10981–11040 z 143448 Autoři
Vasco Pratolini (6)
Vasco Pratolini byl italský spisovatel a filmový scenárista, vůdčí představitel neorealismu. Pocházel z chudé rodiny, pracoval jako číšník a prodavač a vzdělání získal samostudiem, v letech 1935 až 1937 se léčil s tuberkulózou. K literární tvorbě ho přivedl Elio Vittorini. V roce 1938 založil časopis Campo di Marte, který byl záhy zakázán fašistickou cenzurou. Za druhé světové války byl aktivní v levicovém odbojovém hnutí. Po válce pracoval v Římě jako novinář a úředník ministerstva školství. Jako scenárista spolupracoval s Robertem Rossellinim , Lucianem Emmerem , Luchinem Viscontim a Nannim Loyem . Svoji debutovou básnickou sbírku vydal v roce 1941, později se zaměřil na realistickou prózu popisující život městské chudiny v kontextu italského politického dění. Jeho nejvýznamnějším dílem je románová kronika Una storia italiana; její první díl nazvaný Metello vyšel i v českém překladu, stejně jako příběh z období nástupu fašismu v Itálii Ulička chudých milenců a humoristický román Děvčata ze Sanfrediana. Jeho knihy jsou známé také z adaptací: Valerio Zurlini zfilmoval Děvčata ze Sanfrediana a Rodinnou kroniku , Pasquale Festa Campanile Stálost rozumu a Mauro Bolognini Metella . Franco Rossi natočil v roce 1987 televizní seriál Lo scialo. Sovětský skladatel Kirill Molčanov složil na motivy Pratoliniho díla operu Via del Corno. Získal ocenění Premio Viareggio a Premio Feltrinelli . Třikrát byl nominován na Nobelovu cenu.
Více od autora
Vangelis (6)
Vangelis , narozený 29. března 1943 v řecké Agrii jako Evangelos Odysseas Papathanassiou, je uznávaný skladatel a hudebník, známý svou průkopnickou prací v oblasti elektronické hudby a filmové hudby. Svou hudební kariéru zahájil v 60. letech 20. století jako člen několika kapel, mimo jiné populární řecké skupiny Aphrodite's Child. Mezinárodní uznání mu však přinesla až jeho sólová tvorba.
Více od autora
Valent Klima (4)
Doc. Mgr., CSc., pedagog katedry dopravních sítí Žilinské univerzity, práce z informatiky a programování.
Více od autora
Valdaufinka (6)
Český dechový orchestr založený a vedený Adolfem Školkou. Název orchestru je poctou dirigentovi, skladateli a aranžérovi Karlu Valdaufovi.
Více od autora
Väinö Linna (5)
Väinö Linna byl jeden z nejvýznamnějších finských spisovatelů 20. století. Za knihu Pod severkou získal v roce 1963 cenu Severské rady za literaturu.
Více od autora
Václav Vincenc Mašek (4)
Václav Vincenc Mašek , známý též jako Wenzel Vinzenz Masek , byl český hudební skladatel a varhaník, který působil na konci 18. a na počátku 19. století. Je uznáván pro svůj přínos české hudbě v období klasicismu. Mašek byl plodným skladatelem, mezi jeho díla patří opery, symfonie, komorní hudba a skladby pro klávesové nástroje. Proslul také svou pedagogickou činností; byl autorem klavírní metody, která byla ve své době hojně využívána. Maškova hudba se vyznačuje klasickým stylem své doby, s jasnými strukturami a melodickými liniemi. I když není tak známý jako někteří jeho současníci, Maškovo dílo zůstává důležitou součástí českého klasického hudebního dědictví. Co se týče konkrétních zmíněných alb, nejsou k dispozici žádné snadno dostupné informace potvrzující jejich výrobu nebo vydání Václav Vincenc Mašek .
Více od autora
Václav Upír Krejčí (7)
Václav Upír Krejčí je český bavič, herec, zpěvák, scenárista, režisér a spisovatel. Společně s Ivo Pešákem tvořili pěvecké duo Dýza Boys. Společně s Michalem Nesvadbou a Světlanou Nálepkovou založil pantomimický soubor Mimtrio . Účinkoval v pořadech jako například: Čundrcountryshow, Country estráda a další. Je ženatý se Zuzanou Krejčí a společně mají dvě dcery.
Více od autora
Václav Širl (2)
Narozen 1944. Mistr sportu, horolezec, metodik horolezectví, publicista.
Více od autora
Václav Rošický (6)
Narozen 1857 v Sušici. Učitel, učebnice a příručky z oboru fyziky, různých řemesel, též z oboru fotografie a výtvarného umění.
Více od autora
Václav Robert Bozděch (6)
Plk. Václav Robert Bozděch byl československý vojenský letec, příslušník 311. československé bombardovací perutě RAF, kde v době 2. světové války působil jako palubní střelec, důstojník, instruktor a velitel výcvikových center britského královského letectva . Vyučil se jako strojní zámečník a před válkou vstoupil do armády, kde prošel výcvikem pro palubní střelce a posléze tyto střelce sám cvičil. Do Británie se dostal přes Polsko a Francii, kde krátce sloužil ve francouzském letectvu. V Británii sloužil zprvu jako palubní střelec u 311. československé bombardovací perutě RAF, poté se stal instruktorem a velitelem výcvikových středisek. Po havarijním přistání letounu Potez 633, jehož byl v době své krátké služby u francouzského letectva V. R. Bozděch palubním střelcem, našel na opuštěném statku, kam dotáhl svého zraněného pilota Pierra Duvala, štěně německého ovčáka a rozhodl se, že si je ponechá. Společně s dalšími čechoslováky u jednotky se rozhodl psa pojmenovat po sovětském bombardovacím letounu ANT-40, to však neznělo moc hezky, takže pes nakonec dostal jméno Antis. Antis nalétal s V. R. Bozděchem v bombardéru 311. československé bombardovací perutě RAF na 30 misí. Je to jediný pes, o němž je známo, že za 2. světové války létal v bombardéru. Jejich příběh se později stal námětem několika knih. Po skončení války se Václav R. Bozděch vrátil jako mnozí zahraniční vojáci domů do Československa, kde pracoval na ministerstvu obrany. Napsal a vydal též několik knih, mezi jinými též Bombardéry útočí a Gentlemani soumraku. Po únoru 1948 opustil V. R. Bozděch společně s věrným Antisem, který mu při přechodu státní hranice zachránil život, opět republiku a vrátil se do Británie. Zde se oženil a znovu vstoupil do řad RAF. Do vlasti se již nevrátil. Po roce 1989 byl v rámci rehabilitací povýšen in memoriam na plukovníka. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Václav Robert Bozd...
Více od autora
Václav Petříček (3)
Narozen 11.1.1926 v Rapatově . Ing., vědecký pracovník Ústavu jaderné fyziky Československé akademie věd, elektrotechnik. Popularizační práce v oboru, publikovány časopisecky, též práce z regionální historie.
Více od autora
Václav Niederle (4)
Narozen 25.7.1867 v Klatovech, zemřel 17.11.1946 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, klasický filolog, literatura z oboru, překlad z angličtiny.
Více od autora
Václav Malovický (7)
Narozen 31. 7. 1943 v Plzni, zemřel 24. 2. 2018. Ing., televizní, filmový a rozhlasový scenárista, spisovatel, publicista v oboru bydlení, architektury, regionalistiky a gastronomie, autor kulinářskch publikací.
Více od autora
Václav Malina (8)
Mgr. Plzeńský rodák. Výtvarný umělec , ale i odborný pedagog a galerista . Publicista a příležitostný básník.
Více od autora
Václav Machek (6)
Český jazykovědec. Byl profesorem tehdejší univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně na katedře slavistiky a srovnávací jazykovědy. Zabýval se srovnávací indoevropskou jazykovědou a mytologií, baltistikou a zvláště etymologií. Byl členem ČSAV a je nositelem Řádu práce.
Více od autora
Václav Liška (6)
Doc. Dr. Ing. Václav Liška působí na ČVUT, přednáší ekonomickou teorii, věnuje se též otázce finanční teorie a kapitálových trhů se zvláštním zřetelem na kolektivní investování a otázky regulace a dohledu. Je členem oborové rady Dr. studijního programu, vede doktorské kurzy z ekonomické teorie a kapitálového trhu. Vedle výuky patří k jeho koníčkům historie - je předsedou historického spolku Svatobor. Hlouběji se zajímá o dvě významné osobnosti - českého krále Jiříka z Poděbrad a renesančního umělce Leonarda da Vinci. Zajímá se také o sport, zejména pak o házenou a volejbal. Mezi další hobby patří práce ve Sdružení hasičů ČMS a České společnosti Sherlocka Holmese. Vykonává funkci prezidenta Památkové komory České republiky.
Více od autora
Václav Kuhn (6)
Narozen 21.1.1894 v Žiželevsi, zemřel 2.7.1982 v Chrudimi. Dr. ing., docent, agronom, práce z oboru.
Více od autora
Václav Kubín (6)
Václav KUBÍN * 1. 3. 1920, Praha † 26. 9. 2007, Praha Básník, literární vědec a editor Jako nemanželský syn vyrůstal bez otce, jeho matka byla švadlenou. Byl manželem literární teoretičky Marie Kubínové. V rodišti Kubín vychodil obecnou a čtyřletou měšťanskou školu, pak se vyučil obchodním příručím. V letech 1936–1947 prošel několika zaměstnáními ; roku 1943 byl totálně nasazen v Berlíně. Bez maturity na základě tzv. psychotechnické zkoušky byl roku 1947 přijat na Novinářskou fakultu Vysoké školy politické a sociální; absolvoval roku 1951 . Po studiích krátce působil na Akademii múzických umění jako lektor marxismu-leninismu, v letech 1953–1958 byl redaktorem v nakladatelství Svoboda, poté v letech 1959–1962 absolvoval interní vědeckou aspiranturu na Institutu společenských věd při ÚV KSČ. V letech 1962–1967 pracoval v oddělení teorie v Ústavu pro českou literaturu; v této době se jako výkonný redaktor podílel na zrodu časopisu Estetika . V letech 1968–1971 byl znovu redaktorem v nakladatelství Svoboda, od roku 1972 až po odchod do důchodu v roce 1990 byl vedoucím redaktorem literární teorie v nakladatelství Československý spisovatel. Publikoval od roku 1962. Recenzemi, kritickými i teoretickými články a eseji, posléze však i beletristickými pracemi, postupně přispíval do Rudého práva, Tvorby, Impulsu, Světa práce, České literatury, Estetiky, Romboidu , Literárního měsíčníku aj. Pro své kratší příspěvky používal šifer VK, -vk-, vlk, -vkn-. V druhé polovině 60. let psal Václav Kubín recenze i kritické a teoretické stati o české i cizí beletrii, přičemž zvláštní pozornost věnoval science fiction. V 70. a 80. letech se naproti tomu soustředil na činnost editorskou, v níž se zabýval výhradně poezií . Jeho ediční debut, rozsáhlá antologie Ars poetica, představuje bohaté pásmo výroků ...
Více od autora
Václav Králíček (6)
Václav Králíček byl český a československý politik Československé strany socialistické a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace. K roku 1971 se profesně uvádí jako vedoucí provozu Státních lesů. Ve volbách roku 1971 tehdy zasedl do Sněmovny lidu . Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1976.
Více od autora
Václav Král (6)
Narozen 17. 10. 1924 v Roudnici nad Labem, zemřel 11. 7. 2005. RNDr., CSc., profesor geografie, pedagog PřF UK, v letech 1984-90 předseda České geografické společnosti, publikace z oboru karsologie, regionální geografie a toponomastiky, autor učebnic.
Více od autora
Václav Kaplan (3)
Narozen 8. 11. 1926 v Bystřici u Benešova, zemřel 8. 3. 1996 v Náchodě. Historik, zástupce ředitele Okresního muzea v Náchodě, autor prací o vojenských opevněních.
Více od autora
Václav Jeřábek (4)
Václav Jeřábek byl český architekt. Absolvoval Odbornou školu pro zpracování dřeva v Chrudimi, Všeobecnou uměleckoprůmyslovou školu v Praze a Speciální pro architekturu při rakouském muzeu pro umění a průmysl ve Vídni. 20 let působil jako profesor odborného kreslení na Státní průmyslové škole v Jaroměři. Vedle povolání učitelského se zaměstnával stále uměleckým tvořením. Zúčastnil se různých soutěží na uměleckoprůmyslové návrhy a předměty a ve většině těchto získal ceny, nebo uznání. Od roku 1925 bydlel a pracoval v Prostějově – navrhl vnitřní zařízení malé obřadní síně Pax v Prostějově, urnový háj na městském hřbitově, mimo to navrhl celou řadu umělecky řešených interierů soukromých i veřejných. Nejprve byl zaměstnán u několika brněnských firem . Člen Jednoty výtvarných umělců v Praze. Podle jeho návrhů byla mj. realizována křížová cesta na Hostýn, spolkový dům v Uherské Skalici a nemocnice v Přerově. Zemřel roku 1939 a byl pohřben na Městském hřbitově v Prostějově.
Více od autora
Václav Freml (6)
Narozen 28.8.1911 v Doubravce u Plzně, zemřel 6.7.1989. Středoškolský profesor, literatura z oboru administrativy a psaní na stroji, překlady z ruštiny.
Více od autora
Václav Franc (5)
Narozen 26. 10. 1961 v Jičíně. Stomatolog, regionální publicista, básník a prozaik.
Více od autora
Václav Bolemír Nebeský (8)
Václav Bolemír Nebeský byl český raně obrozenský básník, novinář, literární teoretik a kritik. Václav Bolemír Nebeský byl synem šafáře. Pocházel ze smíšeného manželství, jeho matka byla Němka. Od roku 1830 studoval v České Lípě na Německém gymnáziu, později v Litoměřicích. Od roku 1836 studoval v Praze filozofii. Zde se pod vlivem četby J. Kollára a přátelství s J. K. Tylem, K. J. Erbenem a B. Němcovou přimkl k češství a začal se věnovat poezii. Při studiích na univerzitě se Václav Bolemír Nebeský věnoval převážně německé a starořecké literatuře a filozofii. Svůj vzor pro své básnické začátky spatřoval v Lenauovi. V roce 1846 začal Václav Bolemír Nebeský studovat medicínu v Praze a ve Vídni, ale studium nedokončil. Stal se vychovatelem, studoval literární historii a z Vídně přispíval do českých časopisů. Jeho Listy z Vídně, které otiskovaly Květy, znamenaly pokusy o český fejeton. Po návratu do Prahy byl Václav Bolemír Nebeský vychovatelem v rodině rytíře Jana Norberta z Neuberku, sběratele starých literárních památek. V roce 1848 se zúčastnil po boku J. Palackého a K. H. Borovského politického života jako člen Národního výboru a delegát Slovanského sjezdu. Stal se také dočasným redakčním zástupcem K. H. Borovského v Národních novinách. Václav Bolemír Nebeský se však brzy vzdal politické aktivity. V roce 1849 se Václav Bolemír Nebeský stal docentem dějin české literatury a českého básnictví na univerzitě v Praze, ale nepřednášel. Od roku 1851 se stal sekretářem Národního muzea a správcem muzejní pokladny. V letech 1850 - 61 působil i jako redaktor Časopisu Českého muzea. V roce 1852 byl jmenován sekretářem Matice české. Přispíval do Květů, České včely, České besedy, Lumíra, Rodinné kroniky atd. Jako literární historik první u nás odmítl Václav Bolemír Nebeský zastaralou knihopisnou metodu svých předchůdců Dobrovského a Jungmanna. Pokusil se, metodologicky závislý hlavně na liberálním německém historikovi G.G.Gervinovi, vyložit při respektu k estetickým a psycholo...
Více od autora
Václav Bláha (7)
Václav Bláha byl český hudební skladatel a trumpetista. Chodil jen do obecné školy, sám se naučil hrát na trubku a byl samoukem i v kompozici. Působil v kavárenských souborech, kinoorchestrech, v lidových a vojenských kapelách, které jej nejvýrazněji profilovaly. V polovině 30. let 20. století nastoupil na místo 2. trumpetisty v orchestru R. A. Dvorského, což bylo jeho nejvýznamnější působiště. V nakladatelství R. A. Dvorského také do roku 1948 vydal většinu svých písní na gramofonových nahrávkách i tiskem. Po skončení 2. světové války krátce vedl vlastní soubor. Zatímco jako interpret se nevyhýbal moderní populární hudbě, jako skladatel se věnoval především hudbě lidové, a to i jako autor textů. Svoji úspěšnou kariéru skladatele odstartoval roku 1933 polkou Moje zlatá Anny. Polky patřily mezi jeho nejznámější skladby, např. Jetelíček u vody, Dokolečka, dokola a Včera jsem tě čekala, uspěl i s valčíky Červená sukýnka, Hvězdička a Tuláček, z dalších známých lze jmenovat pochodovou píseň Děvče jako růže a sousedskou Babička vzpomíná, ohlas měly i jeho pochody, tanga, mazurky aj. V druhé polovině 40. let se pokoušel psát budovatelské a masové písně, v 50. letech začal tvořit pro děti, známou se stala píseň Tancovala žížala. Od roku 1951 vydával v Orbisu a ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění v Praze, kde vyšly jeho Dětské písně pro zpěv a klavír na slova Miloše Veselého.
Více od autora
Václav Beneš Šumavský (6)
Václav Beneš Šumavský, v Knize narozených Waclaw Benesch , byl český novinář, spisovatel a překladatel. Václav Beneš se narodil v rodině kočího Ondřeje Benesche a Cateriny Beneschowé-Haischmannowé. Základní školu absolvoval v Plzni a reálku v Praze. Po maturitě v roce 1868 pracoval jako novinář a redaktor. Roku 1871 nastoupil jako elév do redakce pražských novin Čech, kde byl v letech 1876–1878 šéfredaktorem. Roku 1872 se oženil s Marií Fučíkovou , se kterou měl pět dětí: Václava operního pěvce, Kamila , Josefa Vladimíra , Jaroslava a Bohumilu . Kolem roku 1875 si zvolil přídomek Šumavský, aby se odlišil od Václava Beneše Třebízského. V letech 1878 až 1883 působil v brněnském listu Moravská orlice. Po návratu do Prahy byl krátce redaktorem Českých novin , České politiky a Hlasu národa, kde redigoval literární přílohu Nedělní listy. V letech 1884–1886 pracoval jako redaktor deníku Národní politika, kam se vrátil opět na konci 90. let 19. století a podle jednoho odkazu měl být jeho šéfredaktorem. Podle jiných zdrojů byl šéfredaktorem až v letech 1906–1927, což bylo v rozporu s tiráží deníku, v níž byla uvedena jiná jména odpovědných redaktorů. Roku 1925,byl hostem společnosti Lázně Poděbrady. V témže roce se oženil s Josefou Jáchymovou , spisovatelkou. V roce 1927 odešel na odpočinek a věnoval se převážně překladatelské činnosti. Kromě povídek v lidovém vypravěčském stylu a se svěžím humorem byl tvůrcem dobových románů, vzpomínkových publikací o osobnostech české žurnalistiky a literatury a řady překladů historické a dobrodružné beletrie z francouzštiny, polštiny, ruštiny, angličtiny a němčiny. Jeho konvenčním románům a humoreskám jsou vlastní patos a didaktismus. Je spoluautorem libreta k opeře Vanda od Antonína Dvořáka. Bydlel v Praze-Spořilov Bl. 56, č. 18, pohřben byl na hřbitově Šárka v Praze...
Více od autora
Václav Benda (9)
Václav Benda byl český filosof, kybernetik, katolický aktivista, pravicový politik a protikomunistický disident, politický vězeň komunistického režimu a zakladatel a první předseda Křesťanskodemokratické strany. Jeho syn Marek Benda rovněž působí v politice. Václav Benda vystudoval bohemistiku a filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy , v této době byl aktivní ve studentském hnutí a podílel se na zakládání klubů katolické mládeže. Na FF UK působil v letech 1969 až 1970 jako asistent. Poté v letech 1970–1975 vystudoval teoretickou kybernetiku na MFF UK. Pro svou katolickou víru a neochotu vstoupit do KSČ vystřídal mnoho povolání. V letech 1975 až 1977 pracoval jako počítačový odborník ve Výzkumném ústavu matematických strojů. Až do roku 1976 nevystupoval proti komunistickému režimu. Avšak otřásl jím proces s hudebníky ze skupiny The Plastic People of the Universe. Byl jedním z iniciátorů a prvních signatářů Charty 77. Za to byl vyloučen z Revolučního odborového hnutí a posléze i propuštěn z práce. V letech 1979 až 1984 byl mluvčím Charty 77, v roce 1978 se pak podílel na založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Za svou činnost byl v letech 1979 až 1983 vězněn pro podvracení republiky. Mimo to se on i jeho rodina stali terčem různého šikanování ze strany státní moci – byl propuštěn z práce, vyslýchán, byl mu vypnut telefon a kontrolována pošta, v jeho bytě byla domovní prohlídka, při které mu byly zabaveny některé věci. Tyto ústrky ho podle jeho slov učinily ještě zatvrzelejším v boji s režimem. V roce 1984 byl pozván na kongres Wege zu einer Europäischen Friedensordnung, který se konal v západoněmeckém Heidelbergu. Kongresu se rozhodl nezúčastnit, protože měl obavy, že by mu československé orgány nedovolily návrat do vlasti. Místo toho poslal účastníkům dopis, ve kterém jim vyjádřil podporu a sympatie a poprosil je, aby protestovali proti uvěznění disidenta Lad...
Více od autora
Václav Běhounek (5)
Narozen 12.9.1902 v Lounech, zemřel 10.12.1980 v Praze. Novinář, literární historik a kritik, autor bibliografií a sborníků, přeložil knihu z ruštiny.
Více od autora
Václav Alois Jung (6)
Narozen 8.8.1858 v Městské Habrové u Rychnova nad Kněžnou, zemřel 3.12.1927 v Praze. Profesor angličtiny na obchodní akademii v Praze. Autor učebnic a slovníků angličtiny, překladatel z angličtiny a ruštiny, básník, beletrista.
Více od autora
Tracy Deonn (6)
Americká spisovatelka, autorka fantasy. Divadelní a televizní scenáristka, producentka videoher a lektorka akademického a tvůrčího psaní.
Více od autora
Tony Sheridan (7)
Tony Sheridan byl britský rokenrolový zpěvák, kytarista a skladatel, který hrál důležitou roli v počátcích kariéry skupiny The Beatles. Sheridan se narodil 21. května 1940 v anglickém Norwichi a na počátku 60. let 20. století byl součástí vzkvétající hudební scény v Hamburku. Právě tam spolupracoval se skupinou The Beatles, která v té době vystupovala jako doprovodná skupina pro různé umělce. Sheridan a The Beatles společně nahrávali a výsledkem některých z těchto nahrávek bylo album "The Beatles' First", které obsahovalo skladby, v nichž Sheridan zpíval hlavní vokály a The Beatles mu poskytovali instrumentální doprovod.
Více od autora
Tony Scott (3)
Tony Scott byl proslulý jazzový klarinetista a aranžér, který se zasloužil o rozvoj bebopu a cool jazzu. Narodil se jako Anthony Joseph Sciacca 17. června 1921 v Morristownu ve státě New Jersey a stal se jedním z mála klarinetistů, kteří si oblíbili styl bebop. Během své kariéry Scott spolupracoval s řadou jazzových legend, včetně Billie Holiday, Sarah Vaughan a Bena Webstera. Byl také známý svým zájmem o world music, který ho vedl k tomu, že do své tvorby začleňoval prvky východní hudby. V padesátých a šedesátých letech strávil Scott nějaký čas v Africe a Asii studiem místních hudebních tradic, což ovlivnilo jeho pozdější nahrávky. Jeho zkoumání různých kultur se odráží v některých tématech a názvech jeho alb. Tony Scott zemřel 28. března 2007 a zanechal po sobě odkaz inovativního hudebníka, který se snažil rozšířit hranice jazzu prostřednictvím svých globálních vlivů.
Více od autora
Toňa Revajová (10)
Toňa Revajová Žije a tvorí v Bratislave Štúdium: Stredná všeobecnovzdelávacia škola v Žiline Práca: Pracovala ako učiteľka, odborná referentka, redaktorka vo viacerých periodikách. Pred odchodom na dôchodok v slobodnom povolaní prekladala z nemčiny a češtiny seriály pre dabingové štúdio. V súčasnosti rediguje detské knihy a beletriu pre vydavateľstvo Slovart Bratislava a sporadicky i pre EDIS - vydavateľstvo Žilinskej univerzity Žilina.
Více od autora
Tomio Okamura (5)
Tomio Okamura je český podnikatel a politik japonského původu. Od října 2012 byl členem Senátu Parlamentu České republiky a od října 2013 je členem Poslanecké sněmovny. V květnu 2013 založil politické hnutí Úsvit přímé demokracie a od srpna 2015 je předsedou hnutí Svoboda a přímá demokracie . V listopadu 2017 byl zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny PČR. Narodil se v Tokiu, kam se jeho česká matka Helena Okamurová, rozená Holíková, po svatbě s Japoncem Matsuem Okamurou v roce 1966 přestěhovala. V Japonsku však Tomio Okamura strávil necelých 10 let. Většinu života prožil v České republice. Jeho matka se nesmířila s osamělým životem v Japonsku a vrátila se se svými syny do Česka, když mu bylo šest let. Část dětství strávil v dětském domově v Mašťově u Podbořan, kde zažil šikanu, takže přibližně do 22 let koktal. Po základní škole vystudoval střední chemickou průmyslovku. Zhruba v letech 1982–1987 chodil spolu s bratry do ilegálního skautského oddílu. Tehdejší vedoucí a spolučlenové se dívají na jeho politické názory kriticky, mluvčí organizace Junák – český skaut konstatuje, že jeho politické jednání je v rozporu se skautskými hodnotami. Po maturitě odcestoval do Japonska, kde pracoval jako popelář a poté v kině jako prodavač popcornu. Jelikož se zde cítil diskriminovaný, rozhodl se k návratu do Prahy. Od roku 2008 se věnuje práci dobrovolníka v Asociaci českých cestovních kanceláří a agentur , kde zastával funkce viceprezidenta a mluvčího. Podniká od roku 1994, a to především v pohostinství, obchodu, průvodcovské činnosti a překladatelství. Je spoluautorem několika knih. Účinkoval jako jeden z investorů televizní reality show Den D v České televizi. Roku 1999 investoval do spoluvlastnictví sítě restaurací. Jeho společníkem ve firmě Gastro-sport Praha s.r.o. byl podnikatel Jan Hájek, který byl později ve styku s kontroverzním podnikatelem Václavem Ko...
Více od autora
Tomi Adeyemi (6)
Nigerijsko-americká spisovatelka. Vystudovala anglický jazyk na Harvardově univerzitě a poté získala stipendium ke studiu západoafrické mytologie a kultury v brazilském Salvadoru. Nyní vyučuje tvůrčí psaní v kalifornském San Diegu. Její debut Děti krve a kostí je inspirován vlastními zážitky.
Více od autora
Tomáš Nový (2)
Jako scénárista Čtyřlístku: 1990-1992. Příběhů Čtyřlístku: 3 knižní Další seriály ve Čtyřlístku: Pohádky , Klofáč & Tlamáč
Více od autora
Tomáš Klimek (5)
Narozen 12. 4. 1979 v Českých Budějovicích. Historik publikačně zaměřený na dějiny středověku, zejména dějiny myšlení a mentalit, cestování, vývoj krajiny, dějiny komunikací. Pracovník Národní knihovny ČR.
Více od autora
Tomáš Feřtek (6)
Tomáš Feřtek je dramaturg, scenárista a publicista. Věnuje se zejména vzdělávání, je spoluzakladatelem informačního centra o vzdělávání EDUin. Absolvoval učební obor mechanik-elektronik, během osmdesátých let minulého století studoval na Pedagogické fakultě UK, pracoval v antikvariátu a jako čerpač vody jezdil s maringotkou po Čechách a Moravě. V letech 1992 až 2007 pracoval pro týdeník Reflex jako reportér a šéfreportér. Od roku 2007 působil ve vývoji televize Nova a firmy Media Pro Production jako dramaturg, kreativní producent a později scenárista při vývoji a výrobě docusoapů a detektivního seriálu Kriminálka Anděl. S Českou televizí spolupracoval při přípravě série skutečných kriminálních případů Případy 1. oddělení a návratu do kriminální historie v sérii Četníci z Luhačovic. Jako dramaturg se podílel na seriálu Svět pod hlavou . Je autorem několika turistických průvodců po Česku, kromě toho se věnuje propagaci vzdělávání v obecně prospěšné společnosti EDUin. S Martinem Janoškou napsal průvodce Křížem krážem po českých a moravských horách, 2011) a podílel se na knize Proměny sudetské krajiny . V roce 2015 navázal spolupráci s nakladatelstvím Nová beseda, pro nějž napsal knihu Co je nového ve vzdělávání, která se stala bestsellerem celé edice Co je nového.
Více od autora
Tom Stevenson (4)
Tom Stevenson byl Sdružením vinařů Velké Británie zvolen nejlepším autorem, píšícím o víně. Je autorem vysoce uznávané a ceněné knihy Champagne a také publikace Good Wine Guide.
Více od autora
Tobias Pehle (7)
Svobodný technický novinář, publicista, autor řady úspěšných příruček pro domácí kutily a knih kuchařských předpisů, redaktor obrazových publikací o kulturním dědictví UNESCO.
Více od autora
Titus Lucretius Carus (3)
Titus Lucretius Carus byl římský básník a filosof. O jeho životě máme velmi málo spolehlivých zpráv. Jeho hlavní dochovanou prací je didakticko-epická báseň O přírodě , sestávající z 6 knih a objasňující Epikúrovo učení. Tvrdí, že příroda se řídí odvěkými zákony, kde vše vzniká, trvá a zaniká. Bohové nemohou zasahovat do světa, který povstal z atomů. Podle něj neexistuje ani podsvětí a bohové žijí v nečinnosti v nebesích, kde se radují ze své blaženosti.
Více od autora
Tina St. John (4)
Autorka žije na pobřeží Nové Anglie se svým manželem, který je předlohou všech jejích hrdinů a zároveň největším fanouškem. Podle autorky jsou oba na světě hlavně proto, aby se mohli starat a hýčkat dvě kočkovité šelmy.TSJ je často citovaná, chválená nebo zmiňovaná jinými, nám někdy známějšími, autorkami. Její knížky u nás začaly vydávat teprve v nedávné době hned dvě nakladatesltví. Americká autorka středověkých romancí, se už od dětství toužila stát spisovatelkou. Přání si splnila románem LORD OF VENGEANCE , dále následovaly: LADY OF VALOR , BLACK LION´S LADY , HEART OF THE HUNTER , HEART OF THE FLAME a romance WHITE LION´S LADY . Žije s manželem v Nové Anglii. * Tinina debutová knížka Lord of Venegance - česky nevyšla * Rytířská série White Lion’s Lady - Nevěsta Bílého lva Black Lion’s LADY - česky nevyšla Lady of Valor - česky nevyšla * Série o Dračím kalichu Heart of the Hunter - Srdce lovce Heart of the Flame - Srdce plamene Heart of the Dove - Holubičí srdce Heart of the Dragon - ještě nevyšla ani anglicky
Více od autora
Tim Harford (8)
Práce z oboru ekonomie a financí.Tim Harford píše pro list Financial Times známý sloupek ?The Undercover Economist? a v časopise Men?s Health vede rubriku „Dear Economist“. Publikuje i v dalších časopisech a novinách jako Esquire, Forbes, New York Magazine, Wired, The Washington Post a The New York Times. Napsal také několik knih, z nich nejznámější je The Undercover Economist , které se po světě prodalo přes jeden milion výtisků. Dalšími jsou Logika života , Dear Undercover Economist a The Undercover Economist Strikes Back . Harford je hostujícím profesorem na Nuffield College v Oxfordu a na londýnské Cass Business School. V roce 2006 získal Bastiatovu cenu za ekonomický žurnalismus. Uvádí také pořad More or Less vysílaný stanicí BBC Radio 4.
Více od autora
Tim F LaHaye (6)
Americký pastor, autor literatury faktu s křesťanskou tematikou, televizní komentátor, zakladatel a prezident organizace Family life seminars.
Více od autora
Tibor Honty (3)
Tibor Honty byl československý fotograf. Tibor Honty maturoval na klasickém gymnáziu v Bratislavě v roce 1927. V letech 1930–1933 studoval keramiku na Škole uměleckých řemesel. Svou keramiku pak vystavoval v Praze a v Paříži. Přestěhoval se natrvalo do Prahy, kde deset let pracoval v tiskárně jako chemigraf a retušér. Začal fotografovat v roce 1935. Věnoval se reportážní a sociální fotografii a fotografování uměleckých plastik. Po válce vstoupil do Spolku výtvarných umělců Mánes, kde se v roce 1948 podílel na vzniku fotografické sekce. V 60.letech fotografoval dokumentární fotografie uměleckých děl pro muzea a pro Národní galerii v Praze i v Bratislavě, které byly publikovány v knihách o výtvarném umění, například monografie Majster levočského oltára.
Více od autora