First Book Award a byl nominován na 2014 Folio Prize. V lednu až únoru 2016 autorka působila v rámci UNESCO City of Literature Writer-in-Residence v Praze.

Sarah Mlynowski (6)

Sarah Mlynowská začala psát knížky ve třech letech. Tedy skoro. Vyprávěla je a její maminka je zapisovala. Všechny byly o princezně jménem Sára. Když se naučila jak používat pastelku, čmárala dál své příběhy na základní i střední škole. Na vysoké škole pak vystudovala literaturu. Ve dvaceti čtyřech letech vydala svůj první román žánru chick lit*, Milkrun. Od té doby napsala pět románů pro náctileté . Následovaly čtyři romány pro dospělé , spolupodílela se na návodu jak psát literaturu "chick lit" , byla editorkou dvou bestsellerových dobročinných antologií a přispívala do dalších povídkových sbírek . Momentálně pracuje na nové knížce pro dospívající dívky, Zavolej mi, o dívce, která může volat sama sobě do budoucnosti. Původem z Montrealu Sarah žije nyní na Manhattenu, v New Yorku. Na rozdíl od Rachel, Sarah nevládne magickými silami. Zatím... *humorná literatura pro ženy

Sarah Hawkins (4)

Autorka dětské literatury.

Sarah Fleer (7)

Učitelka němčiny.

Sara Wood (6)

Narodila se v Anglii v chudé rodině. Má čtyři děti, z toho tři z druhého manželství. Působila i jako učitelka. Psát začala poté, co v televizi uviděla Charlotte Lambovou. S manželem žijí v Sussexu.

Sára Topinková (6)

Narozena 2003. Autorka knižního blogu, organizátorka knižních akcí, autorka prózy pro mládež.

Sara Paretsky (8)

Sara Paretskyová je spolu se Sue Graftonovou a Marcií Mullerovou považována za zakladatelku novodobé ženské detektivky. Poté, co vystudovala politologii a historii v Chicagu, pracovala jako marketingová manažerka v pojišťovací společnosti. Během let si všímala, jak jsou ženy všeobecně znevýhodňovány, a v literární branži zvlášť, a tak v roce 1986 spoluzaložila organizaci Women in Crime a byla její první prezidentkou. Chtěla změnit vnímání ženy v soudobé detektivní literatuře, protože pozice detektivů a policistů byla do té doby mužskou doménou, a protože ženy byly jen tím, kdo „svým tělem nutil hodné hochy dělat špatné věci.“ Sara Paretsky chtěla vytvořit silnou ženskou hrdinku s prokresleným charakterem, která by mohla směle konkurovat svým mužským protějškům. A tak dala vzniknout V. I. Warshawské, chicagskému soukromému očku. Vic má italsko-polské kořeny, takže se v jejích příbězích odráží postavení evropských přistěhovalců, ale její případy se dotýkají i mnoha jiných společenských problémů. Každá z dosud 11 knih s Vic se točí kolem jiného typu obchodu, a autorka proto v tom kterém oboru podniká pečlivý průzkum. Sara nyní žije v Chicagu se svým mužem, bývalým námořním důstojníkem. V roce 1991 byla podle jejích knih natočena krimikomedie s Kathleen Turner v hlavní roli.

Sara Bergmark Elfgren (4)

Sara Bergmark Elfgren je švédská spisovatelka a scenáristka.

Sandy Barkerová, (4)

Sandra Shevey (2)

Sandra Shevey je spisovatelka a autorka její nejznámější knihy Skandál jménem Marilyn. Je uvedena v British Film Institute on-line výzkumného průvodce jako specialistka pokud jde o ženy ve filmu. Je generální ředitelkou dvou společností, Alfred Hitchcock Procházka a Londýnské ulici trhy Procházka.

Sandra Dieckmann (6)

Britská ilustrátorka a autorka knih pro děti.

Samuel Noah Kramer (4)

Samuel Noah Kramer, přední světový sumerolog, se narodil 28.09.1897 v Rostově na Donu, Ukrajina. V devíti letech se s rodiči odstěhoval do Ameriky, kde prožil v podstatě celý svůj život. Vystudoval asyriologii na Pensylvánské univerzitě ve Filadelfii, které už zůstal věrný a kde sám působil jako profesor a kustod klínopisných sbírek Universitního muzea. Zaměřil se především na oblast kultury Sumerů, sám procestoval mnohokrát země Předního východu a účastnil se výkopů a výzkumů v oblasti Sumerů. Proslavil se především rekonstrukcemi a zpracováním sumerských literárních památek, při jejich sestavování navštívil většinu světových ústavů a muzeí uchovávajících sumerské památky a byl uznáván jako světový expert, především pro své rozsáhlé znalosti dosud nepublikovaných materiálů. Zemřel 26.11.1990.

Samara Hardy (6)

Britská ilustrátorka a designérka.

Samantha Shannonová, (5)

Sally Page (6)

Sally Morgan (3)

Australská spisovatelka a výtvarnice.

Salla Simukka (6)

Finská autorka a překladatelka.

Saga (5)

Saga je kanadská rocková skupina, která vznikla v roce 1977 v Oakville v Ontariu. Skupina je známá svým charakteristickým progresivním rockovým zvukem a po většinu své kariéry je vedena zpěvákem Michaelem Sadlerem. Saga získala popularitu v 80. letech 20. století díky albům jako "Worlds Apart" , které obsahovalo hitový singl "On the Loose", jenž jim přinesl významné vysílání v amerických a kanadských rádiích a díky videoklipu také na MTV. Sestava kapely se v průběhu let měnila, ale udržovala si konzistentní produkci alb a turné.

Ryan Ver Berkmoes (7)

Autor turistických průvodců. Napsal více než 110 příruček pro Lonely Planet.

Různí autoři (8)

Ruth Kelly (5)

Anglická novinářka, editorka, spisovatelka.

Russ Harris (5)

Australský lékař a psychoterapeut, specialista na zvládání stresu, překonání překážek, překonání strachu.

Ruggero Raimondi (4)

Ruggero Raimondi je italský operní pěvec, basbarytonista, který má za sebou vynikající kariéru ve světě klasické hudby. Narodil se 3. října 1941 v italské Bologni a je známý svým hlubokým, zvučným hlasem a schopností interpretovat širokou škálu operních rolí. Raimondi debutoval v roce 1964 na festivalu ve Spoletu jako Colline v Pucciniho Bohémě. Rychle se prosadil a od té doby vystupoval v mnoha předních světových operních domech, včetně milánské La Scaly, Metropolitní opery v New Yorku a Královské opery v Londýně.

Rudolf Zahradník (6)

Rudolf Zahradník byl český fyzikální chemik, v letech 1993–2001 předseda Akademie věd ČR. Byl členem skauta a obdržel junácký bronzový kříž . V roce 1952 vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a od roku 1961 byl pracovníkem Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie Jaroslava Heyrovského. Zabýval se zejména teoretickou kvantovou chemií konkrétněji teorií molekulových orbitalů, teorií chemické reaktivity, slabými mezimolekulovými interakcemi, molekulovou spektroskopií, teorií relativity aj. Je autorem více než 300 odborných článků a asi desítky odborných knih. 24. února 1993 byl zvolen předsedou Akademie věd České republiky a v této funkci působil do roku 2001. Byl zakládajícím členem a v letech 1994 až 1997 předsedou Učené společnosti ČR. Po roce 1993 nesl jako předseda AV ČR hlavní tíhu snahy o likvidaci AV ČR a základního výzkumu, vedoucí k rozsáhlé a kontroverzní redukci Akademie věd v roce 1993 na polovinu. Ve funkci předsedy Akademie věd se zasazoval proti snahám o byrokraticko-politická a jednostranně tržní hodnocení vědeckých výsledků, neberoucím v úvahu zásadní rozdíly mezi vědními obory a nesouměřitelnost různých typů badatelských výsledků. Na Akademickém sněmu roku 2000 shrnul svou sedmiletou aktivitu ve funkci předsedy AV ČR jako „usilování o náležitou pozici vědy a vzdělanosti ve společnosti a úsilí spojené s náležitým legislativním postavením badatelství a vzdělávání“. Současně však konstatoval, že dvě třetiny aktivit v tomto směru byly „zbytečné, iracionální a dílem trapné“, a pokračoval: Během své kariéry získal řadu cen a dalších ocenění, mimo jiné získal čestné doktoráty na univerzitách v Pardubicích, v Drážďanech, ve Fribourgu a Washingtonu. V roce 1999 mu papež Jan Pavel II. udělil vyznamenání Pro ecclesia et pontifice. V roce 2003 obdržel z rukou francouzského premiéra vyznamenání Chevalier dans l'Ordre des Palmes Académiques, apod. Je laureátem Ceny Neuro...

Rudolf Urbánek (8)

Rudolf Urbánek byl český historik a první profesor československých dějin na Masarykově univerzitě v Brně. Narodil se ve Slaném jako nejmladší z osmi dětí do rodiny řezníka Karla Urbánka a jeho ženy Františky. Studoval na slánském gymnáziu a na české filosofické fakultě pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity, obor dějepis a zeměpis. Patřil k žákům Jaroslava Golla a v roce 1901 se stal doktorem filozofie na podkladě práce Řehoř z Hainburka ve službách krále Jiřího z Poděbrad. Působil pak jako středoškolský pedagog v Lounech, Hradci Králové, Pardubicích a nakonec v Praze. Roku 1916 se habilitoval na základě v předchozím roce vydané knihy Věk poděbradský a stal se soukromým docentem českých dějin na filosofické fakultě pražské české university; téhož roku byl zvolen mimořádným členem Královské české společnosti nauk. V květnu 1917 připojil svůj podpis k Manifestu českých spisovatelů. V srpnu 1920 byl jmenován řádným profesorem československých dějin na nově zřízené Masarykově univerzitě v Brně. Od roku 1932 byl mimořádným a od r. 1934 řádným členem České akademie věd a umění. Po válce byl zvolen řádným členem Královské české společnosti nauk a v letech 1946 – 1952 byl jejím místoředsedou. V listopadu roku 1952 byl jmenovám řádným členem – akademikem nově zřizované Československé akademie věd a v roce 1953 mu byla přiznána vědecká hodnost doktor historických věd . Za zásluhy o českou vědu byl vyznamenám Řádem práce. Stal se též členem a později předsedou Společnosti Husova muzea. Při svém dějepisném bádání se zaměřil na středověké české dějiny. Profesor Václav Novotný ho získal pro spolupráci na monumentální Laichterově edici České dějiny; Urbánek měl zpracovat úsek od Zikmundovy smrti do konce vlády Jagellonců. Toto zadání se mu podařilo splnit jen částečně. Hlavní Urbánkovo dílo, rozsáhlý čtyřsvazkový Věk poděbradský I - IV, obsahuje p...

Rudolf Skřeček (3)

Narozen 9.11.1908 v Olomouci, zemřel 31.5.1983 v Praze. Středoškolský profesor, vydavatel českých klasiků.

Rudolf Rouček (3)

Narozen 16.10.1908 v Praze, zemřel 28.4.1979 tamtéž. PhDr., historik umění, publikace z oboru.

Rudolf Říčan (6)

Rudolf Říčan byl český evangelický teolog, historik, duchovní Českobratrské církve evangelické, překladatel, publicista, editor, profesor Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké , od roku 1950 Komenského evangelické bohoslovecké fakulty v Praze. Po absolvování teologických studií ve Vídni, Praze, Aberdeenu, Glasgowě a historie na Filozofické fakultě UK u prof. Václava Novotného, působil jako středoškolský profesor na reálných gymnáziích ve slovenských městech Ružomberok a Veľká Revúca . Od prosince 1925 vikář, později farář farního sboru Třebíč, následně tuto funkci vykonával v Hustopečích u Brna a v letech 1935–1946 v Bohuslavicích nad Metují. Souběžně s plněním svých povinností duchovního na základě úspěšné obhajoby disertační práce Johlin z Vodňan získal na HČEFB v Praze doktorát teologie , od roku 1935 na ní působil jako soukromý docent a později suplent za penzionovaného prof. Ferdinanda Hrejsu na katedře církevních dějin. Řádným profesorem oboru církevní dějiny se stal 4. 10. 1946, po vzniku Komenského evangelické bohoslovecké fakulty až do svého skonu ve stejném postavení zastával pozici vedoucího katedry dějin křesťanství. Patřil k nepřehlédnutelným osobnostem druhé učitelské generace HČEFB/KEBF. Ve své akademické, publicistické, editorské, osvětové i badatelské práci se zaměřil zejména na zkoumání duchovních kořenů české reformace, její vznik a vývoj v širokých evropských, později světových souvislostech. V centru jeho pozornosti tak mj. stáli nejen Jan Hus a jeho předchůdci, ale zvláště původní Jednota bratrská, Jan Amos Komenský a dějiny českých i slovenských evangelíků v 19. století. Patřil k předním znalcům naší i zahraniční protestantské písňové tvorby, byl uznávaným autorem řady církevněhistorických studií, monografií a syntéz, překladatelem, spoluvydavatelem cenných li...

Rudolf Pečman (6)

Narozen 12. 4. 1931 ve Starém Městě u Místku, zemřel 16. 12. 2008 v Brně. Prof. PhDr., DrSc., muzikolog zaměřený na hudbu 17.-20. stol.

Rudolf Elias (7)

Narozen 19.4.1878 v Pavlově u Telče, zemřel 29.6.1964 v Ostravě. Učitel, kulturní pracovník na Těšínsku, redaktor, básně, próza, historické monografie, literatura pro mládež.

Rudolf Drössler (1)

Rudolf Drößler (1)

Německý novinář zaměřený na vědu, autor literatury faktu, učitel.

Rudolf Čavojský (5)

Rudolf Čavojský byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Autonomistický blok. Od roku 1919 byl členem Vzdělávacího spolku. Působil jako divadelní ochotník. Byl funkcionářem křesťansko sociální odborové organizace v Čachticích. V roce 1919 se uvádí i jako člen Orla. Papež Pius XII. mu roku 1941 udělil Řád svatého Řehoře Velikého. Profesí byl vrchním tajemníkem. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Bratislavě. V parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění za Autonomistický blok, který vytvořila Hlinkova slovenská ľudová strana. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939. V prosinci 1938 byl také zvolen do slovenského sněmu. Profesně se tehdy uvádí jako hlavní tajemník odborové organizace dělníků, bytem Bratislava.

Rudolf Baumgardt (2)

Německý spisovatel, autor životopisné literatury.

Rosie Walsh (4)

Anglická spisovatelka a producentka dokumentárních pořadů. Píše knihy také pod pseudonymem Lucy Robinson.

Rosie Banks (7)

Spisovatelka literatury pro děti a mládež, dříve učitelka základní školy. Žije ve Velké Británii.

Rosalie Ash (6)

Rosa Liksom (4)

Rosa Liksomová, vlastním jménem Anni Ylävaara, je finská spisovatelka a fotografka. V literatuře se proslavila zejména svými povídkami, ve kterých z nezúčastněného pohledu líčí život lidí v odlehlých částech severního Finska i ve velkoměstech. Za román Hytti nro 6 získala v roce 2011 Cenu Finlandia.

Ros Belford (7)

Autorka turistických průvodců, zejména po Itálii.

Rory Clements (4)

Po kariéře žurnalisty se stal spisovatelem na plný úvazek, pracujícím na farmě ze 17. století ležící v Norfolku. Kromě psaní si užívá vesnický život a tenis s přáteli. Jeho ženou je umělkyně Naomi Clements-Wrightová.

Roni Loren (4)

Americká autorka románů. Věnovala se sociální práci a práci poradce dušeního zdraví.

Ronald Kessler (3)

Ronald Kessler započal svoji novinářskou kariéru v roce 1964 v listu Worcester Telegram, potom působil tři roky jako reportér a redaktor v deníku Boston Herald, v roce 1968 nastoupil v newyorské redakci Wall Street Journalu a v letech 1970 -1985 pracoval jako investigativní reportér, později jako redaktor ve službách Washington Postu. Je autorem celé řady knih, zabývajících se především politikou a otázkami bezpečnosti, i když jako první vydal v roce 1985 knihu o pojišťovnictví The Life Insurance Game . Pak už následovaly knihy Story of Adnan Khashoggi o prominentním světovém obchodníku se zbraněmi, Spy vs. Spy o protišpionážním programu FBI, obsahující první rozhovor s českým špionem Karlem Koecherem, jenž pronikl do řad příslušníků CIA, a celá řada dalších titulů o CIA, FBI, špionáži a kontrašpionáži, ale také o Bílém domě, o rodině Kennedyových a o americkém Kongresu. Zatím posledním Kesslerovým dílem je A Matter of Character: Inside the White House of George W. Bush , kompletní životopis nynějšího prezidenta Spojených států a náhled do způsobu práce jeho podřízených. Kessler získal celkem šestnáct novinářských cen, žije v Potomaku ve státě Maryland se svou ženou Pamelou, autorkou knihy Undercover Washington: Touring the Sites Where Infamous Spies Lived, Worked and Loved . Jeho dcera Rachel pracuje v reklamní agentuře a syn Greg je výtvarník. Oba žijí v New Yorku.

Roman Maleček (5)

Roman Maleček je český politik, od roku 2010 zastupitel města Karlovy Vary , člen TOP 09. Působí jako jednatel sportovně kulturního a kongresového centra KV Arena, které je ve vlastnictví města Karlovy Vary. V komunálních volbách v roce 2006 neúspěšně kandidoval jako nestraník navržený VPM za subjekt "Karlovarská koalice - KDU-ČSL a VPM" do Zastupitelstva města Karlovy Vary. Uspěl až v komunálních volbách v roce 2010, tentokrát už na kandidátce TOP 09 jako člen této strany. V březnu 2012 byl navíc zvolen radním města. Do vyšší politiky se pokoušel vstoupit v krajských volbách v roce 2012, když neúspěšně kandidoval za TOP 09 a Starosty pro Karlovarský kraj do Zastupitelstva Karlovarského kraje . Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Karlovarském kraji jako lídr TOP 09 a STAN, ale neuspěl.

Roman Kvasnický (8)

Roman Kodet (6)

PhDr. Roman Kodet, Ph.D , vysokoškolský pedagog, působí na katedře historických věd při FF ZČU v Plzni, práce z oboru mezinárodní politiky, vojenství, politických dějin, mezinárodních konfliktů, válečných dějin. Překladatel z angličtiny. Vystudoval obor historie-obecné dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde na Ústavu světových dějin roku 2012 obhájil disertační práci věnující se vztahům Rakouska-Uherska a Osmanské říše. Od roku 2009 působí na Katedře historických věd Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, kde na jaře 2018 založil Centrum japonských studií. Ve své odborné činnosti se věnuje dějinám Japonska a mezinárodním vztahům v 19. a na počátku 20. století. Je autorem monografií Války samurajů a Rakousko-Uhersko a Osmanská říše před první světovou válkou a řady odborných a popularizačních studií v českých i mezinárodních časopisech. Jako výkonný redaktor se spolupodílí na vydávání mezinárodního časopisu West Bohemian Historical Review.)

Roman Kaliský (5)

Roman Kaliský byl slovenský a československý spisovatel, dramatik, publicista a politik. V poválečné době byl členem Demokratické strany. Po únorovém převratu v roce 1948 jedním z funkcionářů Strany slovenské obrody, která byla loajálním spojencem komunistického režimu. Zasedal za ni v Národním shromáždění republiky Československé. Po roce 1968 politicky pronásledován, po roce 1989 opětovně aktivní ve veřejném a politickém životě. V letech 1936–1943 vystudoval gymnázium v Banské Bystrici a v Liptovském Svätém Mikuláši. Pak studoval chemické inženýrství na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě, ale studia nedokončil. V roce 1944 se účastnil Slovenského národního povstání. Po válce v letech 1946–1948 pracoval jako redaktor deníku Práca. Během únorového převratu patřil mezi hlavní postavy Strany slovenské obrody, která vznikla transformací prokomunistické frakce Demokratické strany. Strana slovenské obrody sice byla oficiálně deklarována jako loajální spojenec KSČ a nového režimu, ale její špičky přesto neunikly podezření komunistů. To se týkalo zejména Milana Poláka, který v rámci strany vedl spory s křídlem okolo Jána Ševčíka. Státní bezpečnost ve svém hlášení označovala Ševčíkovu frakci za skutečně loajální vůči státu a KSČ, zatímco Poláka a jemu blízké považovala za skryté stoupence Jozefa Lettricha. Polák měl být dokonce dohodnut s Lettrichem, že zůstane na Slovensku. Do Polákovy frakce byl počítán i Roman Kaliský. Ve straně zastával post šéfredaktora stranického tiskového orgánu Ľud . V hlášení StB se o něm píše: „I když se zdá, že píše v duchu lidovědemokratickém, naladěný je protikomunisticky a v kruhu svých straníků se s tím ani netají.“ V letech 1948–1954 byl poslancem Slovenské národní rady. Ve volbách v roce 1954 byl zvolen do Národního shromáždění za Stranu slovenské obrody ve volebním obvodu Bratislava I. V parlamentu setrval až do ko...

Roman Brat (7)

* 9. december 1957, Bratislava je slovenský prozaik, publicista a prekladateľ. Popri redaktorskej práci sa začal venovať umeleckému prekladu a pôvodnej tvorbe. Preložil viacero románov, noviel, poviedok, divadelných a rozhlasových hier. Medzi jeho najvýznamnejšie práce patria preklady próz zo španielčiny . Vo vlastnej tvorbe sa venuje najmä písaniu diel pre deti a mládež, no tiež píše i pre dospelých. Jeho poviedky sú umiestnené do španielskeho prostredia a vyjadrujú snahu bojovať o vlastné miesto vo svete, o vlastnú dôstojnosť a lásku. Za svoju tvorbu získal významné ocenenia: Hlavnú cenu na Festivale filmovej tvorby pre deti v Chicagu The Kenneth F. and Harle G. Montgomery Prize a Cenu Bibiany a Slovenskej sekcie IBBY Pri príležitosti Dňa knihy v Španielsku mu udelil španielsky kráľ Juan Carlos I. Kríž Oficiéra Rádu za občianske zásluhy za šírenie hispánskej kultúry. Cenu mu odovzdal španielsky veľvyslanec na Slovensku dňa 22. apríla 2008.

Roman Brandstaetter (6)

Roman Brandstaetter byl polský spisovatel. Roman Brandstaetter pocházel z polské židovské rodiny. Na univerzitě ve Varšavě studoval polonistiku. Během druhé světové války žil jako emigrant v Palestině. V letech 1946–1948 působil jako kulturní atašé na polském velvyslanectví v Římě. Po návratu do Polska v roce 1948 žil v Poznani, kde získal pozici ředitele Polského literárního divadla a poté Velkého divadla. Zastával také funkci místopředsedy poznaňské pobočky Svazu polských spisovatelů. V roce 1950 se Brandstaetter přestěhoval do Zakopaného, ​​kde strávil 10 let ve funkci předsedy Rady pro kulturu v Městské národní radě. V témže roce se stal členem polského PEN klubu. V roce 1951 napsal historické dramatické libreto k opeře Tadeusze Szeligowského Bunt żaków . V roce 1956 se stal korespondentem francouzské Academie Rhodanienne des Lettres. V epicentru jeho zájmu stála historická dramata, romány a nábožensky laděná lyrika. Také se věnoval překladu. O svojí konverzi ke katolicismu napsal knihu s názvem Kroniki Assyżu . Přeložil také vybraná díla Shakespeara. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roman Brandstaetter na německé Wikipedii.

Roland Liebscher-Bracht (5)

Německý fyzioterapeut se specializací na terapii bolesti, publikace z oboru.

Roger Mugford (5)

Anglický srovnávací psycholog, zabývá se vztahem mezi lidmi a domácími zvířaty. Má veterinární praxi, která je zaměřena na léčbu poruch chování psů a koček. Práce z oboru.

Robert-Paul Truck (2)

Francouzský básník a historik.

Robert Vano (5)

Robert Vano je slovenský fotograf žijící v Praze. Narodil se v Nových Zámcích na Slovensku maďarským rodičům. Po maturitě v roce 1967 místo nástupu na vojnu emigroval přes Jugoslávii a Itálii do Spojených států, kde se uchytil jako kadeřník a vizážista. Byl asistentem módních fotografů, jako jsou například Horst P. Horst, Marco Glaviano nebo Leo Castelli. Od roku 1984 je samostatným fotografem. Působil v New Yorku, Paříži a Miláně a v Praze, kde fotografoval pro módní časopisy . Od roku 1995 žije v Praze, kde v období 1996–2003 pracoval jako umělecký ředitel v českém vydání časopisu Elle a poté do roku 2009 jako kreativní ředitel v agentuře Czechoslovak models. Od té doby pracuje jako fotograf na volné noze. Robert Vano je především módní a reklamní fotograf. Fotografuje černobílé portréty a akty na klasický film a používá také už málo používanou techniku platinotypie. Spolupracuje se světovými značkami, vede workshopy „Daylight nude“. Nejraději fotografuje při denním světle. Magazín Colour Planet jej v roce 2009 označil za „mezinárodně proslulého fotografa“ a umístil Vana na 11. místo v žebříčku patnácti nejvlivnějších českých gayů. V roce 2010 mu byla udělena Evropská cena Trebbia za tvůrčí činnost. Proslavily ho krom jiného mužské akty. Jedním z jeho hlavních uměleckých vzorů je např. i americký fotograf Bruce Weber. V roce 2009 se uskutečnila v pražském Mánesu Vanova dosud největší výstava, jejíž název The Platinum Collection odkazuje na jeho techniku.

Robert Ullman (8)

Německý spisovatel dobrodružných příběhů, žurnalista a historik.

Robert Tine (4)

Americký spisovatel sci fi literatury.

Robert Tanenbaum (4)

Americký spisovatel.

Robert Snedden (5)

Autor populárně-naučných knih pro děti.

Robert Šlachta (2)

Robert Šlachta je bývalý český policista a celník, od ledna 2008 do června 2016 ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu , od srpna 2016 do listopadu 2019 zástupce generálního ředitele Celní správy České republiky a vedoucí sekce pátrání Celní správy ČR. V roce 2021 založil hnutí Přísaha. Narodil se v Boskovicích, kde vystudoval střední zemědělskou školu. Později ještě postupně absolvoval bakalářský a navazující magisterský obor sociální pedagogika na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity . Robert Šlachta je svobodný. V roce 2020 s ním vyšel knižní rozhovor nazvaný Třicet let pod přísahou. Po střední škole se živil nejdříve jako traktorista, inspirován bratrem později nastoupil k policii, u níž sloužil dva roky do roku 1992 jako řadový policista na služebně v jihomoravských Pohořelicích. V roce 1992 pak přešel k Zásahové jednotce Policie ČR Správy Jihomoravského kraje. O tři roky později začal působit jako řadový policista v jednotce brněnské expozitury ÚOOZ. V roce 1998 povýšil na vedoucího oddělení zpracovávajícího drogovou trestnou činnost a v roce 2002 se stal vedoucím brněnské expozitury Národní protidrogové centrály. Další povýšení následovalo v roce 2004, kdy odešel do Prahy jako zástupce ředitele pro výkon a trestní řízení Národní protidrogové centrály. Později se přesunul na místo zástupce ředitele Úřadu kriminální policie a vyšetřování. V roce 2007 se stal velitelem roku Policie ČR. Od ledna 2008 nahradil Jana Kubice na postu ředitele ÚOOZ. V této pozici čelil několika pokusům o odvolání. V roce 2009 se ho snažil neúspěšně sesadit úřednický ministr vnitra Martin Pecina. V roce 2011 zase čelil podezření, že varoval známého před zatčením. Šlachta obvinění jednoznačně odmítl a celou věc označil za snahu o diskreditaci jeho osoby i ÚOOZ. Patrně nejkontroverznější akcí, kterou ÚOOZ pod jeho velením uskutečnil, byl v červnu 2013 zásah na Úřadu...

Robert Scott (4)

Americký spisovatel, autor vědecko-fantastické literatury, též hudební pedagog.

Robert Sak (4)

Robert Sak byl český historik. Věnoval se českým a středoevropským dějinám 19. a 20. století a působil v Historickém ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Po maturitě na Masarykově reálném gymnáziu v Plzni studoval na Vysoké škole politických a hospodářských věd a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze . V roce 1992 byl jmenován docentem.